Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Radek Vondráček)

487.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Já poprosím, první byla vylosována paní poslankyně Monika Jarošová, já jí dávám slovo a prosím, aby přednesla svoji interpelaci na předsedu vlády Andreje Babiše. Připraví se pan poslanec Ondřej Profant.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane premiére, nejsem jediná z poslankyň, komu přicházejí žádosti od žen typu: Paní poslankyně, jsem hluboce zklamaná, že ženy nemají zastoupení ve Sněmovně, aby žádaly o otevření kadeřnictví. Tohle je frustrující a nechápu, že se neozýváte. Paní poslankyně, proč mlčíte, to se těch chlapů bojíte?

Paní má pravdu, ale ne v tom, že se bojím, tak se vás ptám, pane premiére, zda je opravdu nutné, aby byly uzavřeny služby typu například kadeřnictví, kde mimo obsluhy jsou jeden, maximálně dva lidi, nebo pedikúra. Je spousta starších občanů, kteří ji nutně potřebují, a jiné a jiné živnosti, které jsou sice zbytné na krátký čas, dá se chvíli bez nich vydržet, ale z dlouhodobého hlediska jsou nutné. A to se týká všech malých živností, i trhovců, tak proč se tiše likvidují? Jak to mají vnímat, zvláště když vidí, jak velké fabriky bez omezení jedou? Můžete nám vysvětlit, čím v malých službách kdo koho ohrožuje, a v čem je to nebezpečnější než plné supermarkety a přecpaná MHD? To si přece nikdo nemůže myslet, že když se do malého obchodu pustí maximálně tři lidé, že se rozjede nákaza. To je jejich likvidace, spousta z nich už se zpátky na nohy nepostaví i přes vaše různé podpory. V čím zájmu je tyto živnosti likvidovat? Já sice rozumím tomu, že v první řadě potřebujeme být zdraví jak fyzicky, tak psychicky, ale k dobré psychické pohodě patří i jistoty. Naši živnostníci a podnikatelé musí cítit jistotu pro své podnikatelské projekty, a tu tady zdaleka nemají. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Poprosím pana poslance Ondřeje Profanta, připraví se paní poslankyně Golasowská.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane premiére, vaše vláda již v říjnu 2020 zveřejnila první verzi Národního plánu obnovy. Tato verze čelila kritice od širokého spektra subjektů. Dokument nakonec ani nebyl schválen vládou. Evropské komisi byla odevzdána jakási pracovní verze s tím, že vláda co nejdřív předloží aktualizovaný návrh. Za Piráty jsme již 10. 12. zaslali svá východiska a nabídli jsme vládě pomoc při sestavování Národního plánu obnovy. Ačkoliv se termín odevzdání blíží, poslanci návrh stále neobdrželi. Vzhledem k objemu 180 miliard korun by na základních obrysech Národního plánu obnovy měla být široká shoda, a tu my tu nevidíme, protože vlastně nemáme o čem se bavit. Proto se vás zcela konkrétně ptám na tyto otázky: Jaké oblasti pro investice považuje vláda za prioritní? Jak konkrétně vláda podpoří restrukturalizaci české ekonomiky? S kterými subjekty vláda konzultuje sestavování Národního plánu obnovy? Kdy vláda zveřejní novou verzi Národního plánu obnovy a kdy ji předloží Sněmovně? Obdržela vláda zpětnou vazbu od Evropské komise k první verzi Národního plánu obnovy? Jak zajistíte, že se dodrží minimálně 37 % objemu do udržitelné transformace a jak zajistíte, že se dodrží minimálně 20 % objemu do digitální transformace. Děkuji za odpovědi.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Golasowská. Připraví se pan poslanec Benešík.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, Asociace poskytovatelů sociálních služeb spolu se svými partnery stále vyjednává o navýšení úhrad za ubytování a stravu v rámci vyhlášky 505. Vy osobně jste nejprve přislíbil, že vyhlášku podpoříte, a následně poté jste sdělil, že zvýšení úhrad nepodpoříte. Pane premiére, vaše politické rozhodnutí způsobilo poskytovatelům sociálních služeb nemalé problémy. Více než 10 let staré limity jsou omezující a nemohou v současné době pokrýt náklady, které jsou spojeny s poskytnutím ubytování a stravování. Vždyť i důchody se za několik let navýšily, ale úhrady například za stravu či za ubytování již dlouho ne. Přitom stále platí ustanovení zákona, že uživatelům pobytových služeb stále náleží minimálně 15 % jejich příjmu. To se nemění, jejich spotřební koš se nenavyšuje, příjmy ano. Poskytovatelé jsou nuceni seniorům a zdravotně postiženým snižovat počty jídel denně, omezovat nákupy některých surovin, zařazovat do jídelníčku méně pestrou stravu, což znamená například méně bílkovin a zeleniny, a mnoho dalšího, což má samozřejmě neblahý výkon na jejich životosprávu. A navíc, poskytovatelé dotují vlastně náklady na stravu z vlastních zdrojů, a zejména to jde z provozních nákladů.

Pane premiére, proto se vás ptám, proč jste změnil názor a nejprve jste slíbil Asociaci podporu a pak své rozhodnutí změnil, i když pro mnohé z poskytovatelů jsou tyto staré limity omezující a nemohou v současné době pokrýt náklady, které jsou spojeny s poskytnutím ubytování a stravování. A také vás žádám, abyste své rozhodnutí změnil. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně, pan předseda vlády odpoví písemně. Poprosím pana poslance Benešíka, ať vystoupí se svou interpelací, připraví se pan poslanec Bartošek.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. Evropská unie přišla s plánem obnovy po pandemii. Česká republika může získat více než 170 miliard korun na oživení a transformaci ekonomiky a společnosti. Tyto prostředky budou využívány na základě takzvaného Národního plánu obnovy. Samotná struktura výdajů v aktuální vládní verzi plánu budí ale rozpaky, nejvíce, až 118 miliard má být vyhrazeno na fyzickou infrastrukturu a zelenou tranzici. Oproti tomu na digitální transformaci je určeno 25 miliard, na vzdělávání a trh práce 23 miliardy nebo na výzkum, vývoj a inovace pouhých 12,5 miliardy. Přitom sociální partneři, tedy zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů, vyzývají vládu k navýšení peněz na digitalizaci, vzdělávání a výzkum.

Vlády členských států byly Evropskou komisí vyzvány, aby do diskuze o prioritách Národního plánu vtáhly zástupce širokého spektra společnosti, tedy zástupce zaměstnavatelů, zaměstnanců, územní samosprávy, vzdělávací instituce nebo národní parlamenty. V případě naší Poslanecké sněmovny musím bohužel konstatovat, že nejsme do tohoto procesu vtaženi vůbec, i když jsme k tomu vládu svým usnesením vyzvali, a sociální partneři vyjádřili řadu výhrad k obsahu návrhu a také k tomu, že jejich názory a připomínky nejsou dostatečně vládou reflektovány. Svou účast na procesu tvorby Národního plánu obnovy považují za víceméně formální. Také se shodli na tom, že je potřeba více času k tomu, abychom do Bruselu poslali kvalitní materiál, který skutečně umožní financovat kvalitní projekty, které opravdu zvýší naši konkurenceschopnost a odolnost. Jak vláda hodlá napravit tento stav a vytvořit dostatečný prostor pro podněty a návrhy sociálních partnerů, územních samospráv, poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Poprosím pana poslance Bartoška, aby přednesl svoji interpelaci, připraví se paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, minulý týden vyšla díky médiím najevo informace, že vládní zmocněnec pro vztahy s Ruskem Rudolf Jindrák odmítá navzdory žádosti Ministerstva financí jednat s Moskvou o vystoupení ČR z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce, jak o tom rozhodla vláda Bohuslava Sobotky již v roce 2017. Banka přitom pro ČR představuje zbytečné reputační a bezpečnostní riziko. Varují před ní jak naše tajné služby, tak i západní spojenci. Tato dříve sovětská a nyní v podstatě ruská finanční instituce dlouhodobě sloužila jako krytí pro aktivity sovětské tajné služby a v současnosti ze strany bezpečnostní komunity existují velmi důvodná podezření, že stejný účel plní i pro majoritní ruské držitele. Problematické jsou i její půjčky. V roce 2018 například zapůjčila 40 milionů eur ruské společnosti Techsnabexport, podle níž stejně jako před její mateřskou společností Rosatom varovaly české tajné služby.

O rok později pak tato banka poskytla 8 milionů eur na obchodní transakci spojenou s běloruskou pobočkou ruské Sberbank, jež finguruje na sankčním seznamu Spojených států i EU. Podobná reputační i bezpečnostní rizika nese pro ČR i účast v ruské Mezinárodní investiční bance. Její nové zázemí v Budapešti, kam se přesunula v roce 2019, může opět posloužit jako krytí špionážní činnosti, neboť její zaměstnanci mají zajištěnou diplomatickou imunitu. Stejně jako v případě MBHS hrozí ale i obcházení sankčního režimu nebo praní špinavých peněz. Její vedení má navíc vazby na ruskou politickou elitu. Vláda Bohuslava Sobotky rozhodla o vystoupení z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce již v roce 2017.

K vystoupení ČR z Mezinárodní investiční banky a z Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci vyzval vládu 18. září 2019 (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.) svým usnesením i Senát. Moje otázka zní: Kdy ČR vzhledem k rozhodnutí předchozích vlád, Senátu a popsaným rizikům z oblasti bezpečnosti vystoupí z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (Předsedající: Velice se omlouvám...) a i z Mezinárodní investiční banky? Omlouvám se za...

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já se velice omlouvám... musíte se držet v těch limitech dvou minut. Vím, že tady pan premiér není, ale s ohledem na ostatní. My ten ušetřený čas věnujeme ministrům, kteří tu jsou. Tak, paní poslankyně Kovářová, s další interpelací se připraví pan poslanec Bendl.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, před 11 měsíci proběhla pod taktovkou Evropské komise celosvětová dárcovská konference. Tato konference si kladla za cíl vybrat peníze na vývoj vakcíny proti nemoci COVID-19, účinné, bezpečné a dostupné vakcíny, která je, i podle vašich vlastních slov, pro zvládnutí pandemie klíčová.

Zmiňované konference jste se zúčastnil i vy, pane premiére, a prohlašoval jste, že jste hrdý, že se Česká republika zapojí do iniciativy ve vývoji vakcíny a že společně s Maďarskem, Polskem a Slovenskem přispějeme na vývoj vakcíny dohromady 3 miliony eur. Tato částka měla přispět na podporu akcelerátoru, což je nástroj WHO, který měl pomoci urychlit vývoj dostupné vakcíny. Potud je to v pořádku. Jenže se ukázalo, že Česká republika z dané kauzy vyšla v dost nepěkném světle. Proč? Dle dostupných informací svůj slibovaný příspěvek na účet organizace nikdy nesložila.

Rozumím tomu, že slibovat je snadné a slibům dostát o dost složitější, přesto, jak se to mohlo stát? Jste stále ještě hrdý jako před rokem na zapojení České republiky do této iniciativy? A chystá se Česká republika splnit, nebo již splnila závazky, ke kterým se zavázala? Mimochodem, o určitém příspěvku se objevila zmínka i v souvislosti s vaší dnešní návštěvou Izraele. Konkrétně má jít o fond na financování výzkumu a vývoje vakcín. Co jste v této souvislosti izraelskému premiérovi slíbil a chystáte se to tentokrát dodržet? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, i za vzorné dodržení času. Pan premiér odpoví písemně do 30 dnů. S další interpelací vystoupí pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Koten.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, panen předsedo. Vážený pane premiére, v médiích se objevila zpráva, že stát prostřednictvím Ministerstva vnitra chce nakupovat vodní děla proti demonstrantům v řádech stovek milionů korun nebo zhruba 130 milionů korun. Chci se vás zeptat, zdali je to pravda. Jaké důvody vedou stát k tomu, aby v téhle těžké, ekonomicky složité situaci České republiky musel nakupovat vodní děla za 130 milionů korun? Kolik tedy nakonec, pokud to tak opravdu je, takovéto náklady budou, kolik to bude stát a zdali jste připraven takovémuto nákupu zabránit, či nikoliv? Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Koten dorazil včas, tak, pane poslanče, předneste prosím svoji interpelaci. Připraví se paní poslankyně Richterová.

 

Poslanec Radek Koten: Dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážený nepřítomný pane premiére. Já jsem se informoval nyní na stav očkovacích látek, například v Maďarsku a Srbsku. To by se dalo dávat vlastně za příklad celé EU, protože to má webové rozklikávací rozhraní, kde se může nahlásit kdokoliv, ať už je občanem Srbska, anebo je cizinec. Dá se tam vybrat ze všech dostupných vakcín. V Srbsku nikdo nerozděluje, jestli to jsou vakcíny západní, nebo východní. Tam ideologie neplatí pro zdraví občanů.

Já bych byl velmi rád, pokud by se pro ty občany, kteří jsou v rizikových skupinách a skutečně se dobrovolně chtějí nechat očkovat, tak bych byl rád, abychom měli stejné možnosti, jako mají občané v Srbsku. Ten formulář je velmi jednoduchý a oproti tomu formuláři, který tady byl určen pro osoby 80 let plus pro očkování, a chodilo to přes ověřovací kódy a podobně, tak myslím si, že bychom si měli skutečně ze Srbska v tomto smyslu vzít příklad.

Co se týká dalších pomocných věcí, které zabrání, aby se lidé nedostávali na jednotky intenzivní péče: již jsem vás interpeloval dvakrát, aby se tady přes síť praktických lékařů lidem hned na začátku nemoci podávaly antivirotika, která se podávají v celém zbytku světa. A právě tam, kde mají málo mrtvých a nedostávají se na JIP, právě tam se tato antivirotika podávají, takže doufám, že to zvážíte. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Svoji interpelaci nyní přednese paní poslankyně Richterová a bude přednášet interpelace rovnou dvě, číslo 9 a 10.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane premiére, na co se chci zeptat já, jsou lidské kapacity na zvládnutí pandemie. Zajímají mě, jaké jsou vládní týmy na různé oblasti logistiky, testování, očkování, zkrátka na oblasti potřebné ke zvládnutí boje s covidem, a jak tyto kapacity koordinujete. Jde mi o to, že minulý týden jste mi řekl, když jste tady byl osobně, že státní správa je nezávislá, a mě by proto zajímalo, jak tedy pandemii a boj s ní řídíte.

Dám příklad, aby si to každý uměl představit. Krajský koordinátor očkování je dneska najímán na čtvrtinový úvazek. Má smlouvu na 10 hodin týdně, na celý kraj. Jde o to, že velké kraje samozřejmě potřebují zhruba tři lidi na zvládnutí té krajské koordinace, všechno si to doplácí samy. Netvrdím, že by se kraje neměly podílet, ale to, že tak klíčový úkol jako koordinace očkování je alokován na čtvrtinový úvazek 10 hodin týdně, je prostě směšné. A z toho vyplývá i otázka třeba sběru zpětné vazby k očkovacímu systému, adaptace toho, jak funguje testování. Opět, ladění těchto věcí.

Stejně tak by mě zajímalo, kolik lidí vlastně připravuje právní znění vládních opatření, kolik lidí to píše? To jsou týmy, které potřebujeme znát. Týmy na testování, trasování bude jistě třeba se přizpůsobit tomu, až se podaří dostat pandemii pod kontrolu, jak bude trasování fungovat, tým pro očkování a celkovou logistiku. Nemůže všechno nahrazovat armáda. V kontrastu s tím, že na tyto personální úvazky jste, zdá se, peníze nealokoval, jsou potom mnohdy statisícové odměny mnohým náměstkům. Budu děkovat za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Prosím, můžete plynule pokračovat druhou interpelací.

 

Poslankyně Olga Richterová: Druhá interpelace se týká dostatečných kapacit na očkování. Jde o to, že potřebujeme během jara být schopni naočkovat milion lidí. Je to veliká logistická operace. Kapacity v očkování bude třeba navýšit. Je potřeba si uvědomit, že stále budou zdravotníci vytíženi v lůžkové péči. Je potřeba zapojit i úvahy o tom, jak zachovat samozřejmě možnost využití bezpečných, ale třeba i venkovních prostor. Zkrátka ta otázka je, jaká je současná maximální očkovací kapacita týdně v naší republice, jak uvažujete o jejím navýšení a případně jaká je strategie pro budoucnost. Třeba Německo se už připravuje strategicky na možnost očkovat opakovaně i v následujících letech. Může se stát, že to prostě nebude jednorázová akce.

Stejně tak je, pane premiére, důležitá otázka, jestli jste podnikl kroky k získání některých dřívějších dávek vakcín. Například by se jednalo o jednání s Novavaxem v České republice, kde jste se byl fotit na facebookové obrázky, nebo o indický závod AstraZenecy. Pokud ne, tak proč? Stačí mně vysvětlení. A pokud ano, tak jaké kroky jste konkrétně podnikl?

Ale ještě jednou. Potřebujeme zejména zajistit plynulé vysokokapacitní očkování a tyto dostatečné kapacity máte zajistit vy jako premiér této země. Takže budu čekat na odpověď a věřím, že přijde dřív než za zákonných 30 dní.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. Jak už jste řekla, odpověď obdržíte písemně. Poprosím paní poslankyni Kovářovou, aby přednesla svoji interpelaci, připraví se paní poslankyně Jarošová.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére. V minulých dnech jsme byli svědky několika vašich překvapivých veletočů k podobě letošních maturit. Svoji vizi letošních maturit jste horlivě také komentoval v médiích, mimo jiné i v rozhlasovém vysílání. Osobně jsem získala dojem, že se nám v celém příběhu ztrácí pan ministr školství, který je za tuto agendu odpovědný. Musím říci, že to pan ministr napravil a vyjádřil se na tiskové konferenci a dnes i ve Sněmovně.

Nepřekvapilo mě proto, že se vás redaktorka Českého rozhlasu dotázala, zda byste neměl nechat řešení maturit na svém ministrovi školství. Tato otázka se ve světle řečeného jevila jako vysoce relevantní. Svou reakcí jste opět překvapil. Dovolím si citovat: "Paní redaktorko, já vím, o co té vaší televizi jde, a podle toho vypadá i ta vaše otázka."

Že si člověk splete rozhlas či televizi, to se stane a nemíním vám to dnes předhazovat. Ale co působí strašidelně, je věta, podle které veřejnoprávnímu rozhlasu nebo televizi o něco tajemného jde. Co jste měl na mysli, pane premiére? Prosím, podělte se s námi o odpověď na tuto otázku, když už jste neměl dost odvahy odpovědět paní redaktorce na tu její. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan premiér odpoví do 30 dnů písemně. Poprosím paní poslankyni Jarošovou, připraví se pan poslanec Benešík.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane premiére, jak je to s těmi očkovacími pasy? Ministr zahraničí Petříček avizoval, že použití očkovacího pasu by mohlo být u nás v květnu jako řešení pro letní cestování a kromě očkování by měl průkaz obsahovat i potvrzení o testech. Prý by tak vznikl nástroj, který usnadní cestování v rámci Evropské unie, a to i za příbuznými nebo na pracovní jednání.

Dochází vám, že to rozdělí společnost na očkované a na občany druhé kategorie, co nebudou moci bez očkování nikdy vycestovat? Takže půlka České republiky třeba bude potrestána zákazem dovolených nebo pracovních jednání? To je diskriminace neočkovaných, pane premiére. A co zajímavého nás čeká dál? Tím to přece nekončí. Nebo ano? Co zákaz kultury nebo zákaz sportování pro neočkované? Je toho spousta, čím je můžete ještě potrestat.

To je ta vaše deklarovaná dobrovolnost? To je neskutečný nátlak, to je prasárna, když nám vláda tvrdí, že je očkování dobrovolné. Není, nevěřte tomu. A my všichni přihlížíme, jak se nám tady pod taktovkou vlády a Evropské unie ukracují naše práva a svobody. Důrazně vás žádám, pane premiére, zajistěte, aby očkování bylo dobrovolné, a netvrďte, že je, když to není pravda.

K čemu vlastně očkování je, když stoprocentně nechrání? Už prosakují informace od odborníků - jmenuji molekulárního biologa profesora Omara Šerého - že covidem se může nakazit jak očkovaný člověk, tak i ten, který si nemocí už prošel. Nehledě na to, že covid stále mutuje, vakcína nezabere na některé mutace a pojede se stále dokola, dokud si nenamastí kapsy k prasknutí výrobci vakcín a respirátorů.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Odpověď obdržíte písemně. Poprosím pana poslance Benešíka, aby přednesl svoji interpelaci, připraví se znovu paní poslankyně Jarošová.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane předsedo. Já tak ostrý nebudu. Předsedkyně Evropské komise prohlásila, že od dubna by mohla být zdvojnásobena dodávka vakcín v rámci EU na 100 milionů dávek měsíčně. Vycházela přitom z kapacitních odhadů výrobců, ale i z předpokladu, že do té doby dojde ke schválení dalších typů vakcín. V průměru by tak ve druhém čtvrtletí mělo být distribuováno mezi členské státy až 300 000 milionů dávek.

Schválení vakcíny Johnson & Johnson ze strany Evropské lékové agentury se očekává ještě tento týden, možná právě dnes. Obdobně se vyjádřil i komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Ten v minulém týdnu prohlásil, že EU by měla být schopna vyrobit v ročním průměru mezi 2 až 3 miliardami dávek do konce roku. Dodal zároveň, že očekává, že do konce léta by mohlo být naočkováno až 70 % dospělé populace.

