Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

4.
Vládní návrh stavebního zákona
/sněmovní tisk 1008/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, děkuji za slovo. Dnes se opět setkáváme nad návrhem stavebního zákona a souvisejícího změnového zákona. Cílem dnešního jednání je prodiskutovat návrhy k oběma zákonům schváleným vládou 24. srpna a projednaným v prvním čtení na 64. schůzi dne 5. listopadu.

Co se týká jednání výborů, garančním výborem k návrhu stavebního zákona určila Poslanecká sněmovna svůj hospodářský výbor. Dále byl zákon přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ústavně-právnímu výboru. Hospodářský výbor se materiálem zabýval na své schůzi ve dnech 18. listopadu, 6. ledna a 3. února. Ústavně-právní výbor se materiálem zabýval dne 9. prosince a dne 3. února. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se materiálem zabýval 10. prosince a 4. února.

Bylo předloženo celkem šest pozměňovacích návrhů, z toho tři jsou komplexní pozměňovací návrhy.

Prvním komplexním pozměňovacím návrhem je návrh, který vznikl z podnětu hospodářského výboru poslanců pánů Kolovratníka, paní Kořanové, pana Kalouse, pana Luzara, pana Dolínka, pana Fridricha a pana Jelínka. Příprava tohoto návrhu byla intenzivně konzultována s Ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvo je nadále nakloněno akceptovat v něm uvedené změny předloženého vládního návrhu nového stavebního zákona. V tomto komplexním pozměňovacím návrhu dovolte, abych jej pro zjednodušení dále uváděla jako návrh poslance Kolovratníka a dalších, jsou již zapracovány některé konkrétní poslanecké náměty, například od pana poslance Dolínka či od pana poslance Fridricha.

Druhým komplexním pozměňovacím návrhem je návrh skupiny poslanců pana Kupky, pana Bartoše, pana Výborného, paní Kovářové a pana Feriho a dále jej pro zjednodušení budu uvádět jako návrh pana poslance Kupky.

Třetí byl komplexní návrh pana poslance Radima Fialy. Fakticky se jedná o pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu pana poslance Kolovratníka. Do jeho komplexního návrhu byly některé přijatelné úpravy z návrhu pana poslance Fialy převzaty a dále se tedy tento komplexní pozměňovací návrh pana Fialy neprojednával.

Dovolte mi srovnat pro vaši představu komplexní pozměňovací návrhy pana Kolovratníka a dalších a pana poslance Kupky s vládním návrhem. Co se týká institucionální reformy stavební správy, tak co se týká vládního návrhu, po dohodě se Svazem měst a obcí a Ministerstvem vnitra na úrovni pana premiéra došlo v lednu 2020 k úpravě v tom smyslu, že na obcích zůstanou stavební úřady dál v přenesené působnosti. Budou ponechány především na obcích s rozšířenou působností a na některých dalších obcích, které splní zákonem vymezená kritéria. Tyto stavební úřady budou rozhodovat o stavbách místního významu. O stavbách nadmístního významu bude rozhodovat krajská státní stavební správa v gesci státu. Vládní návrh nového stavebního zákona tedy počítá se státní správou od úrovně regionů, to znamená krajů, výše. V rámci vládního návrhu zákona je dodržení lhůt ze strany státu.

Návrh pana poslance Kolovratníka a dalších naopak navrhuje jednotnou soustavu státní stavební správy na všech úrovních, tedy včetně prvoinstančních stavebních úřadů. Největším rozdílem oproti vládnímu návrhu stavebního zákona je přesun prvoinstanční agendy na krajské státní stavební úřady, a to v rámci státní stavební správy, což bude mít za následek například odstranění systémové podjatosti. Soustava navržená v tomto návrhu je inspirovaná soustavou finanční správy a navržená soustava tak bude tříčlánková. Bude tvořena nejvyšším stavebním úřadem jako ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění, specializovaným a odvolacím stavebním úřadem, který bude plnit funkci odvolacího orgánu pro rozhodnutí krajského státního stavebního úřadu, a bude rozhodovat v prvním stupni ve věcech vyhrazených staveb, a nejnižším článkem této soustavy budou krajské státní stavební úřady. Ty budou prostřednictvím svých územních pracovišť rozhodovat v prvním stupni. Na krajské státní stavební úřady budou integrovány dotčené orgány, jejichž působnost převezme státní stavební správa. Územní pracoviště budou stanovena ve vyhlášce nejvyššího stavebního úřadu. I tento komplexní pozměňovací návrh zajišťuje dodržování lhůt.

Návrh pana poslance Kupky a dalších oproti tomu navrhuje zachování stávající struktury stavebních úřadů na obecní i krajské úrovni a zachování výkonu jejich činnosti v přenesené působnosti. Roli prvostupňových stavebních úřadů mají dle tohoto návrhu zastávat obecní úřady obcí s rozšířenou působností a vybraných obcí prvního a druhého typu určených vyhláškou. Druhostupňovým odvolacím stavebním úřadem bude stávající krajský úřad. Tyto úřady mají mít v působnosti povolování veškerých staveb a záměrů s výjimkou staveb vyhrazených. Vyhrazené stavby, jako jsou dálnice, letiště, elektrárny, přehrady a další, má v souladu s vládním návrhem v prvním stupni povolovat specializovaný stavební úřad. Odvolacím orgánem vůči němu bude nejvyšší stavební úřad jako ústřední orgán státní správy. Nejvyšší stavební úřad bude zároveň nadřízeným orgánem krajských úřadů ve věci povolování staveb a územního plánování. V tomto modelu tím, že nedochází k přesunu pracovníků pod státní správu, bude velmi těžko zajistit dodržení lhůt.

