(15.10 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Takže to je jedna z mých výhrad. V tuto chvíli prostě zasahujeme do toho byznysu takovým způsobem, že skrze vládní pomoc nedokáže přežít, ty klíčové momenty, kdy mohou fungovat, jsou výrazně omezeny a výhled na to, že budou kompenzovány, není.
Když jsme se v první vlně bavili, když chtěli ti různí podnikatelé, těch lidí je jako třeba milion, kteří jsou na to závislí, tak říkali, my bychom se potřebovali rozhodnout. My máme naspořeno, my jsme ochotni třeba i se lehce zaúvěrovat, ale musíme vědět, že se to zase někdy otevře. Tady býval často připodobňován nouzový stav k povodním, ale ty povodně jednou protekly, tu škodu napáchaly a pak už se z nich ten byznys, ten život v Karlíně tady v Praze, zotavoval. Ale tady se to neděje. Tady to je rána za ranou, které dopadají na ten byznys. A nás se lidé ptali: hele, Piráti, máme to prodat, máme ty lidi propustit, skončit s nulou, bez dluhů, nebo se máme snažit pokračovat v našem poctivém povolání, které děláme? A my jsme věřili a vláda to slibovala, že ty jistoty dostanou. Ty jistoty doposavad nedostali.
Já bych zareagoval ještě na dvě věci, o kterých zde hovořil pan ministr Blatný, zejména na tu část, která hovoří o zdravotnictví. Já jsem nesmírně rád za to - a díky práci zdravotníků, kteří stále jsou pod velkou zátěží - že se nám podařilo ta rostoucí čísla, před kterými jsme varovali, ustát. Když jsme měli velkou konferenci Jagello na Pražském hradě o obraně, tak jsem děkoval Armádě České republiky, a byli vnímáni velmi pozitivně jako klíčoví aktéři řešení první pandemické vlny. Ale od té doby, pane ministře, možná pane premiére nebo pane ministře Hamáčku, od té doby uběhlo dalších pět šest měsíců, takže já bych očekával, že v těchto krocích ta vláda přece půjde směrem - my potřebujeme mít vybavenost pro tu dobu, kdy nebudeme muset povolávat armádu, kdy to saturujeme, ten systém, z nějakých třeba nově nabraných nebo přeškolených lidí. Protože touto optikou kdykoliv ten systém dostane větší zátěž, tak tu armádu budeme povolávat znovu a znovu, a to by ten nouzový stav tady musel být donekonečna.
Ještě jsem se chtěl vrátit k jedné věci. Pan ministr Blatný zde slíbil několik věcí, které se stanou. Já si pamatuji usnesení Sněmovny před čtrnácti dny, kdy jsme probírali nouzový stav a my jsme žádali, aby se ty věci nějakým způsobem staly. Váš argument pro prodloužení nouzového stavu, a já si ho pamatuji velmi přesně, byla nemožnost řídit centrálně hygienické stanice. A my jsme dokonce to kladli jako podmínku, že bychom to chtěli. Vaše ministerstvo připravilo zákon, který to umožňoval. A já jsem za to, ano, nechme kompetence krajským hygienickým stanicím pro řešení nějakých lokálních problémů nějakého třeba výskytu nemoci, netypického, třeba v nějaké provozovně, a ať to řeší na místě, to asi nemá smysl rozhodovat či řídit z Prahy. Ale pojďme tedy, protože to byl jeden z důvodů, to centrální řízení ukotvit v zákoně. A my bychom ten zákon i podpořili. O co horší bylo tedy moje zděšení, když jsem se ráno díval do systému vlády a našel jsem tam ten zákon, který bychom i podpořili, nahraný s prvky, kdy odebírá všechna opatření, která se vyhlašují s nouzovým stavem, a přesouvá je mimo tento stav pod tu centrální hygienickou stanici. Tedy to, co vláda už jednou se pokusila udělat v tom prvním stavu. To, že se tam objevilo ještě tedy, že se budou vyžadovat lokační data operátorů o pohybu občanů, to mě mrzí, jsem rád, že to zmizelo, doufám, že se to nebude opakovat. Ono totiž zase řešíme tu pozitivní motivaci.
Vláda teď diskutuje, a já bych byl asi také pro, aby se lidem, kteří jsou doma z důvodu covidové karantény nebo jakési izolace, skutečně kompenzovalo víc, než je těch 60 procent. A to je ten jednoduchý důvod, protože prostě na tom vy v současné chvíli, když máte nájem, platíte proud, máte třeba i doma děti, prostě nemůžete dlouhodobě fungovat. Čtyřicet procent českých domácností má nějakou finanční nouzi nebo je na hraně nějaké finančně složité situace a zůstat doma je prostě likvidační i pro ty rodiny, teď nehovořím o firmách. A tímto způsobem bychom měli ty lidi motivovat k tomu, aby se nebáli toho jít v danou chvíli z důvodu složité epidemiologické situace domů a být tam po dobu té karantény, jestli se ten virus projeví, anebo aby se nebáli lidi skutečně říct, s kým se kde potkali. Já chápu, že je jednodušší cesta vytáhnout si data o jejich lokacích od operátorů a jít touto cestou, ale já tedy furt věřím ve společnost a myslím si, že žijeme ve společnosti, kde občané si navzájem důvěřují a politici hlavně věří ve schopnost té společnosti.
