Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Tomio Okamura)

398.
Návrh na volbu členů Rady České televize

Prosím, aby se slova ujal předseda volební komise poslanec Martin Kolovratník. (Poslanec přichází.) Tak je zde, takže slovo má poslanec Martin Kolovratník.

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer, děkuji za slovo. Omlouvám se za pozdní doběhnutí. Volební komise právě sčítá všechny lístky a otvírá urny.

K dalšímu bodu, k návrhu na volbu členů Rady České televize. Je to první volba, první kolo, do které vstupujeme. Budou se obsazovat čtyři místa v této radě A volíme s předstihem, protože čtyři místa budou uvolněna dnem 30. května, kdy členství v radě končí pánům Jaroslavu Dědičovi, Jiřímu Kratochvílovi, Danielovi Váňovi a panu Jaroslavu Kašparů. Ten nakonec rezignoval na mandát ze zdravotních důvodů už 17. března, takže jeho místo je už uvolněné.

Volební výbor v souladu se zákonem oslovil, požádal předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, aby vyhlásil veřejnou výzvu pro oprávněné organizace a sdružení. Lhůta byla vyhlášena 26. února, a to tak, aby do 10. března organizace předložily volebnímu výboru návrhy kandidátů na volbu zmíněných čtyř členů Rady České televize. Na tuto uvedenou výzvu bylo doručeno 55 platných nominací.

Volební výbor tady postupuje podle zvláštního zákona, je to zákon č. 90/1995, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a také zákon o České televizi, tak volební výbor provedl na veřejném slyšení ve dnech 16. a 17. března výběr kandidátů, který musí zúžit na počet trojnásobku neobsazených míst, tedy na čtyři místa zužoval, pardon z těch 55 kandidátů zužoval na 12 můžeme říci finalistů, kteří jsou postoupeni Poslanecké sněmovně k volbě.

K tomu následně volební komise přijala 23. března své usnesení číslo 184, které bylo všem klubům rozesláno. Znění tohoto usnesení 184 z 23. března je následující: "Volební výbor a následně volební komise navrhuje Sněmovně volit z těchto kandidátů: Petr Brozda, Pavel Černocký, Pavel Černý, Jefim Fištejn, Jiří Grund, Jiří Kratochvíl, Jaroslav Kravka, Karel Novák, Zdeněk Pernes, Milada Richterová, Daniel Váňa a Radek Žádník." Ten zvláštní zákon, zákon o České televizi, ani zde způsob volby nestanoví. Volební výbor i komise navrhují volbu tajnou, a pokud by volba ať už v prvním nebo druhém kole byla úspěšná, tak nově zvoleným členům by započalo jejich šestileté funkční období nejdříve dnem 31. května.

Nyní, pane předsedající, prosím, abyste standardně otevřel rozpravu k tomuto bodu a následně po rozpravě aby se nechalo hlasovat o návrhu volební komise volebního výboru na volbu tajnou. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Otevírám rozpravu, o slovo mám přihlášeného jednoho poslance a je to se stanoviskem klubu poslanec Tomáš Martínek za Piráty. Prosím, máte slovo.

Poslanec Tomáš Martínek: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, budu trochu delší, tak kdo si potřebuje odskočit, tak může.

Vážené dámy, vážení pánové, nacházíme se před volbou čtyř nových členů Rady České televize. Na tomto místě si dovolím připomenout, co vlastně je Rada České televize a co je jejím posláním. Rada České televize je podle zákona číslo 483/1991 Sb., o České televizi, orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize. Rada ČT má 15 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Členství v radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena Bankovní rady České národní banky, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady Českého rozhlasu, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele Českého rozhlasu a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu. Člen rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v radě. Dále nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování.

