Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

489.
Informace ministryně práce a sociálních věcí o čerpání z programu
Antivirus A a B a o kontrolách, které spustil Úřad práce

Poprosím, aby se slova ujala ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedo. Dobrý den, potřetí dnes již, pokusím se být maximálně stručná. Chtěla bych k tomuto bodu poznamenat šest základních věcí.

Asi nemusím program Antivirus představovat. Máme režim A, režim B, měli jsme režim C. Jedna poznámka: protože se to tady debatovalo velmi hojně minulý týden v souvislosti s prodloužením nouzového stavu, tak upozorňuji, že režim A neproplácí firmám nemocenskou, ale pouze karanténu zaměstnance. Samozřejmě se pak také týká náhrad mezd u uzavření či omezení provozu v důsledku krizových a mimořádných opatření vlády. To znamená, netýká se nemocenských jako takových, pokud je tam nákaza, to znamená izolací, ale pouze karantény.

Druhá věc, co se týká statistik, tak mám pro vás velmi aktuální čísla k dnešnímu datu, to znamená 27. lednu, i když bych také ráda podotkla, že MPSV, to znamená resort, který vedu od vyhlášení nouzového stavu v březnu minulého roku transparentně, na pravidelné bázi každý den zveřejňuje všechna data, která se týkají krizových opatření, to znamená, každé pondělí najdete aktualizovaná data k programu Antivirus na webu MPSV. Snažím se to komunikovat i na sociálních médiích.

Co se týká dosavadních statistik, tak jsme v režimu A a B k dnešnímu dni podpořili 67 000 firem, 67 613 přesně, to znamená každou čtvrtou firmu v České republice. Celkově jsme z programů Antivirus A a B podpořili 935 619 zaměstnanců, tedy také každého čtvrtého zaměstnance. Celkově jsme vyplatili ve 2 772 399 příspěvcích podporu ve výši 26,3 miliardy korun. V režimu C, i když to není předmětem dnešního jednání, jsme podpořili více než 128 000 zaměstnavatelů a jejich 750 000 zaměstnanců, celkem jsme odpustili pojistné za 13,3 miliardy korun.

Pokud bych se měla - ale detaily pak pravděpodobně zpracujeme do nějakého komplexnějšího materiálu, například k prvnímu výročí programu Antivirus, ale najdete to také, jak už jsem říkala, každé pondělí na webu MPSV - tak nejsilnější podpora programu Antivirus byla za měsíc duben, to se čerpalo 7,3 miliardy a podpořeno bylo téměř 590 000 zaměstnanců. Nejmenší podpora podle kalendářního měsíce byla v měsíci září, kdy jsme vyčerpali 693 milionů a podpořeno bylo necelých 110 000 zaměstnanců. V pravidelných pondělních statistikách je také uveden rozpad regionální atd.

Myslím si, že je velmi zajímavé, jak se nám v rámci jednotlivých měsíců mění poměr čerpání režimů A a B. Je to samozřejmě křivka, která sleduje vývoj pandemie a vládní protikrizová opatření nebo mimořádná opatření, a za zmínku stojí, že nejvíce převažoval v měsíci březnu režim A, ten měl podíl 56 % na celkovém čerpání. Za měsíc prosinec, protože leden ještě není u konce, měl režim A podíl na programu Antivirus 11 %. Zase podotýkám, že ten konkrétní největší, velmi podrobný rozpad najdete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jedna věc, kterou bych ještě ráda zdůraznila, je, že my jsme se všemi těmi podrobnými daty za poslední téměř rok zabývali, a veškeré zkušenosti s čerpáním a také provozováním programu Antivirus, který je postaven na zákoně o zaměstnanosti, na příslušném paragrafu, jsme využívali pro přípravu kurzarbeitu, který, jak pevně doufám, v příštích dvou týdnech, konkrétně 10. února, konečně ve třetím čtení schválíme, abychom ho mohli pak uvést v provoz.

Teď ale ke čtvrté oblasti, která vás pravděpodobně velmi zajímá, a to jsou kontroly programu Antivirus. Co se týká kontrol písmene A a B, od začátku programu do 25. ledna úřad práce zahájil 1 218 kontrol režimu A a B, což je z celkového počtu podpořených firem 1,8 %. To znamená: co se týká počtu firem, tak jsme prověřili 1,8 %, z počtu 1 218 kontrol jsme ukončili zhruba 73 % kontrol, což je přesně 884 kontrol, a zkontrolováno bylo 932 milionů korun.

Z výše uvedeného počtu ukončených kontrol došlo u 357 zaměstnavatelů - to znamená, ze vzorku 1,8 % firem 357 zaměstnavatelů pochybilo a to mělo za následek buď částečné, nebo úplné vrácení příspěvku v celkové výši 62 milionů korun. Z celkového počtu 357 kontrolovaných zaměstnavatelů, u kterých úřad práce zjistil pochybení, celkem 308 zaměstnavatelů vracelo poskytnutý příspěvek částečně a zbývajících 49 zaměstnavatelů pak muselo vrátit příspěvek v plné výši. To znamená, z celkového vzorku 1,8 % kontrolovaných zaměstnavatelů absolutní číslo 1 218, z nich 49 vracelo příspěvek v plné výši.

Opět podrobněji - asi na to není prostor, ale můžeme se k tomu dostat v rámci diskuze velkého písemného vyhodnocení ročního fungování programu Antivirus - budu to číst podle nejčastější incidence nálezů. Nejčastější stanovená chyba byla chybně stanovený průměrný výdělek, potom neodvedeno pojistné před poskytnutím příspěvku, záměna hrubé mzdy za náhradu mzdy a potom tam bylo nalezeno, že statutární zástupce uzavřel pracovní smlouvy sám se sebou, což je velmi špatně, nárokovaný příspěvek nespadal do uznatelného období - velmi časté pochybení - a tak dále a tak dále, podrobnosti asi dodáme písemně.

Jak lze postupovat u režimu A a B v případě nálezu? Vím, že se to hojně řešilo zejména na konci minulého roku. Naším cílem je pomáhat firmám - asi nemusím zdůrazňovat, že program Antivirus je nejúspěšnější vládní protikrizový program na základě průzkumů, asi nejvíce si vážím průzkumu Hospodářské komory - a ten postup, pokud nalezneme pochybení, je následující. Program Antivirus jasně stanovuje, že příspěvek je poskytován jako refundace vzniklých výdajů, tedy vyplacených náhrad mezd včetně zákonných odvodů. Podepisuje se to v rámci takzvané bilaterální smlouvy mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Podmínky programu Antivirus byly dostatečně komunikovány a jsou také pevně stanoveny v písemné smlouvě mezi úřadem práce a danou firmou.

