Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

344.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1116/ - třetí čtení

Místo u stolku zpravodajů již zaujala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a zpravodajka garančního výboru, kterým je výbor pro sociální politiku, paní poslankyně Jana Pastuchová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 1116/2, který byl doručen 24. března tohoto roku. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 1116/3. Ptám se paní navrhovatelky, zda má zájem o vystoupení před třetím čtením, před rozpravou? Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve zkratce: Tato novela zákona o státní sociální podpoře obsahuje úpravu přídavků na dítě, konkrétně valorizaci částek o 26 %, na tom je shoda, dlouhé roky se částky nevalorizovaly, a potom také zvýšení násobku životního minima pro nárok na přídavek z 2,7 na 3,4. Jedná se o dlouhodobě očekávanou pomoc rodinám, které se snaží, pracují, ale stejně jsou chudé, respektive nízkopříjmové. Je to i jeden z velmi efektivních nástrojů, jak bojovat s krizí. Přistoupila k tomu celá řada našich sousedních zemí a nám to bylo i doporučeno všemi experty na sociální politiku, dokonce i experty z vládního NERVu.

Dnešní situace v přídavku na dítě je opravdu tristní. To, že má nárok na podporu jen jedno dítě z deseti, je špatně. Z přídavku na dítě se stala chudinská dávka a argument, že na tom jsou nyní rodiny dobře, proto nemají přídavky na dítě, ale vlivem krize se opět ekonomická situace zhorší a tyto rodiny se do současného nastavení vejdou, to mi přijde jako šílený argument. Současně aktuální nastavení znamená, že matka samoživitelka, která má příjem 15 000, zdůrazňuji to v tuto chvíli z hlediska státní sociální podpory, je takzvaně za vodou a nárok na přídavek nemá. Další příklad: Pokud oba rodiče pracují, mají minimální mzdu, tak opět podle současného nastavení nárok na přídavek na dítě nemají. Já se domnívám, že to není dobrá podpora státu pracujícím rodinám s dětmi, a proto navrhuji - je to vládní návrh - aby se okruh rodin s nárokem na přídavek na dítě podstatně rozšířil.

Ještě jednou připomínám, že je skutečně důležité, aby pracující rodiny s dětmi, které jsou chudé, aby měly nárok na přídavek na dítě. Pokud si máme zopakovat některá čísla, tak podle současného vládního návrhu bude mít nově nárok na dítě, to znamená při koeficientu 3,4 jeden dospělý a jedno dítě ve věku pěti let, pokud nepřesáhne příjem 18 700 - asi se shodneme, že 18 700 není žádná hitparáda. Dva dospělí, jedno dítě ve věku pěti let budou mít nárok na přídavek na dítě, pokud nepřesáhnou příjem 29 600.

Takže se domnívám, že to je velmi dobrý krok, který pomáhá pracujícím rodinám, které mají přesto nízké příjmy. Je to správná sociální politika, je to také dobré protikrizové opatření, protože cílí na podporu (rodin) s dětmi a ty finanční prostředky jdou okamžitě do spotřeby. Proto vás žádám o podporu tohoto vládního návrhu zákona. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášena paní poslankyně Richterová. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, jde o tisk, ke kterému je několik různých pozměňovacích návrhů. My za pirátský klub jsme pro, podpoříme i řadu z těchto návrhů. Je to tisk, kde je právě poměrně značná míra odborné shody, což nám přijde velice dobré. A co je asi dobré zvýraznit, že je k tomu přiložen jeden malý pozměňovací návrh týkající se místní příslušnosti úřadů práce. Byl schválen, byl podpořen na výboru a je to úprava, aby místní příslušnost krajských poboček úřadů práce byla možná, příslušná i pro žádání o všechny dávky státní sociální podpory.

Dovolím si jenom velice stručně tady dát příklad, o co jde. Jde o to, aby třeba mladí dospělí po ukončení svého pobytu v dětském domově anebo po využití pobytové sociální služby Dům na půl cesty nemuseli o nějakou podporu, což je v tomto případě zejména příspěvek na bydlení, žádat tam, kde mají hlášený trvalý pobyt, ale tam, kde se skutečně zdržují. Domy na půli cesty jsou takové napůl azylové domy pro mladé lidi opouštějící třeba dětské domovy. Většinou potom přicházejí do bytu právě s pomocí příspěvku na bydlení. Aby to neměli komplikované, tak tady toto upraví, aby nemuseli jezdit tam, kde mají hlášen trvalý pobyt, což často bývá velice daleko.

Druhý příklad, komu pomůže tato administrativní změna, například týrané ženy s dětmi po odchodu z domova, nebo po ukončení pobytové služby v azylovém domě pro matky s dětmi, když chtějí změnit - zcela logicky, protože prostě nechtějí mít svůj pobyt v kraji, kde docházelo bohužel k domácímu násilí - tak si chtějí změnit pobyt a najít si v jiném kraji zaměstnání, tak by s tím zase měly komplikace. Musely by jezdit dál do místa, kde mají hlášen trvalý pobyt, zatímco takto, pokud projde tato změna, tak se budou moci na úřadě práce zaevidovat kdekoli po České republice pro dávky státní sociální podpory - tedy rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení.

