Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomio Okamura)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících
zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 864/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme zahájili dne 14. dubna tohoto roku. Bod byl přerušen po zahájení obecné rozpravy. Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán zemědělskému výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 864/1 až 864/3.

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali z pověření vlády ministr zdravotnictví Petr Arenberger a zpravodaj výboru pro zdravotnictví poslanec Rostislav Vyzula. Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se přihlásili poslanci. (V sále je silný hluk. Ministr Arenberger ve vládní lavici debatuje se svým kolegou.) Já bych chtěl požádat ministra zdravotnictví, aby se posadil ke stolku zpravodajů.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se přihlásili poslanci. Je to v prvé řadě pan poslanec Vojtěch Adam a připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Prosím. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adam Vojtěch: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si představit čtyři pozměňovací návrhy k tomuto tisku, k novele zákona o návykových látkách a k novele zákona o léčivech. Mé pozměňovací návrhy se týkají právě té části zákona o léčivech a reagují a vlastně reflektují oblast digitalizace v této oblasti, protože jedna ze součástí té novely je právě postupující digitalizace v rámci elektronické preskripce a digitalizace a elektronizace receptů s modrým pruhem.

Mé návrhy se týkají právě oblasti elektronizace v několika částech. Jednak je to pozměňovací návrh, který je představen pod číslem 7696, který cílí na zavedení takzvaných open dat, to znamená zveřejňování dat, která mohou být zveřejněna ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Tento ústav disponuje celou řadou důležitých dat pro různé analýzy a statistiky, ať je to otázka dat o distribuovaných léčivech, registrovaných léčivech, léčivech, která jsou předepsána v souladu s elektronickou preskripcí a jsou evidovány v Centrálním úložišti elektronických receptů, a další data, která jsou v tom návrhu popsána. Domnívám se, že v rámci transparentnosti státní správy, a je na to opakovaně poukazováno i ze strany různých akademických institucí a podobně, je namístě, aby tato data byla ve zveřejnitelné formě zveřejněna ve strojově čitelné formě, tedy ve formě open dat. Takže to je první pozměňovací návrh, který předkládám.

Druhý pozměňovací návrh se týká rozvoje elektronické preskripce v oblasti vakcín. My dnes už máme - a je to i zásluhou této ctěné Poslanecké sněmovny - velmi dobře víte, že funguje velmi dobře elektronický recept, že funguje lékový záznam pacienta. Ovšem to, co zatím chybí v lékovém záznamu, a myslím si, že by to tam mělo být, jsou právě veškeré aplikované vakcíny, protože vakcína je léčivý přípravek de lege. A v tomto směru je namístě, aby byly i aplikované vakcíny, veškeré vakcíny humánně aplikované danému pacientovi evidovány v rámci systému eRecept a lékového záznamu tak, aby lékař, který aplikuje ty vakcíny, měl tento přehled u daného pacienta, a bude to lékař, který po aplikování bude i ty vakcíny a informace o nich zavádět do systému eRecept. Řekněme, že je to další integrace v rámci elektronické preskripce, která se vžila velmi dobře. Z mého pohledu je namístě, aby právě i veškeré vakcíny, které jsou aplikovány danému pacientovi, byly součástí systému eRecept, a byly tedy součástí i lékového záznamu, který je přístupný příslušnému ošetřujícímu lékaři, stejně tak jako pacientovi, který si dnes může velmi snadno veškeré ty informace v rámci mobilní aplikace nebo na internetu po zadání přihlašovacích údajů zjistit, a má je tedy takto na jednom místě. Takže to je druhý pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 8102.

Další pozměňovací návrh pod číslem 8114 předkládáme společně s kolegy. Týká se oblasti distančního výdeje léků, kdy navrhujeme, aby byla možnost na základě žádosti pacienta, který pošle svůj elektronický recept příslušné vybrané lékárně, aby tato lékárna mohla tento recept zpracovat a léky vydala distančně, to znamená zajistila dovoz léků z lékárny do rukou daného pacienta. V tom návrhu se počítá s tím, že to mohou být pouze lékárny, které fungují jako lékárny již určitý čas, minimálně pět let na trhu. Zároveň jsou tam podmínky týkající se teritoriality, to znamená, že ty léky mohou být vydávány pouze v rámci okresu, ve kterém sídlí daná lékárna, a ta lékárna musí mít i určitou otvírací dobu jako standardní kamenná lékárna. Takže jsou tam řekněme podmínky pro to, aby nedocházelo k tomu, že tuto službu budou provozovat nějaké ad hoc zakládané e-shopy a podobně, ale pouze lékárny s lékárníky, kteří mají samozřejmě nezastupitelnou roli v rámci vydávání a zpracování receptů pro své pacienty.

Pozměňovací návrh vychází i z inspirace v jiných zemích. Dneska zhruba deset zemí Evropské unie včetně Německa, Skandinávie, Itálie a dalších umožňuje toto právo pacientů, aby si mohli objednat takto distančně své léky a ty léky jim byly ze strany dané lékárny doručeny. Myslím si, že je namístě, abychom toto právo - není to povinnost, je to právo - pacienta mu umožnili, tuto možnost a distanční výdej léků na recept zavedli i v České republice.