Podíváme-li se na 12 kandidátů předvybraných volebním výborem k této volbě, nemohu se ubránit jistým pochybnostem. Předmětem diskuze široké veřejnosti se stala relevance nominujících spolků některých z postupujících kandidátů. Server Hlídací pes pak informuje o tom, že většinu finalistů do Rady České televize nominovaly spolky, které porušují zákon. Až sedm z 12 finalistů nominovaly spolky, které nezveřejňují v rejstříku informace o svém hospodaření, a to přesto, že jim to zákon nařizuje pod sankcí až 100 000 Kč, případně pod hrozbou vymazání.

Jak jsem již zmiňoval, Rada České televize je orgánem, jehož prostřednictvím veřejnost kontroluje veřejnoprávní televizi. Kandidáty pak mohou dle zákona nominovat spolky a organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborné, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické, národnostní zájmy. V radě pak mají být zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. To je úkolem nás poslanců, abychom svou volbou takové zastoupení v radě dle smyslu tohoto zákona vybrali.

Ptám se vás, vážení kolegové, opravdu byl hlavním kritériem při výběru kandidátů profesní předpoklad pro výkon kontroly veřejnosti nad Českou televizí? Opravdu považujeme některé z nominujících organizací za relevantní? Nehrajeme před veřejností trapné divadlo, kdy předstíráme, že kandidáty vybíráme na základě odbornosti, ale reálně považujeme za hlavní kritérium ochotu kandidáta plnit politické zadání?

Předpokládám, že i mnohým z vás chodí v poslední době e-maily od občanů, kteří píší v obavě o udržení nezávislosti České televize. Volba členů Rady České televize je o to zásadnější, protože může otevřít cestu ovládnout médium veřejné služby pro soukromé zájmy jednotlivců, jako se to stalo například v Maďarsku a Polsku. Nemůžeme dopustit, aby se z veřejnoprávního média stal nástroj propagandy vládní většiny, ať už je či v budoucnu bude jakákoli.

Hlídací pes dále upozorňuje na nesrovnalosti stávajících členů rady. Cituji: "Tlak na dodržování zákonů České televize zatím přinesl alespoň částečný úspěch v případě Pavla Matochy. Ten po zjištění hlidacipes.org, že nezveřejňuje v rejstříku zákonem požadované výsledky hospodaření ani za svoji šachovou firmu, ani za svoji šachovou neziskovku, tak nakonec letos v lednu učinil. Poslanci z volebního výboru shodně ignorovali skutečnost, že úplně stejně jako Matocha zákon porušují i některé spolky, které nominovaly přes polovinu vybraných finalistů."

Další média upozorňují na to, že do užší volby pléna Poslanecké sněmovny postoupili hlavně kritici fungování televize. Jak uvádí server aktualne.cz, cituji: "Výběr ukázal, že přednost dostali kandidáti, kteří kritizovali management České televize a práci novinářů tohoto veřejnoprávního média. Nová podoba rady v ČT vzniká v emotivní atmosféře, kdy se houpe křeslo pod ředitelem televize Petrem Dvořákem. Dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů Fištejn a Novák při svém slyšení z větší části Českou televizi kritizovali."

Dovoluji si dále odkázat na usnesení našich kolegů v Senátu. Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky ve svém 9. usnesení z 5. schůze konané dne 31. března 2021 k aktuální situaci v České televizi a v Radě České televize mimo jiné žádá Poslaneckou sněmovnu, aby odložila volbu členů Rady České televize do vyjasnění pochybností o splnění zákonných podmínek navrhujících organizací. Kromě toho připomíná vládní prohlášení hnutí ANO a ČSSD, ve kterém se píše: "Budeme věnovat pozornost proměnám audiovizuálního sektoru za účelem naplnění kulturních, společenských a sociálních služeb. Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií. Budeme důsledně podporovat jejich nezávislost."

