Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

348.
Návrh poslanců Adama Kalouse, Pavla Kováčika, Jana Volného, Jana Pošváře,
Zdeňka Podala, Antonína Staňka, Jany Krutákové a dalších na vydání zákona
o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon)
/sněmovní tisk 634/ - třetí čtení

Požádám pana poslance Adama Kalouse, aby zaujal za navrhovatele místo u stolku zpravodajů, a o totéž požádám zpravodajku garančního výboru zemědělského výboru paní poslankyni Moniku Obornou. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 634/6, který vám byl doručen dne 4. prosince 2020. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 634/7.

Ptám se zástupce navrhovatelů. (Hluk v sále.) Prosím Sněmovnu o klid! Ano, pan kolega Kalous má zájem o úvodní slovo před otevřením rozpravy. Já ještě posečkám, až se situace ve Sněmovně uklidní. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adam Kalous: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pokaždé, když jsem na tomto místě jako předkladatel uváděl návrh zahrádkářského zákona, tak jsem použil tři slova - tradice, masovost, prospěšnost. A já si myslím, že to jsou přesná slova, která vyjadřují podstatu zahrádkářské činnosti. Jedná se o návrh, který má podporu. Podpořilo jej sedm z devíti poslaneckých klubů a bezesporu má podporu pro schválení, i když musím konstatovat, že někteří kolegové využívají tento zákon jako otloukánka pro jakési mediální zkratky. Pokud se nám to tentokrát podaří, bude to čtvrtý pokus systémově řešit zájmy více než 350 000 Čechů a z toho 140 000 členů Českého zahrádkářského svazu, který patří mezi největší zájmové svazy v České republice.

Fakticky jde ale o zájmy mnohem větší skupiny obyvatel České republiky, které ze zahrádkářské činnosti jiných mají přímý i nepřímý prospěch. Často zde slýcháme, že prioritní podporu by měly dostat takové zákony a projekty, které podpoří ekologickou diverzitu české krajiny, ale také měst, které pomohou zadržet vodu v místě a vhodně s ní nakládat a mnohé další. Právě o tom mimo jiné zahrádkářský zákon ve svém důsledku je.

Jedním z takzvaných argumentů proti zákonu je, že je zbytečný, nadbytečný a že zahrádkáři mohou fungovat i bez něj. Ostatně jejich současné fungování je toho prý prokazatelným důkazem. Já s tímto prostě nemohu souhlasit. Zahrádkáři naopak svůj zákon potřebují, potřebují ochranu a jasnou definici veřejného zájmu. Nad to si ale myslím, že úkolem politiků je vysílat také symbolická poselství. I tak vnímám tento zákon: jako symbolické přihlášení se nejen k odkazu stoleté historie českého zahrádkaření, ale především jako symbolické vyjádření podpory pro další roky, kdy budeme potřebovat jejich činnost ve městech i mimo ně, kdy význam zahradničení dále poroste. Ostatně tento trend je dobře patrný i ze zahraničí. A to nejen ve státech, které v tomto mají dlouholetou tradici, jako je Německo, Dánsko či Velká Británie, ale také v nových zahrádkářských státech, jako je například Francie či Švédsko. Tam, kde si význam zahrádkářství uvědomili zavčasu a přistoupili k aktivní a efektivní ochraně a podpoře, dnes zahrádkářství prosperuje a využívají jej mnozí obyvatelé, například velkých měst.

Jako dobrý příklad si vezměme hlavní město Německa Berlín, ve kterém zahrádky zaujímají přibližně 3 000 hektarů, tedy asi 3,5 % rozlohy města. Zahradničení se zde mohou věnovat ti, kdo chtějí, ať již v klasických zahrádkářských koloniích, nebo v současné době ve velmi trendních komunitních zahradách. Sám jsem byl překvapen tím, jaký mají vliv na své okolí, například v jeho ochlazení a vzniku mikroklimatu či v nakládání s vodou a jejím udržením v dané lokalitě. Ale také v biodiverzitě, kterou se zde snaží udržovat, díky které místní děti neznají některé živočišné druhy pouze z knih nebo návštěv venkova.

Příklad si potom neberme naopak ze zemí, jako je Francie se svou nedostatečnou a pozdně legislativní podporou zahradničení, kdy v Paříži se čeká na místo pro zahradu více než deset let.

Ať jste z kterékoli politické strany či hnutí, jsem přesvědčen, že pokud zde uvedu jen zásadní argumenty pro zahradničení, a tedy podporu zákona o podpoře zahrádkářské činnosti, najdete si důvod a asi nezůstane jen u jednoho, proč zvednout ruku a dát tomuto zákonu zelenou.

Zahrádkářské lokality či obecněji zahrádky jsou součástí zeleného systému měst. Jsou nedílnou součástí jejich rekreačních zelených ploch. Velmi často tvoří zásadní podíl na takzvaném zeleném pásu města. Člení, rozdělují a doplňují jeho urbanizované plochy. Spoluvytváří zelené pohledové horizonty. Jsou jedním ze stabilizačních prvků kvalitního života ve městě. Svou multifunkčností přispívají k tvorbě městské krajiny.

Častým slovním spojením v mém textu je biodiverzita, o čem tady vlastně hovořím? Třeba o tom, že zahrádky jsou místem výskytu původních druhů rostlin a stromů včetně mnoha chráněných, že patří mezi místa s velmi vysokou druhovou různorodostí, proto poskytují zázemí i potravu širokému spektru živočichů. Mnozí z nich jsou přitom v české krajině již tak vzácní, či dokonce v ohrožení.

Je beze vší diskuze a pochyb, že zahrádky ve městech představují pro ochranu a podporu biodiverzity v zastavěném území města větší potenciál než například městské parky. Jak ukazují současné studie a dokládá i praxe, tak na zcela nově založených zahrádkářských koloniích se velmi rychle domestikují vzácné či unikání druhy a daná lokalita z hlediska bohatství biodiverzity zásadně prosperuje. Tato prospěšná činnost je přitom jednou z nejdostupnějších volnočasových aktivit jak prostorově, tak dopravně, finančně či sociálně. Dnešní svět je velmi dynamickým prostředím, a proto bude potřebovat i jiné volnočasové aktivity, než jsou workoutová hřiště, cyklostezky apod. Právě zahrádkářské osady umožňují věkově nelimitované rekreační využití, a to po celý rok. Při jejich vhodné realizaci navíc mohou vhodně zapadnout do celkového konceptu prostupného města krátkých vzdáleností. Navazují na obytné zázemí města, pěší a cyklistické trasy. V neposlední řadě potom zahrady šetří také veřejné finance, když kvalitní údržbu zeleně provádí zdarma jako svůj koníček sami obyvatelé města.