To jenom takto velice stručně, co zjednoduší lidem život a vlastně ničemu to neublíží. A jak už jsem zmínila, u naprosté většiny pozměňovacích návrhů budeme pro. A zdůrazňuji potřebnost odborného dialogu takto i nad dalšími návrhy zákonů. Děkuji za pozornost a za případnou podporu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Šafránková.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vás požádat o podporu pozměňovacích návrhů, které předkládám za hnutí SPD. Jednak chceme tento přídavek navýšit o 200 Kč měsíčně těm rodičům, kteří pracují, podnikají, starají se o děti do čtyř let věku v rámci rodičovské péče, anebo se rekvalifikují v době hledání nového zaměstnání. Je to jedna z cest, jak v dnešní krizové době podpořit naše slušné a pracující občany. Za druhé navrhujeme zkrátit období, za které se posuzuje příjem žadatele o přídavek na dítě, ze tří měsíců na jeden měsíc. Toto opatření by pomohlo zejména rodinám, které se ocitly ve složité existenční situaci z důvodu náhlého propadu příjmů a v důsledku neschopnosti splácet své povinné závazky a nedostatku finančních rezerv na delší časové období jim reálně hrozí pád do dluhových a exekučních pastí. Zároveň bych chtěla říct, že náš poslanecký klub SPD prosazuje a podporuje navýšení hranice příjmů, které zakládá nárok na tento přídavek. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Jan Bauer, připraví se paní poslankyně Gajdůšková.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych před finálním hlasováním zopakoval názor Občanské demokratické strany a požádal vás o podporu návrhu, který na jedné straně zachovává vládní předlohu, když akceptuje navržené zvýšení přídavků na děti, ale současně vypouští tu část návrhu, která rozšiřuje tu cílovou skupinu. Konkrétně se vypouští návrh zvýšit hranici rozhodného příjmu ze současného 2,7násobku na 3,4násobek životního minima rodiny.

Dlouhodobě vnímáme úpravu přídavků na děti jako nekoncepční, s tím už jsem vystoupil několikrát, a přál bych si, abychom měli více času na hlubší diskuzi o jeho nastavení, a to i v souvislosti s dalšími opatřeními na podporu rodin s dětmi, o kterých tady tak velmi často hovoříme. Nakonec tuto nekoncepčnost připouští i samotná vláda, pokud se začtete do důvodové zprávy, protože v důvodové zprávě k předloženému návrhu zákona konstatuje, že přídavek na děti získal charakter chudinské dávky. Sporný charakter této dávky předložený vládní návrh pochopitelně vůbec neřeší. Pokud by měl být přídavek na děti skutečným vyjádřením solidarity společnosti vůči rodinám s dětmi, museli bychom zvážit mnohem důkladnější změny v jeho nastavení. Tady chci říci, že inspirací mohou být právní úpravy ohledně dávek třeba v okolních zemích, například v Německu je přídavek na dítě plošnou dávkou bez rozdílu, jaké příjmy dostáváte.

Za obzvlášť nepřesvědčivou považuji argumentaci vlády v důvodové zprávě, podle které se navýšení části přídavků na děti a rozšíření cílové skupiny, a tady mohu konstatovat z té důvodové zprávy, "sníží kritizované přesvědčení laické veřejnosti o tom, že stát pracující rodiny s dětmi nepodporuje, protože podpora rodin s dětmi v rámci daňových předpisů není veřejností příliš vnímána". Takto je to tam napsáno. Myslím si, že vláda by měla především zohledňovat faktickou prospěšnost přijímaných opatření místo toho, aby spekulovala, zda jsou, či nejsou veřejností dostatečně vnímána a jestli přinášejí dostatečné politické body.

Nicméně navzdory tomu všemu moc dobře vím, do jak obtížné situace se dostávají nízkopříjmové rodiny v důsledku probíhající pandemie COVID-19, a proto návrh vlády zvýšit část přídavků na děti akceptujeme a podpoříme, to už jsem řekl na začátku. Nahodilé rozšíření cílové skupiny ale navrhujeme vypustit. Podle nás je tento návrh nadbytečný a není ani dostatečně odůvodnění vzhledem k tomu, že současná hranice příjmů ve výši 2,7násobku životního minima rodiny platí teprve, a tady zdůrazňuji ten termín, od 1. ledna 2018. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Slovo předávám paní poslankyni Gajdůškové, připraví se paní poslankyně Aulická.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, paní ministryně, paní poslankyně, páni poslanci, začnu trošku obecně. Stát nemá mluvit do každodenního života občanů, ale stát má povinnost, a proto si ho lidé z obecních daní platí, aby vytvořil podmínky pro to, aby lidé mohli žít tak, jak chtějí. Hlídat plnění tohoto principu je podle mě jako sociální demokratky i prvořadou úlohou parlamentu. To platí pro vše, co schvalujeme a co projednáváme, a za mě to platí dvojnásob u všeho, co se týká dětí a rodinné politiky, co se týká osob se zdravotním pojištěním, co se týká seniorů.

