(9.30 hodin)
(pokračuje Havlíček)
Za další je třeba vnímat to, že jsme do značné míry svázáni Evropskou komisí. A tady už odpovídám i panu předsedovi Bartošovi, který se ptal, jestli bude dodržen ten percentuální požadavek na boj s klimatem 37 % a na digitalizaci 20 %. Ano, bude dodržen, dokonce musíme, tam není vůbec jiná cesta. Takže v tuto chvíli, pokud ten plán bude schválen v těch komponentech a subkomponentech, jak máme, i když samozřejmě ještě to není finále, tak máme 40 % na klima a máme 23 % na digitalizaci, takže máme tam ještě rezervu v tomto.
Ale v každém případě už vlastně je patrné, že naše ambice mohou být jakékoliv, můžeme dlouze diskutovat o hospodářské infrastruktuře České republiky, o našich potřebách, kde se domníváme, že bychom mohli dobře a šikovně čerpat na podporu infrastruktury, na podporu regionů, na obnovu atd., když de facto 60 % už máme dost zaškatulkováno a Evropská komise z tohoto pochopitelně nejenom že neustoupí, ale je to úplně jednoznačný požadavek, přes který nejede vlak. A abych ještě tomu dal větší dikci, tak těch 37 % je skutečně na boj s klimatem, není to čistá ekologizace, ale musí v tom být vidět zcela zjevný nástroj pro docílení našich klimatických plánů ať už na rok 2030, nebo na rok 2050. A neříkám to ani ve zlém, ani ve špatném, pouze to konstatuji jako fakt, kterého se musíme držet.
Nicméně pochopitelně každá takováto naše ambice nebo každý takovýto plán, má-li být dokonce na několik let a má-li to být plán, který skutečně bude podporovat obnovu nejenom v postcovidové době, ta, věříme, že pomine, tak musí vycházet z něčeho, a musí vycházet z našich vizí, našich strategií, které nemůžeme vymýšlet nyní. A to je rovněž další požadavek Evropské komise. Zjednodušeně říkají: Dejte dohromady vaše strategie, které jsou stávající, v oblasti zemědělství, v oblasti digitalizace, v oblasti inovací atd., vytvořme z toho vizi a na tuto vizi roubujme potom jednotlivé komponenty.
Já myslím, že to je v zásadě správný přístup, protože v dané chvíli Česká republika má celou řadu kvalitních strategických plánů. Máme zde plán Digitální Česko - po mnoha a mnoha letech nicnedělání v oblasti digitalizace. Naposledy si vzpomínám, že tady ta ambice byla někdy před deseti dvanácti lety, kdy zde vznikly Czech Pointy atd., to musím říct, že dávalo třeba smysl, to bylo docela dobré, tak se zde o digitalizaci jenom mluvilo. Do té doby, než se vytvořila pozice vládního zmocněnce pro digitalizaci pana Dzurilly a ambice vize, ale hlavně konkrétní plán Digitální Česko, který v sobě zahrnuje digitální ekonomiku, digitální státní správu, a dokonce i vztah vůči Evropě, je nejenom popsán, ale současně i naplňován. Nikdy se více pro oblast digitalizace neudělalo než v těch posledních letech.
A stejně tak se můžeme bavit z mého dvorku o oblasti inovací. Inovační strategie, která vznikla před dvěma lety, byla revoluční. Nikdy tady nic takového nebylo. Poprvé jsme dali dohromady vědu s byznysem a s univerzitami. Vytvořili jsme jasný koncept, dali jsme tomu parametry, řekli jsme, kde chceme být. Ukázali jsme budoucnost České republiky v oblasti výzkumu. Ukázali jsme budoucnost České republiky v oblasti nových technologií, v oblasti umělé inteligence. Kdo tady udělal co více než tato vláda pro umělou inteligenci? Podívejme se na ty výsledky, které máme. Česká republika je vysoce pozitivně hodnocena dneska prakticky všude v Evropě s ohledem na umělou inteligenci. Já neříkám, že to je zásluha vlády. Já jenom říkám, že jsme tomu dali nějaké parametry, a ti, kteří v tom tvoří, ať už to jsou univerzity, výzkumáky atd., podívejme se, jak se umisťují ve všech centrech excelence atd., pokud se nepletu tak máme dokonce tři účastníky v těch čtyřech centrech excelence, která v rámci Evropy vznikla. To myslím, že snad není žádná jiná země, možná Německo, která tam má tolik účastníků.
Co tím vlastně říkám? Naplňujeme ambici Česká republika - země pro budoucnost, ať už s ohledem na množství peněz alokovaných do výzkumu, kdy se dostáváme na úroveň 2 %, poslední číslo 1,93 za rok 2019 a za rok 2020 ještě není vyhlášeno to finální číslo, respektive ještě to není propočítáno, to nevyhlašujeme my, to je celoevropský pohled, ale je velká ambice, že docílíme té mety 2 %. Podívejme se schválně na ta čísla, jaká byla v roce 2012, 2013 atd., pohybovali jsme se někde na polovičce, respektive 1,3 - 1,4.
