Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

381.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 1025/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala své místo paní ministryně práce a sociálních věcí, děkuji, a zpravodajka garančního výboru, kterým byl výbor pro sociální politiku, paní poslankyně Lenka Dražilová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 1025/7, který byl doručen 16. dubna 2021. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 1025/8. Ptám se paní navrhovatelky, zda má zájem o vystoupení. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jedná se o klíčový návrh, který dnes konečně snad schválíme ve třetím čtení, a já z toho mám velkou radost, a jsem ještě více ráda... (Vystupující se obrací na předsedu pro zjednání klidu v sále.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám rozumím, pane ministryně. Já vás ještě jednou důrazně žádám o klid. Je nás tady polovina, ale není to poznat na hluku. Vy, kteří diskutujete, běžte prosím ven.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Jsem ještě více ráda, že máme shodu na tom, jak má kurzarbeit vypadat, nejenom v rámci koalice, a tímto chci vyslovit podporu pro komplexní pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka, paní poslankyně Pastuchové a paní poslankyně Aulické, ale také zejména máme shodu v rámci tripartity. Je to opravdu detailně vydiskutovaný a tvrdě odpracovaný zákon a já všem, kteří se na tom podíleli, srdečně děkuji.

Ty hlavní principy, protože to je skutečně důležité, kurzarbeit spustí vláda po projednání s tripartitou a může určit regiony nebo sektory, ve kterých bude kurzarbeit spuštěn. Oproti původnímu vládnímu návrhu může vláda také stanovit ukazatele, podle kterých bude určen okruh zaměstnavatelů s nárokem na příspěvek.

V případě krize se kurzarbeit může poprvé spustit maximálně na šest měsíců, to není na šest měsíců, ale maximálně na šest měsíců, a pak jej může ještě opakovaně prodloužit, a to vždy maximálně o tři měsíce. Celkově může kurzarbeit běžet maximálně rok. To je skutečně velmi důležité, maximálně jeden rok. Když bude zaměstnavatel zasažen krizí podle parametrů stanovených ve vládním nařízení a v práci bude přidělovat práci jenom v rozsahu 20 až 80 %, opět to bude stanoveno ve vládním nařízení. Ten rozsah se bude počítat souhrnně, nikoli za jednotlivé zaměstnance. Pokud se případně zaměstnavatel dělí na části, třeba na provozovny, bude se míra nepřidělování práce počítat vždy jen u té konkrétní části. Zaměstnanec bude za dobu na překážkách dostávat minimálně 80procentní náhradu mzdy. V řadě případů tak půjde o vyšší náhradu mzdy, než jakou dnes ukládá zákoník práce. Dnes je to podle druhu překážky v práci 60 až 100 %. V krizi tak nejenom ochráníme pracovní místa, ale také nedojde u zaměstnanců k zásadnímu propadu příjmů, a to je důležité pro ochranu spotřeby v ekonomice. Tu vnímám opravdu jako jeden ze zásadních a klíčových přínosů tohoto společného návrhu.

Co se týká spolupráce firem a úřadů práce, zaměstnavatel zašle nejpozději do 20. dne následujícího měsíce přehled nákladů a poté, co úřad práce obdrží přehled, má osm dní na zaslání příspěvku. Skutečně je to důležité - pokud bude chtít zaměstnavatel peníze včas, může to poslat 2. a nejpozději 10. bude mít peníze od úřadu práce na účtě. Pokud tak pošle zaměstnavatel náklady třeba - a to už jsem právě zmiňovala - hned první týden v následujícím měsíci, dostane peníze velmi brzy. Pokud zašle náklady nebo přehled nákladů 20. v měsíci, bude to mít o osm dní později. Jenom připomínám, že u Antiviru se nám daří zaslat příspěvky v průměru šest dní po obdržení přehledu. V určitých krajích je to mnohem kratší doba, v Praze je to zhruba těch šest dní. A zaměstnavatel je bude moci rovnou využít na výplaty zaměstnanců i na platbu odvodů.

Tato úprava v oblasti cash-flow je opět pro mě naprosto klíčová, protože si myslím, že zaměstnavatelé by neměli v rámci kurzarbeitu mzdy předfinancovávat. To znamená, že pokud dáváme zaměstnancům 80 % náhradu mzdy, což je velmi velkorysé, tak pro zaměstnavatele je důležitá ta druhá část, a to aby nemuseli výplaty předfinancovávat. Zaměstnavatel dostane od státu 80 % nákladů, tedy náhrady mzdy a odvodů, a to maximálně do výše 1,5násobku průměrné mzdy.

Zaměstnavatelé, kteří budou do kurzarbeitu zařazeni, nebudou smět po zákonem stanovenou dobu vyplácet dividendy. To si myslím, že je také inovace, novum v české legislativě, a je to správné. Ten, kdo si myslí, že by kvůli hospodářské krizi musel propouštět, nemá vyplácet dividendy.

Po dohodě úřadu práce a zaměstnavatele se budou moci zaměstnanci zapojit do aktivit dalšího vzdělávání či rekvalifikací, opět klíčová věc, tak abychom se v těch klasických hospodářských krizích připravovali na změny, které souvisí s automatizací a robotizací, to znamená změny způsobené tím takzvaným průmyslem 4.0. Opravdu ten čas, kdy zaměstnanci jsou na překážkách, využít na další vzdělávání a rekvalifikaci.

Zaměstnance podpořené z kurzarbeitu také nebude možné ihned po skončení podpory vyhodit, budou chráněni polovinu doby, po kterou na ně byl pobírán příspěvek na kurzarbeit tak, aby si zaměstnance nenechával někdo jenom kvůli příspěvkům a potom jim po skončení krize ihned dal výpověď. V krizi totiž musíme pracovní místa chránit. Náklady na propouštění jsou obrovské jak pro stát, který pak má obrovské výdaje například s dávkami, tak pro zaměstnance, který musí na úřad práce a hledá si práci novou, tak pro zaměstnavatele, který investoval do zaučení, zaškolení a udržení zaměstnance. To znamená, je to opravdu výhodné pro všechny tři strany. A to si myslím, že je důležité i vzhledem k pozměňovacím návrhům, které byly předloženy. Cílem kurzarbeitu je udržení zaměstnanosti, nikoli vyhazovat lidi z práce, tak jak navrhuje paní poslankyně Pekarová Adamová. O tom kurzarbeit skutečně není.

Co se týká pozměňovacích návrhů zaměřených na zlepšení fungování úřadů práce a české správy, ty bych ráda podpořila. První je pozměňovací návrh pana poslance Nováka, který omezuje zbytečnou administrativu u přiznání podpory v nezaměstnanosti. Tato změna pomůže jak uchazečům o zaměstnání, tak úřadům práce, aby se mohly místo papírování soustředit na pomoc klientům.

Druhý pozměňovací návrh, který předložila paní poslankyně Aulická Jírovcová, opět omezuje zbytečné papírování, dostává nás do 21. století, posiluje digitalizaci, a to rozšířením digitální komunikace mezi úřady práce a Českou správou sociálního zabezpečení přes takzvanou B2B komunikaci.

Závěrem, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, společný pozměňovací návrh je výsledkem intenzivních jednání, a to jak na politické úrovni, tak na úrovni sociálního dialogu, a já vás tímto prosím o podporu tohoto zákona. Velmi děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Otevírám rozpravu a do té jako první je přihlášena paní poslankyně Pastuchová. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Jenom velmi krátce, protože vlastně celý zákon zde představila paní ministryně. Já bych chtěla v prvé řadě říct, že jsem moc ráda, že jsme se dnes dostali, myslím si po společné shodě, k tomu, že budeme hlasovat ve třetím čtení. Tento zákon - myslím si, že jsme našli shodu, která zpočátku, jak všichni víte, nebyla, ale myslím, že jsme opravdu na tom odpracovali všichni velký kus práce, každý jsme dokázali v něčem ustoupit a nakonec jsme se společně dohodli. Proběhlo asi pět konstruktivních jednání společně s tripartitou, jak řekla paní ministryně, a tím vznikl komplexní pozměňovací návrh pod písmenem C, který předkládám společně s kolegy Sklenákem a paní poslankyní Aulickou Jírovcovou.

Ještě jednou chci všem poděkovat za tuto práci a za sebe bych chtěla zdůraznit, že mám radost zejména ze dvou věcí, které se ve společném návrhu podařilo zachovat, a to je to, že zaměstnanci budou svoje peníze dostávat od zaměstnavatele, nikoli od úřadu práce, a že tyto peníze budou dostávat ve stejný den jako výplatu, v řádném výplatním termínu, takže nebude nijak ohrožena jejich platební schopnost a budou moci dál platit svoje hypotéky a další věci tak, jak byli zvyklí.

Za hnutí ANO podpoříme komplexní pozměňovací návrh, tak to je logické, a další dva pozměňovací návrhy, které zde zmínila i paní ministryně, a to je pozměňovací návrh pana kolegy Nováka a paní poslankyně Hany Aulické Jírovcové. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, a ještě než udělím slovo paní poslankyni Šafránkové, která nám sdělí stanovisko klubu SPD, faktická poznámka, pan poslanec Munzar. Tak to byl jenom nějaký omyl na hlasovacím zařízení, takže ruším. Takže paní poslankyně Šafránková, stanovisko klubu.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás krátce seznámila se stanoviskem našeho poslaneckého klubu SPD k zákonu o zaměstnanosti, typicky hezky česky řečeno takzvanému kurzarbeitu. Celého několikaměsíčního jednání o tomto návrhu jsme se účastnili a usilovali o to, aby v něm byly zohledněny naše požadavky, které směřovaly hlavně k tomu, aby v modelu nastavení podpory v době částečné zaměstnanosti či částečné nezaměstnanosti nebyli znevýhodňováni nízkopříjmoví zaměstnanci, malí zaměstnavatelé a živnostníci. Naprosto zásadním požadavkem pro nás bylo to, aby nárok na tuto podporu měli i zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou. Jde o požadavek, který do celého jednání vneslo právě SPD a na kterém jsme vždy důsledně trvali. Takže vítáme, že poslední návrh tento požadavek obsahuje, a také ho podpoříme i v konečném hlasování. Díky tomu pomůžeme zaměstnancům na částečné pracovní úvazky, mladým zaměstnancům, zaměstnancům v předdůchodovém věku, zdravotně postiženým zaměstnancům, rodičům samoživitelům a rodičům s malými dětmi, což jsou skupiny, vůči nimž je institut pracovního poměru na dobu určitou využíván nejčastěji.

