Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

43.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 992/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, dovolte mi, abych uvedl druhé čtení novely návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalších souvisejících zákonech. Jeho cílem je přispět ke zlepšení fungování systému veřejného zdravotního pojištění, a to v rámci mnoha oblastí.

Důvod, proč je tato novela občas nazývána také jako správní novela, je ten, že je v ní navržena nová úprava přezkoumání podmínek pro úhradu zdravotních služeb. Tato úprava sjednotí proces rozhodování zdravotních pojišťoven, zrychlí řízení a zlepší procesní postavení pojištěnců. Návrh má dále za cíl zvýšit dostupnost zdravotnických prostředků, a to prostřednictvím aktualizace úhradových skupin zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz a aktualizaci úhradové regulace ortodontických výkonů a stomatologických a ortodontických výrobků. Z dalších oblastí mohu připomenout také zvýšení dostupnosti vysoce inovativních léčivých přípravků a léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, kterého bude dosaženo zjednodušením vstupu léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Praktická realizace nové cesty pro vstup takzvaných orphan léčivých přípravků si vyžádá přípravu pravidel fungování poradního orgánu a nových metodik hodnocení parametrů. Proto ministerstvo a Státní ústav pro kontrolu léčiv již zahájily sérii jednání se všemi dotčenými stranami, zejména pacientskými organizacemi, odbornými společnostmi a pojišťovnami tak, aby byly prováděcí dokumenty včas připraveny před účinností této novely.

Dopady na systém veřejného zdravotního pojištění lze za všechny zmíněné oblasti odhadovat ve výši cirka 350 milionů korun v prvním roce účinnosti a v nižších stovkách milionů v letech následujících. Vzhledem k tomu, že v uplynulých měsících došlo k významnému navýšení platby pojistného za takzvané státní pojištěnce, je systém veřejného zdravotního pojištění zatím schopen toto navýšení nákladů absorbovat.

Návrh byl projednán výborem pro zdravotnictví, který k němu přijal řadu pozměňovacích návrhů, které se podobně jako návrh samotný zaměřují na různá témata, od rozšíření úhrady pro některá očkování až po úpravu stanovování úhrad léčivých přípravků. Ne všechny pozměňovací návrhy projednávané výborem Ministerstvo zdravotnictví doporučovalo, ale velkou většinu z nich lze považovat za prospěšnou a vylepšující předložený vládní návrh.

Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, těším se na pokračování debaty o návrhu a o případných pozměňovacích návrzích a věřím, že jeho prostřednictvím společně přispějeme ke zlepšení fungování systému veřejného zdravotního pojištění ve prospěch pojištěnců. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 992/1 až 3. Prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro zdravotnictví paní poslankyně Věra Adámková, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila s jednáním výboru pro zdravotnictví, který se podrobně zabýval v té době všemi známými pozměňovacími návrhy a vedl k nim poměrně bohatou diskuzi. Co se týče pozměňovacích návrhů, které již byly zmíněny, tak se jedná jednak o některé pozměňovací návrhy, které navrhují určitou benevolenci u dobrovolného očkování jednak proti meningokokové infekci, klíšťové encefalitidě a lidskému papilomaviru. U těchto návrhů je shoda vlastně přes politické spektrum, protože se jedná o zlepšení komfortu pro naše pacienty.

U očkování proti meningokoku jsme vlastně napravili určitou nepravost, nebo ne úplně přesné znění, které nastalo zhruba před rokem a půl, kdy jsme přijímali zákon, který umožňoval hrazení pro děti do 6 měsíců. Už tehdy na výboru pro zdravotnictví jsme odhlasovali děti do 12 měsíců, ale bohužel pravděpodobně určitou neznalostí a tak dále na plénu opět došlo k načtení 6 měsíců. Z terénu víme, že 6 měsíců je velmi krátká doba, protože dítě musí procházet povinným očkovacím schématem a v případě mnohých drobností, jako je drobná teplota - což samozřejmě v době, kdy začínají růst zuby a přechází se na jinou stravu, není vyloučené - se stalo, že nebylo možné do těch 6 měsíců dítě prostě očkovat. Takže v tomto návrhu rozšiřujeme dobu 12 měsíců. Pak se jedná o některé velmi kritické věkové skupiny další.

Dále se jedná o očkování proti lidskému papilomaviru, kde rozšiřujeme dobu, kdy je možné opět dobrovolné očkování hradit. Zatím je to tak, že to jsou děti víceméně do toho 14. roku věku, a my dáváme do 15. roku věku. Je to proto, že došlo k výraznému snížení proočkovanosti na podobné nemoci v minulém roce, který byl samozřejmě atypický, a chápeme, že mnozí rodiče prostě v tom víru událostí některé věci nestihli ani udělat. Jedná se o to, že očkování proti lidskému papilomaviru je víceméně jediným - upozorňuji jediným - očkováním, které má prevenci pro onkologická závažná onemocnění. Nejedná se pouze o ženy pro zhoubné nádory děložního čípku, ale jedná se také o muže, o nádory, zhoubné nádory třeba rekta, ale také hrtanu. V tomto případě samozřejmě je velmi obtížné - ptalo se mě na to už i několik novinářů - dělat to, čemu říkáme cost effective ratio, čili v tom samém roce chtít mít profit z toho, co provedeme. Není možné.

My tady očkujeme proto, aby nenastala diagnóza, kterou s velkou pravděpodobností ten člověk může mít za 10, 15 let. Jinak public health, veřejné zdravotnictví, samozřejmě zná vzorce a systémy počítání benefitu takovýchto programů, takže samozřejmě tam ty úspory potom jdou do mnohonásobku toho, co vynaložíme na to primární očkování.

Dále se jedná o očkování proti klíšťové encefalitidě, kde bohužel z epidemiologických dat se ukazuje, že poměrně závažné komplikace jsou potom i v šesté dekádě života. Takže tady chceme také umožnit - stále opakuji, že to je dobrovolné očkování - benevolenci, abychom mohli zabránit komplikacím, které potom přicházejí ještě s jiným dopadem, a to je dopad do sociálních věcí. Protože si musíme uvědomit, že tito lidé mnohdy, když se zadaří udržet je při životě, tak oni se nemohou vrátit do svého zaměstnání pro spoustu jiných komplikací a bohužel přicházejí do invalidního důchodu, což samozřejmě potom je další zatížení. Také moderní veřejné zdravotnictví počítá zdravotně sociální dopady, ať už tedy pozitivní, nebo negativní, a je třeba toto všechno vzít v potaz. Takže tady potom je tato část pozměňovacích návrhů.

