(10.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Poslanecké sněmovny, slova se ujme pan poslanec Marek Benda a já se potom hlásím s přednostním právem také k vystoupení, ale nejdřív kolega Benda, a já se musím nechat vystřídat. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já se pokusím být maximálně stručný a spíše odůvodním návrhy, které ještě přináším nad rámec toho, co bylo domluveno.
Chtěl bych snad jenom k tomu tolik diskutovanému druhému skrutiniu. Tvrdím, že je v pořádku návrh tak, jak jsem jej předložil. Stala se z toho mediální bublina, která byla využita. Neschopnost některých uzavírat kompromisy je pro mě až překvapující a uvidíme teď v hlasování o tom, co bude vzato jako základ jednání, ale to jsou snad moje stručné poznámečky.
Druhá věc, kterou jsem chtěl malinko okomentovat: paní poslankyně Válková tady zmínila skutečnost, že byla podána trestní oznámení na některé ústavní soudce za maření voleb. Mně to přijde jako něco tak neuvěřitelného, neuvěřitelného a tady na půdě Sněmovny říkám, jestli se policie tím bude jenom zabývat, tak jsme se úplně zbláznili. Jestli opravdu začneme ústavní instituce přezkoumávat policejními orgány a jejich rozhodování, tak jsme se úplně zbláznili. To prostě... Já vím, že oni za to nemůžou, ti policisté, samozřejmě že ne. Ale to, kam jsme se dostali, že všechno mají v této zemi posuzovat orgány činné v trestním řízení, jestli běží ústavní procedury, tak jak běží, jestli Ústavní soud rozhoduje, mně připadá jako daleko, daleko za čarou veškerého.
A ono to souvisí bohužel s dnešní debatou, jo? Největší pravdu mají naprosto náhodné výsledky voličů, ale politické strany, které jsou základem našeho ústavního systému a které jsou v článku 5, to znamená v nezměnitelném základu Ústavy, jsou těmi největšími zločinci, kteří tady vůbec existují, a měly by být potlačeny, nejlépe možná rozpuštěním, ale na to tedy ještě bude potřeba přece jenom nějakou zásadnější změnu ústavy.
Já bych chtěl představit dva návrhy, které přednášíme. Jeden - v podstatě se jenom hlásím k tomu, co tady už řekla paní kolegyně Šlechtová - spolu s Dominikem Ferim a Markem Výborným předkládáme také návrh na korespondenční volby ze zahraničí. Já jsem to avizoval na všech těch jednáních, není to pro nás podmínka podpory volebního zákona, ale pokládali bychom to za užitečné. Našim krajanům se to slibovalo dlouhodobě, respektive našim občanům žijícím v zahraničí se to slibovalo dlouhodobě. Je opravdu řada míst, kde je to velmi složité, a současně sám za sebe říkám, že pro mě to není žádná cesta k tomu, abychom zaváděli korespondenční volby i na území ČR, to v žádném případě. Já se snažím vyhovět jenom tam, kde opravdu to znamená cestování tisíce kilometrů. Při množství volebních okrsků v České republice samozřejmě pokládám za správné, při možnosti vyzvedávat si volební průkaz pokládám za správné, aby člověk v den voleb se sebral a někam odešel, tam svůj akt volby provedl, zkušenosti ze Spojených států z posledních voleb jsou více než sporné.
Druhý návrh, který předkládám, je návrh na to, abychom v okamžiku... návrh na změnu zákona o financování politických stran. Jde o to, že v okamžiku, kdy přinášíme zpět do volebního zákona ony zvýšené klauzule pro koalice, a to 8 % pro dvě strany a 11 % pro tři strany, že je férové podle mého názoru provést i vyrovnání základního příspěvku. Dnes máme: mezi 3 až 5 % je základní příspěvek od 6 do 10 milionů podle počtu získaných hlasů, dále už se nenavyšuje, a ten příspěvek prochází formou příspěvku za mandát.