V oblasti územního plánování vládní návrh předpokládá, že schvalování územněplánovacích dokumentací na úrovni krajů a obcí zůstává v souladu s věcným záměrem v jejich samostatné působnosti, pořizování všech nástrojů územního plánování zůstává v přenesené působnosti.

V návrhu pana poslance Kolovratníka a dalších zůstává zachován současný model výkonu působnosti v oblasti územního plánování s tím, že cílem návrhu je posílit postavení územně samosprávných celků v procesech územního plánování, například doplněním, že územní studie, jejichž pořízení je uloženo územním plánem jako podmínka pro rozhodování v území, projedná pořizovatel v zastupitelstvu obce, nebo doplněním možnosti pro schvalující orgán v případě změny územněplánovací dokumentace sloučit společné jednání a veřejné projednání.

Návrh pana poslance Kupky v oblasti územního plánování představuje oproti vládou schválenému návrhu stavebního zákona, ale i pozměňovacím návrhům pana poslance Kolovratníka, zásadní změny. Stanovuje, že zastupitelstvo kraje a obce a určený zastupitel budou moci ukládat pořizovateli územněplánovací dokumentace závazné pokyny, což je však ale v rozporu s pracovněprávní legislativou a nastavením odpovědnosti za výkon státní správy a samosprávy. Návrh zavádí oprávnění obecního a krajského úřadu přenést na žádost rady obce či kraje působnost pořizovatele na osobu zřízenou obcí či krajem činnosti v oblasti územního plánování, takzvaného městského a krajského urbanistu. Zákon však neřeší, jakým způsobem, a ani to, kdo bude odpovědný za škodu při výkonu územního plánování touto obcí zřízenou právnickou osobou. Tento návrh je v rozporu i s Ministerstvem vnitra i Nejvyšším správním soudem.

Menší obce mají možnost nebo mají moc si pořizovat územní plán pomocí odborných osob vykonávajících územněplánovací činnost, takzvaně oprávněných zástupců, za výrazně flexibilnějších podmínek. Nebude třeba povolení krajského úřadu, ale pouze oznámení s možností kontroly, což je prakticky dnešní stav, jehož nedostatky se snaží napravit naopak vládní návrh stavebního zákona.

Dále návrh zavádí možnost pořizování změn územního plánu zkráceným postupem s kratšími lhůtami. Zkrácený postup má být možný v případě vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a změnu stávající plochy v zastavěném území na plochu určenou k bydlení. V oblasti stavebního řádu vládní návrh navrhuje nový stavební zákon, komplexní procesní úpravu povolování staveb. Výsledkem navrhovaných změn je jedno řízení vedené jedním úřadem, v němž budou v maximální možné míře integrovány dotčené orgány.

Proces povolení stavby má pevně stanovené lhůty. Pro všechny neintegrované dotčené orgány bude platit fikce souhlasu, ke které dojde po uplynutí lhůty pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska. Úpravy provedené v návrhu pana poslance Kolovratníka a dalších v části týkající se stavebního řádu navazují na konstrukci čisté státní stavební správy, díky níž by mohlo dojít k některým zjednodušením procesu oproti hybridnímu modelu. V rámci úprav navrhovaných panem poslancem Kupkou a dalšími má stavební úřad zajišťovat veškerá vyjádření a závazná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, což umožňuje i vládní návrh, i návrh pana poslance Kolovratníka a dalších.

Návrh pana poslance Kupky však také navrhuje prodloužení lhůt procesu, například novou konstrukcí přístupu dotčených orgánů do řízení, konkrétně například koordinačním jednáním, které může být i opakované, ale i bez opakování představuje prodloužení procesu povolení stavby o 45 až 85 dnů. Procesně návrh pana poslance Kupky vrací zpět vládní návrh a zachovávání dnešní podobu procesu posuzování vlivu na životní prostředí, zavádí nerovné postavení účastníků řízení, a to značným zvýhodněním obce jako účastníka řízení například oproti vlastníkovi pozemku, které pak představuje významné riziko pro napadání rozhodnutí stavebních úřadů.

V oblasti stavebního práva hmotného předpokládá vládní návrh v souladu se schváleným věcným záměrem komplexní úpravu požadavku na výstavbu v jednom právním předpisu, avšak při zohlednění specifických územních požadavků velkých sídel. Obce mají možnost uplatnit své představy o výstavbě na území obce v rámci územního plánování. Technické požadavky na stavby počínaje požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu staveb nebo požadavky na požární bezpečnost staveb a požadavky na udržitelné využívání přírodních zdrojů jako takových, které by stavby musely splňovat při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po celou dobu navrhované životnosti stavby, by měly být upraveny v rámci území České republiky jednotně, zejména z důvodu vazby na nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh.

Jak návrh pana poslance Kolovratníka, tak návrh pana poslance Kupky zavádějí pro Hlavní město Prahu, Statutární město Brno a Statutární město Ostravu oprávnění vydávat prováděcí předpis, upravující odchylně některé požadavky na výstavbu, takzvané městské stavební předpisy. Ministerstvo chápe požadavky velkých měst a potřebuje zohlednit (je) oproti ostatním sídlům České republiky, je však nutné upozornit na riziko případných sankcí pro Českou republiku při nesplnění povinné transpozice směrnice EU do technického předpisu České republiky, tedy i do městského stavebního předpisu. Současně návrh představuje nezanedbatelný finanční dopad na rozpočty obcí, neboť na ně bude v případě vydání (nesroz.) prováděcího předpisu vztahovat povinnost zajištění přístupu veřejnosti k českým technickým normám zezávazněných právním předpisem.