Jsem přesvědčen o tom, že po tomto výčtu je otázka, proč podpořit a legislativně upravit zahrádkářskou činnost, téměř nadbytečná. Naším cílem a poselstvím by mělo být upravit postavení, veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v právním řádu České republiky a pomoci tak vytvořit předpoklady pro realizaci jeho poslání na místní i celostátní úrovni. Snad i díky jeho podpoře nebudou muset naše děti cestovat desítky kilometrů daleko, aby viděly, jak vypadá například ještěrka, ježek nebo včela. Aby se města nestala vyprahlými šedými monolity, ale aby byla narušena upravenou a užitnou zelení. Snad i díky našemu rozhodnutí se podaří lépe zadržovat vodu v městské krajině a vracet ji zpět, ochladit místní prostředí a v nejlepším případě podpořit mikroklima. Prostě podpořit zahrádky jako přirozenou součást českých měst i v budoucnu.

Předkládaná legislativa, která tímto vstupuje do třetího čtení, je přitom dle mého názoru nejlépe připravenou ze všech, kterými se zde poslanci v minulosti zabývali, a také vyváženým kompromisem. Velmi pochybuji, že by bylo možné najít jiné, lepší či vyváženější znění. A i proto vás, vážení kolegové, s jistou mírou naléhavosti prosím a žádám, abyste tento zákon podpořili. Důvodů proč jsem vám zde myslím předložil mnoho.

Děkuji vám za pozornost a přeji nám všem budoucí města se zahrádkami a zahrádkáři. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů panu poslanci Adamu Kalousovi za úvodní slovo. Otevírám rozpravu. Jako první je přihlášena paní poslankyně Jarošová, připraví se Jan Pošvář.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážené dámy a pánové, já jen stručně. Jenom chci říct, že jsem velmi ráda, že konečně dneska můžeme projednávat zahrádkářský zákon ve třetím čtení. Jsem přesvědčena, že si ho naši zahrádkáři zaslouží po nekonečném skoro dvacetiletém čekání. Naše hnutí SPD je spolupředkladatelem této novely. Český zahrádkářský svaz v současné době sdružuje přes 135 000 zahrádkářů a tuto činnost také vykonávají nečleni Českého zahrádkářského svazu, a to buď jednotlivci, nebo spolky. Takže se jedná ještě o daleko víc lidí, nejedná se o malou skupinu lidí. A přestože má u nás dlouhou tradici zahrádkaření a i společenský význam, není v současné době na rozdíl od některých jiných evropských států explicitně upraveno v žádném samostatném právním předpisu. Hlavním cílem této novely je upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí a definovat ji jako činnost veřejně prospěšnou. Já pevně věřím, že tentokrát bude mít konečně úspěch a tento návrh zákona konečně schválíme. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní budeme pokračovat v rozpravě faktickou poznámkou pana poslance Dolínka. Kolega Pošvář je připraven. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Já se omlouvám za využití technické. Já tady na pana kolegu - ono někdy méně je více. Já ten zákon podporuji, jsem rád, že ho přijmeme. Nesouhlasím se stanoviskem Starostů, že máme čekat na stavební zákon. Myslím, že kdyby byl v kolizi, tak vždycky se dá udělat ještě ve druhém čtení stavebního zákona úprava taková, aby se tento zákon, kdyby už platil, poupravil. Jsou cesty, jak to zesouladit, kdyby tam bylo náhodou něco chybně. Ale proč říkám, že někdy méně je více? Protože když si sednete tady na tramvaj číslo 20 a pojedete do Dejvic, tak tam je unikátní chráněná oblast, kde jsou ještěrky, a není tam jediná zahrádka, není tam nic, jsou tam kamenné valy, na kterých se ještěrky sluní. Je to veřejně příslušná oblast a nepotřebujeme k tomu zahrádky. V Praze naopak ochranáři mají desítky, stovky lokalit, kde nejsou žádné zahrádky, nic podobného, a druhy se tam přirozeně vracejí právě díky ochraně a právě proto, že tam třeba ty zahrádky nejsou. Protože tam funguje běžná příroda s podporou té ochrany. Proto říkám, že někdy je méně více. Ten projev byl až příliš nabitý věcmi...

Také bych mohl z pražského příkladu říct, že tam, kde máme zahrádkářské kolonie, jak říkám, já je podporuji, zabezpečili jsme v Praze, že se nemohly rozprodávat, nemohly se zcizit, pomohli jsme zahrádkářům, aby se zachovala ta unikátní území. Ale ona jsou zároveň neprostupná. V Praze jsou všechna ta území zamčená, ať jste na Balkáně, ať jste jinde, jsou tam jedna dvě cestičky, v Nebušicích i v okolí, na Jenerálce, ale neprojdete. Prostě ono to není, jak vy říkáte v projevu, že se tam dá krásně projet na kole. Často to musíte obcházet, objíždět. Takže říkám, méně je více, ale zákon podporuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Pošvář. Připraví se pan poslanec Adamec. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahrádkáři neměli doposud žádné jistoty, žádné právní ukotvení jejich činnosti a s tím i nějakou související ochranu na míru. Přitom zahrádkaření je poměrně významná činnost, která má pozitivní dopady na celou společnost. V první řadě jsou zahrádkové osady součástí systému městské zeleně. Pomáhají tak ve městech zadržovat vodu a ochlazovat i v parních letních dnech. Mnohé výzkumy dokazují příznivý vliv na lidskou psychiku. Zeleň upevňuje duševní i fyzickou rovnováhu člověka. A neopomínejme také vliv vlastnoručně vypěstovaných potravin na zdraví. Zvlášť teď v době pandemie je zahrádka jakousi oázou klidu a bezpečnou zónou. Nesmíme pak zapomínat i na přínosy, jež pro zahrádkáře znamená samozásobit se na zahrádce potravinami. V krajním případě jde o schopnost zahrádky zcela v tomto ohledu nahradit trh.

Tento náš společný návrh zákona ale nevyřeší všechny problémy, které zahrádkáře tíží. Věřím, že to je důležitý první výkop. Zákon se bude nadále vyvíjet a rozšiřovat. Nicméně to ale nesmí znamenat, že budeme zbytečně rozšiřovat zákon o proklamace, které se spíš hodí do důvodové zprávy než přímo do zákona, jak to činí například pozměňovací návrh B2. Text návrhu je v pořádku, pod to bych se klidně i podepsal, nicméně jak jsem již řekl, je to spíš do důvodové zprávy.

Děkuji za pozornost a prosím vás o podporu všech pozměňovacích návrhů, kromě toho zmíněného B2, a samozřejmě zákona jako celku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Pošvářovi. Nyní pan poslanec Ivan Adamec a s přednostním právem se přihlásil Pavel Kováčik. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme sice ve třetím čtení, ale vzhledem k tomu, jak Sněmovna funguje v tuto chvíli, to dělení na půlky, jsem bohužel nemohl vystoupit v ostatních čteních, tak teď toho času samozřejmě využiji a zároveň okomentuji jeden pozměňovací návrh, který se mi vůbec nelíbí, a řeknu důvody, proč.