Dění ohledně České televize se znepokojením sledují i v zahraničí. Považuji za vhodné přednést výzvu Evropské vysílací unie, kterou jsme jako poslanecký klub obdrželi. Evropská vysílací unie je evropským sdružením veřejnoprávních, ale i komerčních rozhlasových a televizních stanic, založená v roce 1950 se sídlem v Ženevě. "Vážený pane předsedo, Evropská vysílací unie EBU, největší evropské sdružení veřejnoprávních vysílatelů, pečlivě sleduje rizika ohrožující pluralitu médií v České republice a je nucena vyjádřit znepokojení nad zvyšujícím se tlakem na nezávislost České televize, zejména v roce parlamentních voleb. Média veřejné služby mají kritický význam při prezentování plurality názorů a jako taková jsou nezbytná pro demokratickou debatu a pro podporu takového prostředí, které občanům umožňuje svobodné vyjádření názorů, zejména pak v období voleb. Především pokud jde o Českou televizi, zaznamenala Evropská vysílací unie zvýšené úsilí o politizaci jejího kontrolního orgánu Rady ČT a o zpochybnění nejvyššího vedení televize, což by mohlo být vnímáno jako první krok k oslabení politické nezávislosti České televize. Tyto snahy poškozují nezávislost veřejnoprávních médií v České republice a reputaci země jako moderní evropské demokracie, která dodržuje základní evropské hodnoty, mezi něž patří i svoboda tisku.

Česká televize se zejména v posledním roce těší vysoké důvěře veřejnosti. Podle zprávy Digital News Report, kterou vydal Reuters Institute, je zpravodajství České televize nejdůvěryhodnějším v České republice. Veřejnoprávnímu vysílateli důvěřuje 62 % respondentů. Navzdory této veřejné podpoře byli do užšího výběru kandidátů na nové členy Rady ČT volebním výborem Poslanecké sněmovny 18. března nominováni pouze lidé s politickou inklinací k vládnoucí straně. Jsme povinni v této souvislosti připomenout, že dle čl. 4 odst. 1 zákona o České televizi členy rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, dále jen Poslanecká sněmovna, tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Pokud by složení rady nebylo názorově vyvážené, nelze ji nadále považovat za nestrannou, což může vést k vážnému narušení nezávislosti kontrolního orgánu České televize a později jejího managementu.

Připomínáme, že nezávislost médií je důrazně vyzdvihována v mnoha rezolucích a doporučeních Rady Evropy. Doporučení výborů ministrů Rady Evropy číslo R96-10 směrem k členským státům ohledně zachování nezávislosti médií veřejné služby uvádí: ,Pravidla upravující postavení kontrolních orgánů veřejnoprávních médií by měla být definována takovým způsobem, který zabrání, aby byly tyto orgány a zejména jejich členové vystaveni riziku politických nebo jiných tlaků.‘

Česká televize je aktivním členem EBU a má velký podíl na dlouhodobé podpoře jejich základních hodnot, zejména nezávislosti. V roce 2014 se sama Česká televize podrobila hodnocení nezávislosti a dodržování dalších veřejnoprávních hodnot vybranými evropskými institucemi - rakouskou ORF, německou Bayerischer Rundfunk, italskou RAI a YLE z Finska - a následně implementovala sérii doporučení, která potvrzovala její dosavadní koherenci. Evropská vysílací unie si všímá rostoucí míry kritiky a konfrontačního jednání Rady ČT směrem k České televizi a zaznamenala rovněž pokus Rady ČT prosadit usnesení, které by později mohlo vést k odvolání generálního ředitele z důvodu údajného střetu zájmů, jenž byl 16. března většinou členů Rady ČT zamítnut. Jsme znepokojeni zvyšující se mírou politizace kontrolního orgánu České televize a apelujeme na Parlament České republiky, aby zajistil nezávislost České televize tak, aby i nadále mohla být vzorem veřejnoprávního vysílání nejen v České republice, ale i v Evropě."

