Úterý 23. března 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1116/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvedení paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Než se ujme slova, děkuji, že paní poslankyně Lenka Dražilová zaujala místo u stolku zpravodajů, protože paní kolegyně Pastuchová tady není. A pan poslanec Roman Kubíček se hlásí ještě před úvodním slovem.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tady nechci navrhovat jménem dvou poslaneckých klubů jednání po 19. hodině do nekonečna, ale žádal bych laskavě Poslaneckou sněmovnu o prodloužení jednání tohoto bodu do doprojednání tohoto bodu. Do doprojednání.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No, to sice je návrh hezký, ale potřebuji k tomu ty návrhy těch dvou poslaneckých klubů.
Poslanec Roman Kubíček: Takže jménem poslaneckého klubu ANO a ČSSD do doprojednání tohoto bodu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, pan předseda Jan Chvojka kývá, že to je s jeho souhlasem, čili to je hlasovatelný návrh, o kterém dám hlasovat bezprostředně, ale nejdřív svolám kolegy a kolegyně z předsálí. (Gong.)
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na návrh poslaneckého klubu ANO a sociální demokracie je návrh na jednání a meritorní hlasování o zákonech po 19. hodině do projednání bodu 6, to znamená sněmovního tisku 1116.
Rozhodneme v hlasování číslo 7, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 7. Z přítomných 97 pro 73, proti nikdo. Návrh byl přijat, budeme tedy o tomto zákonu jednat i po 19. hodině.
Nyní tedy udělím slovo paní ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Paní ministryně, máte slovo. (V sále je velmi hlučno.)
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Je to náš šestý dnešní zákon v oblasti sociální politiky, budu maximálně stručná. Už jsme všichni unavení, já nejvíce, protože tu sedím celou dobu.
Jedná se o zásadní -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás přeruším, paní ministryně, a požádám sněmovnu o klid! Já vím, že ne všichni pozitivně reagovali na tento návrh, ale přesto byl schválen, a prosím tedy Sněmovnu, aby v důstojném prostředí doprojednala tisk 1116. Prosím, pokračujte.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Jedná se o zásadní pomoc pro rodiny... (Hluk v sále trvá, ministryně se odmlčuje a vyčkává.) Děkuji... o zásadní pomoc pro rodiny s dětmi, po které se zde dlouho volá. Jedná se o navýšení přídavku na dítě a zdvojnásobení okruhu rodin, které na něj budou mít nárok. Nejenom že to doporučují ekonomičtí experti, vládní NERV a přistoupilo k tomu i mnoho dalších zemí na západ od nás, ale i zde na půdě Parlamentu České republiky se... nebo Poslanecké sněmovny se objevují návrhy na pomoc rodinám s dětmi, převážně na pomoc jednorázovou či cílenou jenom na určitou část rodin.
Vládní návrh obsahuje valorizaci částek o 26 % a zvýšení násobku životního minima z 2,7 na 3,4, a to z toho důvodu, že z přídavku na dítě se v posledních letech stala chudinská dávka. Za posledních deset let vypadlo z přídavku na dítě 300 tisíc dětí. Dnes má na přídavek na dítě nárok jedno dítě z deseti a to je prostě strašně málo. Pro jistotu zdůrazňuji to číslo - celkově se jedná pouze o 236 tisíc dětí. Při současné situaci rodiče pětiletého dítěte vydělávající oba pouze minimální mzdu nebudou mít nárok na přídavek na dítě, což si myslím, že je demotivující a vede to k frustraci a odmítání našeho politického a společenského systému. Opakuji: když mají dva rodiče pětiletého dítěte pouze minimální mzdu, tak při současném stavu nemají nárok na přídavek na dítě.
Kromě nejrychlejší a přímé finanční podpory rodinám s nízkými a výhledově až středními příjmy se totiž, pokud bude návrh vlády schválen, jedná o nejefektivnější nástroj pro obnovu ekonomiky. Myslím si, že nízkopříjmové rodiny přídavky vrátí ihned do spotřeby, výzkumy ukazují na útratu 700 až 1 000 korun... nebo 700 tisíc z... 700 korun z 1 000. A o příjmové chudobě rodin s dětmi svědčí i srovnání s příjmy důchodců, kdy ani rodiny pracující za průměrnou mzdu nedosahují v příjmech na osobu úrovně průměrného starobního důchodu.