Chci upozornit na to, že v České republice v současné době máme zhruba 98% penetraci v rámci elektronické preskripce. Jsme v tomto směru jedni z lídrů v rámci Evropy. A právě proto si myslím, že nastal čas, abychom využili tento nástroj, který se zavedl právě i pro distanční výdej léků. Kromě toho víme, že dnes se rozvíjí velmi výrazně distanční služby v oblasti celého zdravotnictví, telemedicína, možnost délkové konzultace s lékařem, a na tyto služby navazuje právě ta možnost distančního výdeje, kterou s kolegy nyní navrhujeme. Takže to je další pozměňovací návrh pod číslem 8114.

Poslední pozměňovací návrh se týká opět oblasti řekněme elektronizace digitalizace, ale v tom negativním slova smyslu vychází z nějaké dlouhodobé debaty a z praxe Státního ústavu pro kontrolu léčiv, kdy SÚKL opakovaně řeší podněty a správní řízení ve smyslu nelegálního prodeje léků skrze internetové stránky, které buď jsou padělanými léky, nebo jsou léky na recept, které jsou takto volně prodávány pacientům, každopádně jsou to léky, které mohou pacienty ohrozit přímo na zdraví. Týká se to například různých anabolik a podobně, která jsou řekněme k dostání na internetu, ovšem nelegální cestou. Dnes Státní ústav pro kontrolu léčiv samozřejmě vede správní řízení s poskytovateli těchto služeb v rámci různých internetových stránek. Problém je, že efektivita je poměrně nízká, často ti poskytovatelé jsou třeba i v jiných zemích. Proto navrhuji, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv měl možnost ze zákona blokovat tyto stránky, které nabízejí padělané a nelegální léky. Ta právní úprava se vlastně inspirovala obdobnou úpravou, která byla schválena před několika lety v oblasti nelegálního hazardu, tak jak ji dneska uplatňuje Ministerstvo financí, kdy tedy stránky, které nabízejí nelegální hazard, mohou být takto blokovány, tak stejně tak, pokud jsou internetové stránky, které nabízejí padělané a nelegální léky, tak Státní ústav pro kontrolu léčiv by měl mít možnost, aby mohl tyto internetové stránky zablokovat, aby mohl tuto povinnost dát poskytovateli internetového připojení, a tyto léky neohrožovaly tedy pacienty na zdraví a na životě. To je poslední pozměňovací návrh, který je pod číslem 8115. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já se také omlouvám panu poslanci, protože jste pan poslanec Adam Vojtěch, já se omlouvám, protože jak to mám tady v pořadí napsáno, tak jsem to prohodil. Omlouvám se. Faktická poznámka, pan poslanec Milan Brázdil. Prosím, dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Ano, děkuji za slovo. Dovolte, abych napřed, než přednesu to, co chci říct, řekl, že mám konflikt zájmů. Já jsem lékař, ale doma mám manželku - magistru farmacie, která je klinickou farmaceutkou, a mám od ní tyto informace.

8114 - pozměňovací návrh, který přednesl předřečník, říká doslova: léky na předpis nemusí být vydávané magistrem farmacie, který studuje čtyři, někdo i pět let, ale klidně vám to může dovézt kurýr z nějakého skladu, doveze vám lék, řekne: Tady to máte, děkuji, podepište mi to. Tak takhle to, prosím, nemá být. Nebo pokud to takhle má být a tohle by prošlo, zrušme magisterské studium, tedy myslím magistry farmacie, protože oni vlastně už nepotřebují v tento moment být. Počítač vyhodnotí, že jste tady zadal lék, elektronizace, přijde to někam, obchod vám vydá tento lék. V tomto případě k čemu máme vůbec lékárny? Víte, lékárna není jako obchod, jako drogerie. Je to v současné době samozřejmě i byznys, ale je to především místo, kde vám k tomu léku má něco říct magistr farmacie, zjistit interakce, povědět vám něco a tak dále. Zkrátka a dobře, někdy to možná i nahrazuje toho lékaře, který není a do budoucna nebudou. Tedy za mě je to něco, co asi nepatří, anebo můžeme, ale zrušme tedy v tomto ohledu lékárny a nahraďme je elektronickými výdejnami nebo e-shopy nebo zásilkovými službami. Je to varianta. Já se tomu nebráním, ale chtěl jsem vám jenom říct, kde je ten problém. Magistři se tomu strašně brání, říkají: Tak potom my už jsme tu k ničemu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dvě faktické poznámky, pan poslanec Adam Vojtěch a potom pan poslanec Patrik Nacher. Pane poslanče, máte dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Adam Vojtěch: Děkuji, pane předsedající. Já budu velmi stručný. Je to druhé čtení, pouze načtení těch pozměňovacích návrhů. Určitě ještě o tom povedeme debatu, ale musím tady uvést na pravou míru to, co říkal ctěný kolega Milan Brázdil. Není to tak, jak říká. V tom návrhu se jasně počítá a je to tam zcela explicitně napsáno, že ty léky může vydávat pouze vysokoškolsky vzdělaný farmaceut, to znamená pouze lékárník, to je tam explicitně napsáno, a samozřejmě ten následně po zpracování eReceptu, po vyhodnocení interakcí v rámci lékového záznamu a podobně, předá lék nějaké dopravní službě, která z lékárny, místa A, doveze lék do místa B se všemi informacemi, které jsou určeny pacientovi, v písemné formě s tím, že následně pacient může být, pokud o to požádá, kontaktován i telefonicky ze strany farmaceuta, tak aby případně odpověděl na nějaké jeho otázky. Takže role farmaceuta, role lékárníka, ta tam je jednoznačně akcentována, je nezpochybnitelná. A souhlasím s tím, že bez lékárníků to možné samozřejmě není a nikdy ten návrh ani takto nebyl myšlen. Ten návrh samozřejmě počítá s tím, že to může dělat pouze lékárna a pouze lékárník, vysokoškolsky vzdělaný farmaceut. Tak to jenom abych to uvedl na pravou míru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dále tedy vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Patrik Nacher a stále na faktickou se připraví pan poslanec Milan Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pěkné odpoledne. Jako spolupředkladatel, abych se neschovával za kolegu Adama Vojtěcha, bych chtěl také reagovat na Milana Brázdila. Já jsem myslel, že si to necháme na třetí čtení. To je škoda, ale mám pocit, že můj ctěný kolega nečetl ten pozměňovací návrh, protože takhle to tam skutečně není. A jestliže tady mluvil o nějakém osobním kontaktu mezi lékárníkem a pacientem, tak to už se dneska takhle neděje. Já mu rád ukážu a představím konkrétní příklady, třeba lidí s hendikepem, kteří deset let nebyli v lékárně, kde jim to vyzvedává asistent nebo někdo z rodiny. To znamená, že naopak to, co tam navrhujeme my, je i po té debatě, nebo po tom, co se spustilo, tak, že to musí vydávat jenom lékárník, že to musí být lékárna, která funguje aspoň pět let, aby si někdo zítra něco nezaložil narychlo a pak se do toho byznysu nepustil. Musí mít otevírací dobu, tuším, máme tam osm hodin denně, to znamená jako regulérní lékárna. Ještě je tam ta teritorialita, o které jsme se bavili u exekucí, tak je tady, aby to fungovalo. Je to prostě o tom, že ten, kdo je zejména imobilní a nedostane se do lékárny, tak aby se k těm lékům dostal a mohlo to fungovat, jako to funguje v deseti zemích Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Milan Brázdil. Je připravena paní poslankyně Věra Adámková.

