Středa 27. ledna 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Pikal)
54.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných
zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 870/ - prvé čtení
Vítám mezi námi ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, který dorazil na projednávání tohoto zákona a z pověření vlády jej uvede. Prosím, ujměte se slova.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci: dlouho očekávaný zákon, který má v sobě zakomponovánu celou řadu důležitých aktů, které nás budou čekat v těch následujících měsících a letech. Prvním z nich je protržní a efektivní nastavení nástrojů a opatření s vhodnými formami provozních podpor, nesmírně očekávané k plnění cílů Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a to je až do roku 2030. Proto jsem moc rád, že se nám to podařilo relativně rychle na začátku tohoto roku dostat na stůl a pochopitelně už musíme jet podle nové evropské legislativy, mezi kterou patří směrnice Evropského parlamentu, Rady atd.
Cíle pro Českou republiku už schválila vláda a ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu v předkládaném návrhu zákona jsou v návaznosti na zmíněný plán uvedena právě některá opatření, nástroje, které je možné k naplňování těchto cílů využít. Ta opatření mají logicky eliminovat další náklady na provozní podporu, to je důležité říct, a naopak maximálně zohledňovat situaci na energetickém trhu. Jedná se například o nastavení výše podpory vysoutěžené s výkonem z aukcí určené především pro střední a větší zdroje, a to s výkonem nad 1 MW, nebo třeba využívání protržně zaměřeného zeleného hodinového bonusu naopak pro menší zdroje a nevyužívání podpory formou výkupních cen pro nové zdroje. Rovněž zavádíme podporu pro biometan jako jedno z opatření pro plnění v sektoru dopravy, která je klíčová. Pro již provozované energeticky efektivní výrobny se navrhují nové formy podpory pro jejich udržení v provozu, a to po skončení nároku na současně čerpanou podporu.
Návrh zákona negeneruje automaticky žádné nároky, to je důležité říct, na financování, o aktivaci těch jednotlivých opatření bude rozhodovat každoročně vláda, a to svým nařízením podle aktuální situace.
Jak jsem uvedl, je důležité upozornit na to, že novela zákona je pouze jedním opatřením pro zajištění cílů obnovitelných zdrojů do roku 2030. Určitě si vzpomínáte na diskuzi, která kolem toho byla. Jdeme řádově ze 14, 15 % na 22 %, což je nejvíce ze zemí Visegrádské čtyřky.
Dalším opatřením je plnění požadavků na energetickou náročnost budov - klíčové téma - jejich postupné zpřísňování. Bez toho se nepohneme dále a nesplníme naše cíle, které podpoří zase další rozvoj a využití obnovitelných zdrojů v budovách. Za rovněž zásadní považujeme snahu o maximální využití možných investičních dotací, čili méně provozu, více investic. Myslíme tím podpory ze všech dotačních programů, které budou uzpůsobeny podle nastavených nových cílů pro určité a jednotlivé oblasti právě obnovitelných zdrojů.
Druhým cílem návrhu tohoto zákona je zavedení opatření k zajištění přiměřenosti poskytované podpory, která zase naplňují závazky naší země uvedené v rozhodnutích Evropské komise, jimiž se provozní podpora energie získané využitím obnovitelných zdrojů a dalších podporovaných zdrojů energie považuje za slučitelnou s vnitřním trhem Evropské unie. Tady jenom pro informaci uvádím, že naše země již vyjednala a celkem získala sedm rozhodnutí Evropské komise, kde požadavky a závazky z těchto rozhodnutí jsou v tomto návrhu promítnuty.
Novela vymezuje systém ověření případného poskytování nadměrné provozní podpory u podporovaných zdrojů energie, takzvané ověření překompenzace poskytované podpory, která bude zahrnovat několik úrovní. První je takzvané sektorové ověření, a to u výroben pobírajících provozní podporu nad de minimis. Druhou úrovní je aplikace automatických opatření uvedených v zákoně k odstranění rizika překompenzace poskytované podpory. Třetí úrovní je individuální ověření u konkrétních výrobců, a to ze strany SEI, Státní energetické inspekce.