Chtěl bych se tedy zeptat, jak je Česká republika připravena na toto možné zásadní zvýšení dodávek vakcín. Zkušenosti z přelomu roku jasně ukázaly, že vláda přípravu očkovací strategie podcenila a problémy s distribucí i vakcinací samotnou přetrvávají do dneška. Přitom Evropská komise vyzvala vlády členských zemí Evropské unie už v říjnu minulého roku, aby připravily národní očkovací strategie. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Jarošovou, připraví se paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane premiére, chci se zeptat na váš názor. Je opravdu nutné, aby vláda ruku v ruce s médii, které se chovají jako supi, neustále děsila občany této země? Stále jen slyšíme či čteme negativní, hororové zprávy typu rakve v ulicích, tisíce mrtvých, nemocní v tělocvičnách, sledujeme záběry z nemocnic, jehly zabodnuté v paži, beznadějné tiskové konference a covid ve všech jeho proměnách, a to dnes a denně. Stačí zapnout televizi, rádio, internet.

Nemyslíte si, pane premiére, že je třeba občanům také dávat naději, povzbuzovat je? Proč se ti lidé neustále děsí? Pak není divu, že přibývá seniorů, kteří uvažují o sebevraždě. I to je jedna ze zpráv, ale bohužel pravdivá. Strach z pandemie, pocit velké frustrace a izolace od nejbližších přivádí starší lidi k otázce, jestli má smysl dál žít.

Mně nezbývá než vyzvat naše občany, aby si v rámci duševního zdraví raději vzali dobrou knížku, protože sledovat televizi a její zprávy - zde jde opravdu o duševní zdraví.

Tak mě zajímá, pane premiére, jestli je to součástí nějaké taktiky nebo cílem, že k smrti vyděšený občan se stane poslušným - poslušným k nekonečným příkazům, zákazům, likvidačním restrikcím. Má se tak lépe podvolovat a rezignovat na zdravý rozum. Nebo co je záměrem? Já tomu nerozumím. Copak se u nás a ve světě nedějí události, o kterých by se mělo informovat? Proč je hlavní událostí dne už rok covid? Nebo se právě tyto důležité události pod rouškou všudypřítomného covidu zakrývají? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Prosím paní poslankyni Richterovou, aby přednesla svoji interpelaci. Bude to poslední interpelace na nepřítomného premiéra a poté bychom ihned pokračovali interpelacemi na jednotlivé členy vlády. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: V této interpelaci na nepřítomného pana předsedu vlády navážu na otázku, jak jsou definované, jak jsou vymezené týmy, výkonné týmy vlády, které pomáhají se zvládnutím pandemie, protože mám čerstvou informaci od Unie zaměstnavatelských svazů, že není úplně jasné, jak budou propláceny testy, jak bude propláceno testování firmám, obcím, úřadům. Skutečně nejde o malou věc. Jednalo o tom na 150 tajemníků obecních a městských úřadů včera a shodli se na tom, že prostě nemají jasné info. Mají jenom informace, že se to bude hradit z fondu prevence, a nikoliv z odvodů zdravotním pojišťovnám.

Co na tom chci ukázat a na co bych chtěla odpověď pro všecky občany téhle země, vážený nepřítomný pane premiére, je to, jestli do budoucna se poučíte, že každá takováto akce, i zdánlivě jednoduché proplácení testů na covid, s sebou nese nějaké byrokratické náležitosti, a vzhledem k tomu, že samotné testování je i metodicky podceněné, tak by si to zasloužilo jednoduchý webový odkaz, případně infolinku, aby prostě všichni - firmy, zaměstnanci, zaměstnavatelé, úřady - našli na jednom místě informace: informace, jak bude propláceno, informace, jak mají testování provádět. A protože tuhle informaci nyní nemají, takhle jasnou a jednoznačnou, tak podávám tuto interpelaci.

Opět věřím, že se jasné informace, jak budou testy propláceny, ke všem, kteří to potřebují vědět, dostanou dřív než za 30 dnů, kdy já patrně dostanu odpověď na tuto interpelaci. Stejně tak ale doufám, že do budoucna se poučíte, a pokud ještě bude třeba tu komunikaci u nové věci nastolovat, tak ten jednoduchý webový odkaz... (Předsedající: Váš čas, paní poslankyně.) ... bude k dispozici. Děkuji předem.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Tak, byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády a budeme pokračovat ústními interpelacemi na ostatní členy vlády. Poprosím pana poslance Jana Bartoška, aby přednesl interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedo. Doufám, že tentokrát budu rychlejší.

Vážený pane ministře vnitra, na základě informace německého velvyslance je Německo i nadále připraveno přijmout covidové pacienty z České republiky. Přeložení pacientů například z řady jiných států ukazuje, že na straně Německa nepanuje zbytečná byrokracie. Z České republiky ale podle informací, které mám, zatím žádná oficiální žádost nedorazila. Jaký je tedy aktuální stav? Kdy Česká republika požádala, o kolik lůžek a jaká byla odpověď? Děkuji vám za vaši odpověď, pane ministře.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tak jste to napravil, ten překročený limit, výrazně. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Poprosím pana poslance Beitla, který byl vylosován na druhém místě, k přednesení ústní interpelace na ministra zdravotnictví Jana Blatného. Připraví se pan poslanec Čižinský.

 

Poslanec Petr Beitl: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové, ve statistikách minulých týdnů nacházíme jedno jediné pozitivum; v pondělí téměř 113 000 antigenních testů, v úterý přes 95 000 testů. Včera jsme od vás slyšeli optimistické informace, pokud jde o budoucí navyšování počtu dovezených vakcín, a to je dobré. Teď ale pojďme k horším statistikám. Týkají se dostupných termínů pro antigenní testy ve vybraných nemocnicích. Nemocnice Jablonec nad Nisou: jeden volný termín 24. března, nemocnice Liberec a Frýdlant: žádné volné termíny, Turnov: v systému obsazeno až do 10. května, Teplice: první volný termín 7. dubna, Most: první volný termín 7. dubna, a mohl bych pokračovat. Co s tím hodláte dělat?

Samozřejmě to souvisí s povinným testováním ve firmách, protože firmy prostě nemají dostatečnou podporu pro nákup testů, a proto využívají veřejná testovací místa. Rozhodnutí vlády takříkajíc ze dne na den vyvolalo obrovskou poptávku. ta vysála trh, vyhnala nahoru ceny a firmy nemají takovou podporu, aby mohly předražené testy v průměrných cenách kolem 150 korun za kus nakoupit. Připomínám, že ta podpora je 60 korun. Vím, že situace při rozhodování nebyla jednoduchá. Ale to jste opravdu neměli k dispozici reálné scénáře dopadu vašeho nařízení? Tedy alespoň zmapovány zásoby testů, které jsou vhodné pro využití ve firmách? Jaké je porovnání nákladů na totální uzavření firem a nákladů na reálnou cenu testů pro podnikatele? A můžou podnikatelé očekávat nějaké operativní navýšení podpory, nebo máte jiný způsob, jak tuto situaci řešit?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a poprosím pana ministra Blatného o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 5. 3., které je zveřejněno mimo jiné i na našem webu, bylo prodlouženo plošné testování obyvatel České republiky. Je to ale testování, které je primárně určeno pro veřejnost, nikoliv pro zaměstnance firem. Toto mimořádné opatření upravuje rozsah povinnosti poskytovatelů, kteří to testování provádí, určuje, kdo má na co nárok, za jakých podmínek a podobně. Pojištěnec má obecně nárok na provedení antigenního testu v tomto systému jednou za tři dny.

Dále je zajištěno, usnesením vlády ustanoveno testování ve firmách, a to prostřednictvím poskytovatelů zdravotních služeb nebo prostřednictvím takzvaných samotestů. Je tam jasně ustanoveno a uvedeno, že zaměstnavatel má povinnost zajistit toto testování pro svého zaměstnance nikoliv tím, že ho pošle na veřejné místo. Tam dochází zřejmě k zásadnímu nedorozumění, protože firmy tím pádem neplní to, co mají ustanoveno, a převádí tuto zodpovědnost na své zaměstnance, které potom nabádají v některých případech k tomu, aby využívali místa, která jsou určena pro veřejnost. V případě takzvaného samotestování, což je to, co je preferováno, zaměstnavatel nakoupí samoodběrové testy a poskytne je zaměstnancům. V případě zjištění pozitivního výsledku testu je zaměstnanec bezodkladně povinen se spojit s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, dříve takzvaným závodním lékařem, nebo registrujícím praktickým lékařem, který rozhodne o následných postupech, konfirmačním testu a tak dále, zadá tuto informaci do systému.

Chci jenom upozornit, že to, jakým způsobem došlo k určitým změnám v ceně, nebude v žádném případě reflektováno v navyšování podpory, protože to by akorát akcentovalo další změny v ceně. Naopak je předpokladem, a to se děje, že se ceny vrátí na své původní hodnoty, tak jak byly nastaveny a ze kterých vycházela ta cenová pobídka. V současné době z 300 žádostí jich je už téměř 200 schváleno, to znamená, téměř 200 firem nabízí na českém trhu testy. Tyto testy jsou podle našich informací dostupné v dostatečné míře a je možno je zajistit za ceny, které jsou srovnatelné s tím, co firmy dostávají jako tu pobídku.

Takže znovu jenom apeluji na to, aby zaměstnavatelé plnili to, co je v usnesení vlády, zajistili svým zaměstnancům tyto testy v rámci firmy a neposílali je do veřejných míst, která nemají tuto kapacitu. Přetěžují tím akorát zdravotní personál, který má jiné práce dost, který se stará o pacienty, který zajišťuje očkování. A když by to tak dělali, tak stejně během týdne dojde k zahlcení tady těchto míst a zaměstnanec nebude mít možnost přijít do práce s negativním testem, který je podmínkou k pracovnímu výkonu. Takže tento problém se stejně během týdne vyřeší sám. Já bych chtěl podotknout, že opravdu celé usnesení vlády je koncipováno tak, že je uložena povinnost zaměstnavateli, aby to zařídil, a věřím, že to všichni zaměstnavatelé v průběhu krátké doby budou schopni zajistit. Rozumím tomu, že v počátku s tím mohou mít někteří problémy. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, pan poslanec má zájem položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Beitl: Vážený pane ministře, já jsem si dnes o polední pauze obvolával firmy ze seznamu, které jsou na Ministerstvu průmyslu a obchodu, tedy jejich webových stránkách, a nabízejí ty testy v cenách od 120 do 270 korun. A chtěl bych se vás zeptat, zda máte za to, že když vláda způsobí podnikatelům svým nařízením náklady či škodu, měla by tyto náklady či škodu nahradit?

Já jsem přesvědčen, že ano. A chtěl bych z tohoto místa poděkovat všem podnikatelům, kteří stále statečně nesou břemena, která na ně dnešní doba i naše vláda nakládá. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan ministr nebude reagovat, nebyla to otázka. Poprosím pana poslance Čižinského, aby přednesl svoji interpelaci na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážená paní ministryně, valí se na nás podle mého názoru a podle mých odhadů pohroma, co se týče nedostatku míst v předškolním vzdělávání a v péči o předškolní děti. V současné chvíli dětské skupiny živoří a mají obrovské výpadky, protože dětské skupiny jsou placeny na základě toho, že ty děti jsou v dětských skupinách přítomné. Lze očekávat, že nastane nedostatek míst v mateřských školách, protože rodiče budou svým dětem dávat odklad. To je velmi důležitý faktor. Rodiče se budou bát covidové situace v první třídě a budou mít tendenci svým dětem dávat odklady.

Já bych se chtěl zeptat, protože je potřeba zajistit, že žádné místo v současné době ve fungující dětské skupině nezanikne, tak se chci zeptat, jak zajistíte příjmy dětských skupin, aby dětské skupiny nezanikly? A jak zajistíte v novele, která se o dětských skupinách a o jeslích právě projednává, aby skutečně žádné místo v současné funkční dětské skupině do budoucna nezaniklo? Protože na nedostatek míst v mateřských školách a dětských skupinách, a to si myslím, že se shodneme, doplatí vždycky právě ti nejpotřebnější, kteří potřebují, aby o jejich děti bylo postaráno.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a poprosím paní ministryni, aby odpověděla.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane poslanče, co se týká novely zákona o dětských skupinách, respektive jeslích, tak tam nás čeká přespříští týden druhé čtení, a jestli budete chtít, tak si s vámi na to ráda sednu, protože to druhé čtení nedočkavě vyhledávám a pevně doufám, že se k němu konečně dobereme. Ta novela je nastavena tak, aby právě žádné místo nezaniklo a aby místa v dětských skupinách nebo v jeslích byla dostupná pro všechny rodiče. Popravdě řečeno, nerozumím tomu boji zejména pravicových poslanců za to, aby si rodiče dětí, kteří potřebují pracovat, a proto potřebují místo v dětské skupině nebo v jeslích, mohli platit 10 000, 15 000 poplatky. Naopak, my chceme, aby jesle byly kvalitní zařízení předškolní péče, které je dostupné pro všechny pracující rodiny s dětmi. Ale to je na velmi dlouhou diskuzi a myslím si, že ten zákon je nastaven, ta vládní verze, správně. Ale pojďme si to ještě jednou říct, a zejména nás čeká to druhé čtení.

Co se týká vašeho dobrého dotazu, co uděláme s dětskými skupinami, které v tuhle chvíli nemohou v důsledku vládních opatření provozovat svoji činnost a díky tomu přicházejí o nemalé peníze, protože financování dětských skupin je postaveno na příspěvcích rodičů. Nicméně pokud děti nemohou do dětských skupin docházet kvůli epidemické situaci a vládním nařízením, nemohou tím pádem platit ani ty poplatky a to považujeme za vážný problém. Proto mí kolegové a kolegyně na Ministerstvu práce a sociálních věcí připravili konkrétní návrh, jak nad rámec financí z Evropského sociálního fondu, které běží průběžně a nebudou tam tyto dětské skupiny o finance z ESF přicházet, dofinancovat z národních zdrojů chybějící příspěvky rodičů.

Já vám to ve stručnosti, jedná se o pracovní verzi, kterou chceme v těchto dnech začít vyjednávat na vládní úrovni, tak já vám řeknu, jak je to dofinancování z národních zdrojů v rámci dvou mimořádných dotačních titulů postaveno. Za prvé: a) bychom chtěli, aby vznikl plošný dotační titul pro všechny dětské skupiny na zvýšené náklady na provoz, které jsou spojené s pandemií COVID-19. A zde chceme vypočítat paušál dle počtu pečujících osob, tak jak je to stanoveno zákonem, plus rezervu. A druhá doplňující dotační záležitost je obdoba COVID - Nájemného pro dětské skupiny, kterým nestačí jednotka na nájem, která je daná nastavením operačního programu Zaměstnanost. Zde cílíme na dětské skupiny s vyšším nájmem, zejména 40 000+. Týká se to velkých měst a velkých dětských skupin. Zde je nutný předpoklad vypnutí čerpání jednotky na nájem z operačního programu Zaměstnanost, protože víte, že čerpání evropských zdrojů neumožňuje dvojí financování, aby právě k tomu dvojímu financování nedocházelo. Následně bychom pak proplatili 50 % reálného nájemného. Dle našich propočtů by celkové náklady na oba dotační tituly, které by mohly vést k tomu, že žádná dětská skupina nepřijde o finanční prostředky, představovaly pro MPSV dodatečný výdaj ve výši 114 milionů korun. Je to věc, která je reálně ufinancovatelná, a budeme o tom v příštích dnech na vládní úrovni vyjednávat a pevně doufám, že dojde ke schválení těchto obou národních dotačních titulů tak, aby ani dětské skupiny nebyly bez peněz. Jakmile se na vládní úrovni dohodneme, tak vše zveřejníme a dotační titul okamžitě vyhlásíme.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Táži se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku. Má, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Já jsem rád za příslib těch dotačních titulů, to v každém případě. Na druhou stranu, co tady zaznělo ohledně toho připravovaného zákona, tak je vlastně v příkrém rozporu se zkušenostmi, které mám. Já jsem oslovil všechny dětské skupiny v naší zemi; že by byla jedna jediná, která by bezvýhradně ten zákon podporovala, tak tu jsem nepotkal. Všichni, kteří byli vstřícně naladěni, tak říkali: No, finance končí, lepší tohle než nic. To jsem si nevymyslel, to mi napsaly ty dětské skupiny. A ty pozměňovací návrhy, které to řešily, tak nebyly vámi podpořeny. To znamená, já budu samozřejmě velmi rád, když mi tady slíbíte, že žádné místo nezanikne, to budu velmi rád. Ale tady zazněla jenom propaganda a to, že zdůvodněné pozměňovací návrhy vámi nebyly podpořeny, které za mě by to skutečně mohly garantovat, tak to považuji za velmi nerozumné.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová V tomto se asi neshodneme a čeká nás to v tom druhém čtení, které teprve bude, to je potřeba si říct, které teprve bude. Mým zájmem a zájmem vlády, protože se jedná o vládní návrh zákona, je mít kvalitní, dostupnou předškolní péči pro děti zejména mladší tří let, ale i tří let v provazbě na začátek školního roku, to znamená do čtvrtých narozenin s ohledem na 1. září, a s přechodnými dobami tak, aby se všechny dětské skupiny mohly uzpůsobit, ale zároveň aby to bylo pro rodiny ufinancovatelné. Protože nemůžeme mít několik paralelních systémů předškolní péče, které jsou zároveň pro stát velmi nákladné, pro rodiče s dětmi nepřehledné a zároveň neufinancovatelné. To znamená, snažíme se sladit několik zájmů dohromady.

My se všemi dětskými skupinami komunikujeme a naším zájmem je mít zde kvalitní dostupnou předškolní péči, která nebude pouze pro vyšší střední třídu, ale pro všechny pracující rodiny s dětmi. Společně, pokud bude zájem, a já vidím, že zájem o tu novelu je velmi vysoký napříč politickým spektrem, si myslím, že se toho výsledku dobereme. Není to propaganda, ale víte, že já jsem stála jako úřednice u zrodu dětských skupin. Nechci žádnou dětskou skupinu likvidovat, naopak, my tady potřebujeme systém, který nám zajistí to, aby se lidé do budoucna nebáli mít děti. A pokud je to náš společný zájem, tak se dohodneme. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní ministryně. Dalším vylosovaným v pořadí je pan poslanec Patrik Nacher, kterého ovšem nevidím v sále, tudíž § 111 odst. 4 jednacího řádu mluví jasně: tato interpelace propadá. Poprosím pana poslance Martínka, aby přednesl svou interpelaci na ministryni financí Alenu Schillerovou.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci přípravy realistické konsolidační strategie veřejných financí. Národní rozpočtová rada vydala 4. března stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. V tomto svém stanovisku s ohledem na blížící se termín kolize s dluhovou brzdou NRR doporučuje, aby vláda připravila realistickou konsolidační strategii. Podle Národní rozpočtové rady je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 % HDP ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádala významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů. Argumentaci ve smyslu, že toto bude úkolem budoucí vlády, považuje NRR za nesprávnou a nevhodnou, neboť v této logice by pak nemělo smysl zpracovávat jakékoliv strategické dokumenty s přesahem jednoho volebního období.

NRR taktéž upozorňuje na potvrzení ratingu České republiky agenturou Moody´s, která v rámci sekce, co může snížit rating, uvádí, že pro trajektorii ratingu ČR po roce 2022 je klíčová formulace a implementace strategie ke snížení fiskálních deficitů a stabilizaci či snížení vládní dluhové zátěže. Ministerstvo financí na nejnovější hodnocení ratingu agentury Moody´s reagovalo tiskovou zprávou, ve které mimo jiné uvádíte: "Aktuální zpráva Moody´s je velmi očekávaným, nezávislým zhodnocením naší finanční rozpočtové politiky. Jsem ráda, že dopadlo výborně. Beru ji za potvrzení dobrého směru naší hospodářské politiky."

Je pravdou, že zpráva Moody´s potvrdila stávají rating, a je to dobrá zpráva. Mě by však spíše zajímalo, co Ministerstvo financí dělá pro udržení ratingu na stupni Aa3, což ve vaší tiskové zprávě uvedeno není.

Vážená paní ministryně, zahájila jste dle doporučení Národní rozpočtové rady přípravy realistické konsolidační strategie veřejných financí, jak po ČR pro udržení stávajícího ratingu (Předsedající: Váš čas.) požaduje agentura Moody´s? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má paní ministryně financí, prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, dovolte mi zareagovat na tuto interpelaci.

Národní rozpočtová rada upozorňuje na to, že "by mělo dojít k úpravě příjmové i výdajové strany veřejných rozpočtů. Je potřebné vyhodnotit, jestli jsou všechny výdaje z veřejných rozpočtů skutečně v současné situaci nezbytně nutné a zda není načase některé z nich utlumit a ušetřené prostředky využít v potřebnějších oblastech. Obdobný přístup by měl být aplikován i na příjmovou stranu veřejných rozpočtů." Tolik citace. Důsledkem je vysoká dynamika prohlubování strukturálních deficitů, kterou by bylo vhodné alespoň zpomalit. Nejedná se tedy o doporučení provádět restriktivní politiku a tak dále.