 

Poslanec Milan Brázdil: Dovolte mi, abych zareagoval. Každý takto imobilní člověk má svého asistenta, tam problém není, to určitě ne. A mimochodem, chci jenom říct, že zhruba před rokem jsme tento zákon, tedy ale v zákonu o léčivech, velkou většinou zamítli. Měli jste na to názor a ten byl dobrý. Myslím si, že tady je snaha znovu to dostat někam, kde to možná ani nepatří, ale to je jenom můj poznatek.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Adámková a připraví se pan poslanec David Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila s pozměňovacím návrhem číslo 8168, který se týká víceméně zpřesnění terminologie. Je to taková legislativně technická úprava, kdy ve vládní předloze nebylo důsledně dodrženo zavedené pojmosloví. Je to nové ustanovení: § 2 písm. g) a zavádí se tam pojem produkce konopí, čili tady se upravuje, vlastně sjednocuje, ta taxonomie a tak, abychom dostáli všem požadavkům. Tato navrhovaná změna § 5 odst. 5 reaguje na zjištění kontrolních orgánů, jako je Celní správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ministerstvo zdravotnictví ohledně nesprávného výkladu ustanovení zákona v souvislosti se zacházením s druhy a odrůdami rostlin konopí, které mají obsah do 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinoidů a bylo zjištěno, že různé subjekty si různě vysvětlují dané možnosti. Jedná se tam zejména o sběratelské předměty, průmyslové využití, kdy se prodávají i ty vrcholíky, to květenství. Tato činnost je již nyní v rozporu se zákonem o návykových látkách, protože konopí je návykovou látkou ve smyslu § 2 písm. a) zákona o návykových látkách a současně je definována také v § 2 písm. d) zákona o návykových látkách. Čili je třeba sjednotit toto názvosloví tak, abychom dostáli všem požadavkům, které se na nové návrhy zákona kladou. Čili tato navrhovaná změna spočívá v úpravě legislativní nepřesnosti, dále týkající se kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv ve vztahu k ustanovení § 77 odst. 7 zákona 378 a dalších souvisejících zákonů.

Distribuce centrálně registrovaných léčivých přípravků je prováděna v souladu s úpravou obsaženou v přímo použitelném nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 726/2004, kdy se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky, která dále podléhala dalším ukazatelům. Prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu 8168, který je vlastně legislativně technickým, pouze upřesněním a sjednocením používané taxonomie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec David Kasal a připraví se pan poslanec Tomáš Vymazal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil se svým pozměňujícím návrhem pod sněmovním dokumentem 8160. Důvodem je snaha o posílení adiktologické služby. Zákon 167, především svým § 13, se dotýká velmi ožehavého a zásadního tématu České republiky, kterým je nutnost posílení a rozvoje substituční terapie a dalších farmakologických novinek v oblasti související s návykovými látkami. V minulých letech jsme byli opakovaně a oprávněně kritizováni ze strany různých mezinárodních agentur a struktur, například i WHO, za poměrně velmi nízké počty pacientů využívajících metod substituční terapie, která se bezesporu stala jedním z revolučních posunů celého oboru adiktologie v posledních čtyřech dekádách. Zákon 167 se tak přímo i nepřímo dotýká zásadní nutnosti posílit a zlepšit stav této léčebné modality v České republice a současně posílit nejnovější farmakologické nástroje v této oblasti, neboť samozřejmě pro naši zemi je stejně zásadní jako opiátová substituce, tak i řešení problémů spojených s užíváním tradičního pervitinu, tedy metamfetaminu.