Dohoda, což je dokument o poskytnutí příspěvku, pak zavazuje zaměstnavatele k vrácení příspěvku za příslušný kalendářní měsíc, jestliže výplatu náhrad mezd a zákonné odvody provedl až poté, kdy mu byl poskytnut ze strany úřadu práce příslušný příspěvek. Program Antivirus, písemná dohoda o poskytnutí příspěvku ani platná legislativa nedává úřadu práce ani Ministerstvu práce a sociálních věcí možnost odchýlit se od tohoto postupu a vrácení příspěvku prominout, a to ani v případě, že k výplatě náhrad mezd a odvodů pojistného došlo pouze o několik dní později, než předepisuje písemná dohoda.

Nicméně protože cílem programu Antivirus je pomáhat firmám, je zde možný následující postup. Pokud zaměstnavatel předmětnou část příspěvku na výzvu Úřadu práce České republiky nevrátí, jedná se o porušení rozpočtové kázně, které je předáváno k dalšímu řešení místně příslušnému finančnímu úřadu. V takovém případě rozhoduje Generální finanční ředitelství, a to při tom může z důvodů vhodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním.

To je postup u Antiviru A a B. Jenom zdůrazňuji, že se to týká 49 zaměstnavatelů z celkového počtu 67 613 firem. Co se týká písmene C, zde k 25. lednu tohoto roku vlastně došlo k nesplnění podmínky platby pojistného u 7 905 firem z více jak 327 000 žádostí. Vlastně u těch necelých 8 000 firem bylo z celkového objemu 327 000 žádostí zaplaceno pojistné pozdě, to jsou 2,4 % případů. Některé z těchto podniků však odvádí pojistné opožděně více či méně pravidelně, téměř u poloviny podniků ze 7 905 případů bylo zpoždění větší jak dva dny, průměrná délka zpoždění je čtyři dny u těchto případů. Tam lze uplatnit následující postup - opět jsme to komunikovali, protože cílem programu Antivirus, ať už je to A a B, nebo také C, je pomáhat firmám v této velmi krizové době.

Nechceme nikoho poškozovat nebo ubližovat. Uvědomujeme si, že podnikatelé potřebují finanční prostředky co nejdříve. To znamená, že uplatňujeme následující: prominout pojistné nesplnění podmínek ani formou řízení o odstranění tvrdosti zákona nelze. Právní úprava, pokud se jedná o fiskální povinnost, žádnou tvrdost, která by se vyskytla při odvodu pojistného, nezná. Proto v oblasti pojistného na sociální zabezpečení lze cestou odstranění tvrdosti zákona v odůvodněných případech prominout pouze penále, a to podle ustanovení § 104 písm. ch).

To znamená, že se snažíme v rámci zákonných, zákonem daných limitů - a upozorňuji, že u Antiviru C to byl zákon, který jsme tady společně schvalovali - v rámci zákonných limitů se snažíme pomoci i těm podnikům, které podmínku řádného zaplacení pojistného nesplnily. MPSV, respektive Česká správa sociálního zabezpečení budou v odůvodněných případech promíjet penále, které vzniklo v důsledku těsného nesplnění podmínky řádného zaplacení pojistného. Podnikům odpustíme penále a to bude mít stejný efekt, jako kdyby jim MPSV povolilo bez jakýchkoli sankcí pojistné odložit. A ještě jednou připomínám, že se jednalo o 7 905 případů z celkového počtu 327 000 žádostí.

Poslední dvě informace. Asi vás bude zajímat, jak rychle peníze z programu Antivirus proplácíme, protože kdo rychle dává, dvakrát dává. Liší se to samozřejmě měsíc od měsíce a kraj od kraje podle toho, jak vysoká je intenzita žádostí. Už jsem zmiňovala, nejhorší to bylo v dubnu, nejmenší zájem o Antivirus byl v září a průměr je sedm dní. Nicméně kraj od kraje je to rozdílné, to znamená, ve většině případů je to méně než sedm dní a měsíc od měsíce je to také rozdílné. Když je menší nápad, tak je to mnohem rychleji než zmiňovaných sedm dní.

Poslední informace. Dostávám časté dotazy na to, jak to bude po únoru tohoto roku, protože co se týká novely zákona o kurzarbeitu, nepokročili jsme tak rychle, jak bychom potřebovali. Uvidíme, zda se nám podaří do konce února legislativní proces dokončit. Nicméně v tuto chvíli to vypadá vše na dobré cestě. Asi víte, že Evropská komise vyjednává se všemi členskými státy EU o prodloužení a navýšení dočasného rámce. V tuto chvíli se vyjednává o navýšení avizovaných 800 000 eur na dvojnásobek. Česká republika dokonce žádá o navýšení dočasného rámce na 3 miliony eur za každou jednotlivou firmu, ale je to součet všech státních podpor a vyjednává se, že by se jednalo o prodloužení dočasného rámce do konce tohoto roku.

Rozhodnutí by mělo padnout v řádu dnů, a pokud by se to povedlo, tak bychom program Antivirus mohli prodloužit po tu dobu, než by byl schválen a realizován program kurzarbeit, abychom v této velmi těžké době mohli všechny formy podpořit.

Snad jsem zodpověděla vše důležité a případně velmi ráda doplním v debatě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně. Původním navrhovatelem tohoto bodu byl pan předseda Stanjura, který tu zřejmě v této chvíli není v sále. Ptám se, zda by se role zpravodaje ujal třeba někdo jiný z klubu nebo kdo má zájem? A ten dotyčný by se potom nejlépe stal i zpravodajem. Paní místopředsedkyně?

 

Poslankyně Jana Černochová: Pane předsedo, já bych poprosila o deset minut přestávky. Děkuju. Omlouvám se, ale kolega musí doběhnout. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Takže na žádost klubu ODS vyhlašuji přestávku do 15.53.

 

(Jednání přerušeno v 15.44 hodin.)