Chtěla bych zareagovat tak, že historicky nejvyšší podpora investic, udržení vysoké zaměstnanosti a životní úrovně našich občanů, kompenzace nákladů či výdajů živnostníků a firem, stejně jako vysoké výdaje ve zdravotnictví, nákup vakcín, testů a podobně, má přirozeně okamžitý negativní dopad do salda hospodaření, a tedy i na dluh veřejných financí. Nejinak je tomu i v případě všech ostatních zemí, které postupují stejným způsobem. S ohledem na nezbytnost těchto kroků a fiskální prostor, který si Česká republika v uplynulých letech vytvořila poklesem zadlužení k 30 % HDP, nepovažuji za možné, abychom na pomoc lidem a ekonomice rezignovali. To ostatně odpovídá konsenzuálním doporučením mezinárodních ekonomických autorit a pracovišť - doporučením, aby vlády neustupovaly od prorůstových impulzů a vyvarovaly se nežádoucích restriktivních kroků, protože ty by se promítly v očekávání ekonomických subjektů a v dalším hospodářském vývoji. Fiskální stimul totiž mírní recesi a negativní dopady epidemie nejen v krátkém období, ale i v delším časovém horizontu, protože tato velmi nepříznivá situace se potom co nejméně propíše do vývoje potenciálního produktu české ekonomiky, a tedy sníží možné negativní dopady plynoucí ze socioekonomického vývoje na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Samotná stimulace ekonomiky při největší globální recesi od druhé světové války přece neznamená, že jsme rezignovali na pokrizovou konsolidaci veřejných financí. K té ale může reálně dojít až ve chvíli, kdy se z krize dostaneme. Východiska konsolidační strategie, která jsem předložila v listopadu minulého roku a kterým byl věnován speciální bod jednání Poslanecké sněmovny, jsou založena na tezi návratu do standardních podmínek bez vyvolání či prodloužení recese. Konkrétně počítáme s tím, že budou reálně klesat provozní výdaje. Podobné je tomu u platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů. Ty jsou nominálně zmrazeny.

A dovolte mi připomenout, že za poslední dva roky jsme snížili počet míst ve státní správě o 4 300, což přineslo úsporu více než 3,5 miliardy korun. Přestože agenda centrálních úřadů narostla, jsme se dostali zhruba na počty úředních - zdůrazňuji úředních - míst, ke kterým se ve dvou kolech proškrtala v roce 2011 vláda ODS a TOP 09. Kromě toho jsem prosadila systémovou změnu v rozpočtových pravidlech, která zastavila růst státního aparátu a problém takzvaných černých duší. Jinými slovy, v relaci k rozsahu agendy je na úřadech méně lidí než za pravicových vlád.

Z dalších významných oblastí konsolidace předpokládám efektivní zapojení prostředků z rozpočtů Evropské unie. Ale specifikace konsolidace daleko za horizont funkčního období úřadující vlády není vhodná, a to z několika důvodů. První z nich je fakt, že stále nemáme nad epidemií vyhráno. Stále řešíme důsledky restrikcí na fungování ekonomiky a životní úroveň každého z nás. Druhý důvod se týká hlediska udržitelnosti a prosaditelnosti. Aspekty konsolidace budou vyžadovat razantní systémové změny - změny v zákonech a patrně i v institucionálním nastavení. Je zřejmé, že bez širokého a stabilního celospolečenského konsenzu je jakákoli změna dlouhodobě neudržitelná. Odstrašujícím příkladem může být takzvaný druhý pilíř důchodového zabezpečení, jehož hlavní ideou původně bylo pomoci řešit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Za pár měsíců nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. Mělo by být proto na každé budoucí politické reprezentaci České republiky, respektive na občanech a voličích, komu dají mandát realizovat reálnou, a hlavně udržitelnou podobu konsolidace veřejných financí. Zcela jistě půjde o diskuzi na obou stranách rozpočtu: na příjmech a na výdajích. (Předsedající: Váš čas, paní ministryně.) V tomto duchu - jestli můžu to dokončit - mám už poslední odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Asi bude příležitost po doplňující otázce. Pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Určitě souhlasím s tím, že bude nutné hledat úspory na nákladech, kdekoli to půjde. Na druhou stranu asi víme, že se bude jednat řádově o stovky milionů, maximálně jednotky miliard, a tady se bavíme v tuto chvíli o rychlosti zadlužování minulý rok 500 miliard, možná tento rok budeme rozpočtovat ještě více, tak bychom potřebovali nějakou reálnou strategii, kterou i agentura Moody´s bude akceptovat na to, abychom zůstali solidní zemí, pro to, aby se nám nezvýšily náklady na správu dluhů do budoucna, protože přece jen půjčovat si za vyšší úrok by bylo doopravdy potom už velká katastrofa. Takže tady by chtělo spíše i říct nějaké relevantní věci na té příjmové straně, předpokládám, protože pokud to bude jenom tím, že to bude říkat další vláda, a neřekne se to již teď alespoň nějakým způsobem, nějaký návrh, který bychom měli, tak přece jen hrozí to, že Moody´s by nám ten rating mohl snížit stejně jako ostatní agentury, protože by to vypadalo, že nemáme žádnou strategii, jak se z toho dostat. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní ministryně má slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. Zatím nám nikdo rating nesnížil. Rating držíme nebo je prostě velmi dobrý.

Ale dovolte mi ještě jednu poznámku. Plně souhlasím s Národní rozpočtovou radou, že fiskální konsolidace je směr, který po krizi musí následovat. Předsedkyně rady paní Zamrazilová před pár dny v médiích prohlásila, budu citovat: "Proto si myslíme, že by všechny politické strany měly vytvořit jasnou představu, jak by podle nich měly veřejné finance v příštích deseti letech vypadat, a zapracovat ji do svých předvolebních programů, aby si voliči měli na základě čeho vybrat." To je přesně to samé, co říkám celou dobu já. A přesně v souladu, že tato vláda by měla zemi vyvést z pandemické krize a konsolidace by měla následovat až pak.

A ještě mi dovolte jednu poslední poznámku. Včera jsme tu dlouho diskutovali o novele zákona o České národní bance, zítra zase budeme ve třetím čtení. Vy jste zrovna jedni z těch, kteří podle mého soudu obstruují tuto novelu, a tam je třeba jedno velmi významné ustanovení, jehož účinnost končí na konci roku 2021, takže prostě mandát této vlády, anebo já jako ministryně financí mám zajištěnu účinnost tohoto ustanovení, a je to ustanovení, které nám pomáhá udržovat nízké úroky za půjčování si na finančních trzích. Takže třeba i takto byste mohli pomoci této zemi do budoucna, to znamená pro příští vlády, pro příští ministry financí, ale hlavně pro lidi této země. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Požádám pana poslance Vojtěcha Munzara, aby přednesl svoji interpelaci na ministra zdravotnictví Jana Blatného. Připraví se pan poslanec Janda.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, Ministerstvo zdravotnictví vydalo nové opatření o nošení ochranných prostředků dýchacích cest platné od 1. března. V rámci něho uložila občanům povinnost nosit roušky či respirátory v zastavěném území obce, a to bez ohledu na to, zda se někdo jiný pohybuje v jejich blízkosti. Já rozumím tomu, že chcete, aby byli lidé opatrní, aby nenakazili ostatní, aby dbali na nošení ochranných prostředků, když jsou kolem jiné osoby. Ale já se chci zeptat na případ, kdy člověk jde po ulici sám, případně pouze se členem své domácnosti, a nikdo jiný v jejich blízkosti není.

Roušky se začaly nosit pod heslem "moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě". Ale koho chrání moje rouška, když jdu po ulici sám? Přece jen je to také určitá zátěž organismu, hůře se pod ní dýchá a podobně. Takže se vás chci zeptat jako lékaře i jako ministra zdravotnictví, jestli je skutečně nutné vynucovat a ukládat lidem povinnost nosit roušku či respirátor, když jdou po ulici prokazatelně sami a v blízkosti se nikdo cizí nepohybuje.

Upozorňuji na to, že většina lidí povinnost nosit roušku, právě když jdou po ulici sami, ne když jsou kolem nich další osoby, považují za absurdní. A bohužel, pokud vláda vydává opatření, která lidi považují za absurdní, tak to snižuje důvěru nejen v toto opatření, ale ve všechna opatření jako celek. Proto se chci zeptat, zda v tomto povinnost neupravíte, aby se povinnost nosit roušku či respirátor nevztahovala na případy, kdy se člověk pohybuje na ulici sám, respektive v jeho bezpečném okolí nejsou žádní jiní lidé. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a slovo má ministr zdravotnictví Jan Blatný.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, je třeba říct, že za aktuální opravdu nepříznivé epidemiologické situace a v souvislosti s výskytem nové mutace nebo nové varianty s takzvanou britskou mutací, která se šíří v populaci s rychlostí o 40 až 70 % větší a snadnější, bylo třeba doporučit používání osobních ochranných prostředků za jiných okolností přísněji a i ve venkovním prostředí. Obecně jenom zopakuji, že z dostupných informací se dá předpokládat, že ke křížení toho infekčního agens může dojít i ve venkovních prostorách při rozhovoru, hře, povídání a tak podobně, při čekání lidí před obchody a tak dále, pokud infekční osoby nedodrží vzdálenost minimálně dva metry a nemají ochranný prostředek. Vzhledem ke způsobům přenosu je zřejmé, že se nejedná o přenos, který by byl pouze omezený na vnitřní prostory, ale i venku.

K vašemu dotazu, vzhledem k tomu, že se ani ve venkovním prostředí ne vždy podaří dodržet ten rozestup, tak bylo třeba doporučit používání osobních ochranných prostředků i na veřejně přístupných místech, v zastavěných územích obce, i mimo zastavěné území obce, kde dochází na stejném místě a ve stejný čas k přítomnosti více osob na vzdálenost menší než dva metry. Je ale potřeba říct, že v současné době je jakékoliv další zavádění výjimek z různých opatření považováno za kontraproduktivní. Upozorňuji na to, že se na to tedy v tuto chvíli nedívám jenom jako lékař, ale spíše více jako ministr zdravotnictví, vycházím také z toho, že podobná nařízení jsou platná v řadě ostatních zemí a je to prostě naprosto jasné striktně dané pravidlo, ze kterého nechci, aby byly žádné výjimky. Je to stejné, jako když si všichni uvědomujeme, a na to si naši občané zvykli, že když se napiji, tak si nesednu za volant. Pravděpodobně by se taky nic nestalo, když bych se nenapil moc, tak bych asi někam dojel, ale třeba taky ne. A z tohoto pohledu je potřeba jasně nastavit, že toto opatření je bezpečnostní, je dočasné a je potřeba ho dodržovat a jakékoliv další výjimky, které snižují jeho efektivitu, nejsou vhodné, i když obecně s tím, co říkáte, souhlasím, ale tuto výjimku určitě doporučovat nebudu. Snížila by efektivitu toho opatření.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Pane ministře, vy jste mě trošku zmátl, protože jste tady několikrát řekl, že se jedná o doporučení a já se domnívám, že tedy vaše opatření je povinnost. To mi asi odpovíte, jestli se jedná o doporučení, nebo povinnost, protože povinnost je něco jiného než doporučení. Vy jste tady mluvil o případech, kdy lidé jsou v nějaké blízkosti. Nemusíme se bavit o dvou metrech, třeba o pěti metrech. Ale já jsem se ptal skutečně na situaci, kdy se člověk pohybuje sám v nějaké rezidenční zóně po ulici, kde skutečně nikdo není, tak mi, prosím, odpovězte, jak nošení roušky, i když jde člověk sám po prázdné ulici, zlepšuje epidemiologickou situaci a jaké je to riziko pro ostatní lidi. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Slovo má pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, odpovím na ten první dotaz. Ano, je to nařízení, není to doporučení, omlouvám se, je to nařízení, je to povinnost. A jakkoliv rozumím vaší logické argumentaci, tak jenom říkám, že i s ohledem na kontrolu na to, aby k tomu všichni přistupovali jednoznačně, tak je to prostě nastaveno takto. Ta diskuze byla vedena, souhlasím s tím, co vy říkáte, ve smyslu odborného argumentu, a jenom říkám, že jakékoliv výjimky v tomto opatření by snižovaly jeho efektivitu, proto nyní na dočasnou dobu je nařízeno takto.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Poprosím pana poslance Jakuba Jandu, aby přednesl svoji interpelaci na ministra školství Roberta Plagu. Máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji. Vážený pane ministře, dovoluji se vás dotázat na pár jednoduchých otázek týkajících se podpory velmi specifického okruhu vzdělávání, jimiž jsou sportovní gymnázia. Ačkoliv je gesce sportu svěřena Národní sportovní agentuře, Ministerstva školství se stále dotýká oblast sportovní přípravy na školách. V rozpočtu a plánech NSA se bohužel nedočteme, zda agentura v budoucnu počítá s rozvojem sportovních gymnázií, a to jak v oblasti podpory talentovaných žáků, i sportovní infrastruktury těchto škol tak, jak to bylo zvykem v dotacích Ministerstva školství v minulých letech, byť existuje příslib, že z dotačních titulů NSA budou mít možnosti čerpat příspěvkové organizace krajů. Vaše ministerstvo také snad v minulosti neformálně přislíbilo samotný dotační titul, který by byl určen pro rekonstrukce sportovního zázemí těchto gymnázií.

Moje otázky proto zní: Bude nadále Ministerstvo školství nějakým způsobem podporovat sportovní přípravu žáků? A existuje nějaký záměr Ministerstva školství pro obnovu sportovní infrastruktury na sportovních gymnáziích? Děkuji vám za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. A já požádám paní poslankyni Věru Kovářovou, aby přednesla svoji interpelaci na ministra zdravotnictví Jana Blatného.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Dobrý den. Vážený pane ministře, předbíhání v očkování se nelíbí rozhodně nikomu, ale v některých případech by stálo za to, zvážit nastavení systému. Právě to je případ lidí, kteří poskytují služby péče o seniory a další ohrožené skupiny obyvatel patřící mezi prioritně očkované skupiny. Zaměstnanci domovů pro seniory patří do prioritní skupiny 1A a jsou již postupně očkováni. Terénní sociální pracovníci oproti tomu spadli až do skupiny 1B a na očkování teprve čekají. Měli by přijít na řadu mezi únorem a červnem tohoto roku. Jsou to přitom právě tito sociální pracovníci, kteří se denně setkávají s desítkami až stovkami klientů z ohrožených skupin, z nichž mnozí ještě nejsou sami naočkovaní. Navíc na rozdíl od pracovníků v domovech pro seniory terénní pracovníci nevykonávají svou práci v ryze sterilních podmínkách s přísnými hygienickými normami. Je samozřejmě logické, že v místě pobytu klienta není možné docílit stejné úrovně sterility jako v pobytových sociálních službách. Riziko přenosu nákazy je zde tedy vysoké. Nákaza se mezi terénními pracovníky a jejich klienty již reálně šíří, a to i při dodržení veškerých ochranných opatření. Proto je otázkou, zdali by se očkování této skupiny obyvatelstva, která má reálný potenciál značně rozšířit nemoc mezi rizikové skupiny, nemělo stát prioritou.

Ptám se vás tedy, pane ministře, zda vy jako ministr zdravotnictví nemáte možnost reálně urychlit průběh očkování a apelovat na to, aby se sociální pracovníci v terénních službách skutečně proočkovali co nejdříve? A přichází také v úvahu úprava pořadníku? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má ministr zdravotnictví Jan Blatný.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená paní poslankyně, zaměstnanci sociálních služeb jsou zařazeni mezi přední prioritní skupiny očkování a jejich očkování probíhá v souladu s metodickým pokynem pro očkování, na kterém jsme spolupracovali s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s poskytovali sociálních služeb a to tak, aby byla prioritizace zacílena na ochranu nejzranitelnějších osob a zabezpečení nepostradatelných služeb, jako jsou právě i služby sociální. V současné době v rámci fáze očkování 1A jsou očkováni zaměstnanci, jak jste i vy uváděla, v zařízení poskytujících pobytové sociální služby, kde je s ohledem na charakter těch institucí obecně nejvyšší riziko, a mimochodem jsme díky tomu očkování a jeho efektivitě prokázali výrazný pokles společně s předtím zavedeným testováním. Koneckonců právě tento segment je dokladem toho, že očkování a testování fungují velmi dobře. Dále budou podle metodického pokynu očkováni další pracovníci sociálních služeb, zvláště ti v přímém kontaktu s klienty včetně terénních pracovníků. Očkování podle toho metodického pokynu probíhá ve fázi 1B, která pravděpodobně začne na přelomu měsíce, takže zhruba za dva týdny. Tato skupina potom bude mít zcela nejvyšší prioritu. To samo o sobě je teď už zařízeno a nastaveno. Jednáme o tom i se zde přítomnou paní ministryní, I dnes jsme o tom hovořili. Přípravu očkování těchto pracovníků tedy právě provádíme.

Takže rozumím vašemu požadavku, je oprávněný a bude co nejrychleji realizován, nejpozději v průběhu začátku dubna.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Má paní poslankyně zájem o doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jsem ráda, že jste si vědom, že terénní pracovníci v sociálních službách jsou také tou ohroženou skupinou, ale to, že by to mělo být až začátkem dubna, mně připadá trošku pozdě. Přece jenom je to měsíc a půl. Tak znovu se tedy ptám, říkal jste duben, to máme za měsíc a půl, zda by nebylo možné skutečně umožnit přednostní očkování právě těch sociálních terénních pracovníků, kteří přicházejí do kontaktu s celou řadou svých klientů. A musím říct, že se na mě obrátily právě charity i zaměstnanci terénních sociálních služeb právě s prosbou, zda by to nemohlo být upraveno ještě v těchto týdnech nebo během několika málo dní tak, aby skutečně mohli být přednostně očkováni. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr Blatný.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Já jenom, vážený pane předsedající, velmi krátce. Za 14 dnů je duben, nebo za dva a půl týdne. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak jsme si vyjasnili, kdy bude duben. Už jsme tady hlasovali, jestli je úterý, nebo pátek. (Veselo v sále.) Poprosím, aby další interpelaci přednesl pan poslanec Pavel Jelínek. Bude interpelovat ministra vnitra Jana Hamáčka.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji. Vážený pane ministře, po sociálních sítích se šíří video ze zásahu městské policie v Uherském Hradišti. Nechci posuzovat celý zákrok, jelikož záznam je až z části, kde dochází k násilnému zadržení osoby. Bohužel, záznam ukazuje traumatizující zážitek dítěte zadržované osoby. Takový silný zážitek může dítě ovlivnit na celý život. Jak mohli strážníci zahájit donucovací zákrok bez zajištění bezpečnosti dítěte?

Zároveň ve sdělovacích prostředcích proběhla reportáž z Řecka, kde silně represivní opatření vyvolaly nejdříve pokojné demonstrace, ale později reakce skupin agresivních obyvatel, které přerostly v pouliční boje. Řecká vláda dle mne moudře rozhodla o zmírnění represí a tím i k zklidnění situace.

Konkrétně k příkladu v Uherském Hradišti a zásahu při nedodržení vládních opatření, v tomto případě nošení ochrany dýchacích cest. Zde by zajisté po reakci na zapomenutí roušky mohlo následovat například poskytnutí roušky strážníky. Při váze jejich výzbroje by pouzdro na roušky jistě nezatížilo sloužící strážníky nadměrně a bylo by to významné výchovné gesto. Následně vzhledem k minimu lidí v okolí by mělo následovat doprovození osoby k jejímu vozu či místu bydliště tak, aby došlo k minimálnímu kontaktu s ostatními osobami. Donucovací chvaty a postup, jež byly zachyceny na videu, by měly být až jako poslední možnost, jak ochránit ostatní občany před potenciálně nebezpečnou osobou, notabene pokud by zadržovaná osoba byla pozitivní, tak by se strážníci vyřadili ze služby na dobu karantény.

V návaznosti na video ze sociálních sítí a reportáž z Řecka se ptám, zda Ministerstvo vnitra České republiky je schopno metodicky ovlivnit chování strážníků městských policií směrem k maximálnímu využití přesvědčovacích metod před donucovacími. Jelikož je tato složka zřizována obcemi, je jediná cesta k takové jednotné metodice právě přes Ministerstvo vnitra, které provádí komisionální přezkoušení těchto strážníků. Děkuji za pozornost. (Předsedající: Váš čas.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Pan poslanec Martin Jiránek nyní přednese svoji interpelaci na ministryni financí Alenu Schillerovou, připraví se paní poslankyně Pekarová.

 

Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, kolegyně, kolegové, dobrý den, paní ministryně. V pondělí vláda schválila základní formát nového kompenzačního bonusu pro podnikatele a firmy COVID - Náklady. Mám k tomu tři otázky.

Za prvé: první kvartál roku je pro zavřené či covidem omezené firmy nejsložitější období, a to nejenom proto, že jsou zavřené už tři měsíce, ale kvůli nižším tržbám obecně. Proč se nyní pro podstatnou část firem kvůli tvrdému nastavení vámi navrhovaných programů snižuje souhrnná výše kompenzace? To prostě situaci mnoha firem jednoznačně zhorší. Celý rok se snažíme kompenzacemi udržet co nejvíc firem živých a teď jim těsně před koncem tunelu, když už vidí to pomyslné světlo v květnu, v červnu, situaci ještě zhoršíme? Dnes možná ušetříme několik miliard, ale v podobě krachu malých a středních firem nás to v budoucnu bude stát několikanásobně víc.

Druhá otázka: proč jste nevyslyšeli volání zástupců firem, že celkové množství peněz pro programy určené je nízké a že by mělo být navýšeno? A prosím, určitě můžeme vynechat argument o zlé opozici, zlobivé opozici, která vám neschválí vyšší schodek. (Ministryně financí má poznámku mimo mikrofon.) 500 miliard je ohromná vata na to, aby se tam našlo pro vládou zavřené firmy trochu víc než 12 miliard.