Je to velký dluh celé generace odborníků a průkopníků těchto metod v devadesátých letech. Je zde nicméně existující problém v posílení a profesionalitě služeb v této oblasti, kde se na původní velmi silnou a úspěšnou tradici léčebných programů, budovaných generací docenta Jaroslava Skály, navázaly právě nové služby a nové typy ambulancí a také zcela nové profese zdravotnického pracovníka - adiktologa. Právě tato profese se stala klíčovou pro nové typy léčebných programů a je klíčovou z hlediska podpory farmakologické specializované léčby. Právě v této oblasti však čelíme velmi vysokým požadavkům na profesionalitu a odbornou úroveň přípravy a kvalifikace, a vyvstala tak potřeba zvýšit práh těchto požadavků právě ve spojitosti s novinkami a vysokými nároky těchto nových léčebných metod, což vysoko překračuje původní plán a ideu při vzniku této profese a jejího ukotvení do zákona č. 96/2004 Sb. Vznikla tak potřeba upravit vyšší kvalifikační úroveň těchto zdravotnických profesionálů a posunout celou tuto profesi o jednu úroveň výše. Kromě základní kvalifikační úrovně adiktologa jako univerzálního odborníka pro běžné léčebné provozy tedy potřebujeme užší skupiny vysoce erudovaných odborníků, od kterých však vyžadujeme také vyšší úroveň univerzitního vzdělání před samotným vstupem do specializační přípravy.

Jen bych to chtěl dokumentovat i tím, že před týdnem během jednoho týdne v naší nemocnici byly přijaty tři děti, promile nad 2,3, z toho jedno bylo třináctileté dítě. Množství dětí, které požívají alkohol, je v současné době poměrně velké. Přispěl k tomu samozřejmě i covid. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Vymazal a připraví se pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi jen velmi stručně shrnout, jaké pozměňovací návrhy k tomuto sněmovnímu tisku podávám. Podrobněji je okomentuji potom ve třetím čtení, protože dneska tady s tím nechci zdržovat.

V první řadě jde o kompromisní pozměňovací návrh, který jsem připravoval s kolegou Patrikem Nacherem a který je inspirován návrhem Petra Plevy z ODS. Tento návrh by dospělým bezúhonným občanům umožnil pěstovat tři rostliny konopí a nakládat s výsledným produktem. Tento kompromisní pozměňovací návrh neumožňuje bezúplatné předání, které bylo v našem posledním návrhu velmi kritizováno. Hodlám tento návrh načíst ve dvou variantách, které se liší tím, kolik informací je třeba uvést při splnění nově zaváděné ohlašovací povinnosti. První varianta vyžaduje pouze identifikaci osoby pěstitele, doklad o její bezúhonnosti, identifikaci místa, kde bude konopí pěstováno, případně souhlas vlastníka nemovitosti s pěstováním a zpracováním konopí. Druhá, přísnější varianta vyžaduje navíc také dodání fotodokumentace pěstebních prostor. Smyslem návrhu je zajistit dostupnost konopí pro vlastní potřebu.

V rámci třetího návrhu bych rád narovnal nelogičnost, na kterou je dlouhodobě právem poukazováno. Pěstování malého množství konopí pro osobní potřebu je přestupek, ale zpracování stejného množství je trestným činem. Podotýkám, že jde stále o to samé konopí, jen ho například usušíte, a je to bráno jako zpracování a už je z toho trestný čin. Navrhuji proto klasifikovat jak pěstování, tak zpracování jako přestupek. Je třeba zaručit právní jistotu občanů ve věci tohoto jednání, které má tak nízkou společenskou škodlivost.

Další návrh obsahuje sjednocení použití definic v současnosti zmatečně užívaných pojmů konopí a rostlina konopí. Něco takového je v oblasti, v níž hrozí trestněprávní postih, zcela nezbytné. Protože považuji prevenci rizikového návykového chování za klíčovou, navrhnu též umožnění nakládání s malým množstvím návykové látky při poskytování adiktologických služeb, tedy například při aplikaci dané látky pod odborným dohledem v rámci adiktologické intervence. S tím také souvisí rozšíření zmocnění vlády České republiky v otázce, které všechny látky by měly být na seznamu zakázaných návykových látek. Toto je obsahem mého šestého návrhu.