Hned úvodem musím říci, že nejsem zastánce speciálního zahrádkářského zákona, když to vezmu tak jako samozřejmě... a na druhé straně jsem podporovatel zahrádkářské činnosti. Možná se budete ptát, jak to jde dohromady, ale já vám to za chvilku vysvětlím. Myslím si, že to, co tady říkal pan předkladatel, samozřejmě vnímám jako pozitivní proklamaci a že v tomto se můžeme shodnout. Ale jak ty problémy řešit, to už je jiná stránka věci. A myslím si, že speciální zákon, který je plný proklamací, a některé pozměňovací návrhy - nejsou tak nevinné, jak na první pohled vypadají - paradoxně nemusejí vůbec prospět zahrádkářské činnosti, protože o tom, jestli zahrádkáři budou ve městech, nerozhodujeme my jako parlament, ale rozhodují o tom obecní městská zastupitelstva, respektive rady, kde se jedná o pronájmy. To je potřeba si říct.

Tradice, masovost, prospěšnost. Ano, souhlasím. Na druhé straně, Češi jsou národ houbařů. Ano, tradice, masovost, prospěšnost. Budeme na to dělat speciální zákon? V tuto chvíli asi ne. Ale já se děsím té doby, kdy se tady sejde většina zástupců lidu a bude říkat, že to je důležitá laická činnost a je potřeba ji regulovat zákonem. Fakt si myslíte, že každou lidskou činnost musíme regulovat zákonem? A speciálně ty činnosti, které probíhají v samosprávných celcích? Vy si fakt myslíte, že městské rady, obecní zastupitelstva nebo městská zastupitelstva, starostové budou proti zahrádkářům?

Jen tak mimochodem, padl tady Berlín. Viděl jsem proměnu starého berlínského letiště v komunitní zahrádky. Je to pěkné. Pro mladé je to možná sexy, ale většina těch zahrádek je v tuto chvíli víceméně ve správě lidí starších. To je potřeba si také říct, jsou to prostě senioři. A musím tedy říct, že my třeba jako město za celých třiadvacet let jsme nikdy zahrádkářům v jejich koloniích nezvyšovali nájmy. Nikdy, protože jsme rádi, že tu činnost dělají. A nedělejme si iluze, že zahrádky jako celek budou suplovat městskou zeleň, ochranné pásy, městské lesy. To tak přece nikdy nebude. Je to doplňková činnost. A znovu opakuji: Nemyslím si, že na doplňkové činnosti musíme mít nějaký speciální zákon.

Fakt nechápu, proč se tady vlamujeme do něčeho, co běží samo. Nechápu představitele zahrádkářů, kteří chtějí mít ty takzvané jistoty, které mimochodem ve světě neexistují. Jediná jistota je, že všichni umřeme. To je prostě realita. A města se mění, to si řekněme také. Já jsem za těch třiadvacet let měl možnost to posuzovat, kde část zahrádkářských kolonií nebo pozemků byla kdysi v extravilánu obcí, dneska je v intravilánu a v řadě případů může bránit rozvoji města. Ale samozřejmě je to na vůli samospráv, jak uspokojit zájemce o zahrádkářskou činnost a ty zahrádky případně přesunout do jiných lokalit, protože ta činnost je skutečně pro místní komunity velmi důležitá, je prospěšná. Ale na druhé straně nechápu, proč bychom my tady měli rozhodovat, jak to mají dělat.

Já si na to vzpomínám. Tady už to proběhlo několikrát. Přiznám se, že trochu nechápu ten postoj, že pod takovým tím jasným cílem páchání dobra pro tuto skupinu lidí tady prostě deformujeme náš právní řád. Speciální zákony... A všichni to víme. Ale ono už je to asi úplně jedno, protože už jsme to tady tak zaplevelili, ten právní systém, takovými podobnými návrhy a schválili podobné speciální zákony, že možná už je to ode mě naivita vám říkat, že bychom tohle dělat neměli.

Znovu opakuji: Zahrádkářská činnost je prospěšná činnost. Ale je to jedna z mnoha činností lidské společnosti. Prostě lidé dělají ledacos ve svém volném čase. Chápu prospěšnost zeleně. Proč ne, nakonec je to dobře. Ať máme zahrádkářské kolonie! Lidé, co bydlí v bytových domech a chtějí mít kontakt s přírodou, chtějí si něco vypěstovat, tak to je v pořádku. Tak jim ten prostor dejme. Jen tak mimochodem, tady také padá trošku na ústa to, že obce přece zajišťují činnost svých spolků, spolků svých občanů. Důležitý je postoj města a obce, jak se bude chovat ke svým občanům. Samospráva to přece moc dobře ví. A pokud to neumožní svým občanům, tak občané ztrácejí důvod, proč by volili tu samosprávu. Přece tak to je, to si řekněme na rovinu. A nemysleme si, že nějakým zákonem změníme společnost v tomto duchu. Nezměníme.

Bude tady nějaký zákon, který je plný proklamací. Tady bych chtěl upozornit, že jestli si někdo myslí, že je dobré dát do návrhu zákona to, že budeme nařizovat obcím, na jak dlouho mají propachtovat pozemek na zahrádkářskou činnost, tak to povede jenom k tomu, že obce nebudou chtít pachtovat ty pozemky, protože se budou bát, že v příštích deseti letech jejich manévrovací schopnost bude velmi malá. A i za cenu toho, že vědí, že ty zahrádky se nahradí někde jinde. Těch míst je samozřejmě celá řada, říkám znova, ta místa se rozšiřují, zvětšují se, a nekoukejme jenom na Prahu a na velká města - v malých městech to vypadá úplně jinak. Prostě já to vidím jako úplně špatně.

Opakuji, varuji před pozměňovacím návrhem A7, protože ten je v důsledku proti zahrádkářské činnosti.

A prosím, zvažme ještě jednou, zda opravdu chceme tímto návrhem zákona zaplevelovat právní řád České republiky, zda proklamovaný záměr vlastně tento návrh zákona akceptuje, že zaručí zahrádkářům, že budou lépe zahrádkařit, že budou klidnější - nakonec mají zákon - a zda vůbec to, co si tady zahrádkáři myslí, zda ten materiál, který máme v tuto chvíli schvalovat ve třetím čtení, naplní jejich představy.

Já si myslím, že je to hluboké nedorozumění. Je to velký omyl, nestane se nic. Jakákoliv zákonná norma, která reguluje lidské chování, vždycky narazí na problémy obcházení, speciálně v tomto případě, kdy ten návrh je naprosto proklamační, bezzubý a ve svém důsledku proti zahrádkářům a jejich zahrádkářské činnosti.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Kolegu Pavla Kováčika, ač se přihlásil s přednostním právem, požádám ještě o posečkání. Mám dvě faktické poznámky, a to od paní poslankyně Procházkové a od pana poslance Dominika Feriho. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo. Dobrý den všem.

