(9.20 hodin)
(pokračuje Žáček)
Druhou základní věc, kterou jsem chtěl po paní ministryni doplnit, bylo, že jsme oba vycházeli při posuzování těch informací zjevně z jiné evidence, protože ptal jsem se i na náklady, které kapitola ÚSTR vynaložila na stěhování, ty náklady, kdy logicky museli sídlit zaměstnanci v jiných prostorách, prostě tyto částky. Paní ministryně vycházela z aktuálních - cituji - "z aktuálních zdrojů evidence CRAB", podle toho byl předpis ročního nájemného za užívání administrativní budovy ve výši 2 miliony a necelých 500 000. Víme, že Národní kulturní úřad systém CRAB považuje za nepřesný, plný chyb, a když jsem ho konfrontoval s údaji, se smlouvami, které jsou uloženy v Hlídači státu, tak tam některé částky chyběly. Týkaly se nájmu nemovitostí, takže tam nebyla uvedena kompletní částka. Pokud mně je známo, tak ÚSTR neplatí nájemné jen v budově na náměstí Winstona Churchilla, v tom bývalém Domu odborů, ale má také smlouvy na pronájem, například na pronájem parkovacího stání, sklady v Nákladovém nádraží Žižkov. Zde si mimochodem pronajímá ÚSTR sklady od roku 2017 na dobu neurčitou za bezmála 600 000 korun ročně. V tomto smyslu jsem tedy žádal o doplnění.
Dodal bych k tomu takové pozadí historicko-politické. Tento management byl dosazen sociální demokracií a Zelenými v letech 2012, 2013. Pamatujeme všichni vyhození Daniela Hermana z postu ředitele ÚSTR. To jeho vyhození nabralo takový oblouk, že se stal až vaším kolegou ve vaší minulé koaliční vládě, čili předpokládám, že jste informace o tom, co se na Ústavu, jak byl personálně vyčištěn, jak se tam ty věci měnily, měli již tehdy přímo od zdroje, a proto člověka překvapuje, že tito lidé měli důvěru na to, aby přestože samozřejmě byli v uvozovkách řádně v čele instituce, tak že by byli schopni nějakých rozsáhlejších projektů. Myslím si, že po té první fázi by nejenom mimo státní sektor, veřejný sektor, ale i ve státní organizaci neměli dostat druhou šanci.
Ještě bych se vyjádřil k jedné informaci, která pravděpodobně byla ovlivněna odpovědí nebo komunikací s ÚSTRem, týkající se stavu budovy. Mimo jiné jste v té odpovědi v závěru i uvedla, že Ministerstvo informatiky investovalo do předmětné budovy v období... letech... tu částku 61,2 milionu korun, nejvyšší investici a tak dále, a to na stavební práce v rámci rekonstrukce budovy vyvolané jejím havarijním stavem. Je třeba poznamenat, že technický stav budovy byl přesto nevyhovující již od doby, kdy ji ÚSTR převzal do užívání. Vzpomínám, budova nebyla ideální, foukalo tam z řady oken. Na stranu druhou, nevěřím tomu, že by tehdejší vlády byly schopné takto údajně špatnou technickou budovu svěřit Ministerstvu informatiky a posléze ji delimitovat ÚSTRu, který ji v dobré víře přijímal. Nic se v této budově nestalo. Podle mě všechno pochybné přišlo až tou změnou, která dovedla tuto budovu, že opravdu vypadá jak budova po útoku sovětských tanků kolem Československého rozhlasu. Napadá mě samozřejmě otázka, kolik je takových budov nezvládnutých managementem, jestli máte představu, v rukou státu, a to i v rukou větších kapitol, než je kapitola ÚSTRu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážený pane poslanče, dámy a pánové, úvodem bych ráda uvedla, že k odpovědi na vaši interpelaci bylo přistoupeno, ostatně jako ke každé odpovědi, ale k této zvlášť, velmi důkladně, s využitím všech dostupných zdrojů a informací, které má Ministerstvo financí v této věci aktuálně k dispozici. Problematika rekonstrukce budovy sídla Ústavu pro studium totalitních režimů byla předmětem již několika dotazů, z různých stran samozřejmě i včetně vaší interpelace, takže dovolte, abych se omezila tedy už, abych odpovídala nad rámec té písemné odpovědi, abych neopakovala to, co jsem uvedla v písemné odpovědi. Vy jste nota bene z ní i dost citoval.