Poslední čtyři pozměňovací návrhy, které předkládám, napravují dlouho přehlížené nepřesnosti a nelogičnosti, na které je poukazováno ze strany odborné i laické veřejnosti. Jde například o limitaci vydávání dovozního a vývozního povolení, nutnost vysokoškolského vzdělání pro práci s návykovými látkami na těch pozicích, které takto vysokou kvalifikaci nevyžadují, nebo rozšíření výjimek z režimu nakládání s návykovými látkami pro botanické zahrady. Tyto návrhy pokládám za zcela nekonfliktní, ty čtyři poslední, a proto je nebudu rozebírat do detailů. Konkrétní odůvodnění je uvedeno v samotných pozměňovacích návrzích. Děkuji za pozornost a prosím vás potom o podporu ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Miloslav Janulík a připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. No, určitě nebudu říkat, že jsem nechtěl, ale musel. Nemusel jsem, ale chtěl jsem vystoupit. Budu se snažit být krátký, samozřejmě budu hovořit o pozměňovacím návrhu kolegů, o v podstatě zásilkovém prodeji léků. Tento pozměňovací návrh se nám s železnou pravidelností pořád vrací, my se ho s železnou pravidelností snažíme eliminovat z mnoha různých důvodů. Vždycky je na tom zajímavé, že to nepředkládají lékaři, že nás je tady pár lékařů ve Sněmovně, kteří jsme za svoji praxi, dennodenní praxi, předepsali desítky tisíc receptů, měli jsme desítky tisíc interakcí s pacienty a víme ze své praxe a ze života, jak velmi důležitá je osoba lékárníka. Škoda že tady mezi námi nějaký nesedí, kolega Brázdil může tedy prezentovat zkušenost rodinnou, ale my víme, že osoba lékárníka je opravdu nezastupitelná. Zásilkový prodej s sebou nese obrovská úskalí, která samozřejmě možná časem technologie dokážou nějak vyřešit, ale já si myslím, že ta doba ještě tady bohužel není, a proto si myslím, že to zatím opravdu není namístě.

Já ze své zkušenosti - a mnoho kolegů praktikujících lékařů to může potvrdit - že samozřejmě výborné věci jako elektronický recept, který nám pomohl překlenout covidovou dobu perfektním způsobem, je to opravdu obrovský krok. Napřed to tady vzbuzovalo velmi negativní emoce, myslím si, tehdy naprosto zbytečné. Ze zkušeností ale vím, že se prostě opravdu dneska klidně stane, protože jedeme všechno přes computer, že předepisujete pacientovi lék a přeskočí vám to o řádek, aniž si toho všimnete, kliknete a vyjedete recept buď v papírové, nebo elektronické podobě, který jste vyjet nechtěli. A v ten moment se ukazuje, jak je ta osoba lékárníka naprosto nezastupitelná. To je prostě běžná lidská chyba, která se může stát, ale v ten moment je tak důležité to, co je v medicíně opravdu to conditio sine qua non, že vždycky by to měli vidět dva, ať je to diagnostika, terapie a tak dál. Tady je to jasné. A tady opravdu se stane, že ten lékárník zachytí něco, zvedne telefon, zavolá tomu lékaři a stává se to velmi často, že: Opravdu, pane doktore, jste chtěl předepsat tady toto? Nebo řešíme spolu, že to a to není, tak jak by třeba mohlo být nebo mělo být a tak dál. A tam je opravdu ta osoba lékárníka nezastupitelná.

Pak ještě z vlastní zkušenosti můžu uvést jednu věc. Podívejte se, to není jednoduché, ten rozvoz léků. V ten moment, kdy si pacient lék vyzvedne sám osobně, ta odpovědnost je samozřejmě na něm. A často se mně třeba stávalo svého času, když se začaly zavádět přípravky ve formě třeba náplastí, tak si pacienti stěžovali, že ta náplast nedrží a tak dál, a pak se jednoduchým dotazem zjistí, že ta náplast nedrží proto, že pacient si ji ráno vyzvedne, nechá ji celý den v uzavřeném osobním vozidle, kde na slunci tam dosahuje teplota 60 stupňů, a ten preparát je v podstatě znehodnocený už na své funkci, nejenom jakoby toho emplasteru, ale i na funkce, bych řekl, farmaceutické. A z toho můžou rezultovat spousty těžko domyslitelných problémů, které laici, byť to byl emeritní ministr, těžko dokážou domyslet. A tak dál.

Samozřejmě dneska, když distributor distribuuje léky, tak je musí distribuovat za velmi striktních podmínek. Viz teď se o tom laici v podstatě dozvěděli díky pfizerovské vakcíně, že ta potřebuje minus 80 stupňů a není jednoduché to dodržet, celý ten teplotní řetězec musí být dokumentovatelný. A já si nedovedu představit, že opravdu, promiňte mi, že nějaký dvacetiletý řidič nějaké dodávky bude rozvážet preparáty naprosto nepoučeným pacientům a nikdo neví, kdo to bude garantovat, za jakých podmínek - víme, co se děje v zásilkových službách, a tak dál. Já si myslím, že opravdu, nezlobte se, ta doba k tomu ještě nedozrála. Ona možná časem dozraje, až to budou rozvážet drony a tak dál, ale já si myslím, že teď na to fakt ještě není doba. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, zatím poslední přihláška do obecné rozpravy. Ano, a pan poslanec Rostislav Vyzula. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové. Já už nebudu reagovat, necháme si to asi na třetí čtení. Jenom připomenu, že to není povinnost, je to možnost. Jestli někdo chce, tak bude dál chodit do lékárny, kdo ne, tak ne. A pak jsme tady neřekli ještě ty příklady toho, že je tady celá řada pacientů, kteří berou po několik let ty samé léky. Ty samé léky, to znamená, že pro ně už je ta návštěva lékaře a té lékárny v zásadě formalita.