K mému předřečníkovi, prostřednictvím předsedajícího: já jsem předsedkyně Spolku skalničkářů a můžu vás ujistit, že obec naši činnost absolutně nediriguje, vůbec se o ni nezajímá. Spousta našich členů má skalky na svých zahradách, které jsou propachtované, a ta skalka, která má konifery - konifery se tvoří mnoho a mnoho let - a když pak o tu zahrádku přijdou, musí ustoupit různým rozvojovým plánům, tak je to smutné. Ti lidé, si myslím, si opravdu zaslouží nějakou ochranu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Dominika Feriho. Připraven je pan kolega Pavel Kováčik. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, otázka v nějaké konkrétní obci, to je potom ale věc na apel například v rámci projednávání na daném zastupitelstvu. To podle mě není žádný případný argument, který by tady měl být snášen v rámci projednávání na plénu Poslanecké sněmovny. Já si vzpomínám na prvé čtení, padaly úplně stejné argumenty, říkali jsme: je to zbytečný návrh zákona. My teď spolu připravujeme jako volební koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 program na úseku justice a jeden z těch bodů, který tam určitě chceme říct a deklarovat, je nějaká legislativní úspornost, to znamená zákony spíše rušit než zákony přijímat. Ostatně to vidíme teď, když v rámci Poslanecké sněmovny příliš nových zákonů nepřijímáme, tak si spíš myslím, že veřejnost může být ráda, že řešíme spíš jenom ten covid. A toto je přesně ten příklad. Nemusíme se dívat do roku 1919, jako jsme to udělali u některých předloh, 1918 - ty obsoletní zákony. Tady to je příklad. To je přímo před našima očima příklad naprosto zbytečného zákona. Opravdu musíme přijímat vlastní zákon? Zahrádkáři odvádí skvělou práci, taky si chci pořídit velmi brzy zahrádku a zahrádkařit tam, ale nepotřebuji k tomu zákon, nepotřebuji k tomu takovouhle podporu. A ten nejlepší důkaz toho, jak je ten zákon zbytečný, bude, až se tu za dva tři roky potkáme, myslím, že velká část z nás tady potom ještě bude, a zhodnotíme to, zhodnotíme účinnost nebo dopady tohoto zákona. Ty dopady budou nulové, zákon bude zbytečný a zralý ke zrušení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy s přednostním právem vystoupí předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, děkuji za slovo.

Víte, když bych chtěl navázat na poslední faktickou pana kolegy Feriho: jenom aby se to s tou legislativní úsporností nepřehnalo, protože kde neexistují zákony, nastupuje zákon džungle. Například takový zákon džungle, který upřednostní různé jiné zájmy než zájem člověka, občana, který si zbuduje skalku zdánlivě ve svém jaksi vlastním prospěchu a na téměř vlastním nebo pronajatém pozemku. Ale taková skalka je umělecké dílo, a nejen umělecké dílo, je to také svým způsobem archiv druhů a kultivarů rostlin, které ti lidé budují často desetiletí a na jejichž také oprávněný zájem býti archivářem těch druhů a kultivarů, rostlin a následně také živočichů, hmyzu a podobně, na to, aby toto umělecké dílo také mělo jakási práva na alespoň jakýsi ohled, v žádném případě nereflektuji. To je ten důvod, nebo jeden z důvodů, proč jdeme, a já teď mám osobně, přiznám se, pocit rozpoložení horolezce těsně před dosažením Mount Everestu, protože už na tom děláme doopravdy dvacet let, jsem jedním z rodičů toho návrhu spolu s mnoha dalšími, dnes třeba už bývalými poslanci, nebo i současnými kolegy a kolegyněmi, a myslím si, že konečně se snad podaří tu vrcholovou túru dokončit. A musím říci, že jedním z důvodů, proč jsme kdysi zřídili podvýbor pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství, byl také ten důvod, abychom lidi, kteří reprezentují tyto zájmy, které jsou bezesporu velmi prospěšné, tradiční, také uchovávali pro budoucnost a dokázali jsme, aby probíhala komunikace. Výsledkem komunikace podvýboru, jednotlivých členů, kde jsou zastoupeny téměř všechny kluby, je právě tento návrh zákona a alespoň většina z členů, kteří u toho podávání zákona, tvorby nebo spolutvorby byli, se v té době vyjadřovali a vyjadřovali se převážně pozitivně.

Já bych chtěl poprosit právě v zájmu nejen skalničkářů, ale i kaktusářů a ostatních specializovaných organizací, které jsou ve sdružené specializaci, budují ty svoje skalky, sbírky, začasté umělecká díla, aby byly brány na zřetel a podpořeny také návrhy pana kolegy Luzara, které jsou návrhy mými, které jsem dal do systému a vzhledem ke svému onemocnění jsem se k nim tady nemohl ve druhém čtení přihlásit. Takže o to chci poprosit. Předem chci všem, kteří nesčítají jenom jedna a jedna jsou dvě a nebo tisíc a milion jsou milion tisíc, ale také tu symboliku, o které tady hovořil pan zástupce předkladatelů, pan kolega, jehož úvodní projev předkladatele beze zbytku podepisuji a o totéž žádám i vás ostatní, žádám zdvořile, zdvořile prosím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu Kováčikovi. Vyvolal faktickou poznámku Ivana Adamce. Paní kolegyně Krutáková je stále připravena ke svému vystoupení. Faktická poznámka - máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Já děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já bych chtěl reagovat na ctěného kolegu, pana poslance Kováčika, vaším prostřednictvím. To, že tady mluvil pan poslanec Feri o jisté revizi zákonů v našem legislativním systému, to není o tom, že bychom chtěli rušit ty zákony, které jsou pro společnost důležité, ale ty, co jsou prostě navíc. Ano, kde není zákon, je džungle, ale to přece není takhle. My spoustu činností regulujeme zákony, řekl bych, multiplikačně a úplně zbytečně. A o tom je řeč.

Já tady znovu opakuji: prosím vás, my máme všichni stejný zájem, jestli jste si všimli. Chceme, aby tady zahrádkářská činnost prosperovala. Ale tímto návrhem zákona se nabouráváme do samospráv, nabouráváme se dokonce i do těch zahrádkářských sdružení, protože já si myslím, že ne všechny věci, které jsou tady nastíněny v tom materiálu - já doufám, že ne všechny projdou - jsou v jejich prospěch. A skutečně, věřte mi, dělám dvacet tři let na městě starostu, se zahrádkáři mám bohaté zkušenosti. Tam, kde jsou nějaké speciálnosti, to je přece něco úplně jiného, město se k tomu musí postavit, a pokud to tak není, tak si zvolte jiné zastupitele. Proboha, vždyť to právo obyvatelé těch měst mají - prostě si zvolit takové zastupitelstvo, které bude, řekl bych, plnit jejich tužby, jejich přání a prostě to, co v tom městě lidé chtějí. A pokud to dělat nebudou, tak tam stejně dlouho nevydrží. Takže chci jenom říct, že tento návrh zákona je naprosto zbytečný, a já podporuji zahrádkáře. Mimochodem podporuji houbaře, včelaře a všechny lidské činnosti, protože to k mé činnosti naprosto samozřejmě patří.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní v rozpravě paní poslankyně Jana Krutáková. Připraví se kolega Bendl. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, jako společnost jsme se před rokem zastavili. Co se nám ještě před rokem zdálo být normální, je dneska složité a těžko dosažitelné v mnoha případech. Co nám však nikdo zatím nezakázal a nemůže zakázat, je starání se o květiny, pěstování vlastních plodin na zahrádkách a zahradničení. Takže vítám tento návrh zákona, který si klade za cíl právně zakotvit zahrádkářskou činnost jako mnohaletou tradici v České republice, upravit její postavení a pomoci vytvořit podmínky k jejímu provozování. Hnutí Starostové a nezávislí je spolupředkladatelem tohoto zákona.

