(15.30 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)
Třetí příklad. Hudebník, který si pořádný koncert nezahrál už od konce minulého roku. COVID - Kultura, těch 60 tisíc, na něž jako OSVČ v kultuře má nárok, snad jednou taky dostane. Protože na účtě je ještě neviděl. A přesto, když to propočítáme na jednotlivé dny, mu to dá ani ne celé dvě stovky na den. Za celou tu dobu, co tu pomoc potřebuje. Má dvě děti, manželku na mateřské a velkou snahu si vydělat i jinak. Zkoušel rozjet i jiný druh živnosti, a to i tak, že on jako hudebník musí pravidelně cvičit. To není tak, že by ten talent byl bez nějakého neustálého procvičování prostě věčný. Hudební nástroj musí držet několik hodin denně v rukou, což při běžné další práci je samozřejmě naprosto na úrovni nějakých dvou úvazků. Jinak by také to, co dělá od útlého dětství, už po skončení téhle krize třeba dělat vůbec nemusel. Takže dneska myje auta místo toho, aby koncertoval. Píše mi hodně pravidelně, protože je vidět, že opravdu tu situaci velmi těžce nese a prožívá, a včera mi například napsal, že se už oběsil jeho známý, který současnou situaci už prostě nebyl schopen zvládnout. I takovéhle věci už se dnes dějí.
A jaká je jeho zkušenost s pomocí od státu? Použiji jeho autentická slova: Vyznat se v těch podporách nedá, hledáním na webech ministerstev jsem strávil už desítky hodin, volal jsem jim a byli nepříjemní a na lince 1221 mě odkázali zase na web. Od podání žádosti uběhla už opravdu řada týdnů, a stále nic. Už beru prášky na nervy, rodina to odnáší, ale já prostě jsem s nervy v kýblu.
Takže vážená vládo, tvá pomoc je ve stylu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Slíbili jste napumpovat do ekonomiky přes 1,2 bilionu korun, z toho 298 miliard na přímé pomoci. Už od jara veřejnost tímhle číslem krmíte. A skutečnost? Ke konci listopadu, tedy před několika málo dny, vyplaceno pouze 56 % slíbeného na přímé pomoci. Jen lehce přes půlku. Kde je ten zbytek? Když ministryně Schillerová v médiích ukazuje své tabulky, tak jsou značně zavádějící. Jsou v nich víc sliby než ta realita a tu realitu lakuje narůžovo.
Víte, co si myslí ti, jimž jste zakázali vydělávat, a byli ochotni to snést a přispět tím sami k zodpovědnému zvládnutí a řešení epidemie, ale teď už jsou opravdu naštvaní a zoufalí, protože slíbená pomocná ruka jim spíš ukazuje prostředník místo toho, aby stiskem ruky je vytáhla z bažiny, do které se protahují? Že stát pod vaším vedením totálně selhal. Že stát, kterému roky platili daně, roky z nich živili erár, jim dnes nepomůže a ti úředníci se jim smějí z home office. Tohle mi říkají, že sytý hladovému nevěří.
A jsou naštvaní i na nás, na opozici, a říkají, jak je možné, že jste nás v tom nechali? Proč nepomůžete vy? Jenže s čím tedy přichází opozice celou dobu od března? Jeden návrh za druhým. Chtěli jsme, uvedu jenom opravdu pár příkladů, například, abyste zavedli jednoduchý a předvídatelný odškodňovací mechanismus pro omezené a zavřené podniky.
Abyste odpustili odvody na sociálním a zdravotním pojištění za celou dobu platnosti restrikcí všem těm, kteří jsou omezeni, které omezíte nebo jim zakážete vydělávat a pracovat. Provedeno to bylo jenom za část celé té krize, ale za podzimní vlnu už nikoliv.
Abyste umožnili souběžné čerpání podpory jak kompenzačního bonusu, tak z Antiviru. Není možné, aby si podnikatelé museli vybírat, zda z Antiviru zajistí mzdy pro své zaměstnance a sami nebudou mít z čeho žít, nebo zda poplatí alespoň to nejnutnější z kompenzačního bonusu a zaměstnance hodí přes palubu. Přesně takovému dilematu jste je vlastně nadlouho vystavili. A pak potichu, když jste nás vyslyšeli, se na Twitteru Ministerstva financí objeví informace 27. listopadu, že tohle souběžné čerpání Antiviru a kompenzačního bonusu začnete tedy připravovat. Jenže jak dlouho to ještě bude trvat? Kdy to bude realizováno? I když to bude zpětně vypláceno, kolika těm lidem to ještě reálně pomůže, když už budou dávno úplně na dlažbě? Zatím je to příslib. Takže dokud to není černé na bílém a dokud to nemají ti lidé na účtech, tak jim to je k ničemu.