A proč nejde tyto nové programy - to je třetí otázka - kombinovat s kompenzačním bonusem? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Paní ministryně má slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, tak vidím, že má příprava je zbytečná. Já jsem přesně nevěděla, kam budete cílit, ale to nevadí, já budu mluvit z hlavy.

No, nemůžu vynechat - nebudu říkat zlá opozice, to si vyhodnotí voliči v říjnových volbách, jaká je opozice nebo vládní koalice, to nebudu nikomu podsouvat, ale je to věc diskuze, že to tak je. Tady pořád zaznívají nějaké návrhy na zvyšování - to zvyšte, tam přidejte, to udělejte, ale pro schodek nezdvihl nikdo ruku. A to není 500 miliard. Já jsem to tady vysvětlovala xkrát, ráda vám to vysvětlím znovu, nedělá mi to problém.

Na výdajové straně bylo v rámci 500miliardového schodku schváleno asi 77,5 miliardy, 6,5 miliardy máme ve vládní rozpočtové rezervě, nepočítám tam 5 miliard pro armádu, ty jsou rezervované bokem. Takže máme něco přes 80 miliard. Tyto peníze budou vydány, všechny budou vydány na vládní pomoc. Teď jsme schválili 8 miliard pro Antivirus v pondělí, ale třeba i na odměny zdravotníkům, ty určitě nezpochybníte, že jo, že dáme odměny zdravotníkům nebo do sociálních služeb, to taky nezpochybníte. Takže já si nemyslím, že to je tak málo. Ale kdyby měly restrikce pokračovat třeba i za polovinu tohoto roku, tak to stačit nebude. To jsem už otevřeně řekla do médií a otevřeně to přiznávám do médií. A může se stát - já věřím, že se podaří zvládnout pandemii, jsem optimista, ale nikdo z nás, ani pan ministr zdravotnictví, který sedí tamhle, není schopen říct, kdy ji zvládneme, kdy otevřeme, kdy restrikce pominou, notabene to nemůžete chtít po mně.

Toto pololetí je zajištěno zhruba do června, máme zhruba 20 miliard na kompenzační bonus, navýšili jsme ho z 500 korun na 1 000 korun, nezapomínejte na to, to je pro všechny OSVČ, pro společníky malých s. r. o., dohodářům jsme nechali pětistovku, Antivirus samozřejmě. To jsou ty dva pilíře, nakonec řekla to tady nezávislá parlamentní komise, ve které byli všichni poslanci a kterou šéfoval, pokud vím, pan předseda klubu ODS Stanjura. Řekl, že nejúspěšnější program je kompenzační bonus a Antivirus. Ty zachováváme. A pak jsme vyslyšeli volání celé řady svazů a komor, ale i tady zaznívalo to od vás - nedělejte roztříštěné programy, udělejte jeden sjednocující.

Takže my jsme... ono to mělo nějaký vývoj. Na jaře jsme cílili spíše plošněji, na podzim jsme to cílili spíše - protože tak, jak se postupně uzavíraly některé segmenty ekonomiky, tak jsme to cílili. Teď jsme řekli: Trvá to dlouho, navýšíme a uděláme nějaký komplexní program. Samozřejmě ten komplexní program má tu výhodu, je to COVID 2021 a COVID - Ztráty nebo Nepokryté náklady tomu říká MPO. Je to samozřejmě vydiskutováno.

My jsme si stanovili tehdy takové pilíře a ty jsem prosadila do kompenzačního bonusu, takže teď to nebudeme měnit, když jsme na samém začátku si to takto řekli, že budeme zkoumat nebo poskytovat tuto kompenzaci při 50 % propadu příjmu nebo obratu nebo tržeb. Takhle to je v kompenzačnímu bonusu, který schválila i tato Poslanecká sněmovna, Senát, podepsal pan prezident, prošlo to, teď se v podstatě sbírají žádosti, od 15. se začíná vyplácet na Finanční správě 1 000 korun denně s tím, že tam prošla i kompenzace 80 % pro kraje, města, obce, na to taky nezapomínejme, přestože jsme navýšili RUD, od 1. ledna už mají navýšení rozpočtového určení daní v důsledku balíčku. Takže to, prosím, také nenechávejme stranou.

Antivirus máme zajištěn do konce dubna. Tam jsme zachránili přes 900 000 míst, to je také důležité, a teď jsou tady ty dva plošné programy, jeden je postavený, COVID 2021 na zaměstnancích, že budou čerpat na zaměstnance vyšší částku, ale samozřejmě mohou si ty peníze použít na svoje náklady.

A ti, co nemají zaměstnance, tak pro ty bude... anebo samozřejmě mohou zvážit, co je výhodnější... budou ty Nepokryté náklady a tam jsou vlastně dvě základní kritéria. První je propad tržeb nebo příjmů o 50 %, stejně jako u kompenzačního bonusu, a bude se kompenzovat 60 % těch nákladů. Samozřejmě že tady byla situace na podzim, kdy byla celá řada firem, která dosáhla - a to není výčitka - prostě měly kombinaci těch faktorů, že dosáhly na celou řadu pomoci, protože měly v nájmu nemovitosti, měly třeba ubytování, měly nárok na bonus nebo k tomu ještě Antivirus a tak dále. A pak byli podnikatelé, kteří třeba dosáhli na jednu třeba i žádnou pomoc, proto... (Předsedající: Váš čas.) jsme vytvořili tady tento komplexní program. Ale má to všechno svoje limity... (Místopředsedkyně se otáčí na předsedajícího.) Jestli ještě dostanu šanci, tak vám to dopovím.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Dostanete asi ještě šanci, paní ministryně. (Místopředsedkyně mimo mikrofon: Děkuji, pane předsedo.)

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji za popis situace, já bych spíše se vrátil k těm otázkám. Rozumím tomu, že je tam těch... je to 60 % maximum a rozumím tomu, že je tam těch 50 %. To, že se to nedá kombinovat s kompenzačním bonusem, mi nahrává i k myšlence, proč tam nedat limit třeba 40 %, protože se ukazuje i z analýzy hospodářských svazů, že tím limitem 50 % velká část firem vypadne, především ty, které se výrazněji snažily nějakým způsobem přežít, a výhodné to bude právě pro ty, které vlastně nedělaly vůbec nic. Takže proto se ptám, proč to nejde kombinovat, pokud to tedy nejde kombinovat s tím kompenzačním bonusem, tak proč. A proč tedy nesnížit těch 50 % na 40 %, kdy se ukazuje, že to je nějaká ta zlomová hranice, kdy nám hodně firem z té podpory vypadne. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Máte slovo, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji moc, pane poslanče, že jsem dostala šanci to dopovědět a samozřejmě rozšířit o odpovědi na vaše otázky. No, dalo se to i na 30 % dát, což byl původní požadavek svazu a komor. Ale všechno je to o tom, že když máte nějaké možnosti, když to snížíme, tak budeme muset snížit i tu částku a dosáhne na to méně firem. Prostě toto bude plošnější, když tam dáme těch 50 %. A jestliže má někdo propad 50 %, tak už to určitě prostě nějakým způsobem pocítil. A kombinace oba, jak kompenzační bonus, tak tato forma podpory, jde kombinovat s Antivirem, prostě to má... na to nemá vliv, Antivirus mohou kombinovat, protože mají třeba zaměstnance, a ten kompenzační bonus má cílit prostě na jejich potřeby, a ne na ty zaměstnance.

Dobíhá ještě COVID - Nájemné, s tím to mohou taky kombinovat, ale prostě my jsme nesledovali cíl, aby všichni měli všechno. Může si vybrat. To znamená, jestliže je pro něj výhodnější kompenzační bonus, vezme si kompenzační bonus. Jestliže je pro něj výhodnější tady tento COVID - Ztráty nebo Nepokryté náklady, vezme si tento program. Nebo dokonce tam je možné i to, že kdyby dospěl k názoru, že chce raději tento program, vrátí kompenzační bonus, dostane tento program, to už je komplikované, to je lepší si to spočítat dopředu.

A nezapomínejte ještě, že po dohodě v rámci politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně je účinný dneska pandemický zákon. Pandemický zákon má tam možnost, může uplatňovat, víte, že jsem to vzala pod křídla Ministerstva financí, může uplatňovat příštích... od účinnosti zákona má šest měsíců... pardon, 12 měsíců na podání žádosti o úhradu škody, je tam vyjmenováno, co je myšleno tou škodou, od toho se odečtou vyplacené kompenzace, tím pádem vlastně může ještě uplatnit tyto škody podle tohoto zákona. (Předseda: Váš čas.) Prostě vezměte si, že ty důvody jsou samozřejmě i rozpočtové.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a slovo má paní poslankyně Pekarová, přednese svou interpelaci na ministra zdravotnictví Jana Blatného.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážený pane ministře, minulý týden jsme zde byli ujištěni, že se preventivní testování na pracovištích nebude týkat vysokých škol a zdravotnických zařízení. Mimořádným opatřením vašeho ministerstva z 5. března však bylo nařízeno povinné testování zaměstnanců veřejných zaměstnavatelů na přítomnost koronaviru, a to bez výjimky pro zdravotnická zařízení a vysoké školy. Podle tohoto nařízení musí být jednou za sedm dnů testováni zaměstnanci státních příspěvkových organizací, tedy třeba též fakultních nemocnic. Totéž platí i pro nemocnice zřizované krajem a městem. Platí to pro veřejné vysoké školy, ale z nějakého důvodu už ne pro soukromé vysoké školy. Z čeho plyne tento nelogický nesoulad? Zdravotnická zařízení jsou již nyní na hraně svých možností a kapacit a povinné testy ještě více zatíží.

Dále: proč se toto opatření týká například studentů, kteří jsou zde dobrovolně na základě pracovní smlouvy, ale netýká se těch, kteří jsou zde též, ale pracovní smlouvy s nemocnicí nemají, protože jsou nasazeni krajem? Neuvažujete z uvedených důvodů o přepracování tohoto mimořádného opatření?

A dovolte mi také otázku na kapacitu PCR testování v České republice. Zajímalo by mě, proč přes rekordní nárůsty počtů nakažených v posledním měsíci zůstávají počty provedených PCR testů stále na stejné nebo podobné úrovni jako v té vlně, která byla na podzim, a co uděláte pro masivnější testování, a zejména navýšení kapacit, protože přece jenom PCR testy jsou zkrátka spolehlivé, spolehlivější než jakékoliv jiné formy testování. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a slovo má ministr zdravotnictví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Ministerstvo zdravotnictví, jak tady bylo řečeno, nařídilo každému veřejnému zaměstnavateli, který zaměstnává alespoň 50 osob, testování svých zaměstnanců. Ve většině případů je tedy nutné, aby byli testováni i zaměstnanci nemocnic, a to s frekvencí minimálně jednou týdně. Výjimku tvoří zaměstnanci, kteří pracují buď na home office, anebo zaměstnanci, kteří onemocnění prodělali anebo byli očkováni, což zrovna v nemocnicích tvoří asi 70, 75 % procent lékařského personálu a více než 50 % sesterského personálu nebo nelékařských zdravotnických pracovníků.

To zvlášť mimořádné opatření určené zdravotnickým pracovníkům platí u poskytovatelů zdravotnických služeb, poskytujících dlouhodobou lůžkovou péči nebo domácí péči, kterým je nařízeno s frekvencí jedenkrát pět dní, což jsou sociální služby a ty ostatní, tam je ten systém řešený poněkud odlišně. Takže cílem není nějakým způsobem rozlišovat od sebe jednotlivá zaměstnání, ale je to dáno tím, že první opatření nastavilo tuto povinnost v podnikatelské sféře a u zaměstnavatelů jiných než státních a druhé opatření potom to uvedlo na roveň u zaměstnanců státní správy, kam patří i nemocnice.

K vašemu poslednímu dotazu na PCR testy: jenom chci upozornit, že v současné době PCR testování, jehož kapacity jsou kolem 60 000 testů denně, je testování, které není používáno jako screeningové, ale je používáno jako indikované. To je i jeden z důvodů, proč jeho nárůst je jen o něco větší, není tak masivně vysoký, jako je nárůst antigenního testování, které je používané jako screeningové, protože PCR test je používán jako test konfirmační, který je indikovaný lékařem, a tudíž odpovídá nárůstu infikovaných osob s příznaky anebo pozitivních osob, nikoli nárůstu celkově provedených počtů testů, kde opravdu antigenní testy v současné době se zavedením testování ve firmách tvoří více než dvě třetiny všech testů a zhruba třetinu nebo o něco méně než třetinu tvoří PCR testy. Kapacity laboratoří jsou zhruba kolem 60-65 000 a počet provedených testů se různě pohybuje, ale mezi 30 a 45 tisíci testy PCR.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za odpověď. Pane ministře, ještě tedy, ta část se týkala i škol - vysokých škol a nesouladu mezi veřejnými vysokými školami a soukromými vysokými školami, pro které to opatření neplatí, tak zda to nehodláte v tomto případě zesouladit. A proč tedy není naplněn ten slib, že se nebude týkat zrovna těchto institucí povinnost testování. Chápu, že je žádoucí co nejvíce testovat, rozumím tomu a voláme po tom určitě, ale zrovna v případě těchto, řekla bych, možná neúmyslných výjimek to budí celou řadu otazníků, tak možná by to stálo za to přehodnotit, jestli tam některé subjekty vlastně jenom nevypadly z toho záměru, třeba opomenutím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr vidím, že má zájem odpovědět. Tak prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, děkuji za upozornění ještě v tomto smyslu. Já tuto situaci ještě prověřím s resortem školství.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s interpelací vystoupí paní poslankyně Tereza Hyťhová s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážený pane ministře zdravotnictví Blatný, již více než rok Česká republika bojuje s nemocí COVID-19. Chci se vás zeptat, zda ministerstvo podniká nějaké kroky pro prevenci a včasnou léčbu obyvatel, kteří již byli pozitivně testováni na COVID-19? Předpokládám, já samozřejmě nemám lékařské vzdělání, že v procesu boje s covidem víme, jak posilovat imunitu, zda nějaké léky snižují riziko těžkého průběhu této nemoci, které vitaminy urychlují léčbu a tak dále. Mají tuto informaci i pacienti? Mají ji vůbec naši praktičtí lékaři, na které se tito pacienti obracejí jako na první?

Každý nakažený dostane od hygieny esemesku s výsledkem testu. Nebylo by třeba vhodné, aby každý pozitivně testovaný dostal nejenom tu esemesku, ale také aby v té esemesce byl návod, co může udělat pro své zdraví? Pevně věřím, že se imunologové a lékaři po roce pandemie dokážou shodnout, které látky tělu během covidu pomáhají. Odborná veřejnost mezi ně uvádí také antivirotikum Isoprinosine, je to například z úst pana profesora Berana, dále vitamin D, zinek, vitamin C apod. Nechci se teď pouštět do debaty, o která léčiva a vitaminy se jedná, to mi ani jako nelékařce vůbec nepřísluší. Jde mi pouze a pouze o podstatu této věci. Mám obavu, že se tyto informace nedostávají k pacientům, obzvláště těm, kteří třeba nemají doma internet. Otázka tedy zní, proč v tomto ministerstvo ještě nepodniklo žádné kroky, případně jestli je zvažujete, jestli jste nad tím přemýšleli a jestli se v tomto něco chystá, nějaká změna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a než dám slovo panu ministru zdravotnictví, tak přečtu omluvu pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, který se omlouvá dnes od 15 hodin z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, milá paní poslankyně, v kontextu této interpelace bych rád připomněl, že problematika prevence šíření je cestou Ministerstva zdravotnictví komunikována směrem k veřejnosti od počátku, od počátku globalizace této hrozby, a to především prostřednictvím přímo řízeného subjektu, kterým je Státní zdravotní ústav, ale samozřejmě i napřímo ministerstvem kromě osvětových aktivit a materiálů. Příkladem uvedu například video natáčené ministerstvem ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a ČVUT, jakým způsobem se chránit, a tak podobně. Otázkám prevence je věnována i celá řada článků, které jsou k dohledání na webu Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu, krajských hygienických stanic i zdravotních ústavů.

Pokud se týká nějaké jednoduché prevence, tak ona bohužel není k dispozici. Kdyby bylo něco, co by fungovalo tak v uvozovkách zaručeně, jak bychom si přáli, potom bych byl první, kdo by byl rád, aby to bylo komunikováno. Již delší dobu existuje informace, kterou mají i všichni praktičtí lékaři i řada pacientů o tom, že zejména v naší populaci, která má nedostatek vitaminu D, tak podávání tohoto vitaminu může být prospěšné. Ostatní léky, i včetně těch, které jste zmiňovala, nelze jednoznačně doporučit a patří, tak jak jste i sama řekla, do rukou lékaře. Byl bych velmi rád, kdyby se dalo říct něco, co by specificky vedlo k prevenci tohoto onemocnění, ale takovouto informaci nemám, takže ji nemohu ani cíleně sdílet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Dobře. Děkuji, pane ministře, za odpověď a rozumím tedy tomu tak, že v tuto chvíli nejsou žádné - v podstatě vy nemůžete nebo nelze odpovědět, jaké léky přesně by ten člověk měl užívat, a tak dále. Rozumím tomu a předpokládám, že tedy pokud by v budoucnu došlo k nějaké změně, že by byly nějaké léky, které by byly uznány, schváleny, tak by jistě byly doporučovány našim občanům. Můžu tomu takhle asi rozumět? (Ministr Blatný souhlasně přikyvuje.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s interpelací vystoupí paní poslankyně Dana Balcarová s interpelací na pana ministra zemědělství Miroslava Tomana. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážený pane ministře, ráda bych zde zmínila věc, která dlouhodobě trápí hospodaření se zvířaty. Jedná se o transport a obchodování se zvířaty mimo Českou republiku. Když jsou zvířata transportována na velmi dlouhé vzdálenosti, je to nejenom za hranice České republiky, ale i za hranice Evropské unie, zvířata tímto velmi trpí. Trpí stresem, bolestí, můžou si způsobit zranění během toho transportu, paniku také. Existuje nařízení Evropské rady z roku 2005, které upravuje transport hospodářských zvířat na dálkové převozy, a tam je přesně stanovena nějaká hraniční teplota, která může v tom vozidle být. Je to od 5 do 25 stupňů, je to doba, kdy musí být udělána přestávka. Ta doba vždycky třeba u velkých hospodářských zvířat, jako jsou koně, krávy, ovce, musí mít délku 24 hodiny, aby se zvířata mohla zotavit. A tato pravidla dle statistik, které vedou nevládní organizace, a to i evropské, jsou často porušována a od roku 2012 došlo ještě k výraznějšímu exportu nejenom do Turecka, ale i do Afriky. Ta zvířata opravdu během přepravy trpí.

Vyváží také hodně českých chovatelů a já jsem se chtěla zeptat, kdy bude toto Ministerstvo zemědělství řešit, aby opravdu stanovilo nejenom podmínky, které vycházejí z té evropské směrnice, ale bude kontrolovat dodržování těchto pravidel. Já jsem tady ještě přinesla obrázek, jak ta zvířata opravdu (Předsedající: Čas!) nejsou v pohodě. (Ukazuje fotografii.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Na vaši interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně. Další vystoupí s interpelací paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jsem velmi ráda, že tady, pane ministře, jste a že můžeme společně probrat, co s tím, co se děje nyní maminkám, rodičkám, které jsou covid pozitivní, a jejich novorozeným dětem v některých porodnických odděleních. Uvědomuji si, že dneska má zdravotnictví mnoho problémů, nese na bedrech velikou zátěž, současně ale existují nějaká doporučení odborných společností i pro současnou situaci. Setkala jsem se s několika případy velmi alarmujícími, i třeba 14denního odebrání novorozence covid pozitivní matce, kde nebyly jiné další důvody.

Konzultovala jsem se senátorem a zároveň přednostou gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, panem docentem Šimetkou s tím, že paušální odebírání dětí covid pozitivním rodičkám je nepřijatelné. Mě v tomto zajímá, jakým způsobem se vy stavíte na stranu dětí a na stranu pacientů a snažíte se pomoci naplnit vědecká doporučení odborných organizací. Jde o to, aby se zamezilo protizákonným neodborným postupům, kdy jsou na některých místech poměrně paušálně covid pozitivním rodičkám odebírány děti.

Druhá věc je to, že po císařském řezu je důležité umožnit bonding, a zase v dnešní situaci je možné za podmínky negativních testů, veškerých ochranných pomůcek a tak dále umožnit přítomnost otce dítěte, protože některé nemocnice odmítají nechat dítě s matkou samotné. Tak to je druhá věc, kde bych se ráda zeptala, jak pomáháte tomu, aby se v téhle věci dodržovala ta výjimka ze zákazu přístupu... (Předsedající: Čas, prosím.) ... zákonného zástupce dítěte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, k dané problematice sdělím, tak jak vy jste řekla, že odborná společnost doporučuje, aby byl zachován co největší kontakt mezi matkou a novorozencem. S tím jednoznačně souhlasím, sám jsem pediatr. Jde o doporučení odborné společnosti, je tedy na konkrétním poskytovateli zdravotních služeb, v jakém rozsahu stanoví určitá opatření, ale ztotožňuji se s tím, že je potřeba maximalizovat tady tento požadavek, který je odborně i eticky zcela oprávněný.