Když se vrátím k dětem, tak lidé mají mít tolik dětí, kolik si jich přejí. A co jim v tom brání? Existují na to analýzy. Existují na to vědecké studie, a to v České republice i jinde. Rodiny a ženy zvláště, zvláště středo- a vysokoškolačky, velmi citlivě reagují při rozhodování o tom, kolik budou mít dětí, na podmínky, které společnost pro rodiny s dětmi vytváří. Je to v prvé řadě možnost sladění pracovního a rodinného života, péče o dítě a kariéry. O tom dneska ještě bude řeč, až přijde na pořad jednání, návrh o dětských skupinách, respektive jeslích. Za druhé reagují velmi citlivě na to, jak stát podporuje rodinu s dětmi, tedy i na tu materiální podporu. Tam paní profesorka Rychtaříková z Univerzity Karlovy dělala dlouhodobou studii a vědecky prokázala, že právě středo- a vysokoškolačky velmi citlivě reagují i na to, jak třeba jsou vysoké přídavky na děti.

Proto se jako sociální demokracie snažíme dlouhodobě zlepšit podmínky pro rodiny s dětmi, a to nejenom zvyšováním přídavků, ošetřovného, podporou mateřských škol, vytvářením podmínek pro dostupnost péče o ty nejmenší děti, ale i robustním systémem podpory prorodinné politiky, například na krajích, kde pracuje síť krajských koordinátorek prorodinné politiky. Prostřednictvím této koordinace jsou podporovány aktivity podporující rodiny s dětmi, ale zásadní je nastavení prorodinné politiky ze strany státu. Přídavky na děti by podle mě měly být na dítě, bývaly plošné v devadesátých letech, ale pan ministr Vodička, tehdy za ODS, tento princip překlopil, tento princip plošnosti podpory dětí byl zrušen a byl zaveden adresný systém. Vypadalo to docela pěkně, problém byl v tom, že tento krok adresnosti vyvolal velkou potřebu narůstání administrativy ve vztahu i třeba k tomu poskytování rodinných přídavků, vyvolal velké náklady na administrativu tohoto systému. A postupně, jak už zde bylo řečeno, se z přídavku na dítě stala chudinská dávka. To opravdu není dobře.

Proto budu hlasovat pro vládní verzi a nemohu podpořit pozměňovací návrh kolegyň Pastuchové a Aulické, jakkoliv si obou dam velmi vážím, na snížení koeficientu životního minima na 3,0 životního minima, který stanovuje limit pro přiznání nároku. Vládní návrh, ten, který máme předložen jako tisk, navrhuje tento limit na 3,4násobku životního minima. To znamená, že na přídavek dosáhne více rodin, zejména těch, kteří mají běžné příjmy.

Podpořím také návrh změny místní příslušnosti krajských poboček Úřadu práce z místa trvalého pobytu na místo bydlení oprávněné osoby. My jsme si vlastně ještě minulý nebo předminulý týden zažívali, že lidé v podstatě nemohli ty věci řešit, protože velká část lidí dneska má trvalý pobyt jinde, než fakticky bydlí. To by bylo zase na dlouhou debatu, ale prostě to tak je. Proto se domnívám, že i tento návrh, jakkoliv možná způsobí trošku problémy úřadům práce, je v této chvíli správně. Ministerstvo práce k němu původně dalo neutrální stanovisko, já se ale domnívám, že pro to lze hlasovat, a znovu se přimlouvám za to, abychom se drželi vládní podoby v koeficientech, které jsou tam stanoveny, protože naše děti si to opravdu, opravdu zaslouží. Potřebujeme je, je to největší bohatství, které máme. Děkuji vám za podporu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S přednostním právem se mi v této rozpravě hlásila paní zpravodajka. Ještě chviličku musí počkat paní poslankyně Aulická.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Já, vaším prostřednictvím, k paní poslankyni Gajdůškové: není to návrh kolegyně Pastuchové a Aulické, ale Pastuchové a Dražilové. Jenom pro upřesnění.

Já bych si dovolila jako zpravodajka tohoto výboru přednést legislativně technickou úpravu, mám to v usnesení výboru pro sociální politiku.

Legislativně technická úprava zní: Za dosavadní text pozměňovacího návrhu poslance Juchelky označeného v souhrnu pozměňovacích návrhů písmenem g) se vkládají následující body:

1. V § 54 odstavce 2 větě první se slova "a v § 62 odst. 5" zrušují.

2. V § 63a odstavce 1 větě třetí se text "6 a odstavec 7" nahrazuje textem "5 a odstavec 6".

3. V § 63a odstavec 2 větě druhé se číslo "6" nahrazuje číslem "5".

4. V § 69 odstavce 1 písmeno d) se číslo "6" nahrazuje číslem "5". Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji. Teď je přihlášena do rozpravy paní poslankyně Aulická.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je vidět, že s kolegyní Pastuchovou jsme slavné, ale asi u jiného bodu. Já jsem si nemohla odpustit říct prostě tuto záležitost.

Ale teď k věci, kterou projednáváme. Já bych před samotným hlasováním ještě měla opravdu pro nás podstatné otázky přímo na paní ministryni Maláčovou. Mně je i líto, že je tady vlastně sama, protože se to určitě nebude týkat jenom samotné paní ministryně, ale měl by to být vlastně pohled téměř celé vlády na to, co bych chtěla zodpovědět právě před tím, než budeme hlasovat.