Daňová podpora, protože Česká republika patří k zemím s nejvyššími daňovými podporami na dítě, očividně nestačí, a navíc necílí na nízkopříjmové. Ti si na slevu na dani sáhnou pouze jednou ročně, když dochází k zúčtování nebo vyúčtování daňového přiznání, a to si myslím, že je také hlavní výhoda přídavku, že se jedná o každoměsíční finanční podporu.
Slíbila jsem, že budu stručná, proto vás, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím o podporu tohoto návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové a konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 1116/1. Požádám nyní zpravodajku výboru pro sociální politiku paní poslankyni Lenku Dražilovou, aby nás informovala o jednání a projednání ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Přečtu vám usnesení výboru pro sociální politiku z 69. schůze ze dne 17. února letošního roku k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, tedy sněmovní tisk 1116:
Po odůvodnění náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Kateřiny Jirkové, zpravodajské zprávě poslankyně Jany Pastuchové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, ve znění těchto přijatých pozměňovacích návrhů. - Já z důvodu zkrácení nebudu číst ty pozměňovací návrhy, protože je máte, jak bylo řečeno, vloženy v systému. Budu tedy pokračovat.
II. Zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny, ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a otevírám rozpravu. První přihlášená je paní poslankyně Olga Richterová, připraví se paní zpravodajka ke svému vystoupení. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já jsem tady už dneska citovala čísla toho, jak rodiny s dětmi na tom vlastně přepočtu, jaký mají mediánový příjem na hlavu, jsou hůře než všechny ostatní rodiny v Česku. A k tomu předkladu, se kterým věcně souhlasíme, mám jenom ten komentář, že to je příležitost opravit jednu drobnost týkající se místní příslušnosti stanovené pro přiznávání dávek.
Takže tady představuji pozměňovací návrh, který je podle mě opravdu jenom technický. Všimli jsme si toho, že je vlastně uvedeno, že místní příslušnost pro člověka - krajské pobočky Úřadu práce - se řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu, a my navrhujeme, ať se to opraví, ať se řídí místem, kde oprávněná osoba na území České republiky bydlí, anebo nelze-li místo určit, tak tím jiným místem, kde je hlášena k trvalému pobytu. Budu velice ráda za zvážení. Myslíme si, že to je taková oprava drobné věci týkající se administrace, té správy dávek.
A ještě jeden maličký komentář, jenom jedna věc. Je škoda, že to vlastně není víc navázáno na valorizaci existenčního a životního minima. Opět, už jsem dneska jednou tady chválila paní ministryni, ještě ji pochválím podruhé, protože došlo z jejího rozhodnutí už k navyšování těchto částek, ale prostě aby se pravidelně zohledňovala inflace, to, jak rostou ceny potravin a spotřebního koše, tak aby se to pravidelně projevovalo v životním a existenčním minimu, pokud možno hlavně životním. To by bylo fajn a to by potom znamenalo i vlastně významnou pomoc, co se týče přídavků na dítě pro lidi s nejnižšími příjmy.
Tak to je jenom takhle stručný apel a prosba a děkuji za zvážení toho pozměňovacího návrhu. Já se k němu pak přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Richterová. Nyní paní poslankyně Lenka Dražilová, připraví se paní poslankyně Šafránková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Já vám představím pozměňovací návrh paní kolegyně Pastuchové a svůj. Návrhem zákona se zvyšuje přídavek na dítě ze systému státní sociální podpory o 26 %. Tím se vyrovnává hodnotový propad, ke kterému došlo vlivem inflace. Nutnost úpravy přídavku na dítě je dána jednak potřebou vyrovnat tento deficit a dále aktuální potřebou podpořit příjmovou situaci rodin pečujících o nezaopatřené děti.
Dále se navrhuje zvýšení koeficientu určujícího maximální hranici příjmu rodiny, do kterého náleží nezaopatřenému dítěti přídavek na dítě. V současné době pobírá tuto dávku, jak řekla paní ministryně, zhruba 10 % nezaopatřených dětí. Náš pozměňovací návrh navrhuje zvýšení koeficientu, kterým se násobí částka životního minima rodiny, ze současného 2,7násobku na 3násobek. Počet dětí podpořených touto dávkou se zvýší na 14 %. Toto rozšíření zahrne rodiny, které jsou zasaženy současnou situací.
Důvody, které byly uváděny pro koeficient vyšší než 3násobek životního minima, nejsou relevantní. Není pravdou, že by se o od roku 2008 částky přídavků na děti nezvyšovaly. V roce 2018 došlo ke zvýšení přídavků na děti pro ekonomicky aktivní rodiče, a to o 300 korun.