Dopis podepsala prezidentka EBU Delphine Ernotte a generální ředitel EBU Noel Curran, dále pak členové výkonné rady EBU generální ředitel německé veřejnoprávní televize ZDF Thomas Bellut, generální ředitelka švédského rozhlasu Cilla Benkö, prezident italské veřejnoprávní vysílací stanice RAI Marcello Foa, generální ředitelka litevské veřejnoprávní televize a rádia Monika Garbačiauskaité-Budriené, zástupce generálního ředitele ruského prvního kanálu Sebastian Sergei Parker, ředitelka zpravodajství a publicistiky BBC Fran Unsworth a generální ředitel rakouské rozhlasové a televizní společnosti Alexander Wrabetz.

Prohlášení k situaci vydala i celosvětová pracovní skupina pro veřejnoprávní média GTF. Tato pracovní skupina byla založena, aby chránila hodnoty a zájmy veřejnoprávních médií. V prohlášení se uvádí: "Celosvětová pracovní skupina pro veřejnoprávní média GTF je vážně znepokojena nedávným vývojem v České republice, který může ohrozit nezávislost České televize a její nepostradatelnou úlohu v rámci demokracie v zemi. Nyní více než kdy jindy existuje potřeba silných nezávislých médií veřejné služby, kterým mohou občané důvěřovat. To je v České republice ohroženo. Toto riziko přichází v době, kdy zemi koncem tohoto roku čekají parlamentní volby a stejně jako všechny ostatní země čelí nemoci COVID-19. Nedávné kroky vlády České republiky mají za následek politizaci Rady České televize, skupiny lidí, kteří jmenují generálního ředitele a schvalují rozpočet. V listopadu 2020 rada odvolala celou dozorčí radu a je zde přetrvávající tlak na odvolání generálního ředitele České televize Petra Dvořáka."

Ethical Journalism Network - EJN zkoumala výzvy, kterým média v České republice čelí, a ve zprávě vydané v únoru dospěla k závěru, že vlastnictví nejvlivnějších zpravodajských kanálů hrstkou miliardářských magnátů a politiků včetně předsedy vlády má děsivý dopad na žurnalistiku v zemi. Na oslabování nezávislé žurnalistiky ve východní Evropě nedávno upozornila exekutiva Evropské unie, která obvinila Polsko, Maďarsko a Slovinsko z podkopávání svobod médií uprostřed pandemie COVID-19. Celosvětová pracovní skupina pro veřejnoprávní média již v minulosti vyjádřila znepokojení pod tímto trendem ve východní Evropě a po celém světě.

Společně s evropskou vysílací unií EBU, jakož i Media Freedom Rapid Response - MFRR a Aliancí veřejnoprávních médií PMA, vystupujeme jakožto skupina lídrů médií veřejné služby, abychom ukázali naši silnou podporu hodnotám, které jsou jádrem médií veřejné služby: přístup, přesnost, zodpovědnost, kreativita, nestrannost, nezávislost a vysoký standard žurnalistiky. To vše je základem informované a zdravé demokracie. Vyzýváme české lídry napříč médii, byznysem a kulturou, aby vyslovili podporu nezávislým médiím. Rovněž žádáme, aby vlády účastnící se mezinárodní konference o svobodě médií zvážily události v České republice ve světle komuniké konference z prosince 2020, které prohlašuje, že svobodná média jsou základním kamenem demokracie. Lidé potřebují svobodná nezávislá média, aby jim poskytovala přesné informace, usnadnila erudovanou veřejnou debatu a diskuzi, činila vládu odpovědnou a sloužila jako hlídací pes ve veřejném zájmu." Toto prohlášení podepsali mimo jiné generální ředitel BBC Tim Davie, generální ředitel australské státní rozhlasové a televizní společnosti ABC David Anderson, předseda představenstva veřejnoprávního novozélandského rozhlasu RNZ Jim Marurai, prezidentka a šéfka kanadského veřejnoprávního rozhlasu a televize CBC Catherine Tait a další.