Může se stát, že dojde k dočasnému oddělení matky od novorozence, například z důvodu závažného průběhu onemocnění u maminky, která třeba potřebuje intenzívní péči a podobně, nebo naopak nemůže být hospitalizovaná na porodnici, i když to dítě, novorozenec, tam hospitalizované být musí. Zcela výjimečně to mohou být opatření k ochraně veřejného zdraví, aby nedošlo k šíření infekce v rámci poskytovatele zdravotních služeb, to ale většina porodnic má nastaveno tak, že mají oddělené boxy pro maminky, které jsou covid pozitivní, takže tam ten problém také zásadně nevidím.

Kontakt mezi maminkou a novorozencem je určitě důležitý i koneckonců z důvodu prospěšnosti kojení, které není kontraindikováno u covid pozitivních matek. Je samozřejmé, že u těchto maminek musí být dodržována přísnější hygienická opatření, zvýšená hygiena rukou, nošení respirátoru a podobně, při přímém kontaktu s novorozencem ve smyslu jeho ochrany.

Doplním také, že pokud je prokázána pozitivita u covid pozitivních maminek, jsou novorozenci testováni po 24 hodinách od narození. Při plánovaném porodu čili nejčastěji císařském řezu se zpravidla ženám screeningové testy dělají, ale u žen, které přicházejí do nemocnice se spontánním porodem, tak se rutinně testy neprovádějí. Rozhodnutí tedy závisí vždy na konkrétním ošetřujícím lékaři a na podmínkách v té nemocnici, ale když se ptáte mě jako ministra zdravotnictví nebo jako lékaře, tak v žádném případě nedoporučujeme paušální odebírání novorozenců covid pozitivním maminkám, jednoznačně preferujeme nastavení takových opatření, která by umožnila co nejužší a přitom bezpečný kontakt nově narozeného dítěte s matkou.

Co se týká otce u porodu, tak i tam jsou stanovena opatření, tady tato třetí osoba u porodu, konkrétně otec, vlastně vždy byla maximální snaha o to, aby mohl za dodržení těch bezpečnostních nebo hygienických podmínek u porodu být, a já tady toto také určitě také podporuji. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane ministře, děkuji za potvrzení, že ta odborná stanoviska, která jsem měla k dispozici, jsou v pořádku. To, že kojení není žádnou kontraindikací v případě, že je žena covid pozitivní, je samozřejmě také velmi důležitá informace. Ale přece jenom jsme tady na interpelacích, jsme tady v situaci, kdy toto se fakticky v naší zemi děje. Vy jste řekl, že to je na poskytovateli zdravotních služeb, ale přece jenom jste ministr, máte k dispozici ministerstvo. Podniknete nějaké kroky, aby se poskytovatelé zdravotních služeb zdrželi zbytečného paušálního odebírání novorozenců v případech, kdy matka nemá těžký průběh, nemusí být hospitalizována na JIP, jde prostě pouze opravdu o to, že vyšla pozitivní? Jde mi o to, jestli využijete tu svou pravomoc, doporučení odborné společnosti znovu poslat na gynekologicko-porodnická oddělení a podobně?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem odpovědět. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, paní poslankyně, Ministerstvo zdravotnictví není ten, kdo by měl znovu rozesílat doporučení odborných společností po jednotlivých nemocnicích, ale ve chvíli, kdy bych měl tuto informaci, jako že ji doposud nemám, slyším ji zde od vás poprvé, tak ve chvíli, kdy by přišla jakákoliv takováto stížnost nebo podnět, že v některém z našich zdravotnických zařízení jsou paušálně odebírány děti covid pozitivním maminkám, tak to samozřejmě budeme šetřit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí je pan poslanec Radek Koten, který vystoupí s interpelací na pana ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Ještě jednou dobré odpoledne, dámy a pánové, vážený pane předsedající. V České republice se dějí poměrně zvláštní věci. Dá se říci, že ilegální migrant může projet naprosto bez problémů přes několik okresů, přes hranice České republiky a zjeví se kdesi uprostřed České republiky, například na Českomoravské vysočině anebo v Plzni anebo na nějakém jiném místě, a většinou je to až na oznámení řidiče toho vozidla nebo při vykládce a podobně. V kontrastu s tím tady policisté dělají brutální zásahy proti našim obyvatelům, kteří jdou po prázdné ulici s dítětem a nemají roušku. Já si myslím, že toto je výsledek opatření, která skutečně mnohdy odporují zdravému rozumu, a dá se říct, že lidé to vnímají tak, že už jsou za hranicí debility. Zásahy policistů proti civilnímu obyvatelstvu tímto způsobem na prázdné ulici jsou pro mě naprosto nepřijatelné. Zrovna tak jsou pro mě nepřijatelné skutečnosti, že ilegální migranti mají jakési privilegium - přijet odkudsi, projet téměř celou Českou republiku, aniž by si toho někdo všiml.

Pane ministře, já vás vyzývám, aby Ministerstvo vnitra konečně začalo chránit občany této republiky, aby proti nim nezasahovalo tímto způsobem. Já vím, že městská policie - ten poslední zásah - není pod ministrem vnitra, ale městská policie plní příkazy, které si vynucuje Ministerstvo vnitra... (Předsedající: Čas, prosím.) ... vaším způsobem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Petr Bendl s interpelací rovněž na pana ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, v médiích se objevila zpráva, že Ministerstvo vnitra hodlá v téhle pro Českou republiku složité ekonomické situaci nakupovat vodní děla proti demonstrantům za částku zhruba 130 milionů korun. Osobně jsem přesvědčen, že si myslím, že to jsou výdaje zbytné, zvlášť v situaci, kterou dnes řešíme, kdy jsou na tom občané, firmy, společnosti velmi špatně v důsledku covidové situace. Proto se vás chci, pane ministře, zeptat, jestli je to pravda a jaké opravdu vážné důvody vás vedou k tomu, abyste částku zhruba 130 milionů Kč vydávali na nákup vodních děl proti demonstrantům. Děkuji vám za vaši rychlou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za interpelaci, bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí vystoupí pan poslanec Ondřej Benešík s interpelací na pana ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, zavedením zákona o státní bezpečnosti loni v létě došlo k zásadní změně právního systému v Hongkongu. Jednalo se o porušení vysokého stupně autonomie, který v Hongkongu přiznávají britsko-čínské dohody i hongkongská miniústava. Na počátku března tohoto roku schválilo Všečínské shromáždění lidových zástupců také změnu volebního a právního systému v Hongkongu. Cílem úpravy volebního systému v Hongkongu je vytlačení opozice z politiky. Ředitel čínského úřadu pro záležitosti Macaa a Hongkongu avizoval, že změny volebního systému v Hongkongu, například požadavek vlastenectví kandidátů pro volbu do legislativní rady, se budou týkat i tamní justice. Právní a politický systém v Hongkongu je tedy zákonem o státní bezpečnosti a úpravou volební a právní legislativy postupně demontuje demokracii.

Zákon o státní bezpečnosti je a bude využíván proti disentům v Hongkongu i v zahraničí. Umožňuje vydání podezřelých na čínskou pevninu. Z tohoto důvodu řada demokratických států vypověděla či zmrazila smlouvu o vzájemném vydávání odsouzených. Táži se vás, pane ministře, zda by také Česká republika neměla s Hongkongem extradiční dohodu vypovědět nebo zmrazit. Bude-li nadále uplatňována, mohl by Českou republiku o vydání odpůrce režimu požádat Hongkong a na základě zákona o státní bezpečnosti by ho mohl předat do Číny, kde není garance spravedlivého procesu.

Nic takového bychom ale jako demokratická země hlásící se k podpoře lidských práv a demokracií ve světě neměli dopustit. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, na interpelaci bude odpovězeno rovněž písemně. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Golasowská s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, mezi respirátory, jejichž použití nařizuje česká vláda, jsou i ty čínské s označením KN95. V Číně se respirátory netestují na přenos kapének ani nesplňují evropské normy na těsnost.

Pan Günsberger otestoval už stovky respirátorů a z těch čínských prošlo zkouškou jen drtivé minimum. Respirátory z Číny chrání před prachem, ale ne před kapénkami. Poznat se dají jen podle označení, jinak vypadají stejně. Ty, které jsou v pořádku, by měly být označeny jako FFP2 nebo FFP3 a také by na nich měla být uvedena evropská značka CE a čtyřmístný kód. Vedle toho by nemělo chybět ani označení NR, které říká, že pomůcka je jednorázová, nesmí se opakovaně používat. Také by měl být uveden název výrobce, distributora nebo ochranné známky. V případě, že tam tyto věci nejsou, nemá smysl výrobek dál zkoumat, protože už na první pohled není v pořádku.

Respirátor KN95 v žádném případě není shodný s FFP2. Tím, že vláda podpořila používání respirátorů KN95, se však na trhu objevilo obrovské množství těchto nekvalitních ochranných pomůcek a stále se sem dováží nové. Stát selhal v kontrole, nedodal finance, aby instituce mohly posílit kontrolu těchto výrobků, a je samozřejmě otázka, jestli to byla jen nešikovnost, nebo záměr. A já se, pane ministře, ptám, zda víte o distribuci těchto čínských respirátorů, které občany před nákazou nechrání? A jaká opatření přijmete, aby distribuce dále neprobíhala, a zda budete respirátory testovat a upozorňovat občany, aby si dali pozor na koupi nekvalitních respirátorů? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, milá paní poslankyně, čínská norma s názvem GB 2626 2006 rozlišuje mezi respirátory s filtrem typu KN a typu KP. Filtr typu KN filtruje pouze neolejové částice, filtr typu KP filtruje potom také olejové i neolejové částice. Konkrétně ten rozdíl spočívá v tom, že tato norma s filtrační účinností pro KN95 předepisuje pouze aerosol, není to tedy jen prach, ale je to aerosol NaCl čili roztoku soli, zatímco evropská norma NN 149 předepisuje nejenom aerosol částic NaCl, ale též parafínový olej, to znamená i olejový roztok, který konkrétně v případě pandemie o něco lépe simuluje záchyt kapének, a to včetně delšího časového intervalu, kdy respirátor při používání díky dýchání postupně zvlhne.

Za zmínku stojí to, že test s parafínovým olejem předepisuje čínská norma samostatně pro jiný typ respirátoru, kterému říká KP95, nikoli KN95. Vy jste tady zmiňovala to různé číslování, za označení filtru se potom přidává číslo značící procento filtrace a existují potom ještě filtry s ventilem nebo bez ventilu. Obecně respirátor typu KN95 tedy filtruje neolejové částice s účinnosti minimálně 95 %, není to tedy jenom proti prachu, je to i proti tekutým, ale neolejovým částicím, je tato garance.

Respirátory typu KN100 nebo KP100 potom mají účinnost téměř 100 %. Z toho vyplývá ten rozdíl, který je v tom, že obě dvě normy nejsou úplně totožné, ale nejsou nesrovnatelné, a nemyslím si, že by se dalo říct, že tento respirátor nechrání oproti použití standardní masky, takzvané chirurgické roušky, je tam ochrana pořád výrazně větší, ale máte pravdu, že ty normy nejsou zcela identické. My jsme je vyhodnotili jako dostatečné, tak jako i zbytek Evropy. Naše doporučení jsou v souladu s doporučením OECD a ostatních autorit, proto je také používáme.

A je pravda, že jednotliví výrobci, když jsou potom jejich respirátory testovány v různých, třeba nezávislých firmách a podobně, mohou vykazovat různé výsledky. My se musíme řídit tím, co ten výrobce jako výrobce a dodavatel zdravotnického prostředku dodá při jeho dodávce a registraci v České republice, a tak také postupujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Já se chci jenom zeptat, pane ministře, mám tomu rozumět, to znamená, že i ty čínské respirátory mohou občané používat, a že jsou tedy bezpečné a chrání je před kapénkovou nákazou, před virózou? A pak ještě, zda jsou o tom občané informováni, protože samozřejmě ve společnosti vlastně probíhají diskuze o tom, zda ty čínské respirátory vlastně jsou k čemu, nebo ne, tak jsem se na to chtěla zeptat, zda nějak Ministerstvo zdravotnictví dává veřejnosti ten signál, že tedy i používání tohoto typu čínského respirátoru je bezpečné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Já bych úplně nechtěl zabíhat do toho, jestli jsou čínské nebo jiné, protože tam jde spíš o to, podle které normy jsou vyrobené. Ony i ty, které jsou vyrobené podle evropské normy, mohou být klidně vyrobené mimo Evropu. Ale ta norma, která vede k označení respirátoru KN95, a česká norma FFP2 nebo evropská norma FFP2 je z našeho pohledu srovnatelně bránící té infekci. A proto i v usnesení vlády jsou uvedeny obě dvě tyto normy. Lidé si respirátor, který je prokazatelně vyrobený podle obou dvou těchto norem, mohou koupit a prokazatelně jim bude poskytovat vyšší úroveň ochrany než běžná chirurgická maska.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Jan Skopeček s interpelací rovněž na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já jsem v minulém týdnu zaznamenal v médiích zprávu o seniorském páru ze středních Čech, který dostal nabídku od svého praktika na očkování, ale vzhledem k tomu, že již byl zaregistrován a zapsán v registračním systému na očkování, tak ho posléze ten praktik oočkovat nechtěl, protože podle regulí nemohl.

Následně se tento pár chtěl z registračního systému odhlásit, protože vakcína od praktika by byla rychlejší cestou, jak se bránit proti covidu, nicméně vzniklo jakési martyrium toho, že přes opakované volání a urgence na lince, kde mají dostat klienti informace a kde mají dostat radu, jakým způsobem se zachovat, dostával rozporuplné informace, že se z toho systému odhlásit nedá. Později jiný operátor řekl, že to lze, a zkrátka s tím byl velký problém.

Já bych se, pane ministře, chtěl zeptat, jestli máte informaci, o jak velký počet takovýchto seniorů se jedná. Protože rozumím tomu, že tento medializovaný případ byl jedním z mnoha, tak se chci zeptat, jestli víme číslo lidí, kteří se do takových problémů dostali.

Ale to, co je asi důležitější, je, že jsem se vás chtěl zeptat, jestli jste na základě této informace, kterou jste asi zaznamenal také, jestli byla v registračním systému, v tom softwarovém programu zjednána náprava tak, aby skutečně bylo možné se z registračního systému odhlásit pro ty klienty, kterým se nabízí rychlejší cesta k očkování, a zda už je tedy sjednocena metodika nebo informace, které poskytují lidé, kteří jsou na těch poradenských linkách a radí klientům, jakým způsobem se zachovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pane poslanče. Zrušení registrace na očkování na očkovacím místě z důvodu zájmu o očkování u praktického lékaře by se v principu nemělo dít, jakkoliv víme, že to děje. Je to složitá situace, pokusím se to nějak shrnout. Předně je potřeba si uvědomit, že hlavním cílem očkování je proočkovat v co nejkratší době co největší počet lidí i v okamžiku omezených zdrojů, jak materiálních, lidských, vakcinačních a podobně. Je nutné prioritizovat jednotlivé úkoly a každá část toho systému musí plnit svoji roli.

Rolí praktických lékařů nyní není přebírat lidi, kteří jsou už zaregistrovaní v systému, ale soustředit se na ty, kteří z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí být očkováni na očkovacích místech a o registraci ani nepožádali. Jedná se zejména o skupinu nad 80 let, imobilní pacienty, stejně tak jako pacienty nad 70 let, kteří se ještě neregistrovali a rádi by byli naočkováni u svého praktického lékaře. Ono se to ve velké míře děje, protože tak, jak je vidět z dat, která přicházejí od praktických lékařů, kteří za první týden už zaregistrovali několik set tisíc pacientů a provedli očkování u několika desítek tisíc pacientů, tak je vidět, že to takhle většinou probíhá.

Zrušení registrace z úrovně praktického lékaře opravdu není možné, protože z důvodu ulehčení práce pro praktické lékaře byl jejich softwarový systém alterován. Jedná se o propojení systému ISIN-OČKO na centrální registrační systém a praktičtí lékaři tak nemají možnost přístupu do CRS, protože by to bylo pro ně zdržující a složité. Pracují s tím, co všichni znají, s takzvaným ISIN. Není to v podstatě ani možné z pohledu technické stability toho systému.

Zrušení registrace přes linku 1221 je nyní někdy využíváno, ale upozorňuji, že reálně to nejenom vede k přetížení té linky v situaci, kdy ten operátor 1221 tu registraci ani nemůže zrušit jenom na podkladě toho telefonátu, protože si představte, že by se někdo mohl vydávat třeba za toho seniora a zrušit mu takto termín, aniž by operátor měl možnost to nějakým způsobem ověřit, že jde opravdu o tu danou osobu. Takže toto je jakási prevence zneužití, nikoliv neochota. Ve výjimečných případech se to dá řešit pomocí mailového ověření, ale opravdu jsou to výjimečné případy a ten proces není úplně jednoduchý.

Takže cílem je opravdu, aby tyto dva systémy spolu nesoutěžily, aby se lidé nepřeregistrovávali z jednoho na druhý. V případě, že je to z nějakého důvodu opravdu nutné a pacient se rozhodne zrušit svoji registraci, tak jedinou možností, která je jednoduchá a je spojena i s ověřením, je, osobně navštívit očkovací místo, kde byl zaregistrován, a zrušit svoji registraci, protože se může prokázat tím, že je to opravdu on.

Nemám nyní detailní čísla, detailní představu o tom, kolika lidí se tady toto týká, to bych si vymýšlel. Je důležité také říct, že i do budoucna se nějakým způsobem nebráníme nalezení tohoto řešení. Ale technický tým, který je tím pověřen, v současné době pracuje na jiných urgentních úkolech. Je potřeba si poradit nejenom s technickým řešením, ale také s faktem, že očkovacím místům je v rámci krajů přidělována vakcína podle počtu registrovaných. Je to další důvod, který by poměrně zásadně rozkolísal celý ten systém. Kdyby se stalo to, že by docházelo k výrazným změnám těch registrací, tak by vlastně neodpovídala celá logistika. Kdyby se ten počet měnil, tak vlastně celá koordinace očkování by byla zesložitěna.

Takže prosím, nesnažme se přeregistrovávat ty, kteří jsou z vás registrovaní, zůstaňte v registračním systému. Ti, kteří se chtějí očkovat u svého praktického lékaře, ať se primárně očkují u svého praktického lékaře a v těch výjimečných případech je to v současné době možno řešit tak, že bude kontaktováno očkovací centrum, které může registraci zrušit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za odpověď, pane ministře, ale musím říct, že ta odpověď mě zčásti překvapila. Čím jsem překvapen, je, že v dnešní digitální době - a my se chceme dostat do stále digitálnějšího světa - je nutné, aby člověk, který se zaregistroval, šel sám osobně na očkovací místo, čímž vlastně tyto seniory, kteří by se chtěli odhlásit z registračního systému, vlastně vyzýváme, aby šli na místo, kde se potkají s ostatními z rizikových skupin, kteří se jdou oočkovat.

Mně to přijde naprosto jako neuvěřitelná a neakceptovatelná rada a myslím si, že ve chvíli, kdy prostě lze ověřit toho seniora i jinak než telefonním číslem, je to prostě strašlivá chyba, a nerozumím tomu, že můžeme vyzývat seniory, aby se osobně docházeli odhlašovat na očkovací místa. To jsme v tom moderním Česku tedy opravdu postoupili hodně daleko.

Druhá věc: vy vlastně v té odpovědi říkáte, že ti, co se chovali odpovědně, zaregistrovali se, jsou dneska v tom systému... (Předsedající: Čas, pardon.) ... a třeba v důsledku toho nedostatku vakcín nemohou dostat to očkování (Předsedající: Čas.), tak jsou v horší pozici než ti, kteří se nenaočkovali... (Předsedající: Pane poslanče...) ... a oslovili je praktici.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dodržujme prosím čas, který je dán na položení otázky na interpelaci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Já jenom krátce. Já si naopak myslím, že ti, kteří se budou odregistrovávat a znovu se snažit zaregistrovávat, tak se dostanou ke své vakcíně později než ti, kteří jsou registrovaní v tom systému.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, vážený pane ministře. Moje dotazy budou směřovat k nově navrženému programu COVID - Nepokryté náklady. Tento program by měl být určen pro fyzické i právnické osoby, které měly pokles obratu alespoň o 50 % a podpora by měla činit 60 % takzvaných nepokrytých nákladů. Od nákladů se mají odečítat vyplacené podpory z ostatních programů.

Avšak i když je program určen pro fyzické osoby, tedy také osoby samostatně výdělečně činné, není tento program podle návrhu slučitelný s kompenzačním bonusem a v tom vidím značný rozpor. Proč by program nemohl být slučitelný s kompenzačním bonusem, pokud by se o tuto podporu snížily nepokryté náklady stejně jako u ostatních programů? Co je věcným důvodem neslučitelnosti? Můžete mi to, pane ministře, vysvětlit, proč u ostatních podpor slučitelnost možná je a u kompenzačního bonusu není? Kompenzační bonus i přes jeho zvýšení na 1 000 korun nepokryje u mnohých živnostníků jejich náklady. Tak proč jsou takto z podpory COVID - Nepokryté náklady vyloučeni? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví písemně na tuto interpelaci. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Martin Jiránek s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji mnohokrát. My jsme s panem ministrem již částečně domluveni, protože jsem podobné otázky položil včera, akorát to dneska trochu doplňuji. Takže mám šest otázek.