Ohledně projednávání návrhu ve výborech mi tedy dovolte stručnou zmínku, jak návrhy byly projednávány. Návrh pana poslance Kolovratníka byl na schůzi hospodářského výboru dne 3. února doporučen k projednání a schválení Poslaneckou sněmovnou. Ústavně-právní výbor a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj návrh pana poslance Kolovratníka neprojednávaly, jelikož v těchto výborech nebyl návrh předložen. Ministerstvo pro místní rozvoj návrh pana poslance Kolovratníka podporuje.

Co se týká komplexního pozměňovacího návrhu pana poslance Kupky, jelikož hospodářský výbor doporučil k projednání a schválení komplexní pozměňovací návrh pana poslance Kolovratníka a dalších, byl na hospodářském výboru návrh pana poslance Kupky nehlasovatelný. Ústavně-právní výbor a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj tento pozměňovací návrh pana poslance Kupky neschválil. Co se týče ostatních pozměňovacích návrhů, na hospodářském výboru byl přijat návrh pana poslance Jurečky, upřesňující ustanovení k náhradám za změnu v území, a návrh pana poslance Dolínka k výstavbě dobíjecích míst pro elektromobily u větších objektů.

Ministerstvo pro místní rozvoj konzultovalo komplexní pozměňovací návrh s vybranými resorty, kterých se navrhované úpravy dotýkají nejvíce. Pro všechny resorty se jeví jako akceptovatelný návrh pana poslance Kolovratníka, návrh poslance pana Kupky se jeví jako celek pro resorty mnohem problematičtější a odmítli je buď jako celek, nebo z většiny.

Závěrem chci znovu poděkovat vám všem, kdo jste se jakýmkoliv způsobem podíleli na přípravě nového zákona i na pozměňovacích návrzích. Velmi si vážím vašeho času a úsilí věnovaného každému návrhu, i když z objektivních důvodů ne všechny návrhy či části pokládám za vhodné ke schválení. Toliko na úvod a děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ústavně-právnímu výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 1008/1 až 5 a 7. Menšina poslanců výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj předložila oponentní zprávu, která vám byla doručena jako sněmovní tisk 1008/6. Zároveň menšina poslanců hospodářského výboru předložila oponentní zprávu, která vám byla doručena jako sněmovní tisk 1008/8. A zároveň menšina poslanců ústavně-právního výboru předložila oponentní zprávu, která vám byla doručena jako sněmovní tisk 1008/9. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru poslanec Martin Kolovratník, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

A já ještě, pane poslanče, přečtu jednu omluvu. Omlouvá se pan ministr zdravotnictví Jan Blatný, a to dnes od 15.30 do konce jednacího dne z důvodu neodkladných pracovních záležitostí. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, dobré odpoledne. No, paní ministryně už řekla všechno úplně do detailu a pan předsedající taky, takže cokoliv řeknu, už se budu skoro opakovat, a pane řídící Okamuro, mohlo by to být skoro tak rychlé jako u toho předchozího bodu, který jste hnal. Ale ono to tak nebude, nechci to zlehčovat, je to samozřejmě vážná materie a předpokládám, že teď s kolegy jak z koalice, tak z opozice povedeme seriózní věcnou debatu k tomu návrhu.

Jako zpravodaj velmi stručně, ale musím zopakovat to, co jste řekl o projednání v garančním hospodářském výboru, ten zasedal 3. února, kdy na projednání ve výborech byla stanovena lhůta 100 dnů, byla platná do 13. února, všechny tři výbory tedy tu lhůtu dodržely.

Na hospodářský výbor bylo podáno několik individuálních pozměňovacích návrhů včetně toho už zmiňovaného komplexního. Takzvané komplexní návrhy byly tři. skupina od pana poslance Kupky, skupina reprezentovaná mnou a pak ještě pana předsedy hospodářského výboru Radima Fialy.

Hospodářský výbor se usnesl - nebo svůj závěr promítl do usnesení, které máte v systému pod číslem 1008/7, zveřejněného dne 12. února. A následně také kolegové z hospodářského výboru připravili a sami si odprezentují oponentní zprávu menšiny poslanců. Tu zveřejnili 15. února a je v systému pod číslem 1008/8. Další výbory byly, jak bylo řečeno, ÚPV a výbor pro veřejnou správu. Oba doporučily v tiscích 1008/4 a 1008/5 jednat o vládní novele, o původním vládním tisku. Z výboru pro veřejnou správu je ještě připravena oponentní zpráva menšiny poslanců.

Pane předsedající, budu navrhovat tři hlasování nebo tři procedurální kroky. Za prvé bych poprosil, pokud k tomu bude souhlas, abychom sloučili rozpravu k tiskům 1008 a 1009 dohromady, protože ony jsou opravdu propojené, a i na hospodářském výboru v tom změnovém 1009 byla předložena a bude ještě, už to v systému je, řada individuálních pozměňovacích návrhů, které stejně mění materii jak stavebního zákona, tak těch souvisejících. O tom prosím, abyste nechal hlasovat teď hned po mém vystoupení - sloučení rozpravy k tiskům 1008 a 1009 dohromady.

Potom k tomu, jakým mandátem jsem vybaven z hospodářského výboru. My jsme na hospodářském výboru odhlasovali zmíněné usnesení 1008/7, které v sobě obsahuje nejenom komplexní pozměňovací návrh, ale obsahuje i zmocnění pro mě, pro zpravodaje doporučit, respektive navrhnout Sněmovně další projednání tohoto zákona ve znění výše přijatých pozměňovacích návrhů. Teď cituji z usnesení bod III. Možná pro jistotu pro stenozáznam rychle přečtu ten bod III celý: "Zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Sněmovny přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru, a doporučuje jeho další projednání ve znění výše přijatých pozměňovacích návrhů."

