(19.30 hodin)
(pokračuje Nacher)
Já tam pak nepočítám, abych to tady nekomplikoval, ty výpočty další třetiny, dvou třetin a podobně podle toho, jestli mají ti lidé přednostní pohledávky, či nikoliv. Jinými slovy, my paralelně vedle toho, že tady vznikne chráněný účet, zvyšujeme i nezabavitelnou částku, protože jinak by to samozřejmě vůbec nedávalo smysl.
My tady máme před sebou sněmovní a senátní verzi. Je potřeba říct, že každá má něco. Mimochodem, Ministerstvo spravedlnosti podporovalo a podpořilo sněmovní, Ministerstvo financí senátní. Jak již zaznělo, část neziskového sektoru podpořila sněmovní verzi, část - asi vám přišly ty maily včera - i verzi senátní.
Když se na to podíváme z pohledu aktérů, koho tam máme: dlužníka, zaměstnavatele, banky, exekutory. Já to zkrátím, protože už je půl osmé. Každá z těch verzí má něco do sebe. Exekutoři mají méně povinností - když bych to tedy hodně zjednodušil - v sněmovní verzi, naopak zase banky v té senátní, protože nebudou přeposílat prostředky z běžného účtu na chráněný. Když se podíváme na zaměstnavatele, tak ti mají lepší pozici v sněmovní verzi, protože se budou posílat peníze dál na běžný účet, takže nebudou muset měnit číslo účtu.
Když se na to podíváme z pohledu dlužníků, tak tam je to také fifty fifty, protože na jedné straně je skutečně, řekněme, v té sněmovní verzi komplikovanější zřízení a zasílání. Zároveň ale v senátní verzi musí povinný více participovat a komunikovat s exekutorem, pokud jde o nějaké platby, které se exekutorovi nebudou zdát. Což v sněmovní verzi není.
Jak jsem řekl na tiskovce, já osobně podpořím svůj původní návrh, tedy sněmovní verzi. Ale každopádně, ať už dneska projde sněmovní, nebo senátní verze, tak si dnešek, 19. ledna, budeme pamatovat, že v den, kdy se Miroslav Kalousek po dvaadvaceti letech vzdal mandátu, jsme zároveň schválili chráněný účet, na který jsme tady deset let čekali. Já vám děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Dobrý večer všem a budeme pokračovat v rozpravě, do které je přihlášen pan poslanec Kolařík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. Já to vezmu také velice rychle, protože to už je poslední bod a je pokročilá hodina. Nebudu popisovat, co chráněný účet dělá a co umí, protože to už tady popsali moji kolegové, a tím, jak legislativní proces trvá už nějakou dobu, je to každému asi celkem jasné. Zaměřil bych se na rozdíly v těch verzích. My zde máme dvě verze.
Jedna je sněmovní, která v podstatě umožňuje vznik chráněného účtu, který je navázán na běžný účet dlužníka. Funguje to tak, že v případě, že přichází platby na běžný účet, banka automaticky na základě protiúčtu na základě variabilních a speciálních symbolů filtruje platby a ty, které jsou zákonem chráněné jako nezabavitelná platba, jsou automaticky deponovány na chráněný účet. Pro dlužníka to přináší jistou výhodu, že vlastně na účtu má jenom tu částku, se kterou může disponovat, nemusí nic řešit, může používat běžné platební prostředky, jako je karta, která zrovna v dnešní covidové době je celkem důležitá. A v podstatě se všechno děje tak nějak automaticky na pozadí, nejsou s tím žádné problémy, tedy kromě toho trošičku horšího zřízení účtu na začátku, jak už tady bylo řečeno.