Ale já jsem chtěl mluvit v této chvíli o tom druhém návrhu a přihlásit se k němu. To je to, co načetl Tomáš Vymazal, a říct ten kontext, o kterém jsem mluvil v prvním čtení, a to je možnost samopěstování konopí pro vlastní potřebu. Připomenu, že dneska ten, kdo si doma samopěstuje konopí kvůli léčebným účelům z hlediska svého zdravotního stavu, a já pak tady budu ve třetím čtení číst ty dopisy, například na roztroušenou sklerózu a podobně, tak jim hrozí větší tresty odnětí svobody než za násilný trestný čin. To mně přijde, že aspoň z mého úhlu pohledu je to pro mě nepřijatelné takhle se na tu věc dívat. My jsme v tom mezičase, protože se to probíralo, tak jsme to tam s kolegou Vymazalem nastavili tak, aby to byl skutečně kompromis, pokud jde o množství těch kytek, množství sušiny, držení, ta ohlašovací povinnost. To znamená, že já mám pocit, že teď už ničemu nebrání to, abychom se tím zabývali, debatovali o tom a zároveň to potom schválili. Detaily potom ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám dvě faktické poznámky, takže bych, pane zpravodaji, chviličku posečkal. Nejprve pan poslanec Bohuslav Svoboda a připraví se pan poslanec David Kasal. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Cítím svoji povinnost v tuto chvíli promluvit. Velmi se připojuji k tomu, co říkal kolega Janulík. To je naprosto zásadní věc, se kterou máme bohaté zkušenosti, jak se dá vydávání léků poškodit. Ta zásadní věc, která tady je, že tedy neustále zaznívá věta, že ten pacient to může rok dostávat. Vážení poslanci, to je ta největší a nejhrubší chyba, která může být! Toho pacienta musíte v nějaké fázi vidět, protože je potřeba, aby se léčba přizpůsobila tomu, jak se to vyvíjí, a samozřejmě musí ho vidět ten lékárník, protože i ten ho zná a ví, jak dlouho to bere, co bere ještě jiného od jiných lékařů, a je tam ten moment toho, že se něco koriguje. Když mu někdo pro to dojde do té lékárny, dostává se to do úplně jiné roviny, než když se to někam posílá. A samozřejmě posílání léků je ohroženo tím, že my vlastně máme naprosto striktní předpisy, jak který lék má být uchováván. Něco musí být v chladu, něco musí být v denní teplotě, nebo se to zkazí. A to všecko ty přepravní služby nezajistí.

A má to ještě jednu vadu. Lékárna, která komunikuje s pacientem a funguje, tak prostě bude vytlačena z trhu, protože toto znamená, že všechny velké firmy budou posílat na metráky, prostě bez ohledu na to, co to je, protože pak se to stane stejným obchodním artiklem, jako je Rohlík, který vám doveze do bytu všechno, ale nemůžete o tom s nikým hovořit a musíte to akceptovat tak, jak to je. Je to obrovská chyba a já bych velmi varoval před tím, abychom takovouto věc přijali, protože ta vyžaduje velikou zkušenost jak u pacientů, tak u lékařů, aby se s tím vyrovnali, aby nevznikali pacienti, kteří nevidí ani lékárníka, ani lékaře a vlastně jenom berou nějaké prášky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec David Kasal a stále je připraven pan poslanec Rostislav Vyzula. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Navážu na kolegu Svobodu. To je přesně to, co zaznělo. To je formální, že pak už si chodí nebo nechodí k doktorovi, že to je zbytečné. Já to ještě řeknu z jiné strany. Elektronizace receptů byla úžasná věc, ale ti chronici, kteří tam byli, a to ještě nebyl žádný covid, tak tam přesně vznikl problém už v té době, že právě už to bylo: My si voláme jenom pro recept, ale právě, že ty dvou-, tříměsíční intervaly na kontroly těch lidí jsou důležité, protože jde o to, jestli ty léky se dál budou používat, nebo nebudou, nebo jestli se nezmění. A tohle je přesně to ono, o čem se bavíme celou dobu!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem jako zpravodaj pan poslanec Rostislav Vyzula a připraví se pan poslanec Daniel Pawlas. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Dobré odpoledne. Děkuji, pane předsedající. Tak jenom krátce, nebudu to hodně komentovat. Tady bylo hodně řečeno o distančním prodeji nebo rozvozu. Chápu tady všechny ty obavy, nicméně mně by se to osobně v určitých případech celkem líbilo, ale musíme to zajistit tak, aby to bylo opravdu bezpečné, protože ta záměna je nebezpečná. A pokud to funguje v deseti evropských zemích, tak proč by to nemohlo fungovat eventuálně v určitých případech u nás. Ale o tom se budeme bavit později.

Chtěl bych jenom připomenout, že tato novela zákona původně chtěla navodit dvě změny. Ta první změna byla v tom, abychom mohli elektronický recept napsat i pro opiáty, poněvadž v této době je to zvlášť aktuální a pacienti by si to přáli, a nemůžeme očekávat, že ukončením očkování se tahle covidová záležitost zcela vyřeší. Takže to byla jedna věc.