Takže moje další dva procedurální návrhy budou za prvé, aby Sněmovna o tomto materiálu dále jednala ve znění přijatého pozměňovacího návrhu hospodářského výboru. Takže tady, pracovně pro další debatu, v dobrém opravím paní ministryni: už to nebude pozměňovací návrh poslance Kolovratníka, ale pozměňovací návrh hospodářského výboru. Jinak pro vaši informaci i pro stenozáznam: vycházím z již odzkoušené nebo zažité praxe Poslanecké sněmovny, kterou kolegové realizovali - dívám se na Marka Výborného - na podzim loňského roku při jednání o soudním řádu, o exekučním řádu - říkám to správně, pane kolego? Takže bych rád navrhl postup stejným způsobem. To znamená jedno hlasování, můj návrh jako zpravodaje garančního výboru o tom, abychom dále pracovali nad materiálem nebo si vzali za svůj tisk 1008/7, to za prvé. A za druhé, abychom mohli své další pozměňovací návrhy na něj napsat, nastavit, navrhnu přerušení druhého čtení a bude to o naší diskusi, na jak dlouho.

Já jsem to v tuto chvíli napočítal a chci navrhnout přerušení druhého čtení do úterý 23. března. Bylo by to o tři týdny, dnes tedy o 20 dnů, abychom druhé čtení mohli otevřít tady na Sněmovně ve variabilním týdnu na konci března. Myslím si, že tři týdny by mohla být dostatečná doba pro to, abychom ty pozměňovací návrhy přepracovali a dali je na nový tisk.

Pro vás, pane předsedající, ještě prosba, na které jsme se domlouvali i s kolegy z opozice, abychom projednávání nepřerušili až v podrobné rozpravě a byla šance se do té obecné vrátit korektně pro obě strany. Tak prosím, abyste ty dva moje návrhy o přerušení a o jednání nad tiskem hospodářského výboru nechal procedurálně hlasovat až na konci obecné rozpravy - dnes, ale ještě před jejím ukončením, tak, abychom se po přerušení mohli do obecné rozpravy vrátit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Všechno mám poznamenané, jenom přerušení druhého čtení do úterý 20. 3. Jo, je to jasné.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak, ale v tuto chvíli prosím nejdříve o hlasování o sloučení rozpravy k tiskům 1008 a 1009. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To ano. A o tom vašem návrhu, abychom jednali na základě té kostry hospodářského výboru, to bychom asi hlasovali, až když se sloučí rozprava, a na konci obecné, to je jasné. Takže teď budeme hlasovat o návrhu na sloučenou rozpravu. Já zagonguji. (Poslanci přibíhají.) Ještě nemusíte tak utíkat, já budu čekat, jo? Já to všechno sleduji, kdo jak utíká, takže dobrý.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Pane předsedající, my bychom ale měli o sloučení rozpravy hlasovat až po všech úvodních slovech, co si pamatuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já myslím, že je to jedno.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já si tím úplně nejsem jistý.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Není to nějaké pravidlo, že to musí být po. Ne, ne, ne, to můžeme kdykoli, můžeme i teď, je to procedurální návrh. Pane poslanče Černohorský, děkuji, že jste aktivní, ale mám to opravdu... (Smích v sále.)

 

Takže budeme hlasovat o návrhu tady zpravodaje hospodářského výboru Martina Kolovratníka, abychom sloučili rozpravu k tisku 1008 a 1009.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 69 přihlášeno 95 poslanců, pro 83, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Teď dojedeme v klidu zprávy zpravodajů a potom otevřeme druhý tisk. A přerušíme druhý a pak uděláme tu společnou rozpravu.

Takže nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslanec Ivan Bartoš, ale může to být i kdokoliv jiný, protože jsme ve druhém čtení, a informoval nás o projednání ve výboru, odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Hlásí se pan poslanec Ondřej Profant v zastoupení. Tak prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Dobré odpoledne. Musím omluvit kolegu Bartoše, který dneska není přítomen. Já vás seznámím s usnesením 1008/5 výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. To usnesení zní: "Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 47. schůzi po odůvodnění předlohy paní ministryní Klárou Dostálovou a po zpravodajské zprávě poslance Ivana Bartoše a po rozpravě přijal usnesení, kterým za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně tisk 1008 projednat a schválit v předloženém znění, za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což teď činím. Za třetí pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny."

A jak už bylo řečeno, kromě toho máme oponentní zprávu menšiny výboru, kterou vám později představí pan poslanec Martin Kupka, kterou najdete pod sněmovním tiskem číslo 1008/6. A to je za mě vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně-právního výboru, poslanec Dominik Feri, a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Je tady někdo za ústavně-právní výbor? Předseda výboru Marek Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, pan poslanec Feri je omluven v tuto chvíli. U nás to bylo poměrně jednoduché. Ústavně-právní výbor na své 79. schůzi 3. února 2021 projednal návrh zákona, doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila. Nepřijal k němu žádné změny. Pověřil předsedu výboru, aby usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a zmocnil zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Nebyl u nás předložen žádný pozměňovací návrh, to znamená žádný nebyl ani projednán, ani přijat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dále prosím, aby se slova ujal pověřený zástupce menšiny poslanců výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poslanec Martin Kupka. A připraví se pan poslanec Ondřej Polanský za hospodářský výbor. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, my jsme využili poměrně neobvyklý nástroj takzvané oponentní zprávy menšiny poslanců, protože pokládáme za velmi důležité, aby v debatě zazněly, a to velmi hlasitě, důležité názory, důležitá upozornění na to, co jak vládní návrh, tak případný návrh skupiny poslanců vedené panem kolegou Kolovratníkem znamenají pro výkon stavebního práva v České republice.