Pokud ale řekneme, že koalice kandidovat smějí - a přiznám to, že samozřejmě v tomto směru jsem částečně ve střetu zájmu, i když financování u své politické strany nemám na starosti, nemám v tom žádný osobní zájem, ale všichni víte, že kandiduji za koalici SPOLU, to znamená, že se to týká i subjektu, za který kandiduji. Pokud dochází k situaci, že zvyšujeme práh vstupu, tak si myslím, že základní finanční ohodnocení zejména pro strany, které by například získaly 7,8 %, nedosáhly by na žádný mandát, ale měly by strop, stejně jako všichni ostatní, už na 5 %, mně nepřipadá férové a spravedlivé. Dopady na státní rozpočet nejsou zásadního charakteru, ale upozorňuji na to už teď v obecné rozpravě, že se k tomuto návrhu přihlásím.
Tolik za mě a jenom bych chtěl připomenout, že na závěr obecné rozpravy bychom měli hlasovat o tom, že se za základ jednání vezme usnesení ústavně-právního výboru.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. My se tady teď musíme hodně střídat. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Válková a poté je přihlášen s přednostním právem pan místopředseda Filip. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Tak to bude opravdu mini, mini faktická poznámka, chci uklidnit pana poslance Bendu. Myslím si, že Senát, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, že Senát asi ústavní soudce k trestnímu stíhání nevydá, a tím pádem asi ta obava, že by policie je vyslýchala, je naštěstí lichá. Ale také mně to samozřejmě šokovalo, ta představa by mě šokovala. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy pan místopředseda Filip. Prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, paní a pánové, budu stručný, ale nemohu si odpustit jednu věc, respektive dvě, které chci říct k této debatě v obecné rozpravě. Nebudu předkládat žádný pozměňovací návrh, a proč? Protože pro mě je nejpodstatnější právě princip té dohody. Vzhledem k tomu, do jakého postavení, nejen Poslaneckou sněmovnu, ale i Senát, dostal nález Ústavního soudu, jsem přesvědčen, že pokud chceme nějakým způsobem vyjádřit schopnost politického jednání a odmítnout krok Ústavního soudu, tak je potřeba princip dohody dát nade vše.
To znamená, že budeme dělat jenom to, co nám Ústavní soud v podstatě zrušil. Proto jsem nechtěl diskutovat o jednom volebním obvodu, přestože si to dovedu představit, ale to zrušeno není. Takže to byl pro mě jeden ze základů dohody při politických jednáních předsedů politických stran. Samozřejmě že ohlašuji střet zájmů jako většina z nás, kteří budou kandidovat, a já navíc jako předseda politické strany. Ale já ten střet zájmu vnímám tak, že je to střet, který musíme podstoupit, abychom obstáli jako lidé, kteří jsou odpovědní za vývoj v této zemi.
Proto také nebudu podporovat žádný pozměňovací návrh, který je veden sice dobrou snahou, ale nemíří k nápravě toho, co bylo zrušeno, ať už to je zemské zřízení nebo zemský princip, a přitom bych se mohl přihlásit ke svému článku tenkrát v časopise Veřejná správa z roku 1990 v březnu, kdy jsem se poprvé setkal s bývalým předsedou České národní rady kolegou Šafaříkem a diskutovali jsme na tom, jak by měla vypadat Česká národní rada v nových podmínkách. Jsem přesvědčen o tom, že to je možné, ale v tuhle chvíli nehlasovatelné, nebo respektive nemožné projednat, protože to má mnoho konsekvencí, na které nemáme čas.
Paní kolegyně Válková tady jasně upozornila na nález Evropského soudu pro lidská práva ve věci Bulharska, který nám dává určitý limit, a tohoto limitu se Ústavní soud vůbec nedržel. V podstatě se vysmál tomu nálezu, rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, a řekl: Nám je to jedno, že jsou vyhlášené volby, nám je jedno, že je doba kratší než jeden rok, a my se prostě rozhodneme, že jim pěkně zatopíme a že uděláme překážku, opravdovou překážku v činnosti jiného ústavního orgánu. Oni přece dobře ví, dostávají naše programy, takže věděli, že je tady téměř 200 prvních čtení, která jsou neprojednaná, a přesto nám sem vloží rozhodnutí, které musíme učinit, abychom vůbec mohli konat volby. Tady není diskuse o tom, jestli to je, nebo není překážka v činnosti jiného ústavního orgánu, a to je podle mého soudu velmi důležité. ***