Zároveň je pro nás velmi podstatné i to, aby v systému podpory v době částečné práce nebyly nijak dotčeny termíny výplaty mezd zaměstnancům. Proto preferujeme ten model podpory, který je založen na výplatě státního finančního příspěvku přímo zaměstnavatelům ve formě náhrady části nákladů na mzdy a na sociální a zdravotní pojištění. Stejně tak podporujeme i další návrhy, které zlepší situaci našich zaměstnanců a zaměstnavatelů, ať se týkají maximální výše této podpory, nebo odpuštění části povinných odvodů. Problematiku ochrany a udržení pracovních míst našich zaměstnanců považujeme za klíčový předpoklad udržení a zlepšení životní úrovně a perspektivy našich pracujících občanů. Ty návrhy, které ji budou zohledňovat, podpoříme svými hlasy. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Valachová, připraví se pan poslanec Bauer.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedo, kolegové, kolegyně, vážená vládo, jsem velmi ráda za tento návrh zákona, že jde dnes do finálního hlasování. Všichni si vzpomínáme na okamžik předložení tohoto vládního návrhu na podzim minulého roku, kdy jsme čelili tomu, že takřka 400 000 zaměstnanců bylo v situaci, kdy pobírali pouze 60% mzdu v důsledku ekonomické krize způsobené koronavirem.

Jsem moc ráda, že tento návrh zákona dává šance a nástroje vládě ovlivnit sektory ekonomiky, ovlivnit akceschopnost, zaměstnanost a akceschopnost firem v regionech a že to minimum v případě spuštění kurzarbeitu, na které si budou moci zaměstnanci a zaměstnankyně sáhnout z pohledu svých sociálních práv a práva na mzdu za odvedenou práci, je minimální částka 80 % mzdy.

Důvod je jednoduchý. Smyslem kurzarbeitu v zemích na západ od nás je nejenom zachování zaměstnanosti, ale také toho, aby lidé měli šanci za náhradu mzdy hradit - tak, jak už některé mé předřečnice zmínily - své běžné životní náklady a abychom získali šanci pro firmy i pro lidi překonat ekonomické potíže, zachovat si práci, nepostihnout ekonomické sektory a regiony, neprohlubovat ekonomické rozdíly mezi regiony a vrátit zpět do kondice ekonomiku, a tím tedy samozřejmě i přirozený běh pracovněprávních vztahů a obnovení plné zaměstnanosti za plnou mzdu.

Myslím si, že návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů za úsilí všech kolegů a kolegyň, kteří tady vystupují, toto splňuje, a já jsem velmi ráda, že to je zákon, který má také podporu zaměstnavatelů a zástupců zaměstnanců odborů. Víte, že se to málokdy stane, a jsem ráda, že právě dnes tento finální návrh věřím odhlasujeme napříč politickým spektrem. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. S přednostním právem si přeje vystoupit paní zpravodajka.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Jen velice krátce. Jménem kolegy Juříčka načtu návrh legislativně technické úpravy, jejíž text je následující. V pozměňovacím návrhu označeném ve sněmovním tisku 1025/7 jako G5, sněmovní dokument 8107, se slova "podporu v době částečné zaměstnanosti" nahrazují slovy "příspěvek v době částečné práce" a slovo "podporu" slovem "příspěvek". Jedná se pouze o sjednocení terminologie.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Bauer, připraví se paní poslankyně Aulická.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, kolegyně, kolegové, dovolte mi přednést zkráceně stanovisko za poslanecký klub Občanské demokratické strany. Teď cituji: "Kompromis jako výhra, dohoda ke kurzarbeitu je upečena, takže dnes večer návrh schválíme na vládě a může odejít do Sněmovny. Věřím, že i ve Sněmovně to půjde hladce a kurzarbeit od listopadu naváže na končící Antivirus." To je jenom citace paní ministryně Jany Maláčové ze září roku 2020, pro mě neuvěřitelný. Přece jsme dostali návrh na zavedení podpory v době částečné nezaměstnanosti už na podzim 2020 a měli jsme o něm původně rozhodnout v režimu legislativní nouze. Hlasovat o něm budeme dneska, to znamená až 7. května 2021, z nějakých důvodů, které jsem už tady na tento mikrofon mnohokrát říkal.

V každé normální fungující zemi by šlo takové zdržení u tak důležité normy a v tak napjaté době logicky na vrub opozice, což jsme my. To neplatí pro český parlament, protože u nás návrh zavést takzvaný kurzarbeit opozice opravdu otevřeně, a myslím si jednomyslně, od počátku všemi hlasy podporovala. Zabojkotovala si to samotná vládní koalice, to asi všichni dobře víme. Já jsem nevěřícně kroutil hlavou už na podzim, kdy v jeden den návrh ve Sněmovně plamenně obhajovala paní ministryně práce a sociálních věcí, a premiér současně ten samý návrh pohřbíval v médiích. Tak to prostě skutečně bylo. A nevěřícně jsem kroutil hlavou několik dalších měsíců, když krkolomné dění kolem kurzarbeitu pokračovalo. Takže bychom si vlastně dneska mohli oddychnout, že po té anabázi se pravděpodobně dneska prostřednictvím hlasování dobereme nějakého konce.

Na druhou stranu tak úplně takovou radost z toho nemám. Za prvé se ukázalo, jak málo téhle vládě záleží na lidech, na firmách, na zaměstnavatelích, na konkrétních problémech, často existenčních, které na ně spadly během covidové pandemie. Předkládané návrhy členové vlády v čele s panem premiérem často jen využívali k tomu, aby se prezentovali v médiích a ohřívali si vlastní polívčičku, a fakticky jim ale bylo úplně jedno, že tato norma zahálí ve Sněmovně.

Hodně důležitá věc. Já jsem si dal tu práci, abych se podíval, jestli alespoň jednou na půdě této Sněmovny byl přítomen pan superministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček, a musím říci, že je pro mě také prostě neuvěřitelné a neskutečné, že ani jednou během toho tři čtvrtě roku se tady neukázal a že tato Sněmovna, ať už vládní poslanci, tak opoziční poslanci, neměli možnost slyšet názor klíčového ministra průmyslu na tuto klíčovou normu. Já jsem hodně zvědavý poté, co tento návrh se dnes pravděpodobně odsouhlasí, až se za pár týdnů nebo měsíců bude divit, co tam vlastně uvnitř je.

Za druhé se opět ukázalo, jak velká propast je mezi mediálním vyzněním vládních kroků a realitou. Jasně, každý politik se před kamerou lakuje narůžovo, ale tohle byla opravdu hodně velká blamáž. Od podzimu se tu skoro všichni shodneme, že rozumná pravidla kurzarbeitu potřebujeme, přesto jsme se museli doteď dívat na to, než se vládní strany domluví.

Za třetí - a to je podle mě snad nejvážnější - schvalování kurzarbeitu dokládá absolutní neschopnost vlády řídit proces vzniku jednotlivých zákonů. A tady chci říci, že bohužel nejde jenom o kurzarbeit. Když se podívám dál do ranku sociálních zákonů, tak tu máme hned dva další vládní návrhy, které mají potenciál zásadně zasáhnout do života lidí, například novelu zákona o poskytování služeb v dětských skupinách a novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Oba tyto návrhy již čekají na finální schválení, ale podle všeho - a my jsme to tady dneska také slyšeli z úst pana předsedy poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické - se pravděpodobně po boku kurzarbeitu budou vracet do druhého čtení.

Všechny tyto zákony totiž spojuje jedno: vláda je schválila bez ohledu na to, že na nich nebyla ani politická, ani odborná shoda, a v zásadě je jedno, zda v jednom případě je nutné hledat a jednat s odbory a Hospodářskou komorou a v jiném případě třeba s pěstouny a opatrovnickými soudy. Vláda tyto návrhy schválila, přestože věděla, že se z nich stane na půdě Poslanecké sněmovny trhací kalendář a střetnou na nich i samotní vládní poslanci, čehož jsme tady byli tři čtvrtě roku svědkem.

Jsou možná dvě vysvětlení: buď je vláda tak neschopná, anebo jí je všechno úplně jedno. Úspěchy si přivlastní a neúspěchy svalí na poslance, nejlépe na ty opoziční. Já to opravdu považuji za velmi nebezpečný precedens a není to tak dávno, co jsme se zbavili řady nešvarů, jako jsou třeba související přílepky k zákonům. Teď jsme svědky toho, jak vláda posílá do Sněmovny nedodělky, na kterých se sama neumí dohodnout, jak na běžícím páse.