Oponentní zpráva menšiny poslanců výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj říká za prvé, že vládní návrh zákona nevhodně zasahuje do pravomoci krajů, měst a obcí a zásadně narušuje současný smíšený model veřejné správy, za druhé v případě přijetí zmíněného návrhu hrozí další zbytečné náklady na vznik nových úřadů a integrace, což je v současné ekonomické situaci neodpovědné, za třetí zmíněný vládní návrh může ohrozit výstavbu v České republice a v případě jeho přijetí hrozí, že institucionální změny vyvolají kolaps ve výstavbě, a za čtvrté z výše zmíněných důvodů není vládní návrh správnou cestou pro výstavbu v České republice. Ze stejných důvodů doporučuje přijmout komplexní pozměňovací návrh poslanců Bartoše, Výborného, paní poslankyně Kovářové, pánů poslanců Feriho a Kupky, který je přílohou této oponentní zprávy s tím, že usnesení dále formálně určuje zpravodajem oponentní zprávy mě a zmocňuje mě také, abych vás s touto oponentní zprávou seznámil.

Dovolím si k načtení toho usnesení doplnit alespoň základní stručný výklad s tím, že v obecné rozpravě bude prostor přiblížit jak náš návrh, tak předložit protiargumenty jak k vládnímu konceptu, tak ke konceptu, který je sice taky trochu vládní, ale je podepsaný panem kolegou Kolovratníkem. Nicméně to, co zaznívá jako zásadní výhrada, je, že ať už tedy úprava vládní, či úprava poslanců kolem pana poslance Kolovratníka přináší opravdu zásadní změnu ve výkonu veřejné správy v České republice, tak zásadní, že za posledních 20 let nic významnějšího neproběhlo. Ale děje se tak bez toho, aniž bychom diskutovali, jestli je to potřeba, jestli náklady jsou vyvážené efektem, to znamená, že vynaložené peníze daňových poplatníků se opravdu odrazí v tom a využijí k tomu, aby se změnil způsob projednávání staveb v České republice, projednávání se významně zrychlilo, zkvalitnilo a vedlo k tomu, že se v České republice bude stavět.

Myslím, že všichni se tady shodujeme na tom, že stavební činnost má být jedna z cest, jak zajistit v nadcházející době rozvoj ekonomiky, která nepochybně bude poškozena současnou pandemií koronaviru. A když se proti tomu, proti rozvoji nabízí naopak ohrožení výkonu stavební činnosti, kdy se místo toho, abychom hledali cestu ke zlevnění byrokracie a zlevnění státní správy, navrhuje naopak prodražení byrokratických procesů, tak je namístě takové návrhy odmítnout jako neověřené a problematické experimenty. To je předmětem našeho návrhu i tohoto usnesení - zabránit zbytečným rizikům, zabránit tomu, aby se zbytečně vyhazovaly finanční prostředky na něco, co nebude fungovat, na něco, co nás ve výsledku může ještě významně ohrozit.

Samozřejmě že tu bude prostor pro to představit konkrétní argumenty, ale já na závěr úvodního krátkého bloku zmíním jednu zásadní věc. Klíčovými partnery pro vládu České republiky v tom, jak se v České republice bude územně plánovat, jak se v České republice bude stavět, jsou obce, města a kraje. Jak Svaz měst a obcí, tak příslušná komise Asociace krajů České republiky vyjádřily jednoznačně svoje odmítavé stanovisko jak k návrhu, který znamená oddělení státní správy v úseku stavebního práva, tedy návrh komplexního pozměňovacího návrhu pana kolegy Kolovratníka a dalších, tak té koncepce vládní. Upozorňují na to, že narušení současného sloučeného modelu veřejné správy může znamenat opravdu zásadní komplikaci právě v tom, že se vůbec stavby povolují. A tohle je přece velmi významné riziko, které musíme zhodnotit. Kdo jiný by měl vstupovat do debaty o stavebním zákonu než právě obce, města a kraje, nejenom jako významní investoři, ale samozřejmě jako ti, kteří v tom území představují klíčové partnery, rozhodují o tom, co se smí stavět, jak se to smí stavět, a určují základní podmínky pro zástavbu v území. V okamžiku, kdy se tito klíčoví partneři ozývají jednoznačně kriticky a říkají, že tohle nechtějí, že tohle dokonce znamená vážné ohrožení, tak by to Poslanecká sněmovna měla slyšet.

Proto pokládáme to naše usnesení, naši oponentní zprávu, za významný hlas, který, prosím, vnímejte jako snahu opravdu dojít ke změně, která bude kvalitativně lepší, která opravdu zjednoduší a zrychlí stavební řízení. Uvědomujeme si, že je to důležité pro další vývoj ekonomiky, ale uvědomujeme si také, že je to důležité pro zlepšení kvality života. Totiž to, jak se staví, jak kvalitně se staví, má samozřejmě významný vliv na život ve společnosti, na život lidí, kteří v České republice vytvářejí hodnoty. Nekvalitní stavební zákon jde ve výsledku nejenom proti ekonomickému rozvoji země, ale jde ve výsledku i proti zlepšování kvality života lidí. Proto je následující debata o stavebním zákonu opravdu jednou z významných debat, jedním z významných témat celého tohoto volebního období, a pevně doufám, že ta debata - děkuji i za prvotní výkop paní ministryně - bude věcná a že vedle sebe budete mít možnost posoudit všechny věcné argumenty, všechno, co svědčí pro vládní návrh, všechno, co svědčí proti vládnímu návrhu, a stejně tak, co svědčí pro i proti těm dalším dvěma návrhům.

