(10.00 hodin)
(pokračuje Pikal)
Také jsem zaznamenal, že v návrzích jsou návrhy na korespondenční volbu a na ještě jiné úpravy zákonů, které určitě budou předmětem další diskuze. Já samozřejmě korespondenční volbu podporuji. Jsou tam dokonce dva návrhy na korespondenční volbu ze zahraničí, takže předpokládám, že se na ústavně-právním výboru potom dohodneme na tom, která varianta je technicky lepší, a tu pošleme dál. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Karla Šlechtová a připraví se paní poslankyně Jana Mračková. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane ministře, ráda bych předložila pozměňovací návrh k vládnímu návrhu novely zákona o volbách, který se týká doplnění, respektive zavedení korespondenční volby pro občany žijící v zahraničí. Toto téma je tady diskutováno už vlastně několikeré parlamentní poslanecké období, nicméně dosud se do zákona nedostalo, tak si dovoluji předložit tento pozměňovací návrh, který je dlouhý, nicméně budu mít krátké úvodní slovo.
Chtěla bych v úvodu především poděkovat legislativě Poslanecké sněmovny, která v podstatě během velice krátké doby nám ten pozměňovací návrh pomohla dát do legislativně přijatelné podoby, a v podstatě je pouze vložitelný k doplnění do daného zákona.
Velice stručně bych zde zmínila, co je předmětem tohoto zákona, a také jakým způsobem zamýšlíme korespondenční volbu zavést. Ještě než se dostanu k celkovému textu pozměňovacího návrhu, tak bych zmínila, že jsme jej diskutovali před pár měsíci i na podvýboru pro krajany, kterému předsedám, také jsme to diskutovali s jeho členy individuálně. Tento pozměňovací návrh má u některých podporu, u některých podporu nemá, takže uvidíme, jak nakonec dopadne hlasování.
V současné době se odhaduje, že v zahraničí žije zhruba půl milionu Čechů s aktivním volebním právem, kteří se v den voleb nemohou z objektivních důvodů svého pobytu v zahraničí zúčastnit osobně volby na našich zastupitelských úřadech, a to ať už kvůli velké geografické vzdálenosti jejich bydliště od nejbližšího zastupitelského úřadu a také s tím spojené finanční náročnosti účasti na hlasování, anebo třeba kvůli nynějším omezením cestování v důsledku pandemie. Samozřejmě uvidíme, jak to bude v říjnu v průběhu parlamentních voleb, zda vůbec tento pozměňovací návrh bude akceptován.
Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že korespondenční volba je zatím jediným a za ta léta již dobře prověřeným nástrojem, který by mohl realizaci volebního práva těchto občanů zajistit. Jenom pro srovnání, k tomuto závěru již dříve dospěli všichni naši sousedé ve střední Evropě, jmenuji pouze Polsko, Maďarsko, také Rakousko, všechny státy v západní Evropě a také téměř všechny státy Evropské unie s výjimkou některých zemí jihovýchodní Evropy. Tyto státy zavedly korespondenční volbu jako adekvátní odpověď na dynamicky se rozvíjející mobilitu svých občanů a jako reakci na aktuální směr naplňování plné demokracie, podporovaný institucemi Evropské unie a Rady Evropy. Česká republika zůstává ve své odpovědi na tyto výzvy dost pozadu a vzhledem k tomu, že se jedná o systém již vyzkoušený a lety prověřený v jiných evropských zemích, není tedy racionální důvod se opravdu obávat, že by neměl fungovat i v případě naší země.
Od zavedení korespondenční volby si přitom lze slibovat především odstranění objektivní překážky či naplnění ústavně zakotveného principu univerzality, tedy všeobecnosti voleb. Naopak od výsledků zřejmě nelze očekávat zásadní ovlivnění politického života v České republice, i když to je samozřejmě s otazníkem, neboť drtivá většina hlasů bude vždy odevzdána na jejím území. Dojde však ke kvalitnímu posunu ve stupni české demokracie a k posílení zájmu o správu věcí veřejných, na kterém bychom měli mít všichni zájem.