A druhá věc byla poněkud upravit ty záležitosti kolem konopí. A když se mluví o konopí, tak tam je mnoho povyku hned, ale není to mnoho povyku pro nic. To je pravda, je to důležitá věc, je potřeba se tím zabývat a je potřeba to legálně ošetřit tak, abychom se nestali zemí, kde by tato návyková látka byla běžně dostupná.

Nicméně já jsem si dovolil ještě zadat jeden pozměňovací návrh, ke kterému se později přihlásím v podrobné rozpravě. A chtěl bych jenom krátce okomentovat, o co se v něm jedná.

V prvé řadě upravuje systém zacházení s konopím pro léčebné použití, který novela předkládá, zejména co do podmínek jeho pěstování. Musíme si uvědomit, a tady o tom bude určitě velice bohatá diskuze na zdravotním výboru, že konopí, které se používá jako léčebný prostředek, jako léčebná látka, má jiné procento tetrahydrocannabinolu než takzvané technické konopí, což není úplně správný pojem, ale prostě takhle se to používá, které má obsah do 0,2 až 0,3 % THC. Léčebné konopí má něco mezi 15 a 25 %, a je tedy samozřejmě rozdíl, jaké konopí se k lidem dostane. A je tedy také důležité tady zdůraznit, že jsme chtěli, aby léčebné konopí bylo mnohem dostupnější našim pacientům, poněvadž v současné době máme jednoho pěstitele a výrobce, tím pádem cena je poměrně vysoká a není tady jiná konkurence. A chtěli jsme tím... předkladatel chtěl tou novelou umožnit, aby vznikli i další výrobci. Je rozdíl, velký rozdíl, mezi pěstitelem a výrobcem, každý by měl mít svoje práva, mělo by to být licencováno a certifikováno a kdoví co ještě. Takže tohle je potřeba rozlišit a ujasnit a to je první bod v mém pozměňovacím návrhu.

Za druhé zavádí možnost konopí za podmínek stanovených zákonem extrahovat. Tady jde o to, že - osobně s tím mám určitou zkušenost, poněvadž v ústavu podáváme léčebné konopí, ale my ho podáváme, tak jak jsem řekl, v podstatě ve dvou formách. Nasype se prášek, to rozdrolené listí se nasype do tobolky a pacient ho polkne, anebo ho potom v přístroji inhaluje. Pacienti by celkem i ocenili, kdybychom měli další formu tohoto léčebného konopí, a to je extrakt, který by lékárna potom dávala třeba do čípků nebo do kapek. Ovšem vyrobit ten extrakt není úplně jednoduché. Nemůže ho vyrobit každá lékárna, tak jak se domnívá Ministerstvo zdravotnictví, jenom některé lékárny, a to je určitá nevýhoda. Proto by v tomhle pozměňovacím návrhu byla možnost, že výrobce by už ten extrakt mohl vyrobit jako další formu, a sám by ji tedy prodával lékárně.

Do třetice tento pozměňovací návrh obsahuje několik změn souvisejících s povolením k zacházení s návykovými látkami s délkou řízení nebo otázkou odborné kvalifikace osob zacházejících s návykovými látkami. Řízení k získání certifikace, licence pro výrobu a pěstování, je zdlouhavé, trvá v současné době něco kolem 120 dní. Myslím si, že to je zbytečné, že ta doba, která v pozměňovacím návrhu je 30 dnů, by byla dostačující.

No a v neposlední řadě je zde předkládáno několik legislativně technických návrhů, a to jak v části věnující se zákonu o návykových látkách, tak v zákonu o léčivech. Já se potom k tomu přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pěkné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec David Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom doplnit pana profesora, že tam je ještě jedna důležitá věc ohledně snížení ceny. Není to jenom počet těch firem, které budou, ale je tam ještě jedna věc, o které se neví, protože se to u nás zavádí. Je to vyřešení takzvané stabilitní studie a je to o tom, že každá rostlina má nějakou historii, může se určitým způsobem šlechtit a má určitý poměr látek, které v ní jsou. Máme dvě možnosti. Buďto budeme mít i své vlastní, jako máme své hrušně, své jabloně, tak budeme mít své rostliny, anebo si pak můžeme koupit na trhu tu stabilitní studii, ale v tom případě si musíme potom platit licenční poplatky. A pokud bychom to takhle udělali, jak je i návrh některých úředníků, tak v tom případě ke snížení ceny nedojde.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V rozpravě vystoupí pan poslanec Daniel Pawlas, připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Pawlas: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych se také chtěl vyjádřit k této novele zákona o návykových látkách a chtěl bych se vyjádřit k zásilkovému vydávání léčiv. Ono to určitě má budoucnost, jsou země, kde už to funguje, a pokroku se nevyhneme. Ale je tady ještě jeden aspekt, který bych chtěl zmínit, a to ten, že ne všichni lékárníci budou moci svým pacientům, klientům tato léčiva poslat, protože my jsme tady schválili - myslím už předloni nebo loni - zákon o léčivech, kdy jsme se snažili rozbít určité kartelové dohody mezi výrobci léčiv, distributory a některými řetězcovými lékárnami, které zneužívaly svého dominantního postavení tím, že někteří výrobci léčiv primárně jenom jim dodávali léčiva, a malým lékárnám, nezávislým lékárnám tato léčiva nedodávali. A je také otázkou, proč tento zákon, který jsme přijali, není vymáhán SÚKLem, protože stále existují kartelové dohody.