Takže, milé dámy a pánové, závěrem: vládnete, vládo, mizerně, na oko voláte po spolupráci, kterou ve skutečnosti pohrdáte, prostě jen vytváříte témata, rozpoutáváte kolem nich mediální mlhu a budíte dojem hektické práce. Za poslanecký klub bych chtěl říci, že ještě se rozhodneme, jakým způsobem budeme v závěru hlasovat o tomto návrhu zákona, především podle toho, jaké pozměňující návrhy budou přijaty. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Sklenák, poté paní poslankyně Valachová. Ještě rychle přečtu omluvu. Omlouvá se paní ministryně Marie Benešová z dnešního jednání z pracovních důvodů. Prosím.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, já jsem se přihlásil v reakci na mého předřečníka. Ano, je pravda, že projednávání tohoto tisku na půdě Poslanecké sněmovny trvalo několik měsíců. Na druhou stranu, uvědomme si, co je obsahem toho tisku, jak závažné bude mít dopady a jak významný je to zákon pro zaměstnance i pro zaměstnavatele. Když srovnám tuto závažnost s některými jinými novelami nebo zákony, které jsme zde projednávali, tak si myslím, že ten čas je docela adekvátní. Uvědomme si - protože já jsem byl z těch, kteří byli u tvorby tohoto zákona v podstatě od začátku a vím, s jakou poctivostí k tomu všichni zúčastnění přistupovali a snažili se najít skutečně to nejlepší znění, kdy jsme promýšleli všechny možné situace, které mohou nastat - je to, uvědomme si, univerzální nástroj, který by měl sloužit, to je naše ambice, v následujících desetiletích pro nejrůznější kritické situace, které mohou nastat. A bude mít také obrovské dopady, pokud bude spuštěn, do státního rozpočtu. Ty odhady, pokud by kurzarbeit byl uplatněn na celou republiku, jsou až 2,6 miliardy korun měsíčně. A také je potřeba si uvědomit, že jsme museli velmi pozorně vnímat soulad s právem Evropské unie. To jsou jen tři věci, ale bylo tam mnoho dalších, jak vůbec postavit tu konstrukci té novely z hlediska práva, z hlediska legislativy. Takže ano, trvalo to déle, ale já jsem přesvědčen, že v tomto případě to bylo ku prospěchu věci.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Valachová.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Stovky tisíc pracovních míst do této chvíle chrání účinně program Antivirus. My máme práva lidí, práva z hlediska jejich ohodnocení a zajištění jejich práce, zachování jejich práce v době hospodářské krize, na prvním místě. Na prvním místě! Co se týká pravidel kurzarbeitu, ano, nejde jenom o zachování těchto sociálních práv, ale určitě to bude mít významné dopady a je to významný nástroj pro řízení dopadů krize, pro jejich odvrácení a pro nastartování i změn struktury ekonomiky a pro hospodářství. Potud se svým předřečníkem Janem Bauerem souhlasím. Ano, tohle není jenom věc ministerstva práce, je to věc hospodářské politiky státu a bezpochyby i ministra průmyslu a obchodu.

Co je důležité: vláda dokázala najít shodu na tom, a věřím, že jsme okamžik před schválením, jakým způsobem tento nástroj do našeho práva včlenit a jak být připraveni nejenom na tuto krizi, koronavirovou krizi, ale na všechny možné následující krize. A dámy a pánové, nalijme si čistého vína, co bránilo ty minulé desítky let něco takového přijmout? My bychom byli rádi, kdybychom před rokem něco takového tady měli a mohli to jenom uchopit, například na základě hospodářské krize v roce 2010, a v následujících letech už to jenom tak vzít v důsledku koronavirové krize, aplikovat, nastartovat a zvesela použít. Nic takového tady nebylo.

Takže nešpiňme naši společnou práci poslanců a poslankyň, je to dnes významný okamžik, a zařiďme to, aby co nejrychleji pravidla kurzarbeitu fungovala a mohla chránit jak práva zaměstnanců, tak našich firem.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Munzar, poté pan poslanec Skopeček.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové, já bych chtěl zareagovat na své dva předřečníky, vaším prostřednictvím, nejdříve na pana kolegu Sklenáka. Souhlasím s tím, že to může mít obrovské dopady do státního rozpočtu a je to významný zásah jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Jenom tady chci zdůraznit to, co tady říkal náš kolega Honza Bauer, a to to, že na takto klíčovou normu bychom tu potřebovali a měli bychom mít stanovisko klíčového člena vlády, který má na starosti průmysl a obchod, a to je pan ministr Havlíček. Bohužel, já si nepamatuji, že by někdy tady při projednávání tohoto zákona s něčím vystoupil. Já si jenom myslím, že to je škoda, protože bychom potřebovali od vlády oba dva pohledy.

A jenom si dovolím, a proto jsem se hlavně přihlásil, na paní poslankyni Valachovou: vy jste tady řekla, že program Antivirus chrání zaměstnance. Už jste zapomněla dodat jednu klíčovou záležitost, a to to, že potom zaměstnavatelé, kteří získávají kompenzace z programu Antivirus, tak podle kontrol, které chodí, až 40 % z nich musí vracet buď plně, nebo částečně ty kompenzace. A to pak je celá pomoc tímto způsobem popřena. To byla jenom reakce na větu o Antiviru. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Skopeček, faktická poznámka.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Také si dovolím zareagovat na svoji předřečnici, která mluvila o restrukturalizaci ekonomiky. Já se právě obávám, že pokud ten návrh bude schválen v té podobě, v jaké jste ho předložili, tak jakákoli restrukturalizace nikdy nemusí nastat, protože podle mě kurzarbeit může být dobrý sluha, ale špatný pán. Ve chvíli, kdy ho bude spouštět vláda, a vláda bude mít bianko šek ho spouštět při jakékoli cyklické krizi, při jakýchkoli změnách na trhu práce, a bude udržovat takzvaná zombie místa, místa, která nejsou perspektivní, tak to samozřejmě bude mít obrovské negativní dopady na trh práce a na restrukturalizaci ekonomiky. Ten princip, že už chcete hradit 20 % odpracované týdenní doby, znamená, že chcete hradit i ta místa, která by stejně zanikla, která nemají potenciál.

Takže to jsou věci, které podle mého názoru z dobrého nápadu dělají něco, co může tu ekonomiku velmi poškodit. Česká republika má i podle mezinárodních srovnání velký problém s neflexibilitou pracovního trhu. Naši zaměstnavatelé mají velmi složité podmínky, co se týče najímání, a zejména propouštění zaměstnanců. Ono na první pohled pro ty zaměstnance to může být výhoda, ale při podrobnějším zkoumání zjišťujeme, že ti zaměstnavatelé se pak bojí nabírat nové zaměstnance, protože mají s jejich propouštěním neskutečné problémy a neskutečné náklady. To bohužel při debatě o kurzarbeitu téměř vůbec nezaznělo. Takže já se obávám, že v tom návrhu, tak jak jste ho podali, to je opravdu ten špatný pán, který tady může zakonzervovat zombie místa, zombie firmy a brzdit potřebnou restrukturalizaci ekonomiky.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ještě budeme pokračovat s faktickými poznámkami. Nejprve paní ministryně Maláčová, připraví se paní poslankyně Valachová.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já bych chtěla na pana poslance Skopečka - prosím, jenom stručně, než se k tomu návrhu budete vyjadřovat, tak si ho aspoň jednou přečtěte. Opakovaně dokazujete, že jste ten návrh nečetl.

Tam se nehovoří o tom, že kurzarbeit bude spuštěn jenom při podmínkách 20 % práce a 80 % nepráce, ale je to interval, který podle druhu krize rozhoduje vláda. A víte, že klasická hospodářská krize počítá s tím, že tam bude 60 % práce, maximálně 40 % nepráce, a přesto se každá jednotlivá neodpracovaná hodina dokazuje. Je to postavené na principu překážek v práci. To znamená - vidím, že jste ten návrh nečetl. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Další faktická poznámka, paní poslankyně Valachová, potom pan poslanec Grospič.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Jsem ráda, že na půdorysu tohoto zákona mluvíme o ekonomice a její budoucnosti. Myslím si, že to je namístě a vlastně mně to vůbec nevadí. Jenom bych chtěla říct, že tato pravidla kurzarbeitu, tak jak jsou vyjednaná, mají podporu Svazu průmyslu a dopravy, mají podporu Konfederace zaměstnavatelských svazů a mám pocit, že právě na základě těch posledních úprav i Hospodářské komory. Předpokládám, že naši kapitáni českého průmyslu nespadli z višně a nepodporovali by něco, co by nemělo ekonomický význam. A proto mně v tuto chvíli ani příliš nevadí, že i na konec tohoto projednávání nám chybí ministr průmyslu.

Pokládám za absolutně klíčovou shodu sociálních partnerů - a jak říkám, neděje se to často, jestli vůbec někdy, kolegové a kolegyně, většinou se tato Sněmovna rozdělí na pravou část, která zuřivě hájí to, co si myslí zaměstnavatelé, a na levou část, která zuřivě hájí, co si myslí zaměstnanci a odbory. V tuto chvíli se podařilo najít shodu. Stavme na téhle shodě - určitě aktivizování pravidel kurzarbeitu se neděje jen tak, že se vláda podívá z okna ze Strakovy akademie, děje se poté, co projedná ty parametry s tripartitou. Osobně bych byla raději za silnější postavení zaměstnavatelských svazů a zástupců zaměstnanců a odborů, tak jak je to například v Německu, ale vaším prostřednictvím, pane předsedající, myslím si, že ani potom by kolega Skopeček a Munzar se mnou nebyli spokojeni.

Takže buďme rádi za tento kompromis. Je to dobrý stavební kámen. Buďme rádi za to, že pravidla kurzarbeitu budeme mít. Budeme lépe připraveni, nejenom naše vláda, ale i nadcházející vlády, na možné hospodářské potíže různého charakteru. To je ta přidaná hodnota. A schvalme dneska nová pravidla kurzarbeitu, která podporují jak zaměstnavatelské svazy, tak zástupci zaměstnanců, odborů.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Grospič, faktická poznámka, připraví se pan poslanec Skopeček.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vaším prostřednictvím, k mým předřečníkům. Já jsem také velice rád, že u tohoto zákona došlo ke shodě takzvané tripartity a že se posouvá tento návrh zákona už do reality, která je možná kompromisem, ale je kompromisem, který musíme odzkoušet, musíme pomoci našim zaměstnancům.

A jsem velice rád, že z toho vypadly návrhy, které tady mnohokrát zaznívaly. Ale ony zaznívaly i historicky, aby se třeba uvolnilo podávání výpovědí zaměstnancům ze strany zaměstnavatelů a aby se třeba nedej bože propojilo právě s oním kurzarbeitem. Protože si pamatuji na návrhy, které tady zaznívaly v souvislosti s různými novelizacemi a pokusy o tuto novelizaci zákoníku práce, kdy by se zaměstnanec dokonce musel vyplácet jakoby z otrocké práce, z nevolnictví, ze svého vázaného vztahu k zaměstnavateli.

Takže chceme-li následovat jiné státy v Evropě, chceme-li udržet sociální smír, chceme-li předejít hrozbě ekonomické krize, která se na nás valí ruku v ruce s odeznívající koronavirovou krizí, pak tedy přijměme tento kompromisní návrh kurzarbeitu a čas prostě ukáže, nakolik bude potřeba jej korigovat, nebo nebude potřeba. Ale to ukáže čas, to ukáže nějaká doba následujícího třeba roku.

A že má tu pravomoc vláda, to vidím jako velice rozumné. Nelze to stanovit jinými ukazateli dost dobře, protože ta vládne predikačními údaji z různých statistických úřadů, z trhu práce, a koneckonců může i reagovat na požadavky právě tripartity.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan poslanec Skopeček faktická poznámka.

