(10.10 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a slovo má pan poslanec Dolínek, který je přihlášen do rozpravy.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Vážený pane předsedající, já bych se k tomuto zákonu běžně nevyjadřoval, ale díky tomu prapodivnému systému, který stále držíme - padesátiprocentní účasti poslanců - pan kolega Birke dnes není na zasedání, takže proto jednak pan kolega Staněk, člen výboru, a jednak já také vystupujeme, protože Honza Birke zde dnes není. Jinak si myslím, že on by to velmi erudovaně vysvětlil, proč takto koná, jak navrhoval.
A své připravené argumenty - děkuji panu poslanci Bendlovi, že některé z nich řekl, některé řekl kolega Staněk. Já bych zde zdůraznil jednu zásadní věc, já bych se na to podíval šířeji. Mě mrzí, že zase padáme do takového starého klišé resortismu: já jsem to vždycky v resortu, nemyslím pana ministra, myslím jeho podřízené, měl, já si to tam chci nechat, protože jsem na to byl zvyklý, měl jsem to tak rozděleno, a tak v tom budeme pokračovat. Je to taková trošku česká malost, do které se často propadáme, že to tak fungovalo dvacet, čtyřicet let, a proto to chceme tak dále dělat.
V tomto návrhu je důležité, že hygiena nepřichází o svoje zaměstnance. Ten zákon je koncipován tak, že neodchází žádný zaměstnanec, žádné tabulkové místo není převedeno, ale lidé zůstávají. Já být na místě hygieny, tak to v tuto dobu vítám. Jestli se nám podaří vše, jak zde pan ministr včera prezentoval v nějakém plánu v příštích měsících udělat, tak já být hygienou, jsem rád, že mám odborně zdatného parťáka, který za mě umí některé věci - ne za mě, ale vedle mě - udělat, a já bych s ním spolupracoval. Já bych tu energii, kterou hygiena nyní vlastně investuje do toho, vystupovat proti tomuto návrhu, raději investoval do času, jak sladit ten systém.
A podívejme se na to i z pro sociální demokracii netypického pohledu podnikatele. Lidé v pohostinství, respektive v těchto provozech, o kterých se bavíme, mají v tuto dobu stejné problémy jako jiní podnikatelé a my jsme jim vlastně nečekaně připravili předvídatelné prostředí. Až se ten systém rozběhne aspoň částečně normálně, tak oni budou vědět, že mají čitelné prostředí, mají čitelného partnera, a s tím jsou schopni komunikovat na téma kontrol, hygieny, provozu. A vlastně co víc pro podnikatele můžeme v tuto chvíli kromě nějakých kompenzací udělat než to, že nebudou mít zdvojené kontroly, budou mít jednoho partnera. To si myslím, že je taky velmi důležité.
A potom, proč si myslím, že hygiena by se měla zaměřit na jiné věci a nemusí nutně dělat pouze tento lobbing za funkci, kterou může, jak vysvětlil kolega Staněk, v klidu převzít někdo jiný, protože už to stejně dělá. Můj pět let starý příběh z Prahy: My jsme nebyli schopni zkolaudovat v Praze opravenou tramvajovou existující trať v centru Prahy, na Praze 2, řada z vás ji zná, je to v Bělehradské ulici, někteří tam v okolí bydlíte, protože hygiena řekla, že ta tramvaj je příliš hlučná a že tramvaj, která tam jezdí šedesát let a musela se opravit, nejde kolaudovat po té opravě, protože je příliš hlučná. Musel osobně zasáhnout tehdy pan ministr Ludvík, který udělal schůzku, a hygiena si ujasnila, že elektrická kolejová doprava v centru města opravdu nějaký hluk vyvíjí, a to, že ta tramvaj tam byla, vlastně není nové povolování, je to nějaká kolaudace, a nakonec ta hygiena po půl roce ustoupila a mohli jsme zprovoznit opravenou tramvajovou trať.
Já si myslím, že hygiena má sama hodně problémů, které si potřebuje vyjasnit, vyřešit, a když tady je nabídka, jak se dá rozložit kompetence tak, aby byla funkční a předvídatelná, tak mě mrzí, a říkám, není to na pana ministra, je to na ty lidi pod tím, že takto bojují za něco, co je prostě v tuto chvíli zbytné.
Já vás tedy požádám i v souladu s tím, co řekli zástupci opozice, odhlasujme dnes prosím tuto změnu. Je jasná, je kompetenční, a hlavně už je ověřená za poslední pětiletý provoz, a myslím si, že i ohlasy z druhé strany provozovatelů byly vždycky pozitivní, nebo většinově pozitivní. Samozřejmě kdo má velké nešvary, tak si vždycky bude stěžovat, ale kdo funguje v rámci práva a pravidel, tak s tím nakonec byli spokojeni. Takže vás poprosím o podporu pozměňovacího návrhu. O dalších částech zákona se nebudu vyjadřovat. Myslím, že ta diskuze je zde takřka dva roky vedena, takže tam to bylo vydiskutováno. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A nyní poprosím o slovo pana poslance Holomčíka, připraví se pan poslanec Válek.
Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Já jsem se přihlásil ještě jednou do této rozpravy, protože bych se chtěl speciálně věnovat vysvětlení toho, proč poslanci a poslankyně Pirátské strany nepodpoří návrh na povinný podíl českých potravin v supermarketech nebo v provozovnách nad 400 m2. Ty důvody jsou shrnutelné do tří kategorií. První kategorie jsou samotné výhrady k tomu, jak je ten návrh napsaný. Mě velmi mrzí, pokud se bavíme o takhle třeskutém tématu, které je i v médiích propíráno, na sociálních sítích propíráno, proč se předkladatel prostě nedomluvil s Ministerstvem zemědělství a nenechali si to napsat tam. Možná bychom se vyvarovali řady chyb a nesmyslů, které v tom návrhu jsou.
Za mě úplně nejzásadnější výhrada, která, kdyby nebylo nic jiného, tak už to by stačilo na to, být proti tomuto návrhu, je ustanovení, které, a já to přečtu, říká, jak má být té kvóty dosaženo. Přečtu to. "Provozovatel potravinářského podniku provozující maloobchod je povinen zajistit, aby podíl vybraných základních potravin z krátkého dodavatelského řetězce" - přeskočím část textu - "prodaných konečným spotřebitelům činil v každé jím provozované maloobchodní provozovně..." a dál ten text pokračuje. To znamená, že návrh říká, kolik procent, respektive určuje strukturu sortimentu, jaký má obchodník prodat koncovému klientovi. Já nevím, kdo z vás má zkušenost s maloobchodem, s tím, prodávat něco koncovému spotřebiteli, ale nařizovat zákonem, že to, co prodám - nikoliv co nabídnu, to by ještě logiku mělo, to by se dalo udělat, to by šlo i technicky udělat přes ERP systémy, dokonce by to šlo automatizovat tak, aby se to hlídalo, aby systém sám říkal: bacha, tady hrozí to - ale my se tady bavíme o tom, že diktujeme obchodníkovi, kolik čeho má prodat. To je naprostá absurdita. To prostě nemůže nikdo myslet vážně. Nezlobte se na mě, ale tohle je tak zásadní fail toho návrhu, že kdyby nebylo nic jiného, tak to je důvod pro to, ho odmítnout. A mě fakt mrzí, že to předkladatelé nekonzultovali, respektive že to nedali napsat ministerstvu, protože u takovéhoto systémového zásahu si myslím, že by ten pohled mohl minimálně tuhle věc vyřešit.
Další problém, který v tom textu vidím, je, když jsme se bavili o tomto návrhu v prvním, druhém čtení, které proběhlo před nějakým časem, tak vlastně zaznívalo, že ta tendence je proti evropskému právu, je proti smyslu volného trhu na území Evropské unie. A bylo řečeno: dobře, tak to nebudeme tlačit směrem k české potravině, ale budeme se bavit o zkracování dodavatelského řetězce, což je určitě správná úvaha. Evropská unie umožňuje například i v právu, které se týká veřejných zakázek, takzvanou bonifikaci lokálnosti, to znamená důraz na to, aby věci, které jsou spotřebovávány, byly vyprodukovány v blízkosti. Předkladatelé se rozhodli vyřešit tento problém tak, že vydefinovali, že místo české potraviny hovoří o potravinách z krátkého dodavatelského řetězce. Když si ale přečteme tu definici celou, je to, že v § 2 odst. 1 se vkládá písmeno q), které zní: "Potravina z krátkého dodavatelského řetězce, potravina vyrobená ze surovin, které pochází z území České republiky, u surovin rostlinného původu se tím rozumí vypěstování, zpracování a zabalení, u surovin živočišného původu se jedná o narození zvířat, odchov, chov, výkrm, poražení a zpracování na území České republiky." Dokonce jsem tam teď objevil i gramatickou chybu, ale to je věc jiná. Nicméně předkladatelé k tomu přistoupili tak, že řekli: česká potravina je potravina z krátkého dodavatelského řetězce. Tam není žádný specifický parametr, který by ale určoval skutečně tu krátkost řetězce, ať už nějakou geografickou blízkost, nebo například přímý nákup od producenta. V okamžiku, kdy budu mít před sebou suchou kůrku od chleba a nazvu ji svíčkovou s pěti, tak to neznamená, že je to svíčková s pěti knedlíky, tak je to pořád suchá kůrka od chleba, jenom já se budu chovat velmi podivně. ***