První otázka je: V současnosti je systém antigenního testování přetížen vysokým zájmem. Řešili jsme to tady včera i několikrát. Plánujete zvýšit jeho současné kapacity, jak a kdy?

Za druhé: Jak dlouho plánujete, že se ve firmách bude povinně testovat? Do května, do června, do července? Tato informace by byla pro firmy vhodným vodítkem, kolik peněz na testování připravit i jak se připravit personálně a logisticky.

Třetí otázka: Zda, kdy a jak plánujete zpřesnit a zrychlit trasování? Protože podle předpokládaného vývoje zlepšení situace a budoucího rozvolňování nás toto možné řešení, tedy kontrola epidemie přes testování a trasování, za dva tři měsíce už bude čekat. Dobře si pamatujeme, jak na podzim chyběli navolávači.

Čtvrtá otázka s tím souvisí: Od jakého množství nakažených denně počítáte, že bude trasování fungovat s maximální efektivitou?

Pátá otázka: Klíčové je, jak oba víme, mít dostatečně zvládnuté očkování i včetně dostatečných kapacit. Odborníci i část lékárníků hovoří o možnosti očkování v lékárnách. Připravujete v této oblasti něco, nebo tímto směrem nemíříte?

A za šesté, už se na to ptala dneska kolegyně Richterová: V Německu se připravuje desetiletý projekt na každoroční očkování circa 30 milionů lidí, než se covid stane jen takzvanou sezonní chřipkou. Plánuje se i u nás něco takového nebo podobného na další roky?

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a já poprosím pana ministra Blatného o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, k těm dotazům, které byly vzneseny i včera ještě, bude následovat i písemná odpověď, ale posnažím se odpovědět na to, co jste řekl teď. Ve věci testování bych rád sdělil, že aktuálně probíhá velmi masivní testování, a to dokazují nejlépe aktuální čísla, kdy za včerejší den bylo provedeno více než 130 000 testů a za předvčerejší a za včerejší den dokonce více než 150 000 testů. Takže ten nárůst je poměrně razantní. Ve chvíli, kdy víme, že budeme potřebovat zhruba 2 miliony lidí otestovat každý týden nebo necelé 2 miliony lidí, tak to právě odpovídá tomuto počtu testů kolem 150 000 denně. Za posledních sedm dní bylo celkem provedeno navíc více než 200 000 PCR testů a více než 550 000 antigenních testů. To jsou čísla, která ukazují určitě pro masivní nárůst toho testování, díky kterému se daří vychytávat celou řadu asymptomatických případů. Jenom v těch fabrikách nebo v zaměstnáních, i když to teprve začíná, to už byly stovky případů, stovky lidí, které by jinak zachyceny nebyly.

K druhé části toho dotazu, to je trasování, provádění epidemiologického šetření s cílem dohledat epidemiologicky významný kontakt a nastavit příslušná opatření za využití elektronických nástrojů, bych chtěl sdělit, že tento systém funguje. Denně je navoláváno několik desítek tisíc hovorů, a to jak pozitivním osobám, tak i rizikovým kontaktům. Ten počet asi 1 300 operátorů callcentra se dále navyšuje. Průměrný počet oznámených rizikových kontaktů za 30 dní je tedy bohužel stále kolem jedné, to je ten hlavní limit, který existuje. Musí bohužel celý ten systém spoléhat na to, co lidé nahlásí, co lidé řeknou. Do systému je nyní zapojeno už téměř 2 000 osob z původních 1 300 z řad nejenom pracovníků krajských hygienických stanic, ale i dalších subjektů, jako je Armáda České republiky, Policie, Celní správa a externí spolupracovníci. Denně je provedeno šetření u více než 10 000 pozitivních osob a prioritní důraz je potom kladen zejména na podezření na některou z nových variant. Tam dokonce toto šetření přímo dělají terénní epidemiologové, tam se to nedává do rukou dobrovolníků anebo jenom lidí v callcentrech.

K dalšímu dotazu ve věci očkování bych chtěl sdělit, že ke dni 10. 3. k 8. hodině večer bylo vykázáno 948 144 aplikovaných dávek očkování u bezmála 700 000 unikátních osob, které dostaly minimálně jednu dávku, a u zhruba 280 000 osob bylo ukončeno očkování dvěma dávkami. Do konce týdne předpokládáme, že počet osob, které dostanou alespoň první dávku, překročí milion. K 10. 3. bylo rovněž očkováno aspoň jednou dávkou téměř 240 000 osob ve věku 80 let, což představuje celkově asi 54 % těch všech lidí v dané části populace, ale téměř 75 % těch, kteří se chtěli očkovat. To znamená, tam je ta úspěšnost poměrně velká. A u osob ve věku nad 80 let bylo u čtvrtiny z nich dokonce už dokončeno očkování dvěma dávkami. Celé tempo očkování se urychluje, jak z toho koneckonců vyplývá, a předpokládáme, že těch požadovaných 6 milionů osob, což je zhruba těch 70 % dospělé populace, opravdu bude proočkováno, měl by tady k tomu být dostatek dávek i jsou dostatečné kapacity, ke konci června tohoto roku, což je i ve shodě s tím, co žádá a doporučuje Evropská unie.

Pokud se týká vašich posledních dvou dotazů. Lékárny: podávání vakcíny v lékárnách neumožňuje český právní řád ani curriculum, které mají lékárníci, to znamená to, co oni jsou vyučováni ve svých školách, takže touto cestou jsme se rozhodli nejít, není to v České republice možné. A pokud se týká očkování dále, je velice pravděpodobné, že stejně jako u ostatních virových infekcí bude potřeba přeočkovávat touto vakcínou i v budoucnosti, ale nebude to už takto masivní očkování. S největší pravděpodobností to bude podobné nebo nejblíže podobné asi například očkování proti chřipce, takže tam předpokládáme, že... (Předsedající: Čas, prosím.) ...bude možno takto fungovat s pomocí praktických lékařů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec zcela jistě položí doplňující otázku, takže pan ministr bude mít možnost ještě reagovat. Prosím.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji moc, bylo to poměrně vyčerpávající. Jenom bych poprosil o ještě tu druhou otázku, která nebyla zodpovězena, a to je, jestli máte nějaký předpoklad, jak dlouho budete testovat povinně ve firmách, aby si ty firmy mohly udělat nějaký plán, jestli takový plán bude a případně jestli na něm pracujete. Já chápu, že se epidemie v uvozovkách nedá odhadovat předem ani ten vývoj. Ale předpokládám, že nějaké predikce by být mohly a minimálně tu povinnost už byste mohli vědět nějak blíž. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Omlouvám se, zapomněl jsem tady na toto odpovědět. Určitě je potřeba počítat s měsíci testování, to znamená v řádu dalších několika měsíců, předpokládám minimálně duben, květen, lze předpokládat s téměř jistotou, že toto testování bude muset pokračovat, i když se bude situace lepšit, právě jako poměrně sofistikovaná prevence opětovného zhoršení a jako jakýsi early warning system, kdyby se začalo něco dít špatně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vystoupí s interpelací pan poslanec Jan Bartošek s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Pane ministře, žádám vás o odpovězení následujících 12 otázek.

Za prvé: Na základě jakého českého nebo přímo použitelného evropského právního předpisu vydávala Česká obchodní inspekce v roce 2020 výjimky pro osobní ochranné prostředky, kde se odkazovala na nezávazné doporučení Evropské komise 2020/403?

Za druhé: Kolika hospodářským subjektům vydala ČOI v roce 2020 výjimku k posouzení shody s odkazem na doporučení 2020/403, pokud jde o osobní ochranné prostředky sloužící k ochraně dýchacích cest? Žádám o zveřejnění jejich úplného seznamu.

Za třetí: Kolika druhů šarží osobních ochranných prostředků sloužících k ochraně dýchacích cest se udělené výjimky týkaly? Žádám o zveřejnění jejich úplného seznamu i s uvedením délky platnosti takových výjimek.

Za čtvrté: Kdy byla ze strany ČOI udělena poslední výjimka s odkazem na doporučení EU 2020/403 a kdy skončila její platnost?

Za páté: Doložení jakých konkrétních technických zkoušek ve smyslu normy EN 149 bylo požadováno jako podklad pro vydání výjimky?

Za šesté: Požadovala ČOI důsledně u všech žadatelů předložení tříměsíčního dočasného certifikátu? Pokud ne, co bylo důvodem takového nerovného přístupu?

Za sedmé: Jakým způsobem ČOI aktivně kontrolovala, že úspěšný žadatel o výjimku provádí řádnou certifikaci u notifikované osoby, a jak ČOI reagovala na zjištění, že úspěšný žadatel v procesu certifikace nějak nepokročil? Kolik výjimek bylo na základě takového zjištění zrušeno nebo předčasně ukončeno pro nesplnění stanovených podmínek?

Za osmé: Vydala nebo prodlužovala ČOI nějakou výjimku s odkazem na doporučení 2020/403 na základě žádosti hospodářského subjektu podané po datu 15. 6. 2020? Pokud ano, co bylo důvodem jejich vydání po uplynutí oficiálního konce přijímání žádostí a kolik takových případů nastalo?

Za deváté: Vztahovaly se výjimky ČOI výhradně na obchodní činnosti úspěšného žadatele nebo i na další hospodářské subjekty obchodující se stejným zbožím? Pokud i na další hospodářské subjekty, jak byly tyto osoby o zbavení svých povinností ve smyslu ustanovení § 8 až 11... (Předsedající: Čas.) ... zákona 90/2016, o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh ze strany ČOI informováni?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas, pane poslanče!

 

Poslanec Jan Bartošek: Poslední tedy: kolik... počet kusů nelegálních osobních ochranných prostředků, tedy takových, u kterých výrobce nesplnil základní požadavky podle nařízení EU 2016/425 a kterým nebyla předem udělena výjimka ČOI nebo padělaných osobních ochranných prostředků stáhla ČOI od roku 2020 z trhu nebo z oběhu? Děkuji za toleranci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, já jsem tolerance sama. S ohledem na to, že pan ministr tady není přítomen a nemůžete položit doplňující otázku, tak jsem vás nechal dopovědět, a na interpelaci bude odpovězeno písemně. Ten čas byl překročen docela významně, takže se omlouvám. Paní poslankyně Olga Richterová vystoupí s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, vážená paní ministryně, jsem ráda, že se tady vidíme. Ta interpelace se týká takzvaného fondu ESF+. Jde o to, aby byly peníze na sociální služby v době, která bude navazovat na koronakrizi. Vláda, jíž jste členkou, 1. března schválila konkrétní částky pro operační programy na další roky na takzvané programové období 2021 až 2027 a navzdory připomínkám odborníků se zkrátila alokace takzvaného Evropského sociálního fondu+. Část prostředků půjde jinam. Jde mi o to, že ta změna znamená pokles zhruba z 56 miliard na 36 miliard korun. To je poměrně zásadní pokles, 20 miliard ve vaší gesci. V praxi to může znamenat absenci peněz na podporu bydlení, financování dětských skupin, sociálních služeb, rekvalifikací a vůbec obecně nástrojů v podpoře v nezaměstnanosti nebo taky nedostatek peněz v transformaci péče o duševní zdraví.

Takže jakým způsobem plánuje vláda tento budoucí výpadek příjmů a budoucí výpadek podpory v preventivních sociálních službách, v řešení problematiky stárnoucí populace, koncepčních změnách právě jak sociálních služeb, tak celkové politiky stárnutí, jakým způsobem plánuje vaše vláda tento výpadek kompenzovat? A proč jste vůbec připustila, že k tomuto významnému poklesu, významnému škrtu v penězích pro tzv. ESF+, došlo? Ještě jednou shrnu, že jde o oblast zaměstnanosti, sociální soudržnosti, sociálně zdravotního pomezí, a ve finále si každý umíme představit, že jsou to přesně ty oblasti, které v důsledku koronaviru a pandemie budou výrazně potřebovat peníze. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času na položení interpelace a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, nejdříve na úvod několik základních faktů. Asi víte, že došlo celkově ke snížení objemu finančních prostředků z Evropské unie na příští programové období kohezní politiky pro příští léta, a to z toho důvodu, že Česká republika se hospodářsky dobře rozvíjí a každou sedmiletku dostáváme stále méně peněz, protože doháníme, co se týká naší hospodářské vyspělosti, ostatní členské státy. To je potřeba si říct upřímně na úvod.

Co se týká vašeho dotazu, tak je potřeba také říci, že Ministerstvo práce a sociálních věcí pod mým vedením i nadále počítá s podporou sociálních služeb v operačním programu Zaměstnanost+, a to prostřednictvím priority 2 Sociální začleňování. Asi víte, že minulé pondělí vláda rozhodla o převodu 10 % z ESF+ do Fondu soudržnosti. Tohle byl důvod, proč jsem s tím návrhem nesouhlasila a hlasovala jsem proti tomuto návrhu Ministerstva pro místní rozvoj. Připomínám, že ministři za sociální demokracii hlasovali proti, a to je důležité opravdu zdůraznit.

Co se týká těch jednotlivých parametrů pro program OPZ+, ten činí, ten přesun 10 % z ESF+ do Fondu soudržnosti, snížení o další čtyři miliardy korun. Velké snížení ve výši zhruba 16 miliard je dáno už samotnou Evropskou komisí, to je potřeba taky míti na paměti, která navrhla pro Českou republiku výrazně nižší alokaci Evropského sociálního fondu, a to vzhledem k nízké míře nezaměstnanosti. Celkově alokace OPZ+ činí 48 miliard korun, což je celkově... to je těch 16 plus 4, o 20 miliard méně, je to nižší částka než aktuální operační program pro zaměstnanost. Pokles alokace se promítá zejména v prioritní ose zaměstnanost.

Co se týká jednotlivých priorit, jednotlivých prioritních os, tak na sociální začleňování je v OPZ+ plánována alokace ve výši 19,4 miliardy korun. Ve srovnání s aktuálním programovým obdobím se jedná o shodný počet finančních prostředků. Upozorňuji a zdůrazňuji, že se jedná o shodný objem finančních prostředků, takže zde nedochází k poklesu. Co je ale nepotěšující, nebo nejdříve to je potěšující informace, že v OPZ+ jsou nově cílovou skupinou také senioři, to si myslím, že je dobrá zpráva a že je dobře, že po 15 letech to evropská pravidla umožňují, že můžeme naše aktivity zaměřit na seniory. Nicméně to bude znamenat, že se nám v praxi cílová skupina programu výrazně navýší, a vzhledem k růstu cen není příznivou zprávou, že alokace na sociální začleňování zůstává stejná. Takže objem té prioritní osy zůstává stejný, ale protože tam máme, a to je dobře, novou cílovou skupinu, a protože dochází k růstu cen, tak fakticky to bude znamenat pravděpodobně pokles, pokud se v příštích letech například nerozhodnou příští vlády realokovat další finanční prostředky ve prospěch programu OPZ+.

Mezi jeho hlavní priority v oblasti sociálního začleňování patří podpora sociální práce a sociálních služeb včetně transformace pobytových zařízení, podpora sociálního bydlení a programů zaměřených na prevenci a řešení zadluženosti, dále podpora služeb pro rodiny s dětmi, zejména sdílená pracovní místa a jesle. Podpora služeb na sociálně zdravotním pomezí, to bude obrovské téma do budoucnosti a pevně doufám, že se nám podaří konečně sociálně zdravotní pomezí rozvinout. Víte, že jsme to měli v plánu, nicméně covid nám udělal čáru přes rozpočet. Dále je to podpora rozvoje sdílené a neformální péče a rozvoje paliativní péče, stejně jako řešení sociálně vyloučených lokalit.

Sociální služby budou podporovány jak prostřednictvím krajských projektů, jejichž cílem je zajištění dostupnosti a potřebné kapacity sociálních služeb, jako například azylové domy, domy na půl cesty, sociální rehabilitace, ale také sociálněterapeutické dílny. A pak samozřejmě budou podporovány sociální služby typu terénní programy, Sazky pro rodiny s dětmi, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež prostřednictvím koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám.

V OPZ v aktuálním programu bylo na sociální služby vynaloženo až 8 miliard korun. S obdobnou částkou počítáme i v OPZ+. A důležitá zpráva - v reakci na současnou krizi byly vládou vyčleněny až 3 miliardy korun na investice do sociálních služeb prostřednictvím programu (?). (Čas, paní ministryně.) To je také výborná zpráva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně bude mít zájem o položení doplňující otázky. Takže prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za odpověď včetně toho, že stejné peníze znamenají pokles, protože je inflace, protože je pokles hodnoty peněz v čase. Jedna poznámka: senioři už dneska jsou tou cílovou skupinou, pokud jsou aktivní na trhu práce, což se nemění. Tam jde o tu aktivitu na trhu práce, takže tam stále zůstává otázka koncepčních řešení. Ale pojďme se ještě věnovat tomu, že došlo ke škrtnutí na vládě. Vy jste říkala, že s tím vaše strana nesouhlasila. Můžu se zeptat, jaké byly vaše argumenty, kterými jste se snažila vládu přesvědčit, aby ten podle mého názoru škodlivý přesun nedělala? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Upozorňuji, že diskuze byla o prioritní ose sociální začleňování a cílové skupině senioři v kontextu sociálního začleňování. Vy jste ale teď nově zmínila seniory v důsledku a v kontextu prioritní osy zaměstnanost. To jsou dvě rozdílné věci. Je potřeba na to dávat pozor.

Ty argumenty jsou jasné. Operační program Zaměstnanost je dlouhodobě nejúspěšnější v čerpání. Myslím si, že v době, jakou zažíváme, v krizi, jakou zažíváme, tak je potřeba investovat do lidí. Myslím si, že vzhledem k tomu, co nás v příštích letech čeká, výzvy, jako je stárnutí populace, Průmysl 4.0 a tak dále, tak jsou věci, na které potřebujeme alokovat více finančních prostředků, ne méně. To znamená investice do lidí, to by měly být ty věci, na které se máme soustředit.

Další argument, čtvrtý argument je to, že to, co investujeme z evropských zdrojů, tak ušetříme státnímu rozpočtu a v době rekordního zadlužování bychom měli právě odlehčovat státnímu rozpočtu, tím pádem bychom měli skutečně ty evropské peníze vynaložit na investice do lidí.

A v nekonečné řadě ten pátý a poslední argument, který jsem používala: pokud zde máme novou prioritu, novou cílovou skupinu, což jsou senioři v kontextu sociálního začleňování, tak bychom na ně měli také vynaložit více peněz, protože bychom neměli obírat seniory o finanční prostředky z evropských zdrojů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, paní ministryně, za dodržení času. S další interpelací vystoupí pan poslanec Tomáš Martínek, a to s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážená paní ministryně, v roce 2019 oznámila paní ministryně Dostálová, že od roku 2020 spustí vaše ministerstvo Centrální registr dotací. Když se tak nestalo, tak vás před rokem interpeloval kolega František Navrkal, kterému jste v odpovědi uvedla, že Centrální registr dotací bude spuštěn až v prvním čtvrtletí roku 2021 na portále Monitor, tedy na adrese monitor.mfcr.cz. Bohužel prozatím ke spuštění tohoto registru patrně nedošlo. Přitom tento registr by měl poskytovat moderní přehled o všech dotacích, tedy i národních i evropských, nárokových i nenárokových platbách. Současná situace je tristní. Informace o dotacích se nacházejí na mnoha nejrůznějších stránkách, nezřídka ministerstvo zveřejňuje excelové tabulky a řada klíčových informací zkrátka chybí. Aktivní občané si tak tyto informace musejí žádat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Dovolte mi položit následující otázky: Kdy konkrétně bude spuštěn Centrální registr dotací a proč se tak doposud nestalo?

Za druhé: Bude možné v tomto registru vyhledávat nejenom dle jednotlivých subjektů, ale rovněž dle skupiny subjektů, například za celý koncern, či při definování různých podmínek? Tyto funkcionality obsahuje například moderní vyhledávač Hlídač státu. Do jaké míry budou tato data aktuální? Bude možné tato data jednoduše třídit, či dokonce sestavovat do grafů?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, vaše interpelace se týká pravděpodobně, tak jsem to teď pochopila z vašeho vystoupení, takzvané zjednodušené evidence dotací neboli ZED se tomu říká ve zkratce, kterou upravuje novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Hlavním cílem zavedení této Zjednodušené evidence dotací je rozšíření rozpočtového systému o chybějící informace tak, aby Ministerstvo financí od 1. 1. 2022 disponovalo uceleným přehledem o všech dotacích a návratných finančních výpomocích poskytovaných ze státního rozpočtu. Tyto informace budou potom veřejnosti přístupné na portálu Ministerstva financí Monitor.

Potřeba zabezpečit, pane poslanče, centrální, kvalitní zdroj standardizovaných informací o veškerých dotačních prostředcích poskytovaných ze státního rozpočtu byla opakovaně konstatována na mnoha úrovních, proto vlastně se to stalo i předmětem novely, a s účinností od 1. ledna 2022 bude Ministerstvo financí takovýmto registrem disponovat. Ono to není tak jednoduché, musí se to propojit s finanční správou, nastavit všechno, relevantně vyčistit všechna tato čísla.

