Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

336.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech
a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 545/ - třetí čtení

Opakuji, že jsme ve třetím čtení. Prosím, abychom vzali na vědomí, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 545/7, který vám byl doručen 26. února letošního roku. Usnesení garančního výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 545/8 a 9.

Ptám se navrhovatelky, paní ministryně spravedlnosti Marie Benešové, jestli má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Ano, je tomu tak. Nyní tedy má slovo ministryně spravedlnosti vlády České republiky Marie Benešová. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Děkuji za slovo, pane předsedající. Jak už tady bylo uvedeno, jedná se o sněmovní tisk 545. Jde o vládní návrh zákona o soudních exekutorech a další. Je to velmi důležitý zákon, na kterém nám záleží, jsme ve třetím čtení. Jeho hlavním cílem je řešení problémů vícečetných exekucí. Tento zákon předpokládá takové opatření, které omezí počet podávaných exekučních návrhů a zajistí, aby bezúspěšná exekuční řízení byla zastavována v odpovídající době, která by bránila hromadění takových exekucí. Všichni víme, že to je obrovský problém, který zatěžuje tuto zemi.

Vládní návrh počítá se zavedením povinné zálohy na náklady exekuce. Nebude-li složena, exekutor exekuci zastaví. Opatření by mělo vést oprávněné k tomu, aby zvážili, zda budou zahajovat exekuci, vědí-li předem, že by mohla být bezvýsledná.

Návrh rovněž obsahuje právní úpravu zastavení bezvýsledné exekuce po třech letech. Zastavení takové exekuce bude povinností soudního exekutora. Bezvýsledná exekuce bude zastavena tehdy, nedošlo-li v ní po dobu posledních tří let ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti alespoň ve výši nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu zjištěn či zajištěn žádný postižitelný majetek povinného, postačující alespoň k uspokojení nákladů exekuce. Práva oprávněného jsou chráněna, takže mu je dána možnost složit na výzvu soudního exekutora další zálohu na náklady.

Dále návrh řeší některé dílčí problémy vyplývající z praxe. Zakotvuje například náhradu nákladů plátce mzdy, které vznikaly při exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů.

K tomuto vládnímu návrhu je uplatněna celá řada pozměňovacích návrhů, z nichž některé zcela popírají principy, na nichž je vládní návrh založen, nebo jsou s nimi spojeny ne zcela odůvodněné náklady na státní rozpočet, které nebyly vyřešeny. Z vládou navrhovaných opatření by však i tehdy, pokud by byly přijaty zmíněné pozměňovací návrhy, zůstaly zachovány aspoň některé pozitivní prvky. My jsme k tomu měli několik porad na Ministerstvu spravedlnosti a velmi jsme sledovali ten cíl, jestli bude zachována kladná podstata výslednosti našeho návrhu, a dospěli jsme k závěru, že pořád ještě ano. Takže návrh proto jde do dalšího čtení. Jde třeba například o náhradu nákladů plátcům mzdy za úkony, které jsou povinni činit ve výkonu rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy a další. Některé změny proto hodnotím i pozitivně, ale některé i negativně. K tomu se pak samozřejmě vyjádřím v té další části, kdy budeme dávat buďto ano, nebo ne z naší strany, a zda tu tedy budeme ten návrh považovat za smysluplný.

Některé návrhy, jak už jsem řekla, by neodůvodněně zatížily státní rozpočet, a včera jsem to konzultovala ještě s vicepremiérkou Schillerovou - skutečně na to není žádné finanční krytí, takže na to předem upozorňuji. Některé návrhy považuji i za nekoncepční, později se k nim jednotlivě vyjádřím. Děkuji tedy, že jste mě vyslechli, jinak snad to dobře dopadne a z toho návrhu zbude to dobré. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni spravedlnosti Marii Benešové a otevírám rozpravu. Jako první přihlášený je pan poslanec Marek Výborný. (Hlas: Jako zpravodaj.) Jako zpravodaj, samozřejmě. (K předsedajícímu přichází s námitkou poslanec Feri.) Pardon, to jste se hlásil, ale nemáte přednostní právo, protože kolega Válek tady je. (Poslanec Feri opět namítá mimo mikrofon.) Že tady momentálně není - já jsem ho tady viděl, když jste se hlásil. (Poslanec Feri trvá na svém názoru.) Pane kolego, já se s vámi nebudu dohadovat, jednací řád je v tomto jednoznačný a přednostní právo má předseda klubu. Jestliže ho má mít místopředseda klubu, tak mi to předseda klubu ohlásí. Já jsem kolegu Válka v době, kdy jste se hlásil, viděl. (Poslanec Feri oponuje. Protichůdné názory v plénu.) Byl tady, hovořil s kolegy. Jinak samozřejmě zpravodaj má také přednostní právo a toho jsem viděl. (Poslanec Feri mimo mikrofon: Vy mi tady upíráte právo podle jednacího řádu. Dodržujte jednací řád, prosím.) Tak navrhněte špatný postup předsedajícího, já nemohu respektovat něco, co jednací řád neustanovuje. (Poslanec Feri: Já mám přednostní právo, protože tady předseda klubu nebyl.) Pan předseda klubu je přítomen na jednání schůze. S přednostním právem je přihlášen zpravodaj! Zpravodaji udělím slovo. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já to zjednoduším, pane místopředsedo. Já to zjednoduším, abychom předešli zbytečnému konfliktu. Já teď s dovolením, kolegyně, kolegové, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vystupuji jako zpravodaj ke sněmovnímu tisku 545. Předpokládám, že kolega Dominik Feri, který tady v tuto chvíli skutečně je jako místopředseda poslaneckého klubu TOP 09, má právo se přihlásit s přednostním právem do rozpravy, a bude mu tak umožněno vystoupit hned poté, co domluvím já jako zpravodaj. Je to tak logické. Já tady v tuto chvíli vidím pana kolegu Feriho, ale nevidím tady předsedu poslaneckého klubu TOP 09 pana kolegu Válka, takže myslím, že to je vyřešeno tímto.

Já si jenom dovolím velmi krátce, protože poté vystoupím v obecné rozpravě k věcnému obsahu toho zákona, ale musím splnit povinnost zpravodaje a seznámit vás s průběhem projednávání tohoto sněmovního tisku.

Za necelé tři měsíce to budou dva roky, kdy vláda Sněmovně předložila 9. července 2019 novelu občanského soudního řádu a exekučního řádu. Vidíte, že na tom skutečně bylo odvedeno obrovské množství práce. Chci tady poděkovat za součinnost paní ministryni, a hlavně Ministerstvu spravedlnosti, panu náměstkovi a celému týmu, protože jsme na tom pracovali i v kooperaci s podvýborem pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení. Myslím, že i místopředsedové, ať už Kateřina Valachová, nebo Patrik Nacher, to mohou potvrdit, že to bylo ne jedno jednání, kde jsme se tomuto tisku věnovali, a já jsem rád, že dnes jsme ve finále, v třetím čtení, a budeme moci buď dnes, nebo při nejbližší příležitosti dospět po rozpravě i k odpovědnému hlasování.

Pro rychlý přehled: První čtení proběhlo 6. listopadu 2019. Druhé čtení probíhalo ve dvou jednáních, a to 27. října 2020, kdy jsme i na základě toho, že před druhým čtením ústavně-právní výbor přijal usnesení, které Sněmovna potvrdila, to znamená, že budeme dále projednávat ve znění schváleném na ústavně-právním výboru. Popravdě je potřeba říci, že ta původní vládní předloha, o které mluvila i paní ministryně, doznala naprosto zásadních a dramatických změn. Dnes tady skutečně máme de facto jiný návrh novely exekučního řádu a občanského soudního řádu. Z toho vyplývá logicky různý přístup Ministerstva spravedlnosti k úpravám, které byly provedeny nebo které jsou navrhovány v rámci pozměňovacích návrhů. Druhé čtení bylo dokončeno načtením pozměňovacích návrhů k sněmovnímu dokumentu 7155 čtvrtého - ne, pardon, omlouvám se, bylo dokončeno 12. února tohoto roku, 2021. Ústavně-právní výbor se zabýval tímto sněmovním dokumentem na svém zasedání 17. března a přijal k němu usnesení, s kterým si vás dovoluji seznámit.

Doporučili jsme: "Ústavně-právní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona v následujícím pořadí" - s tou procedurou vás nyní nebudu zatěžovat, vy jste také obdrželi k dispozici tento sněmovní dokument 545/9, samozřejmě s procedurou vás seznámím v okamžiku, kdy budeme poté bezprostředně hlasovat. "Dále ústavně-právní výbor konstatuje, že právní úprava chráněného účtu je již součástí platného právního řádu České republiky ve znění zákona č. 38/2021 Sb." Asi si jenom připomeneme, že jsme chráněný účet zde schválili samostatně už někdy před několika týdny, myslím, že to bylo v únoru tohoto roku, proto jsem pověřen ústavně-právním výborem, abych v rámci třetího čtení návrhu zákona v Poslanecké sněmovně přednesl návrh na zpětvzetí pozměňovacího návrhu A4. Původně totiž institut chráněného účtu byl obsažen v tom komplexním pozměňovacím návrhu schváleném ústavně-právním výborem - pro pana předsedajícího, v hlasovací proceduře tedy budu navrhovat, abychom část A4 vzhledem k tomu, že už je součástí našeho právního řádu, abychom ji v rámci třetího čtení vzali zpět a tuto úpravu nehlasovali. "Dále pověřuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny popřípadě navrhl nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny." Tady už dopředu avizuji, že budu na závěr rozpravy načítat legislativně technickou úpravu po konzultaci s Ministerstvem spravedlnosti, která se dotýká účinnosti některých částí navrhovaného zákona, tak abychom vytvořili dostatečný prostor pro přípravu zvláště elektronických systémů. Bude to účinnost, která byla původně v tom vládním návrhu, tedy 18 měsíců, a bude se to týkat právě toho, aby bylo i ministerstvo schopno vysoutěžit například rejstřík zahájených exekucí a další věci, které se týkají právě té elektronizace, případně elektronické úřední desky. Netýká se to jenom ministerstva, ale týká se to také například Exekutorské komory.

Tolik tedy usnesení ústavně-právního výboru. Stanoviska výboru, ke kterým jsem také pověřen, vám budu přednášet samozřejmě následně při samostatném hlasování. Tolik tedy zpravodajská zpráva, k jednotlivým pozměňovacím návrhům, pod kterými jsem i já osobně a poslanecký klub KDU-ČSL podepsán, se vyjádřím vzápětí v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než budeme pokračovat faktickou poznámkou pana poslance Dominika Feriho, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to od ministra zemědělství Miroslava Tomana, a to na středu 14. dubna na dopolední jednání schůze z pracovních důvodů. Nyní Dominik Feri s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Pane místopředsedo, vaším prostřednictvím, vy jste nás teď dostal do procesně velmi složité situace, protože já jsem chtěl využít svého tvrzeného přednostního práva nikoliv z důvodu, že bych chtěl předbíhat, ale z důvodu, abych dostál jednacímu řádu a stáhl svůj pozměňovací návrh před otevřením rozpravy, aby o tom pak Sněmovna nemusela hlasovat. To je celé, to je celé. Já nevím, kde se ve vás vzal takový ajfr a taková snaha mi za každou cenu odebrat slovo. Jestli jsou to nějaké osobní animozity? Ale chci před tím velmi varovat. Jednoho dne nemusíte řídit schůzi vy a může být odepřeno slovo vašemu místopředsedovi. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane poslanče, já nemohu jinak než konstatovat, že podle jednacího řádu má přednostní právo prezident republiky, předseda vlády, ministři, předsedové poslaneckých klubů, předseda a místopředsedové Sněmovny a místopředsedové klubu mají přednostní právo pouze ve chvíli, kdy jsou předsedové omluveni ze schůze. V době, kdy ještě nebyli předsedové politických stran vybaveni přednostním právem, tak se to tady široce diskutovalo. A skutečně to, že se to teď nevyžaduje, je benevolence předsedajícího, aby předsedové poslaneckých klubů oznámili, že třeba na určitou část - to všichni respektují - schůze se omlouvají, a potom nastupují práva místopředsedů. Jinak bychom to nemohli udržet, ten jednací řád. Já to vysvětluji, nezneužívám funkce předsedajícího, protože tohle je opravdu věc, která je respektována. A nezlobte se na mě, já ještě dobře vidím a kolega Válek tady byl, hovořil dokonce s našimi kolegy. Takže takhle to bylo a já si myslím, že to je normální postup. Nikdy jsem nezpochybnil právo místopředsedy, ať to byl kdokoliv, z kteréhokoliv poslaneckého klubu, když jsem měl jasnou omluvu předsedy poslaneckého klubu a věděl jsem, kdo ho zastupuje. Takže tolik. Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já si myslím, že tyhle procedurální spory jsou naprosto zbytečné. Abychom si uvědomili, že po začátku tohoto volebního období jsme takovou úpravu přijali právě proto, abychom jednací řád zpružnili a zprůchodnili. Takže já jenom říkám, že já jako předseda poslaneckého klubu buď jsem omluven z jednání Sněmovny, a nejsem-li a odcházím například na kameru dolů do Atria, tak zajdu za předsedajícím a říkám: Teď tady nebudu tu a tu dobu přítomen a moje přednostní právo přechází na místopředsedu nebo místopředsedkyni klubu. Je to naprosto jednoduché, snadné a předcházíme tím těmto sporům, byť i tento způsob je kapánek obejití jednacího řádu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, můžeme pokračovat. Nyní tedy vystoupení pana kolegy Výborného, nikoliv jako zpravodaje, pokud má zájem dodržet to pořadí, jak je přihlášen, ano? Prosím. Potom se připraví paní kolegyně Kateřina Valachová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážené paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové, ještě jednou. Já bych nyní vystoupil už tedy k samotnému věcnému obsahu této velké novely exekučního řádu a občanského soudního řádu. Je to z mého pohledu jeden z nejdůležitějších tisků, kterými se v tomto volebním období zabýváme. Také s obrovským společenským, ekonomickým i právním, dopadem na realitu současné České republiky.