Další pozměňovací návrhy, které zazněly na plénu, které bylo, byly... pozměňovací návrhy, které upravují některé věci, ať už to jsou zdravotnické prostředky, nebo jejich čerpání, pomůcky a podobně. Řada těchto pozměňovacích návrhů nebyla přijata výborem pro zdravotnictví. Samozřejmě předpokládám, že kolegové je budou načítat zde na plénu.

Dalším je taková legislativně technická úprava pro pacientské organizace vstupující do procesu. Tato vládní novela zákona poprvé, prosím pěkně, poprvé umožňuje jasným, zakotveným způsobem pacientským organizacím vstoupit do celého rozhodovacího procesu, a to dvěma způsoby. Za prvé určitými vědomostními znalostmi té nemoci, protože samozřejmě nejvíce známe nemoc, kterou sami máme, a tady prosím by nebyl žádný problém. to může samozřejmě v jakékoliv právní úpravě pacientská organizace učinit už nyní. Druhá věc, která se jí dává k možnosti, je, že je řádným členem toho spolurozhodovacího procesu potom dále, a tady už dle názoru právníků je třeba, aby tato pacientská organizace splňovala podmínky spolku, protože ten je podle právního názoru tím nejlepším a nejčistším způsobem, jakým může tato pacientská organizace spolurozhodovat vlastně o velkých finančních prostředcích, které se vydávají na léčbu té které nemoci. Čili i toto bylo diskutováno. Další věci byly screeningové programy, které se diskutovaly.

Jako celek jinak výbor pro zdravotnictví doporučil samozřejmě vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona, včetně přijatých pozměňovacích návrhů. Jinak, jak říkám, kolegové nám samozřejmě tady ty návrhy ještě dále představí.

Dále se tam jednalo o vstup generik a biosimilars, a to proto, že ty originální preparáty mají obvykle nějakou chráněnou dobu - 10, 15 let - a potom samozřejmě, aby zlevnila ta léčba, přicházejí léky generické. Znáte to všichni z lékáren, kdy můžete dostat lék originální, nebo generikum. Takže i tady došlo k úpravám.

Další byly oznamovací povinnosti obcí kvůli určitému vymáhání neplacených povinností, které jsou vůči pojišťovnám.

Dále přestupky. Jedná se o to, že opravdu někdy člověk něco zapomene a není třeba okamžitě dělat z toho velký trestný čin. Jistě se zvládne pouze přestupovým řízením.

Další věcí, která byla velmi důležitá, je schválení návrhu, který umožňuje předpis diabetických proužků a k tomu příslušných věcí pro internisty. Tam zůstal nedostatek, protože internista, který vám může napsat všechny inzuliny, by nemohl napsat diagnostický proužek. Takže to samozřejmě bylo také dáno.

Dále tam byly načteny nějaké legislativně technické změny. Dále potom to jsou návrhy, které byly doporučeny.

Takže prosím pěkně, předpokládám dnes ještě velkou diskuzi a samozřejmě se na ni těším, protože potom bude zapracován celý ten široký náhled na uvedenou problematiku a jistě se nějakým způsobem pozitivním s tímto vším vypořádáme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného prvního pana poslance Adama Vojtěcha. Připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adam Vojtěch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si dovolím představit velmi stručně dva pozměňovací návrhy k tomuto tisku. Musím pouze na začátku říci, že jsem velmi rád, že tento tisk došel do druhého čtení, a doufám, že ho schválíme i finálně, protože je skutečně naprosto zásadní, je to jedna z největších novel za posledních 15 let tohoto zákona a čekají na ni skutečně všichni pacienti, protože jim velmi ulehčí přístup k inovativním a život zachraňujícím lékům. Takže si myslím, že je dobře, že skutečně ten návrh jsme dnes tedy zařadili takto napevno. Za to bych chtěl poděkovat.

Pokud jde o ty pozměňovací návrhy, první pozměňovací návrh je pod číslem 8202. Týká se toho, o čem tady již hovořila paní profesorka Adámková, a to je otázka pacientských organizací, kdy já podporuji tu definici pacientských organizací tak, jak byla schválena v rámci výboru pro zdravotnictví. Ovšem pravdou je, že jsou tady organizace, které vlastně nejsou v současné době v právní formě spolku, mají jiné právní formy. Proto navrhuji v pozměňovacím návrhu určité přechodné období v délce jednoho roku, kdy by se tedy tyto organizace, které nemají zatím právní formu spolku, mohly transformovat do té cílové právní formy a zároveň jim byla, řekněme, uznána historie, protože jinak vlastně oni musí zrušit tu současnou organizaci, založit nově spolek takříkajíc na zelené louce a v tomto směru by neměli tu historii, kterou třeba mají řadu let. Takže ten pozměňovací návrh počítá s tím, že jednak tedy mohou v té roční době se transformovat a zároveň jim bude předchozí historie před založením spolku započítávána do jeho činnosti. Takže to je jeden pozměňovací návrh, který ale jakkoliv neneguje myšlenku té základní definice, tak jak byla schválena v rámci komplexního pozměňovacího návrhu paní profesorky.

Druhý pozměňovací návrh je pod číslem 8203 a týká se takzvaných dohod o nejvyšší ceně, což je instrument, který se používá mezi zdravotními pojišťovnami a výrobci léků. Pozměňovací návrh v zásadě reaguje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která se od té doby, co byla novela předložena, určitým způsobem vyvíjí a v zásadě mění termín pro dohody o nejvyšší ceně na dobu platnosti, nikoliv účinnosti. Jde o to, že dohody o nejvyšší ceně jsou přijímány v určitý čas, ale v praxi je účinnost odložena o několik měsíců s tím, že v mezidobí se může situace na trhu poměrně výrazně změnit, lék, o kterém ta dohoda je uzavírána, třeba už nemusí být reálně k dispozici, a proto navrhuji, aby lhůta pro dosažení toho požadovaného minimálního podílu na trhu byla počítána již od platnosti dohody o nejvyšší ceně, nikoliv až od účinnosti, tak jak je tomu nyní v té současné právní úpravě. Takže to je druhý pozměňovací návrh pod číslem 8203. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám a další v rozpravě vystoupí paní poslankyně Věra Adámková, připraví se pan poslanec Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila s pozměňovacím návrhem číslo 8205, který se týká některých upřesnění. Jedná se o to, že zde chceme zakotvit povinnost žadatele o stanovení výše a podmínek úhrady a k žádosti přiložit uzavřené smluvní ujednání mezi držitelem rozhodnutí o registraci a zdravotní pojišťovnou. Jednání však bývají někdy zahajována až po vydání hodnoticí zprávy ústavem, k uzavření toho smluvního ujednání dochází až v průběhu řízení o stanovení výše a podmínek úhrady čili není možné jej přiložit k žádosti. Pozměňovacím návrhem se proto navrhuje vrátit ustanovení § 93f odstavec 6 do stávajícího stavu, kdy žadatel přikládá k žádosti předběžné ujednání se zdravotními pojišťovnami.

