Úterý 26. ledna 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

43.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb.,
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 799/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené dámy, vážení pánové, jsem moc rád, že mohu uvést návrh velmi důležitého zákona, kterým se mění energetický zákon. Zákon není úplně jednoduchý. Kdybych ho měl velmi zjednodušeně shrnout do tří bodů, tak první by nepochybně byl a týkal by se Energetického regulačního úřadu, druhý zemního plynu a třetí toho, čemu říkáme energošmejdi. Dovolím si teď krátce představit tyto oblasti.

První oblastí je prostřednictvím této předkládané normy uvést českou právní úpravu do souladu s legislativou EU, a to v návaznosti na formální upozornění a odůvodněné stanovisko Evropské komise, která České republice vytýká nesprávné provedení směrnic z roku 2009, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem. Tento návrh řeší výtky Komise, a to v oblasti nezávislosti Energetického regulačního úřadu, a to zejména pokud jde o takzvané desetileté plány provozovatelů přenosové a přepravní soustavy, dále v oblasti podmínek odvolání člena Rady ERÚ a problematiku opakovaného jmenování člena rady.

Tahle novela řeší výtky k ochraně obchodních citlivých informací nebo třeba ke složení dozorčího orgánu nezávislého pozorovatele, připraveni jsou (nesroz.) nebo k mimosoudnímu urovnání sporu, právo USO podat stížnost přímo Energetickému regulačnímu úřadu k přezkumu, rozhodnutí o metodikách, sazbách a tak dále.

Druhým cílem této novely je provést adaptaci našeho právního řádu na přímo účinné nařízení z roku 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Konkrétně se jedná o článek 13 tohoto nařízení a týká se solidarity v krizových situacích, neboť na ostatní části zmíněného nařízení je národní legislativa již adaptována, a to od doby platnosti stejnojmenného nařízení, které bylo zmíněným nařízením nahrazeno. Návrh novely potom přináší legislativní úpravy v oblasti ochrany spotřebitele energie a reaguje na nekalé praktiky v této oblasti. To je třetí oblast, možná jedna z nejsledovanějších. Je důležité říct, že novela zavádí zcela nový druh podnikání, takzvanou zprostředkovatelskou činnost v energetice, a to na základě oprávnění, které bude dělat právě Energetický regulační úřad, pokud budou splněny zákonem stanovené podmínky, přičemž ta nejdůležitější je bezúhonnost a spolehlivost, přičemž každý zprostředkovatel bude veden v registru zprostředkovatelů, který ERÚ zveřejní na svých webových stránkách. Novela potom upravuje přestupky včetně příslušných sankcí, kterých se dopustí buď fyzická, či právnická osoba v případě poskytování této zprostředkovatelské činnosti v energetice, pokud nebude mít platné oprávnění.

Že je tato úprava podmínek zprostředkovatelské činnosti potřebná, bohužel vidíme, vidíme to nyní, když jsme zaznamenali podvody některých zprostředkovatelů, kteří využívají mimo jiné i nouzový stav. Novela jednoznačně posiluje ochranu spotřebitele na trhu s energií. Spotřebitel bude mít možnost v případě uzavření smlouvy takzvaným distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory, což byl velmi častý problém, bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy, a to ve lhůtě do patnáctého dne po zahájení dodávek elektřiny, případně plynu. Stejné právo bude mít spotřebitel i při uzavření smlouvy prostřednictvím zprostředkovatele, přičemž spotřebitel bude mít rovněž snazší možnost ukončit smlouvu na dobu určitou, u které bylo jinak sjednáno automatické prodloužení závazku. Smlouva o dodávce elektřiny nebo plynu na dobu určitou s dobou dodávky přesahující šestatřicet měsíců se uplynutím této doby bude považovat za smlouvu na dobu neurčitou.

A konečně novela upravuje časové omezení komplikovaných plných mocí, které se fatálním způsobem zneužívaly. Starší lidé s tím mívali problém, myslím tím starší lidé jakožto spotřebitelé, kterými mohou v tuto chvíli spotřebitelé zmocnit obchodníka nebo zprostředkovatele jednat v jejich zastoupení. Nově jsou plné moci časově limitovány, a to - a to je důležité sdělit - na maximálně šest měsíců od jejich udělení. Zákon tedy tak reaguje na časté nekalé praktiky, kdy právě tyto zmocněné osoby, udělené v dobré víře třeba staršími lidmi, tato zmocnění zneužívaly, používaly je vícekrát, bez vědomí zákazníka a používaly je i po několika letech od vydání tohoto zmocnění, kdy zákazník již třeba s využitím toho zmocnění vůbec nepočítal, ani třeba nevěděl, že je i poskytl. Příprava této novely byla velmi intenzivně a detailně konzultována se všemi klíčovými dotčenými orgány státní správy, zejména tedy Energetickým regulačním úřadem, s profesními svazy, asociacemi. Návrh prošel meziresortem a vláda návrh zákona projednala a schválila v březnu 2020.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že tato novela je prioritou Ministerstva průmyslu a obchodu, zejména s ohledem na nutnost řešit formální upozornění Evropské komise, ale současně, jak už jsem říkal, zamezit nekalým praktikám v energetice. Proto si vás dovoluji požádat o podporu tohoto zákona jak na dnešním jednání, tak i v rámci následujícího legislativního procesu ve výborech této Sněmovny. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jenom se zeptám, pane předsedo Jurečko, hlásíte se do rozpravy s přednostním? Dobře. V tom případě má slovo pan zpravodaj, pan poslanec Patrik Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Takže, dámy a pánové, vážený pane předsedo, pane ministře, pěkné odpoledne.