Prosím, věnujte debatě patřičnou pozornost, protože pokud se přihodí to, co se přihodilo opakovaně v historii, a pod jednou z významných změn je podepsáno ministerstvo vedené hnutím ANO, změna, která měla sice na jednu stranu přinést České republice významné zjednodušení, zrychlení procesů, ale průkazně znamenala opak, ze všech tabulek je jasné, že tato změna stavebního zákona přinesla ve výsledku významné prodloužení lhůt projednávání staveb, je to nebezpečný precedens, a v tomto okamžiku zároveň upozorňujeme na to, že další neověřený a problematický experiment může stát ještě mnohem víc peněz a výsledek bude stejně problematický. Věnujte té věcné debatě maximální pozornost. My jsme připraveni nejenom v rámci té rozpravy, ale samozřejmě i v rámci další práce na tom zákonu věnovat čas tomu, aby Česká republika měla kvalitní normu, ne normu, která nás všechny bude bolet.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dobré odpoledne všem, budeme pokračovat. Takže nyní prosím, aby se ujal slova pověřený zástupce menšiny poslanců hospodářského výboru, pan poslanec Ondřej Polanský. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Analogicky tomu, co se stalo na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tedy přijetí oponentní zprávy skupiny poslanců, jak už avizoval můj předřečník, se přesně to rozhodla podat i skupina poslanců na výboru hospodářském. Zároveň mě pověřila k tomu, abych tuto oponentní zprávu přednesl plénu Sněmovny, což nyní činím.

Oponentní zpráva menšiny poslanců hospodářského výboru z 52. schůze ze dne 3. února 2021 k vládnímu návrhu stavebního zákona, sněmovní tisk 1008: "Po vyslechnutí úvodního slova ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, zpravodajské zprávě poslance Martina Kolovratníka a po obecné a podrobné rozpravě níže podepsaná menšina poslanců hospodářského výboru má za to, že

I. komplexní pozměňovací návrh poslanců Martina Kolovratníka, Barbory Kořanové, Adama Kalouse, Leo Luzara, Petra Dolínka, Stanislava Fridricha a Pavla Jelínka nevhodně zasahuje do pravomocí krajů, měst a obcí a zásadně narušuje současný smíšený model veřejné správy;

II. v případě přijetí zmíněného návrhu hrozí další zbytečné náklady na vznik nových úřadů a integraci, což je v současné ekonomické situaci neodpovědné;

III. zmíněný pozměňovací návrh může ohrozit výstavbu v České republice a v případě jeho přijetí hrozí, že institucionální změny vyvolají kolaps ve výstavbě až na dva roky;

IV. z výše zmíněných důvodů není správnou cestou pro výstavbu v České republice komplexní pozměňovací návrh poslanců Martina Kolovratníka, Barbory Kořanové, Adama Kalouse, Leo Luzara, Petra Dolínka, Stanislava Fridricha a Pavla Jelínka; ze stejných důvodů doporučuje namísto tohoto komplexního pozměňovacího návrhu přijmout komplexní pozměňovací návrh poslanců Martina Kupky, Ivana Bartoše, Marka Výborného, Věry Kovářové a Dominika Feriho, který je přílohou této oponentní zprávy;

V. určují zpravodajem oponentní zprávy poslance Ondřeje Polanského;

VI. zmocňují zpravodaje menšiny poslanců, aby s touto oponentní zprávou seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

Podepsaní poslanci Ondřej Polanský, Martin Jiránek, Vojtěch Munzar, Helena Langšádlová, Marian Jurečka, Petr Pávek, Ivan Adamec."

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní poprosím ještě, aby se slova ujal poslanec pověřený jako zástupce menšiny poslanců ústavně-právního výboru, pan poslanec Marek Výborný. A tím bychom vypořádali úvodní slova k tomuto bodu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Možná posečkám, aby paní ministryně nebyla připravena o zprávu z ústavně-právního výboru. (Ministryně diskutuje u stolku zpravodajů s poslancem Faltýnkem.) To je v pořádku, počkáme. Já čekám, aby paní ministryně nebyla rušena. O to se mi jedná, pane předsedo, prostřednictvím pana místopředsedy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pokračujte, prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, už jsem vás takto oslovil, tak ještě jednou, dovolte mi, abych vás i ctěnou Sněmovnu seznámil skutečně s velmi mimořádným institutem oponentní zprávy menšiny poslanců. Je to postup, který je v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, a vlastně - a říkal to tady už kolega Martin Kupka coby reprezentant výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - je to jenom svědectví toho, že toto, co projednáváme, je velmi zásadní a významná materie, možná jedna z nejdůležitějších v celém tomto volebním období. A tady určitě musím dát za pravdu paní ministryni i panu zpravodaji, že cíl, který sledujeme, to znamená zrychlení stavebního řízení v České republice, moderní, rychlé, transparentní stavební předpisy bez zbytečného utrácení veřejných financí, to je cíl nás všech, jak Ministerstva pro místní rozvoj, tak nás poslanců. To, že skutečně tuto věc nebereme na lehkou váhu, že to je věc, která se bezprostředně dotýká každého z občanů České republiky, který se rozhodne ať už stavět malý zahradní domek, nebo v případě obcí a měst budovat veřejnou infrastrukturu, nebo se to dotkne státu v okamžiku, kdy buduje velké infrastrukturní stavby, nebo jakékoliv soukromé, soukromoprávní společnosti. Je to prostě věc, která se bezprostředně dotýká každého z nás, a všichni se chceme dostat z těch tragických čísel, pokud jde o délku stavebního řízení v České republice, tam, kde se dnes nacházíme.