Nám se při tomto návrhu sešlo několik pozměňovacích návrhů, které hovoří víceméně různá pojetí a různá přepracování vládního návrhu. Na druhou stranu, nejsou vlastně ani úplně špatné, některé nám hovoří z duše a s některými bychom potřebovali právě říci to, jaký na to samotná vláda, respektive možná teď už jenom paní ministryně Maláčová, má pohled. Jedná se nám především o pozměňovací návrh pana kolegy Juchelky, který hovoří o možnosti dočerpání celého rodičovského příspěvku na dítě, pokud se narodí další dítě a na první dítě nebyla možnost dočerpat rodičovský příspěvek ve výši dnes 300 000 korun. Já se ptám, jestli by nám paní ministryně Maláčová dnes neřekla: stále se bavíme o tom, že tato částka 300 000 korun je náhrada za ušlou mzdu v době, kdy se staráme o své dítě, anebo je to dávka k dítěti, respektive na dítě, protože to má i další navazující návaznosti i v dalších projednáváních a v dalších návrzích? My jsme to vždy považovali právě za náhradu ušlé mzdy v době, kdy se staráte o dítě, ale rodičovský příspěvek za několik let doznal mnoho faktických změn, ale mnoho opravdu velkých, a pro nás je teď tedy důležité, aby bylo řečeno ze strany vlády, jaké pojetí tento rodičovský příspěvek vlastně dnes má.

Další věc, kdy bych chtěla požádat, a to možná i pana kolegu Čižinského, protože i my jsme říkali při našem vystoupení, že by se nám líbilo, kdybychom šli cestou daňových úlev, které jsou vlastně ve dvou variantách navrženy, ale dopady ve státním rozpočtu nebo obecně nejsou v pozměňovacím návrhu vyčísleny, ale myslím si, že i tento pozměňovací návrh KSČM bude podporovat. A také bychom se chtěli zeptat na pozměňovací návrh paní kolegyň Dražilové a Pastuchové, jestli by nám paní ministryně práce nemohla jenom říci - ona to určitě má - ta částka celkového příspěvku nebo té mzdy v rodině, co by znamenal koeficient 3. Takže za nás určitě budeme podporovat pojetí navýšení o 26 %, ale jsou zde pro nás důležité ještě informace, které bychom před samotným hlasováním chtěli vědět. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. S přednostním i bez přednostního pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já si dovolím jenom pár vět tady k tomuto sněmovnímu tisku, který z pohledu rodičů, rodin v České republice je velmi důležitý. Protože tady se na podzim hodně skloňovala problematika seniorů, mimořádného rouškovného, ale my jsme tehdy jako KDU-ČSL upozorňovali, že tím, kdo je dlouhodobě na tom z hlediska ekonomické podpory nejhůře a kdo je nejvíce ohroženou skupinou, jsou rodiče, rodiny, především rodiny, které mají dvě a více dětí, mají hypotéku, a rodiče samoživitelky, samoživitelé. To jsou nejohroženější skupiny. Když se přepočte čistý příjem na hlavu v těchto domácnostech, tak je tento příjem nižší, než je průměrný důchod v České republice.

My jsme se dlouhodobě snažili podporovat rodiny především cestou zvyšování slev pro pracující rodiče. Podařilo se to v minulém volebním období, kde celkově podpora ročně narostla o více než 5,5 miliardy korun, které zůstávají v rodinách pracujících rodičů. Podařil se také velký kus práce v tom udělat v loňském roce v prosinci, když tady byl daňový balíček - za to chci poděkovat, že se podařilo odstropovat ten nesmyslný strop, který tam byl dán na těch 60 040, kdy nad tuto částku, i když ten rodič pracoval, měl čtyři, pět a více dětí, tak už nemohl jít do bonusu a čerpat nad tento strop. I to se podařilo odblokovat, je to zase velký posun, je to zhruba miliarda korun, která zůstane opět v domácnostech u rodin, u pracujících rodičů, samoživitelek, samoživitelů. Takže to je velký posun, za to chci také poděkovat.

Také jsme volali po nějaké té nápravě toho, aby teď, v té těžké covidové době, kdy nám velmi rychle roste inflace, pro mnoho rodin, rodičů také stoupají náklady, například nákupy ochranných pomůcek, rostou jim náklady třeba i na datové připojení v rámci distanční výuky, prostě objektivně teď ty náklady jsou pro ty rodiče, rodiny vyšší, i tím, že třeba musí nakupovat přes e-shopy, platit zásilkovné, poštovné u výrobků a tak dále.