Tak jsme se konečně dočkali této důležité normy, zejména se budu věnovat části řešící takzvané energošmejdy. Začnu poněkud netradičně pro ty, kteří nejsou v té problematice tak hluboce, aby se do toho dokázali vcítit, protože my se tady často bavíme o zbytečně vynaložených deseti tisících, o lidských osudech, o smutných příbězích.

Dovolím si citovat dopis, který mi přišel, opravdu existuje, psaný ještě na psacím stroji, což je dneska rarita, a krásně zapadá - myslím si, že to nahrazuje možná hodinovou debatu o tomto tématu.

"Okolnosti, které se mně naskytly, mě dohnaly k napsání tohoto dopisu. Musím vám dát za pravdu, podívat se pod kůži různým energošmejdům. Jsem ročník 1942, dostala jsem se nevím jakým záhadným způsobem do spirály několika energetických společností. Nikdy jsem nic nepodepsala a do telefonu jsem nikomu nic nesdělila. Dostala se mi informace, že pracovníci, aby dosáhli svých odměn za" - cituji - "blbé důchodce, se po internetu dozví všechny lidi pod rok narození 1950. Dost důchodců má nějaký majetek nebo jsou to vdovy nebo vdovci. Přišlo mi několik dopisů, abych zaplatila za nedodržení smluvních podmínek částku 5 000 korun. Na jaře jsem firmě" - nebudu ji tady teď citovat, to si pak kdyžtak vyřídíme na výboru a podvýboru - "poslala 9 000 korun. Vyhrožovali mi exekucí. Já jsem v životě neměla nikdy žádnou půjčku a všechno platím včas. Nyní jsem v kleštích srovnávací společnosti a dalších společností, které po mně chtějí dalších 10 000 korun. Nevím, co mám dělat. Peníze, co mám na pohřeb, si netroufám poslat. Vím, že těch případů je hodně, ale málokdo to rozmázne, protože se důchodci bojí, že naletěli, a tají toto před svými vlastními dětmi. Proto bych se přimlouvala, aby tyto nepřístojnosti byly ošetřeny zákonem. Děkuji vám, že si přečtete tento dopis."

Tak to je podle mě krásný příklad toho, co se dneska na trhu bohužel děje. Situace je v této chvíli ještě horší o to, že nástupem koronaviru jsou ti lidé doma, sociální kontakt je menší a menší a emoce jsou naopak větší a větší. Snaha ušetřit prostředky je samozřejmě akutnější a v té chvíli, když vám někdo zavolá, nebo slíbí, že ušetříte za energie, tak ještě ochotněji otevřete ty dveře a případně i svoji duši, abych tak řekl.

Jsou známé čtyři základní praktiky těchto energošmejdů. Za prvé - a podrobně o tom budu mluvit potom na výboru a ve druhém čtení, tak to vezmu v rychlosti - falešné představení, kdy se vydávají za někoho jiného. To se často těžko odhaluje. Nejčastější je to za Českou obchodní inspekci nebo za Energetický regulační úřad. Pak jsou to například lživé informace, že váš dodavatel už nepůsobí na trhu nebo že máte dvě smlouvy, jedna koliduje a podobně. Pak je tam segment, abych tak řekl, amorálnosti, protože energošmejdi se obracejí zejména na ty, kteří se mohou hůře bránit. To jsou třeba senioři. A pak je to zneužití právních kliček. Tady bych dal jako příklad právě třeba aukce, kdy pak často narážíme na případ, že spotřebitel neví, kam se má obrátit, jestli na ČOI, nebo na ERÚ, jestli to spadá pod Energetický regulační úřad, kam samozřejmě tyhle věci spadají, anebo už je to aukce - dříve to byly třeba nabídky těch různých žárovek za korunu, a to už pak spadá pod Českou obchodní inspekci.

