(15.10 hodin)
(pokračuje Babiš)
Naproti tomu celková kvantifikace dopadů zahrnuje kompletní dopady, které jsou rozloženy do delšího časového období. Žádný rozpor mezi plány a skutečností tím nevzniká. Rozdíl mezi oběma čísly se potom postupně snižuje. Je zcela logické, že dokud běží poměrně masivní přímá pomoc v programech přímé pomoci, tak podnikatelé nejdřív čerpají je. Záruční úvěrová schémata tu zůstávají jako určitá záchranná síť v okamžiku, kdy přímé programy skončí a podnikatelé budou chtít úvěr se státní zárukou využít třeba k investičním účelům. Připomínám, že čerpání záručních schémat v současnosti odpovídá čerpání třeba v Německu.
Co se týče dalších výhledů v této pomoci, platí záměr Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí na změnu COVID pomoci pro firmy a osoby samostatně výdělečně činné. Mimo jiné se zvýšil kompenzační bonus, na který nově dosáhnou všichni, kterým klesly tržby o 50 % a více. Prodlouží se program Antivirus, zavede se příspěvek 370 korun pro lidi v karanténě a všechny specializované COVID dotační programy se sloučí do jednoho. Nový systém přinese nejen rychlejší pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují, ale hlavně více peněz pro poškozené živnostníky a podnikatele.
Konkrétní programy na podporu podnikatelského prostředí, které jsou realizovány, jsou: kompenzační bonus od Ministerstva financí je 1 000 korun na den. COVID - Gastro - Uzavřené provozovny, COVID - Nájemné, to je všechno Ministerstvo průmyslu; program ošetřovného pro OSVČ - 400 korun/den, také MPO; program Záruka COVID III, MPO; COVID - Kultura, také Ministerstvo průmyslu a kultury; program COVID - Ubytování II, MMR; Antivirus byl prodloužen do konce dubna - MPSV; COVID - Sport III - Lyžařská střediska, Národní agentura sportu, MPO; AGRICOVID POTRAVINÁŘSTVÍ, Ministerstvo zemědělství. Myslím, že ty programy fungují, jsou průběžně upravovány a teď bude uplatňován parametr poklesu tržeb, to znamená srovnání rozhodných období rok 2019 a 2020, a to s cílem zasáhnout širší okruh podnikatelů, kteří byli zasaženi omezeními v důsledku pandemie COVID-19.
Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane premiére. Pane poslanče, máte možnost doplňující otázky.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane premiére, já se obávám, že jste mi úplně neodpověděl, protože já jsem se ptal na odškodňovací zákon a na program Antivirus C, což je věc, ke které vaši vládu vyzvala i Poslanecká sněmovna. Ale to nechám na těch, co nás sledují. Já jsem z toho pochopil, že plánujete jít dál cestou nekonečných kompenzačních programů, tak položím doplňující otázku v tomto směru.
Pokud jde o přípravu dalších kompenzací, tak se chci zeptat, jestli vaše vláda půjde i nadále cestou toho ukazatele počtu zaměstnanců, což nedává úplně smysl, anebo začnete alespoň respektovat pohled podnikatelských svazů, ale třeba také usnesení hospodářského výboru ze dne 17. února, které říká, že mají být zohledněna objektivní ekonomická kritéria - pokles tržeb, příjmů nebo obecně nějaký soubor nákladů. Pokud mám dobré informace, tak pro toto usnesení hospodářského výboru hlasovali i někteří vládní poslanci (upozornění na čas), tak je to určitě něco, co by vláda měla respektovat.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má předseda vlády.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: K tomu odškodnění: my jsme o tom vedli debatu v rámci pandemického zákona. Myslím, že tam jsme našli shodu a že jsme to vyřešili.
A ohledně toho, jestli počet zaměstnanců, nebo náklady: samozřejmě, to je potom... a já vnímám debatu mezi ministrem Havlíčkem a například - já jsem byl přítomen té debatě - s prezidentem Dlouhým. Samozřejmě, pan Havlíček se potom ptá: A co všechno je v těch nákladech? Jestli jsou tam skutečně i věci, které tam možná nepatří.