(V 15.53 předseda Radek Vondráček oznámil, že přestávka se na žádost klubu ODS prodlužuje o 10 minut. Jednání pokračovalo v 16.03 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní ministryně, budeme pokračovat v jednání. Naše jednání o bodu Informace ministryně práce a sociálních věcí o čerpání z programu Antivirus A a B a o kontrolách, které spustil Úřad práce, jsme přerušili na žádost klubu ODS po úvodním slově paní ministryně, takže já nyní poprosím navrhovatele tohoto bodu, jímž je pan poslanec Zbyněk Stanjura, aby se ujal slova, a již jsme spolu mluvili a zpravodajem se nestane. Tato čest padne na někoho jiného. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: O čestnou funkci zpravodaje požádám některého z kolegů či kolegyň, aby se toho ujali. My jsme ten bod zařadili někdy na podzim, dostáváme se k němu na konci ledna a díky tomu času můžeme i vyhodnotit praktické fungování všech tří programů Antivirus A, B, C. Pokud si vzpomenete, ti z vás, kteří četli výsledky státního rozpočtu za loňský rok, tak v jednom z těch listů, kterým Ministerstvo financí pravidelně publikuje výsledky hospodaření, je i soupis pomoci kvůli covidu. Evidentně je vidět, že podle mého názoru zcela nejúspěšnější program byl Antivirus C. Jednoduchý, bez byrokracie a ušetřil malým zaměstnavatelům přibližně 13,5 miliardy korun českých. Když si pak sečtete ty desítky řádků, kde jsou jednotlivé dotační tituly, které tak opěvují jednotliví ministři, a sečtete reálně vyplacené peníze ve všech dotačních titulech, tak zjistíte, že tudy cesta nevede.

My máme s paní ministryní poměrně různý názor, zejména na program Antivirus B, ale ten bod jsem nechtěl ani zařadit a debatovat o podstatě těchto programů, protože původně měly skončit v červenci, pak v září, pak v říjnu, pak v prosinci, a jak se nám vleče debata o kurzarbeitu, tak ty programy ještě běží. U programu Antivirus A vlastně nemám žádnou námitku. U Antiviru B si myslím, že už měl skončit, ale respektuji politickou realitu a politickou vůli vlády a nechci dnešní debatu zatěžovat tím, zda Antivirus B měl skončit, nebo ne. On pokračuje a bude pokračovat minimálně do konce února, respektive myslím si do té doby, než bude účinný kurzarbeit, pokud to mohu říct takhle zkráceně.

Ale u těch programů se ukázala jedna negativní zkušenost a já bych řekl, že je to přílišná tvrdost sankcí. Mám před sebou jeden konkrétní případ - ne jediný, ale jeden. Paní ministryně ať se nezlobí, já tu společnost nebudu jmenovat, alespoň ne na mikrofon, nicméně můžu prozradit, že je to rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení. Teď nebudu číst ten úřední dokument, ale zjednodušeně. Tato firma čerpala z programu Antivirus C, tak jak to bylo umožněno, mimo jiné za červenec a srpen. To se čerpalo tak, že prostě si vypočtete nárok na slevu, to vykážete a pošlete o tuto sumu sníženou položku. Podle zákona za červenec mělo být pojistné uhrazeno - to zbývající, to znamená, málokdy to bylo úplně na nule v té firmě, do 20. srpna. Přišla kontrola a zjistila, že platba byla připsána na účet Pražské správy sociálního zabezpečení 21. srpna, tudíž zpoždění jeden den. Zkuste si každý z vás odpovědět na otázku, jak zareagoval český stát reprezentovaný Pražskou správou sociálního zabezpečení, jaká byla sankce. Sankce byla sto procent! Nemáte na tuto podporu zákonný nárok, tudíž zákonná sleva je nula, tudíž dlužíte několik desítek tisíc korun, a dovolujeme si vás upozornit, že až do okamžiku zaplacení této dlužné částky vám naskakuje zákonné penále. Dvacátého srpna měli zaplatit nejpozději, zaplatili 21. srpna.

To samé se této firmě stalo, a můžeme spekulovat o důvodech - nemocná účetní, zaváhání externí firmy - je to podle mého názoru drobné administrativní pochybení, pochybení to bezesporu je. Za srpen měli zaplatit do 20. září a připsáno to bylo 25. září, takže v tomto případě zpoždění pět dnů. Ta firma nemá ani 50 zaměstnanců. Odhaduji, že jich je kolem 20, možná o něco méně. Za srpen i červenec jim Pražská správa prostě neuznala vůbec nic, tudíž oznámila, že dluží 171 917 korun, a k tomu se počítá penále, které už je v řádu jednotek tisíců korun. A chci se zeptat nás zákonodárců, zda skutečně bylo naším úmyslem, když pomůžeme firmě zhruba tím, že ušetří 85 000 korun měsíčně za odvody za své zaměstnance k tomu, aby udržela pracovní místa, a stane se jí, že zaplatí jednou o den a z 85 000 je nula a jednou se jí stane, že zaplatí o pět dnů později, a opět z 85 000 je nula, zda to skutečně bylo naším úmyslem.

Naším tedy ne. Budu odpovídat za náš poslanecký klub a já tu debatu nechci natahovat. Mně by docela stačilo, kdyby paní ministryně na mikrofon řekla, že to považuje stejně jako my za nespravedlivé, za příliš drastické, a že například ta sankce bude stejná, jako když nezaplatí za září, kdy už nebyl Antivirus C, a kdyby zaplatili místo 20. října 21. října, tak sankce je 0,1 % z dlužné částky, pokud se nepletu, možná ještě nižší. Tomu bych rozuměl. To by mi přišlo spravedlivé, protože za drobné pochybení je nějaká drobná sankce. Tady za drobné pochybení ve zpoždění jednoho dne, respektive pěti dnů, je drakonická sankce a státní podpora je nula.

Myslím si, že k tomu stačí změna podmínek toho programu. Stačí k tomu dobrá vůle. Paní ministryně říká, že je zákon. Tak ať paní ministryně změní zákon. Já si to nemyslím, a jsou i právní rozbory, které mají jiný právní názor. Ale budiž, nepřeme se o to, jaký nástroj použít k té změně. Hledejme nástroj, aby ty sankce nebyly tak drastické a tak nespravedlivé. A jestli to bude muset být cestou změny zákona, za nás nabízím, že to může být velmi rychle, nebo jestli to bude změnou metodického pokynu nebo individuální žádostí, což je ta nejhorší cesta, nechat to na nějaké libovůli někoho, který individuálně rozhodne, že může snížit, respektive každá firma může požádat o snížení tvrdosti, to bych nepokládal za šťastné. Ale toto je cesta, kterou se snižuje důvěra, podnikatelé si to samozřejmě řeknou mezi sebou, těch případů jsou desítky. Neříkám, že jsou jich tisíce, ale jsou desítky a je to hrozná škoda. Tady stát šetří na nepravém místě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli bych si dovolil otevřít rozpravu, jestli můžu, a je zde přihlášena paní poslankyně Richterová, nicméně paní ministryně Maláčová chce reagovat s přednostním právem. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, velmi rychle zareaguji. Tento bod se jmenuje antivirus A a B, ale jestli jsem to pochopila správně, tak pan předseda Stanjura chce mluvit o C. Je to asi o C, protože jinak bychom se nebavili o odvodech. Dobře, nevadí, pojďme se bavit o všech písmenech programu Antivirus, ale pojďme si to vyjasnit. Já jsem to velmi podrobně vysvětlovala. Pan předseda Stanjura tu nebyl, brali jsme si také dvacet minut pauzu, a řeknu to ještě jednou.