V senátní verzi se úplně vynechává úloha bank. V podstatě chráněný účet není provázán na běžný účet tak, jak je banky zřizují, a všechny platby přicházejí na chráněný účet dlužníka. Ten musí pravidelně kontrolovat platby, které mu tam chodí, aby mu tam náhodou nepřišla nějaká platba, která není zákonem chráněna jako nezabavitelná, a neutratil ji. Protože v momentě, kdy by tohle udělal, by samozřejmě musel tu částku nahradit. Pro něj by to mohlo být komplikované. Vystavuje se tam nějakým sankcím za to nesledování. To znamená, že musí permanentně sledovat, jak mu přichází pravidelné platební příkazy, jak mu přichází ty platby, jak se to tam pohybuje. A v případě, že se exekutorovi nebude něco zdát, tak si to bude chtít nechat vysvětlit. A to zase přináší nějaké administrativní nároky na dlužníky, kteří - a přiznejme si to - ne vždy jsou gramotní jak finančně, tak i administrativně, aby tohle zvládli bez pomoci ať už nějakých neziskových organizací, nebo někoho z blízkého okolí.
Proto my Piráti podporujeme sněmovní verzi, protože ta nevystavuje dlužníky neustálé kontrole a neustálému dokazování a dokladování pohybů na účtu, a je to nějaký posun. Preferujeme zapojení bank do celého procesu, protože se jedná o bankovní účty, takže chceme, aby banky byly toho součástí, aby se to zautomatizovalo, aby to fungovalo automaticky, abychom se posunuli i v tomto odvětví. A je třeba, abychom začali přestat zavírat oči, protože pro velkou část lidí v exekuci bude právě velká míra administrativní a byrokratické zátěže v průběhu využívání účtu takovým problémem a takovým strašákem, že si myslím, že tu verzi, tak jak ji doporučuje Senát, nebudou využívat. Minimálně ne v takové míře, jako když projde sněmovní verze, která bude uživatelsky mnohem přívětivější a bude poskytovat mnohem větší ochranu dlužníkům, aby, jak už tady bylo řečeno, to, co je opravdu nezabavitelné, jim zabaveno nebylo.
Děkuji za podporu sněmovní verze a děkuji všem kolegům za korektní projednávání tohoto tisku.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Požádám sněmovnu o větší klid. To byla poslední písemná přihláška do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí z místa, a já nikoho nevidím, tak rozpravu končím. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Výborný. Já bych vám dal právo k závěrečnému slovu, ale prosím.
Poslanec Marek Výborný: Já si dovolím pouze fakticky reagovat na kolegu Lukáše Koláříka. Není to tak, že by to pro toho dotyčného dlužníka znamenalo nějaký obrovský problém. Dlužník přece bude posílat na chráněný účet tu nezabavitelnou částku a bude to na exekutorovi, nikoliv na dlužníkovi. Exekutor to bude muset hlídat, bude na to dokonce mít lhůtu pouze šesti měsíců. A pokud exekutor nebude plnit své povinnosti, prošvihne lhůtu šesti měsíců, tak má prostě smůlu. Ta částka, i kdyby tam byla nad nezabavitelnou částku, se stane nezabavitelnou. A v případě, že se tam vyskytne nějaký problém, exekutor vyzve dlužníka a dlužník musí do 30 dnů vysvětlit, kde se tam ta částka vzala, zda je skutečně nezabavitelná. A pokud zabavitelná je, bude skutečně převedena tomu exekutorovi, to je jasné. Ale takhle to funguje velmi jednoduše a zodpovědnost není na dlužníkovi, ale je na exekutorovi. To jenom věcně k tomu, co tady zaznělo. Děkuji. A děkuji za podporu senátní verze.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla faktická poznámka. Já se tedy znovu zeptám, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo ze strany navrhovatelky paní poslankyně Valachové? (Není.) Ze strany paní senátorky Hubáčkové? (Není.) Ze strany pana zpravodaje garančního výboru, pana poslance Výborného, předpokládám, také není.
Takže nyní přistoupíme již k hlasování podle § 94 odst. 4, zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Je zde žádost o odhlášení. Já vás všechny odhlásím, prosím přihlaste se znovu svými kartami. Ještě jednou opakuji, že budeme hlasovat nejdříve o senátní verzi. K jejímu přijetí je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 986/5 ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 986/6." To je tedy návrh usnesení. Hlasujeme o senátní verzi.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro senátní verzi? Kdo je proti? Já vám děkuji.
V hlasování číslo 33 je přihlášeno 160 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 10. Návrh senátní verze tedy nebyl přijat. ***