Podle statistiky Energetického regulačního úřadu loni byl počet různých podání 13 192, což je meziročně pokles o 7,5 %, ale to bylo vlivem koronaviru, tak jsem se díval na jiná čísla. A jak víme obecně, meziročně poklesla třeba díky tomu kriminalita o 16 % a počet exekucí dokonce o 18 %. Tady je pokles pouze o 7,5 %.

Jinými slovy, je z toho evidentní, evidentní!, že ten pokles nekopíruje poklesy v jiných segmentech ve vztahu ke spotřebiteli. To znamená, že energošmejdi působí velmi aktivně. Z celkových podnětů a podání se více než polovina týká právě zprostředkovatelů, kterých se tato novela týká, jak už řekl pan ministr. Zjištění dodavatele 27 %, zprostředkovatele přímo 19 %, změna dodavatele 11 %, to je 57 % všech podání se týká zprostředkovatelů. Mimochodem, ti energošmejdi, jak jsem četl na začátku ten dopis paní, by zasloužili ten pořádný flákanec, jo, když už jsme u toho. Připomnělo mi to tu situaci, která tady proběhla minulý týden.

Pokud jde o samotnou normu, tak připomenu, že energetický zákon byl novelizován 24krát. Z toho od revoluce - z toho čtyřikrát to byly velké novely týkající se transpozice prvního, druhého a třetího energetického balíčku. A právě tato novela, kterou máte před sebou, se týká - já jsem si to rozdělil na rozdíl od pana ministra na dvě oblasti, ne na tři.

Jedna je nesoulad s transpozicí třetího energetického balíčku, kde nám bylo vyčteno - máme tam osm výtek. Těm se věnovat v tuto chvíli obšírněji nebudu, protože je popsal pan ministr.

Ta druhá věc je boj s energošmejdy. Tam bych to shrnul na definování smluv na 36 měsíců, omezení plných mocí na 12 měsíců, možnost je kdykoliv vypovědět, definování zprostředkovatele - tedy co má umět, jak se má chovat, co všechno a v čem má informovat ty zákazníky - a povinný registr těchto zprostředkovatelů na Energetickém regulačním úřadu.

Tato norma tady byla, tuším, od června, července, srpna loňského roku, takže už jsem ve spolupráci s ministerstvem, s Energetickým regulačním úřadem, s lidmi, kteří se zabývají ochranou spotřebitele, i se samotnou industrií připravil komplexní pozměňovací návrh, který některé věci ještě zpřísňuje, ujasňuje. Jako příklad dávám přechodné období, které právě řeší ty plné moci nejenom do budoucna, ale v zásadě vlastně nepřímo i retroaktivně. To znamená, že ten, kdo má teď v šuplíku tu plnou moc, ten zákazník, a bojí se, tak po účinnosti této novely bude nově těch 12 měsíců pro něj platit taktéž. To je takový příklad těch věcí, kde my to ještě upřesňujeme.

Cílem je tedy větší ochrana spotřebitele, ukončení fungování těchto energošmejdů. Vzhledem k tomu, že to tady bylo dostatečnou dobu - a když se podíváte do systému, tak je tam nahráno i několik dalších pozměňovacích návrhů - tak si dovolím požádat o zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů, o čemž pak budeme hlasovat. Já jsem to zkrátil maximálně, jak jsem mohl. Věřím, že v těch dalších čteních můžeme jít do nějakého většího detailu, ale v tomto bodě očekávám konsenzuální souhlas celé Poslanecké sněmovny. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: (Střídání předsedajícího.) Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat. Pan zpravodaj samozřejmě případné zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 30 dnů přečte v rozpravě, abychom to mohli hlasovat. A já tu rozpravu otevírám, když s přednostním právem jako první je přihlášen pan předseda Marian Jurečka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Páni ministři, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já se pokusím být velmi stručný, protože podstatné věci tady řekl jako předkladatel pan ministr Havlíček i zpravodaj, kolega poslanec Patrik Nacher. Jsem velmi rád, že konečně, prakticky po roce, se podařilo dostat tento sněmovní tisk do projednání v prvním čtení, protože tam je velmi důležitá část, která se týká zlepšení ochrany práv spotřebitelů a řešení celé té oblasti energošmejdů, o které tady v minulosti na půdě Sněmovny bylo opakovaně diskutováno, i na úrovni odborných seminářů, kdy se tady přednášely podněty, které přicházely od Energetického regulačního úřadu, od České obchodní inspekce, od SOCRu a od dalších organizací, se kterými se tato tematika pojí, které upozorňovaly na to, že tato kapitola klamavého jednání není úplně dobře vyřešena.