Rozumím těm případům a my evidujeme případy, kdy firmy zaplatily o jeden den později pojistné a díky tomu přicházejí o podporu. Je mi to velmi líto, protože program Antivirus má pomáhat firmám v této velmi složité kritické pandemické době. Myslím si, že se shodneme také na tom, že Antivirus je nejlépe funkční protikrizový program. Věřte tomu, že jsme strávili na Ministerstvu práce a sociálních věcí spoustu času tím, aby to byl rychlý, administrativně nenáročný, efektivní program, který zachraňuje pracovní místa a který zachraňuje firmy. Nebudu se bavit o tom, že pomohl téměř milionu zaměstnanců A a B a stovkám tisíc zaměstnancům v C. Ale vysvětlím, proč, a ještě jednou to zopakuji, proč je to v tom C velmi složité.

Pojďme si to tedy říct. Počet podpořených zaměstnavatelů v programu Antivirus C je 128 000, celkově 750 000 zaměstnanců za 13,3 miliardy korun. Nicméně zákon, kterým se stanovuje proces placení pojistného, se týkal v té době 327 000 žádostí. 327 000! A z těch 327 000 bylo 7 905, omlouvám se, 7 905 k 25. lednu, zaplaceno se zpožděním, to znamená 2,4 % případů. Některé z těchto 327 000 firem platí pojistné opožděně více či méně pravidelně. Téměř u poloviny podniků byla délka zpoždění větší než dva dny a průměrná délka zpoždění téměř čtyři dny. A zákon v tomto hovoří jasně. Do 20. následujícího měsíce se má platit sociální pojištění, a to stanovuje zákon. Stanovuje to zákon, a je tomu tak velmi dlouho.

A není tomu i jinak v případě programu Antivirus C, protože když jsme tady tento zákon, a je to novela zákona, byla to novela zákona, projednávali, tak nikdo nezpochybňoval ten 20. den v měsíci. A kdybychom chtěli přistoupit ke změně, tak je to změna zákona, a ještě retroaktivně několik měsíců zpět. S některými z vás jsem v posledních měsících komunikovala o tom, zda můžeme přistoupit k celému tomu systému prostřednictvím odstranění tvrdosti zákona. Nejde to.

Hned ještě jednou popíšu ten technický postup. Nelze to udělat, nelze prominout nesplnění podmínek ani formou řízení o odstranění tvrdosti, protože právní úprava, pokud se jedná o fiskální povinnost, žádnou tvrdost, která by se vyskytla při odvodu pojistného, nezná. V oblasti pojistného na sociální zabezpečení tak lze cestou odstranění tvrdosti zákona v odůvodněných případech prominout pouze penále podle ustanovení § 104 písm. ch). To znamená, možné to není, ale nechceme těm firmám, které se opozdily o den, a ten případ je tragický, který vy vyjmenováváte, tak nechceme je nějakým způsobem likvidovat, ale maximum, co jim můžeme odpustit, je právě to penále, a Česká správa sociálního zabezpečení takto přistupuje. Pokud se nejedná o notorické neplatiče - takových případů máme také dost - nebudeme po těchto firmách penále vyžadovat, abychom je ještě více nepoškodili.

Zároveň ale měnit ten zákon - a ještě jednou říkám, 327 000 žádostí a opoždění u 7 905 z nich, tak jak by k tomu přišlo těch 320 000 firem, které to zvládly zaplatit včas. To znamená, řešení, které my navrhujeme, je odpustit penále, pokud se nejedná o notorické neplatiče, a to bych chtěla ještě jednou zdůvodnit a zdůraznit, a pak se fakticky jedná o to, že bychom jim bez jakýchkoli sankcí pojistné odložili. Vím, že v případu Antiviru C se pak jedná o to, že přišli o ten daný měsíc. Vím, že tu pomoc nedostali. Ale tato změna u pravděpodobně několika málo případů by vedla k tomu, že bychom museli retroaktivně změnit zákon, který by dopadl celkově na 327 000 firem. A já si myslím, že to je nesystémové.

A ještě jednou zdůrazňuji - nechtěla bych, aby to bylo dezinterpretováno. Ministerstvo práce a sociálních věcí pomáhá firmám. Myslím si, že kromě Antiviru A, B, C jsme velmi rychle, v řádu dnů, pomohli i živnostníkům - prominuli jsme jim pojistné na půl roku a myslím si, že to v březnu byla extrémně rychlá a důležitá pomoc - ale v tuto chvíli musíme k tomu přistupovat systémově. A když jsme zde ten zákon projednávali, týkající se Antiviru C, tak jsme si to procházeli a žádný ze ctěných poslanců a poslankyň nezpochybňoval datum 20. následujícího měsíce.

Otázka je, kdybychom zahájili diskuzi, že retroaktivně přistoupíme ke změně toho data, tak jestli by to mělo být. Já si myslím, že je to čistě hypotetická diskuze, velmi nerada bych to připustila. Ale kdybychom k tomu přistoupili, tak jak bychom to nastavili? Bavili bychom se o dni? O týdnu? Nebo bychom tam nastavili interval a řekli bychom, sociální pojistné se musí zaplatit 20. následujícího měsíce plus minus týden nebo deset dní? Kde by byla znovu ta hranice a jak by se stanovovala, na základě čeho? To znamená, rozumím tomu, ale je to opravdu velmi teoretická diskuze a v podstatě je to nefér zpětně měnit pravidla hry, když 320 000 firem ty podmínky splnilo. Bylo by to velmi nesystémové. A ještě jednou opakuji, je nefér říkat, že MPSV se nesnaží firmám pomáhat. Skutečně nám jde o to, abychom nikoho v této velmi složité době nelikvidovali. Toliko za mě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jsme v rozpravě a pan předseda Stanjura chce, předpokládám, vystoupit s přednostním právem. Dobře, prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: My jsme se s paní ministryní asi nepochopili. Já jsem nevolal ani nenavrhuji, aby se změnil termín 20. My jsme se asi nepochopili. To je v pořádku, je to zaužívané, roky to platí a nemám žádný důvod, žádný argument, proč bych řekl, že to má být 21. nebo 18.