A já bych vás ještě ráda upozornila na pozměňovací návrh, který jsem předložila já spolu s kolegyní Věrou Kovářovou a je označen jako sněmovní dokument 6634. Jeho cílem je zpřehlednit komunikaci a informovanost mezi obcemi a jejich občany týkající se území vyhrazeného k zahrádkářské činnosti, a to tak, že obce budou oprávněny v rámci územně plánovací dokumentace vymezit plochy k zahrádkářské činnosti. To samozřejmě potom s sebou ještě ponese další legislativní úpravy.

Věřím tedy, že náš pozměňovací návrh, který významně usnadní komunikaci mezi zahrádkáři a obcemi, podpoříte. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a v obecné rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já bych chtěl podpořit slova mého ctěného kolegy Ivana Adamce, který, tak jak bych to řekl já, tady představil názor na celou tuhle právní normu, protože zcela určitě my, kteří jsme kdy byli v městských či obecních zastupitelstvech, jsme často se zahrádkáři a se zahrádkařením jako takovým přišli do styku a podporovali jsme je vždycky v rámci možností. To, co se ale tady teď děje, je v podstatě zasahování do kompetencí samosprávy.

Po roce 1989 jsme nabyli svobody. Součástí nabytí svobody bylo, že posuneme také rozhodování shora směrem dolů, neboť na městech a obcích vědí zpravidla o některých aktivitách mnohem lépe, mají lepší informace, umí lépe komunikovat s lidmi než v těch politických úrovních, které jsou jim vzdáleny. Jedna z těch kompetencí mimochodem - to, co tady říkala moje předřečnice, že navrhujete dát do zákona, aby obce mohly vymezit území pro zahrádkaření - no to už tam proboha přece je! To mě překvapuje, že zástupci - kolegové ze STANu to snad nevědí, že v rámci územního plánování mohou vyčlenit území předem určené k zahrádkaření. To je stejně, jako určují průmyslové zóny, jako určují zóny ke sportovním aktivitám apod. Ale platí také, že co zahrádkářská kolonie, to téměř jiná situace, proto to není možné řešit úplně plošně.

Umím si představit, že zavedení paragrafu, který omezuje nakládání s majetkem patřícím městům a obcím s tím, že řekne: můžete pronajmout pouze na deset let, si taky někdo vysvětlí: tak ještě deset let. A pak konifery ne. To je jenom otázka úhlu pohledu. A když si paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího tady stěžuje, že ti zastupitelé třeba nerozhodují ve prospěch někoho... Vy jako poslankyně máte právo tam vystoupit, navrhnout usnesení, vystoupit k čemukoli. Předpokládám, že jste to udělala, že jste určitě schopná říct: Ano, tam jsem prosadila, ale zastupitelé, to znamená zástupci občanů v té dané obci, řekli ne z nějakých důvodů. A my je tady neumíme nikdo ani identifikovat. Často ty záležitosti měst a obcí uvnitř jsou mnohem složitější a my máme pocit, že tady uděláme šmahem tu jednotlivou čáru a řekneme - my víme líp než lidi na obcích, co je pro ně prospěšné.

My jsme se jako Česká republika přihlásili k chartě místní samosprávy, to znamená, že jsme posunuli moc a schopnost občanů ovlivňovat věci veřejné, které jsou kolem nich, směrem dolů na kraje, na města a obce. Tímhle zákonem říkáme, že to zase posouváme zpátky. No, ono se nám to totiž nelíbí, že to zastupitelstvo rozhodne jinak. My jsme poslanci, tak my tedy vám naložíme, my za vás tady rozhodneme, co je třeba, my za vás rozhodneme, co s tím majetkem. Dneska to bude jenom taková vějička, že se to bude týkat zahrádkářů, že řekneme městům a obcím: ne, vy jim ten pozemek pronajmete jenom na deset let. Zítra to bude oblast kultury, pak to bude sport, pak to bude kdokoli další, protože my přece budeme vědět líp, jak tuhle prospěšnou aktivitu podpořit. A my začneme někomu diktovat, jak má nakládat se svým majetkem. Ten princip se mi nelíbí. Fakt, že máme podporovat takovéto spolkové aktivity, ten je přece neoddiskutovatelný. A že se tak děje, že rozumná zastupitelstva to dělají, to prostě tak je. Ano, někdy se časem a věkem stane, že se zahrádkářská kolonie stane součástí center měst, a teď tam i uvnitř té zahrádkářské kolonie dochází ke sporům, což byl můj případ. Když jsem byl starostou na Kladně, my tam chtěli stavět rodinné domy na místě zahrádkářské kolonie. Polovina chtěla, polovina ne. Stanovisko ekologů k tomu - ekologicky je výš velká zahrada, méně malé hnojiště, zjednodušeně řeknu. Ale zase obráceně řekli: ale my jsme tady už starší lidi, hospodaříme si tady na svém, chodíme sem... Ta debata byla extrémně složitá. A my se tady teď stavíme nad ně: my to rozhodneme za vás, ten zákon vám to prostě nadiktuje.

Já tomu rozumím. To je politické sdělení, pan kolega Kalous to tady - že by člověk zamáčkl slzu - říkal tak procítěně... To bych chtěl vědět, jestli si to psal sám, nebo jestli mu to napsal nějaký spisovatel. Ale realita projednávání života je prostě jiná. Omezování nakládání s majetkem obcí: není dobře, když s tímhle začneme, a překvapujeme mě speciálně, že STAN je pro místo toho, aby podpořil stanovisko Svazu měst a obcí, které říká - nezasahujte do kompetencí samosprávy, nevíte líp než my, jak to dělat. A jestli, tak ve stavebním zákoně můžete některé věci upravit, ale nejsou tam definovány, které. Tam si myslím, že z hlediska technického, stavebního atd. zapadajícího do toho území... Ono totiž v územních plánech, už když se to projednává, je to klíčové, tam je ta diskuze, kam se bude město rozvíjet, co bude dělat. Tam se každý může aktivně zapojit. A to je to rozhodování lidí v místě. My, prosím probůh, nezačínejme se salámovou metodou, že začneme mluvit městům a obcím do jejich kompetencí s tím, že si začneme zvykat na to, že poslanec ví líp než starosta nebo zastupitelé, co je místní problém a jak ho vyřešit. To je cesta do pekla.