Vývoj počtu rodin pobírajících tuto dávku souvisí s ekonomickou a příjmovou situací rodiny. Na počátku loňského roku se česká ekonomika nacházela na svém vrcholu a nezaměstnanost na rekordně nízkých hodnotách, tudíž i počet příjemců této dávky byl nízký. V současné krizové době se okruh příjemců bude logicky rozšiřovat a na přídavky dosáhne mnohem více rodin než v době výrazného ekonomického růstu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Lence Dražilové, nyní paní poslankyně Lucie Šafránková, připraví se kolega Jan Chvojka. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás krátce seznámila se stanoviskem klubu SPD a také vám představila pozměňovací návrhy, které za SPD předkládám.
Podpora rodin s dětmi je jednou z hlavních dlouhodobých programových priorit našeho hnutí, proto podporujeme i všechny pozitivní úpravy v nastavení přídavku na dítě, v prvé řadě návrh na zvýšení hranice příjmu pro vznik nároku na tento přídavek na 3,4násobek životního minima rodiny, a to hlavně z toho důvodu, že nyní na tento přídavek, příspěvek prakticky vůbec nedosáhnou rodiče pracující na plné zaměstnanecké úvazky anebo rodiče živnostníci s měsíčními příjmy nad 15 tisíc korun. Podporujeme i zvýšení samotné částky příspěvku na dítě jako takového, ale oproti vládní předloze preferujeme jeho jinou podobu, která více bonifikuje pracující rodiče.
Proto podávám pozměňovací návrh, který by skupině rodičů, která má nárok na zvýšenou výměru přídavku na dítě, tuto dávku státní sociální podpory zvýšil ještě o dalších 200 korun měsíčně. Jedná se o ty rodiče nezaopatřených dětí, kteří mají pracovní příjem ze závislé či samostatné činnosti, tedy o zaměstnance a živnostníky, popř. o rodiče, kteří se rekvalifikují při hledání nového zaměstnání, anebo o rodiče, kteří pečují o zdravotně postižené děti závislé na péči jiných osob či o malé děti do čtyř let věku. Dosud je nastavení přídavku na dítě v této skupině rodičů o 300 korun měsíčně vyšší než u rodičů, kteří nemají příjmy z práce či podnikání, popř. si práci ani nehledají, a jejichž jediným dlouhodobým příjmem jsou nejrůznější typy sociálních dávek, což je nedostatečné.
Druhým pozměňovacím návrhem, který za hnutí SPD předkládám, je pak zkrácení doby mezi poklesem příjmů rodičů, například po ztrátě zaměstnání, a vznikem nároku na přídavek na dítě na jedné straně a jeho faktickým vyplácením na straně druhé, a to ze současných minimálně tří měsíců na jeden měsíc. Navrhuji tedy v tomto smyslu změnit a zkrátit vymezení tzv. rozhodného období, na jehož základě se posuzuje příjem žadatele o přídavek na dítě a nárok na jeho přiznání a vyplácení. A moc vám děkuji za případnou podporu ve třetím čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Šafránkové. Nyní pan poslanec Jan Chvojka, připraví se Marek Výborný. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezký podvečer, kolegyně, kolegové. Já představím svůj pozměňovací návrh, ke kterému se potom ještě přihlásím v rámci podrobné rozpravy.
Můj pozměňovací návrh je jednoduchý. Jeho gros spočívá v tom, že posouvá účinnost z 1. dubna tohoto roku na 1. července tohoto roku. Máme dneska druhé čtení, to znamená, že to nejsme schopni logicky už toho 1. dubna stihnout. A také je potřeba říci, že vzhledem k charakteru přídavku na dítě musí být účinnost stanovena vždy k počátku kalendářního čtvrtletí, a to vzhledem k tomu, že se k tomuto datu váže prokazování rozhodného příjmu, a jiné datum by způsobovalo velkou administrativní náročnost pro úřad práce a pro rodiny s nárokem na příjmově testované dávky. Zároveň říkám a je potřeba sdělit to, že toto řešení je také v souladu se zákonem o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Chvojkovi. Nyní pan poslanec Marek Výborný, připraví se Aleš Juchelka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, chtěl bych poděkovat paní ministryni, že tady vydržela sedět s námi od těch nějakých tří hodin, myslím, že ty rodiny, rodiče, děti si to zaslouží. Ale chtěl bych také připomenout, že to všechno jsou zákony, které jsou z její gesce, a jsou to vládní tisky, případně poslanecké tisky, které reagují na to, že ona nebyla schopna nalézt například vládní konsenzus a projednat tady za čtyři roky novelu zákona o sociálních službách. Takže je dobře, že tady jsme, a prosím, vydržme to.