Takže my vítáme to, že se hledá nástroj, jak ekonomicky podpořit rodiče, rodiny. Musím říct, že trošku se ale lišíme v pohledu, co by byl ten optimální nástroj. Já bych si uměl představit jít ještě více spíše cestou zvyšování slev pro pracující rodiče, jít například více i do těch bonusových částí. To si myslím, že by bylo samozřejmě velmi efektivní. Na druhou stranu chápu i situaci, kdy u této formy podpory mnoho lidí řeší ty rodiče, jestli tedy jsou dostatečně aktivní, hledají si práci, nepracují, pracují a podobně. Na druhou stranu vždycky na ty finanční prostředky máme také nahlížet z pohledu toho, že míří k dětem, mají ty peníze sloužit na podporu dětí, na to, aby dostaly kvalitní zázemí v rodině, aby dostaly kvalitní vzdělání, kvalitní aktivity i mimovzdělávací a tak dále. Takže i když bychom volili třeba trošku jiný nástroj, více tu kombinaci daňových slev, daňových bonusů, tak KDU-ČSL tento tisk určitě podporuje. Vnímáme ho, že je důležitý v této době. U některých parametrů bychom mohli vést debatu, ale rozhodně už je třeba něco udělat, nemůžeme dále čekat, protože pro mnoho z těch rodin ta situace je dneska extrémně kritická.

Myslím, že bychom se třeba také měli bavit do budoucna, měla by k tomu dát vláda data, jak jsou na tom dneska mladé rodiny z hlediska třeba schopnosti splácet hypotéky a tak dále, bavit se o tom, abychom jim dokázali také pomoci udržet to základní, střechu nad hlavou, aby ty závazky, které oni si dali před covidovou dobou, tak prostě covidová doba přepisuje plány i všechna možná rizika, která jsme do té doby mohli zohledňovat, do úplně jiného světla. Takže poprosím třeba, kdyby paní ministryně sledovala tuto optiku, to znamená riziko ohrožení ztráty bydlení pro rodiny, pro mladé rodiny, protože tady opravdu to riziko je poměrně velké. I já ve svém okolí cítím mezi mými vrstevníky nebo lehce mladšími, kteří mají jedno, dvě děti, vrhli se také do vlastního bydlení, mají hypotéku a dneska jsou opravdu na tom velmi kriticky z hlediska toho, jestli o bydlení nepřijdou.

A ještě bych chtěl upozornit v závěru na jednu věc a prosím také paní ministryni, kdyby to mohla vnímat, drží si tak paní ministryně hlavu rukama, a to je problematika vdov - vdovců za poslední rok. Spousta mladých rodičů se stalo vdovami nebo vdovci v návaznosti na covidovou situaci a bylo by dobré se podívat i na způsob nastavení dnešních parametrů u vdovských a vdoveckých důchodů. Myslím, že tady bychom také měli do budoucna udělat určitý posun. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jedna faktická poznámka, pan poslanec Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, budu jenom velmi stručný, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě, u přídavku na dítě podporujeme všichni tady toto navýšení, je to prorodinné opatření. Co se týče filozofie dávky, tak jak tady naznačila má ctěná kolegyně, paní poslankyně Aulická, tak je skutečné, že to je příspěvek pro rodiče. Já v tuto chvíli tu filozofii dávky měním na příspěvek na dítě. Je to prorodinné, řekl bych proporodní opatření právě z toho důvodu, že máme čím dál tím více se zvyšující věk rodiček u nás, které už nestihnou druhé dítě z několika důvodů. Jedním z nich je třeba to dočerpání rodičovského příspěvku, které jednoduše nestihnou, i přestože si to můžou nastavit několikrát během toho svého rodičáku. Ten věk se zvyšuje, víme, že porodnost nám klesá jako v celé Evropě, nedosahujeme vůbec nějakým způsobem skrze tuto porodnost regenerace demografie a demografická čísla jsou v tom neúprosná.

A úplně na konec bych rád zmínil, že u vícerčat máme taky filozofii toho rodičáku jinou. Tam máme třeba rozdíl dejme tomu u těch dětí jako schodečky 11 měsíců, 10 měsíců možná, pokud se to podaří, 12, 13 měsíců, mezi nimi a ta starost o vícerčata, třeba o dvojčata, je úplně stejná jako právě třeba o tyto malé sourozence. Proto jako proporodní, prorodinné opatření navrhuji doplacení tohoto rodičovského příspěvku. Děkuji moc.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Faktická poznámka, paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Určitě jsem pro, abychom podporovali rodiny i ekonomicky, a je to určitě důležitý faktor toho, jak se lidé pak rozhodují mít děti, nebo je to jeden z faktorů. Ale já jsem přesvědčená, že kromě ekonomické podpory, která je velmi důležitá, protože paradoxně my se tady bavíme o něčem, co bude mít vlastně z dlouhodobého hlediska dopady i na důchodový systém a jeho udržitelnost. A má pravdu můj pan předřečník, že my opravdu nemáme v tuto chvíli v České republice, ale i ve většině evropských zemí ani čistou reprodukci vzhledem k počtu dětí na jednu ženu. Ale myslím si také, že je velmi důležité se zaměřit - a i to říkám po konzultaci třeba s našimi německými kolegy - nejenom na ekonomickou podporu, ale i na to, co nás čeká v tom dalším bodě, to znamená na vytváření podmínek, vlastně služeb pro rodiny tak, aby opravdu byly v různých variantách, aby ty služby byly v takové formě, aby rodinám umožňovaly slaďování pracovního a osobního života. A věřím, že dneska si to uvědomujeme nejenom v tomto bodu, ale budeme takto k tomu přistupovat i v tom bodě, který bude projednáván na dalším místě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a reagovat faktickou poznámkou bude opět pan poslanec Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Ano, já děkuji, navážu na svou předřečnici. Samozřejmě, my se ale v tuto chvíli bavíme o financích, o státní sociální podpoře. Nicméně úplně podtrhávám to, co řekla paní kolegyně Langšádlová, vaším prostřednictvím. Samozřejmě to můžeme doplnit o celou další šíři nějaké prorodinné politiky, třeba včetně prevence. A já tady pokaždé, když jsem u tohoto pultíku, říkám, že podpora z Ministerstva práce a sociálních věcí z hlediska prevence rodiny je nedostatečná. Je tam pouze 150 milionů na celý rok, v tom je zahrnuta i dokonce soutěž Obec přátelská rodině a seniorům... (Ministryně práce mimo mikrofon.) Už není? Tak už není, byla. A de facto si toto rozdělují v průběhu celého roku organizace, které mají pečovat o naše rodinné vztahy, právě proto, aby se třeba rodina nerozpadávala. Ale úplně souhlasím.