Možná že ta covidová současnost ještě zdůrazňuje a znásobuje ty dopady, které v případě, že dokážeme řešit na straně jedné tu minulost, kterou si vlečeme s sebou jako kouli u nohy - mám na mysli a budu o tom za chvíli hovořit - to množství exekucí, s kterými se dnes aktuálně v České republice potýkáme, a pokud zároveň se nám podaří nastavit taková pravidla, která vytvoří v České republice spíše trampolínu než nějakou síť.

To znamená, dokážeme účinnými opatřeními připravit ten systém tak, abychom dokázali lidi, kteří se dostanou do problémů s plněním svých závazků, dostat je zpátky do systému, tak to bude mít pozitivní efekt na všechny účastníky toho procesu. Musíme na straně jedné šetřit práva věřitelů, a pokud je to možné, tak zajistit to, aby v maximální možné míře byly jejich pohledávky uspokojeny. Na straně druhé je potřeba, aby ten celý systém fungoval, aby byla nastavena pravidla jak pro exekutory, tak pro exekuční soudy, aby skutečně ten systém byl funkční a pomáhal. Bude to mít obrovské beneficium i pro stát, protože stát samozřejmě nebude přicházet o ušlý příjem daňový a další a lidé, pokud možno, se dostanou z šedé zóny do reálných ekonomických vztahů i směrem ke státu.

Je důležité také připomenout to, že exekuce tady nevisí úplně ve vzduchu, že je tady přímá souvislost i s novelou insolvenčního práva, která byla projednána touto Sněmovnou před rokem a půl, která je také velmi důležitá. V tuto chvíli zde leží další novela insolvenčního zákona, částečně i implementační, i té se věnujeme, a samozřejmě jsou to spojité nádoby. Protože ideální situace je, aby lidé nesetrvávali v rámci exekučního řízení, ale aby byli motivováni k tomu, aby prošli procesem oddlužení a měli skutečně zcela čistý stůl a možný nový životní restart.

Dovolte mi krátce jenom připomenout, abychom věděli, v jakém prostředí se v tuto chvíli pohybujeme. V tuto chvíli čelí alespoň jedné exekuci v České republice cirka 720 000 občanů. Je vedeno celkem bezmála 4,5 milionu exekučních řízení. Je potřeba spravedlivě říci, že ten počet klesá - neroste, ale naopak klesá. To znamená, jsou tady nějaké pozitivní efekty, to je bezesporu, ale pořád je to obrovské číslo. Skoro v průměru to vychází šest exekucí na jednu osobu a více jak 150 lidí má 10 a více exekucí. To znamená, jsou to dramaticky vícečetné exekuce. Bezmála polovina z těch 720 000 čelí více jak třem exekucím čili je to samozřejmě obrovský společenský, ekonomický i ve finále politický problém.

Ten problém tady samozřejmě vznikl historicky. Nesou na tom svůj díl viny samozřejmě i politické reprezentace, které tady umožnily vznik tohoto prostředí. Ale řada věci se v minulosti už podařila úspěšně změnit. Připomněl bych to, že došlo k omezení nepřiměřených odměn jak v rámci advokacie, tak v rámci exekuční praxe, došlo k zamezení praxe exekucí na základě rozhodčích nálezů. To všechno jsou pozitivní věci.

Stejně tak bych rád připomenul i to, k čemu přispěl kolega Jaroslav Klaška, poslanec v minulém volebním období, kdy se mu podařilo prosadit novelu zákona o spotřebitelském úvěru a zásadním způsobem omezit ten naprosto nekontrolovaný byznys v rámci nebankovních půjček, který zde existoval. Tudíž mnoho z těch věcí, které dnes ještě jako reziduum z minulosti budeme řešit, tak dnes už fakticky možné nejsou, sektor nebankovních půjček je regulován ze strany České národní banky a jejich počet se pohybuje někde kolem 90 institucí.

To všechno je pořádku, stejně tak jako už mnou zmiňovaná novela insolvenčního zákona. Ale my tady nyní stojíme před důležitým a řekněme možná posledním čtvrtým krokem, a to je to, abychom upravili celý exekuční systém v České republice, a to je ta dnešní novela, kterou zde projednáváme.

Jak jsem říkal, má dvě roviny. Jednu rovinu - řešení problémů z minulosti. Tady krátce připomenu některé pozměňovací návrhy, pod kterými jsem podepsán, a požádám vás o jejich podporu. Na straně druhé potom budu hovořit o vytvoření toho systému do budoucna.

Pokud jde o minulost, tak už při jednání ústavně-právního výboru některé návrhy byly přijaty a prošly a jsou obsaženy v tom velkém komplexním pozměňovacím návrhu pod písmenem A, o kterém jsem se už tady hlasováním rozhodli, že ve znění této úpravy budeme dále jednat. Připomněl bych dva body, které se týkají minulosti, a to je zastavování marných bagatelních exekucí do výše 1 500 korun. Pozměňovací návrh, který jsme připravili společně se ctěným kolegou Patrikem Nacherem a dalšími, v zásadě řeší problém právě u těch malých bagatelních, ale marně vymáhaných exekučních řízení do 1 500 korun. Co bude obsahem této úpravy? Pokud tři roky před účinností zákona je tato exekuce vedena zcela bezvýsledně, tak dojde k výzvě ke složení zálohy. Je tam, jestli se nepletu, lhůta 30 dnů. Pokud oprávněný tuto zálohu nesloží, tak je zastavena. Ale, a to je důležité a potřeba říci, my se snažíme skutečně vždy hledat vyvážená řešení. To jsem na začátku neřekl, ale víte, už jsem to opakovaně říkal u novely insolvenčního zákona - je potřeba hledat řešení vyvážená, proto zde neříkáme jenom: exekutor zastaví, ale zároveň náleží 30 % jistiny - upozorňuji, že to jsou bagatelní pouze do výše 1 500 korun - takže 30 % jistiny náleží formou slevy na dani z příjmu, to znamená, nebude se to přímo vyplácet, ale bude zde umožněna forma slevy na dani z příjmu, a 30 % paušálních výdajů potom bude formou náhrady, která bude určována exekučním soudem, umožněna vyplatit také exekutorovi. To znamená, všichni zainteresovaní tady budou mít nějaké beneficium. Exekutor dostane 30 % nákladů z něčeho, co by pravděpodobně nikdy nevymohl, protože ty exekuce jsou vedeny tři roky naprosto marně, věřitel také nebude zcela upřen na svých právech, to znamená, dostane 30 % slevou na dani z příjmu, a zároveň ta exekuce, která systém skutečně teď plně zahltila, bude ukončena.

Je potřeba tady připomenout, že náhrada exekutorům ve výši 30 % v návrhu je uvedena maximálně do počtu 10 exekucí proti témuž povinnému, tak aby nám nemohlo být vyčítáno, že tady řešíme naprosto neopodstatněný příjem některých velkých exekučních úřadů. Vedli jsme o tom dlouhou debatu i v rámci druhého čtení. Je zde pozměňovací návrh, tuším pana kolegy Koláříka, a dokonce ve dvou variantách tak, aby to bylo omezeno na pět, případně tři vedená řízení. Za sebe říkám, že my jsme připraveni ke kompromisu a určitě jsme připraveni podpořit za KDU-ČSL variantu s pěti exekučními řízeními, kde by příslušela náhrada. Všechna další už by byly zastavována bez náhrady exekutorovi.

Tolik tedy tato věc. Další směrem k minulosti je naše lidovecké "milostivé léto". Je to opět návrh, kterým chceme umožnit řešit problémy z minulosti, a zároveň tady zase hledat vyvážené řešení, kde neznamená, že dluhy se prostě smažou, jako kdyby neexistovaly, to by byl velký hazard. To by byl obrovský hazard, proto my jsme přišli s tímto konceptem, který vychází nakonec i ze staré historické biblické tradice, kdy jednou za 49 let se odpouštěly dluhy, začínalo se s čistým stolem takříkajíc. Pravda, může být debata i historická, jestli toto bylo někdy reálně naplněno, to je věc možná poněkud sporná. Nicméně ten samotný princip si myslím, že je naprosto oprávněný a opodstatněný. A znovu říkám: Budeme-li se bavit o "milostivém létu", bavíme se o jednorázové možnosti - jednorázové nabídce, podané ruce tomu danému dlužníkovi, kterému říkáme: Chceš-li se zbavit svého dluhu, tak věz, dlužníku, že musíš zaplatit minimálně to, co dlužíš, to znamená jistinu. Pokud vznikl dluh na jistině 10 000 korun, tak danému dlužníkovi dáváme možnost, aby do půl roku od účinnosti zákona, protože tam bude účinnost tři měsíce u tohoto opatření, a po třech měsících on dostane tři měsíce jako možnost, čili reálně to bude šest měsíců, půl roku, aby si zajistil prostředky na to, aby uhradil dluh, který reálně vznikl. To znamená, věřitel na tom nebude bit v tom smyslu, že dostane jistinu uhrazenu. A k tomu, abychom opět šetřili práva i těch, kteří budou administrovat, tak jsme zde zakomponovali, podobně jako u zastavování marných bagatelních exekucí, odměnu exekutorovi ve výši 750 korun. Tu bude opět hradit povinný.

Chci zdůraznit to, že ta částka nespadla z Měsíce. Vycházíme z dat, která poskytla Exekutorská komora, která sdělila, že průměrné náklady na zastavení exekučního řízení činí 740 korun bez DPH. My jsme to tedy zaokrouhlili nahoru a v návrhu zákona je částka 750 korun jako náhrada exekutorovi, čili zaplatit jistinu plus 750 korun. To se týká všech dluhů, které má povinný vůči státu, a to včetně institucí, organizací se státním podílem, tak jak je to definováno v zákonu. To znamená, bude se to týkat například i organizací, podniků s účastí měst, krajů a podobně. Prostě veškeré státní instituce i s drobným podílem státu budou v této první části veřejnoprávního "milostivého léta", kdy skutečně platí pravidlo: Zaplať jistinu! To znamená, pokud někdo nezaplatil například poplatek v knihovně, tak ten poplatek bude muset zaplatit, ale budou mu odpuštěny všechny další narostlé náležitosti, takzvané příslušenství, jako jsou úroky, penále, pokuty a tak dále. To je ta podaná ruka ze strany státu. Je to věc jednorázová, bude platit pouze ty tři, respektive šest měsíců po schválení tohoto zákona. A pokud dotyčný této nabídky nevyužije, tak do budoucna už se v tomto zákoně tak, jak bude schválen, věříme, nebude opakovat. Musel by být přijat nějaký nový podobný instrument. Tuto část toho veřejnoprávního "milostivého léta" už podpořil ústavně-právní výbor, je obsažen v pozměňovacím návrhu A.

