(11.20 hodin)
(pokračuje Aulická Jírovcová)
Možná je opravdu na diskuzi, proč vlastně Ministerstvo práce, potažmo vláda, s tím přichází až nyní, ale co jsme debatovali mezi našimi odborníky a na klubu, tak je to právě samotné rozšíření žadatelů, nebo na koho by se to vztahovalo, z násobku 2,7 životního minima na 3,4. Musím říci, že ač se to třeba zdá podivné, vnímáme celou tu situaci, a ač je tou změnou právě zrušení superhrubé mzdy, tak si musíme otevřeně říci, že změna, která dneska... nebo která už je platná a kterou jsme projednávali, myslím, rok zpátky nebo rok a půl, kdy jsme řešili, že přídavek na dítě bude vyšší pro pracující rodiče a navyšování pro ostatní se dít nebude, každopádně jak jsem mluvila se zástupci úřadů práce, tak otevřeně říkám, že se to týká 99 % klientů na úřadech práce, i s tou podmínkou, že to bude pro pracující rodiče, protože jsou tam samozřejmě dané další podmínky a ta kritéria, která většinou klienti při úřadech práce splňují.
To znamená, myslím, že ten efekt, který tady slibovala paní ministryně, je vlastně tak trošku - nebo ten 100% efekt, že to chceme pro ty pracující - už není úplně takový, jak my jsme si představovali. A proto i za nás opravdu vnímáme a spíš si říkáme, že by bylo účinnější zvýšení slevy na dani. Tak, jak jsme se bavili možná i my, využijeme vetování v § 90 při tomto projednávání a i my bychom podali pozměňovací návrh k tomuto návrhu, protože ano, paní ministryně tady řekla různé příklady, ale pokud za KSČM chceme pomoct právě těm nízkopříjmovým, ale pracujícím rodinám, tak si myslím, že je nejlepší právě cesta sleva na dani, protože to už se bavíme opravdu o těch pracujících.
Já bych se třeba nebála - a je to takové moje osobní přání, i když nevím, jestli by to jednou vyšlo, teď už na to ani asi není moc času, kdyby se podařilo třeba udělat výjimku na úlevu na dni pro děti, které sportují. To znamená, aby si mohli rodiče odečíst nějakou částku, můžeme začínat třeba na třech, na pěti tisících, a to si myslím, že pro ty rodiny by to byla velká úleva a velká pomoc. Já vím, že máme období covidu, teď se vlastně nic neděje, na druhou stranu všichni věříme, že to brzy skončí, a sport je pro děti opravdu důležitý. To si myslím, že by byla opravdu jedna z velkých pomocí, protože sporty, asi v jakékoliv podobě, jsou opravdu velmi finančně náročné.
Mám trošku pocit, že zapomínáme na takzvanou střední třídu, že opravdu tady máme rodiče, kteří to potřebují, ale my se bavíme a vnímáme tu situaci třeba u porodného. Za nás: proč děláme výjimky, proč jsou tak striktně zase dané ty násobky, protože mnohdy rodiny při porodném dělí od nároku dvě tři stovky nebo tisícovka. Oni to berou velmi nespravedlivě a za nás si myslím, že aspoň u prvního dítěte by to mělo být buď bez hranice, anebo by to mělo být rapidně rozšířené. Dlouhodobě je to ve společnosti bráno jako velká nespravedlivost a tato část, kterou dnes probíráme, musím říci, že je jenom takový drobek, který vlastně teď vnímáme nebo který budeme dál řešit.
A já bych možná dala ještě příklad, obědy do škol. Proč to říkám? Protože lidé, klienti, kteří ve velké míře řeší problémy s příjmy, jsou ve velké části závislí na pomoci státní sociální podpory nebo hmotné nouze, mají dnes možnost ze svých přídavků na děti financovat obědy svým dětem ve školách. Myslím si, že k tomu přistupuje tak možná jedno procento těchto lidí a ve větší míře se pomoc prostě nekoná, protože tito lidé o to nestojí. O důvodech teď asi mluvit nebudu, ale my tady máme -jsem za to šťastná - dva projekty financování obědů do škol, a já musím říct, že to, co funguje na Ministerstvu školství a jde to přes společnost WOMEN FOR WOMEN, tak jsem šťastná, že je máme, protože to funguje. A funguje to i s prací těch lidí, protože ti lidé musí plnit různá kritéria a my se ve velké míře dozvídáme právě i to, že pokud ti lidé dostávají takzvaně něco zadarmo, tak si toho prostě neváží, děti nechodí na obědy, neodhlašují atd.