My máme na výboru pro sociální politiku už podruhé zařazen bod work-life balance. Bohužel se nemůžeme dostat k nějakým datům, k nějakému výsledku, k tomu, jakým způsobem se k tomu přistupuje. Je to už několikaletá anabáze, můžeme říci. A já pevně věřím, že se do budoucna k tomu nějakým způsobem dostaneme, protože je to opravdu součástí prorodinné politiky, stejně jako ten můj pozměňovací návrh. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní ministryně si přeje vystoupit.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedo. Co se týká teď poznámky pana poslance Juchelky, tak to je popletené ze strany pana poslance, ale můžeme si to pak vysvětlit. Obě dvě soutěže - Obec přátelská rodině i Obec přátelská seniorům - mají svůj zvláštní rozpočet, ale souhlasím s tím, že i když se mi podařilo navýšit rozpočet na prevenci rodin o 50 %, tak jsou to stále nízké finanční prostředky, protože to, co investujeme do prevence rozpadu rodin, tak se nám několikanásobně vrátí. V tom se shodneme.

Co se týká dotazu paní poslankyně Aulické Jírovcové, tak upozorňuji na to, že rodičovský příspěvek je stále svojí funkčností náhrada příjmu, koneckonců se denní vyměřovací základ odvíjí od předchozího příjmu. Na to je potřeba myslet a z tohoto důvodu pozměňovací návrh pana poslance Juchelky na dočerpání rodičovského příspěvku nedává smysl, respektive prolamuje tu úpravu a mění filozofii rodičovského příspěvku, která nás pravděpodobně bude čekat u work-life balance směrnice, kterou zase pro změnu zmiňoval pan poslanec Juchelka. A zároveň by to v podstatě změnilo dočerpání rodičovského příspěvku, nárokové hranice u všech dávek, protože by ta částka, která by byla k dočerpání, kompletně rozhodila nárok těchto rodin na různé podpory z celého systému státní sociální podpory. Takže z tohoto důvodu dáváme nesouhlasné stanovisko, protože rodičovský příspěvek je stále náhrada příjmů.

Co se týká hranic u pozměňovacího návrhu poslankyň Pastuchové a Dražilové, kdy se snižuje koeficient na 3,0, tak kromě toho, že to je řekněme protinávrh k vládní verzi, který považuji za špatnou zprávu pro pracující rodiny s dětmi, tak ty příjmové hranice jsou u jednoho dospělého a jednoho dítěte ve věku pěti let 16 500. To znamená, kdyby - a na sociálním výboru to takto bylo - prošel pozměňovací návrh hnutí ANO na koeficient 3,0, tak samoživitelka s dítětem ve věku pěti let by neměla nárok na přídavek na dítě, pokud by měla více než 16 500 měsíčně. To jsou velmi nízké částky. Dva dospělí a jedno dítě ve věku pěti let by neměli nárok na přídavek na dítě, pokud by měli 26 100. Pokud chcete slyšet: jeden dospělý, dvě děti ve věku například osm a šestnáct let, protože tam jsou ty částky vyšší, tak by neměli nárok na přídavek na dítě, pokud by měli více než 26 200 korun.

