(11.40 hodin)
(pokračuje Dolínek)
Také bych mohl z pražského příkladu říct, že tam, kde máme zahrádkářské kolonie, jak říkám, já je podporuji, zabezpečili jsme v Praze, že se nemohly rozprodávat, nemohly se zcizit, pomohli jsme zahrádkářům, aby se zachovala ta unikátní území. Ale ona jsou zároveň neprostupná. V Praze jsou všechna ta území zamčená, ať jste na Balkáně, ať jste jinde, jsou tam jedna dvě cestičky, v Nebušicích i v okolí, na Jenerálce, ale neprojdete. Prostě ono to není, jak vy říkáte v projevu, že se tam dá krásně projet na kole. Často to musíte obcházet, objíždět. Takže říkám, méně je více, ale zákon podporuji. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Pošvář. Připraví se pan poslanec Adamec. Máte slovo.
Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahrádkáři neměli doposud žádné jistoty, žádné právní ukotvení jejich činnosti a s tím i nějakou související ochranu na míru. Přitom zahrádkaření je poměrně významná činnost, která má pozitivní dopady na celou společnost. V první řadě jsou zahrádkové osady součástí systému městské zeleně. Pomáhají tak ve městech zadržovat vodu a ochlazovat i v parních letních dnech. Mnohé výzkumy dokazují příznivý vliv na lidskou psychiku. Zeleň upevňuje duševní i fyzickou rovnováhu člověka. A neopomínejme také vliv vlastnoručně vypěstovaných potravin na zdraví. Zvlášť teď v době pandemie je zahrádka jakousi oázou klidu a bezpečnou zónou. Nesmíme pak zapomínat i na přínosy, jež pro zahrádkáře znamená samozásobit se na zahrádce potravinami. V krajním případě jde o schopnost zahrádky zcela v tomto ohledu nahradit trh.
Tento náš společný návrh zákona ale nevyřeší všechny problémy, které zahrádkáře tíží. Věřím, že to je důležitý první výkop. Zákon se bude nadále vyvíjet a rozšiřovat. Nicméně to ale nesmí znamenat, že budeme zbytečně rozšiřovat zákon o proklamace, které se spíš hodí do důvodové zprávy než přímo do zákona, jak to činí například pozměňovací návrh B2. Text návrhu je v pořádku, pod to bych se klidně i podepsal, nicméně jak jsem již řekl, je to spíš do důvodové zprávy.
Děkuji za pozornost a prosím vás o podporu všech pozměňovacích návrhů, kromě toho zmíněného B2, a samozřejmě zákona jako celku. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Pošvářovi. Nyní pan poslanec Ivan Adamec a s přednostním právem se přihlásil Pavel Kováčik. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme sice ve třetím čtení, ale vzhledem k tomu, jak Sněmovna funguje v tuto chvíli, to dělení na půlky, jsem bohužel nemohl vystoupit v ostatních čteních, tak teď toho času samozřejmě využiji a zároveň okomentuji jeden pozměňovací návrh, který se mi vůbec nelíbí, a řeknu důvody, proč.
Hned úvodem musím říci, že nejsem zastánce speciálního zahrádkářského zákona, když to vezmu tak jako samozřejmě... a na druhé straně jsem podporovatel zahrádkářské činnosti. Možná se budete ptát, jak to jde dohromady, ale já vám to za chvilku vysvětlím. Myslím si, že to, co tady říkal pan předkladatel, samozřejmě vnímám jako pozitivní proklamaci a že v tomto se můžeme shodnout. Ale jak ty problémy řešit, to už je jiná stránka věci. A myslím si, že speciální zákon, který je plný proklamací, a některé pozměňovací návrhy - nejsou tak nevinné, jak na první pohled vypadají - paradoxně nemusejí vůbec prospět zahrádkářské činnosti, protože o tom, jestli zahrádkáři budou ve městech, nerozhodujeme my jako parlament, ale rozhodují o tom obecní městská zastupitelstva, respektive rady, kde se jedná o pronájmy. To je potřeba si říct.
Tradice, masovost, prospěšnost. Ano, souhlasím. Na druhé straně, Češi jsou národ houbařů. Ano, tradice, masovost, prospěšnost. Budeme na to dělat speciální zákon? V tuto chvíli asi ne. Ale já se děsím té doby, kdy se tady sejde většina zástupců lidu a bude říkat, že to je důležitá laická činnost a je potřeba ji regulovat zákonem. Fakt si myslíte, že každou lidskou činnost musíme regulovat zákonem? A speciálně ty činnosti, které probíhají v samosprávných celcích? Vy si fakt myslíte, že městské rady, obecní zastupitelstva nebo městská zastupitelstva, starostové budou proti zahrádkářům?
