(10.10 hodin)
(pokračuje Valachová)
Druhý cíl je celkově podpořit zrychlení výstavby takových bytů v České republice. Třetí cíl, neméně důležitý, je ten, abychom to v tomto funkčním období stihli, a já bych vás o to všechny chtěla poprosit. Jak už tady zaznělo, čas nám šlape na paty, a myslím si, že jsme hodně v dostupném bydlení například za posledních pět let odpracovali, nicméně zákona jsme se pořád nedočkali, to jsme zkrátka ještě nezvládli prosadit. Není to tak jednoduché. Ty zájmy, jak to tady bylo popsáno paní ministryní, ale i předkladatelem Janem Birkem, jsou různé a není jednoduché je skloubit. Ale já věřím tomu, že právě naše Sněmovna, tato Sněmovna ta nová pravidla schválit dokáže a že dostupné bydlení opravdu prosadíme. Jak říkám, především je to šance pro mladé rodiny s dětmi a seniory.
Poslední právní poznámka k tomu, co, vaším prostřednictvím, říkal Dominik Feri, je důležité nemalovat čerta na zeď, ale také se podívat na to, jak se v Rakousku, v Německu nebo ve Francii přistupuje k podpoře družstevního bydlení, ale i nájemního bydlení, že to nejsou sprostá slova. Tyto země na rozdíl od nás nemají žádnou zkušenost se socialismem, takže vás ubezpečuji, že družstevní bydlení není sprosté socialistické slovo, není to nemožné. Naopak je to součást práva těchto moderních zemí a myslím si, že pokud máme velké úspěchy a zkušenost před rokem 1989 s velkým množstvím bytů v rámci družstevního práva a družstevnictví, které umožnilo, aby lidé mohli bydlet, a obrovské množství lidí mohlo bydlet, tak abychom na tu praxi navázali, zmodernizovali tyto instituty a po vzoru těch západních zemí kolem nás družstevní bydlení podpořili.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Petra Dolínka a připraví se paní poslankyně Helena Válková. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji, vážený pane předsedající. Já bych tady chtěl krátce zareagovat na pana poslance Feriho. Já si totiž nemyslím, že zákon, na kterém já aktivně spolupracuji již přes rok nebo přes rok a půl, což je stavební zákon, je nějaký všelék, a logicky to nemůže být všelék, protože sice urychlíme výstavbu, ale minimálně v podmínkách největších měst, jako je Praha, Ostrava, Brno či Plzeň, i urychlení výstavby, i kdyby se následně víc bytů dostalo na trh, to neznamená, že snížíme v těch městech cenu bydlení, to pouze znamená, že zastavíme ten strmý růst, že ho zbrzdíme, ale cena nemovitostí a bydlení pořád poroste dále - pořízení bydlení. A k čemu je člověku, který nemá finanční prostředky a nemůže je legálně ve své práci vydělat - podívejte se na to, kolik někteří lidé mají své příjmy -nelze legálně v jejich případě vydělat na to, aby měli byt třeba i v hodnotě 4-4,5 milionu v Praze, tak k čemu jim je - a to takový skoro neseženete, to se skutečně bavíme o nějaké garsonce, ale v jiných městech už by se to třeba mohlo podařit, že zrychlíme výstavbu - když oni si nebudou moct ani ten rychle vystavěný byt pořídit. Proto přicházíme s nástroji a instituty, které hledají cestu, jak se to pokusit udělat.
Já chápu, že kdybych se podíval především do pravého politického spektra, každý mi může říct pět, deset, dvanáct výhrad, některé budou ideologické, některé můžou být věcné, proto i děkuji panu Ferimu, že z té části ideologické šel do té věcné, a chápu, že musíme hledat takové prolnutí, aby zákon respektoval právní řád i v pojmosloví, i v dalších věcech. Nicméně pojďme tady prosím umožnit se tou cestou, jak naznačila i paní ministryně i před zástupci předkladatelů, dostat do diskuze a pojďme se pokusit po třiceti letech tento nástroj najít, protože opravdu jsou zde desítky procent populace, lidí, kteří si sami pro sebe či pro svoje děti nemohou zabezpečit bydlení, a my jim chceme tu cestu najít. A podívejme se na to i z pohledu nejenom velkých měst. I v středních obcích, i v okresních městech je někdy velmi komplikované bydlení zabezpečit a myslím si, že tyto nástroje by k tomu mohly vést.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Helenu Válkovou a připraví se pan poslanec Jan Birke. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já jsem původně zvažovala, jestli to nebude jenom faktická poznámka, ale abych nebyla příliš nervózní, tak jsem si vzala i větší prostor, nicméně vás nebudu dlouho zdržovat asi už od zřejmě finálního projednání v rámci prvního čtení.
