(11.40 hodin)
(pokračuje Plaga)
Vzhledem k současnému vývoji a odkladu návratu prioritních ročníků do škol - ten plánovaný březnový návrat - je podle mého názoru nutné přehodnotit prioritizaci návratu maturitních a závěrečných ročníků středních škol bez praktické výuky a žáků devátých ročníků základních škol, kteří se chystají na přijímací zkoušky. Přesouvat tyto žáky povinně zpět do prezenční výuky pouze několik týdnů před přijímacími či závěrečnými zkouškami by vzhledem k přípravě na zkoušky mohlo být spíše kontraproduktivní. Těmto žákům by ale mělo být umožněno se soustředit na přípravu na zkoušky v klidu domova za současných podmínek a místo povinného návratu všech závěrečných ročníků navrhujeme v té první fázi návratu možnost dobrovolného návratu těchto žáků v omezeném režimu, tedy takzvané a mnohými z vás zmiňované studijní skupiny maximálně po šesti žácích pro klíčové předměty, můžeme tomu říkat klidně skupinové konzultace, a to samozřejmě za dodržení přísných podmínek testování.
Pokud se mohu zastavit u těch věcí, které nás vedly k tomuto návrhu a které vycházejí nejenom ze zahraničních, ale i českých studií, tak je nepochybné, že školy jsou považovány za místo se středním rizikem šíření, které však lze řídit, a to je klíčové, prostřednictvím režimových opatření. Rizikové jsou všechny věkové skupiny, platí však, nebo doposud platilo, že riziko významně stoupá s věkem a se sociálními kontakty, které daná věková kohorta má.
Pokud bych měl využít analýzu šíření COVID-19 ve školách v USA, tak ukazuje, že nákaza se více šíří v domácnostech, kde děti prezenčně navštěvují školu, a to i v závislosti na věku a navštěvované třídě - čím starší, tím vyšší riziko. Zároveň tato studie předkládá i porovnání podmínek a předpokladů k minimalizaci až úplnému vymizení tohoto rizika, a to i pro ročníky odpovídající žákům českých středních škol. Významným faktorem omezení je prezenční výuka jen v částečném režimu a dále zavedení režimových opatření - logicky čím více, tím nižší riziko. Studie dopadů plošných opatření z jarní vlny COVID-19 uvádí různé dopady uzavření škol. Jeden z největších dopadů určuje třeba ve studii Haug a kolektiv, podle kterých uzavření škol v USA mohlo snížit incidenci a mortalitu až o 60 %.
K českým podmínkám: podle agentního modelu základní školy - a ten agentní model vypracoval český BISOP ve spolupráci s Ministerstvem školství - podotýkám, že agentní model základní školy, který jsme nechali zpracovat, je založen na reálném grafu sociálních vazeb a kontaktů žáků a učitelů na jedné větší základní škole - a přes matematické modelace se dá konstatovat, že na prvním stupni základních škol se COVID-19 šíří významně méně než na druhém stupni základních škol, a ačkoli na první stupeň chodí o čtvrtinu více dětí, o jednu třídu, zodpovídá první stupeň ZŠ za zhruba 42 % infekce ve škole. Potvrzuje se tím ta intuice, o kterém jsem mluvil, že menší děti mají méně intenzivních sociálních kontaktů a typicky téměř nemění kolektiv ani učitele v průběhu výuky.
To, co se opět ukázalo a ukazuje, tak je, že využívání týdenních rotací prezenční a distanční výuky celých tříd je podle tohoto agentního modelu významně efektivnější než pouhé půlení kolektivů napůl. To znamená, že návrat žáků do škol při rotační výuce, kterou si představte tak, že celá třída má jeden týden prezenční výuku, druhý týden distanční, tak tato týdenní alternace skupin není potvrzena jenom tím agentním modelem, ale i dalšími studiemi založenými na modelování školního provozu. Týdenní rotace prezenční a distanční výuky celých tříd snižují zásadně riziko, že se škola stane místem nákazy žáků a učitelů. To znamená, ten první posun, o kterém se tu bavíme, je rotační výuka prezenční, distanční po jednom týdnu, která při zavedení pro celý první stupeň základních škol, nejenom pro první, druhou třídu, nám umožní tam vrátit nejenom tyto žáky v první vlně, ale zároveň obnovit i to, o čem jsem mluvil před chvílí, to znamená praktickou výuku na středních školách.