Chtěl jsem něco jiného. Říkal jsem, že když se to té firmě stane v normálním měsíci, kdy nebyl Antivirus C, že zaplatí o den, o dva nebo o pět dnů později, tak se postupuje podle § 20 odst. 1 zákona 589 o pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a platí se penále.

To je v pořádku, a já dokonce říkám, že i oni mají platit penále, ale ne že přijde o celou podporu. Jinými slovy, pokud tento konkrétní příklad je 171 000, je sankce za ten jeden den 85 000. Penále možná bude pět stovek nebo tisíc korun, ale ta sankce reálně je 85 000 za to, že mají den zpoždění. Nebo, jak řekla paní ministryně, představte si, v průměru to jsou čtyři dny. Fakt státní správa funguje tak, že nikdy nemá zpoždění na svůj úkon čtyři dny? To mi chce někdo tvrdit?

Takže já navrhuji, a podle mě pro to není (nutná) změna zákona, aby nebyla sankce 100 % odebrání podpory, a pokud je to třeba 0,5 % denně a zaplatili o pět dnů později, tak nedostanou 100 % podpory, ale 99,5 %, odpočte se jim ta sankce. To mně přijde spravedlivé. Nemluvím o sankci za ten den, kdyby to bylo v normálním měsíci, ale ta sankce je brutální v tom, že firma za měsíc přichází o 85 000.

Já tady mám protokol, abychom věděli - protokol za kontrolou, která se samozřejmě netýkala jenom období Antiviru C. Běžela, abyste věděla, od 1. června 2018 do 30. listopadu 2020. Tato firma měla zaplatit 3 045 767 Kč a všechny zaplatila, ale protože za červenec a srpen 2020 o den a o pět dnů později, tak najednou má nedoplatek 171 000. Samozřejmě neplatila, když vykázala nulu podle programu Antivirus C. Tak abychom si rozuměli, problém je v přílišné tvrdosti toho, že sankce je 100 % úlevy a pak sankce za pozdní zaplacení. Já říkám, že je správné, aby byla sankce za dny zpoždění stejná jako v jiných případech, ale neodebírat jim podporu, ještě když to jsou, opravdu, nezlobte se na mě, fakt čtyři dny. To je tragédie - dokonce i v tom samém měsíci, v kterém to má přijít, to bylo vykázáno jako příjem státního rozpočtu. V tom je ten problém. Ne že by se měnil termín 20. uměle na 21. nebo 25., abychom někomu vyhověli, ale že sankce je 100 % úlevy. V tom je problém. Plus to penále.

Tak náš návrh je: nechte tu úlevu a penále vypočtěte podle pravidel jako v každém jiném měsíci. A pak je to spravedlivé, pak není nikdo zvýhodněn a není to ani na úkor těch firem, těch 320 000, o kterých jste mluvila, které to zvládly. Podporu dostaly a penále neplatí, protože zaplatily včas. Ti, když mají takové drobné zpoždění den nebo pět, tak by podle našeho názoru měli dostat podporu a zaplatit penále za jeden nebo pět dnů, kdy to uhradili pozdě. To přece není tak složité. To mi přijde logické, přijde mi to spravedlivé i vůči těm, kteří tu podporu dostali, a myslím, že ti ostatní si nebudou stěžovat, že "já jsem zaplatil 20. a můj kolega, který má podnik na té samé ulici v mém městě, zaplatil 21., tak já dostanu o 85 000 víc než on". To podle mě takhle fungovat nebude a každý pochopí, že zaplatí za den nebo za pět penále jako u každé jiné daně nebo jako u pojistného. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude znovu reagovat s přednostním právem. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Pane předsedo, mluvíme o tom samém, akorát každý to má z jiného konce. Mně to přijde také tragické, zvlášť v téhle pandemické době, a velmi bych si přála, aby se to nestalo žádné firmě, protože cílem programu Antivirus A, B, C bylo pomáhat firmám. Opravdu to bylo cílem. Nicméně zákon hovoří jasně. A pokud nebyla naplněna podmínka zákona, tak prostě nemůže být - ta firma si prostě ty odvody nemohla odečíst. Takto je to nastaveno.

Jediné, co v tuhle chvíli můžeme udělat, tak této firmě, pokud to není notorický neplatič nebo zpožděný platič, odpustit penále. Vím, že to je slabá náhražka, vím, že to je malá náplast, nicméně aspoň je to něco, co můžeme v tuto chvíli udělat, a Česká správa k tomu takto přistupuje. Nebyla splněna zákonná podmínka pro snížení pojistného a daná firma si nebyla oprávněna nic snížit.

Ale ještě jednou: my se domníváme, že bez změny zákona to není možné, a kdybychom začali zvažovat, a věřte tomu, že jsme to zvažovali, že bychom zpětně ten zákon změnili, tak je to velmi nesystémové. Je to nesystémové, protože naprostá většina firem to zvládla a bylo by to nefér vůči nim, čili ostatní firmy prostě to zvládly a tento malý počet firem ne.

Ale zároveň kdyby existoval jednodušší přístup, tak věřte, že bych za každou jednotlivou firmu bojovala, protože jsou to zejména malé české firmy, které si zaslouží podporu státu. A takto jsme program Antivirus C komponovali. My jsme chtěli pomoct malým českým firmám, které byly nejvíce v potížích. Takže mluvíme o tom samém, my jsme hledali cestu, zákon to neumožňuje a změna zákona by byla velmi nesystémová a nespravedlivá k naprosté většině firem. Takto k tomu chceme přistupovat. A odstranění tvrdosti zákona není v tomto případě možné. Takže ještě jednou na to apeluji, ale ráda dovysvětlím případně další detaily. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Richterová, která je přihlášena řádně do rozpravy, a podle předchozí dohody se tedy stane k tomuto bodu i zpravodajkou, pokud nikdo nic nenamítá. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Ano, přijímám roli zpravodaje a zkusím zrekapitulovat, protože jsem se tomu také velmi podrobně věnovala od září, a když tady paní ministryně říká, že si s některými z nás k tomu píše, tak jsem mezi nimi. To téma je dvojí. Jednak se ukázala chyba v tom, že v původním návrhu Antiviru nejsou opravné prostředky. A tohle je ten základ. To, že tam nejsou opravné prostředky, vyšlo najevo na konci srpna čili v září bylo možné, od září toto opravit. To se nestalo.