Já to jenom chci podpořit, přestože tento návrh vykazuje značné legislativní nedostatky a bude na něm hodně, hodně práce. To sama vím, když jsem třeba předělávala vládní návrh o znalcích, co to dalo práce, a spolupráce s příslušným resortem je alfa a omega, proto jsem byla ráda, že jsme to všichni na mikrofon slyšeli. Na druhé straně jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva, která má tuhle agendu na starosti, jsem se znepokojením sledovala, jak nám utíká čas a moc se toho neděje. Takže sice trošku na poslední chvíli, ale díky bohu za to.
Já si myslím, že se dá ještě něco zvládnout. My tomu dáme také prioritu u nás v lidskoprávní agendě a prosím nás, abyste nás průběžně nejenom informovali, ale mám tam také schopné právníky, kterým, když to poslouchají, asi naskakuje husí kůže, nicméně přece jenom teď bychom, použiji toho lidového výrazu, měli všichni přiložit ruce k dílu, pokud chceme dokázat, že to dostupné bydlení ještě zvládneme nebo posuneme. Já si myslím, že je nejvyšší čas, to víme všichni. Je to škoda, že se nám nepodařilo zpracovat ten návrh v termínech, které by byly rozumnější, ale když jsem to počítala, tak jako u všech zákonů ty návrhy, které teď a na příští schůzi v únoru projdou prvním čtením, mají šanci. Ty ostatní se obávám, že jsou s ohledem na blížící se volby již příliš časově ohrožené. Takže za mě podpora a nabídka spolupráce. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jako zatím posledního mám přihlášeného pana poslance a zároveň navrhovatele Jana Birkeho. Prosím.
Poslanec Jan Birke: Děkuji moc, pane místopředsedo. S veškerou pokorou nevím, jestli budu mít závěrečné slovo, ale zároveň si tedy dovolím využít toho za předkladatele, řekněme, popis té debaty.
Předně za ni moc děkuju. Děkuju za všechna slova i s vědomím toho, že si uvědomují - a taky jsem to řekl ve svém úvodním projevu, že vím - že novela není dokonalá. To je potřeba říci, že to tady jasně zaznělo. Ještě jednou chci podtrhnout to, co jsem možná přes roušku neřekl zřetelně: vůbec si nedokážu představit, že na této novele nebudeme spolupracovat s paní ministryní Dostálovou a s Ministerstvem pro místní rozvoj. Je to téměř nemožné. Zkrátka a dobře, jít samostatně poslaneckým návrhem je téměř nemyslitelné, protože bez legislativců z hlediska ministerstva právě proto, že absorbují nebo respektive mají ve svém portfoliu celou řadu silných bytových hráčů, řekl bych takto jednoduše, tak díky tomu se prostě musí tato novela předjednat, projednat a vytvořit řekněme komplexní pozměňovací návrh, možná i komplexní pozměňovací návrh z hlediska práva - to znamená, o čem tady hovořila moje paní předřečnice, vážená kolegyně, paní profesorka, anebo o čem hovořil pan kolega Feri, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo.
Souhlasím s tím, rozumím tomu a nebráním se a říkám s veškerou pokorou, že bych byl dokonce i rád, aby byl tento tisk projednán nikoliv garančním, ale zcela určitě na výboru pro ústavu a právo nebo ústavně-právním výboru. To si myslím, že je velmi podstatné, protože on je do jisté míry tou právní normou, která mění status quo. Na druhou stranu myslím, že garančním výborem by měl být gesční výbor, který je pod Ministerstvem pro místní rozvoj, což je veřejná správa a regionální rozvoj, nicméně toto není moje úloha, to je úloha nás všech poslanců. Chtěl jsem ale říci, že si to vůbec nedokážu představit bez té spolupráce.
K tomu, zda prodloužit, neprodloužit - já jsem se neodvážil ty lhůty zkrátit, paní ministryně, vaším prostřednictvím, pane předsedající, protože právě proto, že vím, že toho času na tu práci bude tolik, tak si to vůbec nedovolím zkrátit na 30 dní nebo na menší. Já si myslím, že to zvládneme. Ale můžu se samozřejmě mýlit, a pak možná požádám o prodloužení formou, řekněme, nějakého procesu, když se to dostane do druhého čtení, což slibuji a myslím si, že to bude nějaký náš společný postup.
Stavební zákon: rozumím tomu, ale teď se k tomu nechci vyjadřovat, protože to je úplně jiná norma, se kterou je, myslím, paní ministryně zaměstnána neuvěřitelným způsobem a je to komplikovaný soubor, který ještě bude mít samozřejmě nějaký svůj souboj, který se očekává v Poslanecké sněmovně. ***