Já bych si dovolil tady odůvodnit pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v rámci podrobné rozpravy a který se týká zásadnější pomoci a podpory pro vícečetné rodiny. Přídavek na dítě jakožto testovaná dávka má stanovenou hranici, při které se vyplácí. Novelou zákona je tato hranice stanovena na 3,7desetinásobku životního minima rodiny. Počítání této hranice vychází ze zákona 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. V rámci rodiny tedy první posuzovaná osoba se započítává částkou 3 550 korun, druhá, další společná posuzovaná osoba částkou 3 200 korun. Děti se však započítávají menší částkou, 2 770 u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, dále potom 2 420 korun u nezaopatřeného dítěte ve věku od 6 do 15 let a 1 70 korun u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. Je tedy vidět, že jednotlivé rodiny mají jinou hranici, při které je jim vyplácen přídavek na dítě, nejen na základě svého příjmu, ale i na základě svého složení.
Při přijetí novely zákona by čtyřčlenná rodina skládající se ze dvou dospělých a dvou dětí ve věku 4 a 6 let měla hranici příjmu na výplatu přídavku na dítě ve výši 41 218 korun. Pokud by se rodině narodilo nové dítě, nárok na přídavek na dítě by byl do výše příjmu 48 507 korun. Původně by tedy rodina měla nárok na přídavek na dítě, pokud na jednoho jejího člena by připadal příjem 10 304,50 koruny. Po narození nového potomka by na jednoho jejího člena připadal příjem 9 701 korun, čili o 600 korun méně. V případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, který předkládám, by hranice na nárok byla až na výši 57 684 korun a na jednoho člena rodiny by tak připadal příjem 1 536 korun. Je potřeba podotknout, že by to byl vlastně okamžitý efekt a zároveň dopad do státního rozpočtu by nebyl nijak dramatický, vyčíslen je zhruba na 300 milionů korun.
Růst koeficientu podpoří výrazněji vícečlenné rodiny než výpočet životního minima rodiny, jelikož ten především v kategorii nejmladších dětí roste o velmi nízkou částku a nyní by více zohledňoval růst nákladů ve vícečlenných rodinách. Současně by zachovával podobný příjem jednoho člena rodiny jako u rodin s méně členy. Vícečlenné rodiny by tedy nebyly postihovány za svou početnost a dávka by následně lépe naplnila účel dávky přídavek na dítě a podporovala by zlepšení životní úrovně rodin s dětmi.
K návrhu se poté přihlásím v podrobné rozpravě a předem děkuji za jeho podporu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Výbornému. Nyní pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se Jan Čižinský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Aleš Juchelka: Já děkuji, pane předsedající. Hezký, dobrý večer. Já jenom v krátkosti bych chtěl představit pozměňující návrhy. Dva, které prošly výborem pro sociální politiku, již tady načítat nebudu, ty jsou už součástí usnesení, které výbor pro sociální politiku přidal, a to je, že v rámci brigád a v rámci praktické výuky nebude započítávána právě u tady těchto studentů jejich vydělaná částka do příjmů rodiny, tak aby ta rodina, pokud má mladší děti v té rodině, nepřišla o přídavky na dítě. Děkuji, že to výbor takhle podpořil.
Můj třetí pozměňovací návrh je de facto návrhem, který je tady ve Sněmovně již tři roky, jedná se o přepočet rodičovského příspěvku na mladší dítě tak, aby nezůstala ta rodina bita, pokud se jim v průběhu čerpání rodičáku narodí mladší dítě do rodiny. Ustanovení zakotvuje nárok na výplatu nevyčerpané částky z celkové částky rodičovského příspěvku na nejmladší dítě v rodině, a to v případě, že se nejmladším dítětem v rodině stane jiné dítě. Na výplatu nevyčerpané částky z celkové částky rodičovského příspěvku vzniká nárok pouze tehdy, dokud se jedná o ekonomicky aktivní rodinu, a tedy alespoň jednomu z rodičů v rodině lze stanovit k datu narození dítěte, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu k částce převyšující 7 600 korun. Nevyčerpaná částka se vyplatí po narození dítěte, které se stalo nejmladším dítětem v rodině. Právní úprava, respektive filozofie rodičovského příspěvku nejen jako prostou náhradu mzdy pečující osoby, ale podobně jako v případě vyšší částky při péči třeba o dvojčata, i zde se reflektuje mnohem větší pracovní zátěž osoby pečující o děti, které se prostě za sebou narodily v krátkém časovém intervalu.