A já moc prosím, samozřejmě s apelem starostům, aby vnímali tuhle problematiku a podporovali takové spolky, abychom tady nehlasovali pro tenhle zákon, který jim žádnou jistotu nedá, a když si ho přečtou, tak jim to dojde, zvlášť ti starší lidi, kteří už mají nějakou zkušenost, pochopí, že stejně musí s tou obcí jednat, stejně musí jednat se zastupitelstvem. Deset let uteče jako voda. Co bude dál? Teď budu vystupovat - oni to tam poslanci za nás zařídili, takže to koukejte pronajmout na deset let. A co bude potom? Nepřinese to problémy dovnitř? Probůh, neschvalujme zákony, které tu džungli rozmnožují. Před chvílí jsme jeden schválili - zákon o potravinách. Nedej bože, aby to Evropská komise odsouhlasila. Tohle je zákon nadbytečný, nepotřebujeme ho, rozumní starostové a zastupitelstva spolky nejenom zahrádkářů zcela určitě podporují a podpoří a najdou s nimi vždycky variantu lépe než my při našem rozhodování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a paní poslankyně Věra Procházková bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji ještě jednou za slovo. Nedá mi to, musím. Řeknu vám klasický příklad. Zahrada nádherná, na kterou se jezdili dívat z celé republiky, v malé obci. V té obci, kde je zastupitelstvo v několika lidech - vládne stále stejná rodina - se rozhodovalo o tom, jestli ukrojí z této zahrady okolo řeky kus, na kterém bohužel byly opravdu nádherné stromy a bonsaje, pro cyklostezku! (S důrazem.) A o co mi tady jde? Argumentovalo se tím, že cyklostezka je přece veřejně prospěšná činnost. Ano, je to tak. Ale ten zahrádkář nemohl říct: A moje zahrada, moje zahrádkaření je taky veřejně prospěšná činnost. Tak já chci, aby byla aspoň rovnoprávnost. Aspoň pro tohle ten zákon je dobrý.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Antonín Staněk se přihlásil do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nechci dlouho zdržovat, nicméně chci říci, že Česká strana sociálně demokratická podporuje tento poslanecký návrh zahrádkářského zákona, jehož jsem spolupředkladatelem. Já si moc vážím toho, že se podařilo zajistit tomuto zákonu cestu legislativním procesem v Poslanecké sněmovně až do tohoto třetího čtení, a pevně věřím, že stejně jako tady v Poslanecké sněmovně, tak nakonec i v Senátu tento zákon získá svou podporu.

Souhlasím velmi s tím, co zde zaznělo od některých předřečníků, konkrétně s tím, o čem tady hovořil pan kolega od Pirátů. Já stejně jako oni vnímám tento zákon jako první výkop. Já bych v něm neviděl žádné zakopané psy, skryté kostlivce a podobně, ale skutečně první výkop k tomu, aby se problematikou zahrádkářské činnosti a toho, jaké obrovské množství práce, ale i finančních prostředků zahrádkáři vloží do svého zahrádkaření, aby alespoň jakous takous jistotu měli.

Já sám jako zastupitel a primátor Olomouce jsem musel řešit složitou situaci v okamžiku, kdy jsme byli postaveni před povinnost rozeslat zahrádkářům oznámení o ukončení jejich zahrádkářské činnosti v důsledku toho, že zahrádky musely ustoupit protipovodňovým opatřením. Ano, protipovodňová opatření v daném okamžiku byla mnohem důležitější a společensky významnější, nicméně neměl jsem úplně dobrý pocit od některých svých kolegů v radě z toho, jakým způsobem s těmito zahrádkáři jejich činnost ukončovali. Prostě oznámili ukončení, termín, do kdy musí opustit zahrádky, odstranit stavby, a prostě běžte. Snažil jsem se kolegy přesvědčit, že takto přece se to dělat nemůže. Je tam spousta starých lidí, pro které ta zahrádka byla jedním z mála míst, kde přišli do přírody, kde si mohli psychicky odpočinout, kde mohli realizovat svoji činnost. Hledali jsme cestu, jak tuto situaci řešit, a tady souhlasím s panem kolegou. Ano, je to zastupitelstvo, které ve svém územním plánu vyčlenilo plochy, které byly následně jako zahrádkářské určeny, jsou připraveny a může se s nimi pracovat. Ano, je to o zastupitelstvech, ale já se nedomnívám, že se vlamujeme do jejich pravomoci. My pouze vytváříme tímto zákonem jakýsi rámec, ve kterém se zastupitelstva, ale i zahrádkáři mohou pohybovat.

Zaznívala tady terminologie masovost, prospěšnost. Já si myslím, že to nebyl záměr zesměšňovat práci zahrádkářů. Víte, řada z nich, když má zahrádku deset patnáct let, tak opravdu zkultivuje, zhodnotí ten pozemek. A bylo by slušností, aby za to, co do toho vložili, třeba i něco v případě nezbytné nutnosti zrušení mohli dostat. A to je jenom otázka smluvního vztahu a zákon tady něco podobného naznačuje. Je to určitá jistota a záruka. Nesouhlasím s tím, že zahrádkaří jenom staří. Naopak. Myslím si, že zájem o zahrádky v městech roste právě mezi mladými lidmi, kteří vidí v této činnosti, v tomto řekněme společenském uplatnění, společenské činnosti něco, co do města vnese kus lidskosti, kus něčeho, co jim vrátí přírodu, kterou pomalu, ale jistě ve velkých městech ztrácíme.

Já děkuji a jsem rád, že jsou to Starostové a nezávislí, kteří jsou spolupředkladateli tohoto zákona, neboť to jenom potvrzuje, že mají širší pohled na problém než jenom úzký pohled řekněme starosty a zastupitelstva jako takového. A není to žádná výtka. Já naprosto rozumím Občanské demokratické straně a jejímu postoji k tomuto zákonu. Jsou konzistentní, protože byl to prezident Václav Klaus, který v roce 2010 těsně před koncem Sněmovny vetoval zahrádkářský zákon, který prošel celým legislativním procesem a Sněmovna už ho nestačila schválit, a vlastně zákon zapadl a už nebyl projednán. Takže byla to velká škoda a já věřím, že se nic podobného tomuto zákonu na jeho cestě už nestane. A děkuji všem, kteří se na něm podíleli a kteří ho v tomto třetím čtení podpoří.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Budou následovat dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Dominik Feri, potom pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji. Paní kolegyně tu, prostřednictvím pana předsedajícího, zmiňovala rovnoprávnost. No jo, jenže je rovnoprávnost to, že kvůli tomu, že tam někdo má zahrádku, nevznikne třeba protipovodňové opatření nebo nevznikne nějaká cyklostezka nebo nějaká silnice, která spojí dvě části obce, které jsou těžko dostupné? Tam tu rovnoprávnost tedy nespatřuji. Já bych to nepojmenoval jako rovnoprávnost, ale jako spíš shodu v nějakém území. A tu shodu budeme hledat tady v Poslanecké sněmovně? Budeme tady říkat, že v té naší obci je to takto, a další srdceryvný příběh z jiné obce? Ne. Nehrajme si na ředitele zeměkoule přece! Vždyť ti, kdo o tom mají rozhodovat, a ti, kdo mají hledat shodu v území, to jsou zastupitelstva. To jsou zastupitelstva, která v rámci územního plánování si řeknou, kde je řekněme veřejný zájem, chceme-li to tak pojmenovat, co je důležitější. Jestli tedy, že tamhle jsou zahrádky, nebo že tam vznikne něco veřejně prospěšného. Nechme to na těch obcích, neingerujme do jejich gesce, do toho, co oni sami znají nejlépe.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ivan Adamec, po něm s faktickou poznámkou pan předseda Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já bych chtěl ještě zareagovat na to, co tady zaznělo v rozpravě. Jen tak mimochodem, já bych poprosil pana kolegu Staňka prostřednictvím vaším, aby neříkal STANu starostové, protože starostové jsou všude jinde a možná i někde víc než u STANu. To chci říct jenom jednu věc, a u nich mě to překvapuje, protože nehájí zájmy těch samospráv. Nehájí. A přesně to, co jste tady říkal, prostřednictvím pana předsedajícího, o té situaci s protipovodňovou záležitostí, tak se ukazuje, že právě to je přesně ta kompetence zastupitelstva. To, jestliže někteří zastupitelé se neumí chovat nebo mají jiné představy, tak stejně vždycky rozhodne většina. Většina v té obci rozhodne, jestli tam ta zahrádka bude, nebo tam nebude. A to si řekněme na rovinu! A my si myslíme, že to umíme tady rozhodnout lépe? Lépe a radostněji pro to takzvané místní, obecní blaho? Tak od čeho máme obce? Od čeho máme samosprávy, sakra? Řekněme si na rovinu, my tady suplujeme někoho. My si myslíme, že jsme páni bozi, že budeme určovat v Horní Dolní, jak bude všechno vypadat? To snad přece nechceme!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní pan předseda Vojtěch Filip, v tuto chvíli poslední přihlášený s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní a pánové, já budu reagovat na kolegu Feriho i kolegu Adamce. Víte, v Českých Budějovicích byla velká zahrádkářská kolonie, která byla vklíněna za levobřežní komunikaci, a museli jsme udělat zanádražní komunikaci, která bude příjezdovou cestou pro dálnici D3. Ale ono bylo těžké najít kompromis, když se ty zahrádky nejen vykupovaly, likvidovaly, ale najít pro ně další pozemky. Opora v právu je i pro zastupitele velmi důležitá. Byl jsem zastupitelem města Českých Budějovic a vím, jak to bylo složité, a museli jsme spojit síly, všechny politické strany, k tomu, abychom našli - a nebylo to nijak jednoduché - způsob, jak ti, kteří tu zahrádku museli zlikvidovat kvůli zanádražní komunikaci, abychom jim našli patřičnou náhradu a aby to oni akceptovali. A věřte mi nebo ne, ona úprava, kterou tady máme, je úprava obecná.