Dále: uzavírané smlouvy obsahují velmi citlivé informace, které podléhají mnohdy režimu obchodního tajemství. Tyto informace jsou součástí důvěrné obchodní politiky obou smluvních stran a tady máme správní řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, kdy povinnost předkládat státním orgánům tyto smlouvy v plném znění znamenala určité změny v ochraně citlivých údajů, čili to by zásadně způsobilo u řady léčivých přípravků navýšení jejich cen a mnohdy by to bylo i neuvedení léčivého přípravku na trh. Vládní návrh novely zákona 48 primárně je zaměřen na rozšíření dostupnosti léčiv pro naše pacienty. Čili tady je tato drobnost, která by pravděpodobně to do jisté míry zatěžovala.

No a dále tímto pozměňovacím návrhem pouze zdánlivě doplňujeme nové ustanovení, které upravuje otázku vykazování smluvní ceny zdravotní pojišťovny jejími smluvními poskytovateli. Toto doplnění je ale součástí vládního návrhu, není to v žádném rozporu s tímto vládním návrhem a je tady dle tohoto návrhu jasné, že musí být explicitně zavázáni k respektováni smluvních ujednání, uzavřených mezi výrobcem a zdravotní pojišťovnou. Mnohdy poskytovatelé zdravotních služeb ale nejsou ochotni smluvně se zavázat k vykazování ceny zdravotní pojišťovně. Čili tuto část novelizačního bodu 100 se navrhuje vypustit s odkazem na odůvodnění uvedené v bodě 2. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Další v rozpravě vystoupí pan poslanec Vlastimil Válek, připraví se pan poslanec Pavel Žáček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, opravdu se jedná o velmi důležitý tisk. Je už pozdní hodina a já si trošku dovolím odlehčeně - omlouvám se, nikoho nechci urazit, koneckonců je to tisk, který psal jeden ministr, pak ho předkládal v Poslanecké sněmovně druhý ministr, třetí ministr ho vysvětloval na výboru a čtvrtý ministr teď ve Sněmovně bude přítomen hlasování o tom zákonu. A to se málokterému zákonu stane, aby ho provázeli postupně čtyři ministři a finálně se pak v Poslanecké sněmovně dva z nich, jeden bývalý, jeden současný, účastnili hlasování. I z toho je vidět, že ten zákon je důležitý, protože bez ohledu na to, kdo zrovna byl ministrem, tak všichni z nich tady tento zákon podporovali. A je potřeba, abychom si uvědomili, že je potřeba, aby tento zákon - nebo je významné, důležité a nezbytné, aby se tento zákon co nejdřív dostal do Senátu, a doufám, že naši kolegové v Senátu budou vstřícní, schválí ho a pan prezident podepíše, a tím pádem bude platit, protože pro naše pacienty je to nesmírně, nesmírně významné.

Já se domnívám, že politická shoda zde panuje, jsou tady různé pozměňovací návrhy a já si dovolím stručně vysvětlit tři, které jsem podal. On každý z nich je relativně komplexní, ale já jsem je rozdělil do tří z toho důvodu, že každý má trošičku jiný rámec, ten komplexní pozměňovací návrh, a jiný obsah, všechny jsou podané napříč politickým spektrem, podepsali je poslanci jak z koalice, tak z opozice, za což velmi děkuji, a podáváme je tedy jako tým.

První pozměňovací návrh má číslo 8219 a tento návrh v podstatě podporuje snahu ministerstva, která se vine zákonem, zvýšit dostupnost moderní léčby, chcete-li centrové léčby nebo léčby pro úzké skupiny pacientů, pro naše české pacienty, tedy zvýšit dostupnost. Konečně se začínáme blížit kvalitě léčby v Evropě, co se tohoto týče, někdy ji i předbíháme - to je potřeba na férovku říct - a investujeme do zdraví. To investujeme nejenom do zdraví nějakého imaginárního, ale investujeme do - pokud bych si dovolil být neuctivý k našim pacientům a zdravotníkům - investujeme i do toho, aby se tito občané, kteří mají vzácné onemocnění, vraceli do pracovního procesu a platili daně. To znamená, nejedná se o vyhozené peníze, v uvozovkách, ve velkých uvozovkách, ale jedná se o velmi efektivně investované peníze.

Pokud chceme příští krizi lépe zvládnout, musí být naši spoluobčané dobře léčeni, to je zásadní, a i lékaři je musí mít čím léčit. Není možné, aby spoustu času trávili tím, že si nechávají opakovaně schvalovat nebo neschvalovat různé typy léčby, a rozhodně by neměli trávit takto drahocenný čas, aby využívali a finálně pak dokonce zneužívali § 16, který byl jistě myšlen původně dobře, ale postupně se z něho stala naprostá modla a mantra, která vlastně provází každého, kdo vyžaduje a potřebuje - těchto pacientů přibývá - tuto speciální nebo vzácnou léčbu.

Proto bylo potřeba ten systém novelizovat. Je potřeba poděkovat ministerstvu, že to udělalo. Já se ale obávám, že některé části novely tak, jak jsou koncipovány, by mohly mít úplně opačný efekt, a k tomu směřuje ten můj pozměňovací návrh. Místo zvýšení dostupnosti moderní léčby by se mohlo reálně stát, že dojde k jejímu omezení, prostě proto, že ta formulace není z mého pohledu úplně optimální. Proto předkládám tento pozměňovací návrh, který řeší léčivé přípravky pro takzvané zvlášť vzácné onemocnění a zásady - a to je důležité - protože úhradu vysoce inovativní léčby nebo vysoce inovativních léčebných přípravků, které pomohou pacientům i jejich lékařům dosáhnout na potřebnou léčbu, a současně umožnit zdravotním pojišťovnám kontrolovat zdravotní rozpočet.

Konkrétní návrhy, změny, jsou podrobně zdůvodněny v mém písemném předložení pozměňovacího návrhu, ale v podstatě bychom chtěli - nebo navrhuji s týmem, s kterým předkládáme tento pozměňovací návrh - aby ta úhrada byla provázána a zvažování té úhrady bylo provázáno pouze s ekonomickou situací zdravotních pojišťoven, a ne s tím, jak zrovna hospodaří stát. Protože tyto léčbu hradí pojišťovny, a ne stát, a ty by měly být ty, které rozhodují. Neměla by tam být dvojí brzda, jedna brzda státem a jedna brzda pojišťovnami, protože je potřeba, aby ta léčba byla buďto vůbec nedostupná, a to nechceme, rozhodli jsme se, že chceme, aby byla dostupná, tak pak aby byla dostupná podle možností pojišťoven, a tím tedy co nejvíce pro ty pacienty, které ji potřebují.