Navrhovaná právní úprava podporuje demografické potřeby státu. Všichni víme, že míra úhrnné plodnosti v České republice od roku 2018 stagnuje na hodnotě 1,71 dítěte na ženu a ročně tak chybí zhruba 26 tisíc dětí k zajištění alespoň prosté reprodukce populace.
Navrhovaná právní úprava přináší jednoduchou, srozumitelnou a přesně zaměřenou pomoc ekonomicky aktivním rodinám, kterým nevyčerpaná částka může v důsledku početí dalšího dítěte významně pomoci. Návrh je tak zcela v souladu s koncepcí rodinné politiky přijaté v roce 2017, která říká - cituji: Základním cílem rodinné politiky proto musí být rozptýlení obav lidí z výrazného propadu životní úrovně poté, kdy založí rodiny s dětmi či začnou pečovat o své rodiče či jiné závislé členy rodiny, tak aby se zvýšila důvěra v budoucnost a posílila soudržnost české společnosti.
Proto prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který jsem předložil já, Marek Novák, Jan Bauer, Lucie Šafránková, Pavla Golasowská, a přihlásím se k němu i v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Aleši Juchelkovi. Nyní pan poslanec Jan Čižinský, poslední přihlášený do obecné rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Já bych rád tady přednesl dva pozměňovací návrhy. Jedná se o návrhy mojí kolegyně paní poslankyně Golasowské. Jedná se o sněmovní dokument 7592, který rozšiřuje okruh osob podporovaných přídavky na dítě a navýšení přídavku na dítě nahrazuje navýšením daňové slevy na druhé a třetí a každé další dítě, a to o 15 %, a sněmovní dokument 7593, který rozšiřuje okruh osob podporovaných přídavkem na dítě a navýšení přídavku na dítě nahrazuje navýšením daňové slevy na druhé, třetí a každé další dítě, a to o 1 200, respektive 2 040, respektive 3 600 korun. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Čižinskému. To byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí ještě z místa. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně? Paní zpravodajka? Není tomu tak. Můžeme tedy otevřít rozpravu podrobnou, protože žádný procedurální návrh v obecné rozpravě nepadl. První přihlášenou je paní poslankyně Olga Richterová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Hlásím se k pozměňovacímu návrhu číslo 7806. Už byl odůvodněn v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Lenka Dražilová, připraví se kolegyně Šafránková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Lenka Dražilová: Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 7805.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Šafránková, připraví se kolega Chvojka.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. A já se hlásím k pozměňovacím návrhům pod číslem 7588 a 7589. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Chvojka, připraví se Marek Výborný. Máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji ještě jednou, pane místopředsedo, za slovo. Já už jsem pozměňovací návrh představil v obecné rozpravě. Jde o posunutí účinnosti z 1. dubna na 1. července tohoto roku a v systému Sněmovny je zaregistrován pod evidenčním číslem 7867. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Marek Výborný, připraví se Aleš Juchelka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem číslo 7828. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se Jan Čižinský. Máte slovo.
Poslanec Aleš Juchelka: Také děkuji. Já bych se rád přihlásil v podrobné rozpravě k pozměňovacímu návrhu 7839, který jsem zdůvodnil v rozpravě obecné. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Čižinský. Připraví se kolega Bauer, ale ten tady není. Už ho vidím, už se blíží. Pan kolega Čižinský. Prosím.
Poslanec Jan Čižinský: Takže já jsem v předchozí debatě ty návrhy zdůvodnil. Jedná se o dokumenty 7592 a 7593.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Jan Bauer je připraven také do podrobné rozpravy. Prosím ještě o klid. Poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo v podrobné rozpravě.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dovolte, abych se přihlásil k svému pozměňujícímu návrhu, který je načten do systému pod číslem 7223. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí z místa do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě. Paní ministryně? Nemá zájem. Paní zpravodajka? Nemá zájem. Žádný procedurální návrh nepadl, o kterém bychom hlasovali. Já tedy končím bod číslo 6 této schůze a vzhledem k tomu, že návrh na prodloužení lhůty k projednání o zákonech byl jenom pro tento bod, přerušuji 91. schůzi. O jejím pokračování rozhodneme na jednání politického grémia.
Těším se s vámi zítra v 9 hodin. Budeme pokračovat v 87. schůzi, a to v pořadí třetích čtení, tak jak bylo odpoledne schváleno. Hezký večer.
(Schůze přerušena v 19.13 hodin.)
Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.