 

Poslanec Jan Skopeček: Dobrý den. Nejprve si ještě dovolím zareagovat na kolegyni Valachovou, vaším prostřednictvím. Pro mě ten argument, že to bude po dohodě s tripartitou, není validní. Já bych si v tom návrhu opravdu představoval exaktnější ekonomické parametry, které by byly spouštěčem kurzarbeitu. Já totiž dobře vím, jak dneska tripartita funguje. Když se podíváme třeba na debatu o zvyšování mzdy, tak zaměstnavatelé tam nejsou vyslyšeni téměř nikdy a tato vláda kývá pouze na názor odborů, zástupců zaměstnanců. Hospodářská komora, Svaz průmyslu mají názory jiné, přesto si vláda dělá, co chce. Takže pro mě tento argument, že to bude po dohodě s tripartitou, není validní, protože prostě neberete zaměstnavatele příliš vážně, a to už nemluvím vůbec o malých a středních podnikatelích, kteří prostřednictvím těchto svazů nejsou zastoupeni vůbec.

Pan kolega Grospič tu mluvil něco o nevolnictví. Pane kolego, podívejte se, jak máme chráněný trh práce, respektive zaměstnance na trhu práce. Podle OECD má Česká republika jeden z nejchráněnějších trhů práce, což samozřejmě limituje přirozené změny v ekonomice a přirozenou restrukturalizaci v ekonomice, a díky tomu náš ekonomický rozvoj je pomalejší než v zemích, kde trh práce je flexibilní.

A k paní ministryni Maláčové bych chtěl říct, že já čtu leccos, čtu třeba (nesrozumitelné), a jí bych doporučil, aby lépe poslouchala. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktickým poznámkám se daří. Paní ministryně, poté pan poslanec Grospič.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Pane poslanče, zase jste si něco nenastudoval. Hospodářská komora není součástí tripartity, takže prosím, nastudujte si aspoň základy. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak ani jsem nestihl zapnout stopky. Pan poslanec Grospič, připraví se pan poslanec Sklenák.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Také budu krátký, děkuji, pane předsedo, vaším prostřednictvím. Nevím, jestli pan poslanec Skopeček, vaším prostřednictvím, je rád, že máme tak pevně svázané a chráněné prostředí, které chrání zaměstnance. Já si myslím, že to je výdobytek, který se tady rodil po staletí a že to je obrovská deviza. Jestli se chcete vrátit do stavu, kdy trh práce bude naprosto uvolněný, například Spojené státy americké nebo jiné takzvané ekonomiky, možná třetího světa, tak prosím pěkně, nechť je to vaše zbožné přání, vy se rád pasujete do role ekonoma, ale určitě to není přání levice. Ale myslím si, že to není obecně přání nikoho, kdo si přeje rozvoj České republiky, stabilitu, sociální mír, a především v současné době nastartování ekonomiky.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Sklenák, faktická poznámka, poté pan poslanec Skopeček.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. To jsem rád, že pan poslanec Skopeček je ještě přihlášen po mně, protože bych ho tedy při této příležitosti chtěl požádat, jestli by mohl trošku blíže objasnit tu svoji představu, jak by si spuštění kurzarbeitu představoval. Protože my jsme to samozřejmě velmi dlouho a podrobně diskutovali, ale tak, jak jsem zde o tom mluvil, jelikož to je nástroj, který má pokrýt nejrůznější situace, které mohou nastat - pandemie, záplavy, kybernetické útoky, požáry, lokální, celostátní a tak dále - to je taková škála možností, na které by měl kurzarbeit reagovat, že si nedovedu představit, jak bychom do toho zákona mohli vtělit nějaké parametry, za jakých podmínek a jakým způsobem bude tento nástroj spuštěn. Proto je to tam v podstatě na vládě, která na základě konkrétní situace po projednání se sociálními partnery ty parametry sdělí. Skutečně, já to myslím věcně, zkuste říct vaši představu, ať víme, v čem se lišíme.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Skopeček, faktická poznámka.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Že není Hospodářská komora součástí tripartity samozřejmě vím. Já jsem tím chtěl upozornit na to, že vláda dá víc na odbory než na Svaz průmyslu a obchodu a že s malými a středními podnikateli, ať už organizovanými v Hospodářské komoře, nebo v jiných svazech, nemluví vůbec. To je na paní ministryni.

Co se týče pana kolegy Sklenáka, tak já s principem kurzarbeitu nemám problém, já s ním souhlasím. Já jenom říkám, že je špatně, když kurzarbeit bude spuštěn při tradiční cyklické krizi, při tradičním výkyvu. Nemám problém s tím, když bude spuštěn v případě krizí, které si ekonomika nezpůsobila sama svými nerovnováhami, typu přírodních katastrof, pandemií a podobně. V tom nejsme v rozporu. Jenom argumentuji tím, že se obávám, aby jakákoli vláda při sebemenším růstu nezaměstnanosti, při sebemenší cyklické krizi to nespustila a nebránila restrukturalizaci ekonomiky a restrukturalizaci pracovních míst. Myslím si, že v tomto nejsme ani tak v rozporu nebo že to není nic, co by nebylo z mé strany nepochopitelné.

A k panu kolegovi Grospičovi. Já chápu, že se vám stýská po centrálně plánované ekonomice, ale ta opravdu nepřinesla žádný ráj na zemi, díky ní jsme opravdu zažili neuvěřitelné strádání. My se k ní pomalu vracíme a já chci prostě opačnou cestu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Poslední faktická poznámka pro tuto chvíli paní poslankyně Pastuchová. Tak snad jsem to nezakřikl.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Jenom velice krátce, vaším prostřednictvím, na pana poslance Skopečka. Pane poslanče, já jsem u všech pěti jednání byla. Ta jednání trvala po dvou hodinách a můžu vám říct, a pokud budete chtít, tak vám zašlu i e-maily, které nám potvrdili všichni, kdo tam byli, a opravdu tam byli zástupci tripartity, byla tam zastoupena i Hospodářská komora, takže si nemyslím, že bychom ji obešli, že by s něčím nesouhlasila.

A mě trošku mrzí to, že když jsme tady měli kurzarbeit a byl tu rozpor mezi pozměňovacími návrhy ve vládní koalici, kdy jeden předkládal pan poslanec Sklenák a druhý jsem předkládala já s kolegyní Aulickou Jírovcovou, tak jste tady všichni horovali, ať si v tom uděláme pořádek, ať už se konečně dohodneme. A teď, když jsme si to opravdu odpracovali se všemi, se všemi, a byli tam opravdu přítomni úplně všichni, tak nám tady zase začnete vyčítat, že jsme někoho nepozvali? Byli tam opravdu všichni a já vám ten seznam i s jejich souhlasem velmi ráda pošlu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nebyla to poslední faktická poznámka. Pan poslanec Grospič, připraví se pan poslanec Skopeček.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Slibuji, vážení kolegové, že to je poslední má faktická poznámka. Chtěl bych, aby došlo k hlasování o tomto zákoně, protože je velice potřebný. Jenom, vaším prostřednictvím, k panu Skopečkovi: Mně se absolutně nestýská po plánované ekonomice. Možná vám, proto jste to tady vyjevil a dusil to v sobě a potřeboval to vyventilovat. Já bych vám jen chtěl připomenout, že to byly vaše vlády, které ořezaly zákoník práce a všechny sociální vymoženosti, dvaapadesát jich bylo. Teprve v roce 2026 (?) se podařilo stabilizovat pracovní právo a od té doby slyšíme z pravice neustálé pokusy o tom, jak je potřeba znova jej ořezat a dehonestovat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan poslanec Skopeček, faktická poznámka.

 

Poslanec Jan Skopeček: K panu kolegovi Grospičovi: Pane kolego, máme jeden z nejrigidnějších zákoníků práce. Jsou na to mezinárodní studie, OECD, Světová banka, stačí se s tím seznámit, prostě máme jeden z nejméně flexibilních trhů práce, máme jeden z nejrigidnějších zákoníků práce. Takže to, o čem tady mluvíte, jsou nějaké vaše dojmy a fantazie. Realita je bohužel úplně jiná, brzdí restrukturalizaci české ekonomiky a brzdí změny na trhu práce.

A ke své předřečnici: Já jsem vůbec nehovořil o tom, že jste se nebavili při přípravě toho zákona s Hospodářskou komorou nebo s dalšími podnikatelskými svazy. Já jenom říkám, že při tom startování, při spouštění kurzarbeitu, paní kolegyně Valachová argumentovala tím, že to bude po dohodě s tripartitou. Když si vzpomenu na to, jaké byly dohody s tripartitou třeba okolo zvýšení minimální mzdy, tak vždycky byly vyslyšeny odbory, nikdy nebyli vyslyšeni zástupci zaměstnavatelů. To bylo moje gros té připomínky, nikoli to, že byste při vyjednávání o tom zákoně s nimi nemluvili.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych chtěla navázat na svého kolegu Jana Skopečka a potvrdit, že tady opravdu je velmi rigidní zákoník práce, a to, co nám tady říká levice, to znamená: My hájíme ty zaměstnance, tak ono v praxi to je úplně jinak, protože podívejte se na porovnání korelace mezi tím, jak vypadají zákoníky práce a jak vypadá stav na trhu práce a zaměstnanosti. Takže lze dokázat, že pokud tady říkáte: Chceme velmi rigidní zákoník práce a rigidní pravidla, tak je prokazatelné, že v zemích, ve kterých to tak je - a třeba Španělsko je velmi typickým příkladem - to vede k velmi špatným podmínkám na trhu práce a k vysoké míře nezaměstnanosti.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Mám zde faktickou poznámku paní poslankyně Valachové - na chvilku zmizela, a už je tady. Tak prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: No ano, stručně. Já to beru. Jestli to má být o tom, že pravidla kurzarbeitu a zachování míst ve firmách je levice a výmysl levice, já to beru. Je to naše, přiznáváme se.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: To byla poslední faktická poznámka a poprosím paní poslankyni Richterovou do rozpravy.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové. Já jsem zde se stanoviskem Pirátů a současně jsem tady s takovým heslem: Ano, chceme kurzarbeit jako v Německu. Ale to, co bylo předloženo, prostě není jako v Německu.