Protože to skutečně bereme vážně a velmi bedlivě jsme sledovali celý ten proces několika let, kdy se připravují novely stavebních předpisů, tak právě to nás vedlo k tomu, že jsme v loňském roce se skupinou poslanců z opozičních stran - kolegové z ODS, Pirátská strana, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN - se rozhodli na ten proces reagovat přípravou komplexního pozměňovacího návrhu, který je zde představován jako komplexní pozměňovací návrh poslance Martina Kupky, ale dále pod ním figurují jména Ivana Bartoše, mě osobně - Marka Výborného, Věry Kovářové a Dominika Feriho. Vzhledem k debatám a k tomu procesu, který skutečně se ukázal i ze strany předkladatelů, tedy vlády, respektive Ministerstva pro místní rozvoj, jako poněkud atypický v situaci, kdy zde probíhalo opakované projednávání v rámci legislativní rady vlády, kde následně vláda schválila nějakou podobu sněmovního tisku 1008, a následně se paní ministryně veřejně, aktivně přihlásila ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu pana kolegy Kolovratníka a dalších poslanců, který v zásadě vznikal v rámci konsenzu s Ministerstvem pro místní rozvoj, tak i proto jsme byli nuceni reagovat na tuto zásadní věc obdobným nástrojem, a to je komplexní pozměňovací návrh, pod kterým jsem také osobně podepsán a který jsme dali k dispozici poslancům v jednotlivých výborech, jak v garančním hospodářském, tak v těch dalších dvou výborech, kam byl tento sněmovní tisk přikázán, tedy ve výboru ústavně-právním a ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já jsem zde teď, v tuto chvíli jako reprezentant ústavně-právního výboru, kde jsem byl usnesením pověřen, abych jako zpravodaj oponentní zprávy vás seznámil s projednáním tohoto komplexního pozměňovacího návrhu kolegy Kupky a dalších na ústavně-právním výboru.

Dovolte mi tedy seznámit vás s oponentní zprávou ze 79. schůze, která se odehrála 3. února 2021, k vládnímu návrhu stavebního zákona, sněmovní tisk 1008:

"Po úvodním slově ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, zpravodajské zprávě poslance Dominika Feriho a po rozpravě níže podepsaná menšina poslanců ústavně-právního výboru má za to, že

1. komplexní pozměňovací návrh poslanců Kolovratníka, Kořánové, Kalouse, Luzara, Dolínka, Fridricha a Jelínka nevhodně zasahuje do pravomocí krajů, měst a obcí a zásadně narušuje současný smíšený model veřejné správy;

2. v případě přijetí zmíněného návrhu hrozí další zbytečné náklady na vznik nových úřadů a integraci, což je v současné ekonomické situaci neodpovědné;

3. zmíněný pozměňovací návrh může ohrozit výstavbu ve České republice a v případě jeho přijetí hrozí, že institucionální změny vyvolají kolaps ve výstavbě až na dva roky;

4. z výše zmíněných důvodů není správnou cestou pro výstavbu v České republice komplexní pozměňovací návrh poslanců Kolovratníka, Kořánové, Kalouse, Luzara, Dolínka, Fridricha a Jelínka a ze stejných důvodů doporučuje namísto tohoto komplexního pozměňovacího návrhu přijmout komplexní pozměňovací návrh poslanců Kupky, Bartoše, Výborného, Kovářové a Feriho, který je přílohou této oponentní zprávy a s kterým se můžete seznámit v rámci dokumentů pod číslem sněmovního tisku 1008."

Ústavně-právní výbor určil zpravodajem oponentní zprávy poslance Marka Výborného a zmocnil mě s touto oponentní zprávou seznámit Poslaneckou sněmovnu, což jsem teď tímto učinil. Pod oponentní zprávou ústavně-právního výboru, abych dostál všemu, jsou podepsáni poslanci Marek Výborný, Marek Benda, Pavel Blažek, Dominik Feri, Jakub Michálek, František Navrkal a Jan Farský.

Tolik tedy oponentní zpráva menšiny poslanců ústavně-právního výboru, která je svědectvím toho, že tu věc ani ústavně-právní výbor nebere na lehkou váhu. Z pozice tohoto výboru mi dovolte připomenout hlavně to, o čem potom budu hovořit v obecné rozpravě, a to je bohužel díky pozměňovacímu návrhu kolegy Kolovratníka naprostá destrukce smíšeného modelu veřejné správy, tedy něco, k čemu určitě může být legitimní právo, to může samozřejmě navrhnout kdokoliv, nicméně to, co mně osobně velmi vadí, je to, že to probíhá bez naprosté debaty a diskuze. Právě tyto původní návrhy, které byly součástí - pokud se nepletu, paní ministryně - toho věcného záměru úplně v úvodu projednávání stavebních zákonů, vedly k naprosto logickému odmítnutí ze strany reprezentantů obcí a měst, ať už Svazu měst a obcí, nebo Sdružení místních samospráv, stejně tak jako to jednoznačně odmítla Asociace krajů České republiky. Takto destruktivně zlikvidovat smíšený model veřejné správy, něco, co je v České republice osvědčené desetiletí, respektive staletí, protože ty kořeny můžeme hledat v modelu veřejné správy v 19. století, nám přijde jako velmi nerozumné, velmi nerozumné a může to mít drastické dopady, mimo jiné třeba i vůbec do schopnosti realizovat stavební řízení v příštích několika letech v České republice. Bude to mít samozřejmě finanční dopady, a to nemalé.