Jen tak mimochodem, padl tady Berlín. Viděl jsem proměnu starého berlínského letiště v komunitní zahrádky. Je to pěkné. Pro mladé je to možná sexy, ale většina těch zahrádek je v tuto chvíli víceméně ve správě lidí starších. To je potřeba si také říct, jsou to prostě senioři. A musím tedy říct, že my třeba jako město za celých třiadvacet let jsme nikdy zahrádkářům v jejich koloniích nezvyšovali nájmy. Nikdy, protože jsme rádi, že tu činnost dělají. A nedělejme si iluze, že zahrádky jako celek budou suplovat městskou zeleň, ochranné pásy, městské lesy. To tak přece nikdy nebude. Je to doplňková činnost. A znovu opakuji: Nemyslím si, že na doplňkové činnosti musíme mít nějaký speciální zákon.
Fakt nechápu, proč se tady vlamujeme do něčeho, co běží samo. Nechápu představitele zahrádkářů, kteří chtějí mít ty takzvané jistoty, které mimochodem ve světě neexistují. Jediná jistota je, že všichni umřeme. To je prostě realita. A města se mění, to si řekněme také. Já jsem za těch třiadvacet let měl možnost to posuzovat, kde část zahrádkářských kolonií nebo pozemků byla kdysi v extravilánu obcí, dneska je v intravilánu a v řadě případů může bránit rozvoji města. Ale samozřejmě je to na vůli samospráv, jak uspokojit zájemce o zahrádkářskou činnost a ty zahrádky případně přesunout do jiných lokalit, protože ta činnost je skutečně pro místní komunity velmi důležitá, je prospěšná. Ale na druhé straně nechápu, proč bychom my tady měli rozhodovat, jak to mají dělat.
Já si na to vzpomínám. Tady už to proběhlo několikrát. Přiznám se, že trochu nechápu ten postoj, že pod takovým tím jasným cílem páchání dobra pro tuto skupinu lidí tady prostě deformujeme náš právní řád. Speciální zákony... A všichni to víme. Ale ono už je to asi úplně jedno, protože už jsme to tady tak zaplevelili, ten právní systém, takovými podobnými návrhy a schválili podobné speciální zákony, že možná už je to ode mě naivita vám říkat, že bychom tohle dělat neměli.
Znovu opakuji: Zahrádkářská činnost je prospěšná činnost. Ale je to jedna z mnoha činností lidské společnosti. Prostě lidé dělají ledacos ve svém volném čase. Chápu prospěšnost zeleně. Proč ne, nakonec je to dobře. Ať máme zahrádkářské kolonie! Lidé, co bydlí v bytových domech a chtějí mít kontakt s přírodou, chtějí si něco vypěstovat, tak to je v pořádku. Tak jim ten prostor dejme. Jen tak mimochodem, tady také padá trošku na ústa to, že obce přece zajišťují činnost svých spolků, spolků svých občanů. Důležitý je postoj města a obce, jak se bude chovat ke svým občanům. Samospráva to přece moc dobře ví. A pokud to neumožní svým občanům, tak občané ztrácejí důvod, proč by volili tu samosprávu. Přece tak to je, to si řekněme na rovinu. A nemysleme si, že nějakým zákonem změníme společnost v tomto duchu. Nezměníme.
Bude tady nějaký zákon, který je plný proklamací. Tady bych chtěl upozornit, že jestli si někdo myslí, že je dobré dát do návrhu zákona to, že budeme nařizovat obcím, na jak dlouho mají propachtovat pozemek na zahrádkářskou činnost, tak to povede jenom k tomu, že obce nebudou chtít pachtovat ty pozemky, protože se budou bát, že v příštích deseti letech jejich manévrovací schopnost bude velmi malá. A i za cenu toho, že vědí, že ty zahrádky se nahradí někde jinde. Těch míst je samozřejmě celá řada, říkám znova, ta místa se rozšiřují, zvětšují se, a nekoukejme jenom na Prahu a na velká města - v malých městech to vypadá úplně jinak. Prostě já to vidím jako úplně špatně.
Opakuji, varuji před pozměňovacím návrhem A7, protože ten je v důsledku proti zahrádkářské činnosti.
A prosím, zvažme ještě jednou, zda opravdu chceme tímto návrhem zákona zaplevelovat právní řád České republiky, zda proklamovaný záměr vlastně tento návrh zákona akceptuje, že zaručí zahrádkářům, že budou lépe zahrádkařit, že budou klidnější - nakonec mají zákon - a zda vůbec to, co si tady zahrádkáři myslí, zda ten materiál, který máme v tuto chvíli schvalovat ve třetím čtení, naplní jejich představy. ***