V neposlední řadě mohu odkázat na dopis mezinárodních organizací adresovaný všem poslancům Parlamentu České republiky: "Vážené poslankyně, vážení poslanci, v návaznosti na naše předchozí výzvy ze dne 11. března a 2. června 2020 se na vás znovu obracíme ve věci politizace Rady České televize - ČT. Dne 18. března 2021 zvolil volební výbor Poslanecké sněmovny do užšího výběru 12 kandidátů do Rady ČT, z nichž nyní Parlament zvolí čtyři nové členy. Z výsledku volby do užšího výběru je patrné, že politická loajalita převažovala nad odborností a nezávislostí, co se týká kritérií výběru. Tato sporná předvolba navazuje na předchozí problematické volby do Rady ČT konané dne 27. května 2020. Ty změnily složení rady tak, že ji již nelze považovat za nestrannou ani reprezentující široké spektrum významných regionálních, politických, sociálních a kulturních proudů, jak je nařízeno zákonem. Partnerské organizace projektu Media Freedom Rapid Response - MFRR jsou také znepokojeny tím, že tato politizace Rady ČT vede v čím dál větší míře k politicky motivovaným aktivitám jako odvolávání všech členů Dozorčí komise Rady ČT v listopadu nebo zjevná snaha o nátlak na odvolání generálního ředitele Petra Dvořáka. To, že se to děje před parlamentními volbami, které se uskuteční letos na podzim, vyvolává zásadní otázky ohledně motivu těchto kroků. Veřejnoprávní média mají být zdrojem nestranných informací a mají prezentovat různorodé politické názory. Za tímto účelem stanoví doporučení Výboru ministrů Rady EU o správě médií veřejné služby, CM/Rec (2012), za prvé, že nezávislost je základním požadavkem pro každou veřejnoprávní mediální organizaci, a že zajištění nezávislosti je proto primárním úkolem jakéhokoliv rámce správy veřejnoprávních médií. V souladu s tím má být proces volby členů rady navržen tak, aby tato volba nemohla být zneužita k uplatnění politického nebo jiného vlivu na fungování veřejnoprávních médií.

Níže podepsaní partneři projektu Media Freedom Rapid Response - MFRR se obávají, že tyto mezinárodní standardy, které zajišťují přístup občanů k pluralitním veřejnoprávním médiím i v České republice nejsou plněny. Vyzýváme vás, abyste zastavili probíhající politizaci Rady ČT a proaktivně zajistili její vyvážené složení v souladu s vnitrostátním a mezinárodním právem a normami. S pozdravem Article 19, Evropské centrum pro svobodu tisku a médií, ECPMF, Evropská federace novinářů, EFJ, Mezinárodní tiskový institut, IPI, OBC Transeuropa."

Vážené dámy, vážení pánové, bod, který právě projednáváme, vyvolává obavy a pochybnosti jak u domácích, tak zahraničních a mezinárodních institucí. Mám zde analýzu od advokáta Jiřího Kučery zpracovanou pro místopředsedu stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, senátora Davida Smoljaka.

Z této 27stránkové analýzy, kterou by jistě měl projednat volební výbor, bych chtěl citovat závěr: "Zákon na nominující subjekty stanoví požadavek, aby tyto subjekty představovaly kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické nebo nadnárodní zájmy. Poslanecká sněmovna, jakož i její volební výbor, je při své činnosti vázána zákonem. Poslanecká sněmovna i volební výbor tedy musí zkoumat nejen, zda zákonné požadavky splňuje samotný kandidát na člena rady, ale také subjekt, který jej nominoval. Jmenování kandidáta navrženého nezpůsobilým subjektem, jakož i jeho předložení Poslanecké sněmovně k volbě volebním výborem, je v rozporu se zákonem a může zasáhnout do ústavně zaručených práv kandidátů, a to především do práva podílet se na správě veřejných věcí a práva na rovný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím ve smyslu čl. 22 odst. 1 a 4 Listiny.