Jsou tady určitá bílá místa na mapě mezi dozorujícími orgány. Proto výčet těch věcí, které tady padly. To znamená registr poskytovatelů těchto zprostředkujících služeb, otázka jasných povinností, omezení délky platnosti smlouvy, informace spotřebitele při navyšování ceny a tak dále. To všechno je soubor opatření, která jednoznačně povedou k tomu, aby se vyčistilo tohle prostředí, aby tahle džungle, která tvrdě dopadala na desetitisíce lidí v posledních letech, aby skončila. Takže za to děkuji.

Pak je tady ještě druhá část. Ta je věnována také oblasti energetiky, například oblasti využití akumulací. Je to oblast definovaná v pozměňovacím návrhu, který tady byl diskutován v posledních měsících a byl dopracován za spoluúčasti Ministerstva průmyslu a obchodu. Za to chci panu ministrovi a jeho lidem poděkovat, že se na tom podíleli. Týká se to vlastně vytvoření legislativního rámce pro akumulaci energie pro bateriové systémy. Naše legislativa tyto pojmy bohužel zatím nezná, byť na západ od nás v mnoha státech se tento trend rozvíjí, protože technologicky se tady nabízí už dneska vysoce velkokapacitní bateriové systémy, které slouží pro lepší stabilitu sítě, energetické rozvodné sítě, pro větší stabilitu a využívání i potenciálu té sítě v návaznosti na rozvoj obnovitelných zdrojů.

A to všechno jsou nové trendy 21. století a by bylo dobré, abychom je zavedli také do naší legislativy. Aby nejenom pilotní projekty, kterých tady několik je, ale abychom obecně tento sektor služeb, které mohou přispět k větší efektivitě, stabilitě, ale i třeba ke snížení nákladů distribuce, také v České republice měli. Mimo jiné i proto, že tady máme několik firem, které v zahraničí jsou schopné dodávat bateriové systémy - v Irsku, v Německu, ve Velké Británii - a ukazuje se to jako velmi zajímavý trend v oblasti moderních technologií, které mohou být potenciálem růstu i v české ekonomice, v českém národním hospodářství.

Takže i toto bude předmětem pozměňovacích návrhů, které bychom chtěli na hospodářském výboru projednat. Snažil jsem se, aby tento pozměňovací návrh měl podporu prakticky napříč celým politickým spektrem. Takže kolegyním a kolegům děkuji. Věřím, že se nám to podaří ve druhém a ve třetím čtení dobře zapracovat. Takže ještě jednou děkuji a přeji, ať se daří.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi. Budeme pokračovat v rozpravě. Nemám žádnou písemnou přihlášku, ale eviduji tedy přihlášku pana zpravodaje, který v rozpravě navrhne ono zkrácení lhůty. Pane zpravodaji, v rozpravě je třeba navrhnout případné zkrácení lhůty, které jste avizoval ve své zpravodajské zprávě. (Zpravodaj se diví, proč, když už to řekl.) Ale je to třeba říct v rozpravě. Pane zpravodaji, vy jste ve své zpravodajské zprávě avizoval, že navrhnete zkrácení lhůty k projednání druhého čtení ze 60 na 30 dnů. Ale to je třeba přednést v rozpravě, nikoliv ve zpravodajské zprávě. Takže máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Ano, já jsem se tam bavil ještě s kolegou, tak se omlouvám, nedával jsem na tohle pozor. Samozřejmě to, co jsem řekl ve své zpravodajské zprávě, teď načítám. To znamená, požádám vás o podporu o zkrácení o 30 dnů na 30 dnů, protože to tady bylo už dostatečnou dobu a všichni ti, kteří se s tím chtěli seznámit, se s tím seznámili. Jsou tam pozměňovací návrhy. Myslím, že jsme to probrali zleva, zprava. Tak jenom...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, čili pozitivně, návrh padl, budeme o něm hlasovat. Kdo dál do rozpravy k novele energetického zákona? Pokud nikdo, tak obecnou rozpravu končím. Nemáme žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí, ale ptáme se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? (Ne.) Pane zpravodaji? (Ne.) Není tomu tak.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak. Rozhodneme tedy v hlasování číslo 156. Já vás všechny nejdřív odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svým identifikačními kartami. Zagonguji. (Gong.)

A v hlasování číslo 156 rozhodneme, že garančním výborem pro tento tisk bude výbor hospodářský.

Ptám se, kdo je pro - zahájil jsem hlasování. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 156. Z přítomných 85 pro 85, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán hospodářskému výboru jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Nikoho nevidím, tedy není o čem hlasovat.

 

Máme z rozpravy návrh na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů.

To rozhodneme v hlasování číslo 157, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 157: z přítomných 84 pro 82, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu, lhůta k projednání byla zkrácena na 30 dnů. Děkuji místopředsedovi vlády a ministru průmyslu a obchodu a ministru dopravy Karlu Havlíčkovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 43.

 

Podle schváleného pořadu schůze budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.




Přihlásit/registrovat se do ISP