Nepovažuji za úplně standardní komentovat tady hlasitě z lavic, nicméně to podstatné je, že tady ještě nezaznělo, v čem všem se to právě liší od německého systému a v čem jsou rizika, to je jedna věc, a v čem to pak vráží nespravedlnost a neopodstatněný rozdíl, a to obrovský, mezi lidi, kteří měli smůlu, jejich firma skončila nebo byli propuštěni a jsou na podpoře v nezaměstnanosti, a mezi ty, kteří, a to podporujeme, zůstanou ve vztahu se svým zaměstnavatelem - to je cenná věc, ale budou neúměrně zvýhodněni.

A teď je ta otázka: Včera vyšla najevo další čísla o státním rozpočtu a my si musíme říci, jestli opravdu chceme pro tento návrh v této podobě hlasovat. Takže ještě jednou: Není to jako v Německu. Je to klasický smíchaný buřtguláš a řeknu proč. Vráží to obrovskou nespravedlnost mezi míru podpory v nezaměstnanosti, kdy si lidé hledají práci, už nemají žádnou vazbu na zaměstnavatele, a mezi nezaměstnanost částečnou, což je ten kurzarbeit, kde samozřejmě je potřeba ocenit to, že zůstává zachován vztah ke konkrétnímu zaměstnavateli, ale není to zdaleka za nás tak jednoznačně vyjednané a dobře navržené.

Klíčový pozměňovací návrh, o který tady jde, byl nahrán pod číslem 8091. Je to pozměňovací návrh paní poslankyně Pastuchové, pana poslance Sklenáka a paní poslankyně Aulické. Už tady zaznělo, jak dlouho trvalo, než se k tomu tato vláda dobrala, to nebudu komentovat, je to prostě holý fakt, že máme květen 2021, máme více než rok pandemie. Ale co chci okomentovat, je: bude to návrh na dlouho, a proto respektuji to projednávání. Bude to návrh, který tady může být na mnoho a mnoho dalších desetiletí, ale současně to bude návrh, který bude vystavovat vládu velikému tlaku různých skupin - spustit-nespustit - a podnikatele uvrhne do nejistoty. Nebude tam zdaleka moment předvídatelnosti jako právě v Německu.

A ještě poslední úvodní poznámka: za ten rok se ukázalo, že Antivirus, byť má nějaké svoje zádrhele, tak v zásadě opravdu funguje. Na Antiviru B je spoluúčast firem v určité výši, udrží svoje podnikání. Takže zase: při vědomí toho, že bychom si mohli přát dávat co největší podporu, jaká je možná, tak prostě státní rozpočet má svoje limity a na to chci znovu upozornit, jestli to opravdu je v kurzarbeitu navrženo přiměřeně. Základní parametry komplexního pozměňovacího návrhu totiž jsou, že má být ta podpora 80 % z vyplacené náhrady mzdy tam, kde zaměstnavatel vyplácí alespoň 80procentní náhradu. Čili ten rozdíl od Antiviru B, který už tady funguje okolo roku, je navýšení o 20 % z té podpory 60 % jako v Antiviru. Pak tam zůstává v základním nastavení to, čeho se obávají odbory, protože je to příspěvek zaměstnavateli, a nikoliv podpora pro nezaměstnaného, takže je tam riziko, že to nebude uznáno ze strany Evropské unie.

A jinak to potvrzuji, co tady zaznělo. Byly odstraněny řady různých procesních problémů, opravdu ten dlouhý čas diskutování samozřejmě přinesl některá zlepšení. Ale zůstává tam ta klíčová věc, o tom už mluvili předřečníci v těch faktických poznámkách, to, že to zapíná vláda na šest měsíců s možností prodloužení o dvakrát tři měsíce, ale to bez předvídatelných pravidel.

Ano, musí to být nějakým způsobem projednáno, ale není tam ten jasný spouštěč. Takže při přiznání výhody toho administrativního dotažení, že už tam není fixní datum, peníze přijdou do osmi dnů po obdržení výkazu zaměstnavatele a tak dále, tak to vnímáme jako zlepšení na technické stránce toho návrhu. Ale ptáme se na to, jak má vláda odůvodněno, že v Německu kurzarbeit funguje na principu srovnatelnosti s podporou v nezaměstnanosti. Takže se vracím k té základní myšlence - ano, chceme kurzarbeit jako v Německu.

Nebudu přehnaně dlouhá, ale je to opravdu důležitý zákon a jde o desítky a desítky miliard korun. Takže chci zdůraznit: v Německu je kurzarbeit jako podpora v nezaměstnanosti na výši buď 60 % průměrného výdělku, anebo 67 % v případě, že příjemce vyživuje nezaopatřené dítě. A zase, my máme tu možnost v Česku být na podpoře na 65 %, ale zastropované, maximálně člověk stejně dostává okolo 20 000 korun, po dvou měsících to klesá a ještě řada lidí na tuto výši podpory ani nemá nárok. K tomu se dostanu možná později v debatě, ale co chci zdůraznit, je, že německý kurzarbeit je srovnatelný, zcela srovnatelný s podporou v nezaměstnanosti, protože jinak vznikají veliká rizika. Zatímco tady návrh předložený pro český buřtguláš právě zcela rozevírá nůžky podmínek pro zaměstnance, kteří měli smůlu, jejich firma třeba zkrachovala nebo byli propuštěni, a pro ty, kteří mají štěstí, jejich zaměstnavatel je v programu kurzarbeit.

Když to zdůrazním, tak ještě jedna věc je v Německu úplně klíčová, a to jsou opravdu ty předvídatelné podmínky pro spuštění kurzarbeitu pro firmu v potížích, s nimiž ta firma může počítat. To je další obrovsky důležitá věc, která zvyšuje jistotu podnikatelského prostředí.

A ještě k té jedné věci: když to shrnu, tak při nezaměstnanosti tedy u nás postupně klesá podpora z těch 65 %, které zdaleka nemají všichni, na 45 %. Naopak kurzarbeit, jak je navržen, zaručuje těch 80 % po celou dobu. Podpora v nezaměstnanosti u nás trvá pět měsíců, delší podpora platí pouze pro lidi starší 50 let, a to je stejně při podpoře ve výši 45 %. A potom - a to je opět velice důležitý moment - maximální výše podpory, když je člověk nezaměstnaný, činí 58 % průměrné mzdy, což je zhruba těch 20 000 korun. A zase, u kurzarbeitu je to navrženo úplně jinak - na 150 % průměrné mzdy.

A ještě jeden bod zdůrazním. Při kurzarbeitu, jak je to navrženo pro Česko, si může částečně nezaměstnaný přivydělat, aniž by ztratil nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale tento částečný přivýdělek není možný, když jste na podpoře v nezaměstnanosti na úřadě práce. Takže jsou tady obrovské rozdíly, od míry finanční podpory přes míru toho, co můžete, až po délku trvání. A co tím chci celkově říci - že německá cesta laděná desítky a desítky let se přidržela toho, že lidé, kteří z nejrůznějších důvodů přišli o práci, mají mít obdobnou, opravdu velice srovnatelnou podporu v té nezaměstnanosti jako lidé, jejichž firma je na tom tak tak, ale zdá se, že by to mohla překonat, a potom jasným způsobem dostanou nárok na tu podporu.

Já bych nyní přešla k tomu, že alespoň část těchto výhrad můžeme napravit přijetím tří pozměňovacích návrhů, které předkládáme za Piráty. Je to pozměňovací návrh J3, který se věnuje prvním dvěma měsícům kurzarbeitu, ponechává je v té maximální výši, jak je to navržené, a pak navrhuje to postupně snižovat tak, jako je to u podpory v nezaměstnanosti, na jednonásobek hrubé mzdy. (Ruch v sále.) Tento návrh je podaný k různým verzím těch komplexních pozměňovacích návrhů, je tam pak i pod písmenem J4 k hlasování.

A potom jsme podali návrh pro narovnání podmínek lidí, kteří jsou na té podpoře v nezaměstnanosti, a to tak, abychom se dostali na dobu zhruba před 10 lety před panem ministrem Drábkem, protože nyní je velice složité, když se se svým zaměstnavatelem... (Poslankyně se odmlčí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím. Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já myslím, že každý, kdo chce využít svého práva hovořit k této věci, tak může učinit přihláškou do rozpravy. Nyní má slovo uděleno paní poslankyně Richterová. Ostatní, kteří diskutujete jiná témata, prosím, přesuňte tu diskuzi do předsálí a nechte kolegyni Richterovou, aby své vystoupení dokončila. (Hluk v sále pokračuje.) Ještě chviličku počkejte. Zaujměte svá místa, a pokud chcete diskutovat něco jiného, prosím mimo sál. Prosím mimo sál! (Zvýšeným hlasem.) Vážené kolegyně, ať nemusím nikoho jmenovat. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Ještě jednou: narovnání podmínek pro lidi v nezaměstnanosti je možné přes pozměňovací návrh, který bude pak v hlasování pod písmenem J2 a právě navrací tu možnost, aby i když se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou a rozvážou pracovní poměr způsobem, který dneska ne vždycky založí nárok na 65% podporu, tak aby to do budoucna možné bylo. Chtěli bychom, aby opravdu bylo prostě jiné zacházení tam, kde byl pracovní poměr rozvázán z důvodu hrubého porušení pracovní kázně, tam je namístě naprosto odlišný přístup, ale jinak ty první dva měsíce navrhujeme opravdu se vrátit k praxi, aby všichni měli nárok, kteří si platili ten příspěvek, odváděli si stejně povinným odvodem, tak aby měli nárok na 65% podporu v nezaměstnanosti.

Ještě jednou shrnu. V Německu máte předvídatelnost pro firmy, máte srovnané podmínky pro lidi na podpoře v nezaměstnanosti a na kurzarbeitu a v Německu také máte vlastně srovnané podmínky právě na přivýdělky. Ten hazard, že na úřadu práce není možné si přivydělat, zatímco při kurzarbeitu to je navrženo tak, že to možné bude, je pro mě prostě překvapivý. Stejně tak je překvapivé, že se nezohledňuje, že vlastně ten povinný odvod, kterým v Česku je politika zaměstnanosti pro zaměstnance, že se nediskutuje, že třeba v roce 2020 znamená 20 miliard korun, které se pak do politiky zaměstnanosti ale nevracejí.