A samozřejmě na to, co se ptáte: teď se to nějakým způsobem tvoří, vytváří. Já si nemyslím, že by neměl být důvod, aby se to takto setřídit dalo, ale v tuto chvíli vám nemohu úplně technicky... Ale jsem samozřejmě ochotna vám odpovědět dodatečně písemně, protože jsem samozřejmě nevěděla přesnou strukturu vašeho dotazu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o položení doplňující otázky. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já jsem tedy pochopil, že to původní vyjádření, že to bude otevřeno v prvním čtvrtletí v roce 2021, se tedy odkládá na rok 2022. Ale i tak bych tedy chtěl, abychom mohli nějakým způsobem nabídnout pomoc a zapojit se případně, tak se chci zeptat, jestli by bylo třeba možné, aby tento registr před spuštěním otestovali třeba nějací naši analytici, odborná veřejnost, případně vznesli nějaké připomínky, například i jestli bychom to mohli vzít na podvýbor pro eGovernment, aby ta finální podoba byla odpovídající podobě toho, jak to žádají všechny strany, aby tam byla k nalezení třeba ideálně i otevřená data, aby se s nimi mohlo dále pracovat ve smyslu statistik a tak dále, aby prostě aktivní občan, ale i ti, co pomáhají s veřejnou kontrolou, aby pomohli jednoduše analyzovat veškeré ty podkladové materiály, které by tam měly být a které doufám zjednoduší život nejenom aktivním občanům, ale právě i všem občanům díky lepší kontrole, ale i těm žadatelům, protože budou mít představu o tom, jaké dotace se třeba dávají v jaké oblasti, a můžou tak žádat i další žadatelé. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju, určitě, určitě, já vítám vaši spolupráci. Ona se celkově novela zákona o rozpočtových pravidlech zdržela, proto se zdržela i tato příprava, já jsem otevřená. Naopak my celou řadu... Však víte, že jsme teď spustili například on-line finanční úřad, předtím jsme spustili ostrý pilotní provoz. Požádali jsme firmy, dokonce jsme to nabídli i takovým těm různým sledovatelům těchto státních IT systémů, aby nám to ozkoušeli. Velice uvítáme zpětnou vazbu. Takže já budu velice ráda. Jsou to veřejné peníze. Informace a sledovanost. Veřejnost má právo vědět, kam směřují veřejné peníze. Takže určitě jste vítáni. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí vystoupí pan poslanec Radek Koten s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Ještě jednou dobré odpoledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Já bych se vás touto cestou velice rád zeptal, jestli je vypracována nějaká národní strategie pro běžné obvodní lékaře pro léčbu covidu, eventuálně pro prevenci. Ptám se na to z toho důvodu, že vyšlo už skutečně mnoho studií o tom, že je vhodné jako profylaxi proti nákaze covidem užívat tyto vitaminy: jednak omega-3 mastné kyseliny, vitamin D3, vitamin C a zinek. Žádný, alespoň já nemám informace o tom, že některý z obvodních lékařů by tuto profylaxi sděloval svým pacientům, které má, jakousi formou, anebo zda Ministerstvo zdravotnictví udělalo nějakou osvětu v tomto smyslu.

Jako další věc bych chtěl, aby praktičtí lékaři měli nějaké nástroje, aby ti pacienty, kteří už mají covid, tak pomocí eReceptu aby jim poslali léčivou látku, která by ihned na počátku zabránila rozšíření infekce covidu v těle pacienta, to znamená nečekali bychom, až se nám pacient dostane na jednotku intenzivní péče, ale léčili bychom ho v domácím ošetření od samého začátku pomocí praktického lékaře, který by měl být informován buď z Ministerstva zdravotnictví, nebo nějakou jinou formou, jakou léčbu pomocnou mu má dát, ať už by to byla antivirotika, která zde SÚKL neschválil celý rok pro použití pro praktické lékaře, tak třeba léčivo Isoprinosine. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, hovořil jste o zajištění zahraničních léčivých látek, ale jak jste nakonec tedy mluvil, tak převážně o Isoprinosinu. Pokud se týká Isoprinosinu, tak aktuálně je v České republice dostupný. Tam není problém s dostupností, není potřeba přijímat žádná další opatření. Je jenom potřeba vzít v úvahu, že dle takzvaného SPC čili souhrnu informací o přípravku není indikován k léčbě koronaviru. Je to lék, který ovlivňuje imunitní systém, v principu se používá k jiným indikacím. Je možné ho využít k léčbě tohoto onemocnění, jak plyne z jeho farmakodynamických vlastností, protože může mít v určité fázi toho onemocnění posilující vliv na imunitní odpověď. Na druhou stranu je to právě imunitní odpověď, která vlastně na konci ničí jednotlivé orgány, třeba plíce, a postupně... vlastně je to jakýsi rozvoj extrémního - říká se tomu cytokinová bouře - něčeho, co následně vlastně vede k postižení tkáně.

Takže tento lék rozhodně nelze užívat bez doporučení lékaře. Nebyly provedeny klinické studie pro zjištění efektivity v případě tohoto onemocnění, a nelze ho tedy jednoznačně považovat za lék, jehož účinek by byl potvrzen vědeckou evidencí.

Pořád se bavíme o tom, já tomu lidsky rozumím, že je vždy snaha, všichni bychom si to přáli, najít nějaký lék, který bude tuto chorobu nějak definitivně řešit. Ale ani dříve zmiňovaný Ivermektin, ani nyní zmiňovaný Isoprinosine bohužel tady tuto potenci nemají a jedná se o léčbu, která je takzvaně off-label, chcete-li, mimo tu vlastní indikaci, a patří do rukou lékařů a patří do rukou lékařů pod určitou kontrolou. V žádném případě se nejedná o léky, které by mohly být používány obecně nebo které by si lidé měli třeba někde kupovat nebo ve větším pořizovat. Platí to i o tom už dříve zmiňovaném Ivermektinu. Já se k tomu asi nechci nějak široce vracet. Nemocnice u sv. Anny, která na tuto oblast zaměří svoji klinickou studii, což je určitě v pořádku, bude sledovat efekt tohoto léku.

A tady bych se rád přimluvil za to a znovu to řekl: není úkolem kohokoliv z politiků a ani kohokoliv z poslanců, jakkoliv to může být dobře míněno, aby určovali, jak se bude léčit. To, jak se bude léčit a jaké léky se budou používat, je vždy podle doporučení odborných společností, které se k těmto lékům nějakým způsobem postaví, vyjádří a podle indikací těch léků tak, jak jsou postaveny. Ani ta nejlepší víra a ani touha po tom, aby ten který lék pomohl, nás neopravňuje k tomu, abychom postupovali nestandardně a abychom se snažili nějakým způsobem obcházet opatření, která existují, doporučení, která jsou primárně postavena na tom, aby léčba byla nejenom efektivní, ale hlavně bezpečná.

Jenom pro úplnost uvedu, že oba dva tyto léky jsou v České republice dostupné, ale nejsou dostupné tak, aby byly podávány mimo lékařskou péči, a jedná se o experimentální léčbu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já jsem v podstatě cílil na trošku jinou věc. Dá se říci, že jste tady zmiňoval tu cytokinovou bouři, která vzniká v podstatě na konci onemocnění, kdy se tělo začne překotně bránit. Je tady studie, která byla učiněna dokonce za přispění Ministerstva zdravotnictví, kdy ústav, který se zabývá zdravím občanů v České republice, zjistil, že v případě dlouhodobého používání omega-3 mastných kyselin, to znamená klasického rybího tuku, který se dá běžně koupit v lékárně, tak právě ten blokuje vznik té cytokinové bouře. Co se týká anitivirotika Avigan, to sem bylo dovezeno z Japonska někdy loni v březnu a používá ho velká většina světa k léčbě chřipky, takže to je vyzkoušené léčivo, jenom u nás (Předsedající: Čas.) nebylo schváleno pro praktiky. Děkuji. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem odpovědět, takže mu tímto dávám slovo. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Jenom krátce. Děkuji, pane předsedající. Rybí tuk, o kterém jste mluvil, obsahuje mimo jiné i vitamin D, který je prokazatelně něčím, co může pomáhat v prevenci tohoto onemocnění. O tom jsme už tady mluvili. Všichni si pamatujeme, jak jsme jako děti rybí tuk na lžičce jedli, je to právě kvůli tomuto vitaminu. A pokud se týká těch ostatních léků, já budu prosím jenom znovu apelovat na to, aby posouzení toho, zda ta která studie je relevantní, opravdu bylo necháno odborným společnostem a našim autoritám. Ani to, že nějaká studie někde vyjde, neznamená, že se jedná o něco, co musíme a priori používat. Prosím, nechme tady tato rozhodnutí na ty autority, které jsou k tomu určeny. A to, že některý lék je k dispozici v některé zemi a v některé není, je plně v kompetenci autorit, které rozhodují o tom, jaké léčby jsou v dané zemi k dispozici tak, aby byly bezpečné a účinné.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Jan Čižinský s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Hezký den. Já budu mít opravdu velmi krátký dotaz na pana ministra. Jedná se o lesní kluby. Já jsem se chtěl zeptat, jestli se panu ministrovi podaří, až budou otevírány mateřské školy a lesní mateřské školy, otevřít také lesní kluby, které dělají tutéž činnost co mateřské školy a lesní mateřské školy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Děkuji za otázku, kterou se tady společně zabýváme už delší dobu. Jenom řeknu, že lesní kluby mohou být v provozu v souladu s k danému dni platným usnesením vlády, pokud v nich není současně přítomno více osob, než je počet stanovený pro volný pohyb, tak to je, což je počet osob, který může pobývat na veřejně přístupných místech, přičemž není rozhodující počet dětí, které jsou na tom veřejně přístupném místě nebo na soukromém pozemku, to znamená, jestli se jedná obecně o cokoliv venku nebo o lesní klub a jeho zázemí. Důvod je jediný, protože lesní kluby na rozdíl od lesních mateřských škol zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení nejsou regulovány školským zákonem a nespadají pod výkon státního zdravotního dozoru ochrany orgánů veřejného zdraví. Bylo to na žádost těchto lesních klubů, ony se takto rozhodly. Jedná se o jistě velmi jaksi bohulibé organizace, ale samy se rozhodly nebýt regulovány školským zákonem. Nejedná se tedy o školy, neplatí pro ně tato opatření, oni nejsou povinni se podrobovat dozorům, které musí mít organizace, které jsou pod školským zákonem. A přestože, a naprosto s vámi souhlasím, zajišťují obdobnou činnost jako lesní mateřské školky zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, bohužel, s ohledem na zachování rovného přístupu k dalším obdobným aktivitám a zařízením nelze udělit lesním klubům výjimku, protože by nebylo jaksi na základě čeho ji udělit. Jedna věc je jakási podobná činnost, druhá věc je jiný právní rámec, který bohužel z tohoto pohledu musíme upřednostnit. Jejich provoz se tedy nadále řídí obecnými podmínkami stanovenými v tom daném usnesení vlády, nikoli... nemají žádnou výjimku jako ostatní školská zařízení.

V současné době je veškerá činnost spojená s péčí o děti předškolního věku až na výjimky, které zajišťují péči o děti rodičů z krizových profesí z hlediska omezení šíření viru, stejně zastavena, to jste ale i vy citoval, ale ve chvíli, kdy dojde k tomu uvolnění, tak je potřeba říct, že za současného právního rámce budeme muset i nadále postupovat jinak oproti těm zařízením, která jsou pod školským zákonem, a těm, která nejsou. Jedná se opravdu o právní záležitost a jedinou věc, kterou právníci vidí jako možné řešení, je, aby se tyto kluby nechaly zapsat do působnosti školského zákona a podvolily se stejným kontrolám veřejného zdraví jako ostatní školské organizace.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Já jsem tedy pochopil, že vlastně odpověď je tedy bohužel ne, což mě překvapuje. Dovolte, abych si ponechal názor, že je možné vytvořit usnesení, kterým ty lesní kluby budou otevřeny, stejně jako je možné usnesením udělat výjimku pro pohřby, výjimku pro bohoslužby, za co jsem rád, a třeba je škoda, že právě třeba ty bohoslužby nemají nějakou výjimku ohledně pohybu v obci, tak mě to vlastně strašně mrzí, protože podle mého názoru, a teď neviním vás osobně, ale vaši právníci prostě říkají nepravdu, když tvrdí, že to není možné. Já jsem přesvědčen o tom, že ta formulace, aby to umožnila, existuje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví, prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Ještě i po konzultaci s paní ministryní práce a sociálních věcí - my se dlouhodobě snažíme najít nějaké řešení, víte, že se o tom spolu bavíme, já vám prezentuji právní názor. My se můžeme zkusit zamyslet ještě nad tím, jak najít cestu třeba podobně, jako je to u těch takzvaných dětských skupin. Zkusíme tedy najít nějakou takovouto cestu, jakou bychom to mohli v té době, až bude adekvátní epidemiologická situace, uvolnit. Nechci a nemohu to teď slíbit, ale toto je jakási šance, jak k tomu přistupovat podobně, abychom nalezli tuto cestu, která by umožnila i spuštění těchto aktivit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další s interpelací vystoupí pan poslanec Ondřej Benešík s interpelací na paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, někteří poskytovatelé sociálních služeb z řad nestátních neziskových organizací dlouhodobě řeší problematiku s profinancováním a v mnoha případech i se spolufinancováním výzev, které vyhlašuje MPSV, ale i jiná ministerstva. Moc by jim pomohlo, aby se výzvy, respektive zpracované projekty, mohly financovat dopředu, tedy ex ante, protože nemají - a často ani jejich zřizovatelé nemají - například 10, 20 či 30 milionů korun na to, aby si mohli schválený projekt profinancovat. Stejně tak se potýkají se spolufinancováním. Nepokládají to za příliš dobrou formu podpory, když si musí najít na své projekty profinancování například půjčkou od bank a pak si ještě musí najít třeba 25 % na spolufinancování svých projektů. Řada poskytovatelů sociálních služeb, kteří nejsou zřizováni veřejnou správou, je tímto znevýhodněna. Sociální zařízení zřizované například městem může získat prostředky na předfinancování a spolufinancování projektů od svého zřizovatele, což jsou v konečném důsledku prostředky daňových poplatníků. Takovouto možnost neziskovky prostě nemají.

Chci se proto zeptat, zda a jak budete tento problém řešit. Nezvažujete například umožnění předfinancování projektů, tedy ex ante financování? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, moc děkuji za ten dotaz. Víte, že i evropské fondy jsou mojí srdeční záležitostí, a to nejenom kvůli tomu, že jsem v této oblasti několik let pracovala na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Skutečně ex ante financování je velmi důležitý nástroj, který pomůže jak municipalitám, tak neziskovým organizacím, jako je celá řada poskytovatelů sociálních služeb. A my budeme usilovat, teď je právě ta horká fáze jednání, o to, aby to ex financování bylo možné. Víte, že MPSV dlouholetě, nejenom v tomto programovém období, ale i v tom minulém, bylo průkopníkem celé řady těch inovací, jako je ex ante financování, jako jsou takzvané flat rates, lump sum atd. Jsou to skutečně řekněme aranžmá, která pomáhají evropské peníze čerpat efektivněji, mnohem účinněji bez toho, aby se žadatelé zadlužovali, aby si žádali o úvěry atd. Takže ano, bude to priorita, zároveň jako celá řada dalších věcí.

My bychom kromě těchto věcí - já nemohu slíbit ten výsledek, protože nevím, zda se podaří celé to nastavení příštího programového období dojednat za této vlády, možná to bude muset převzít i ta budoucí vláda, ale úřednický aparát na ministerstvu si to uvědomuje, pracuje na tom, ale není to jediná priorita - my chceme celé to programové období, celý ten operační program Zaměstnanost+ zjednodušit, administrativně odlehčit a chceme usilovat také o to, abychom ty peníze investovali do těch nejdůležitějších oblastí, aby se ty projekty dělaly jinak, abychom nedělali projekty pro projekty, jak to bohužel v posledních 15 letech bylo zvykem.

Budeme mít koneckonců méně peněz, o 20 miliard méně, a budeme chtít, aby ty projekty měly výsledky, jednalo se o investice do lidí, byly jasně zacílené, šlo to do těch nejžhavějších problémů, které Česká republika má, to znamená změna trhu práce v důsledku automatizace, digitalizace, stárnutí populace, to je obrovský problém, ale i sociálně vyloučené lokality. To znamená málo priorit, v ideálním případě ex ante financování, žádné projekty pro projekty, ale jasné výsledky a investice do lidí, nikoliv do administrativy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Já za tu odpověď, ale hlavně za ty aktivity, za tu snahu děkuji. Jenom jsem chtěl právě říct, že ne každý poskytovatel sociálních služeb má stejné startovací podmínky, jak se říká, ale v konečném důsledku jde o klienty. Ti si velmi často nemůžou vybrat, jaký poskytovatel, kým zřizovaný, tu službu poskytne. Takže tady si myslím, že je velmi důležité, abychom se pokusili narovnat to hřiště, vyrovnat ho, aby všichni měli stejné podmínky a aby v konečném důsledku šlo o klienty, kteří ty služby využívají.

Jenom taková malá noticka právě z úplně jiného soudku. Když jsem byl starostou, tak jsme u nás budovali čistírnu odpadních vod, jejíž částka na budování byla zhruba ve výši celého obecního rozpočtu, a měli jsme to rozfázované, kdy jsme postupně dostávali po jednotlivých fázích peníze, a tak jsme to mohli utáhnout.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Naprosto s vámi souhlasím. Velmi dobře si ty problémy uvědomujeme, a dokonce přemýšlíme o systému, kde bychom chtěli začít testovat věci, které byly možné v ROPce Střední Čechy, která byla tuším v minulém programovém období, kdy operační program dokázal profinancovávat faktury do 48 hodin. To znamená, budeme si hrát se všemi možnostmi, aby ten operační program byl co nejvstřícnější vůči žadatelům, aby peníze byly dobře zacílené, aby šly lidem, aby se co nejmíň administrovalo. To je cíl, uvidíme, zda se nám to podaří. Udělám maximum pro to, aby to bylo ještě za této vlády.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, interpelace na pana ministra školství Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, současná situace týkající se covidu dopadá dlouhodobě i na výuku na základních a středních školách, která je již několik měsíců distanční. S vypětím sil se tuto situaci snaží zvládat rodiče dětí s distanční výukou, ale horší situace se zdá být v dětských domovech, které na dlouhodobou distanční výuku pro všechny své děti nejsou připraveny. Situace pochopitelně zhoršuje také to, že někteří vychovatelé jsou v karanténě a nemohou svým kolegům pomoci. Kromě personálních výpadků, jakkoli jsou závažné, se dětské domovy potýkají i s nedostatkem počítačů pro on-line výuku. Děti se tak u počítačů musí střídat. Problém představuje také výkon výpočetní techniky, který je v některých případech pro on-line výuku nedostatečný. Shrnuto a podtrženo, situace je po organizačně-technické stránce velmi obtížná. Přirozeně to dopadá na děti. Jsou stále ve stejném uzavřeném kolektivu, nepotkávají se se svými spolužáky ze škol a to se podepisuje i na jejich psychické stránce.

Vážený pane ministře, směřuji tedy k jasné otázce: Co se s tím dá dělat? Je šance posílit personální kapacity a rozšířit technické vybavení v dětských domovech? Případně podniklo již vaše ministerstvo něco v tomto smyslu? A co zvýšená potřeba psychologické pomoci pro děti z dětských domovů? Budete reagovat na tento problém - samozřejmě ve spolupráci s MPSV či krajskými úřady? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně. Pan poslanec Jan Skopeček zrušil svou interpelaci, takže vystoupí v tuto chvíli pan poslanec Petr Bendl, který ale není přítomen, takže jeho interpelace propadá, a vystoupí paní poslankyně Tereza Hyťhová s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře zdravotnictví Blatný, budete prosazovat, aby Ministerstvo zdravotnictví, potažmo vláda nechala vypracovat studii kumulativní incidence založenou na protilátkových testech, neboli kolik lidí už v České republice mělo nebo právě má COVID-19? Vyčíslit reálnou promořenost je podle expertů extrémně důležité, ne úplně jednoduché, ale jistě je to zvládnutelné. Víme, že oficiálně na základě testů se nakazilo něco přes milion lidí, ale většina odborníků se shoduje na tom, že se s nemocí potkalo násobně více lidí, jen se nemohou shodnout, zda je to dvou-, tří- či pětinásobně.

Tato studie by nemusela být úplně plošná, stačilo by otestovat správně vybraný reprezentativní vzorek neboli sentinelovou populaci v závislosti na věku, onemocnění a regionech případně dalších kritériích. Takto by stačilo otestovat například 1 až 2 % populace, tedy cca 100 až 200 000 lidí. A výsledek, který získáme, bude, jako bychom otestovali 99 %. Testovalo by se na základě PCR testů a testů protilátek, spolu s jednoduchým dotazníkem by díky tomu byla k dispozici komplexní jasná data o covidu v České republice za poslední rok.

Chci se tedy zeptat, zda považujete takovouto studii za prospěšnou a tvrdá data, která díky ní získáme, za využitelná pro následné rozhodování o jednotlivých opatřeních v různých segmentech společnosti a celkově pro zvládání a řízení epidemie u nás. Moc děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a pan ministr zdravotnictví odpoví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, milá paní poslankyně, studie promořenosti, která byla založena na protilátkových kvantitativních analýzách, má určitě velký význam. Je potřeba říct, že v současné době je připravována pod odbornou gescí Státního zdravotního ústavu. Už jednou tento ústav byl garantem v dané oblasti, bylo to po skončení první vlny epidemie, tehdy panem ministrem Vojtěchem. Vedle standardních séroprevalenčních studií nebo šetření, která SZÚ provádí, bude ve druhé polovině března k oponentuře předložen koncept a design velké studie takzvané promořenosti či chcete-li protilátek, která bude pracovat s více rameny nebo kohortami. Měla by poskytnout co nejvíce reprezentativních dat o stavu protilátkové obrany obyvatel.