Já současně přicházím s druhou částí, se kterou jsem na ústavně-právním výboru neuspěl, a to je to soukromoprávní "milostivé léto", kde navrhujeme stejný instrument i u vztahů takových, kdy věřitelem čili oprávněným je soukromá osoba. Nicméně jsme si vědomi toho, že zde je potřeba vnímat to, že se vlastně svým způsobem vlamujeme do soukromoprávních vztahů, a proto přicházíme s modelem, který odpovídá tomu, co je už inspirováno občanským zákoníkem, kde v § 1805 odst. 2 se hovoří o tom, že příslušenství jistiny vymáhané pohledávky stanoví právě její výší, tedy 100 procenty, byť v situaci, kdy je věřitel neodůvodněně nečinný a vymáhání oddaluje. Čili občanský zákoník hovoří, že přiměřené příslušenství je ve výši jistiny, tedy 100 % jistiny. Proto přicházíme s modelem 1 + 1, kde bychom chtěli dát možnost dlužníku v případě, že chce vyřešit svůj dluh ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, z minulosti, tak i u soukromoprávních vztahů má tu možnost zaplatit jistinu a maximálně jednou tolik na tom příslušenství, jako jsou úroky, penále, pokuty plus náklady řízení, zase ve výši 750 korun, a tento dluh mu bude odpuštěn, respektive on nebude odpuštěn, protože bude uhrazen. Jistina bude uhrazena a jednou tolik na příslušenství. Velmi často se samozřejmě stává, že to příslušenství už je díky tomu, jak jsou započítávány pohledávky, uhrazeno, takže to samozřejmě bude započteno a bude postačovat doplatit výši jistiny samotné. Čili to je ve stručnosti to soukromoprávní "milostivé léto".

Velmi detailně se tomu odůvodnění věnuji i v důvodové zprávě. Chci tady zdůraznit jednu věc, ta je myslím taky velmi důležitá. U soukromoprávního pojetí je možné v případě, že by byla způsobena nespravedlnost tomu oprávněnému, věřiteli, požádat soud, aby podmínku 1 + 1 rozšířil. Pokud už například vznikly společenství vlastníků jednotek, bytových jednotek, bytovému družstvu a podobně náklady s exekučním řízením, které přesahují část 100 % jistiny, tak je možné požádat soud v těchto důvodech zvlášť hodného zřetele, aby na návrh exekutora bylo dlužníkovi odepřeno osvobození od placení oprávněných zaplacených soudních poplatků a nákladů řízení. Čili na to pamatujeme. Stejně tak jako s možností osvobození jsou samozřejmě logicky v souladu s požadavky spravedlnosti vyloučeny pohledávky svou povahou sankční, výchovné a plnící generální prevenci, tedy peněžité tresty, majetkové sankce, výživné, náhrady škody na zdraví a podobně. To samozřejmě ctíme, respektujeme, a tam toto beneficium "milostivého léta" možné využít není.

Tolik tedy ta první část, to, co se týká minulosti, a krátce bych ještě pohovořil o budoucnosti, to znamená o tom, co navrhujeme a co bychom chtěli, aby platilo směrem do budoucna. Nejprve se soustředím na jednotlivosti a následně na konci potom připomenu i systémové řešení v podobě toho, co bohužel v mediálním prostoru zní nejčastěji, a to je otázka místní příslušnosti exekutorů. Je velmi důležitá, mnohému by pomohla. Nicméně chci všechny upozornit na to, že jsou tady jednotlivé dílčí návrhy, které jsou stejně nebo podobně významné a důležité, a bude dobře, když i na ně soustředíme naši pozornost. Věřím, že i kolega Patrik Nacher o tom bude hovořit, protože řadu dílčích návrhů dáváme společně, a ukazuje se, že tady skutečně nejde o to, kde kdo sedíme, ale do jaké míry cítíme odpovědnost za řešení problémů exekucí v České republice.

K jednotlivostem: to, co prošlo ústavně-právním výborem, je už například sjednocení penále u zdravotního a sociálního pojištění. V České republice bohužel v tuto chvíli platí to, že u dluhu na sociálním, respektive zdravotním pojištění neplatí to, co je standardní podle občanského zákoníku, a to je úročení ve výši zhruba 8 % plus reposazba ČNB, ale dnes je zde paušálně stanoven úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení, což když se spočítá, tak fakticky tedy nečiní těch 8 % plus reposazba ČNB, ale nějakých 36 až 35 % ročně, což je zcela neodůvodnitelné. Opakovaně na to bylo v této sněmovně upozorňováno, a dovolil jsem si tedy navrhnout tuto úpravu, aby byla spravedlivá - prostě dostat na stejnou úroveň pohledávky státu, respektive státu a zdravotních pojišťoven, a soukromé pohledávky tak, aby zde platila stejná pravidla.

Je potřeba ale také připomenout, že pozměňovací návrh ponechává privilegia vymáhání pohledávek na pojistném na zdravotní, případně sociální pojištění, to znamená, že část pohledávek zdravotních pojišťoven je srážena zaměstnanci z hrubé mzdy. Zdravotní pojišťovny jsou při vymáhání svých nedoplatků na pojistném nadány pravomocí samy vydávat exekuční tituly a tak dále čili to není nijak omezeno. Přesto se domnívám, že toto sjednocení bude ku prospěchu. Pravidla mají platit pro všechny stejně bez ohledu na to, jestli to je stát, nebo soukromá osoba.

Další věc se týká humanizace mobiliárních exekucí. Jsem přesvědčen o tom, že to je taky velmi důležitá věc, na které nakonec vznikla shoda, protože pod tím pozměňovacím návrhem je podepsána kromě mě a Patrika Nachera i kolegyně Helena Válková, Marek Benda, Jan Chvojka, Taťána Malá, čili je to věc, která je zcela jistě hodna naší pozornosti. Obsahuje v sobě několik samostatných věcí, jednak pozastavení mobiliární exekuce, tedy exekuce prodejem movité věci při minimální souběžné srážce z příjmu, čili navrhuje se, aby byl povinný chráněn před exekucí prodejem movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek ze mzdy a jiných příjmů dobrovolně hradit částku odpovídající třetině z příjmu nad nezabavitelnou částku, a to až do výše, od níž se sráží příjem bez omezení. Podmínkou je to, aby ta částka byla minimálně 1 500 korun.

Čili jinak řečeno, povinný bude výměnou za vyšší splátku chráněn před nátlakem exekutora, protože to je ten důvod. Mobiliární exekuce často byly nástrojem, kterým byl vyvíjen nátlak na dlužníka v tom smyslu, aby okamžitě pokud možno plnil povinnosti vůči exekutorskému úřadu. Ten nátlak byl někde často na hraně, někdy i za hranou zákona. Proto jsme přesvědčeni o tom, že je důvodné umožnit pozastavení mobiliární exekuce v případě, že tady bude tedy docházet k souběžnému plnění nad rámec splátkového kalendáře.

Další věc, která s tím souvisí, je omezení souběhu více mobiliárních exekucí, což je podle našeho názoru taky důležitá věc - to znamená pravidlo, které má omezit provádění více mobiliárních exekucí v jednom okamžiku. Zavádí se, že výkon rozhodnutí prodeje movitých věcí je možné vést pouze pro jednu pohledávku, vždy samozřejmě s příslušnými omezeními, které se týkají například výživného a podobně. To platí obecně. Ano, i zde u takzvané humanizace mobiliárních exekucí platí, že v případě, že se týká vymáhání výživného a dalších podobných titulů, tak tam tato vstřícnost vůči povinnému samozřejmě není.

Třetí věc, která je součástí tohoto návrhu, je zákaz exekuce prodejem movité věci u zvlášť zranitelných osob. Jsme přesvědčeni o tom, že tady podobně, jako tomu je už ve schváleném insolvenčním zákoně, je vhodné šetřit práva zvlášť zranitelných osob. Aby bylo jasné, koho tím myslíme, tak jsou to osoby pobírající invalidní důchod ve druhém a ve třetím stupni, dále to jsou osoby, jejichž dluhy vznikly před nabytím 18 roku života. Tam už se mnohé podařilo vyřešit, protože jsme schválili de facto zákaz znemožnění exekucí dětí. A potom se to týká starobních důchodců. Ale tady jsme si byli vědomi toho, že není starobní důchodec jako starobní důchodec... důchodce, omlouvám se. A proto jsme tedy stanovili, že možnost využití tohoto moratoria na mobiliární exekuce bude pouze u těch... chráněnou osobou bude pouze takový starobní důchodce, který má v daném měsíci důchod, který nepřesáhne výši hrubé měsíční minimální mzdy stanovené nařízením vlády, čili máme to vztaženo k hrubé minimální mzdě. Pokud by starobní důchod převyšoval tuto částku, tak toto beneficium dotyčný ztrácí, to znamená, nebude v kategorii zvlášť zranitelných osob. Takže to je humanizace mobiliárních exekucí.

Další věc, která je v několika variantách - myslím, že ji předkládá potom i kolega Kohoutek, my ji zde máme také a budeme ji podporovat - to je povinné nahrávání telefonických hovorů, protože právě při telefonických hovorech často dochází k zcela neodůvodněnému nátlaku ze strany exekutora na povinného. Jsme přesvědčeni o tom, že tak jako je to vhodné i v jiných situacích, aby i zde docházelo k zachování zvukového záznamu, aby na straně jedné to mohlo být použito jako průkazní materiál, a zároveň ten zvukový záznam také bude chránit toho exekutora, který může správnost svého postupu potom jasně prokázat a doložit pomocí dotyčné nahrávky. Čili není to tak, že to je jenom ve prospěch povinných, ale oboustranně, i exekutor se může bránit případnému nařčení z nějakého protiprávního jednání v případě, že to bude moci doložit tím dochovaným zvukovým záznamem. To je tato věc.

Další z těch jednotlivostí: navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu - a děkuji za vaši podporu - to, aby v centrální evidenci exekucí, která je vedena exekutorskou komorou, aby byla uváděna celková vymáhaná povinnost. Nyní je tam uváděna pouze výše vymáhané jistiny, ale už tam nejsou úroky z prodlení, penále a tak dále. Není to moc odůvodněné a bylo by dobré pro přehlednost, aby bylo zřejmé, jak vysoké částky skutečně jsou předmětem exekučního řízení. Proto tedy navrhuji, je to velmi jednoduchá věc, aby v centrální evidenci exekucí byla uvedena celková vymáhaná povinnost. Zlepšila by se tím samozřejmě informační stránka celé věci i pro veřejnost v České republice.

Další pozměňovací návrh, který předkládám a prosím o jeho podporu, je návrh na umožnění vydání elektronického spisu, a to nejenom tak, jak dnes funguje komunikace mezi exekutorským úřadem a soudem, ale i směrem k povinnému. Tento návrh podáváme opět s kolegou Patrikem Nacherem. Jsme přesvědčeni o tom, že náklady, které s tím jsou spojené, protože k tomu byla výtka, že to samozřejmě bude něco stát, jsou relativně drobné - cena jednoho cédéčka a práce při nahrání celého spisu z databáze na datový nosič a zaslání datového nosiče na žádost, nikoliv automaticky každý rok nebo něco podobného, ale má to být na žádost tomu povinnému. V situaci, kdy dnes nevíme, jak to bude po schválení této novely v České republice, neplatí krajská místní příslušnost exekutorů a velmi často ta řízení skutečně vedou úřady na druhém konci republiky, tak toto může být výrazným vstřícným krokem jak vůči dlužníkům, tak celému systému. Není důvod, proč by nemohl i povinný obdržet na vyžádání elektronický spis. Abychom omezili možnost jakéhokoliv šikanózního jednání ze strany různých kverulantů a podobně, tak v návrhu jasně říkáme, že za opakovanou žádost o zaslání kopie spisu může exekutor požadovat úhradu nákladů v případě zneužití práva na nahlédnutí do spisu. To znamená, není možné, aby každý týden kdokoliv posílal žádost o vydání elektronického spisu. V tom případě už by to všechno bylo zpoplatněno tak, jak má být.

Poslední věc je účinnost. Já jsem se o ní zmínil už jako zpravodaj. Vzhledem k tomu, že z původního návrhu ústavně-právní výbor vypustil tu velkou rozsáhlou úpravu, takzvaného sněhuláka, koncentrace řízení, tak si dovoluji upravit účinnost k 1. lednu 2022. Není důvod, proč by se to mělo dále více odkládat. Samozřejmě v případě, že by byl schválen některý z navržených systémových pozměňovacích návrhů v rámci teritoriality, tak tam ta účinnost samozřejmě bude prodloužena. To bude předmětem legislativně technického návrhu ve třetím čtení, který přednesu potom na závěr celé rozpravy, abychom věděli, že jsou tam některé části, které se týkají třeba i elektronizace, vytvoření úprav centrální evidence exekucí a podobně, kde je spravedlivé těm institucím, ať už je to Ministerstvo spravedlnosti, nebo Exekutorská komora, poskytnout větší časový prostor v podobě 18 měsíců, jak to nakonec bylo předmětem původního návrhu Ministerstva spravedlnosti.