Já jsem 16. září k tomu psala první dopis, první interpelaci paní ministryni, kde jsem žádala přiměřený přístup. To je to, co říkal můj předřečník, aby firma, která udělá chybu, pošle o den, o dva později, ať má nějakou mírnou sankci - mírnou ve smyslu 0,5 %, 1 % a podobně. Na to byla odpověď, že to nejde. Pak jsme byli společně v Otázkách Václava Moravce a já jsem poté posílala přání, aby se uplatňovalo porušení rozpočtové kázně, protože k tomu by se vztahovaly snížené odvody do státního rozpočtu odstupňované podle míry porušení. A to je to, co potom vyšlo jako řešení na áčko, béčko k 4. 12., akorát nevím, jak moc to bylo propagováno. Ale pořád zůstal obrovský problém s céčkem. Paní ministryně mě když tak opraví, pokud nebude s něčím souhlasit, ale zůstalo to, že se nenapravil ten základní problém, že v návrhu zákona nejsou opravné prostředky a že ministerstvo nepřistoupilo k řešení této mé podstaty věci, možnosti odstranit tvrdost zákona.

A teď k tomu úplně přesně: je potřeba říct, že to, čeho jsme všichni svědky, že náš stát je velmi přísný na lidi, na firmy, a není přísný sám na sebe, potom podkopává důvěru v celé fungování státních institucí. Proto považuji za tak klíčové se tomu věnovat a najít řešení. To řešení se opravdu skrývá v možnosti odstranění tvrdostí ve smyslu § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. Právní rozbor, který dělá ministerstvo, je prostě nevstřícný, nevychází z toho, že je ten odstavec a ten paragraf záměrně napsaný velice obecně a velice nekonkrétně, a to právě proto, že zákonodárci, kteří to tehdy v letech 1990-1991 schvalovali, dobře věděli, že není možné předvídat všechny situace, protože pokud by zákon definoval, co to je tvrdost, tak by mohla nastat situace, na kterou by nepamatoval.

A to je to, co se snažím zdůraznit. Tento zákon, toto ustanovení dává tuto možnost v podstatě obrovské volnosti, obrovské úvahy, jak vyřešit téměř jakoukoliv situaci. V podstatě se dá pomoci i analogií v daňovém řádu. V daňovém řádu je podobné ustanovení, které umožňuje nejenom odpouštět pokuty a penále, ale i celou daň. A pokud je to v obdobných situacích možné při správě daní, tak nevidím důvod, proč by to nemělo jít u pojistného.

A co se týče judikatury, tak jsou nějaké precedenty. Existuje například výklad, že samotný pojem tvrdost zákona není a ani nemůže být předmětem legislativního výkladu, protože to je právě neurčitý právní pojem, aby se použil tam, kde není možné ani vhodné, aby byl tento pojem v právním předpise definován.

Proč tomu tak je? To jednoznačně vysvětluje Nejvyšší správní soud. Já na tom jenom chci ukázat, že kdyby ministerstvo chtělo, může udělat tuto obsáhlou rešerši, kterou udělal můj tým ve snaze pomoci postiženým firmám, a mohlo by se třeba i obrátit ke konkrétní konzultaci. Existuje k tomu nějaká právní literatura. Například existuje v Právních rozhledech článek či kapitola Proces odstraňování tvrdostí zákona.

Je možné si zvolit jasná a objektivní kritéria právě toho typu porušení - jeden den, porušení dva dny, porušení čtyři dny - a ta potom samozřejmě aplikovat na všechny případy stejně. To je jasné. Ale zákon dává tohle pole, jaká kritéria zvolit. Jak říkala paní ministryně, je možné do toho zavzít tu úvahu, kdo je takzvaný chronický "pozděplatič" a kdo naopak byl celé roky vzorný, nyní mu třeba onemocněla mzdová účetní, pak to přišlo o den, o dva později a přišli o desítky a někdy i stovky tisíc za celou měsíční podporu.

Ještě bych zdůraznila jednu věc na závěr. Šlo by o rozhodnutí, které je plně ve prospěch daňového poplatníka, takže by nebyl nikdo poškozený a v okamžiku, kdy to takto projednáváme, že je nesmyslné, aby podpora firem vedla bohužel v některých případech i k jejich likvidaci, považuji za vyloučené, že by z toho mohly být jakékoliv právní problémy.

Ten § 4 odst. 3 je, znova to řeknu, záměrně napsaný tak obecně a nekonkrétně, aby se dal použít, pokud by ministerští právníci chtěli. Děkuji za pozornost a budu ráda za reakci paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ano, paní ministryně se přihlásila k rozpravě, takže prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já si myslím, že je to poměrně technokratická diskuze, a proto to převedu do srozumitelné řeči. Paní poslankyně Richterová v podstatě říká: Od září jsem žádala paní ministryni Maláčovou jednat nezákonně. Mohla jsem samozřejmě navrhnout změnu zákona, nicméně jsem to neudělala, a sice: program Antivirus podpořil a zachránil 1,3 milionu pracovních míst, ale je tady několik desítek firem, které se do podpory nevlezly, a proto budeme říkat, že Antivirus nefunguje, protože jsem v té luxusní pozici, že nenesu odpovědnost a nemusím držet systém pohromadě. To je v podstatě to, o čem se tady bavíme.

Rozumím tomu, že se několik desítek firem do tohoto programu nevešlo, protože poslaly pojistné zpožděně. Je mi to velmi líto, ale zároveň musím - a je to má povinnost - držet nějaký systém a nějaký rámec. Zpětně měnit systém, který byl nebo je funkční pro naprostou většinu zúčastněných, a bavíme se tady o Antiviru C - 98 % firem, více než 98 % firem - je prostě nesystémové. Omlouvám se, ale je to nesystémové.