Takže ještě jednou. My máme ve výši 1,2 % vyměřovacího základu u nás povinné odvody jako součást sociálního pojištění na politiku zaměstnanosti. To v loňském roce tvořilo téměř 20 miliard korun v součtu, ale na takzvané aktivní politice zaměstnanosti a na pasivní politice zaměstnanosti, na podpoře v nezaměstnanosti stát vrátil něco okolo 12 miliard korun. Nepočítám v to Antivirus, to v to nepočítám. Ale standardně je to tak, že více státní rozpočet vybere na tomto povinném odvodu, než vrátí na té vlastně zasloužené podpoře, kterou si lidé předtím předpláceli v době, kdy zaměstnání měli. Proto tedy předkládáme návrh pod písmenem J2, je to číslo 7238.

A ještě jednou apeluji na to, zvážit, alespoň v tomto bodu přiblížit alespoň o kousek českou podporu v nezaměstnanosti pro ty, jejichž zaměstnavatel není na kurzarbeitu, k německému systému, kde jsou rovné podmínky a kdy se k těmto dvěma situacím, kdy je firma buď v potížích, anebo úplně skončila, nebo musela propouštět, přistupuje obdobně. Tohle je ta desetiletími prověřená cesta, která funguje, a nerozumím tou, proč se u nás ty nůžky tak rozevřely a proč potom platí řada námitek, které před chvílí přednášeli někteří předřečníci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Richterové za její vystoupení. Nyní máme před sebou vystoupení paní poslankyně Hany Aulické Jírovcové a připraví se kolega Černohorský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslela jsem si, že ve třetím čtení novely zákona o zaměstnanosti vlastně všichni budeme rádi, že jsme dospěli po roční diskuzi k zásadnímu předloženému pozměňovacímu návrhu, na kterém ta shoda je. Někteří předřečníci to už tady řekli přede mnou. Ale my jsme se dostali do debaty, která si myslím, že až možná tak nesouvisela s tímto návrhem, ale trošku souvisela možná s tím dalším zákonem, který nás čeká, a trošku se řeší spíš jenom čas, aby se ubralo u jeho projednávání.

Každopádně mě velice mrzí, že to zrovna probíhá u tohoto návrhu zákona, který si myslím, že je opravdu prodiskutován. A jak tady stojím, tak si za tím komplexním návrhem, který pak byl předložen, tak si za ním stojím, protože ta práce - a především musím poděkovat paní kolegyni Pastuchové, panu kolegovi Sklenákovi a samozřejmě i paní ministryni Maláčové a ostatním - tak to opravdu bylo odmakáno tak, aby všechny připomínky, které dávaly odbory, zaměstnavatelé, Hospodářská komora, aby se opravdu zapracovaly nebo aby se vyhovělo tomu, co předcházelo těmto návrhům, nebo naopak ta diskuze se rozjela ve stylu, proč by to tak nemělo být a proč třeba přijít s jiným parametrem. Mě to velice mrzí a chtěla bych říci, že si to tento zákon prostě nezaslouží.

Přijetí kurzarbeitu zapříčinila i samotná krize, samotná pandemie, nebo vůbec aby se začal psát. O kurzarbeitu - mí kolegové jsou tady možná delší dobu - mluví se o něm už několik let, ale nikdy nebyla politická vůle, aby se předložil do Poslanecké sněmovny. Až bohužel pandemie přišla s tím, že tedy opravdu je nutné nějaký takový návrh nebo takové legislativní ukotvení v České republice prostě mít. My jsme za to rádi, protože je to věc, která by měla obecně pomoci nejen ekonomice, ale především občanům, ať už podnikajícím, nebo jenom zaměstnaným v České republice, a to především do budoucna.

Hodně se tady bavíte o Antiviru. Ale tento kurzarbeit nebo tento poslední návrh, který je, ani nebyl psán na to, aby pomáhal v této době, v této pandemii. Protože co nejhoršího bychom mohli udělat, abychom změnili ten systém pomoci - a můžeme mít výhrady, jaké chceme, v rámci třeba Antiviru, nebo další bonusy z programů jiných ministerstev - ale vlastně vložit nebo začít fungovat na kurzarbeitu, ať už je třeba udělán v tomto smyslu, v této době, by bylo jedno z nejhorších rozhodnutí, co bychom mohli udělat. Proto si myslím, že opravdu tato legislativa a tato novela je pomoc do budoucna, v jakékoli podobě, ale je to prostě pomoc do budoucna. My budeme samozřejmě všichni věřit, že pomoc ze strany této legislativy nebude potřeba, ale na druhou stranu asi všichni vnímáme realitu a to ukotvení je opravdu důležité.

Chtěla bych možná ještě reagovat, vaším prostřednictvím, pane předsedající, na paní kolegyni Richterovou, že hovořila o srovnání kurzarbeitu s Německem. Paní ministryně to možná tady řekne nebo se k tomu ještě vyjádří. Každopádně na začátku určitě byly debaty o tom, jestli si vzít vzor z Německa, jestli jít touto cestou, ale víceméně po odborné diskuzi, poté, když se šlo do hloubky - vůbec se tady nebudu bavit, že to bylo navrženo původně v legislativní nouzi a tak dále - tak se opravdu přišlo na to nebo se vyhodnotilo, že podoba německého kurzarbeitu, ať se vám to líbí, nebo ne, v České republice a v téhle době ještě není možná. Je postavena na pojistném systému, to znamená, že zaměstnavatelé dlouhodobě odvádí své příspěvky na možné čerpání potom zase zpětně, přispívají si. A bylo tady řečeno i právě paní kolegyní Richterovou, že je to dlouhodobě propracovaný systém desítkami let, kde se opravdu zdokonaluje. My jsme na začátku a já věřím tomu, že ať bude vláda, jaká bude, do budoucna tento návrh, který dneska asi projde, tak samozřejmě věřím tomu, že se bude dále vylepšovat ku prospěchu ekonomiky a občanů České republiky. Ale na druhou stranu si myslím, že v současné době, teď, jak se bavíme, tu podobu německou mít ještě nemůžeme. Já bych také třeba chtěla mít mzdy jako v Německu pro naše občany, tak o tom si teď taky asi můžeme nechat zdát. Ale nám by se určitě také líbila třeba minimální mzda, jako je v Německu, aspoň tedy za KSČM. Ale to si myslím, že bychom teď zhroutili ekonomiku.

To je asi teď za nás všechno. Možná jenom taková malá poznámka. Příspěvek nebo vůbec příspěvek zaměstnavateli, tak jak jste o něm hovořila, já bych to nerozporovala, protože naopak si myslím, že stavíme na tom, co je opravdu dobré. Můžeme se bavit o určitých parametrech, o kterých jste třeba hovořila a které nejsou úplně špatné, ale to si myslím, že to jsou ty parametry, které by měly potom postupně se začít vylepšovat a které by mohly přijít ještě v dalším vývoji, protože nikdo z nás, jak tady sedíme, si určitě nemyslí, že to je konečná podoba, která se nebude s praxí vylepšovat.

Jsem velice ráda, že jak odbory, tak zaměstnavatelé nebo zástupci zaměstnavatelů opravdu na to dali palec, ač třeba ta diskuze nebyla jednoduchá. Na druhou stranu, nikdy se nestalo to, že by se někdo cítil velice ukřivděný nebo že by se nevyhovělo jejich požadavkům nebo argumentům, a naopak ta diskuze se vždycky vedla velice věcně se všemi odborníky, které teď u té legislativy máme.

Takže za nás bych jenom chtěla poděkovat za tu práci a jsem velice ráda, že my jako KSČM můžeme dát ten palec nahoru na tuto podobu, která pak byla v té konečné podobě.

A možná bych se jenom trošku zeptala, možná to sem nepatří, ale na druhou stranu mi přijde úplně zcela zbytečné, když si někteří kolegové dávají tu možnost, aby hovořili jako poslední ve vystoupení, když se jde potom někdo přihlásit ještě po nich. (Na tabuli je opětovně přihlášená do rozpravy paní poslankyně Richterová.) Myslím si, že tyto věci bychom tady zavádět neměli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Aulické Jírovcové. Máme tady faktickou poznámku paní poslankyně Richterové a dvě přednostní práva paní předsedkyně Pekarové a paní ministryně Maláčové. Nyní tedy faktická poznámka paní poslankyně Olgy Richterové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Chtěla bych jenom fakticky zareagovat na to, co zaznělo od paní poslankyně Aulické, a sice že by si také přála to přiblížit Německu, ale teď to není možné. Mě to dost zarazilo, protože opravdu ta klíčová věc pro Německo je, že to je velmi podobné té úrovni podpory v nezaměstnanosti, a proto tam velmi řeší, aby byly velmi podobné podmínky pro lidi, kde došlo k tomu... (Reakce paní ministryně.) Dobře, paní ministryně nesouhlasí, vysvětlí pak na mikrofon. Klíčové, co říkám, kurzarbeit v Německu je 60 % nebo 67 %, když máte děti. Na tom chci ukázat, že je to levnější než tak, jak je to navržené v Česku, a proto to může být předvídatelnější. Proto se firmy třeba tolik také nemusejí obávat toho, že by to v Česku nikdo nezapnul, že by to nebylo spuštěno, protože prostě ta podpora je navržena příliš vysoká.

Já jsem opravdu myslím ten poslední, kdo by kritizoval podporu udržení vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Naopak to je potřeba, ale mělo by to být na úrovni, která je srovnatelná pro jiné lidi v podobných situacích.