Lze proto doporučit, aby volební výbor Poslanecké sněmovny vždy řádně zkoumal způsobilost nejen samotných kandidátů, ale i nominujících subjektů. V případě nejistoty, zda nominující subjekt skutečně představuje dané společenské zájmy, lze doporučit vyžádání si dodatečných informací od nominujícího subjektu tak, aby byla tato nejistota odstraněna. Volebnímu výboru lze také doporučit, aby usnesení, kterým předkládá vybrané kandidáty Poslanecké sněmovně, řádně odůvodnil s posouzením způsobilosti jednotlivých předložených kandidátů a jejich nominujících subjektů. Poslanecké sněmovně pak lze doporučit, aby u předložených kandidátů a jejich nominujících subjektů přezkoumala závěry volební komise a posoudila, zda byli k volbě předloženi skutečně pouze způsobilí kandidáti navržení způsobilými subjekty, neboť je to Poslanecká sněmovna, kdo členy rady volí a je za volbu odpovědná.

V případě, že Poslanecká sněmovna zjistí, že jí byl předložen nezpůsobilý kandidát či kandidát navržený nezpůsobilým subjektem, lze proto doporučit, aby Poslanecká sněmovna volbu členů rady neprovedla a pověřila volební výbor opakovaným podrobným posouzením všech kandidátů a nominujících subjektů, včetně kandidátů v původním předvýběru vyřazených. Při absenci řádného posouzení způsobilosti kandidátů i navrhujících organizací je možné zasáhnout do ústavou chráněných práv ostatních kandidátů, jak je uvedeno výše v tomto stanovisku, a vystavit tak Radu ČT možnosti zrušení usnesení Poslanecké sněmovny o volbě do Rady ČT Ústavním soudem České republiky.

Na základě uvedeného navrhuji, abychom hlasovali o přerušení tohoto bodu do projednání usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky Senátu Parlamentu České republiky volebním výborem Poslanecké sněmovny. V případě volby by měla být známa odpovědnost, proto by mělo dojít k volbě veřejné, kterou i primárně předpokládá zákon. Děkuji za podporu návrhu na přerušení.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: (Mimo mikrofon si s poslancem Martínkem znovu ujasňuje důvod návrhu na přerušení a svolává poslance do sálu.)

Mezitím přečtu, že paní poslankyně Jana Levová stahuje svoji omluvu z dnešního jednání. Já vás všechny odhlásím, přihlaste se, prosím, znovu svými hlasovacími kartami. (Několikrát přivolává poslance do sálu.) Dám trošku větší prostor, protože to byl určitě překvapivý návrh pro některé poslance. Přihlaste se, prosím, znovu svými hlasovacími kartami. Já už jsem neodhlašoval, říkám to jenom pro ty, kteří neslyšeli odhlášení asi před minutou. Takže ještě zagonguji radši dvakrát. (Poslanci přicházejí do sálu, předsedající chvilku vyčkává.) Takže jsme tady asi už v dostatečném počtu.

Máme tady návrh pana poslance Martínka, abychom přerušili tento bod do projednání volebním výborem ve smyslu usnesení senátní komise.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, přihlášeno 147 poslanců, pro 57, proti 43. Návrh byl zamítnut.

Další se hlásí do debaty s přednostním právem za stanovisko klubu ČSSD pan poslanec Roman Sklenák.

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi tedy, abych zde sdělil stanovisko poslaneckého klubu sociální demokracie.

Navrhujeme stejně jako můj předřečník, abychom volbu radních v České televizi provedli veřejnou volbou. Dovolte mi, abych odůvodnil tento návrh, protože je zcela výjimečný, v jiných personálních záležitostech prosazujeme tajnou volbu. Nicméně když se podíváme na zákon o České televizi, tak tam je přímo uvedeno, že Rada České televize má být orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, čili veřejnost má prostřednictvím rady uplatňovat kontrolu. Proto také na rozdíl třeba od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jednotlivé kandidáty nenominují poslanecké kluby, ale přímo veřejnost. Je explicitně uvedeno, že v radě mají být zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy, a je stanoveno, že návrhy předkládají organizace a sdružení právě představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Takhle je to přímo uvedeno v zákoně.