To, co fungovalo při Ministerstvu práce a sociálních věcí, to se na mě nezlobte, to byla spíš ostuda, a když jsme mluvili s řediteli základních škol, třeba u nás v Mostě, tak díky projektům obědů do škol při Ministerstvu práce se báli potom jít do projektů, které dělá právě přes Ministerstvo školství WOMEN FOR WOMEN, a musím říci, že dnes ti ředitelé, když se jim to vysvětlilo a spolupráce začala, jsou velmi šťastní, že můžou využívat tohoto projektu. Takže to bylo jenom doplnění, co všechno vlastně přídavek na dítě dokáže a jak my se k tomu stavíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Aulické Jírovcové a nyní požádám kolegu Juchelku, aby vydržel, protože mám tady dvě rozhodnutí, a to nejdříve přednostní právo paní ministryně, ale ta také posečká, protože její stranická kolegyně Kateřina Valachová se přihlásila s faktickou poznámkou. Takže nyní poznámka paní poslankyně Kateřiny Valachové, které měřím čas, a potom paní ministryně s přednostním právem.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, skutečně faktická poznámka. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, já chci poděkovat Hance Aulické za to, že se jí líbí bezplatné obědy pro děti, jak fungují pod Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Zavedla jsem to já, takže jsem ráda, že to takto pochválila, a mohu ubezpečit, že s paní ministryní práce a sociálních věcí jsme ve shodě v tom smyslu, jak má systém bezplatných školních obědů vypadat do budoucna. A také bych chtěla upozornit, že jsme tady jako poslanci před několika měsíci schválili změnu školského zákona, která systém, tedy bez už evropských peněz, do budoucna umožní, a chtěla bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, ještě k paní poslankyní Aulické doplnit, že proběhlo několik jednání, a já děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí, že bezplatné obědy ve školách podporuje, také usiluje o systémové řešení do budoucna a že programy MPSV a MŠMT tak, jak si podávaly ruce a fungovaly jako puzzle pro ochranu dětí, tak budou do budoucna pokračovat a budou pokračovat v rámci jednotného systému. Děkuji, paní ministryně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji za dodržení času k faktické poznámce, nyní s přednostním právem paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a stále je připravený kolega Aleš Juchelka. Máte slovo, paní ministryně.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Já mám také dvě poznámky. Obědy do škol, tady ten stav, který popisovala paní poslankyně Aulická Jírovcová, byl pravdivý před dvěma lety. Několik týdnů poté, co jsem nastoupila do funkce ministryně práce a sociálních věcí, jsem celý systém zásadně změnila a výsledkem bylo, že se do projektu obědů do škol na Ministerstvu práce a sociálních věcí zapojily všechny kraje - všechny kraje, to byl ten zásadní rozdíl, že projekt obědů do škol je funkční, velmi oblíbený a pomáhá tam, kde má, to znamená dětem, které teplé jídlo nedostávaly, a myslím si, že to funguje velmi dobře a bude takto fungovat i do budoucna.
Ještě jedna poznámka: přídavek na dítě versus sleva na dani. Já si dokážu představit, a dokonce jsme tak uvažovali před několika týdny a měsíci, že bychom šli cestou slevy na dani, nicméně zásadní nevýhoda u slevy na dani je - víte jaká, paní poslankyně: pro pracující rodiny s dětmi, pokud máte nízký příjem, se sice u slevy na dítě - u slevy na dani - jde do bonusu, to je pravda, ale vyúčtování je jednou ročně. To znamená, že rodiny s dětmi nedostanou peníze každý měsíc jako u přídavku na dítě, ale dostaly by to za tento rok za rok a půl, což by asi nesplnilo poslání, že v krizi pomáháme na měsíční bázi rodinám, které to potřebují. Proto jsme šli cestou přídavků na dítě. To znamená není to tak, že bychom s tím nepočítali, ale podle mě jako krizové opatření nemá cenu vlastně měnit slevu na dítě, pokud chceme pomoci pracujícím rodinám s nízkými příjmy, protože by ty peníze fakticky dostaly v květnu roku 2022. ***