Ačkoliv je mi to velmi líto a chtěla bych, aby se každá firma, která má nárok, do programu Antivirus C nebo A a B vešla, tak je mi to líto, ale někde ten limit nastavit musíme. My jsme ho nastavili. Když jsme tady projednávali tento zákon, tak to nikdo nezpochybňoval, a zpětně to měnit by bylo nespravedlivé vůči všem ostatním firmám, které to zvládly, a také s obrovským úsilím. Velká část firem měla obrovské problémy ten 20. den stihnout, a přesto to zvládly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně Richterová bude chtít reagovat v rozpravě, předpokládám. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já jsem přesvědčena, paní ministryně, že jsem nic takového nežádala, co mi podsouváte. Já jsem psala něco jiného - 16. září jsem žádala o přiměřenost přístupu. A co bylo možné, bylo nikoliv retroaktivně, ale pro budoucnost upravit znění Antiviru, aby už k tomu, že v něm chybí opravné prostředky, že do něj ministerstvo nenavrhlo opravné prostředky, aby se tohle zhojilo. To je jedna věc.

A druhá věc: že je právní tým ministerstva velice zaměřen na to, aby to řešení nebylo diskutované - řešení možného odstranění tvrdosti. A tam je zakopaný pes. Pes je zakopaný v tom, že máme schválně napsanou legislativu tak, aby umožňovala v takovýchto případech, které jsou zcela mimořádné, v případech pandemie a podobně, přístup, který by v jakékoliv jiné situaci přijatelný nebyl.

Co já se snažím říci, je, že v situaci, kdy se všichni shodneme - paní ministryně, vy sama vyjadřujete velkou lítost a sama říkáte, že to je vlastně dost nelogické a tragické, když některé firmy vrací i statisíce korun za pochybení v rámci jednoho dvou dnů, anebo, a to tady ještě nezaznělo, ty firmy pak škodu vymáhají po mzdových účetních, i po lidech, kteří byli třeba nemocní, a proto to poslali pozdě - takže to je opravdu tragické pro lidské osudy, že ta škoda, ta výše toho problému, není v řádu jednotek procent z té částky, není v řádu tisíců korun, ale je v řádech pro trošku větší firmy statisíců.

Tenhle aspekt, že to opravdu pro mnoho tisíc lidí je problém - a vy jste uvedla číslo 7 900 firem, to nejsou desítky - to je podle mě poznat i z toho, že se na mě právě už desítky takových firem obrátily, a nepředpokládám, že by se na mě obrátily všechny, kterým se to stalo. Tak na tom je vidět, že tam bylo potřeba hledat řešení, a bohužel se ministerstvo rozhodlo držet se svých letitých právníků, a ne se tomu od září věnovat, od té doby, kdy bylo známé, že to je dost velký problém. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat. Prosím, abychom v souladu s jednacím řádem případně zdvihali ruce, ať nemusím mít oči úplně na šťopkách. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Těch 7 900 firem je z celkového počtu subjektů, které odvádějí sociální pojištění. Několik desítek je to u Antiviru C, který se týká pouze firem do 50 zaměstnanců. To je potřeba, abychom si sladily čísla. Je potřeba vidět to v kontextu.

Dva argumenty. Výklad odstraňování tvrdosti zákona je naprosto jednoznačný a není možné ho právně vykládat izolovaně, ale naopak v souvislostech. Ten zákon nemá jeden jediný paragraf, ale je potřeba ho vidět v souvislostech. Týká se důchodového pojištění, nikoliv pojistného. To je potřeba také rozlišovat. Kdybych měla použít zase srozumitelnou analogii - a teď se omlouvám za to, že to trošku přiostřím - ale kdybych měla použít příklad, abych vysvětlila tu analogii, tak za vraždu je deset až dvacet let, a co tady paní poslankyně navrhuje, tak abychom při posuzování trestného činu například postupovali podle právní úpravy, která se týká nebo zabývá tím, jak postupovat u lidí, kterým je potřeba odebrat řidičské oprávnění. To jsou prostě dvě naprosto nesrovnatelné věci a nelze to mixovat.

A ještě jednou říkám: my jsme těm firmám chtěli pomoct, hledali jsme cestu, ale možné to není. Já si myslím, že skutečně zbytečně o tom diskutujeme, protože jsme se tím několik měsíců zabývali na Ministerstvu práce a sociálních věcí, a velmi mě mrzí, že tak úspěšný program, jako je program Antivirus, který zachránil 1,3 milionu - a bavíme se o A, B, C a A+ - pracovních míst, tak je tady kvůli těm desítkám případů - a desítek případů v případě C, protože diskutujeme o C, i když ten program se jmenuje písmena A a B - tak že je to zpochybňováno.

Co se týká celého toho systému, já se ke změně celého systému nepřikláním, protože v tom nevidím žádný přínos do budoucnosti. V tuto chvíli Ministerstvo práce a sociálních věcí podobný program, jako je Antivirus C, nechystá. Naopak pevně doufám, že budu mít v příštích týdnech funkční kurzarbeit, tak jak už o něm tady půl roku diskutujeme.

To znamená, prosím, nesměšujme jablka a hrušky dohromady, je to nepřípustné. Nejde tu o to, že právníci na Ministerstvu práce a sociálních věcí tam léta seděli a chtěli to dělat stejně. Naopak, je potřeba respektovat ty odborníky, kteří se snaží držet nějaký systém pohromadě. A prosím, neobviňujme se navzájem z toho, že se nesnažíme pomáhat, protože program Antivirus je nejlepším příkladem toho, že se Ministerstvo práce a sociálních věcí všem firmám snaží v této kritické době extrémně hodně pomáhat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně Richterová se ještě hlásí.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážená paní ministryně, mně jde velmi o to, abychom přece jenom nějaké řešení nalezli. Pozorně jsem vás poslouchala a slyšela jsem to vaše zdůraznění, že se to ustanovení podle vás týká důchodového pojištění. Ale to je přece součást sociálního pojištění. Takže ta otázka je: Nemůžete odpustit aspoň toto? Byla by to převážná část škody a vyřešilo by to velký kus situace těch malých firem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme pokračovat v rozpravě, jestli se někdo hlásí. Pokud nikoho nevidím, tak rozpravu ukončím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po všeobecné rozpravě? Paní poslankyně Richterová má zájem jako zpravodajka. Prosím. Závěrečné slovo zpravodajky.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo.

Na té nezodpovězené otázce je vidět jádro pudla. Já se prostě snažím hledat cestu, není mi jedno, že několik desítek firem kvůli tomuto může zkrachovat, přijde mi to nelogické. A pokud bychom mohli vyřešit alespoň důchodové pojištění, které je součástí sociálního pojištění, tak pojďme řešit aspoň to. Z právních rozborů, které mám - ty rešerše jsem četla pouze částečně, k odstraňování tvrdosti zákona jsme udělali velice podrobný rozbor - jsme přesvědčeni, že prostor tu je. Já bych si v žádném případě nedovolila nabádat k nějaké změně, co se týče retroaktivního působení, ale myslíme si, že náš právní řád není napsaný v tomto ohledu vůbec špatně.