To znamená, že skutečně ten pozměňovací návrh hnutí ANO jde extrémně proti pracujícím rodinám s dětmi. Skutečně, jakmile pracujete a bude koeficient 3,0, tak ztrácíte nárok na přídavek na dítě. A já si myslím, že to je špatně, protože bychom měli právě pomáhat rodinám, které pracují, fungují, posílají děti do školy, snaží se dělat všechno správně, a přesto to nestačí. Skutečně si myslím, že správná sociální politika je podpora těch, kteří pracují, posílají děti do školy, a nikoliv na nich šetřit a říkat jim, že 16 500 - samoživitelka s pětiletým dítětem - je dostatek a podporu státu ve formě přídavku na dítě si nezaslouží. To si skutečně myslím, že bude velmi špatný signál v této velmi těžké době, kdy rodiny s dětmi jsou již rok zkoušeny, kdy jsme v podstatě bohužel na rok vypnuli školy a veškeré náklady pandemie přesunuli na pracující rodiny s dětmi. Myslím si, že to je velmi chybný signál. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Paní zpravodajka se hlásí. Stále jsme v rozpravě. Omlouvám se, je tady faktická poznámka - pan poslanec Juchelka. Tak ještě chvíli.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Ještě jenom v rychlosti doplním k tomu, co říkala o mém návrhu paní ministryně Maláčová. Já mám tento pozměňovací návrh tady tři roky v rámci státní sociální podpory a má - už před třemi lety - neutrální stanovisko vlády a doporučující stanovisko výboru pro sociální politiku. A také bych chtěl samozřejmě z hlediska výboru pro sociální politiku kvitovat a poděkovat, že mé další dva pozměňovací návrhy byly teď součástí pozměňováku výboru pro sociální politiku ohledně brigád a praktické výuky, kdy, tak jak říká paní ministryně, bychom měli podporovat ty aktivně pracující, tak de facto studenti, kteří budou součástí jakékoliv práce a budou vydělávat na brigádách, nebo učňové v praktické výuce, tak tyto jejich příjmy nebudou mým pozměňovacím návrhem započítávány do celkového příjmu rodiny, a já děkuji, že to bylo podpořeno.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Paní zpravodajka svoji přihlášku bere zpět. Mám tady faktickou poznámku - paní poslankyně Aulická.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedo. Už nechci dlouho zdržovat, každopádně bych jenom chtěla poděkovat paní ministryni za údaje, které vlastně jsme požadovali a které dnes teď řekla. A jenom bych chtěla konstatovat, že my tedy na základě toho podpoříme pozměňovací návrhy paní kolegyně Šafránkové, protože pak vlastně vypovídá to, co my dlouhodobě říkáme, že budeme podporovat to, aby ten přídavek byl především pro pracující lidi, protože tam vnímáme, že bohužel máme spoustu lidí, kteří opravdu pracují za malou mzdu, a tam je pomoc právě potřeba v těch rodinách. A zdržíme se u pana kolegy Chvojky z těch důvodů... Pardon. U pana kolegy... (Z pléna: Juchelky.) Juchelky, děkuji za nápovědu, právě na základě toho, co vlastně zdůvodnila paní ministryně. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě ve třetím čtení. Nikoho nevidím, tak tedy rozpravu končím a přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Paní zpravodajka už přešla k řečnickému pultu a já poprosím, aby nás seznámila s procedurou, přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním řekla stanovisko garančního výboru.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením výboru pro sociální politiku ze 74. schůze z 31. března 2021 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1116.

Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 1116/3 v následujícím pořadí, návrh na zamítnutí nebyl podán:

1. Návrhy legislativně technických úprav podle § 95 odst. 2 jednacího řádu.

Jako 2. pozměňovací návrhy pod písmeny A1 a A2.

Jako 3. A3 a A4.

Jako 4. A5.

Jako 5. B.

Jako 6. I. V případě schválení tohoto pozměňovacího návrhu by bylo nehlasovatelné písmeno C. Pokud ne, tak bychom hlasovali písmeno C.

Jako 8. D1.

Dále D2.

Dále E.

Jako 11. F.

12. G.

13. H1. Pokud by bylo schváleno, bylo by nehlasovatelné H2.

Jako další H2.

A následně hlasování o návrhu jako celku.

II. Zaujímá následující stanoviska k předloženým tiskům, která budu sdělovat během hlasování.

III. - což jsem již udělala v rozpravě - pověřuje zpravodajku výboru, aby v rámci třetího čtení návrhu zákona v Poslanecké sněmovně přednesla legislativně technické úpravy.

IV. Pověřuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny ve třetím čtení návrhu zákona přednesla stanovisko výboru.

A za V. Pověřuje předsedkyni výboru, aby předložila toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Slyšeli jsme proceduru, ptám se, zda má někdo nějaký protinávrh? (Gong.) Nikoho nevidím, ještě jednou svolám kolegy.

 

A nejprve tedy rozhodneme o proceduře.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro navrženou proceduru? Kdo je proti?

Hlasování číslo 235, přihlášeno je rovných 100 poslanců, pro 97, proti 1. Návrh byl přijat. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní bychom měli hlasovat o návrhu legislativně technických úprav, které jsem načetla v rozpravě.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko, předpokládám, bez výboru není. A za navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 236, přihlášeno 99, pro 99, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrhy A1 a A2. Tyto pozměňovací návrhy by u nezaopatřených dětí rozšířily období, kdy se nezapočítává příjem daného dítěte na období celého roku, nikoliv pouze na období letních prázdnin středních a základních škol. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 237, přihlášeno 98 poslanců, pro 92, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat A3 a A4. To znamená, že v rámci brigád a v rámci praktické výuky nebude studentům započítávána jejich výdělečná částka do příjmu rodiny tak, aby rodina nepřišla o přídavky na dítě. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 238, přihlášeno 99, pro 88, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat A5, odstranění, zastropování měsíčního daňového bonusu. Výbor doporučuje.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 239, přihlášeno je 99 poslanců, pro 99 poslanců, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh pod písmenem B paní poslankyně Richterové. Cílem pozměňovacího návrhu je, aby se místní příslušnost třídila v prvé řadě místem, kde oprávněná osoba na území České republiky bydlí, nebo nelze-li místo určit, tak tam, kde je přihlášena k trvalému pobytu. Výbor doporučuje.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 240, přihlášeno 99, pro 98, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh pana kolegy Bauera pod písmenem I, který vypouští návrh hranice rozhodného příjmu ze současných 2,7násobku na 3,4násobku životního minima rodiny. Výbor doporučuje.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 241, přihlášeno 98, pro 22, proti 21. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem C poslankyň Dražilové a Pastuchové, kde se mění koeficient na 3. Výbor doporučuje.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 242, přihlášeno je 99, pro 43, proti 3. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu D1 paní poslankyně Šafránkové, které má zkrácení doby rozhodného období z čtvrtletí na měsíc. Výbor nedoporučuje.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlasné.)