Zajištěním nebo zjištěním se posoudí ekonomický parametr ziskovosti, takzvané IRR čili vnitřní výnosové procento, u konkrétní výrobny. Při překročení zákonem stanovené meze uvedeného parametru by to znamenalo, že výrobna, producent čerpá nadměrnou výši podpory, a aplikovala by se opatření, která by tuto nadměrnou čerpanou podporu odstranila, pochopitelně do budoucnosti. Kvůli změnám v zákoně o podporovaných zdrojích energie byl v úpravě také třeba energetický zákon, jako je třeba změna působnosti MPO, operátora trhu či různé změny v definicích pojmů atd.
Dovoluji si zdůraznit, že návrh tohoto zákona zavádí zcela nové instituty. Jedná se o celou oblast v ověření přiměřenosti poskytované provozní podpory, nástroje k zajištění přiměřenosti nebo v nastavování výše podpory prostřednictvím vyhlášení aukcí právě na výši podpory. Tyto záležitosti se v naší energetické legislativě doposud neobjevovaly.
Já se těším na diskuzi a moc děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Pavel Pustějovský. Prosím.
Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, návrh novely o podporovaných zdrojích energie zavádí nástroje a opatření pro vládu v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Nepředstavuje žádné přímé nároky na financování, dává vládě možnost nařízením vydávaným každý rok podle aktuální situace reagovat. Vláda bude moci aktivovat nástroje k plnění nových cílů do roku 2030 a ty jsou dány novou legislativou Evropské unie. Národním regulativem zde bude vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.
Konkrétně se jedná například o nastavení výše podpory vysoutěžené z aukcí, určené především pro střední a větší zdroje, nebo využívání zeleného hodinového bonusu pro menší zdroje. Dále se zavádí podpora biometanu. Dalším okruhem jsou opatření a mechanismy ověření přiměřenosti podpory obnovitelných zdrojů energie, jak o tom pan ministr přede mnou hovořil.
Navržené změny jsou promítnuty do energetického zákona, tam se bude měnit působnost Ministerstva průmyslu a obchodu, operátorů trhu s energiemi, dále pak definice pojmů a s tím související úpravy dalších ustanovení energetického zákona.
Doporučuji ustanovit garančním výborem hospodářský výbor. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a já otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli nemám přihlášky. Pan poslanec Třešňák se hlásí z místa. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Třešňák: Děkuji za slovo, hezký podvečer. Pouze stručně, krátce k prvnímu čtení. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo tuto novelu původně už v roce 2018, byla, tuším, poprvé na vládě, do Sněmovny se dostala až 20. května 2020, takže se nám tu válí už asi téměř tři čtvrtě roku. My jsme pevné zařazení této novely navrhovali už v září 2020.
Jak pan ministr, tak pan zpravodaj shrnuli ty nejzásadnější změny, co se týká kompetencí ministerstva a jednotlivých státních institucí, nicméně dovolte mi, abych zmínil, že podpora obnovitelných zdrojů stále u nás budí velké emoce, a to hlavně v kontextu nedávné historie, která s sebou přinesla solární barony, mnoho kauz a mnoho trestních oznámení. Právě ta historicky neuvážená podpora, vysoká podpora fotovoltaiky, která nás stojí, možná to tu i z úst pana ministra zaznělo, až 46 miliard ročně, částečně z veřejných rozpočtů, částečně z peněženek občanů v účtech za energie, podkopala celou důvěru v nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví, které zde v energetice máme.
Samozřejmě otázka, zda celý ten sektor, který by se měl za ideálních podmínek obejít pouze s volným trhem bez jakýchkoliv dotací, podporovat nějakými dotacemi.
Nutno ale připomenout, že zde máme i mnoho špinavých fosilních zdrojů jako součást energetické sítě, a ty se do budoucna snažíme omezit - vlastně jsme i vymysleli už dříve ten trest, nebo chcete-li negativní motivaci, v podobě emisní povolenky. Následně pak mnohdy zase na druhou stranu vymýšlíme různé kompenzační mechanismy nebo daňové úlevy, jak zmírnit dopady rostoucích cen emisních povolenek na ceny energií, a tím pádem i dopad na koncové spotřebitele. Tedy celý sektor je skutečně zdeformovaný a je otázka, jak prostředí narovnat a nevytloukat klín klínem, protože pokud by ty podmínky dnes byly o trochu lepší, vedlo by nás to k úvaze, zda je takový zákon potřeba, protože by teoreticky neměl být potřeba vůbec. Ale to je skutečně potom spíš taková filozofická debata.