A pak se ještě vůbec neřešila Evropská unie. V zákoně je navržené, že zaměstnavatel zaměstnancům vyplatí náhradu mzdy ve výši nejméně 80 %, a teď je ta náhrada mzdy prostě vyplácena zaměstnavatelem, takže to je podpora firmám a může to být Evropskou komisí vyhodnocené jako neodůvodněná podpora. Prostě to není slučitelné s konkurenčním volným trhem v Evropské unii, proto by to mělo být převedeno na princip podpory v nezaměstnanosti pro lidi, ne vypláceno skrze firmy, pak by to bylo O. K. To je prostě ten hlavní moment, kvůli kterému já tady stojím, a myslím si, že právě pro to, jak je to navržené, to bude Evropskou komisi k reakci vybízet.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní přednostní právo paní poslankyně a předsedkyně Pekarové Adamové. Připraví se paní ministryně Jana Maláčová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené paní ministryně, omlouvám se, vážené kolegyně, kolegové, zaznívá tady na tento návrh i celkem hodně chvály, jak jsem zaznamenala v předchozích příspěvcích. Já si ale dovolím vrátit nás zpátky na zem, protože je to přesně rok, co začal vůbec tento návrh zákona vznikat na ministerstvu. Paní ministryně tehdy slibovala, jak to bude rychlé, jak je potřeba zareagovat na pandemickou situaci a krizi, kterou způsobuje firmám, a máme z toho tedy roční anabázi, která, když si ji vezmeme jeden měsíc za druhým, dost často připomínala skutečně až neuvěřitelnou rošádu různých změn a debat, které nevedly prakticky k výsledku. Ale konečně tedy budeme hlasovat finálně. A když se tady chlubíte podporou tripartity, ale třeba i Hospodářské komory a dalších a říkáte, že to je unikátní, že se takhle shodly: já si jenom myslím, a nepřeceňovala bych to, že prostě už i oni po všech těch různých navrhovaných komplexních změnách trochu ztratili trpělivost a řekli si - lepší něco, než abychom se snažili o verzi, která bude skutečně kvalitní. Ale nechci nikomu nic podsouvat, i my s nimi samozřejmě hovoříme a uvědomujeme si, že jim jde o to, aby celý ten návrh v praxi fungoval, je to pro ně klíčové a že ve své podstatě jsou hodně nešťastní z toho, že se musel pořád jenom prodlužovat Antivirus a kurzarbeit stále nemáme.

Každopádně v návrhu, který je tady představován, mi - byť ten pozměňovací komplexní návrh samozřejmě podpoříme, protože je to rozhodně lepší než ten samotný vklad z vlády - chybí celá řada drobností, které bychom opravdu měli v budoucnu ještě dotáhnout, a to souhlasím s předřečnicí, že je nutné neustále tento zákon zkvalitňovat i s ohledem právě na odezvu z praxe, a věřím tomu, že k tomu bude v následujících letech docházet.

Jedna z těch klíčových věcí, kterou považuji při kurzarbeitu za důležitou, je, že když už zaměstnanec nemůže pracovat, tak by měl alespoň využít času na vzdělávání. Je to užitečné pro něj samotného. Zvýšit si kvalifikaci je vždy skvělou výhodou na pracovním trhu pro další uplatnění, ale samozřejmě je to důležité jak pro zaměstnavatele, tak pro celou ekonomiku a celou společnost. To, jakým způsobem je to pojato v pozměňovacím návrhu, který tady pravděpodobně - předpokládám - podpoří naprostá většina stran, je nedostačující, ale je to aspoň nějaký začátek, nějaký vklad do toho, abychom právě přesně tuto oblast postupně mohli v celé věci zlepšit. Protože jestli může někdo pobírat aspoň částečně mzdu, ale nemusí chodit do práce naplno, tak ten čas, který mu tím vzniká, je vhodné využít právě pro to, aby si zvýšil kvalifikaci, abychom naší ekonomice dali celkově přidanou hodnotu - tak to stojí určitě na vzdělaných lidech, protože lidský kapitál je zkrátka základ. Takže to je věc, kterou určitě považuji za jednu z těch, která tady ještě nezazněla, ale měla by být určitě naším cílem.

Pokud se tady hovořilo - a hovořili o tom i kolegové z ČSSD, takže levicové strany, a jsem ráda, že v tomhle nacházíme shodu - o transformaci ekonomiky, která je tolik potřebná, s tím naprosto souhlasím. Je to věc, která se tady diskutuje mnoho let. Přesně v té krizi, kterou prožíváme, vidím tu příležitost, příležitost k tomu, abychom se posunuli k odvětvím, která mají vyšší přidanou hodnotu, abychom byli nikoliv jenom subdodavatelem ekonomik, které přidanou hodnotu mají vyšší, ale abychom právě i my ji vytvářeli a aby naši zaměstnavatelé a zaměstnanci pak z toho mohli těžit, protože samozřejmě jim se to projeví ve výši mezd a nám všem se to projeví, jak zdravá a prosperující česká ekonomika bude.

A protože transformace ekonomiky je něco, co se musí podporovat i ze strany zákonů, tak tady přesně souhlasím s tím, že náš rigidní pracovní trh, respektive pracovní právo, které opravdu není flexibilní - a kdo si namlouvá, že je, tak prostě tu realitu odmítá vidět - můžeme podpořit jedním pozměňovacím návrhem, který předkládám. Je to věc, která vím, že působí určité vášně, ale pojďme se na to podívat zcela věcně a zcela z pohledu těch, kterých by se to týkalo, totiž i samotných zaměstnavatelů, i zaměstnanců. Pokud podpoříte pozměňovací návrh, který předkládám, je tam pod písmenem I, tak je možnost, aby zaměstnanci, který již nebude mít uplatnění v dané firmě u daného zaměstnavatele, bylo poskytnuto vyšší odstupné, než mu náleží dnes ze zákona. Zaměstnavatel na tom nebyl tratný, protože pokud dnes musí dát dva měsíce, dvě měsíční mzdy, tak tady by musel jenom jednu a ty dva další zbývající, takže pro zaměstnance o jeden měsíc navíc, by doplatil stát. Pro stát by to bylo výhodné, protože - byť je to samozřejmě nějaký náklad, nějaký výdaj státu - tento člověk by měl příležitost si najít práci v odvětvích, která třeba budou prosperovat víc, měl by šanci se právě rychle rekvalifikovat pro to, aby se posunul z těch třeba skomírajících do těch, které naopak teď zaměstnance potřebují. A stále takové samozřejmě jsou.

A stejně tak vidíme, že každá krize má nejenom své poražené, ale i své vítěze. A stejně tak je tomu v současné době s tím, a to tady asi nemusím připomínat, že pokud jsme byli nuceni, nebo vláda byla částečně nucena, částečně si to způsobila sama, uzavřít velké části ekonomiky, dokonce celé sektory, některé z nich už měsíce, tak pak samozřejmě jiné sektory měly příležitost a uchopily ji a rostly. Nemusím zmiňovat, že to je zejména e-commerce, ale jsou tady i další oblasti, které se dynamicky rozvíjejí a v těch jsou potřební lidé. A ti jsou blokováni tím, že je necháváme vlastně částečně třeba i doma nebo úplně doma a oni čekají vlastně na to, jestli, až se jejich sektor nakonec rozjede znovu, se podaří i jejich zaměstnavateli zase úspěšně nastartovat a oni budou moci dále fungovat ve firmě, ve které doposud pracovali, anebo se vlastně jenom pročekali k tomu, že dostanou stejně výpověď. Takže tenhle systém, který - já chápu, že se líbí těm kritikům říkat, že bez udání důvodu dávat výpověď, ale ono to vlastně ve své podstatě lze zařídit už dnes, co si budeme namlouvat - tak má hlavně tenhle benefit pro obě dvě strany, jak pro zaměstnance, který dostane místo dvou tři měsíční platy nebo mzdy, tak pro zaměstnavatele, protože on dnes často nemá cash flow na to, i kdyby chtěl toho člověka propustit, mu dát odstupné v té zákonné výši, a v tu chvíli je v takové té patové situaci, kdy si vlastně drží zaměstnance, kterého třeba už ani nepotřebuje, a ten si tu novou práci prostě hledat nemůže.

Myslím, že když se na to podíváte bez emocí a bez politických nebo třeba ideologických zátěží, tak musíte nakonec uznat, že tohle je přesně cesta k tomu, jak můžeme ty lidi posunout do prosperujících odvětví ekonomiky, jak jim můžeme nabídnout možnost velmi důstojně a bez nějakých ztrát a újmy se posunout do oblasti, ve které zase najdou uplatnění třeba na mnoho dalších let. Tohle je cesta, jak se dostat k té kýžené transformaci ekonomiky, o které tady mluvíte.

Pokud to chceme skutečně udělat, tak máme tu příležitost. Je to jednoduchá změna zákoníku práce a schválně jsem ji stanovila v tom návrhu na dobu určitou tak, aby to opravdu reagovalo na současnou krizi, aby to nebyla jenom otázka vlastně na dobu neurčitou. Myslím si, že v tomhle směru bychom se mohli posunout zase právě k těm západním ekonomikám, které trh práce pružnější zkrátka mají, a mnohé z nich by nám měly jít v tomhle příkladem.

Proto vás tímto žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu a pevně věřím, že v kombinaci s kurzarbeitem, který tady klopotně ty měsíce vznikal, a pevně věřím, že už dneska bude schválen, tak můžeme pomoci naší ekonomice, lidem, kteří jsou v ní zaměstnáni, i těm, kteří zaměstnávají druhé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové Adamové za vystoupení. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Gajdůšková, s přednostním právem vystoupí paní ministryně Maláčová. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, ctěná Sněmovno, nechtěla jsem opravdu vystupovat, protože se necítím úplně dobře, ale na paní předřečnici, prostřednictvím pana předsedajícího, musím skutečně zareagovat. Lidi posuneme do prosperujících sektorů ekonomiky tím, že je v těch sektorech dobře zaplatíme, ne tím, že je vyhodíme bez udání důvodu a téměř na hodinu. To prostě skutečně není cesta. A já jsem ráda, že kurzarbeit je nastaven v této chvíli tak, že je tam pozměňovací návrh, který podporuje vzdělávání, započítání možnosti vzdělávání lidí v době, kdy jsou doma v rámci toho kurzarbeitu, a to je podpora vzdělávání, to je posun do prosperujících sektorů ekonomiky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem vystoupí paní ministryně Jana Maláčová, připraví se Lukáš Černohorský. Máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Já se k tomu pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Pekarové Adamové snad ani nebudu vyjadřovat. Paní poslankyně tady říká: Bez emocí se podívejme na to, abychom mohli lidi bez udání důvodu vyhazovat na dlažbu. Tak já bych vám to přála si zažít, kdyby se to schválilo, tak co by to znamenalo, a dávejte lidem dobré rady, aby to nebrali emocionálně. A ještě předložit takový pozměňovací návrh v zákoně, který má za cíl zachraňovat lidem práci! To snad ani není potřeba komentovat.