Druhým principem pro bezpečné otevření škol je pravidelné neinvazivní testování žáků, studentů a zaměstnanců škol. Rovněž pravidelné testování zcela logicky má potenciál významně snížit riziko šíření COVID-19 ve škole, a to i prostřednictvím testů s nízkou senzitivitou. Tolik k debatě o antigenních testech.
V případě škol od začátku, od ledna tohoto roku, kdy velmi intenzivně kolegové z Ministerstva školství po prosincové debatě nad "psem" 2.0 rozpracovávali variantu testování a výhody a nevýhody PCR testů a antigenních testů, tak je navrženo, aby testování ve školách probíhalo dvakrát týdně, což i při nízké senzitivitě je faktor, který pomůže redukovat riziko. Zároveň jsme v tomto týdnu vedli debatu s hlavní hygieničkou o tom, aby byly zautomatizovány procesy při pozitivním výskytu nebo při pozitivním záchytu a abychom bezpečně ochránili celou třídu, která by se v případě antigenního testu následně ocitla v karanténě.
Významný přínos screeningu tohoto symptomu, to znamená není to diagnostika, je to plošný screening, potvrzuje nejenom tedy ta studie BISOPu, ale potvrzují to i studie zahraniční. Samozřejmě podmínkou jsou neinvazivní PCR testy. Podmínkou jsou testy, které budou a jsou v tuto chvíli dokupovány ještě Státními hmotnými rezervami, které budou distribuovány na školy.
Dalším významným bezpečnostním faktorem, který musíme při návratu do škol brát v úvahu, je ochrana pedagogů. Když se podíváte i na studii ÚZIS, to znamená na konkrétní česká data, ukazuje se, že pracovníci ve školství patří mezi nejrizikovější povolání. Zároveň podle agentního modelu pro základní školy, který vyvinul BISOP, jsou učitelé i podstatným přenašečem COVID-19. V simulacích modelu představují 17 % infekce, i když je jich řádově méně než žáků. Ochrana učitelů je tedy prioritou při otevření škol. Pokud se podíváte, tak nejenom že v prosinci, což už je zaneseno dalšími a dalšími informacemi, měli možnost ještě před ostatními se antigenně testovat, od 4. do 18. prosince, jen pro připomenutí, ale zároveň jsou teď prioritní profesí, která je masivně proočkovávána. Data z pondělí nebo k nedělnímu večeru hovořila o tom, že 180 000 pedagogických a nepedagogických pracovníků je zaregistrováno do systému a přes 85 000 z nich bylo již proočkováno první dávkou. Toto je důležitá podmínka znovuotevření škol.
Zároveň ale s tím, že do škol bylo distribuováno, přestože primárně je zodpovědnost zřizovatele, tak byly distribuovány ochranné prostředky, FFP2 respirátory v celkovém počtu v tomto školním roce 6,5 milionu kusů, protože povinné FFP respirátory a doporučení omezení prezenčního setkávání pedagogů na poradách, v kabinetech a jinde ve škole je dalším faktorem, který může zmírnit riziko nákazy COVID-19 ve školách.
Příprava na návrat spočívá v tom, že probíhá prioritní očkování skupiny pedagogických i nepedagogických pracovníků. Zároveň školy dostaly a byla jim distribuována dodatečná intervence FFP2 respirátorů. Zároveň máme u Státních hmotných rezerv zabukováno tuším 15 milionů kusů chirurgických roušek, protože pro menší děti je tato povinnost a je dobré, aby školy měly nějakou zásobu v případě, že dítě roušku zničí, ztratí nebo se cokoli stane. A zároveň zůstanou v platnosti režimová opatření, která jsou možná jednoduchá, ale o to účinnější, to znamená pravidelné větrání v prostorách, respirátory, případně roušky pro žáky, kde je to možné, přísná homogenita tříd a školních družin, režimová opatření ve školních jídelnách, zákaz extrakurikulárních aktivit a samozřejmě pravidelná kontrola symptomů. To znamená, budeme klást maximální důraz na kontrolu symptomů. V aktualizované metodice pro bezpečný provoz škol doporučíme každodenní pravidelnou kontrolu symptomu žáků učitelem ve třídě na začátku dne během připraveného checklistu. Já vím, že to řada ředitelů dělá, ale je dobré, aby to bylo připomenuto i v metodických materiálech. ***