Takže my tu debatu povedeme dál. Samozřejmě jsme rádi, že opozice má vždycky nějaké návrhy, ale ty návrhy mají dopad do rozpočtu, a potom, když předkládáme rozpočet, tak vy s tím rozpočtem nesouhlasíte. Takže pokud je nějaký návrh, je potřeba taky říct, kolik to stojí a kdo to zaplatí. A tam tu odpověď od vás nikdo nedostaneme.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Zahradník se svojí interpelací a připraví se paní poslankyně Langšádlová.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, změním téma. Vážený pane premiére, vláda by měla zřejmě brzy schvalovat doporučení uhelné komise. Ta doporučila za termín odklonu od uhlí rok 2038 s tím, že nejprve musí být splněno několik podmínek. Zejména jde o včasnou náhradu utlumovaných uhelných zdrojů jinými výrobními zdroji energie, včetně dostavby nového jaderného zdroje v Dukovanech podle plánovaného harmonogramu. Zásadní je, aby Česká republika zůstala energeticky soběstačná.
Celá řada ministrů vaší vlády se ale vyjádřila, že by mělo uhlí skončit již v roce 2033. Je zřejmé, že v roce 2033 nebude ještě k dispozici nový blok v Dukovanech. Stejně tak je evidentní, že v roce 2033 rozhodně nebude možné nahradit výrobu uhelných elektráren a tepláren obnovitelnými zdroji energie. Moje otázky, pane premiére:
Za prvé zcela zásadní otázka, zda při nepřipravenosti České republiky na jádro a při tlaku na rychlý odklon od uhlí je opravdu jediným preferovaným, ať už přechodným, nebo zcela substitučním zdrojem zemní plyn? Protože je oprávněná obava, že obnovitelné zdroje nemohou jádro ani uhlí nahradit.
Kolik bude stát výstavba plánovaného objemu plynových zdrojů, ať už tepláren, či elektráren? Z jakých zdrojů bude tato výstavba financována a bude na její výstavbu možné využít peníze z evropských fondů? Jaké konkrétní fondy to budou?
A poslední otázka: Už jste zahájili jednání?
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně a poslanci, energetická soběstačnost České republiky je samozřejmě absolutní priorita a strategická záležitost. My si plně uvědomujeme, že zajištění energetické soběstačnosti, respektive bezpečnosti dodávek energie, je naprosto nutnou podmínkou pro chod české ekonomiky. Zdrojová základna České republiky je velmi robustní a Česká republika plní všechny indikátory elekroenergetické bezpečnosti. To je samozřejmě nutné zajistit i v budoucnu.
I z toho důvodu je ze strany provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS, na roční bázi zpracováváno hodnocení výrobní přiměřenosti elektrizační soustavy České republiky. Požadavek na zpracování hodnocení přiměřenosti výrobních kapacit vychází z evropské legislativy, konkrétně z nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2019/943, o vnitřním trhu s elektřinou. Posouzení zdravé přiměřenosti na úrovni EU jako celku je připravováno také na roční bázi ze strany Evropského sdružení provozovatelů přenosových soustav - ENTSO-E. Uvedená hodnocení jsou dostupná jak na stránkách ČEPS, tak na stránkách MPO. Samozřejmě myslím, že pan poslanec Zahradník, který je v uhelné komisi jako zástupce výboru pro životní prostředí, určitě všechny tyto informace zná.
V případě, že by nebyl nový jaderný blok dostavěn včas, musela by se vzniklá časová prodleva přechodně překlenout dovozem elektrické energie. Pokud by měl však být zajištěn předpoklad zajištění elekroenergetické soběstačnosti alespoň na úrovni 90 %, což je předpoklad přijatý uhelnou komisí, bylo by nutné zprovoznit cirka 3 GW nových plynových zdrojů. Fondy Evropské unie pravděpodobně není možné přímo k výstavbě plynových zdrojů využít, jelikož Evropská unie vnímá zemní plyn pouze jako tranzitní palivo v procesu dekarbonizace a není příliš nakloněna poskytovat evropské peníze z obavy možných uvízlých nákladů. V České republice se kupříkladu počítá s využitím takzvaného Modernizačního fondu k výstavbě plynových zdrojů v rámci sektoru plynárenství. Za účelem zajištění dostatečného výkonu by pak velmi pravděpodobně bylo nutné zavést takzvané kapacitní mechanismy, jejichž podoba však musí být schválena ze strany Evropské unie. Případné zavedení těchto mechanismů je již analyzováno a počítá se s tím, že tento nástroj bude zakotven v energetické legislativě, a bude tedy moci být využit v případě, že to bude nutné. ***