Co se týče té věcné podstaty, že je obrovská přísnost na lidi, obrovská přísnost na běžného člověka i podnikatele, ale malá přísnost úřadů samy na sebe, myslím si, že tohle je tenhle případ a že to je situace, kdy měl ten úřad hned v září, kdy jsem podala první interpelaci a kdy musely přijít první žádosti a první stížnosti z terénu od lidí, reagovat a řešit to. První návod byl potom až 4. 12., poté, co jsem o to zase písemně žádala. Na tom chci ukázat, že je tam i veliká pomalost, nebyla tam snaha okamžitě pomáhat, a i to, že to tady řešíme až na žádost opozice, je zase ukázka toho, že ministerstvo nechtělo přiznat, že udělalo chybu, že tam chybějí ty opravné prostředky a že je potřeba přinejmenším toto lidem přiznat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Nechtěl jsem vás, paní poslankyně, přerušovat, protože nevím, jestli to nevybočilo z rozsahu závěrečného slova zpravodaje, nicméně bude následovat podrobná rozprava, takže by to nemělo zásadní význam. Paní ministryně se mi hlásila, předpokládám, také k závěrečnému slovu po všeobecné rozpravě. Tam, předpokládám, vybočení ani není možné, takže prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já už se k tomu nebudu vyjadřovat. Já to paní poslankyni vysvětlím teď hned, protože je to opravdu technická debata, směšují se tu opravdu jablka a hrušky dohromady. Je to páté přes deváté. Prosím, vždycky se v každé oblasti Ministerstva práce a sociálních věcí najdou jednotlivé případy, kdy se někdo nevejde do nějakého termínu nebo do nějaké částky, u dávek je to třeba o korunu, u pojistného je to taky o korunu nebo o den. To neznamená, že ten systém je přísný, ale vždycky musíte stanovit nějakou hranici, vždycky se někdo o korunu netrefí, nevejde a tak dále, a to neznamená, že systém je přísný nebo špatný, ale vždycky to musíte nějak nastavit. Bohužel takto se dělají zákony a takhle to funguje v životě. Takže, prosím, nezpochybňujte nejúspěšnější vládní program, který extrémně dobře funguje, v podstatě tím plivete na práci několika tisíců úředníků Ministerstva práce a sociálních věcí. Sice to vypadá dobře na sociálních sítích, ale je to nespravedlivé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bychom měli hlasovat o návrzích, žádné nepadly, takže nyní přistoupíme k podrobné rozpravě, kterou tímto otevírám - jestli se někdo chce přihlásit v podrobné rozpravě, já nikoho nevidím. Paní poslankyně Richterová má ještě zájem. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já mám velice stručný návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna žádá o písemné zaslání odůvodnění, proč se Ministerstvo práce a sociálních věcí domnívá, že není možné uplatnit odstranění tvrdosti zákona."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za ten návrh. Prosím, sama si ho předejte, případně rozdistribujte. Vidím, že se ještě hlásí paní poslankyně Černochová. Máte slovo v podrobné rozpravě.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já dám doplňující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ukládá vládě České republiky předložit návrh opatření, jak zmírnit nepřiměřeně vysoké sankce programu Anticovid C."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poprosím taky o předání v písemné podobě paní zpravodajce. A pokud se nikdo další do podrobné rozpravy nehlásí, podrobnou rozpravu končím. (Předsedající gonguje.) Zeptám se znovu, jestli je zájem o závěrečná slova? Není, v tom případě budeme nyní hlasovat o usneseních. Já požádám paní zpravodajku, aby zaujala svoje místo, případně si připravila jednotlivé návrhy. Vím, že zazněly na poslední chvíli, takže to zpracování může chvíli zabrat. Mezitím jsem svolal kolegy do sálu a pomalu nám všichni přicházejí. (Předsedající opět gonguje.) Pro ty, kteří přicházejí: budeme hlasovat o dvou návrzích usnesení k tomuto bodu. Nyní probíhá jejich textová kompletace. A pokud všichni, kteří jsou přihlášeni, jsou přítomni, ještě posečkám na paní zpravodajku. Poprosím paní zpravodajku, aby zaujala svoje místo a seznámila nás s návrhy a s návrhem procedury, která, věřím, nebude komplikovaná. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Procedura je jednoduchá. Navrhuji hlasovat v tom pořadí, v jakém byly návrhy předneseny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Tak to je zřejmé. Jenom podotknu, že jako první byl přednesen návrh paní poslankyně Richterové, jako druhý přednesla návrh paní poslankyně Černochová. Já tedy o této proceduře nechám pro jistotu hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro proceduru, abychom hlasovali postupně o obou návrzích? Kdo je proti proceduře? Já vám děkuji.

V hlasování pořadové číslo 213 jsou přihlášeni 93 poslanci a poslankyně, pro 70, proti nikdo.

 

Já tedy poprosím o první návrh, pokud není nějaká jiná žádost. Takže prosím, první návrh, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Olga Richterová: První návrh je stručný: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky o písemné zaslání odůvodnění, proč se Ministerstvo práce a sociálních věcí domnívá, že v těchto případech Antiviru C není možné odstranění tvrdosti zákona."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Takže návrh zazněl. Já zahajuji hlasování pořadové číslo 214 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování pořadové číslo 214 jsou podle hlasovacího zařízení přihlášeni 93 poslanci a poslankyně, pro 41, proti 4. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní je zde žádost o odhlášení před následujícím hlasováním, takže jsem vás všechny odhlásil. Prosím přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami. Pokud se nám již počet přihlášených ustálil, a vypadá to tak, tak poprosím o druhý návrh usnesení.

 

Poslankyně Olga Richterová: Druhý návrh: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ukládá vládě České republiky předložit návrh opatření, jak zmírnit nepřiměřeně vysoké sankce programu Antivirus C."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byl návrh usnesení.

Zahajuji hlasování číslo 215. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 215 je přihlášeno 86 poslanců a poslankyň, pro 37, proti 2. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

To by měly být všechny návrhy usnesení, je-li tomu tak. Ano. Takže návrh usnesení nebyl žádný schválen. Tím jsme vyčerpali tento bod. Děkuji paní ministryni, děkuji navrhovateli, děkuji zpravodajce.

 

Posuneme se k dalšímu bodu a tím je bod číslo

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.