Ano. Nutí některé lidi dělat to, co by za normálních okolností nedělali, protože se jim třeba nechce. Ale on ten zákon má svůj smysl. A má smysl jak pro zastupitelstvo, tak pro zahrádkáře, tak pro jejich okolí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Staněk, poté pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji za slovo. Já jenom chci říci, tak jak tady zaznělo od pana kolegy vaším prostřednictvím, pane předsedající, od pana kolegy Filipa na adresu pana poslance Adamce, vaším prostřednictvím. Opravdu nejsem přesvědčen, že předkládaný zákon se vlamuje do kompetencí obcí, (naopak) že mu vytváří rámec, který i ten obecní zastupitel bude vnímat jako potřebný. Určitě se nevlamujeme a nechceme rozhodovat o tom, co bude ani v Horní ani v Dolní ani v Horní Dolní.

Ale rozumím tomu vašemu... nebo vaší obavě, protože řada zákonů se velmi často stává nástrojem pro něco jiného. Určitě to není záměrem ani předkladatelů, ale chápu, že se to může zvrtnout. Na druhou stranu znovu říkám, není to záměr předkladatelů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Petr Bendl s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl hájit stanovisko pana kolegy Adamce. Pan kolega Filip, pan kolega místopředseda Sněmovny, prostřednictvím pana předsedajícího: v podstatě jste potvrdil, že stejně to řešení se nehledá jenom na jednání zastupitelstva. Tenhle zákon by vám v tom nijak nepomohl. Nijak. Naopak by vám situaci ještě zkomplikoval, protože by vám řekl, pokud prosadíme váš návrh - a není pravdou, že zasahujeme do kompetencí samosprávy; jestli projde ten pozměňovací návrh, který se týká povinnosti, jak mají města a obce nakládat se svým majetkem, tak je to zásah do kompetence samosprávy, ne že ne.

V okamžiku, kdy byste tam něco takového měli, tak situaci budete mít ještě složitější. Kdyby byly zahrádkářské kolonie na obchvatu Prahy, co byste řešili? Deset let pronájem, konec, obchvat Prahy. Co je větší blaho pro veřejnost? Hledání řešení, které je vždycky na úrovni samosprávy, anebo říct: tak žádný obchvat nebude, protože tady dostane přednost zahrádka. Při vší úctě, přece tak to není! Vy navrhujete, aby to tak bylo. Akorát prostě popíráme realitu. Popíráme fakt, že stejně to ta zastupitelstva musí vyřešit. Stejně tam musí komunikovat. Tady se bojuje v podstatě o hlasy zahrádkářů: My jsme pro vás, abyste byli v zákoně, a tím vy nás budete volit. Takhle se to jmenuje. Ale ten zákon nikomu fakticky nepomůže.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ivan Adamec, faktická poznámka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já tady zareaguji na ctěného kolegu pana poslance Staňka. Já vůbec nepochybuji o bohulibých úmyslech předkladatelů, aby bylo mezi námi jasno. Já si myslím, že se nelišíme ve vztahu k těm zahrádkářům, akorát se lišíme v způsobu, jak ty problémy řešit. A já si myslím, že to je ten zásadní rozpor a rozpor k tomu, jak vnímáme třeba stabilitu českého právního státu, jak vnímáme stabilitu samospráv a podobné věci.

Dovolte mi říct jednu věc. Víte, já si myslím, že všechny záměry jsou - možná až na výjimky - bohulibé tady ve Sněmovně. Ale já před tím vždycky varuji. Je potřeba to prozkoumat ze všech stran. Protože cesta do pekel, jak se říká, je vždycky dlážděná samými dobrými či bohulibými úmysly. Děkuji za pozornost. Dejme si na to pozor.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova má pan předkladatel nebo zástupce navrhovatelů pan poslanec Adam Kalous. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adam Kalous: Děkuji, pane předsedající. Já jenom krátce zareaguji na to, co tady zaznělo. Z diskuze jsem si tady odnesl dvě největší výtky, které k tomu zákonu jsou, a to jsou, že zákon zasahuje do samospráv a že je nadbytečný. Takže to je k tomu prvnímu. Přece my se nikam nenabouráváme. Ten zákon nestanoví obci, státu ani kraji žádnou povinnost tyto pozemky přenechávat. Je tedy čistě na zvážení obce, jestli ten pozemek přenechá například ke kultivaci zahrádkářskému spolku. K minimální době přenechání pozemku na deset let bych chtěl dodat, že tato doba byla zvolena k tomu, že doba deset let je vhodná právě k rekultivaci pozemku, protože doba kratší... samozřejmě ten pozemek se za tu dobu nedá zrekultivovat i v případě, že to jsou nějaké nevyužité pozemky atd.