A poslední věc, ale řekl bych taky důležitá, zcela zásadní, jsou systémové návrhy úprav exekučního řádu v podobě teritoriality. Víte, že zde tato věc byla opakovaně diskutována. Máme zde předložený pozměňovací návrh skupiny poslanců v čele s kolegou Lukášem Kolaříkem na takzvanou čistou krajskou teritorialitu a koncentraci řízení u jednoho exekutora. KDU-ČSL tento návrh podporuje. Jsem přesvědčen o tom, že to není věc samospasitelná. Představa, že přijetím místní příslušnosti ten systém celý změníme, je podle mého názoru ne úplně odpovídající skutečnosti. Na druhou stranu, když se podíváme i do zahraničí, tak vidíme, že nějaká forma místní příslušnosti exekutorů pomůže celý systém vymáhání dluhů v České republice nebo kdekoliv výrazným způsobem kultivovat. Já jsem vždycky hledal vyvážené řešení, proto i zde přicházím s kompromisním řešením, s kompromisním návrhem v podobě spotřebitelské teritoriality, protože jsem si vědom toho, že jsou situace, kdy má oprávněný mít svobodu a možnost si svobodně vybrat exekutora, který bude jeho dluh vymáhat, zvláště u těch složitých situací, které se týkají vymáhání například po osobách podnikajících. Nicméně jsou potom situace, kdy není důvod, proč nejít tou cestou tak jak mnohde v zahraničí, a to je krajská místní příslušnost s takzvaným kolečkem, to znamená krajským soudem, který bude jednotlivá řízení přidělovat exekučním úřadům.

Dovolte mi krátce připomenout a vysvětlit, v čem spočívá princip spotřebitelské teritoriality. Zachovává podstatnou část pozitivních aspektů čisté krajské místní příslušnosti a zároveň ponechává věřiteli možnost vybrat si exekutora v případě vymáhání pohledávek po podnikatelích, a to jak po osobě podnikající fyzické, tak i právnické. Jinak řečeno, v případě, že budu vymáhat dluh po podnikateli, mám možnost si svobodně určit exekutora, který bude tento dluh vymáhat. V případě, že to bude osoba, která je nepodnikající fyzická osoba, tak to bude celé rozhodnuto, určeno krajským soudem formou krajské místní příslušnosti a koncentrace řízení. To znamená, bude tady zachována a splněna klíčová podmínka jeden exekutor - jeden dlužník. To je tedy ten základní princip.

K čemu by to mohlo vést nebo co přinese tento pozměňovací návrh, bude-li schválen a přijat. Jednoznačně se tím sníží náklady na exekuce, odstranění procesních duplicit, a tím se docílí vyšší vymahatelnost pohledávek věřitelů čili opět pozitivní krok i vůči věřitelům. Státu to přinese vyšší příjmy státního rozpočtu a nižší výdaje na sociální podporu z důvodu méně častých úniků dlužníka do šedé zóny a vyšší legální zaměstnanost čili pozitivum pro stát. Zaměstnavatelům a státním úřadům se výrazně sníží administrativní zátěž na součinnost, kterou dneska musí vést. My ji tam sice upravujeme i v tom pozměňovacím návrhu a jsou i některé úpravy a elektronizace součinnosti mezi exekutorským úřadem a zaměstnavatelem, nicméně pokud přijmeme tuto kompromisní vyváženou spotřebitelskou teritorialitu, tak výrazně pomůžeme i zaměstnavatelům včetně státu.

Princip takzvané spotřebitelské teritoriality zavádí výjimky z teritoriality umožňující věřiteli vybrat si specializovaného exekutora při vymáhání pohledávek po podnikatelích, i proto, mimochodem, že toto je často složitější a vymáhání není úplně tak jednoduché, jako když vymáháte dluh po fyzické osobě. Proto zde ta svobodná volba zůstává ponechána. Podstatnou výhodou toho návrhu je jednoduchost. Soud pouze posuzuje, zda dlužník má či nemá IČO, nedojde k žádnému zvýšení administrativní náročnosti na soudech, to chci zdůraznit, to je dneska záležitost elektronických systémů. Máš IČO, potom to nejde krajským kolečkem, nemáš IČO, rozhodneme my. Návrh uplatňuje princip občanského zákoníku, kdy jsou na podnikatele kladeny vyšší požadavky než na spotřebitele. Proto tedy mimochodem spotřebitelská teritorialita. Rozlišení je tedy odůvodněné a nejeví žádné znaky diskriminace. Návrh dále zavádí možnost volby exekutora, například toho místně nejbližšího, pro vymáhání pohledávek na výživném a náhrady škody. Čili opět, pokud tam je otázka výživného, tak je možnost svobodné volby exekutora.

Spotřebitelskou teritorialitu předkládáme jako KDU-ČSL ve dvojí variantě, jedna tak, jak byla popsána, a ta druhá - a řeknu upřímně, doporučoval bych spíše tuto druhou, rozšířenou variantu, protože jsem si dobře vědom toho, že tady existují některé privilegované pohledávky, týkající se nejenom výživného a náhrad škody, a pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy a podobně, ale že jsou tady další specificky privilegovaní věřitelé, kterým by mohla být přijetím té čisté spotřebitelské teritoriality způsobena skutečně neodůvodněná újma v situaci jejich vymáhání vůči povinným, protože oni se často dostali do pozice věřitelů zcela nedobrovolně. Proto doporučujeme ještě tu rozšířenou verzi, která má širokou podporu i organizací z neziskového sektoru, a sice že v případě, že se jedná o nedobrovolné svazky osob, jako jsou bytová družstva, dále společenství vlastníků jednotek čili ta bytová spoluvlastnictví a také obce prvního stupně, protože tam často starostové, kteří jsou neuvolnění, vykonávají tu práci po večerech, tak je zatížit ještě tím, že spadnou do situace, kdy budou komunikovat ne s jedním, ale s 10, 12, 30 exekutorskými úřady, to by nebylo úplně správné. Proto v té rozšířené variantě dáváme možnost, aby bytová družstva, společenství vlastníků jednotek, ale také obce prvního stupně měly možnost svobodného výběru exekutora pro vymáhání svých pohledávek, dluhů vůči nim způsobených tak, abychom skutečně nezpůsobili další byrokratickou zátěž a nespravedlnost.

Věřím, že právě tady ten úkrok a kompromis, který jsem teď popsal, může být pro vás argumentem, proč tuto variantu podpořit, protože já jsem přesvědčen o tom, že vyváženější princip řešení místní příslušnosti exekutorů, který by byl ku prospěchu do budoucna celému systému v České republice, těžko u nás najdeme

Dámy a pánové, omlouvám se za to, že jsem byl poněkud rozsáhlý, ale myslím, že v této věci je potřeba popsat i jednotlivé pozměňovací návrhy. Děkuji za vaši podporu. Chtěl bych také poděkovat všem, se kterými komunikuji v rámci přípravy této novely, ať už jsou to neziskové organizace Člověk v tísni, Charita České republika, Institut pro prevenci předlužení a další, stejně tak jako děkuji za zpětnou vazbu ze strany exekutorů, stejně tak jako děkuji za zpětnou vazbu ze strany soudů a dalších, a samozřejmě spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti jsem už zmiňoval na začátku. Věřím, že pokud budeme velmi zodpovědně posuzovat návrhy, které tady jsou, tak se nám podaří schválit vyvážené řešení, které výrazným způsobem změní a zlepší exekuční prostředí v České republice tak, aby bylo vyvážené, abychom šetřili práva seriózních věřitelů, abychom pomohli zodpovědným dlužníkům, kteří chtějí skutečně svůj dluh řešit, abychom pomohli státu a zároveň ten systém aby byl funkční, aby exekutoři a všichni, kteří s tím mají co do činění, mohli dále plnit své povinnosti, které mají i ze zákona. Věřím, že se nám to podaří. KDU-ČSL jednoznačně takové pozměňovací návrhy, které tady jsou podány v tomto duchu, v tomto smyslu, bude podporovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Výbornému. Kolegyni Valachovou požádám o posečkání, protože s přednostním právem se přihlásil pan předseda klubu Jan Farský. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Děkuji všem, kteří se na přípravě této náročné novelizace podíleli, a děkuji i kolegu Marku Výbornému, který tady přednesl mnoho z toho, co bych chtěl říct i já, ale vzhledem k tomu, jaký máme čas, to nebudu opakovat. Pouze bych vás chtěl upozornit na pár změn, které z mého pohledu jsou důležité a ke kterým bych rád upřel vaši pozornost.

Jednak velké díky už na ústavně-právní výbor, že přistoupil na náš návrh v tom smyslu, že první finance, první splátky, mají jít za jistinou a až potom na příslušenství, protože to je jeden z těch zásadních prvků, který umožňuje ten současný dost nevhodný, až zločinecký stav, kdy se mnoho lidí drží v tom dluhovém otroctví. Jsou to statisíce lidí přímo a řekl bych až k milionu lidí nepřímo, když započítáme jejich rodinné příslušníky. Tento návrh zákona má tu primární, jak zmínila i paní ministryně, snahu nás zbavit vleku neuvěřitelného počtu exekucí, ve kterém jsme jako v jiných statistikách, v tomto taky možná, jako jedni z nejlepších, v uvozovkách nejlepších na světě, protože máme tady nějakých přes 4 miliony exekucí, 3 miliony exekucí jsou starší jak tři roky a milion je starších víc než 10 let, a prostě u mnoha z nich už nedochází k žádnému pohybu, jenom v tom systému jsou drženy a třeba i blokují splácení těch exekucí, ke kterým by se dostalo.

K tomu se váže pozměňovací návrh, ke kterému jsem chtěl požádat o vaši pozornost. Je pod písmeny J1 a J2 a vlastně zavádí to, že nebudeme posuzovat až od schválení zákona nemožnost splacení, ty nevymahatelné exekuce, ale podíváme se tři roky zpět. K čemu to povede? Že se k prvním exekucím a jejich zastavením dostaneme ne až v roce 2025, jak je v současném návrhu, nebude to ani až v roce 2028, jak říká pozměňovací návrh pana poslance Kohoutka, ale bude to už v roce 2022. A myslím si, že ten problém je tak velký, že už nestojí za to ho o roky odkládat.

To, co v tom návrhu je taky důležité a myslím si, že to dává velký smysl, je to, že současný návrh dělá to, že když někdo má legální příjem, nebudou mu zastaveny exekuce, což na jednu stranu vypadá logicky, na druhou stranu to povede k tomu, že lidé dál budou dělat načerno, dál se budou držet v šedé ekonomice a nebudou vůbec motivováni k tomu, aby pracovali a cokoli spláceli - prostě zůstanou v té bezvýchodné situaci. My to omezujeme v tom návrhu jenom na nemovitý majetek.

To je, co jsem chtěl přiblížit. Jako hnutí Starostů a nezávislých podporujeme čistou teritorialitu, doufám, že se najde její velká podpora. Pokud ne, budeme přicházet k těm už ne tak dokonalým, ale záložním řešením.

Pak je tam ještě jeden pozměňovací návrh, ke kterému bych vás požádal o pozornost, protože si myslím, že je důležitý, přestože tady jdu proti vyjádření jak ministerstva, tak proti lobbingu Exekutorské komory, a to je návrh pod písmenem J3, který říká, že od roku 2023 by Centrální evidenci exekucí tak, jako vede jiné rejstříky, vedlo Ministerstvo spravedlnosti. Proč tento návrh? Protože jde o naprosto zásadní informace pro regulaci, předvídání, úpravu oblasti exekucí. Dneska je prostě drží Exekutorská komora, která ty informace dodává poslední dobou čím dál lépe, doufám, že i pod tlakem tohoto načteného pozměňovacího návrhu, ale pořád je dodává tak, aby ji to co možná nějak výrazně neohrozilo nebo neovlivnilo. Já si myslím, že tato data vzhledem k tomu, jak významný to je sociální, ekonomický fenomén, otázka exekucí, jak některé regiony naprosto zásadně tento fenomén ovlivňuje a jak, bohužel se obávám, se bude v návaznosti na ekonomickou, pandemickou krizi, kterou teď procházíme, tento problém ještě rozšiřovat, protože ekonomické dopady toho, co se teď děje, nás potkají během roku, dvou - to ještě teď úplně nevidíme, protože fungují nějakým způsobem všechny ty podpůrné a záchranné programy, ale ty ve chvíli, kdy skončí, tak teprv dohlédneme dopadu, jaký tato pandemie na ekonomiku a na celý život má. Tak právě proto, že exekuce ze společnosti určitě nezmizí v příštích letech, nezmizí ani dluhové pasti, ale naopak je dost velké riziko, že ten problém bude dost podobný, tak proto si myslím, že by Centrální evidenci exekucí mělo vést Ministerstvo spravedlnosti, aby dokázalo rychle, adekvátně, co možná přesně a kvalitně reagovat. Takže to je pod pozměňovacím návrhem J3.