Domnívám se, že pojišťovny by měly hradit především tu léčbu, která je drahá, která je náročná, kde na ni pacient nedosáhne, a neměli bychom vystavovat naše pacienty tomu, aby museli pořádat sbírky. Naopak je možné šetřit tam, kde ta léčba je levná, a daleko lepší je, aby acylpyrin, řekněme, i když to není dobrý příklad, ale uvedu ho, byl cash a platil si ho pacient, než aby se pacient musel doprošovat centrové léčby.

Druhý pozměňovací návrh, který je pod číslem 8220, je spíše technicko-právní, on narovnává některé věci, které byly a přešly z původního zákona do novely a pak které se tam objevily, jak je uvedeno v odůvodnění k jednotlivým bodům tohoto pozměňovacího návrhu. Jedná se především o legislativně technické změny, jako jsou zdvojené texty, sjednocení dosud rozdílného uvádění textů pro stejný předmět věci a podobně. Cílem je narovnat právní text tak, aby byl srozumitelný a měl jednoznačný výklad.

V dalším pak reaguji tímto pozměňovacím návrhem na zkušenosti z nemocničního provozu. Dosud mají rodiče ze zákona - a je to možná marginálie, ale z mého pohledu velmi důležitá a pro rodiče bezesporu důležitá - právo na celodenní přítomnost při hospitalizaci svého dítěte do dovršení šesti let věku, a to s úhradou z veřejného zdravotního pojištění, to však, pokud to vyžaduje zdravotní stav dítěte, takhle je to definováno. V praxi pak nastává zbytečná třecí plocha, kdy lékař dítěte nespatřuje ve zdravotním stavu dítěte potřebnou celodenní přítomnost rodiče. Neříkám, že se to stává, ale sem tam se to může objevit. Já jsem si schválně dohledal podobné případy z posledních pěti let a nejsou úplně raritní. Prostě objevují se. Rodič vidí potřebu svého dítěte jinak a vzniká zbytečná diskuze. Rozhoduje zdravotní pojišťovna, a to tak, že vždy zatím vyjde vstříc rodiči a uzná jeho nárok na úhradu. Proto jsme po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví a s legislativním odborem udělali drobnou změnu, kdy zakotvení v zákoně bude odrážet stávající reálný stav, zažitý postup, kdy odpadnou pochybnosti a debaty případné ohledně tohoto doprovodu rodičů a rodiče na to budou mít nárok bez dalšího zdůvodňování.

K dalšímu bodu pozměňovacího návrhu, který se týká také legislativně technické věci, je navržena novela zákona, která rozšiřuje právo získat výpis z osobního účtu na osoby blízké zemřelých pojištěnců. Tedy předpokladem je, že zemřelý za svého života nevyslovil zákaz u poskytovatele, lékaře v nemocnici. Působí to velice vstřícně, ale organizačně a technicky nemůže vůbec zdravotní pojišťovna za takové podmínky právo naplnit. Technicky je to neproveditelné. Opět jsme to intenzivně diskutovali a i tento pozměňovací návrh, pokud jsem správně informován, má podporu Ministerstva zdravotnictví a příslušného legislativního odboru. Právo na výpis z osobního účtu je právem pojištěnce, to není právem někoho jiného. A pokud zákon pak říká, že to právo by měla mít pojišťovna, nastal by problém, a není důvodný, a zejména účelný přenos tohoto práva na pozůstalé dědice nebo na osoby blízké, což může skýtat i několik desítek osob. Dál pak své pozměňovací návrhy podrobně zdůvodňuji.

Ten třetí je nejstručnější a týká se v podstatě revizních komisí. Jeho číslo je 8221. Revizní komise by měly sloužit přezkoumávání rozhodnutí zdravotních pojišťoven a považuji je za naprosto žádoucí. Domnívám se, že je to velmi dobrý krok správným směrem. Koneckonců paní profesorka, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyně Adámková to tady už říkala. Co však odporuje zefektivnění a zrychlení odvolacího řízení, je umožnění zřizování několika takových komisí v jedné zdravotní pojišťovně, přičemž všechny musejí naplnit kvalifikované složení členů. Myšlenka se ubírala nejspíše správným směrem, ale její zpracování už nedomyslelo všechny konsekvence. Která z komisí bude v jakém případu příslušná? Kdo bude určovat, která komise bude ten který případ řešit, které bude ten který případ přidělen? Pacient bude čekat na rozhodnutí komise delší čas jen proto, že jeden z členů komise onemocní nebo bude čerpat dovolenou? A to všechno by mohlo nastat. Já se snažím toto řešit pozměňovacím návrhem, a proto navrhuji, aby komise byla jediná s neomezeným počtem vzájemně zastupitelných členů a pouze její jedno zasedání bude vymezeno pro její usnášeníschopnost minimálním počtem přítomných členů. Tedy chcete-li, ta komise bude mít větší počet členů, než bude nutné na její svolání, a svolavatel si bude moci vybrat z té sumy členů, které svolá. Řada těch komisí takto funguje a myslím, že to znáte, většina z vás ze své praxe, když v některých komisích jste. Organizačně a procesně bude dosaženo nejen účelu, ale i žádoucí rychlosti v rozhodování, což je pro pacienty, tedy pojištěnce a jejich léčbu, především jejich léčbu, více než zásadní. A já si myslím, že z toho by mohli mít pacienti velký benefit. Stejně tak zřízení funkce místopředsedy vedle předsedy může z hlediska zastupitelnosti jen napomoci řádnému fungování, protože pokud předseda z nějakého důvodu nebude moci fungovat, tak původní návrh nepočítá s tou variantou, ale takhle místopředseda ho může zastoupit. Chápu tu námitku, co když bude místopředseda také nefunkční, tak to je samozřejmě možné.

Domnívám se tedy, že tento pozměňovací návrh, který se týká komisí zdravotních pojišťoven, by měl, pokud bude přijat, zjednodušit a zrychlit řešení. Já to zase podrobně zdůvodňuji v té zprávě ohledně tohoto pozměňovacího návrhu. A jistě o tom budeme debatovat jak na zdravotním výboru, tak ve třetím čtení. Děkuji za pozornost a omlouvám se, že jsem vás zdržel.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji a s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec David Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Musím reagovat na pana kolegu Válka a doprovody do šesti let. Nevím, jak to tam bude podrobně napsáno, ale obávám se, aby nebyl problém. Protože ono pokud je absolutní přednost, tak jak to provedete, když nemáte postel, nemáte prostor a to dítě je v nějakém stavu, kdy potřebuje hlavně zdravotní péči. Můžete tam toho dotyčného nechat, ale máte nějaké předpisy ohledně provozního řádu a tak dál a tak dál. Není to úplně jednoduché. Docela mě mrzí, jestli u toho byl nějaký pediatr.