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 243, přihlášeno 99, pro 20, proti 27. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat D2, také kolegyně Šafránkové, navýšení částek přídavku v jednotlivých věkových skupinách o 200 korun. Výbor nepřijal žádné stanovisko.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Neutrální.)

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 244, přihlášeno 98, pro 55, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh pana poslance Chvojky pod písmenem E, změna účinnosti z 1. dubna 2021 na 1. července 2021. Výbor doporučuje.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 245, přihlášeno 99, pro 99, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh pod písmenem E pana poslance Výborného - zvýšení koeficientu o 0,7 za pátou a každou další osobu. Výbor nedoporučuje.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 246, přihlášeno 99, pro 47, proti 5. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh pod písmenem G pana poslance Juchelky, který navrhuje doplacení nevyčerpaného rodičovského příspěvku při narození dalšího dítěte. Výbor doporučuje.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Neutrální.)

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 247, přihlášeno 99, pro 60, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu H1 a to je pozměňovací návrh pana poslance Čižinského, navýšení daňového zvýhodnění na první, druhé, třetí a každé dítě o 15 %. Výbor pro sociální politiku nepřijal stanovisko.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Neutrální.)

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 248, přihlášeno 99, pro 37, proti nikdo. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat o návrhu H2, také pan poslanec Čižinský, rozšíření okruhu osob, navýšení daňové slevy na druhém, třetím a každém dítěti o 1 200, 2 400, 3 600. Výbor nepřijal stanovisko.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 249, přihlášeno 98, pro 41, proti 1. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a nyní bychom měli hlasovat o návrhu jako celku.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Přednesu návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna vyslovuje - (K mikrofonu přistupuje poslanec Kubíček.) K návrhu?

 

Poslanec Roman Kubíček: Já bych vás poprosil, pane předsedo, o pětiminutovou přestávku před závěrečným hlasováním na poradu klubu ANO.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Přerušuji jednání do 11.06.

 

(Jednání bylo přerušeno od 11.01 11.06 hodin.)

 

Je 11.06, ale já jsem byl v mezidobí požádán o prodloužení té přestávky ještě o 10 minut, takže přerušuji do 11.16.

 

(Jednání bylo přerušeno v 11.06 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.16 hodin.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Je 11.16, uplynul čas určený na přestávku k poradě klubu hnutí ANO 2011 a mně se o přestávce přihlásil pan poslanec Bauer a chtěl vznést námitku k hlasování.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedo, milé kolegyně a kolegové, já jsem se hlásil hned poté, co jsem viděl sjetinu, nicméně byla vyhlášena pauza, k tomu hlasování 249. Jedná se o hlasování pod písmenem H2. Hlasoval jsem pro, na sjetině mám křížek. Chtěl bych tímto zpochybnit hlasování.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Takže já přivolám kolegy z předsálí. Budeme hlasovat nejprve o námitce pana poslance v hlasování 249. H2, ano? Paní zpravodajko, můžete jenom zopakovat, co bylo v pozměňovacím...

 

Poslankyně Jana Pastuchová: H2 je pozměňovací návrh pana poslance Čižinského, rozšíření okruhu osob navýšení daňové slevy na druhém, třetím a každém dalším dítěti.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Takže tady bylo zpochybněno hlasování. (Poslankyně Pastuchová: Výbor bez stanoviska.)

 

Nejprve tedy o námitce. (Poslankyně Pastuchová: Ano, pardon.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, vyhovět námitce pana kolegy? Kdo je proti?

Hlasování 250, přihlášeno 99, pro 90, proti nikdo.

 

Námitce jsme vyhověli, a budeme tedy opakovat hlasování o pozměňovacím návrhu H2. Paní zpravodajka nám řekne, o co se jedná, ať víme. Můžete zopakovat, o čem hlasujeme?

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Ještě jednou, kdo neslyšel, o čem to je. H2, rozšíření okruhu osob, navýšení daňové slevy na druhém, třetím a každém dalším dítěti.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 251, přihlášeno 99, pro 56, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

V tuto chvíli máme hlasováno o všech pozměňovacích návrzích a já přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 1116, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 252, přihlášeno je 99, pro 83, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a končím třetí čtení tohoto tisku. Děkuji, paní zpravodajko, paní ministryně.

Otevírám bod 343, kterým je

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.