Jsou tam další pozměňovací návrhy, ale rád bych, kdybychom co možná dneska se dostali k hlasování, a tak dopodrobna u nich nepůjdu. Dovolím si tady od pultíku ještě poděkovat paní ministryni za jednu aktivitu, protože se ke mně dostalo zprávy, že se daří konečně dotlačit soudy k tomu, aby zastavovaly nezákonné exekuce. Protože jsem v tomto paní ministryni i její předchůdce opakovaně interpeloval a ten posun byl minimální, tak jsem rád, že po všech těch kulatých stolech, interpelacích jsme se společnými silami dostali k metodice, díky které a díky myslím i tlaku ministerstva konečně začne těch ostudných 200 000 nezákonných exekucí ze systému vypadávat a budou ukončovány. Za to vám, paní ministryně, děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová, připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně, nejprve technická věc. Dovolím si v souladu s jednacím řádem stáhnout svůj pozměňovací návrh číslo 7429. Je to z důvodu, aby sociální pojištění a zdravotní pojištění měla i nadále v našem hlasování - a věřím, i ve výsledku - stejný osud. A je to také na základě mé konzultace s pomáhajícími organizacemi, které pomáhají lidem se dostat z dluhových pastí. Tolik stručně technicky.

A nyní dovolte, abych přednesla stanovisko poslaneckého klubu sociální demokracie. Exekuce, férovější exekuce, nová pravidla - tohle je věc, která se v naší zemi diskutuje dlouhé roky, pamatuje to několik Sněmoven. Zatím se nepodařilo dospět ke shodě v těchto nových pravidlech a témata se se železnou pravidelností opakují. Proto když sociální demokracie vstupovala do vlády, tak v rámci programu práva a spravedlnosti prosazovala několik principů, které se nakonec objevily právě v principu, nových principech exekucí, které jsou vtěleny do programu vlády, jako je princip jeden dlužník - jeden exekutor, úvaha směrem k zavedení místní příslušnosti exekutorů, také oddlužování zranitelných skupin dlužníků, jako jsou děti nebo senioři, a samozřejmě také podpora zastavování takzvaných marných, nebo chcete-li, bezvýsledných exekucí, to znamená těch, které dlouhé roky znamenají, že věřitel nevidí ani korunu, exekuce probíhá jako exekuce pro exekuci a velmi často dlužníci, kteří se zadlužili ještě v dobách poslední hospodářské krize, upadají do dluhové pasti a výsledek je, že nefunguje nic.

Tyto principy logicky sociální demokracie také hájí tady na půdě Poslanecké sněmovny i ve výborech. Tomu odpovídalo také to, že jsme jako poslanci podpořili poslanecký návrh, který se týkal právě těch dvou nebo tří principů, chcete-li, jednak tedy princip jeden dlužník - jeden exekutor, místní příslušnosti exekutorů a zastavování marných exekucí. Později jsme formulovali pro účely této Sněmovny a řekněme předvídatelnosti našich postojů a našeho poslaneckého klubu program Druhá šance pro nová pravidla exekucí, který bych shrnula do jednoduché věty - ano poctivému splácení dluhů a ne dlužnímu otroctví.

V tomto duchu jsme také následně podporovali vládní návrh zákona, který předložila paní ministryně spravedlnosti a který ony principy, princip jeden dlužník - jeden exekutor, pro řekněme férovější, ale také účinnější exekuce tam byl obsažen, a stejně tak princip zastavování marných exekucí.

Naše stanoviska se tedy nemění a snažíme se je po celou dobu prosadit s cílem zajistit, aby věřitelé, zejména drobní a malí věřitelé, a dlužníci, povinní, jejich rodiny byli v rovném postavení vůči soudu nebo soudnímu exekutorovi. Těmto našim stanoviskům odpovídají odborná stanoviska jak pomáhajících organizací - řada z nich tady byla zmíněna - tak také dlouhodobá stanoviska Soudcovské unie. Koneckonců jsou to i naši zaměstnavatelé, kteří podporují aktivně nová pravidla exekucí, protože je pokládají ve stávající podobě za neúčinná a neefektivní.

Nyní mi dovolte, abych se tedy k naplnění oněch principů ze strany našeho poslaneckého klubu sociální demokracie vyjádřila z hlediska finálního hlasování nových pravidel exekucí, se kterými se dnes nebo případně v pátek vypořádáme.

První okruh, princip jeden dlužník - jeden exekutor, nebo chcete-li, místní příslušnost exekutorů. Poslanecký klub bude podporovat takzvanou teritorialitu exekutorů, to znamená místní příslušnost exekutorů, někdy je o ní hovořeno jako o takzvané čisté teritorialitě. Princip je jednoduchý - zkrátka chceme, aby dlužník i věřitel byli vůči soudu a soudnímu exekutorovi v rovném postavení, tak je to spravedlivé, a aby existoval princip, který transparentním, jasným, předvídatelným, účinnějším způsobem rozděluje jednotlivé věci směrem k exekutorovi, a zároveň je tedy dodržen princip jeden dlužník - jeden exekutor z hlediska snížení administrativy, transparentnosti, práva, zlepšení situace v rámci činnosti zaměstnavatelů, ale také systémového vyvedení řady lidí z dluhových pastí.

Stejně tak podpoříme, pokud by tento princip nové místní příslušnosti exekutorů neprošel, takzvanou spotřebitelskou teritorialitu. Nebudu již detailněji popisovat, předřečník kolega Výborný ji popsal poměrně detailně, jenom se snad vymezím v tom smyslu, že pokládáme za lepší tu variantu první, kterou budeme hlasovat, nikoli tu rozšířenou. Zajímavé je, že pokud jsem hovořila se zástupci družstev, společenství vlastníků jednotek a nájemníků, tak naopak vůči mně podporovali to, aby byl zaveden princip jednoho exekutora, pokládali to za vhodnější. Takže spotřebitelskou teritorialitu podpoříme v té oné první verzi, nikoli v té rozšířené. Nebudeme podporovat nepravou teritorialitu - nebudu to blíže rozvádět, zkrátka podle našeho soudu už ty principy, které jsem popsala, které dlouhodobě zastáváme, v ní už nejsou naplněny.

Druhá záležitost se týká zastavování marných nebo chcete-li bagatelních exekucí. Jak zdůrazňuji, jsou to ty exekuce, které se vedou jako exekuce pro exekuci, věřitel nevidí ani korunu, a to není, to se asi, kolegové a kolegyně, shodneme, smysl vedení exekuce. Tady podotýkám, že jsme podporovali vládní návrh paní ministryně spravedlnosti Marie Benešové, nicméně vidíme, kam došlo to finální hlasování, takže avizujeme, že podpoříme všechny návrhy, které zavádí zastavení exekucí včetně bagatelních exekucí. U takzvaných bagatelních exekucí avizujeme, že budeme podporovat ty pozměňovací návrhy, které upravují ten původní návrh. Pokládáme je za důležité, jinak bychom proto nehlasovali, a budeme tedy podporovat i snížení náhrad pro případ zastavení bagatelních exekucí.

Druhým balíkem, ke kterému se chceme vyjádřit, je otázka řekněme snazší administrace, účinnosti - nevím, jestli se to v případě exekuce dá říct, kolegové a kolegyně, ale řekněme příjemnější komunikace mezi věřiteli, dlužníky, exekutory, zaměstnavateli. Podpoříme všechny pozměňovací návrhy, které přináší do exekucí elektronizaci, informace o stavu exekucí, zveřejňování dat exekucí. Pokládáme to za přirozené a za něco, na co dlouho účastníci na všech stranách exekučního řízení čekají.

No a poslední věc, ke které se chci vyjádřit stručně za poslanecký klub sociální demokracie: podpoříme také úpravy mobiliárních exekucí a zlepšení řekněme transparentnosti, ale také kontroly komunikace mezi exekutory, jejich zaměstnanci a povinnými, a to z toho důvodu, že tohle je velmi často bod exekuce, který vede k tomu, že dozor nad exekutory má co dělat - nejenom tedy Ministerstvo spravedlnosti, ale i další dozorující pracovníci - a máme zkušenosti při komunikaci s povinnými, ale i tedy některými malými či středními věřiteli, že tohle je přesně ten bod, který potřebujeme, chcete-li, humanizovat. Tady ten pojem se v poslední době opakovaně používá. Máme za to, že právě mobiliární exekuce a dražby a komunikace mezi exekutorem, zaměstnanci a povinnými je něco, co si zaslouží férovější pravidla a co prospěje férovějším exekucím do budoucna.

K účinnosti v tuto chvíli nezaujmeme stanovisko jako poslanecký klub sociální demokracie. Otevřeně říkám, že budeme tuto záležitost ještě konzultovat s paní ministryní spravedlnosti a rozhodneme se podle jejího stanoviska, protože v rámci projednávání opakovaně toto bylo diskutováno, takže budeme se řídit stanoviskem ministryně spravedlnosti, která samozřejmě na základě toho, co Poslanecká sněmovna schválí, bude mít odpovědnost toto zavést do praxe, to znamená, budeme respektovat její stanovisko z hlediska startu nových pravidel. Takto nám to přijde poctivé.

Na závěr shrnuji, že nová exekuční pravidla jsou něco, co z hlediska rovnosti mezi věřiteli, dlužníky a rovnosti vůči soudu či soudnímu exekutorovi opravdu dlouhodobě potřebujeme. Je to věc, na které kdybychom se shodli, kolegové a kolegyně, tak bychom velmi prospěli spravedlnosti v České republice, a myslím si, že právě v době covidové je to něco, co potřebujeme jako sůl. Také bychom předešli případným negativním dopadům, ke kterým vedla neúprava těchto řekněme situací při poslední hospodářské krizi, a já jsem ráda, že doposavad se tato Sněmovna shodla na lepších pravidlech pro oddlužení, řízeném splácení dluhů snazším pro seniory a mladé lidi, kde byl původ dluhu v zákazu dětských dluhů, že jsme se dokázali shodnout na chráněném účtu, že jsme dokázali to, co Sněmovny před námi a vlády před námi nedovedly. Věřím tedy, že i tato nová exekuční pravidla spatří světlo světa, a my jako poslanecký klub sociální demokracie budeme podporovat ty změny a hlasovat pro ty změny, které prosazujeme dlouhodobě.

Uzavírám, naše druhá šance pro exekuce, férovější exekuce zní jasně: ano poctivému splácení dluhů a ne dlužnímu otroctví. Věřím, že pro toto, pro tuto změnu získáme většinu. Děkuji, kolegové a kolegyně, za pozornost, a ještě jednou chci tak jako předřečníci poděkovat paní ministryni spravedlnosti, jejím spolupracovníkům za neuvěřitelnou dávku trpělivosti a práce, kterou museli spolu s námi těm pravidlům věnovat, a věřím, že ten výsledek bude něco, za co se také Ministerstvo spravedlnosti bude moci postavit a následně provést v praxi a bude to ve prospěch férovějších exekucí. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Jan Hrnčíř, připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se tedy v krátkosti vyjádřím k projednávanému tisku.

SPD se dlouhodobě snaží pomoci lidem z dluhových pastí a vrátit je ze šedé ekonomiky zpět do systému. V oblasti exekucí podporujeme princip jeden dlužník - jeden místní exekutor. To znamená, že všechny exekuce proti dlužníkovi bude řešit pouze jeden exekutor, a především princip teritoriality, tedy že exekuci povede exekutor, který je přidělen rovnoměrně a nejblíže místu trvalého pobytu dlužníka.

Následkem této úpravy bude posílena nestrannost exekutora a jeho nezávislost na oprávněném. Tím, že všechny exekuce povede jeden exekutor, získá tak tento exekutor a jeho prostřednictvím nepřímo i povinný přehled o počtu exekucí vůči povinnému a reálné vymahatelnosti pohledávek. Lze tedy očekávat i snížení počtu nevymožitelných exekucí. Sloučením exekucí jednoho povinného pod jednoho exekutora odpadne i výrazná administrativní zátěž třetím subjektům. Zaměstnavatelé, pojišťovny, banky a podobně budou vyřizovat jenom jednu žádost a informace pro jednoho exekutora, nikoliv množství stejných žádostí pro více exekutorů spravujících pohledávky jednoho povinného. Sloučením navíc dojde i ke snížení nákladů řízení, což na straně povinného zvýší možnost splatit pohledávky. Právě místní příslušnost soudních exekutorů je zavedena ve většině členských států EU. Tento princip také odstraňuje korupční prostředí a zajistí nezávislost soudních exekutorů na rozdíl od dosavadního exekučního řádu, který neobsahuje žádnou protikorupční pojistku a motivuje exekutory i věřitele ke korupci a klientelismu.