Jenže v praxi všichni víme, jak to funguje. Je to bohužel spíše tak, že poslanci, politici a jiní lidé, kteří se pohybují okolo těchto voleb, vytipují, vyberou kandidáty a pak se jim spíše hledá ta organizace, která je nominuje. A pokud jsme tedy v této situaci, tak náš poslanecký klub se domnívá, že minimum, co můžeme udělat, je to, abychom volbu provedli veřejně, aby veřejnost, aby ti lidé alespoň viděli, jak my, které oni vyslali do Poslanecké sněmovny, uplatňují zákonem stanovené jejich právo na kontrolu činnosti České televize. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nevidím další přihlášku. Já se rozhlédnu... Ano, předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek ještě. Tak prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Bartošek: Dobrý den, pane předsedo, děkuji za slovo. K tomuto bodu chci říct ještě jednu věc. Týká se to minulého týdne, kdy do Poslanecké sněmovny přišel mail, který přišel z institutu a byl podepsán jak paní Bobošíkovou, tak paní Lipovskou, kdy v podstatě z kontextu vyplývá, že se připodepsala pod vyjádření institutu, a víceméně alespoň z toho, co já mám k dispozici, jsem přesvědčen, že postupovala v rozporu se zákonem o České televizi. Protože tam se jedná o to, že jednak je definováno, že členství v radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena Bankovní rady České národní banky, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady Českého rozhlasu, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele Českého rozhlasu a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu.

Je zde také důležité - a tady si myslím, že o to se jedná - že člen rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v radě.

Dále nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. Jedná se o to, že v okamžiku, kdy z adresy tohoto institutu odchází mail, který je podepsán členkou Rady Českého rozhlasu, tak jsem přesvědčen, že v tomto případě dochází k porušení tohoto zákona, protože ona vystupuje jménem tohoto institutu, a z toho důvodu já jsem dneska poslal dopis a tady se obracím na vás, kolegyně a kolegové z volebního výboru, abyste nechali zpracovat právní analýzu, zda skutečně došlo, nebo nedošlo k porušení zákona, protože v případě, že jejím chováním došlo k porušení zákona, jsem přesvědčen, že v tom případě bychom měli hlasovat o jejím odvolání. Ten text dopisu, když budete chtít, tak bude na stránkách volebního výboru a určitě vám dají k nahlédnutí, nejedná se o žádný tajný dokument.

Jsem také přesvědčen, že další volby směrem k Radě České televize by měly probíhat až poté, co volební výbor jasně stanoví, zda došlo, nebo nedošlo k porušení zákona, protože jestliže je někdo v kontrolní funkci, tak především pro něj platí, aby respektoval zákony a ctil je. Takže není možné, aby někdo kontroloval a současně porušoval zákon, a v tom jsem přesvědčen, že si musíme nejprve udělat jasno.

Vzhledem k tomu, o jak zásadní věc se jedná, a vzhledem k tomu, že souhlasím i s předchozím návrhem kolegy Piráta, že by se k tomu měl vyjádřil volební výbor, kdy k tomu není vůle, tak jsem přesvědčen, že je potřeba pro volební výbor získat možný čas k tomu, aby to mohli projednat. A také s ohledem na zaměstnance Poslanecké sněmovny jsem se rozhodl, že si vezmu dvě hodiny pro poradu poslaneckého klubu. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže já přeruším jednání do 22.03 hodin. (Předsedající se radí.) Tak je to jasné, a protože jsme neprodloužili, takže já tím pádem ukončím program dnešní schůze Poslanecké sněmovny.

(Jednání skončilo ve 20.03 hodin.)

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.