A druhá věc, kdy ten problém je širší: to není jenom u dětí do šesti let. Je to u dětí autistických, nad šest let, nad 18 let. A tam je to potřeba řešit. Takže si myslím, že by to mělo být trošku víc, ale teď je ve druhém čtení pozdě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já naprosto těm námitkám rozumím a chápu je. Určitě je prostor, aby podal někdo další pozměňovacími návrhy. Já jsem řešil konkrétní problém a ten konkrétní problém je to, že doprovod rodičů u dětí do šesti let je hrazen pojišťovnou jedině tehdy, když rodiče prokážou, že ze zdravotních důvodů je to nutné. Přitom kdykoliv se ti rodiče odvolávají, tak ta pojišťovna to uzná. Já tento pozměňovací návrh diskutoval nejenom s pediatry, tedy pokud je přednosta Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno v černopolní nemocnici dostatečně kvalifikovaný pediatr, tak s náměstkem této nemocnice, kterým shodou okolností byl minulý ministr zdravotnictví docent Blatný, pokud je dostatečně kvalifikovaným pediatrem, což já nedokážu posoudit - hodnotil jsem, konzultoval jsem to samozřejmě s pojišťovnami a i s Ministerstvem zdravotnictví a našli jsme na této formulaci shodu. Ale doufám, že diskuze bude ve třetím čtení a na zdravotním výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec David Kasal. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Nechci kvalifikaci hodnotit, ale tam jde o to, kdo přímo vyplňuje a komunikuje s pojišťovnou. Já jsem v pediatrii pouze 27 let a aspoň u nás nikdy nebyl problém, v zásadě to je tak, že do šesti let je to automatické, že tam je ten dotyčný, a nemusí vůbec o nic žádat. Tak to aspoň funguje ve východních Čechách. Ale vím, že s tím problémy byly většinou ve fakultních nemocnicích, kde se o to žádalo, to je pravda. Ale v okresních nemocnicích nikdy nebyl problém a automaticky se žádá na zelenou žádanku u dítěte nad šest let a tam se zdůvodňuje ten problém.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Válek bude s faktickou poznámkou reagovat, prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Opravdu si myslím, že lepší je to nechat na třetí čtení, nicméně jsem rád, že podporujete ten pozměňovací návrh, protože on opravdu řeší to, že v některých nemocnicích takový problém je. Nelze než gratulovat vaší nemocnici, že vy ho nemáte, ale jsou nemocnice, které ho mají. Pojišťovny vždycky v těchto případech dají za pravdu rodičům a hradí tu hospitalizaci.

Já se bavím jenom o dětech do šesti let. Škoda, vy jste pediatr, máte větší zkušenosti, že vás nenapadlo předložit pozměňovací návrh, prostřednictvím pana předsedajícího, omlouvám se, že oslovuji napřímo, který by se toho týkal. Já řeším tento konkrétní problém tímto pozměňovacím návrhem a opravdu se soustředím a myslel jsem si, že je to konfliktní věc, na to, že v některých nemocnicích toto potíž je, protože je debata mezi rodiči a řekněme zdravotnickým personálem, jestli v tomto případě ano, či ne, ale přitom pojišťovna vždycky jednoznačně rozhoduje. Takže vidím jako jednoduché dát do legislativy, že u dětí do šesti let rodič toto právo vždy má. Jsem rád, že v okresních nemocnicích to problém nezpůsobí, a ve fakultních věřím tomu, že také ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V rozpravě vystoupí pan poslanec Pavel Žáček, připraví se pan poslanec Petr Třešňák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom avizuji, že si osvojuji a že se přihlásím k pozměňovacímu návrhu ctěného kolegy Marka Bendy v usnesení výboru pro zdravotnictví číslo 369 ze dne 31. března 2021 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jde konkrétně o sněmovní tisk 992/3, sněmovní dokument 8206. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Petr Třešňák, připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já si velmi vážím práce, která byla odvedena na této novele a která je nezbytná pro zajištění dostupné moderní péče. Ačkoli k některým dílčím částem mám mnoho výhrad, nyní bych rád uvedl především jeden pozměňovací návrh, ke kterému se později přihlásím v podrobné rozpravě pod číslem 8198.

Jeho smyslem je zajistit pojištěncům skutečně bezplatný přístup ke zdravotním službám hrazeným z veřejného zdravotního pojištění, respektive zajistit, že v souvislosti s čerpáním těchto služeb od nich budou vyžadovány jen takové platby, které umožňuje zákon o veřejném zdravotním pojištění, protože stávající znění pojištěnce v tomto ohledu dostatečně nechrání, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé samotné ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) je formulováno tak, že na řadu situací, které v praxi nastávají, přímo nedopadá a lze jej na tyto situace vztáhnout pouze výkladem a za druhé pak na porušení tohoto ustanovení není právě od změny provedené zákonem č. 369/2011 vázána žádná sankce, a platí tedy, že jde sice o jednání protiprávní, ale poskytovatelé zdravotních služeb jsou za něj prostředky veřejného práva v podstatě nepostižitelní, přičemž ochrana pojištěnců prostředky soukromého práva je v těchto případech obtížně realizovatelná vzhledem k nízkým protiprávně vybraným částkám. A špatně se tam prokazuje ta důkazní situace. Proto navrhuji zpřesnit tu část zákona tak, aby jednoznačně chránil pojištěnce a také aby případné protiprávní chování mělo jasné sankce.

Vlastně na základě diskuze proběhlé při projednávání tohoto návrhu na výboru pro zdravotnictví jsme ještě doplnili upřesnění, že nové pravidlo týkající se zákazu rozlišování mezi pojištěncem a ostatními pacienty se uplatní jen tehdy, pokud by v důsledku jednání poskytovatele došlo ke zhoršení dostupnosti hrazených služeb pro pojištěnce. Jednání, která nevedou ke zhoršení dostupnosti hrazených služeb pro pojištěnce, v navrhovaném ustanovení nejsou dotčena, čímž vlastně děkuji i kolegům ve výboru pro zdravotnictví. My jsme to tedy zapracovali na základě té diskuze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Olga Richterová vystoupí v obecné rozpravě, připraví se pan poslanec David Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vystoupím tady k něčemu, co bylo nazváno paní zpravodajkou jako legislativně technická úprava, ale myslíme si, že to tak vůbec není. Jde o ty pacientské organizace a skutečně o to, že není namístě, aby existující, dlouhodobě renomované, pacienty oceňované pacientské organizace měly omezenou činnost kvůli tomu, že mají jinou právní subjektivitu, než definuje výborem schválený pozměňovací návrh. Tam je definováno, že to mají být pouze spolky, zapsané spolky, ale přitom spousta fungujících organizací jsou o. p. s. - obecně prospěšné společnosti.