Předkládaný návrh směřuje k tomu, aby byla exekuční řízení vedená proti témuž povinnému koncentrována u jednoho soudního exekutora. Ovšem vzniká problém se zvýšením nákladů na vymožení pohledávky, protože podle navrhovaných podmínek, takzvaného principu sněhulák, předá další exekutor exekuci exekutorovi, který vede první exekuční řízení, bez ohledu na rozsah pohledávky a vzdálenosti k povinnému, což je zásadním nedostatkem této vládní novely. Proto princip teritoriality považujeme za lepší. Je totiž nutné posílit postavení jak oprávněných věřitelů, tak poctivých dlužníků. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. A nyní vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Kolářík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážená paní ministryně, pane předsedající, dámy a pánové, milí kolegové, kolegyně, jak jsem slíbil v prvním i ve druhém čtení, rád bych se v této chvíli trošičku obšírněji věnoval této problematice, která je velmi důležitá a která, abych tak řekl, završuje období posledních několika let, kdy se kultivuje prostředí exekucí a insolvencí.

Jsme dohodnuti, že dneska tady jednáme do 14 hodin, a v případě, že by se to nestihlo, což je pravděpodobné, protože jenom ta hlasovací procedura je tak na hodinu, že to bude jako první bod v pátek, pokud si dobře vzpomínám, takže určitě v tomto týdnu to ukončíme, dokončíme a posuneme významně dopředu.

Jak již bylo řečeno, a já nepůjdu do úplných detailů jednotlivých pozměňovacích návrhů, které tady představil můj ctěný kolega Marek Výborný, kde jsme spolupodepsáni, ale pro tuto chvíli se budu věnovat určitému kontextu toho, v jakém prostředí ty změny vznikají a co se až doposud podařilo prosadit. To je totiž hrozně důležité. My jsme na začátku, když to vezmu, tak v devadesátých letech bylo moderní neplatit svoje dluhy a věřitel tahal za kratší konec. V roce 2000 tady většina Poslanecké sněmovny schválila exekuční řád. Nevím, kdo je tady pamětník, je to 21 let, a od toho momentu se ta houpačka přehoupla na úplně druhou stranu. To znamená, že dlužník často za bagatelní částku je honěn jak nadmutá koza a je na něj vyvíjen takový tlak, že zaplatí jednu exekuci a vytvoří si hned tři nové dluhy, takže se to otočilo úplně na druhou stranu.

A já bych, prosím, kolegyně a kolegové, byl nerad, abychom my permanentním změkčováním toho prostředí dosáhli stavu, že se zase vrátíme do těch devadesátých let, a ono by to celkem hrozilo. Proto tady takový drobný exkurz do toho, co se za posledních pět let tady změnilo, protože ten kontext změn je v této oblasti velmi podstatný. Když ti z nás, kteří tady budou třeba za 10 let, tak v momentě, kdy bychom tady schválili úplně opravdu všechny ty zjednodušeně řečeno prodlužnické změny - já se omlouvám za tu paušalizaci, ale abych to zkrátil - tak bychom se za těch 10 let možná divili, jak je to možné, jak jsme to mohli připustit, stejně tak jako se divíme, jak je možné, že v roce 2000 se schválilo to, co se schválilo, protože my to teď sledujeme současným pohledem, nikoliv tím pohledem roku 2000, kdy bylo potřeba vyřešit tu problematiku, že se prostě v České republice dluhy nesplácely.

Takže tady je určitá řekněme teze časová, kdy se na to podíváte. Od 1. 7. 2014 se změnila vyhláška snižující odměnu advokátů, čímž tedy došlo ke zlevnění nákladů právního zastoupení při vymáhání těch nižších pohledávek nebo hromadně uplatňovaných pohledávek, takže některé ty příběhy, které nám chodí do mailů, v současné době nastat opravdu nemohou. Stejně tak od 1. 7. 2015 novelou občanského soudního řádu se zajistila vyšší ochrana manžela/manželky povinného v rámci exekuce. Ve stejném roce opět novela exekučního řádu, abychom věděli, že to se tady permanentně novelizuje, permanentně nějakým způsobem kultivujeme to prostředí, tak došlo k šetrnějším exekucím tím, že se rozšířil taxativní výčet věcí, které byly vyloučeny z výkonu rozhodnutí. Takže už nenastanou ty situace u mobiliárek, kdy se zabavovaly osobní věci, prstýnky a podobně.

To jsou všechno příběhy mezi roky řekněme, 2000, 2002, 2013, 2014. To je podstatné říct. Od 1. 7. 2016 mají lidé možnost na poště využít Centrální evidenci exekucí. Otázka je, kdo z nich to dělá. Velmi výraznou změnou, která zabraňuje to, aby se tady půjčovalo kde komu, je zákon o spotřebitelském úvěru, který platí od 1. 12. 2016. Ten velmi výrazně limitoval například sankce - maximálně 50 % jistiny, horní limit 200 000. Nemůže se stát, že někdo někomu půjčí 3 000 a bude chtít vymáhat 30 000.

Rozšiřuje tento zákon i působnost na mikropůjčky, hypotéky a podobně, ale především omezuje, kdo vůbec může půjčovat. Vždyť tady my jsme byli v době, kdy tady půjčovalo 60 000, 70 000 společností. V této chvíli jsou to úvěrové společnosti, které jsou registrované u České národní banky, a je jich kolem stovky. Od 1. 4. 2017 se vyhláškou snížila odměna exekutorů a zastropovaly se náklady dopravy, tím už se dostávám postupně k některým argumentům kolem teritoriality, takže už dneska, neříkám v minulosti, ale už dneska nemůže nastat situace, že exekutor je schválně z druhé strany republiky, aby uměle nakynuly ty náklady.

Od 1. 7. 2017 také platí první novela insolvenčního zákona, kde se tenkrát limitovalo zpracování toho návrhu čtyřmi tisíci. To je hrozně důležité. Jak tady bylo řečeno, je tady 160 000 lidí, kteří mají více než 10 exekucí. No a u těch je přece jasné, my se tady můžeme postavit na hlavu, odrážet ušima, ale tam je jasné, že tito lidé s pravděpodobností hraničící s jistotou nebudou schopni splácet svoje závazky. To znamená, pro ně právě je vhodná insolvence, takže proto jsou to spojené nádoby. My prostě nemůžeme donekonečna změkčovat ty exekuce, protože pak nebude důvod chodit do insolvencí.

1. 6. 2019, druhá novela insolvenčního zákona. Tam zmizela vstupní bariéra 30 % a u některých osob, řekněme zvlášť zranitelných, se to zkrátilo, to oddlužení, na tři roky. V posledních dvou letech - a o tom mluvil tady kolega Farský, který je v tom aktivní - se děje celá řada dalších věcí. Je tady velký tlak na zastavování exekucí, které vůbec neměly být nařízeny, na základě neplatných rozhodčích doložek. Tyto nezákonné exekuce nám to tady zaplevelují. Ale tohleto je na někom jiném, to není na nás. Nevím, co mám vždycky těm lidem psát, když soud nekoná, a oni to vyčítají nám politikům. Prostě ten zákon je nějak napsán a v momentě, kdy je rozhodnutí Nejvyššího soudu nebo Ústavního soudu, premiér píše dopis, ministr Pelikán píše dopis, paní ministryně píše dva dopisy, a stejně se ty nezákonné exekuce nezastavují, tak co s tím.

Ale tím, že tady je ten veřejný tlak, tak se to teď urychlilo. Stejně tak - a to víte, že jsme zastavili praxi dětských exekucí. A zase je to věc, která tady byla nakumulovaná v minulosti. Vznikl institut chráněného účtu, takže aby nedocházelo zase, když má někdo víc exekucí, tak první mu exekuuje plat, druhý účet, a pak ten člověk nemá na nájem, musí si půjčit a je to vlastně nekonečný kolotoč. To jsou přece ty typické stížnosti. A to by teď se mělo změnit. Bohužel jsme to posunuli od 1. 7. Koukám tady, že se na mě kolega Výborný tak vyčítavě dívá, tak ano, posunuli jsme to až od 1. 7. Ten chráněný účet, to mě mrzí, mohlo to platit už dřív, ale je to prostě další nová věc, která tady měla fungovat už mnohem déle.

Stejně tak jako motivace lidí, aby ti, co jsou v exekuci a v insolvenci, tak aby fungovali, aby přiznávali příjmy, tak jsme opakovaně zvýšili spodní hranici nezabavitelné částky, a to jak na toho povinného, tak i na vyživovanou osobu. Tam jsme dokonce změnili poměr z jedné čtvrtiny na třetinu součtu a toho výpočtu, nebudu tady zdržovat, a u toho povinného z dvou třetin na tři čtvrtiny, takže velmi výrazný skok, aby těm lidem více zůstalo. Stejně tak se zvýšila horní hranice nezabavitelné částky, která byla nějakých 16 000, a my zdvojnásobením té srážky, hranice pro srážení, jsme to zvýšili na nějakých cca 26 000 korun. To znamená, že motivuje ty lidi, motivujeme ty lidi, aby víc vydělávali, protože to pomůže všem. Oni budou víc vydělávat, víc jim zbyde, ale protože ta hranice, od kdy se to posílá všechno věřitelům, se posouvá nahoru, dostane víc i věřitel, dostane víc i stát na sociálním, zdravotním a na daních.

V této chvíli mi dovolte odcitovat, vzhledem k té minulosti, část rozhovoru - já se k němu pak ještě vrátím - s Marcem Schmitzem, což je prezident Mezinárodní unie soudních exekutorů. Ten tady byl na pozvání Exekutorské komory. Proč tak činím? Protože když tady byl slovenský prezident Exekutorské komory, který hájil teritorialitu, tak byl velmi citován, tak já si dovolím citovat, abych vyvážil, i prezidenta Mezinárodní unie. Já se k němu pak ještě vrátím, ale pokud jde o minulost, tak on na otázku Hospodářských novin řekl: "Ano, je to historické nashromáždění starých případů, které by se měly vyřešit. To vzniklo i v jiných zemích. Někdy v těchto případech sami věřitelé už netrvají na tom, aby exekuce pokračovala. To je minulost a nemá to nic společného s budoucností."

Reforma, o které se v České republice diskutuje, by se měla zaměřit hlavně na budoucnost a na mezinárodní standardy. A tady je nejdůležitější: jestli chcete, aby do vaší země přicházeli investoři ze zahraničí, musíte mít solidní exekutorský systém, vládu zákona. Pokud systém vymáhání dluhů nebude fungovat, věřitelé od exekutorských úřadů odejdou, obrátí se na privátní vymahačské firmy, a ty zpravidla nejsou pod žádnou kontrolou, to je podstatné. Takže i z tohoto stručného výčtu vychází jediné, zcela jednoznačně, že to, co my tady řešíme, je věc nakumulovaná z minulosti, kterou my postupně, napříč politickým spektrem, jak už tady bylo řečeno, opozice, koalice, se snažíme měnit.

Zase pár čísel, aby to bylo úplně jasné. V roce 2011 tady bylo nařízeno 936 000 exekucí, loni 408 000. To znamená, že jsme méně než na polovině. To znamená, ten trend je jasný. Ano, může to teď ovlivnit covid, ale to jde mimo nás, je to vis maior. Teprve od roku 2018 se poprvé stalo, že počet ukončených exekucí je vyšší než počet nově nařízených. To znamená vlastně to, co bychom my chtěli, aby se událo mnohem dřív. Takže si vezměte, že od roku 2001 do roku 2018 počet nově nařízených exekucí byl vyšší než počet těch ukončených. Teprve rok 2018, 2019 a 2020 je počet těch nově otevřených nižší než počet ukončených, to znamená, že se to snižuje, a je to tak správně.

Jinými slovy, tím jsem chtěl říct, že máme-li ambici v tomto něco změnit, jak už tady řekl Marek Výborný, tak by naše opatření a návrhy měly směřovat do minulosti nepřímou retroaktivitou, to se dostanu k tomu návrhu, například zastavování marných exekucí, takzvané milostivé léto a podobně, anebo opatření, která platí hned, to znamená hned po účinnosti. No a tam - a proto takovéto návěstí - ani do jedné této kategorie nelze zařadit princip teritoriality, o kterém bych se v této chvíli zmínil.