Avšak nyní, kdy je potřeba dosáhnout uhlíkové neutrality a obecně klimatických cílů, by se pravděpodobně bez ničeho takového energetika vůbec neobešla. Proto chceme dále podpořit projednání tohoto zákona ve výborech a očekáváme, že zde padne i mnoho pozměňovacích návrhů. Samozřejmě například vítáme koncept aukčních mechanismů, který je vyzkoušený i v zahraničí, a nejvíce, a to tu zmiňoval pan ministr, bude pravděpodobně diskutované i vnitřní výnosové procento, takzvané IRR, u jednotlivých výroben a jednotlivých obnovitelných zdrojů, kde doufáme, že se přistoupí k co největší technologické neutralitě a nebudou jednotlivé zdroje zvýhodňovány více než ty druhé.
Nicméně mi dovolte připomenout i další důležité téma - a já jsem k tomu hovořil, když jsem se snažil tento bod zařadit na program dříve - a to je teplárenství, protože teplárny v České republice zásobují teplem až dvě pětiny obyvatel i řadu průmyslových podniků a v současné době je jejich provoz zatížen právě cenou emisních povolenek, což právě negativně dopadá do cen pro koncové spotřebitele. Očekávám, že i toto bude další téma, které se bude řešit na výborech a v rámci nějakých pozměňovacích návrhů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nemám v tuto chvíli další přihlášky do rozpravy, takže pokud se nikdo další nehlásí z místa, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany zpravodaje nebo... Nevypadá to, takže žádné návrhy na vrácení či zamítnutí nepadly, takže se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o garančním výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Jiné návrhy jsem nezaznamenal ani žádné jiné návrhy nevidím, takže svolám kolegy do sálu a budeme hlasovat... Kolegové přicházejí.
Budeme tedy hlasovat o přikázání tohoto tisku hospodářskému výboru jako výboru garančnímu.
Zahajuji hlasování číslo 220. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.
V hlasování číslo 220 je přihlášeno 85 poslanců a poslankyň, pro 78, proti nikdo. Konstatuji, že jsme tento návrh přikázali hospodářskému výboru jako výboru garančnímu.
Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh zákona také ústavně-právnímu výboru jako dalšímu výboru. Má někdo návrhy ještě na nějaký jiný? Pan poslanec Třešňák.
Poslanec Petr Třešňák: Navrhuji ještě projednání v rozpočtovém výboru a ve výboru pro životní prostředí.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Takže rozpočtový a výbor pro životní prostředí. Takže máme tři návrhy na další výbory. Jako první je to ústavně-právní, jako druhý rozpočtový, jako třetí výbor pro životní prostředí. Pokud nejsou žádné další návrhy, tak je postupně budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování číslo 221 a ptám se, kdo je pro přikázání ústavně-právnímu výboru jako dalšímu výboru? Kdo je proti? Já vám děkuji.
V hlasování číslo 221 je přihlášeno 87 poslanců a poslankyň, pro 27, proti jeden. Tento návrh nebyl přijat.
Jako další byl navrhnut výbor rozpočtový.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru jako dalšímu výboru? Kdo je proti? Děkuji.
V hlasování číslo 222 je přihlášeno 87 poslanců a poslankyň, pro 27, proti tentokrát nikdo. Ani tento návrh nebyl přijat.
Jako třetí bylo navrženo přikázání výboru pro životní prostředí jako dalšímu výboru.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro životní prostředí? Kdo je proti? Já vám děkuji.
V hlasování číslo 223 je přihlášeno 87 poslanců a poslankyň, pro tentokrát 29, proti 1. Ani tento návrh nebyl přijat.
Konstatuji tedy, že jsme návrh žádnému dalšímu výboru nepřikázali. To samozřejmě nebrání výborům si to projednat o vlastní vůli. Návrhy na úpravu lhůt nepadly, takže tím jsme projednávání tohoto návrhu v prvním čtení ukončili. Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodaji.
Posuneme se dál. Dalším je bod číslo
Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.