A když se podíváme, jak by to mohlo v praxi vypadat, tak samozřejmě jestliže budu pacient, dostanu takový recept, zavolám svému lékárníkovi a řeknu. Já chci nějaký lék XY, který mi napsal lékař, tak ten můj lékárník mi řekne: Já ho bohužel na skladě nemám, já ho musím objednat, musíte si počkat dva dny. No, co udělám? Tak samozřejmě možná jednou počkám, pokud to nebude vyloženě akutní, nebude to nějaká angína, kdy to antibiotikum potřebuji okamžitě, nebo nějaký jiný lék. Stane se mi to podruhé a pak mi kolega řekne: Ale vždyť ta řetězcová lékárna ti to vydá okamžitě. No tak už potřetí půjdu tam a vykašlu se na svého lékárníka.

Takže ono primárně se musíme ptát, jak to, že se nedodržují zákony, které byly přijaty v této Poslanecké sněmovně, co činí SÚKL, že zákon, který byl přijatý, není dodržován, že jsou tady stále kartelové dohody mezi výrobci, distributory a některými řetězcovými lékárnami. A tento pozměňující zákon, já tomu říkám přílepek, jim vyloženě zase opět nahrává a budou zneužívat dominantního postavení na trhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v rozpravě vystoupí pan poslanec Marek Novák, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, budu docela rychlý. Já se vyjádřím k návrhu ctěného kolegy Tomáše Vymazala, k návrhu, který podal společně s mým kolegou Patrikem Nacherem. Vyjádřím se k němu tak, že už jsme o něm víceméně hovořili. Hovořili jsme o něm vlastně v návrhu zákona předloženém Pirátskou stranou. Teď jsme obdrželi jakýsi upgrade, kde je sníženo množství a podobně. Nebudu to dále komentovat, jen vás požádám, abyste si vzpomněli, co jsem tady vlastně ve vztahu k legalizaci konopí jako takovému povídal.

Dále se chci ale vyjádřit k takzvaným aplikačním místnostem, které nám tady kolega docela honosně přednesl, nicméně nám vlastně neřekl, o co jde. Jde vlastně o aplikaci drogy pod dohledem. Je také potřeba si uvědomit, že v tom návrhu vlastně vůbec není zmíněno, o jakou jde vlastně péči, jestli jde o adiktologickou péči, kdo bude obsluhovat, jak bude obsluhovat, kde tato místa budou, v jakých lokalitách, v jakých oblastech. No a třeba se také zeptat starostů, jestli v obcích vůbec takové aplikační místnosti chtějí.

A na druhou stranu bych byl velmi rád, kdybych vlastně věděl, co nám to přinese v rámci prevence jako takové. Budeme mít méně uživatelů? Bude to stát méně peněz? Dneska nás jeden uživatel takzvané tvrdé drogy stojí milion korun ročně. Kolik na toho jednoho uživatele následně vzrostou náklady, jakmile začneme využívat aplikační místnosti?

To je víceméně všechno a jen taková malá drobnost. Slyšeli jsme, že odůvodnění dalších čtyř návrhů si můžeme přečíst - já vám k jednomu návrhu odůvodnění přečtu, asi z hlavy, protože jsem ho četl: Můžeme si pěstovat rostlinu koky, například v botanických zahradách. Dokážete si prosím představit rostliny koky v botanických zahradách, které nejsou dostatečně hlídány? Já už vidím ty nálety na sklizeň. Sorry, ale tohle fakt nemůžu podpořit a dál se k tomu budu vyjadřovat ve třetím čtení. Díky za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nikoho dalšího nemám přihlášeného do obecné rozpravy ani elektronicky, ani z místa. Končím obecnou rozpravu. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není zájem, tak zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Prosím.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Do podrobné rozpravy se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 8101, který jsem podrobně rozvedl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vystoupí v podrobné rozpravě pan poslanec Adam Vojtěch, připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adam Vojtěch: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 7696, dále k pozměňovacímu návrhu pod číslem 8102, dále k pozměňovacímu návrhu 8114 a k pozměňovacímu návrhu číslo 8115 a odkazuji na odůvodnění v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Věra Adámková vystoupí v podrobné rozpravě a připraví se pan poslanec David Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu 8168, který jsem podrobně předvedla v rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec David Kasal, připraví se pan poslanec Tomáš Vymazal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. V podrobné rozpravě se přihlašuji ke sněmovnímu tisku 8160, který jsem podrobně řekl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Tomáš Vymazal, poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se tímto přihlašuji k celkem deseti pozměňovacím návrhům pod čísly sněmovních dokumentů 8122, 8123, 8125, 8126, 8127, 8128, 8212, 8222 a 8223 a pardon, ještě 8224. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, končím podrobnou rozpravu. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Ano, pan zpravodaj má zájem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Jenom krátké shrnutí. Nebyl podán žádný návrh na zrušení nebo zamítnutí a bylo podáno nebo přihlásili se zatím k 17 pozměňovacím návrhům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já děkuji panu zpravodaji a končím druhé čtení tohoto návrhu. Dalším bodem je

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.