Já nevím, čím se to tak stalo, že teritorialita se stala takovou vlajkovou lodí, až bych skoro řekl posvátnou krávou, která má všechno vyřešit, ale ono to tak ve skutečnosti, aspoň za mě, není. A já vám teď řeknu proč. Za prvé proto, že teritorialita řeší stav od teď dál, nikoliv minulost, takže ty nakumulované případy v době, kdy legislativa nebyla změněna, jak jsem vám tady udělal ten exkurz, tak my teritorialitu nevyřešíme, protože ji vyřešíme maximálně u člověka, který bude mít první exekuci, ale když bude mít někdo třetí, čtvrtou, pátou, šestou exekuci, tak co se stane? My přece nemůžeme zpětně vzít exekutorovi jeho předchozí případy. To znamená, ten člověk dál bude mít ty čtyři exekutory předchozí a jednoho nového exekutora na základě takzvané teritoriality. A všichni, co se tady tomu tak trochu věnujeme, tak přece víme, co tady zůstali v sále, že do exekucí padají většinou lidé, kteří mají dvě a více exekucí, a s koronavirem to bude ještě horší.

To znamená, že tady ta setrvačnost a ten doběh, to bude někdy za 10, za 15 let, ale my potřebujeme pomoct poctivým dlužníkům, ale i poctivým exekutorům, když už jsme u toho, v této chvíli, nikoliv za 10, za 15 let. Zároveň z toho plyne, že jako by se říkalo, že velký exekutor je automaticky nepoctivý exekutor, exekutor malý je poctivý. Já si myslím, že je to jako v různých jiných oblastech a oborech, jako tady mezi poslanci určitě, jak jsme se za tu dobu poznali - jsou někteří, kteří jsou pracovití, někteří, kteří jsou upovídaní, někteří, kteří nepromluví, někteří, kteří se neangažují, je to prostě v každé oblasti. Rozdíl je patrný a stejně tak je to u exekutorů. Myslím si, že to dělítko evidentně neplatí, že velký je automaticky dryáčnický a ten malý je malý, protože je poctivý. Já tady nebudu jmenovat konkrétně, protože si myslím, že se to nesluší, nepatří to k politické kultuře, ale jsou tu exekutoři, kteří byli velkými zastánci teritoriality, kteří v této chvíli řeší problém trestního stíhání a nějakých dalších potíží v momentě, kdy i drobnou pohledávku řešili prodejem nemovitého majetku. Jinými slovy, tato teze neplatí, že malý exekutor je automaticky ten poctivý, jenom se tam prostě nemůže dostat, nemůže mít víc případů. Ale my tou teritorialitou to vlastně tímto způsobem takhle rozdělíme.

Jak už tady řekl kolega z SPD, aby byl ten člověk blízko dlužníkovi, kde má trvalé bydliště, proto se to jmenuje teritorialita. No, ono už tohle je problém, protože podle různých statistik - a teď se můžeme přít o procenta - 70 % lidí nebydlí v místě trvalého bydliště, bydlí někde jinde, a jak to v takovém případě budete řešit? Jak to budete řešit v případě, že se bude stěhovat, takže změní trvalé bydliště? Takže dlužník z Ostravy se přestěhuje do Prahy a tam se s ním bude stěhovat i ten exekutor v uvozovkách? Není to tak. To znamená, že později ten princip teritorialita je nepřesný sám o sobě, protože to nekoresponduje s reálným stavem. Celá řada dlužníků - některé bych nazval profesionálními dlužníky - má trvalé bydliště na úřadech, takže z toho člověk vůbec nepozná, kde ten člověk reálně bydlí, kde se pohybuje.

Stejně tak mi to připomíná vlastně základní dotaz. My tady chceme všechno digitalizovat. Já bych se i zeptal, kolik dlužníků reálně fyzicky jde do exekutorského úřadu, aby tam ty věci řešili, to znamená, jestli je skutečně nutná ta fyzická blízkost. Ale zároveň mi na tomto místě dovolte říct, že proto jsme s Markem Výborným navrhli ten pozměňovací návrh, aby každý dlužník měl možnost v elektronické podobě získat exekuční spis. V elektronické podobě, nemusí nikam jezdit. I tak jsme o to vedli velkou debatu, jak to ten exekutor má udělat, co když to jsou ty staré případy, jestli to bude skenovat, na čem to bude posílat a tak dále. Ono to není nic černobílého. Ale to jsou všechno ty pozměňováky, které vedou k nějakému cíli. Cílem asi není, aby se ti lidé navštěvovali, ať už skončí covid, nebo ne. Otázka také je, kolik lidí by vůbec bylo ochotno jít k tomu exekutorovi.

Stejně tak když se podíváte na soudní versus klasické kraje. Tam je to rozděleno podle soudních krajů, nikoliv klasických čtrnácti. Soudních je osm a jak vidíte, jsou docela velké, takže třeba je tam Moravskoslezský, Olomoucký nebo Zlínský kraj dohromady, takže když to bude mít někdo z Jeseníku, tak pojede do Karolínky, je to nějakých 210 km, tak nevím, jestli to je ta teritorialita, ta blízkost. To si jist nejsem.

Motivace exekutorů. Já jsem si dal tu práci, asi jste to také dostali, nejprve kde vůbec soudní soukromí exekutoři soutěží a kde ne. V této chvíli máme vlastně dva základní principy. Jsou státní exekutoři, příklad: Irsko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Německo, Rakousko, Itálie. A pak máte soukromé exekutory: Portugalsko, Španělsko, Francie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Česká republika, Polsko a tak dále. No a pak jsou soukromí exekutoři na základě toho kolečka, to je ta teritorialita. A to je jenom na Slovensku a v Maďarsku. Nikde jinde to takhle nefunguje. Nefunguje to takhle nikde jinde.

Za chvilku vám odcituji prezidenta Mezinárodní unie soudních exekutorů, který jasně říká, že i tam, kde funguje teritorialita, tak je to na principu teritorialita - příslušnost exekutorů, na principu regionality. To znamená, že ten region, třeba Belgie, je rozdělen na 13 okrsků, ale v jejich rámci už si věřitel může vybrat, Stejně tak jako že to je rozděleno například podle toho, jestli věřitel je veřejnoprávní subjekt, nebo soukromý. U veřejnoprávního je to kolečko, zatímco ten soukromý si může dál volit.

To jsou ty cesty, kterými já jsem se před rokem, rokem a půl, dokonce v některých oblastech my právě tady s Markem Výborným chtěli vydat, ale dostali jsme - nebo dostal jsem, ať mluvím za sebe - záhlavek, jistě si vzpomenete na můj návrh bagatelní teritoriality, to znamená, že do 50 000 by to bylo na principu teritoriality, na principu toho kolečka, nad 50 000 by si mohl ten věřitel vybrat. Tenkrát by se to, tuším, týkalo 80 % případů, 80 %případů! No a v Deníku N vyšel článek: Může být ještě hůř než dnes? Ano, může, pokud by prošel tento pozměňovací návrh. Takže snaha udělat kompromis se obrátila proti mně, proti nám.

Nakonec nejblíže, abych řekl upřímně, mám k té nepravé teritorialitě, kterou ale dnes, jak jsem pochopil, Dominik Feri tady stáhl. Ale to přesně vychází z nějaké elementární logiky.

Když se vrátím k tomu Slovensku, protože to všichni zdůrazňují jako příklad - zajímavé, odbočka, že v tomhle máme Slovensko nějakým způsobem napodobovat, a kdybych to měl tak provokativně říct, tak když se tady argumentuje, že na Slovensku fungují úřední maturity, tak tam to najednou kopírovat nemáme. Mě vždycky ta selektivnost toho - já to tady říkám na přetřes toho, že já nikdy neargumentuji tím, co se děje v zahraničí, vím, že jsme tu debatu tady měli, třeba ty otevírací doby o svátcích nebo manželství pro všechny a podobně, protože ono se vám to potom vrátí jako bumerang - protože v jednom případě se to hodí a ve druhém případě to neplatí, tak to tam člověk cudně zamlčí. A já tady říkám - to byla taková drobná provokace - ale na Slovensku v době, kdy se udělala ta teritorialita, ta místní příslušnost, tak tam v roce 2017 bylo 345 exekutorů. Slovensko je poloviční země, to znamená, u nás by muselo být nějakých 690 exekutorů. V této chvíli, co vím, tak je 152, podle jiných údajů 157 exekučních úřadů, to znamená, že ten počet je tady řekněme trojnásobně až čtyřnásobně nižší. To znamená, ve spojitosti s nějakou formou zálohy - předpokládám, že nějakou schválíme - tak v té chvíli pozice slovenských exekutorů a českých je úplně jiná, protože u nás potom zjednodušeně - matematicky - na hlavu bude padat 3krát až 4krát víc případů než na Slovensku. Takže ono je potřeba také někdy srovnávat kontext toho, co se děje na Slovensku, toho, co se děje u nás.

Stejně tak my dneska nevíme - a mě mrzí, že jsme kvůli koronaviru hlouběji nemohli zkoumat ten slovenský model, protože ho dávala celá řada lidi za vzor - tak my dneska nevíme, jestli na Slovensku pokles exekucí není dán tím, že věřitelé se právě obracejí na jiné cesty, na jiné kanály. Když se podíváte, a já jsem požádal Exekutorskou komoru o data anonymizovaná, tak v případě, že by fungovala ta teritorialita, tak je to, to se na mě nezlobte, takový nástroj na přerozdělování toho byznysu: 26 exekutorům by vzrostl počet nápadu o 1 000 a víc procent. O 1 000 a víc procent! Samozřejmě, na té druhé straně by to zase výrazně kleslo. Kdyby se to rozdělilo podle krajů na základě počtu nápadu v roce 2019, což je 504 000, necelých 505 000, tak z toho vychází, že by to bylo na jeden exekutorský úřad nějakých 3 217 případů, ale díky tomu, že třeba v Praze těch exekutorů je 35, tak by to vycházelo 2 368, zatímco v Severočeském, kde jich je jenom 12, 7 354. To znamená, že i při teritorialitě by docházelo k tomu, že rozdíl mezi kraji by byl až trojnásobný. Znamená to, že exekutor v Praze je jakoby méně výkonný? Nebo proč tam dochází k té nespravedlnosti? Nebo aspoň za mě je to nespravedlnost. A já tady prostě nechci pískat ten souboj exekutorů. Já si myslím, že bychom měli tady přijmout věci, které se týkají poctivého záměru dlužníka splácet, ne to obcházet, a seriózních věřitelů, kteří nejsou lichváři. A ti exekutoři jsou mezi těmi, kteří s tím nějakým způsobem pracují.

V této chvíli mi dovolte, aby to nevypadalo, že můj názor na teritorialitu je konzistentní, ocitovat dopis, který jste dostali všichni, protože to začíná "Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče", aby byl vidět kontext, jaký je pohled na teritorialitu i z jiného úhlu pohledu. Nebudu citovat celý dopis, jenom část, která je klíčová pro mě: "Průběh projednávání i skutečnost, že bylo k vládnímu návrhu novely předloženo přes 50 pozměňovacích návrhů, vypovídá o složitosti této problematiky. Rád bych vás proto seznámil s našimi postoji k této novele. Obáváme se především zavádění principu teritoriality a různých forem koncentrace řízení, které znemožňují volbu exekutora věřitelem. Města a obce si již v průběhu 20leté existence soudních exekutorů prošla zkušenostmi s různými exekutory a našla si nakonec k dlouhodobé spolupráci ty, kteří jejich pohledávky vymáhají efektivně" - efektivně - "a zároveň šetrně, komunikují s obcí a s dlužníky." Jinými slovy - teď do toho trochu vložím svoji myšlenku: jak říkám, jde to udělat tak, aby někdo byl úspěšný exekutor, a nemusí to být ten dryáčnický styl. "Zavedení teritoriality či koncentrace řízení v modelu takzvaného sněhuláka by obce nutila ke zrušení fungující spolupráce a k závažnému zhoršení jejich postavení v exekučním řízení, v případě koncentrace řízení by musely obce namísto jednoho exekutora jednat s desítkami exekutorů. Obáváme se nejen finančních, ale i společenských dopadů, snížení vymahatelnosti pohledávek." Toto poslal František Lukl, předseda Svazu měst a obcí. Já jenom, aby to nebylo jako černobílé, jak se to občas tady podává. To by mě mrzelo.

