(17.40 hodin)
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Já jen velmi stručně. Opravdu nechci polemizovat s panem poslancem Juříčkem o tom, jestli lhůty, které navrhuji, jsou reálné, nebo nejsou. Vnímám jeho vyjádření, že finanční účtárna není schopna během pěti dnů vyplatit podporu, když ji obdrží od úřadu práce, ale jenom chci skutečně fakticky upozornit na to, že v dopise, který jsme včera všichni obdrželi od paní ministryně Maláčové, je podpora i od prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka, i od prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Víznera. Takže jsem považoval za realistické tyto termíny, pokud mají podporu od představitelů zaměstnavatelů.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V rozpravě vystoupí paní poslankyně Golasowská, připraví se pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi říct také pár slov k projednávanému kurzarbeitu. KDU-ČSL toto téma vnímá jako velmi důležité, jako důležitou pomoc, ale chtěla bych zdůraznit, nejenom zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům - protože já to vnímám tak, že když nebude zaměstnavatel, nebude ani zaměstnanec; protože zaměstnavatel bude muset propouštět, vzroste nezaměstnanost, potažmo zadlužení, a může to vést třeba až k bezdomovectví. Tam víme, že se potom ta spirála roztočí a roste to geometrickou řadou. Takže určitě to vnímáme jako důležitou podporu.
Nicméně také musím říct, že jsem znepokojena tím, že jsme tlačeni do rychlého projednávání tohoto návrhu, a myslím si, že zkrácení lhůty by si měla koalice mezi sebou lépe vyjednat.
Chtěla bych vám tady předložit tři mé pozměňovací návrhy a chtěla bych také říct, že pokud některé pozměňovací návrhy byly použity do pozměňovacího návrhu komplexního, tak mě to samozřejmě těší, protože dva ze tří pozměňovacích návrhů dostaly souhlasné stanovisko od Ministerstva práce a sociálních věcí a u jednoho pozměňovacího návrhu bylo stanovisko ministerstva neutrální. Takže vás krátce seznámím s mými třemi pozměňovacími návrhy.
Cílem prvního pozměňovacího návrhu je snížení nákladů zaměstnavatele v době ekonomických problémů, k jejichž řešení vláda umožní svým nařízením vlády vyplácení podpor v době částečné zaměstnanosti jejich zaměstnancům. Navrhuje se zde proto snížení výše pojistného na sociální zabezpečení na polovinu, aby navrhovaná právní úprava mohla v praxi skutečně sloužit jako efektivní přechodný program k řešení problémů zaměstnanosti, jehož hlavním cílem je udržet pracovní místa v podnicích a tím i jejich konkurenceschopnost v době zákonem stanovených krizových situací. Takže to je zhruba můj první pozměňovací návrh.
Cílem druhého pozměňovacího návrhu je nahradit průměrný čistý hodinový výdělek, z něhož se stanoví výše podpory v době částečné zaměstnanosti, průměrným hodinovým výdělkem. Tím se výrazně zmírní propad příjmů převážné většiny zaměstnanců, který je nejvýraznější u vysoce kvalifikovaných profesí, o jejichž udržení mají zaměstnavatelé v době krize největší zájem, a to až o 14 %. Jinými slovy, výrazně se tak zvýší příjmy zaměstnanců v době částečné zaměstnanosti, a tedy i jejich koupěschopnost, která je důležitým předpokladem pro obnovení růstu HDP a jeho dynamiky i důležitým nástrojem podpory malého a středního podnikání, zejména v oblasti služeb poskytovaných obyvatelstvu. Z tohoto pohledu přináší navrhovaná změna klíčové opatření pro úspěšné fungování a využitelnost navrhované právní úpravy v praxi.
A můj poslední, třetí pozměňovací návrh má za cíl nahradit navrhovanou podmínku nepřidělování práce za jednotlivého zaměstnance podmínkou nepřidělování práce sledovanou za celého zaměstnavatele. Tato varianta nejlépe vystihuje požadovaný stav věci, to je zajišťuje, že podporu v částečné zaměstnanosti bude moci využít pouze takový zaměstnavatel, který v určitém provozu nebo jeho části přiděluje alespoň některým zaměstnancům práci, stanoví maximální strop "nepráce", čímž zajišťuje, že zaměstnavatel alespoň v určitém rozsahu funguje.