Z pohledu, který máme my, předkládám to za sebe a za kolegu Petra Třešňáka, to je úplně zbytečná věc, úplně zbytečná diskriminace jedné právní formy, protože ta konkrétní právní forma vůbec nic nezajišťuje. Tam jde jednak o to, jak jsou přesně upravené procesy v té organizaci, ale ta právní forma sama o sobě vám vůbec neurčí, že ten spolek, jak tady navrhl zdravotní výbor a kde my máme protinávrh, že ten spolek skutečně bude hájit zájmy pacientů lépe než jiná právní forma. Takže to, co bychom navrhovali, je hodnotit realitu, hodnotit reálnou zkušenost a spokojenost s pacientskými organizacemi a umožnit, aby pacientskou organizací mohly být i jiné právní subjekty. Je to poměrně prostý pozměňovací návrh doplňující nejenom spolek, ale také zapsaný ústav nebo obecně prospěšnou společnost. A skutečně ten cíl je stejný, ať jde o organizaci, jejíž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně práv a zájmů pacientů.

A zase, samozřejmě že chápeme i tu myšlenku, aby prioritně byli členy pacienti nebo osoby jim blízké, ale pak jsou onemocnění, kde to fakt smysl nedává. Dám vám konkrétní příklad - třeba onemocnění Alzheimerovou chorobou. Asi nikdo nepředpokládáte, že by se pacienti s touto chorobou hájili a zastupovali sami. A teď si představte blízké nemocných Alzheimerovou chorobou. Většinou jsou dost vyčerpaní péčí, takže tam taky nedává smysl dávat takto omezující podmínky. Naopak je řada lékařů a obecně i třeba psychiatrů a lidí věnujících se dalším aspektům Alzheimerovy choroby, kteří se chtějí sdružovat a zasazovat o zájmy těchto lidí. Proč jim to neumožnit? Proč nehodnotit přímo činnost těch konkrétních organizací?

Ráda bych shrnula, že existují organizace, které dlouhodobě fungují, osvědčily se, a současný návrh, který má velikou šanci, že bude přijat, ohrozí jejich fungování. Vedle České alzheimerovské společnosti, což je obecně prospěšná společnost, to může ohrozit DEBRA, zapsaný ústav, který se věnuje nemoci motýlích křídel, nebo Alianci žen s rakovinou prsu, obecně prospěšnou společnost, či Národní ústav pro autismus, zapsaný ústav, nebo Popálky, také obecně prospěšná společnost.

Takže za mě, cílem zodpovědného státu má být takové legislativní prostředí, které umožní vykonávat pacientským organizacím jejich mandát, tedy pomáhat pacientům, a je důležité těm pacientským organizacím nebránit. Vymezení jediné přípustné právní subjektivity zapsaného spolku prostě nedává smysl. Minimálně 14 etablovaných organizací by muselo mít významně omezenou činnost, nemělo by mít možnost pravidel účastenství.

A ještě navíc tam je ten pohled obecnější. Prosím, připomeňme si, že právo na hrazenou péči mají fyzické osoby. Právnické osoby stejně nemůžou být nemocné. Zní to teď jako, že říkám samozřejmost. Ale přece jde o to, že právě fyzické osoby, my lidé, kdo můžeme být nemocní, máme mít právo účasti v řízení. Tady to se týká konečně zdravotnických úhrad, zdravotnických úhradových procesů. A tady to právo mě, vás jako fyzické osoby se může realizovat třeba stanovami právnické osoby nebo plnými mocemi. Každý z nás by měl mít šanci si vybrat, jestli půjde cestou zastupování skrze spolek, ústav, nadaci, rodinu, advokáta, souseda, jinak jde vlastně o diskriminaci v přístupu k procesním právům podle článku 36 Listiny základních práv a svobod. Proč to říkám? Protože korektní řešení do budoucna, ne kompromis, ale správné řešení už máme - máme ho ve správním řádu. A prostě stačilo by převzít, teď to trošku právnicky ocituji, obecná pravidla účastenství podle správního řádu, zákon č. 500/2004 Sb., a to do všech zdravotnických úhradových procesů. Ano, byla by to větší práce, ale byl by to formálně zcela správný krok.

Protože to není možné upravit tímto jedním pozměňovacím návrhem, tak jako kompromis navrhujeme neomezovat Českou alzheimerovskou společnost, Debru nebo Alianci žen s rakovinou prsu a další a umožnit jim, aby zůstaly formou zapsaného ústavu nebo obecně prospěšné společnosti. To je pozměňovací návrh číslo 8216 a velmi apeluji na jeho zvážení. Přihlásím se k němu samozřejmě ještě v podrobné rozpravě. Existuje petice za spravedlivou definici pacientské organizace, ale zejména prosím existuje opravdu evidence toho dobrého fungování a o tu bych doporučila se opírat zejména.

Druhý pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím a který také předkládám s kolegou Petrou Třešnákem, se týká vlastně srovnání toho, co je u nás hrazeno z veřejného zdravotního pojištění s jinými zeměmi EU, a týká se to porodních asistentek. Jde o pozměňovací návrh číslo 8215 a jde pouze o škrtnutí jedné vložené věty. Je to vlastně § 18 odst. 1, který nyní zní: "Nestanoví-li tento zákon jinak, poskytují hrazené služby jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři pouze na základě indikace ošetřujícího lékaře pojištěnce, dále jen ošetřující lékař. To neplatí, jde-li o porodní asistentky." A teď je ta vložená věta: "Jedná-li se o fyziologický porod ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče". Ta vložená věta končí "a v případě klinických psychologů a farmaceutů".