Chceme, abyste rozšířili kompenzace i pro nepřímo zasažené. Takových jsou mraky. To jsou úklidové služby, prádelny a mnozí, mnozí další. Těm jste sice přímo podnikat nezakázali, zavřením odběratelů jejich služeb jste je ale od poptávky odřízli a nenabídli jste jim dostatečné kompenzace.
Chceme, abyste nediskriminovali malé obchody vůči velkým řetězcům. Už se nesmí opakovat, že malý obuvník nebo knihkupec bude muset mít zavřeno, zatímco to stejné zboží si lidé koupí v supermarketu, který vesele jede dál a kterému vzrůstají tržby. Tohle je potřeba mimochodem přesně zapracovat do protiepidemického plánu. V tomhle konkrétním bodě má být PES ve svých jednotlivých stupních opraven. Je to tam? Ne!
TOP 09, ODS a KDU-ČSL předložily odškodňovací zákon. Víte, proč jej potřebujeme? Protože ti lidé potřebují mít jistotu. Jistotu toho, že když stát omezí anebo úplně zakáže jejich podnikání, tak má také on sám přímou povinnost jim pomoci s úhradou fixních nákladů. Prostě ve výši sta procent, když zakáže, ve výši padesáti procent, když jenom omezí. Tenhle zákon tady leží už ve Sněmovně mnoho týdnů, ne-li měsíců. Je možného ho kdykoliv projednat. Já budu usilovat o to, abychom jej příští týden, až bude řádná schůze Sněmovny, opravdu zařadili na program, aby se na něj dostala řada. A ukažte se, že to myslíte s tou pomocí lidem vážně. Zvedněte ruku pro to, abychom ho opravdu projednali, abychom zkrátili lhůty na projednávání a abychom ho měli zkraje příštího roku platný, aby mohl začít fungovat. Vy ho totiž potřebujete i jako takový bič sami na sebe v tom, abyste si přesně rozmýšleli, jestli sáhnete k těm plošným restrikcím, k těm plošným uzavíráním ekonomiky, anebo jestli si to přesně promyslíte, jestli nelze to řešit chytřejšími opatřeními. Chytřejšími, složitějšími. Ano, pravda, jednoduché je někomu něco zakazovat, ale kdybyste měli nad sebou i tento bič, tak věřím tomu, že byste s tím zacházeli právě jako s tím šafránem.
Takže milí podnikatelé a veřejnosti, opozice je opravdu nejkonstruktivnější, jak jen to lze. Teď jsem uvedla jenom pár příkladů toho, co jsme představili, prosazujeme, co jsme napsali, a to i bez armády úředníků, které my nemáme k dispozici. Nemáme žádné tisíce dalších lidí, žádná z opozičních stran. Děláme to s našimi kapacitami, které jsou oproti vládě úplně minimální. A přesto jsme připraveni kdykoliv vláda to, co nám shodí se stolu, pak to potichoučku zvedne o pár týdnů později, předloží to jako své, upraví na tom jenom pár věcí, jsme vždycky schopni a ochotni jí pro to zvednout ruku. Nikdy jsme to nedělali jinak po celou dobu této krize.
Co dnes ekonomika, podnikatelé a živnostníci a jejich zaměstnanci potřebují nejvíc? Aby stát zvládl ukočírovat epidemii chytře, aby už je nechal podnikat a vydělávat, aby v tom byl systém, ale takový, který nediskriminuje malé, který má logiku a smysl, kterému budou rozumět a který nebude v duchu: neumíme to jinak než vás zavřít doma, a ještě potom pohrozit vyšší pokutou. To je teď novinka, se kterou přicházíte.
TOP 09 nabízí i pomoc při řešení právě té zdravotní části krize. AntiCovid tým, který jsme s kolegy z ODS a KDU-ČSL sestavili z našich odborníků a který spolupracuje i s nestranickými experty, přichází každý týden s jasnými návrhy a doporučeními. Skutečně každý týden ti lidé jednají o tom, co je potřeba udělat. Připomenu, že už 9. 9. přišla TOP 09 s osmi konkrétní kroky, které je potřeba udělat, abychom tu situaci dostali pod kontrolu. Posílení hygienických stanic, zrychlení testování a zlepšení informovanosti obvodních lékařů, cenově dostupné a kvalitní respirátory a roušky, efektivní ochrana rizikových skupin, zejména seniorů, jasný očkovací plán, skutečně chytrá karanténa, trasování, které bude fungovat namísto omezování celé společnosti, a dostupnost dat pro odbornou veřejnost. ***