V roce 2015 byl schválen program reprodukce majetku 155020 Rozvoj a obnova materiálně technické základny Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek. V tom programu bylo počítáno s rekonstrukcí obvodového pláště budovy sídla v hodnotě 150 milionů korun. Vzhledem k plánované výši účasti státního rozpočtu se jednalo v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech o systémovou akci, která byla plně v kompetenci a zodpovědnosti správce kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů. Ze strany vedení Ústavu pro studium totalitních režimů byla však následně deklarována potřeba podstatně většího rozsahu stavebních prací. Celý projekt měl být nadále realizován v rámci existujícího stavebního povolení na rekonstrukci budovy, jehož platnost byla několikrát prodloužena.
Žádost o stanovení výdajů státního rozpočtu na financování druhé fáze rekonstrukce, která předpokládala potřebu zásadního navýšení financování, nebyla Ministerstvu financí doposud předložena. Já jsem několikrát se zástupci jednala, mí kolegové, psali jsme si X dopisů a pro doložení záměru a potřeb Ústavu pro studium totalitních režimů nebyly Ministerstvu financí předloženy žádné podklady, například projektová dokumentace s verifikací nákladů. Několikrát to bylo požadováno, ať už z úrovně mých kolegů, buď náměstka nebo paní ředitelky Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových, která samozřejmě vedla celou řadu jednání na toto téma, nebo dokonce i z mé.
V lednu 2020 vedení Ústavu představilo koncepci celkové rekonstrukce budovy, jejíž náklady byly podle znaleckého posudku odhadovány na 472 milionů korun. Záměr předpokládal výměnu nosných stavebních prvků a stropů, tedy fakticky mělo jít namísto rekonstrukce o novou stavbu, byť realizovanou v rámci původního stavebního povolení. Za této situace jsem vyjádřila nesouhlas, říkám nesouhlas, s dalším navyšováním rozpočtu výdajů kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů. Ministerstvo financí následně nabídlo prostřednictvím Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových několik možností získání vhodných prostor pro umístění sídla Ústavu z nabídky státem aktuálně nevyužívaných nemovitostí. Já jsem i vysvětlovala managementu, že vzhledem k tomu, kolik tam sedí lidí... prostě já jsem skutečně vůbec... do těchto věcí se nikdy politika netahá. Já rozhodně nejsem pod žádným vlivem, ale hájím především ekonomické zájmy státu, zájmy hospodárnosti, a vzhledem k počtu úředníků, k tomu, že část agendy má přejít výhledově pod jinou kapitolu, i s ohledem na všechny tyto skutečnosti jsem navrhovala, ať využijí jiné nabídky než rekonstrukce - takto nákladná, protože jsme se ze 150 milionů posunuli, říkám, na 472.
Dodávám, že nezávisle na řídících a schvalovacích procesech, které se týkají rozpočtu, byla u Ústavu pro studium totalitních režimů 14. 10. 2020 zahájena kontrolním útvarem Ministerstva financí veřejnosprávní kontrola, která je zaměřena na komplexní prověření hospodaření Ústavu, to je účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti při nakládání s veřejnými prostředky během období let 2018 až 2019, což možná trochu odpovídám na ty vaše další podněty. V závislosti na vývoji kontroly lze v konkrétních řešených oblastech rozšířit kontrolované období o období předchozí či následující. Čili uvidíme, co z té kontroly vyplyne, dělá se velmi důkladně, a pak se to buď rozšíří dopředu, nebo dozadu. V rámci probíhající kontroly, to je před jejím faktickým ukončením ve smyslu kontrolního řádu, není možné poskytovat veřejná vyjádření ke stavu probíhajících šetření nebo k doposud zjištěným skutečnostem. V obecné rovině však mohu potvrdit, že předmětem kontroly je také využití veřejných finančních prostředků na výdaje spojené s rekonstrukcí budov, případně výdaje vynakládané na nájmy. ***