Reprezentanti krajů, hejtmani - mimochodem, podporu tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který tady oponentní zprávy reprezentují, vyjádřila téměř celá Asociace krajů České republiky, a co je také důležité, právě oni odkazují na to, že na to nejsou připraveni, že to s nimi nebylo konzultováno ze strany jak předkladatele pozměňovacího návrhu. Nevím, jestli pan poslanec Kolovratník je tady schopen představit usnesení Pardubického kraje, že by podporovalo snad jeho pozměňovací návrh. Myslím, že to stanovisko je přesně opačné. Pokud jsem dobře vnímal na různých fórech a debatách stanoviska hejtmanů, tak právě oni se obávají toho, že to s nimi nebylo projednáno, nemají k dispozici dostatečné kapacity, a tak dále a tak dále. Mohl bych pokračovat skutečně dál.

Čili tohle je jedna z věcí, která určitě i z pozice ústavně-právního výboru nám připadá jako velmi neblahý a velmi nebezpečný experiment. Jsem připraven i v obecné rozpravě poté poukázat na další prvky a přínosy toho komplexního pozměňovacího návrhu, pod kterým jsem podepsán a který považujeme za ten rozumný a správný konsenzus.

Na závěr mi dovolte ještě připomenout, že možná poněkud naivně, ale očekával bych ze strany předkladatele, tedy vlády, potažmo Ministerstva pro místní rozvoj, jistou kontinuitu v tom, že když něco vláda projednala, tak si za tím skutečně stojí a nepřistoupí na naprosté přepracování toho původního návrhu zde na půdě Poslanecké sněmovny, kterým - a to si myslím, že je velmi důležité - kterým Ministerstvo pro místní rozvoj popře i ty dohody, které byly uzavřeny například na úrovni obcí a měst.

Myslím, že je zbytečné tady operovat možná dohodou s některými největšími městy. Je to tak, že původní dohoda, která vedla k vládnímu tisku, který nakonec projednal ústavně-právní výbor - protože ústavně-právní výbor nedostal předložený komplexní pozměňovací návrh kolegy Kolovratníka, čili my jsme projednávali ten původní vládní tisk, a ten byl ústavně-právním výborem doporučen k tomu, aby byl projednán Poslaneckou sněmovnou. Čili i toto bychom měli zahrnout do hlasování zde v rámci projednávání ve druhém čtení. Tady je tedy dobré připomenout, že na výsledku, který přichází z hospodářského výboru, není konsenzus se zástupci samosprávy, a to jak na úrovni krajské, tak místní a obecní.

Na závěr mi dovolte požádat, pane místopředsedo, na závěr o procedurální hlasování. Musím se poněkud vymezit oproti tomu, co tady bylo navrhováno. Tím, že pan kolega Kolovratník přináší nový návrh - a to komplexní pozměňovací návrh z hospodářského výboru - tak to pro nás pro všechny tak, jak tady jsme, znamená situaci, že v okamžiku, kdy bude druhé čtení přerušeno tak, jak zde bylo naznačeno, jsme postaveni před situaci, že případné pozměňovací návrhy musí být přepracovány ke znění toho návrhu, který bude Sněmovnou přijat za ten, vůči kterému se budou pozměňovací návrhy načítat a v rámci jakého se bude ubírat dále druhé a třetí čtení. Čili přeloženo, podle jednacího řádu jsme vlastně v situaci prvního čtení, kde je stanovena lhůta mezi prvním a druhým čtením na 60 dnů. To je lhůta, která je tam dána právě proto, aby poslanci se mohli velmi pečlivě seznámit s předlohou, která byla projednána v prvním čtení a posunuta do výboru, a mohli připravit pozměňovací návrhy. Pane kolego, je to § 91 odst. 1. Jo, ta lhůta je tam jasně daná, ale to asi všichni víme. Proto jsem přesvědčen o tom, že by tady, když budu tedy tolerance sama, tak bychom měli pracovat minimálně s tou lhůtou 30 dnů.

Když jste tady zmiňoval sněmovní tisk 7155 - to je ten dokument, který se týká sněmovního tisku 545 exekučního řádu a OSŘ - tak tam to bylo přerušeno, na minimálně 30 dnů se ta lhůta ještě natáhla. Čili jsem přesvědčen o tom, že abychom dodrželi dikci jednacího řádu, dnes musí to druhé čtení být přerušeno minimálně na 30 dnů. To znamená: dávám návrh na přerušení do 31. března 2021 tak, aby se vytvořil prostor pro všechny poslance a poslankyně, aby mohli připravit pozměňovací návrhy.

Pokud tedy předjímám - samozřejmě pokud tady bude odhlasováno - že některý z komplexních pozměňovacích návrhů - to může být pozměňovací návrh kolegy Kupky a nás, skupiny opozičních poslanců, stejně tak jako pozměňovací návrh pana kolegy Kolovratníka - tak v tom případě bychom přerušili jednání ve druhém čtení do 31. března.

Pokud by nebyl schválen takto žádný z těchto komplexních pozměňovacích návrhů, čili pracovali bychom s tou vládní předlohou paní ministryně Dostálové, tak potom samozřejmě může legislativní proces standardně pokračovat tak, jak je nastaven. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuj. Vnímám zde přihlášku s faktickou poznámkou pana poslance Luzara, nicméně ještě nejsme v rozpravě a ještě nějakou dobu nebudeme, takže bohužel. Dále bych Sněmovnu seznámil s omluvou ministra vnitra Jana Hamáčka z odpoledního jednání Sněmovny z pracovních důvodů.

Nakonec tedy konstatuji, že jsme dospěli ke konci úvodních vystoupení v rámci tohoto bodu, takže nemohu nyní otevřít rozpravu, kterou jsme sloučili, ale musím otevřít následující bod, což je bod číslo 5. Jedná se o

Aktualizováno 21. 4. 2021 v 9:01.