O co jde? Již nyní mohou porodní asistentky, což, zdůrazňuji, jsou vysokoškolsky vzdělané zdravotnické pracovnice, nelékařské zdravotnické povolání, podle vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků, samostatně vést fyziologický, tedy přirozeně probíhající porod bez patologií. Jenže tahle vyhláška v souladu s evropskou směrnicí 85/1980 a ještě ve znění pozdějších předpisů o regulovaném povolání porodní asistentky stanoví ještě další výkony, které mohou vykonávat porodní asistentky bez indikace lékaře. Co to znamená bez indikace lékaře? Já vám to velice rychle vysvětlím. Jde o to, že žena si nemusí nejprve zajít ke svému ošetřujícímu lékaři, aby jí napsal, že má třeba nárok na pojišťovnou hrazenou pomoc s kojením anebo návštěvu na sledování zdravotního stavu doma v šestinedělí, ale že by toto mohly dělat samostatně porodní asistentky. A to jsou právě ty činnosti, k nimž jsou školené, vzdělané a k nimž mají kompetence v jiných zemích, které jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Takže jsou to návštěvy v rodině těhotné ženy, návštěvy v rodině ženy do šestého týdne po porodu čili v šestinedělí, u ženy gynekologicky nemocné. Mají kompetence sledovat zdravotní stav, podpora a edukace žen v péči o novorozence, takže i v péči o novorozené dítě včetně podpory kojení a předcházení komplikacím s kojením a další možnosti.

Ale co jsem se snažila na tom ukázat, je, že jsou to prostě odbornice na tuto oblast těhotenství, porodu a i péče o to novorozené dítě a nyní jenom s ohledem na současnou pandemii, ale i obecně je trend, a já si myslím, že správný, zkracovat délku hospitalizace u těch, kdo si to dobrovolně přejí v souvislosti s porodem. Je prostě velice vhodné mít možnost, jednoduše hrazenou možnost poporodních návštěv. Zejména to pomůže právě s předcházením potíží s kojením a případně i s nějakými dalšími nejistotami či komplikacemi. Je to prostě citlivé období a tahle díra v systému, nedostatek dostatečné podpory v šestinedělí, může být ve skutečnosti zbytečně drahý. To je podle mého soudu škoda a tady to škrtnutí té jediné věty by znamenalo možnost to hradit z toho veřejného zdravotního pojištění. Takže je to jakýsi soulad se západní Evropou a je to něco, co je také založeno na mnohaleté evidenci, mnohaletém výzkumu, a já bych zdůraznila, že je to také založeno na přáních žen. Takže, jste-li, prosím, vážené kolegyně a kolegové, zastánci svobodné volby, tak prosím podpořte tuto možnost, aby porodní asistentky měly stejné kompetence hrazené ze zdravotního pojištění, jako je mají v okolních zemích: v Rakousku, v Německu, v Dánsku. A zvažte, jestli ta restrikcí, která u nás panuje, není proti zájmům vašich vlastně voliček.

Teď bych jenom závěrem ráda zdůraznila, že vůbec podmínkou pro projednávání na dnešní schůzi bylo předložení metodiky k tomu, jakým způsobem má probíhat hodnocení léčivých přípravků pro vzácná onemocnění. Bylo to usnesení výboru, kde jsem byla velice ráda za to, že to kolegové a kolegyně schválili na náš návrh, nicméně ta metodika přišla až dneska, před chvílí, před pár hodinami, a i takto narychlo jsme viděli, že tam je řada jaksi nášlapných min. Tak já jen závěrem jednu z těch min v metodickém postupu vyzdvihnu a budu doufat, že se tomu budeme velmi podrobně věnovat na zdravotním výboru. Ta hodnocená kritéria v správním řízení pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění jsou definována v bodech A až J. Já vám dám jenom příklad a potom tu nášlapnou minu, jaksi logicky: A) terapeutická účinnost a bezpečnost, B) závažnost onemocnění, k jehož léčbě je určen ten léčivý přípravek, nebo C) jeho nahraditelnost jinými postupy hrazenými z prostředků zdravotního pojištění. A nyní už ta mina: D) celospolečenský význam možnosti terapeutického ovlivnění onemocnění, k jehož léčbě je určen, a dopady léčby na systém zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Vůbec není uvedeno, jakým způsobem by se posuzoval ten celospolečenský význam možnosti terapeutického ovlivnění onemocnění. A pak ještě následují další kritéria typu přínosu ke zlepšení kvality života pacienta a tak dále, ale není tam zase vůbec nijak definována váha těch kritérií A až J. Na tom chci ukázat, že si opravdu myslím, že bude potřeba to dotáhnout, dodefinovat a případně se zamyslet, zda tam něco není omylem.

Když to shrnu, budu se ještě hlásit k těm dvěma pozměňovacím návrhům, ale velmi, velmi apeluji na to, abyste zvážili jejich opodstatněnost. U pacientských organizací jde opravdu o to, abychom zbytečně neomezili přístup těch organizací, které se už osvědčily. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec David Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já se dotknu jen pacientských organizací, k dalšímu se nebudu vyjadřovat, abych nevyvolal další diskusi. Zmínila jste i NAUTIS, Národní ústav pro léčbu autismu. To je nezisková společnost, a já když se bavím s lidmi, tak mi říkají: to je národní ústav. Berou to jako národní léčebný ústav. Takže je to i o tom, jak se ta dotyčná neziskovka nebo organizace jmenuje. To je jedna věc. A navíc, nezisková organizace, respektive pacientská organizace, má poskytovat služby, jako je poskytuje, protože NAUTIS jste jmenovala. Poskytuje služby sociální, poskytuje služby psychoterapeutické. Proto to tady je, není to jenom o tom názvosloví a o tom, jak ta společnost bude, jestli to bude ópéeska, ale aby to bylo naplnění, že to je opravdu pacientská organizace.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a můžete rovnou vystoupit v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, pane předsedající. Já bych představil dva své pozměňovací návrhy.

Jeden se týká pozměňovacího návrhu pod číslem 8204. Jedná se o psychoterapii, což je léčebná metoda psychických poruch a nemocí, kterou tradičně používají kvalifikovaní lékaři a kliničtí psychologové. Kompetence k této činnosti se získává dlouhým odborným vzděláním a jeho součástí je samozřejmě i seberozvoj. Do roku 2018 bylo možné kompetence k výkonu psychoterapie získat prostřednictvím takzvané funkční specializace, respektive úspěšným absolvováním certifikovaného kurzu v systematické psychoterapii akreditovaného Ministerstvem zdravotnictví. Na základě tohoto vzdělání nyní vykonává psychoterapii přibližně 500 lékařů. Od roku 2018 však pro lékaře možnost získat kompetenci k provádění psychoterapie neexistuje a ti, kteří jsou v psychoterapii vzděláni, nemají možnost své vzdělání završit. Počet nositelů psychoterapeutických výkonů však v posledních 10 letech klesá. Dle dat ÚZISu bylo v roce 2010 v systému zdravotní péče 303 lékařů odbornosti psychiatrie jako nositelů výkonů psychoterapie, přičemž v roce 2020 jich bylo pouze 270. Nemožnost získat osvědčení pro výkon systematické psychoterapie v systému zdravotního pojištění neumožňuje ani generační obměnu lékařů vykonávajících tuto péči.