Současně zajišťuje dostatečnou flexibilitu potřebnou pro splnění předmětné podmínky, to je umožňuje, aby některým zaměstnancům nebyla práce po určitou dobu přidělena například vůbec a některým v plném rozsahu. To je důležité zejména v případě aktivace podpory v částečné zaměstnanosti z důvodů, které zaměstnavateli neumožní zaměstnancům na některých pracovních místech přidělovat práci vůbec. Aktuálně se jedná zejména o zhoršující se situaci související se šířením onemocnění COVID-19 a s tím souvisejícím nárůstem pozitivních osob, navazujícími karanténními opatřeními a ochrannými opatřeními vlády.
Dále je potřeba zdůraznit, že návrh zákona zmocňuje vládu nařízením v rámci uvedeného rozpětí 20 až 80 % rozsah nepřidělování práce stanovit, například na 40 až 60 % stanovené týdenní pracovní doby v závislosti na důvodu aktivace. Zpřísnění rozsahu nepřidělování práce nařízením v konečném důsledku ovlivní i rozsah nepřidělování práce každému jednotlivému zaměstnanci.
Tolik moje tři pozměňovací návrhy, ke kterým se pak přihlásím v podrobné rozpravě, a děkuji za jejich podporu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou je tady přihlášen pan poslanec Pavel Juříček. Prosím vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Juříček: Ano, děkuji ještě jednou. Jestli opravdu celá Sněmovna chcete hovořit o tom, aby tam byla rychlost, tak prosím vás, udělejme konsenzus v tom, že to musí být z hrubé mzdy. Protože když řeknete každé mzdové účetní, že se to udělá z čisté mzdy, tak vezměte si, kolik máme různých odečitatelných položek, daňových výjimek a různých věcí. Každá mzdová účetní si trhá vlasy a hovoří o tom, že podá výpověď, pokud by kurzarbeit byl z čisté mzdy, protože to je nevypočitatelné, prosím vás. A znovu říkám, jestliže chceme rychlost, tak to udělejme z hrubé mzdy, jo? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V rozpravě vystoupí pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezký večer, kolegyně, kolegové. V prvé řadě musím říct jako předseda poslaneckého klubu ČSSD, jedné z vládních stran, že jsem rád, že se konečně dostává na druhé čtení takto významné a důležité novely zákona o zaměstnanosti. Koneckonců já jsem se snažil už jménem našeho klubu o zařazení druhého čtení někdy na přelomu listopadu a prosince. Bohužel jsme nebyli podpořeni ani naším koaličním partnerem, což pokládám za smutné.
Budu načítat - a potom se k nim přihlásím v rámci podrobné rozpravy - dva pozměňovací návrhy, které byly podpořeny i vytvořeny v zásadě na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí. Jak jsem říkal, v podrobné rozpravě se k nim přihlásím, co se týče evidenčních čísel. Nyní bych rád představil první pozměňovací návrh, který se týká účinnosti zákona, neboť stávající vládní znění nám do zákona obsahuje původně předpokládanou účinnost 1. listopadu 2020. Ta samozřejmě logicky dnes, 20. ledna 2021, již není bohužel reálné z těch důvodů, které jsem řekl.
Návrh zákona vychází zejména ze zkušeností, které byly získány z realizací podpory zaměstnavatelů v rámci cíleného programu Antivirus, který je určen k podpoře zaměstnavatelů, kteří byli zasaženi a kteří jsou zasaženi koronavirovou krizí. Hospodářské ztráty zaměstnavatelů i nadále bohužel ohrožují vývoj na trhu práce a mohou vést bohužel k velmi nežádoucím zánikům pracovních míst.
Vzhledem k tomu, že podpora zaměstnavatelů v již zmiňovaném programu Antivirus bude ukončena v únoru tohoto roku, nemáme moc času - jsme skoro na konci ledna, tak je potřeba, aby legislativní úprava zákona o zaměstnanosti a samozřejmě i dalších souvisejících zákonů byla urychleně přijata, to znamená ideálně třetí čtení příští týden, a tím bylo umožněno plynule navázat s poskytnutím nové formy podpory ze strany státu zaměstnavatelům těch zaměstnanců, na které se budou přijatá opatření v zákonem stanovených případech vztahovat. ***