Odběry vzorků by měly proběhnout ještě před masivním proočkováním populace, aby tím nebyly zkresleny, a Ministerstvo zdravotnictví předpokládá i finanční zajištění tohoto projektu ve zvládnutelném rozsahu proplacením nákladů svým přímo řízeným organizacím, které se budou na tomto podílet. Takže věřím, že tímto jsem na váš dotaz odpověděl. Jedná se o důležitou informaci, kterou potřebujeme, a je to i koneckonců jedna z věcí, která je součástí té celkové surveillance, kterou chci, aby Česká republika měla. Koneckonců je to jeden z návrhů, který předkládáme na úrovni Evropské komise.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za odpověď. Ještě se doptám tedy, jestli to bude plošná studie, nebo jestli bude tedy vybraný určitý reprezentativní vzorek, nebo jestli to bude vybrané podle tedy... část populace... na věku, onemocnění a tak dále, jestli máte nějaká kritéria, podle kterých víte, že už tu studii budete dělat, nebo to bude opravdu plošná studie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Určitě se nejedná a nemá jednat o plošné vyšetřování celé populace, to určitě ne. Jedná se o reprezentativní vzorky a já s ohledem na to, že ten protokol teprve bude oponován, tak teď se k těm detailům nebudu vyjadřovat. Rozhodně se nejedná o nějakou plošnou celopopulační studii, kde bychom obtěžovali všechny občany této republiky, ne.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V tuto chvíli vystoupí paní poslankyně Golasowská s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Připraví se paní poslankyně Dana Balcarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, nedostatek zaměstnanců v sociálních službách dovedl německou vládu k radikálnímu kroku, aby zabezpečila, že se bude mít kdo starat o seniory a hendikepované, speciálně pro pečovatele a pečovatelky razantně zvýšila minimální mzdu. Kvalifikovaná pečovatelka by měla dostat základní hodinový plat nejméně 15 euro, což je v přepočtu asi 380 korun, čímž si oproti současné úrovni minimální mzdy polepší asi o 60 %. Lidé ve vedení mnoha českých sociálních zařízení se ovšem obávají, že tohle německé lákadlo může pro české zdravotnictví a sociální služby znamenat ještě mnohem větší hrozbu než obávaný odliv lékařů.

Chybí nám především mladá generace, kterou do těchto služeb dostáváme opravdu jen s velkými potížemi. Nejde ale jen o náročnost práce pečovatelky a o to, jak je ohodnocena. Hodně mladých lidí dnes odmítá pracovat na směny, neboť trh jim nabízí mnoho jiných možností. Vážená paní ministryně, ptám se vás, jaká finanční, ale také společenská ocenění pro zaměstnance v sociálních službách připravujete pro to, aby v budoucích letech byl dostatek pečovatelek a pečovatelů, kteří se starají o seniory, nemocné a lidi s hendikepem?

Zároveň bych ještě chtěla říct, že si toho vážím, jak se snažíte o to, aby právě mzdy v sociálních službách se navyšovaly, nicméně musím říct, že poslední dobou mi to přijde, že se přidává zdravotníkům a učitelům, proti čemuž nemám vůbec nic, samozřejmě je to v pořádku, ale myslím si, že platy v sociálních službách pořád ještě kulhají. Já vám tady předám tabulku, tu mám ze Slezské diakonie, tu jsem získala dneska, a jsou tady vlastně PZSek i sociálních pracovníků a musím říct, že v charitě je to ještě horší než tady. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, věřte, že nízká úroveň mezd a platů v České republice je moje specialita, která mě velmi trápí. Asi nemusím připomínat, jak probíhají každoroční jednání o minimální mzdě na úrovni vlády. Víte, že jsem zastánkyní toho názoru, že minimální mzda by měla být v České republice alespoň 20 000, ale zároveň říkám, že obor nebo oblast sociálních služeb by neměla být oblast, kde lidé pracují za minimální mzdu.

Pokud se mám dostat k číslům, tak od roku 2014, to znamená, od doby, kdy je resort práce a sociálních věcí veden sociálně demokratickými ministryněmi, to znamená, buď mnou, anebo mou předchůdkyní paní ministryní Marksovou, tak průměrně se mzdy a platy v oblasti sociálních služeb zvedly o více než polovinu. Je to složitější, tu tabulku znáte, je velmi komplexní, nicméně je tam průměrný nárůst o více než polovinu.

Co se týká celkové alokace na oblast sociálních služeb, kterou jsme převzali po pravicových vládách naprosto zdevastovanou, tak ta se za těch posledních sedm let ztrojnásobila. Ztrojnásobila, to znamená, skutečně si uvědomujeme, jak důležitá oblast péče je, jak je to oblast klíčová pro to, abychom zvládli příští léta, ten demografický vývoj, stárnutí, a ještě jednou říkám, že v roce 2014 šlo na sociální služby 7,7 miliardy a letos je to téměř 22 miliard. Zároveň asi nemusím připomínat, že se nám podařilo rekordně, obě dvě ministryně, buď já, nebo paní ministryně Marksová, zvednout příspěvek na péči, který také pomáhá celou tu oblast držet na nohách.

Co se týká konkrétně vašeho dotazu, tak já mám velkou radost, že k 1. lednu tohoto roku se nám podařilo v sociálních službách zvednout tarify o 10 % a až v důsledku toho - což je více, o procento více než u pedagogů, víte, že pedagogové byli priorita a jsou priorita této vlády, ale dostali 9 % - mně se podařilo v rámci vyjednávání státního rozpočtu zvednout to na 10 % - a až v důsledku toho se Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že navýší platy ve zdravotnictví také o 10 %. To znamená, že to byl právě resort práce a sociálních věcí, kdo nesl tu pomyslnou vlajku.

Zároveň mám velkou radost, že odměny v sociálních službách, což je další oblast, která je během koronakrize velmi těžce zkoušena, tak byly rekordní jak po první vlně, tak budou rekordní i po té druhé vlně. Včera jsme vyhlásili dotační kolo na druhou vlnu odměn v sociálních službách a víte, že ty částky se budou pohybovat v rozpětí 15 až 50 000 korun, což podle toho, o jak kvalifikovanou pracovní sílu se jedná, v jakém úvazku ta pracovní síla pracuje, jestli je to plný úvazek, nebo částečný, jestli ti lidé byli na ošetřovném, nebo na nemocenské a tak dále.

To znamená, kdybych to měla shrnout, je to pro nás priorita, mluví za nás činy, nikdo, žádná jiná politická strana, se nezasadila o finanční a platové podmínky v sociálních službách tak jako sociální demokracie, nezanedbáváme sociální služby ani v době koronakrize a ty odměny a růst platů a mezd je nám toho vysvědčením.

A ještě poslední věta na závěr. Myslím si, že finanční motivace je naprosto zásadní pro to, aby lidé dokázali a chtěli v této náročné profesi pracovat, protože poděkování je velmi důležité, ocenění je velmi důležité, ale koneckonců všichni chodíme do práce, abychom se uživili. Takže růst platů a mezd v sociálních službách bude nadále prioritou jak mojí, tak sociální demokracie a ta čísla mluví za sebe. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, paní poslankyně položí doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za odpověď, paní ministryně, a aspoň vidíte, protože jste říkala, že došlo k dvoj- nebo trojnásobku nárůstu platů nebo mezd... já myslím ocenění těch pracovníků, a v podstatě vidíme, jak ty mzdy byly malé a jak to ještě pořád nestačí, protože tu tabulku, co vám teď dám, tak opravdu ty mzdy nejsou na nějaké vyskakování, a navíc třeba sociální pracovníci - a to víte, že musí mít minimálně vyšší odborné vzdělávání nebo vysokoškolské, a ti nám potom taky odcházejí do jiných profesí.

A ještě chci říct k tomu navýšení, jak jste říkala od toho roku 2007 nebo kolik, o kolik se zvedl vlastně do sociální služeb objem peněz. Tak je to také proto, že se zvyšuje minimální mzda, a také proto, že přibyla spousta zařízení. Takže určitě ten objem - spousta služeb vlastně za těch 10 až 12 let se rozvinula. Já to vím, protože jsem pracovala v diakonii a vím (Předsedající: Čas!), jak se rozrůstaly a jak přibývalo registrovaných služeb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Nikoliv, počet služeb se zásadně nezvýšil od roku 2014, zatímco alokace se zvýšila trojnásobně, ale máte pravdu, že rostly mzdy, které tvoří většinu nákladů na sociální služby. Ale jinak mi mluvíte z duše. Mzdy a platy jsou stále velmi nízké, musí to být priorita každého ministra nebo ministryně, který po mně přijde, a věřte tomu, že sociální demokracie bude mít v programu to, že každoročně budeme prosazovat navýšení o 10 % alespoň tak, aby se mzdová a platová hladina v sociálních službách přiblížila zdravotnictví, protože ty rozdíly jsou obrovské. Málokterá činnost je tak záslužná, málokdo v první linii projevil takovou odvahu a zásluhu k ochraně těch nejzranitelnějších za ten poslední rok. Já si to uvědomuji a budu za sociální služby nadále bojovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Dana Balcarová - není přítomna, pan poslanec Jan Čižinský a připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Ráda bych se optal pana ministra, který bohužel není přítomen, na situaci ohledně předškolního vzdělávání, protože hrozí, aspoň podle mého názoru, velké potíže, poněvadž rodiče budou mít tendenci dávat svým dětem odklady. A pokud budou dávat odklady školní docházky, tak nebude dost mít v mateřských školách, v dětských skupinách, v lesních mateřských školách, v lesních klubech a podobně. To znamená, pokud se to bude dít ve větší míře, což je bohužel pravděpodobné, tak nastane kolaps systému, protože ten systém prostě není dělán na to, že odkladů bude dramaticky více kvůli covidu, kvůli obavám z toho, že děti v první třídě nebudou moci být prezenčně vyučovány a že budou mít ty potíže, které mají dneska prvňáci. Je to velmi vážná situace a je potřeba se na ni připravit, protože zápisy jsou za chvíli. Takže jsem se chtěl zeptat pana ministra, jakým způsobem se na to připravuje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. A dalším v pořadí je pan poslanec Koten - není přítomen. Paní poslankyně Dana Balcarová - není přítomna. Paní poslankyně Věra Kovářová, ta přítomna je a vznese interpelaci na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, kolem nového stavebního zákona přetrvává mnoho neznámých a přijetí komplexního pozměňovacího návrhu kolegy Martina Kolovratníka jako nosiče pro další dílčí pozměňovací návrhy na tom bohužel nic nezměnilo. Stavební zákon by se tím vrátil zpět do přibližně té podoby, která šla do meziresortu, a tu, jak si asi pamatujete, chválil málokdo, a i proto bylo od této verze upuštěno s ohledem na připomínky zákonem daných připomínkových míst, jež nejsou již v případě komplexního poslaneckého návrhu nejen oslovena, ale ani vyslyšena, případně vpuštěna na jednání většiny výborů. Jde o popření dohody pana premiéra se samosprávami, jejímž výsledkem měl být alespoň hybridní model, který sice také považujeme za nedostatečný a nešťastný, ale pořád lepší než čistě státní stavební správa.

Ale pojďme ke konkrétní otázce. Velkým otazníkem, který přechodná ustanovení řeší nedostatečně, je personální obsazení nové stavební správy a pracovněprávní režim současných úředníků stavebních úřadů. Podobně neuspokojivě je mimochodem upravena rovněž otázka sídla těchto úřadů. Ptám se tedy, jak bude řešen zánik pracovněprávních vztahů na současných stavebních úřadech včetně případného odstupného, a to i v případech, kdy úředník nepřejde pod nový stavební úřad a nebude pro něj jiné uplatnění v rámci úřadu? Kdo to zaplatí? Stát, nebo samosprávy? A kolik to bude stát? To vyčíslení postrádám a vedle toho postrádám také vyčíslení přesunu archivů, které mají významnou hodnotu a představují obrovský objem složek a plánů. A také se ptám, jak budou zajištěny nové budovy (Předsedající: Čas!) a kdo to zaplatí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli vystoupí pan... Na interpelaci bude odpovězeno samozřejmě písemně v souladu s jednacím řádem. Slovo má pan poslanec Jan Bartošek s interpelací na pana ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Vážený pane ministře, tento týden začaly informační pochůzky sčítacích komisařů v terénu. Chci se informovat o nastavených bezpečnostních podmínkách pro tyto pracovníky, kteří se budou účastnit sčítání lidu.

Za prvé, jak je naplánováno jejich testování, zda je to pravidelné testování? Kdy proběhne první? Jaké ochranné pomůcky mají k dispozici? V jakém množství, kvalitě včetně toho, jak často budou dostávat nové tyto ochranné pomůcky?

Za druhé, zda jste neuvažovali s ohledem na stávající situaci v České republice o posunutí termínu konání sčítání lidu do doby, kdy už nebude omezen pohyb osob?

Za třetí, kdy bude systém pro komisaře funkční, protože pokud vím, tak tento týden v pondělí nefungoval a ve středu opět spadl?

Za čtvrté, proč jsou zaměstnanci pošty převáděni na pozice těchto komisařů, kteří z důvodů ať už nemoci, či obavy z nákazy tuto práci nemohou vykonávat, a kolik vám v současné době chybí komisařů pro sčítání lidu?

Děkuji za odpověď, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar. Ten není přítomen, takže mikrofonu se ujme pan poslanec Ondřej Benešík s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Na výboru pro evropské záležitosti jsme opakovaně diskutovali takzvaný Národní plán obnovy. Podle tohoto plánu má být na obnovu a transformaci naší ekonomiky a společnosti vynaloženo přes 170 miliard korun z Evropské unie. K diskuzi jsme přizvali i zástupce subjektů, které by se měly vyjádřit k oblastem, na které budou tyto prostředky použity. Jedná se například o Hospodářskou komoru, odbory, Svaz průmyslu, Svaz měst a obcí apod. Zmíněné organizace vyjádřily výhrady jak k navrhovaným alokacím, tak k tomu, že jejich názory a připomínky nejsou dostatečně vládou reflektovány. Například Svaz průmyslu tvrdí, že se do plánu nedostatečně promítají priority, které mají potenciál zvýšit konkurenceschopnost, odolnost a růst české ekonomiky. Vláda zcela opomíjí přínosy, které by měla robustní podpora digitální transformace českých firem, a vyzval vládu, aby například zvýšila alokaci pro firmy na digitální transformaci z 1 na 10 miliard, nebo umožnila firmám, aby z programu financovaly také investice do digitalizace výrobních procesů. Investice do digitální transformace firem jsou jednoznačně investicemi do dalšího rozvoje ekonomiky. Digitální technologie zvyšují produktivitu práce i přidanou hodnotu, ale přitom nemají negativní dopad na zaměstnanost. Firmy využívající digitální technologie také vyplácejí vyšší mzdy a jsou odolnější vůči krizím.

Chtěl bych se proto zeptat, zda vůbec, a pokud tedy ano, jak bude upraven Národní plán obnovy tak, aby reflektoval připomínky a návrhy sociálních partnerů v oblasti investic do digitalizace a zvyšování digitální gramotnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Jiránek - není přítomen. Paní poslankyně Olga Richterová - není přítomna. Paní poslankyně Věra Kovářová - je přítomna. Takže prosím, máte slovo s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, když minulý týden vláda nařídila povinné testování pro zaměstnance, doporučovalo Ministerstvo průmyslu i využití testovacích center a firmy skutečně začaly své zaměstnance do těchto center hojně posílat, aby se v souladu s vládním nařízením testovali. Jenže tato masivní poptávka způsobila, že testovacím centrům rychle dochází volné termíny pro veřejnost a objednací doba se na mnohých místech vyšplhala až k řádu týdnů. To je ovšem pro efektivitu testování obyvatelstva naprosto nepřijatelně dlouhá doba. Využití testovacích center je přitom pro podniky tou nejsnazší a nejefektivnější možností, neboť test hradí pojišťovna a firmě nevznikají žádné další náklady s provedením testu.

Ministerstvo průmyslu s ohledem na nedostatečnou kapacitu testovacích center radí podnikům, aby měly vlastního závodního lékaře nebo aby jako primární zdroj testování využívaly samotestovací sady. Jenže zde se nabízí otázka, je v České republice samotestů dostatek? A pokud by se teď firmy rozhodly skutečně dát na radu MPO a začaly ve velkém pro své zaměstnance nakupovat samotestovací sady, nedojde k jejich rapidnímu zdražení? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ta situace je poměrně asi obecně známá, že lidé, kteří žijí v ústavních zařízeních, což jsou i domovy pro seniory, tak vlastně mají už mnoho měsíců naprosto zásadním způsobem omezené nebo zakázané návštěvy. A má otázka směřuje k tomu, že nyní už v řadě těchto zařízení pobytových jsou senioři, kteří chtějí na očkování, stejně tak personál. Takže se ptám, jakým způsobem plánujete upravit zákaz návštěv, který je devastující - asi se nemusíme odkazovat na studie, které ukazují, že osamělost má dlouhodobě závažný dopad na zdraví. Asi je každému jasné, že návštěvy pouze přes sklo a nemožnost aktivizačních činností jsou podobně velký problém jako závažná nemoc. Bohužel je tomu tak.

Takže nyní, v situaci, kdy samozřejmě zdravotnictví potřebuje ještě udržet nákazu od seniorů dál, ale v situaci, kde proběhlo očkování, a v situaci, kde víme velmi dobře, co vše lze ošetřit v režimu a podobně, mě zajímá, jak se zaměřujete na seniory v pobytových zařízeních, kteří jsou očkovaní, kteří si přejí ať už možnost návštěv, nebo možnost aktivizačních činností, a jakým způsobem uvažujete o tomto uvolnění, protože nyní platí naprostý zákaz a míra osamělosti je prostě často zoufalá. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, paní poslankyně, já bych to rád rozdělil, jsou to dvě části - jedna jsou návštěvy v pobytových zařízeních typu sociálních služeb, druhá část jsou návštěvy v zařízeních zdravotnických, typu léčeben dlouhodobě nemocných a podobně. V těch předchozích byl dlouhodobě nastaven právě systém testování včetně návštěv a rovněž i očkování a tak podobně. Zato omezení, které je teď, je opravdu dáno jenom krátkodobě, ještě před tím, než byla ta nejzásadnější omezení nastavena, tak návštěvy tam takhle dále probíhaly. V současné době se jedná o dočasné, opravdu masivní zákazy, v tom máte pravdu, které jsou dány zejména tím, že je potřeba tu dramatickou situaci jednak dostat co nejdříve pro kontrolu, jednak zajistit minimalizaci další zátěže personálu zejména ve zdravotnických zařízeních. Je to opravdu založeno jednak na celoplošném omezení mezilidských kontaktů, jednak na tom, aby personál byl schopen plnit ostatní svoje funkce, protože je ho v současné době velký nedostatek. Jinak souhlasím s tím, že samozřejmě vliv na psychický stav zejména seniorní populace je velký a víte, že v zařízeních sociálních služeb bylo konstatováno... nebo byl zařízen takový systém těch návštěv, který to umožňoval, a věřím, že se k němu budeme moci opět brzy vrátit.

Když už jsme u toho, tak právě očkování a testování bylo tím, co snížilo zátěž a nemocnost v těchto zařízeních, zejména v zařízeních sociální péče. Mě osobně velmi překvapilo, že zatímco proočkovanost těch seniorů je poměrně vysoká, tak jsme se překvapivě v řadě těch zařízení setkali s tím, že část personálu, v některých zařízeních až kolem poloviny toho personálu, se odmítá nechat očkovat. Je to jedna z věcí, která samozřejmě tu situaci činí trošku složitější, protože kdyby ta situace byla taková jako třeba ve zdravotnických zařízeních, kde procento toho personálu, který podstoupí dobrovolně očkování, je daleko větší, tak by to zvyšovalo i bezpečí pro tyto seniory. Takže věřím, že i toto se změní, protože právě zaměstnanci i klienti těchto zařízení jsou ti, kteří mají tu nejvyšší prioritu, tak bych na ně apeloval, aby to znovu zvážili, ti, kteří se tak zatím nerozhodli, a jakmile bude možno uvolnit ta nejpřísnější opatření, tak toto je samozřejmě jedna z věcí, na kterou společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí chceme a budeme myslet.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za odpověď. Ta doplňující otázka se týká vyloženě komunikace právě směrem k sociálním pracovníkům, protože to je prostě konkrétní specifická skupina, a vy jistě máte v komunikační strategii zpracováno, jak přistupovat ke komunikaci s touto skupinou lidí. Jde mi samozřejmě o to, aby zůstala zachována dobrovolnost, ale komunikací a vysvětlováním se dá dosáhnout mnohé změny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Já jenom velmi krátce zmíním, aniž bych se chtěl nějakým způsobem zbavovat své odpovědnosti, tak je potřeba, když tato část, zejména ta sociální zařízení patří do resortu MPSV, takže tam je potřeba komunikace i odsud, protože se jedná vlastně o zaměstnance tohoto resortu. Ale je to tak, jak říkáte, samozřejmě je na tom potřeba spolupracovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Jelikož je 17 hodin 56 minut a poslední interpelace podle jednacího řádu může být položena nejpozději do 17.55 hodin, končím interpelace, končím dnešní jednací den a pokračovat budeme zítra v 9 hodin ráno body z bloku třetích čtení. Přeji vám pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 17.57 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 21. 4. 2021 v 9:01.