Takže inovační strategie je dokument, který samozřejmě překlápíme do Národního plánu obnovy, kterému dáváme parametry. Je to jednoznačně reformní plán. A takhle bychom mohli brát jeden koncept za druhým a mohli bychom tady dlouze mluvit o tom, jakým způsobem to vychází třeba z tuzemské, nebo národní strategie v oblasti dopravy, dopravní politiky - vysokorychlostní tratě, digitalizace železnice a vše, co je spojeno s chytrou dopravou. I toto logicky máme dneska zmapováno, toto je vytvořeno, a toto překlápíme do Národního plánu obnovy. Nebo třeba oblast tzv. chytrého zemědělství. Samozřejmě oblast 4.0 - málokterá země má dneska výsledky, ambice a zdokumentovaný postup v této oblasti. Ministerstvo průmyslu a obchodu je gestorem Průmyslu 4.0 a je gestorem Národní strategie umělé inteligence. Málokterá země má strategii pro oblast umělé inteligence. A není to jenom cár papíru, je to něco, co se naplňuje, a logicky toto opět překlápíme do oblasti Národního plánu obnovy.
A tady opět odpovídám na to, co se ptal pan předseda Bartoš, do jaké míry je toto projednáváno s Evropskou komisí. Já bych řekl, že to jsou zrovna věci, které všechny zajímají úplně nejvíc. To znamená, není to o tom, že s nimi sedíme a říkáme jim, co bychom chtěli, jak by to bylo ideální. Oni jsou docela pragmatičtí, řeknou: Fajn, to zní moc hezky, ukažte nám, jakou strategií to máte podloženo, ukažte nám milníky, jak tyto strategie naplňujete, ukažte nám, jaké s tím máte výsledky a jaké s tím budete mít ambice a cíle do roku 2023, 2025, 2027 atd. A pokud bychom to neměli, a neříkám, že to ve všech oblastech máme, to zase v žádném případě, tak logicky narážíme, protože potom ta Evropská komise nám to vytýká a řekne: Tak je to hezké, co vy chcete, ale o co to tedy vlastně opíráte?
A tady trošku odpovídám všem těm, kteří říkali: Já bych tam chtěl ještě peníze na toto. Já bych chtěl peníze na cyklostezku. Já bych chtěl peníze na podporu žen. - To opravdu bylo, v Senátu padl návrh, ať podpoříme více ženy. - Já bych chtěl více peněz na podporu zemědělství. A já bych chtěl postavit nemocnici v tomhle kraji. A já bych chtěl, abyste tamhle vybudovali skvělou přehradu. A já bych chtěl toto a toto. To zní hezky, a už jsme přesně u toho dělení medvěda. Jestli tohle dopustíme, tak to utratíme všechno, ale naštěstí, tady bych řekl, že ta Evropská komise sehrává docela dobrou roli, a to takovou, že tohleto zavčasu zabrzdí.
Čili děkuji za všechny náměty, ale pokud se pustíme do té diskuse - zaplaťte mi přehradu v mém regionu, zaplaťte mi hezký komín za městem, nebo tu či onu projektovou žádost mi vyřiďte - tak nemá cenu o tom ani diskutovat, nemá šanci, aby to prošlo. Pokud to není součástí jasného plánu, který už byl v minulosti schválen, plánu zaměřeného na reformní kroky, plánu, který má milníky, plánu, který odpovídá tomu, co schválila vláda, Parlament atd., tak je to zbytečná diskuse. A myslím si, že to je správné.
Takže Evropská komise dneska z našeho úhlu pohledu, protože buďme při zemi, je docela vstřícná vůči našemu plánu. Není to o tom, že by nás ve všem chválila, to v žádném případě, oni mají týmy, které pochopitelně jsou i poměrně náročné a docela drsné v té diskusi, ale myslím si, že to je v pořádku. V každém případě se to ale posouvá, a když vezmu to jednání, které bylo někdy v září, poté na podzim, respektive v zimě, a nyní, tak jsem přesvědčen, že Evropská komise vnímá to, že ty požadavky, které mají, my postupně respektujeme, dosazujeme to. A když to zjednoduším, tak ta odpověď je následující: Ty komponenty, které dneska máme, a jsou to komponenty v podstatě v těch šesti hlavních pilířích, které v tuto chvíli činí 189,9 miliardy - pak vysvětlím, proč to není těch 171 miliard, nebo 172 miliard - tak na těch komponentech panuje shoda. Pochopitelně tyto komponenty mají další subkomponenty a subsubkomponenty, které už jsou charakterizovány jednotlivými projekty, na tom stoprocentní shoda samozřejmě není, protože ta fáze připravenosti jednotlivých projektů je různá, ale to už je detail, který tady myslím i pro Sněmovnu je příliš velký. Nicméně pochopitelně jsem připraven, pokud o tom budu mít informace, já tady mám všechny ty projekty, na to odpovědět.
Takže co je důležité? Je zde shoda na té základní vizi, která je založena na posilování České republiky jakožto země založené na přidané hodnotě, země založené na vzdělání, země založené na inovacích vyšších řádů, protože jsme země, která nemůže soutěžit s ostatními minimálně v té hospodářské oblasti na bázi objemu, ale pouze na bázi přidané hodnoty, a přidanou hodnotu docílíme pouze tehdy, pokud budeme nikoliv za dva, za tři, za pět let, ale nyní investovat do výzkumu, investovat do vzdělání a investovat do inovací. Na tom je celá podstata Národního plánu obnovy založena, samozřejmě nikoli pouze z toho hospodářského úhlu pohledu, ale i z těch ostatních oblastí, které jsem říkal. Takže vizi máme zcela jednoznačnou. A znovu říkám, vyplývá z toho, co dobrého tady vzniklo, a z toho, na čem se průběžně pracuje v oblastech dopravy, energetiky, digitalizace - digitalizace státu, zdravotnictví atd.***