Poslední k té teritorialitě, co ještě nezaznělo, je moje poznámka, že pokud máme ambici, abychom tady schválili v pátek věci týkající se humanizace mobiliárních exekucí, zastavení marných exekucí, "milostivé léto", celá řada pozměňovacích návrhů, kterou mají kolegové, co se tím zabývají, koukám teď třeba na Lukáše Koláříka a podobně, tak v momentě, kdy by se schválila teritorialita, tak co se stane? Ten exekutor - za mě, z mého úhlu pohledu - místo aby se věnoval věcem, které jsou revoluční - to jsou revoluční změny, ještě připomínám zavedení chráněného účtu, zákaz dětských exekucí a tak dále, to jde všechno ještě bokem - tak vlastně, kdyby se přijala teritorialita, tak exekutoři by se do značné míry, otázka, do jaké, zabývali sami sebou. Ti velcí by museli propouštět, logicky, a ti malí, jak již bylo řečeno, 26 prvních exekutorů by mělo nárůst nápadu o 1 000 a víc procent, a ti by museli nabírat. Takže místo toho, aby se řešily věci, které my tady máme v těch pozměňovácích, tak by se řešilo personální zajištění chodu exekutorského úřadu. A to mi přijde jako škoda, protože těch změn je tam celá řada, bude to velký tlak na exekutory, to je potřeba si říct.

V této chvíli mi dovolte, abych vám řekl - a tím se přesunu do těch změn, které tady navrhujeme - abych velmi krátce ocitoval mail člověka, který dokonce řekl, že mu nevadí, když budu citovat celé jeho jméno, protože je z toho už zoufalý. Je to pohled fyzické osoby, která je věřitel, protože my tady neustále malujeme ten černobílý svět, který víte, že já od začátku říkám, že se mi nelíbí, to znamená: co dlužník, to nevinná oběť, co věřitel, to lichvář. Někdy to tak je, to je potřeba si říct, ale někdy to tak prostě není. Někdy je věřitelem člověk, fyzická osoba, která třeba poskytla službu, nedostala za to zaplaceno, nebo pronajala byt, nebo někomu půjčila, a v té chvíle se oni sami dostávají do druhotné platební neschopnosti a z těch věřitelů, fyzických osob, se stávají dlužníci. Tak tento člověk píše - několikrát jsme si psali - píše Exekutorské komoře: "Vážená komoro, na tomto základě jsem předal exekučnímu úřadu žádost o vymožení částky 23 000" - spis je veden pod nějakým číslem. "K vymožení dlužné částky do dnešního dne nedošlo. Jakékoliv informace o povinném, které jsem získal" - které jsem získal, takže ten věřitel si to ještě sám zajišťuje - "jsem předával příslušnému" - nebudu zase číst, zachovávám určité dekorum - "příslušnému exekutorovi. Z posledního slyšení má povinný další tři příkazy. Takže mám dotazy: Od roku 2016 jste nevyřešili v mém případě nic. Co mám dělat jako oprávněný? Koná úřad? Co má konat úřad? Nebo jen čeká na informace v kanceláři od věřitele? Mám podat další oznámení na soud? Nevěřím, že povinný žije pouze z dávek Úřadu práce v Hustopečích. Určitě musí pracovat někde načerno, protože trvalý pobyt má na městském úřadě. Jaká je vymahatelnost práva pro obyčejné lidi, když jsou v pozici věřitele? Děkuji za všechny otázky, konkrétní odpovědi." Pan Vladimír Kočiš. Já jsem se ptal, jestli ho můžu jmenovat, tak ho můžu jmenovat.

Takových případů je celá řada. Tím já chci ilustrovat, pojďme, prosím pěkně, schválit ty změny, které směřují k tomu, aby se to prostředí zlidštilo a zároveň aby se nepoškodily zájmy seriózních, podtrhuji, seriózních věřitelů.

Dovolím si jednu citaci opět od prezidenta Světové unie soudních exekutorů, kde se ho ptaly Hospodářské noviny na situaci na Slovensku, protože toto je velký model tady. A příklad: "Změny na Slovensku jsou" - podle něho, to nejsou moje slova prosím pěkně - "jsou krokem zpátky, zejména to, že věřitel nemá svobodnou volbu exekutora. Když se podíváte, kolik případů exekutoři dostávali od věřitelů a kolik teď dostávají od soudu, vidíte obrovský pokles. Myslím, že je to tím, že věřitelé ztratili důvěru v exekutory. Někteří z nich nepracují dobře nebo nejsou příliš motivováni, a věřitelé si řeknou, proč něco dávat do exekuce, když si exekutora nemohu vybrat. Kde je motivace pro privátně pracujícího exekutora, který ví, že i když bude pracovat co nejlépe, víc případů nikdy nedostane, nedává to smysl." A tak dále. To je příklad toho - já takhle nerad cituji, ale vím, že v momentě, kdy tady byl ten slovenský prezident, který systém na Slovensku chválil, tak s ním byla spousta rozhovorů a spousta citací, tak by bylo fér, aby tady byl ocitován i další host Exekutorské komory v České republice.

Teď k tomu, co za mě ten smysl má, on už to krátce popsal Marek Výborný. Je tam podepsáno sedm zástupců z devíti klubů. Předpokládám, že pokud se schválí pozměňovák Lukáše Koláříka, snižující odměnu exekutora, respektive množství 10 exekucí ve vztahu jeden exekutor - jeden dlužník na pět, takže to podpoří i kolegové z Pirátské strany, takže by to našlo podporu napříč. Já jsem za to rád. A to je zastavování marných exekucí, bagatelních, u jistiny do výše 1 500 korun.

Tam si myslím, že to je krásný příklad toho, že se dá udělat opatření, které je vyvážené na všechny strany. To znamená, zastaví se marná exekuce pro povinného, kterému se odbřemení. Teď se mu třeba nezastaví všechny exekuce, které má. To byla výtka, že když má někdo 10 exekucí a z toho má tři do 1 500, tak mu jich sedm zbývá. No, tak já nevím, mně přijde furt lepší mít místo deseti sedm, ale je to nějaký krok dopředu, protože opakem je odpustit úplně všechno. Zároveň se ale něco pošle tomu věřiteli. To přece není možné zestátnit tu pohledávku a vzít ji. A jak už bylo řečeno, není to formou, že se někomu budou posílat peníze, ale je to formou daňového odpočtu nebo daňové slevy. 30 % z 1 500, maximálně 450 korun, a to proto, aby tam do toho nespadli ti, kteří obchodují s těmi pohledávkami a jsou někde v daňových rájích, takže pak by někdo mohl mít pocit, že se posílají peníze někam za hranice.

No a ta třetí noha, to jsou exekutoři, často tak nenávidění, někteří oprávněně, jiní ne, to je ta paušalizace, já to nemám rád, jako že všichni v politice nepracují a tak dále, taky to neplatí. Tak ti by dostali 30 % z hotových paušálních výdajů, což je 1 050 korun. Jak bylo řečeno, v "milostivém létu" máme společně s kolegou Výborným 750 korun, která vychází z nákladů - pozor - pouze na zastavení té exekuce, která je 740 + DPH. My jsme si nechali poslat s kolegou náklady vedené tříleté exekuce a ta byla, pokud si dobře vzpomínám, 5 000 nebo 6 000. Takže to tam není. Jenom abychom měli ten rozměr. Takže dlužníkovi se něco zastaví, věřiteli se pošle část jistiny a exekutor dostane část hotových nákladů, část, a i to za to jsme dostali vynadáno.

Aby se rozptýlily veškeré pochybnosti, tak tady na mikrofon říkám, že podporuji pozměňovací návrh Lukáše Koláříka, že poměr při tom zastavování není 1 : 10, protože existují typicky černé jízdy, že je tam vedena exekuce třeba dvacetkrát vůči jednomu povinnému, tak aby ta odměna byla dvacetkrát 1 050, ale maximálně 10. On v tom pozměňováku navrhuje tři a pět a my jsme se domluvili gentlemansky na kompromisu pět. To znamená, aby se rozptýlily veškeré pochybnosti, o co tady jde.

Když se podíváte - a je to citlivá věc, to odměňování exekutorů - tak tady existuje judikatura Ústavního soudu, z které plyne, že náklady zastavené exekuce z důvodu nemajetnosti dlužníka - ač to zní paradoxně - nese dlužník. V tomto případě by exekutoři zastavovali marné exekuce - kdybychom to chtěli - a rovnou by dlužníkům posílali náklady, které podle této judikatury jsou 7 865 korun. To by byl tedy paradox, tak bychom zastavili marnou exekuci a poslali bychom tam náklady té zastavené exekuce. Tohle vzbudilo velkou vášeň. Já si myslím, že to je vyvážený návrh.

Jako kontrast si tady dovolím stručně představit návrh, který zaslala tehdy - bavíme se tady už o rok staré věci, protože se to táhne hrozně dlouho - Česká asociace povinných, která tehdy přišla s návrhem, aby se zastavily marné exekuce, nikoliv tři roky marné - to zastavování tři roky marné exekuce a ještě bagatelní - tak tam aby to trvalo pět let a nebylo to ohraničeno těmi 1 500, a to v případě, že dlužník zaplatí 100 % hotových nákladů exekutorovi, to znamená 3 500, takže 3,5krát tolik, než navrhujeme my v tomto, a řekněme čtyřikrát tolik, než navrhujeme, nebo pětkrát tolik skoro, než navrhujeme v "milostivém létu".

Tam je samozřejmě otázka, kde by to ten člověk vzal. Když je něco marná exekuce, tak svoje závazky neplatí, a najednou by našel peníze a dal by je jenom exekutorovi? Najednou se z toho úplně vytrácí ten věřitel. Otázka logická, kdo to zaplatí a proč to má platit stát. já vám na to odpovím. Bavíme se tady - a paní ministryně Marie Benešová - já jsem si teď dával pozor, abych neřekl Marie Terezie jako jednou v Událostech, komentářích - tak se na to ptala na mikrofon. My jsme se o tom bavili několikrát s paní ministryní financí a máme přislíbeno v té debatě na klubu, že těch řekněme 200, 300 milionů tam je, protože to je vlastně investice svého druhu toho státu, protože lidé z toho systému, kteří jsou dneska v šedé zóně, se do systému vrátí a na sociálním, zdravotním a na daních zaplatí státu víc než těch 200, 300 milionů korun.

Ale pro mě hlavní argument je ještě jiný kromě tohoto. Chceme přece vrátit lidi do systému z té šedé zóny, nechceme, aby tam byli navždycky. To nepomůže jim, věřitelům ani státu. Ale především je to proto, že stát vybírá na DPH několik set milionů až miliardu ročně z činnosti exekutorů a insolvenčních správců. To znamená, že za dobu 20 let se tady vybralo stonásobně toho, co by se teď mělo vrátit v momentě, kdy my ten systém, který byl nastaven v roce 2000, nějakým způsobem opravujeme.

Což mi připomíná moji snahu, aby právě tato činnost, tato právní činnost, vedoucí k vymáhání pohledávek, byla zařazena do nižší sazby DPH, abychom my jako Česká republika dostali výjimku, čímž by se to zlevnilo o desetinu - buď pro dlužníka, nebo by o desetinu dostal víc věřitel, podle toho, jak se na to budeme dívat.

Zkrátka a dobře, dámy a pánové. Myslím si - a doufám, že se shodneme - že svět není černobílý. Já jsem zastáncem opatření, která budou směřovat do minulosti principem nepřímé retroaktivity, nebo budou platit okamžitě. Myslím si, že teritorialita k tomuto nevede. Nejblíž mám k principu nepravé teritoriality, kterou kolega Dominik Feri bohužel stáhl.

A když dneska, včera tady přišel mail Svazu českých a moravských bytových družstev, abychom to viděli z jiného úhlu pohledu, tak mě tam zaujal graf Podíl nedobytných pohledávek, který se za posledních pět let zečtyřnásobil, 12,8 % roce 2014 a v roce 2019 bezmála 50 %. To znamená, tady prostě to je jako, nevím jak to říct - jako voda. Někde to ucpete a ono si to někde jinde ten kanál, tu cestu najde. Když to přeženeme - tu houpačku na jednu stranu, tak se to prostě vylomí na druhou stranu a vzniknou nové nespravedlnosti.

Proto jsem zastáncem těchto návrhů, jako je právě zastavování marných bagatelních exekucí s určitou kompenzací, aby to bylo vyvážené -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se omlouvám, pane poslanče, budu vás muset přerušit. Je jedna hodina.

 

Poslanec Patrik Nacher: (Obrací se k předsedajícímu.) Ne, je to tady do 14 hodin.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nevím o takové domluvě. A jenom bych namítl, že jsme na 14.30 napevno zařadili body. O žádné domluvě, která by znamenala, že budeme mluvit do 14 hodin, nevím. Takže přerušuji jednání Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny na jednání výboru. organizační výbor se sejde za pět minut, a budeme pokračovat ve 14.30 napevno zařazeným bodem 310.

 

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké odpoledne, vážené dámy a pánové. Jako první bod odpoledního programu máme pevně zařazený bod a je to

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.