Co se týká nadbytečnosti, to tady zaznívalo nejčastěji. Já si myslím - už jsem to tady říkal - že zahrádkářská činnost má v ČR tak dlouhou tradici a tak značný vliv, že nelze její postavení řešit pouze prostředky soukromého práva, které bohužel v současné době ani nenabízejí prostředky, které by bylo možné použít například na vztahy mezi zahrádkářskými spolky a propachtovateli pozemků. Chybí právní normou uznaná veřejná prospěšnost zahrádkářské činnosti, chybí nástroje, kterými by bylo možno zahrádkářskou činnost a vznik nových osad podpořit. A to vše nový zákon přináší včetně možnosti obcí a státu přenechat pozemky, které by jinak zůstaly dlouhodobě nevyužité a nekultivované. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní zpravodajka má zájem o závěrečné...? Ne. Ještě se formálně zeptám zpravodaje výboru pro veřejnou správu pana poslance Dolejše, jestli má zájem vystoupit se závěrečným slovem? Nemá. Takže můžeme přistoupit k hlasování o pozměňovacích návrzích. A prosím paní zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou v hlasování.

 

Poslankyně Monika Oborná: Dobrý den. Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Takže vzhledem k tomu, že v rozpravě nebyl podán nebo nepadl žádný další návrh, budeme hlasovat pozměňovací návrhy podle původní procedury. Hned na úvod bych vás chtěla informovat, že na základě informace od legislativního odboru, co se týká pozměňovacích návrhů zemědělského výboru A1 až A15, se budou hlasovat en bloc s výjimkou bodu A4, který je obsahově v kolizi s bodem A12. Je to pouze technická záležitost. Nicméně chtěla jsem vám to říct teď dopředu, aby vás to případně při tom hlasování nějakým způsobem nezaskočilo.

Takže co se týká procedury, zemědělský výbor jako výbor garanční doporučuje Poslanecké sněmovně, aby ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákonů hlasovala v následujícím pořadí:

1. Návrhy legislativně technických úprav, budou-li ve třetím čtení předneseny.

2. Pozměňovací návrhy zemědělského výboru A1 až A15 - en bloc jedním hlasováním. Znovu upozorňuji, s výjimkou bodu 4, který je v kolizi obsahové. Pokud budou tyto pozměňovací návrhy A1 až A15 přijaté, stane se nehlasovatelným pozměňovací návrh B1 pana poslance Luzara.

Posléze bychom hlasovali pozměňovací návrh pana poslance Luzara B2.

Posléze je pozměňovací návrh pana poslance Luzara B3.

6. Pozměňovací návrh paní poslankyně Věry Kovářové C.

7. O zákonu jako celku, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Takže to je takhle k proceduře navržené garančním výborem.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. K proceduře se hlásí pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych navrhl, abychom speciálně hlasovali zvlášť o bodu A7. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Zeptám se paní zpravodajky, zda si osvojí tento návrh, nebo necháme o tom hlasovat jako o protinávrhu.

 

Poslankyně Monika Oborná: Nechala bych o tom hlasovat jako o protinávrhu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, dobře, rozumím. Takže nejprve budeme hlasovat o protinávrhu k přednesenému návrhu procedury. To znamená, že by se bod A7 hlasoval zvlášť. Jsme připraveni na hlasování? Myslím, že ano.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 61, přihlášeno 101 poslanec, pro 80, proti nikdo. Návrh jsme přijali.

 

A nyní již s tímto rozhodnutím Poslanecké sněmovny budeme hlasovat o proceduře tak, jak byla navržena. Žádost o odhlášení jsem slyšel, všechny jsem vás odhlásil, prosím přihlaste se znovu svými kartami.

 

Tak a zahajuji hlasování o proceduře. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 62, přihlášeno 97 poslanců, pro 97, proti nikdo. Proceduru jsme schválili a můžeme podle ní postupovat. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo. Takže vzhledem k tomu, že ve třetím čtení nebyly přednesené žádné legislativně technické úpravy, hlasovali bychom nyní o pozměňovacích návrzích zemědělského výboru s tím, že kromě bodu A4, bod A7 bychom hlasovali zvlášť na základě požadavku pana poslance Bendla, tudíž bychom en bloc jedním hlasováním v současné době hlasovali pozměňovací návrhy A1, A2, A3, A5, A6, A8, A9, A10, A11, A12, A13, A14, A15. Tyto pozměňovací návrhy upravují zahrádkářskou činnost, definici zejména, a definují také dobu pachtu a upřesňují výpovědní lhůtu pachtu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, prosím o stanovisko výboru. (Stanovisko zemědělského výboru je kladné.) Pan navrhovatel - stanovisko. (Kladné.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, přihlášeno 98 poslanců, pro 80, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Monika Oborná: Takže teď bychom hlasovali na základě požadavku pana poslance Bendla zvlášť pozměňovací návrh A7.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Stanovisko k návrhu A7. (Kladné. Stanovisko výboru je kladné.) Děkuji. Pan navrhovatel? (Kladné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, přihlášeno 98 poslanců, pro 66, proti 19. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Monika Oborná: Takže vzhledem k tomu, že byly přijaty pozměňovací návrhy A1 až A15, tak nyní nebudeme hlasovat, nebo stal se nehlasovatelným pozměňovací návrh pana Lea Luzara B1. Takže v tuto chvíli bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana poslance Lea Luzara B2. Tento návrh definuje veřejnou prospěšnost zahrádkářské činnosti. Stanovisko zemědělského výboru je kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan navrhovatel? (Kladné.)

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno 98 poslanců, pro 63, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Monika Oborná: Tak teď bychom hlasovali pozměňující návrh pana poslance Lea Luzara B3. Tento pozměňující návrh vymezuje kulturní hodnotu zahrádkářské činnosti a její zachování. Stanovisko zemědělského výboru je kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan navrhovatel? (Kladné.)

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, přihlášeno 99 poslanců, pro 78, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Monika Oborná: Nyní bychom hlasovali pozměňovací návrh paní poslankyně Věry Kovářové pod písmenem C. Tento pozměňující návrh definuje působnost obce při podpoře zahrádkářské činnosti. Stanovisko výboru je kladné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan navrhovatel - stanovisko? (Kladné.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, přihlášeno 99 poslanců, pro 78, proti 4. Návrh nebyl přijat. (Správně: Návrh byl přijat.)

 

Tím jsme se vyrovnali se všemi pozměňovacími návrhy.

 

Poslankyně Monika Oborná: Přesně tak, pane předsedající. (Ozývají se hlasy ze sálu týkající se výroku k hlasování číslo 67). Proto prosím nechte hlasovat zákon jako celek. Návrh paní poslankyně Věry Kovářové byl přijat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: A já jsem řekl, že nebyl přijat? Tak to se omlouvám. Měl jsem samozřejmě na mysli to, že byl přijat. Tak to opravíme do stenozáznamu. Děkuji za upozornění.

A nyní jak už jsem řekl, jsme hlasovali o všech pozměňovacích návrzích, tedy přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Adama Kalouse, Pavla Kováčika, Jana Volného, Jana Pošváře, Zdeňka Podala, Antonína Staňka, Jany Krutákové a dalších na vydání zákona o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon), podle sněmovního tisku 634, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, přihlášeno 100 poslanců, pro 81, proti 14. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji paní zpravodajce, děkuji zástupci navrhovatelů a končím projednávání tohoto bodu.

 

Nyní se budeme zabývat bodem

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.