Předkládaný návrh má za cíl postavit dřívější vzdělání v oblasti psychoterapie, takzvané získání funkční specializace a absolvování certifikovaného kurzu v systematické psychoterapii a s ním související získané kompetence, na roveň vzdělání získanému v nově vzniklém nástavbovém oboru lékařská psychoterapie a stanoví podmínky pro přiznání zvláštní specializované způsobilosti v tomto nástavbovém oboru pro absolventy dřívějšího vzdělávání.

Druhý návrh, který je pod číslem 8225, reflektuje a zaobírá se aprobačními zkouškami. Tento pozměňovací návrh je předkládán s ohledem na nevyhovující personální situaci především u regionálních poskytovatelů zdravotních služeb, kteří jsou závislí na zdravotnických pracovnících ze třetích zemí. Tito zdravotničtí pracovníci často žijí v ČR již mnoho let se svými rodinami a ovládají jazyk. V některých pro české občany neatraktivních regionech je zdravotní péče zajištěna pouze díky nim. V tomto kontextu by jim mělo být umožněno více možností podat žádost o uznání odborné způsobilosti, a tedy i pokusů o složení velmi náročných aprobačních zkoušek, na které se dlouhodobě připravují.

Předkládaný návrh je vyvážený, protože nejen zvyšuje počet možností podat žádost o uznání odborné způsobilosti a o vykonání aprobační zkoušky o jedno, ale také zpřísňuje podmínky pro výkon praktické části aprobační zkoušky v akreditovaném zařízení. To je vše. Děkuji za vyslechnutí.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. To byla poslední přihláška do obecné rozpravy. Nikoho nevidím hlásit se z místa, tudíž obecnou rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Není zájem, takže budeme pokračovat dál.

Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. První v podrobné rozpravě vystoupí paní poslankyně Karla Maříková, připraví se pan poslanec David Štolpa. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu, který je v systému načten jako sněmovní dokument 8210, a jeho součástí je také písemné odůvodnění.

Pozměňovací návrh řeší situaci léčby příčin neplodnosti párů. Zdravé ženy podstupují in vitro fertilizaci při diagnostikované poruše spermiogeneze partnera, aniž by partner byl diagnostikován v rozsahu mezinárodních doporučení Evropské urologické asociace, což je běžný postup ve vyspělých zemích. Výskyt varikokély mezi muži s primární neplodností se odhaduje na 35 až 44 %, zatímco mezi muži se sekundární neplodností na 45 až 81 %. Podle údajů ÚZISu i zkušeností pracovišť je po technikách asistované reprodukce o 100 % vyšší výskyt spontánních potratů a o 600 % vyšší výskyt extrauterinních gravidit. Přitom u nejčastější příčiny mužské neplodnosti - varikokély - je při správné léčbě procento spontánních gravidit vyšší než procento gravidit po technikách asistované reprodukce. Návrh se nijak nedotýká podmínek poskytování asistované reprodukce u samoplátců upravených v zákoně o specifických zdravotních službách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec David Štolpa, připraví se pan poslanec Adam Vojtěch. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu, který je evidován v systému pod číslem 8112, za dnes nepřítomnou kolegyni Andreu Brzobohatou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Adam Vojtěch, připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adam Vojtěch: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, přihlašuji se k pozměňovacím návrhům. První pozměňovací návrh je v systému pod číslem 8202, týkající se pacientských organizací, a druhý pozměňovací návrh je v systému pod číslem 8203, týkající se dohod o nejvyšší ceně. Odkazuji v tomto směru na odůvodnění, které jsem přednesl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Věra Adámková, připraví se pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, pane předsedající. Přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu 8205, který jsem podrobně odůvodnila v předchozí rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Válek, připraví se pan poslanec Žáček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Přihlašuji se tímto k pozměňovacím návrhům číslo 8221, 8220 a 8219, které jsem předtím podrobně zdůvodnil v rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Pavel Žáček, připraví se pan poslanec Petr Třešňák. Prosím.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Přihlašuji se k osvojenému sněmovnímu dokumentu, původně Marka Bendy, 8206. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Petr Třešňák, připraví se pan poslanec Daniel Pawlas. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který jsem načetl pod číslem 8198.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Daniel Pawlas, připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Prosím.

 

Poslanec Daniel Pawlas: Já se přihlašuji ke svým pozměňovacím návrhům pod čísly 8207 a 8209, které se týkají úhrad inkontinenčních pomůcek a náplastí pro léčebné účely. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně Olga Richterová vystoupí v podrobné rozpravě a připraví se pan poslanec David Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 8215 týkajícímu se porodních asistentek - zdůrazňuji, vysokoškolsky vzdělaných porodních asistentek. A potom druhý pozměňovací návrh číslo 8216, ten se týká těch pacientských organizací. A já jenom zdůrazním: jde o to, aby mohl pacienty zastupovat každý, koho skuteční lidé pověří. A co se týče toho zmíněného NAUTISu, ten je v seznamu pacientských organizací vedeném Ministerstvem zdravotnictví. A co se týče celé té věci okolo pacientských organizací, v tom pozměňovacím návrhu jde čistě o rozšíření, aby mohly být pacientskými organizacemi s plnou funkčností zapsané ústavy i obecně prospěšné společnosti, ne pouze spolky. Děkuji za zvážení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec David Kasal, připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já se hlásím ke svým dvěma pozměňovacím návrhům pod sněmovním dokumentem 8204 a 8225, které jsem zdůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: A poslední v podrobné rozpravě pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 8218. Odkazuji na písemné zdůvodnění, protože je to poměrně složitá odborná problematika. Jenom krátce: jedná se o úpravu ustanovení, která se týkají úhrady léčivých přípravků a problematiky dohody o nejvyšší ceně. Já jsem to poměrně podrobně představoval na výboru a budeme tam o tom zcela jistě ještě diskutovat.

A jenom si ještě neodpustím jedno povzdechnutí. Prostřednictvím výboru pro zdravotnictví jsem dal souhrn dotazů směrem k Ministerstvu zdravotnictví, a to už zhruba před třemi týdny, urgoval jsem tyto odpovědi a bohužel, odpovědí z Ministerstva zdravotnictví jsem se doposud nedočkal. Mrzí mě to, protože to byly poměrně důležité dotazy našich expertů k některým ustanovením, a chtěl bych požádat pana ministra, jestli by mohlo dojít k nápravě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já děkuji a končím podrobnou rozpravu. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Není zájem.

 

Jelikož tady nejsou žádné návrhy na vrácení nebo na zkrácení lhůt, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji paní zpravodajce, děkuji panu ministrovi.

Dalším bodem, který budeme projednávat, je

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.