Já už se budu blížit k závěru. My jsme tedy měli několik požadavků. Pro mě je zcela zásadní ta dlouhodobá diskriminace maloobchodu, ta neschopnost připravit podmínky, které by je postavily na úroveň velkých obchodních řetězců, které mohou prodávat široké spektrum výrobků, a to se také nestalo. V tom systému PES je teď prostě otevřeno v té trojce, i když ta trojka už vlastně neplatí, a jakmile se dostaneme do systému čtyři, což bohužel i podle té metodologie ten výhled je spíše realistický, tak se zase v plné míře zavřou. A žádná specifická opatření tam uplatněna nebudou. Já se domnívám, že v malých provozovnách, u kadeřníka, v nehtovém studiu, ale zejména v prodejně třeba elektrospotřebičů nebo nějaké prodejně na rohu, kde se ten člověk zdrží nepříliš dlouhou dobu a těch návštěvníků je tam i na frekventované ulici maximálně padesát denně, neexistuje žádný racionální důvod, proč tento člověk by nemohl při dodržení hygienických opatření mít i v "psu" čtyři anebo výše otevřeno tak, jak to mají velké obchodní řetězce. A jak říkám, toto jsme řešili na minulé schůzi, je o čtrnáct dní později a teď jsme dostali tedy nějaký příslib rekalibrace toho "psa" a zavedení tohoto opatření. Stejně tak by se tedy měla vyřešit ta centrální hygienická stanice a všechny věci, které my teď tvrdíme, nebo vy tvrdíte spíše, že jsou úzce spjaty s nouzovým stavem, tak přesouvat ve funkčním chytrém řešení do nějakého režimu, který naopak nouzový stav nebude vyžadovat, protože nouzový stav dává vládě tu neskutečnou sílu nad životy lidí, že v pondělí může říct A a následně může říct B. Z tohoto důvodu my nepodpoříme jako klub Pirátů to prodloužení o třicet dní, protože vláda nesplňuje ani úkoly, které jí dává Sněmovna, nechová se ani podle doporučení soudu, který v první vlně pandemie důrazně požadoval, aby veškerá takto závažná opatření byla vždy zdůvodňována a zároveň vyhodnocována.
Já vám děkuji. Já bych na závěr, a využiji, že je tady pan ministr Blatný a je tady i pan premiér Babiš. Já jsem vás chtěl vyzvat, ale od vás to zaznělo, tak já doufám, že to všichni slyšeli, a kdybyste to i zopakoval, bylo by to podle mě přínosné.
Pan premiér Babiš tady hovoří o tom, že se z pandemie nemá dělat politikum. Vy jste přišel do vlády po panu ministrovi Prymulovi jako nepolitický ministr, který věci řeší odborně. Mě v této vládě nejvíce mrzí, a nově se k panu premiérovi Babišovi přidal i pan ministr Havlíček, kdy skutečně nejen ve svém Čau lidi, ale v řadě televizních vystoupení prostě ta čísla, na která se díváme dnes, hází na hlavu lidem, kteří se šli o víkendu podívat o adventu na stromeček, jako že jsou nezodpovědní. To si podle mě myslím, jestli to je nějaký způsob, jak si pan premiér tady vyřizuje politické účty s primátorem Prahy nebo jak poštvává zbytek republiky proti Praze, mně to přijde zásadně unfair, politicky nekorektní a prosil bych, abyste jako třeba ministr skutečně popsal tu situaci, jaká tady je. Faktem je, ať už jsou ty důvody jakékoliv, že Praha má v "psovi" a dnes, když se podíváte na mapu i toho zasažení, má ta čísla oproti zbytku republiky velmi dobrá, právě díky Praze se zvedl celorepublikový průměr, a vy jste dokonce pro média řekl, že by mohlo být lepší Prahu do toho celkového skóre nepočítat, protože to zvedá ty ostatní regiony. - Je tady Ústecko, pane premiére, to byste měl řešit, a ne Prahu. - Tak Praha skutečně zvedla ten celorepublikový průměr a díky tomu se vlastně dostal ten PES do trojky a mohly se otevřít provozovny a třeba i ty restaurace. A mně přijde skutečně sprosté, aby Praha byla označována za viníka něčeho, co nezpůsobila, zároveň s čísly, která má, byla dávána lidem jako špatný příklad, a tahle politika rozeštvávání a zneužívání pandemické krize a i třeba nouzového stavu, kterým vláda teď poměrně svévolně vládne, jako naprosto neadekvátní a byl bych rád, kdyby od ministra zdravotnictví zaznělo minimálně potvrzení mých slov, co se týče našeho hlavního města, kde jsem se sice nenarodil, ale od svých devatenácti let, tedy dvacet let, tady žiju. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v rozpravě s přednostními právy. Nyní paní poslankyně Pekarová Adamová a připraví se místopředseda Okamura. Máte slovo. ***