Státy zavedením korespondenční volby vysílají dva důležité signály svým občanům v zahraničí i okolním státům, a to: jsme plně funkční demokracie - což všichni chceme, všichni to deklarujeme na všech našich výborech v zahraničí - a máme aktivní zájem o svého moderního v uvozovkách mobilního občana, aby se aktivně účastnil na správě věcí veřejných naší země.
Navrhuji tedy realizovat korespondenční volbu metodou dvou obálek a kontrolního registračního lístku, založenou na principu registrace voliče na příslušném zastupitelském úřadě. Jedná se o model nejčastěji používaný v ostatních zemích, který jsou volební orgány schopné bezpečně zvládnout a kontrolovat.
Já mám to úvodní slovo velice dlouhé, protože je mám připravené i ke srovnání návrhu kolegy Feriho, který tady je uveden v systému, ale vzhledem k tomu, že nevisí na tabuli, tak zde srovnání říkat nebudu, případně bych ještě vystoupila, protože bych zde ráda zmínila, že v podstatě tento pozměňovací komplexní návrh vcucává doslova návrh kolegy Feriho a v podstatě je legislativně přívětivější a také vstřícnější vůči voličům. Tak to možná pro vás přítomné poslance, až se budete rozhodovat o jeho přijetí či nepřijetí.
Jenom na závěr: tento pozměňovací návrh se vztahuje i ke všem dalším případným pozměňovacím návrhům, které se podají ve druhém čtení - je jich tam celkem dost - a kompletně nahrazuje ten původní návrh, který byl podán jak KDU-ČSL, tak nyní kolegou Ferim, a to komplexní pozměňovací návrh ústavně-právního výboru. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat v otevřené rozpravě. Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, také bych ráda předstoupila při projednávání druhého čtení novely zákona o volbách do Parlamentu České republiky. Vy víte, že jsem tady již vystupovala při projednávání tohoto volebního zákona v prvním čtení, byť pouze s faktickou poznámkou, kde jsem právě poukazovala na výtku Ústavního soudu z hlediska váhy hlasů v jednotlivých krajích, a velmi jsem tady apelovala na Poslaneckou sněmovnu, že abychom vyrovnali a ta váha volebních hlasů byla ve všech krajích stejná, takže nejspravedlivější systém by byl jeden volební obvod.
Bohužel, Poslanecká sněmovna napříč i Senát se již dohodly, že bude 14 volebních krajů, a proto ústavně-právní výbor již projednal tento tisk a připravil se tam v tuto chvíli komplexní pozměňovací návrh, který hovoří a předkládá 14 volebních krajů. Kdybychom ten komplexní pozměňovací návrh teď převedli právě popřípadě na ten nejmenší, o kterém se hovoří a který se neustále skloňuje, Karlovarský kraj, který měl do současné chvíle 5 poslanců, tak podle tohoto návrhu by získal pouze 3 poslance a druhé 2 poslance by získal v případném druhém skrutiniu ve druhém kole, o kterém by podle toho návrhu rozhodovaly politické sekretariáty.
Já jsem samozřejmě velmi pozorně poslouchala pana Pikala, pana místopředsedu, který tady přichází také s nějakým pozměňovacím návrhem s tím, že by tyto mandáty ve druhém skrutiniu se poté rozdělovaly podle nějakých zbytkových hlasů, to znamená, že kdo by měl největší zbytek, tak zase podle těch jednotlivých krajů. Jsem přesvědčena o tom, že my bychom měli cílit na ty, kteří nás volí, to znamená na lidi, na voliče, a proto jsem si dovolila v rámci té sporné věci, která se tolik diskutuje, v rámci druhého skrutinia a přerozdělení mandátů v rámci druhého kola, aby o této věci právě rozhodovali voliči a že by tyto mandáty získali ti kandidáti, kteří získají nejvíce preferenčních hlasů. To znamená ale, že by získali největší procentuální podíl přednostních hlasů, to znamená, ještě abych to vysvětlila, že pokud se podíváte vždy, tak ten kandidát má určitý počet hlasů, a pak má v závorce, kolik procent voličů ho preferovalo. Takže by to vycházelo právě z tohoto čísla, a to je z toho důvodu, že máme rozdílné kraje, a takto je to nejspravedlivější, jakým způsobem by došlo v druhém skrutiniu k přerozdělení mandátů. ***