Dostala jsem zde dotazy, co se týká účinnosti. Účinnost je naplánována, pokud schválíme ten pozměňovací návrh, první den následujícího měsíce. To znamená, pokud v Senátu je naplánováno projednávání na 9. června, tak očekáváme účinnost od 1. 7.

Co se týká rekvalifikací, tak skutečně připomínám, podívejte se na ten komplexní pozměňovací návrh, že s rekvalifikacemi se v tom návrhu zákona počítá. Ti lidé, kteří budou na překážkách, tak pak po dohodě s Úřadem práce využijí ten čas a budou si zvyšovat svoji kvalifikaci. Věřte tomu, že na úřadech práce jsme se posledních několik měsíců tomu velmi intenzivně věnovali tak, aby - pokud to bude v budoucnosti potřeba - to mohlo takhle dobře fungovat. Rekvalifikace budou obrovské téma i bez kurzarbeitu a skutečně za několik posledních měsíců jsme odvedli velký kus práce.

Co se týká poznámek paní poslankyně Richterové, nepůjdu do detailů, nechci zdržovat, nicméně tři základní věci. Proč to nejde jak v Německu? Upozorňuji, že Německo má úplně jiný zákoník práce. My, pokud jsme chtěli rychlý protikrizový zákon, tak nemůžeme překopávat hospodářský model České republiky a nemůžeme také překopávat celý zákoník práce. Upozorňuji, že Německo nemá systém náhrad mezd nebo překážek v práci, a proto mají kurzarbeit postavený tak, jak je. To je ten základní rozdíl, paní poslankyně. Je potřeba to vzít v potaz, a nikoliv pouze srovnávat dvě země vedle sebe.

Druhý problém, proč jsme k tomu nepřistoupili, je zjednodušeně řečeno to, že zaměstnavatelé si kurzarbeit předplácí do speciálního fondu, odvádí si na to peníze a já si nedokážu představit, že bychom v této době zvedali zaměstnavatelům sociální pojištění. To by bylo skutečně likvidační a myslím si, že by to bylo špatné. Proto jsme nepřistoupili na tu cestu.

A co se týká toho třetího bodu: ano, výše podpory v Německu je sice standardně 60 až 67 %, těch 7 % je u rodin s dětmi, nicméně je potřeba také říct to B, a to paní poslankyně nezmínila. Aktuálně je to zvýšeno na 70 až 77 % a po sedmi měsících, což už u kurzarbeitu ten příklad je, tak je to v Německu 80 a 87 %, takže je to přesně ta částka, kterou my navrhujeme. Těch 7 % je u rodin s dětmi.

A poslední rozdíl, paní poslankyně, mezi německým kurzarbeitem a tím českým, ten čtvrtý, je, že v momentě, kdy vstupujete do kurzarbeitu v Německu, tak jste uchazečem o zaměstnání na úřadech práce, na německých úřadech práce. V momentě, kdy pobíráte příspěvek z kurzarbeitu, tak jste k dispozici německému úřadu práce a ten vás může zprostředkovat jinde. Proto je tam ta paralela s podporou v nezaměstnanosti. Ale my jsme touto cestou nechtěli jít, protože se právě snažíme udržet ty zaměstnanecké a zaměstnavatelské vztahy.

Takže prosím, zní to dobře, chceme kurzarbeit jako v Německu, ale teď jsem vám řekla čtyři konkrétní důvody, proč to na ten český systém nepasuje a proč bychom museli i vlastně v krizové době překopat celý hospodářský model, zákoník práce a ještě ztížit zaměstnavatelům, firmám život. Takže proto jsme se rozhodli jít touto cestou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové. S faktickou poznámkou paní poslankyně Pekarová a připraven je kolega Černohorský. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já si dovolím dvě poznámky k paní ministryni, k tomu, jak jsem hovořila o rekvalifikacích. Ano, jsem si vědoma a říkala jsem to, kdyby mě poslouchala... tak ještě počkám, aby mě opravdu poslouchala... tak by věděla, že jsem říkala, že to je odrazový můstek a že si myslím, že by měla být právě ta rekvalifikace v tom zákoně potom ještě později právě s praxí měněna tak, aby to bylo mnohem účinnější. Nemám velkou důvěru v to, že ty rekvalifikační kurzy úřadů práce jsou úplně vždycky ty nejkvalitnější, ve vší úctě k nim. Já myslím, že tam je také hodně prostor pro zlepšení.

A co se týče té zkratky, že chceme lidi vyhazovat na dlažbu, tak to je takový ten faul paní ministryně. Já se vás úplně upřímně zeptám: Co myslíte, co je lepší? Pročekat se doma, když nemůžete chodit do svého zaměstnání, k tomu, aby nakonec, když už se ta firma zase zpátky bude moct vrátit k podnikání, vás propustila, protože jste stejně nadbytečný, protože už nemá třeba ty zakázky jako doteď, anebo získat tři odstupné za tři měsíce, které byste normálně neměl, a potom mít příležitost s tímhle polštářem najít novou práci? To je dlažba? Já neříkám, že ti lidé skončí nezaměstnaní. Já říkám, že ti lidé budou mít příležitost poohlédnout se po práci jinde tam, kde naopak zaměstnance nabírají, a běžně se to tak děje. Ale chápu, že pro někoho, kdo pracoval celou dobu jenom pro stát a byl jím placen, to může být těžké k pochopení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Lukáš Černohorský, připraví se kolegyně Richterová. (Gestikulace poslance Černohorského.) Už jsem vás vyzval předtím, proto jsem přihlášku, ač je elektronická, zařadil za vás. Máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Předpokládám, že asi, prostřednictvím pana předsedajícího, byla informace o tom posledním asi na mě. Já jsem jenom panu předsedajícímu říkal, že nejsem přihlášen s přednostním právem, takže paní Pekarová že měla přednost.

Já jsem se chtěl jenom vyjádřit ke svému pozměňovacímu návrhu, a to pozměňovacímu návrhu D. Bedlivě jsem poslouchal záznam ze sociálního výboru a tam úplně nebyl nějak podrobně diskutován, takže jsem ho chtěl jenom trošku lépe rozebrat, protože my tady momentálně probíráme problémy, které můžou potkat podniky, které se dostanou nějakým způsobem do obtíží. Nejvyšší kontrolní úřad nedávno zveřejnil svůj kontrolní závěr číslo 1912, v rámci kterého rozebíral povinné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu, a v rámci toho informoval ať už Ministerstvo financí, tak i MPSV v tom, že máme několik problémů týkajících se zákoníku práce. Jedním z nich, a to je docela velký problém, je, že vlastně v tuto chvíli neexistuje organizace nebo nějaká státní instituce, která by měla oprávnění kontrolovat to, zda a jakým způsobem je vybíráno zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Jenom upozorním, že třeba v roce 2015 až 2018 se vybralo na tomto pojištění skoro 30 miliard korun a tyto finanční prostředky v tuto chvíli nemá zákonné oprávnění nikdo kontrolovat.

Proto součástí toho pozměňovacího návrhu je, že by bylo Ministerstvo financí v tomto případě oprávněno kontrolovat nakládání s těmito finančními prostředky. Tato chyba se tam zanesla někdy v roce 2006, kdy došlo ke změně zákona, v rámci kterého bylo Ministerstvu financí... mu odejita možnost kontrolovat ty komerční pojišťovny, ale převedlo se to na Českou národní banku. Ale kontrola České národní banky vlastně není zaměřena na tento typ pojištění. A proto jsem po konzultaci s Ministerstvem financí připravil a implementoval do tohoto pozměňovacího návrhu to, že Ministerstvo financí bude vykonávat u pojišťoven, provozujících zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, kontrolu hospodářských výsledků tohoto pojištění. Jak jsem říkal, jedná se zhruba o 30 miliard korun v průběhu tří let, které by byly naprosto bez kontroly.

Další problém, který ošetřuje tento pozměňovací návrh, je neadekvátní výše penále, která zůstala v rámci vyhlášky už z roku 1993. Zde bylo... původně vydávalo tuto vyhlášku Ministerstvo financí, ale po změně zákoníku práce došlo k tomu, že Ministerstvo financí už není vlastně gestorem tohoto zákona, ale je to MPSV, a v tuto chvíli Ministerstvo financí nemůže upravovat nic v rámci této vyhlášky. Proto je tam součástí návrhu tohoto zákona úprava, že v současné chvíli, v případě, že zaměstnavatel z nějakého důvodu nezaplatí, tak jeho penále je ve výši 10 % měsíčně z té dlužné částky. V tomto případě navrhuji, abychom vyrovnali tuto výši penále, která může být pro tu firmu likvidační.

A pokud opravdu jednáme v tuto chvíli, že ten zaměstnavatel může být postižen, ať už záplavami, či nějakou jinou katastrofou, tak se opravdu může stát, že tyto finanční prostředky neuhradí, a v tomto případě by to pro něho mohlo být likvidační. To vyrovnání by mělo být vlastně... nebo ta výše toho penále by bylo vlastně ve stejné výši, jako se uplatňuje u zákona, nebo v rámci systému pojistného na sociální zabezpečení podle zákona č. 589/1992.

A další záležitost, která je tam ošetřována, je - a to částečně vytýká také Nejvyšší kontrolní úřad - že se pohybujeme v podstatě jakoby nebezpečné oblasti, v rámci které by docházelo k odpouštění penále, ať už zčásti, nebo úplně. Částečně to ošetřovala původně tato vyhláška. V tomto případě se ale ukazuje, že výrazně jednodušší, aby tam byla nějaká právní jistota, je převést to do zákona, tedy v tomto případě by se část té vyhlášky, toho textu podle dlouhodobé praxe, která probíhá, vložila do návrhu nebo do zákoníku práce s tím, že ale potom už tohle je jenom jako rychlý hotfix, v rámci kterého by mělo být zajištěno, že nebude docházet k dávání likvidačních penále jednotlivých firmám. Ale v tomto případě by bylo ideální, aby tedy po těch letech se případně Ministerstvo financí a Ministerstvo práce dohodly na nějaké reformě zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, protože už v minulosti se původně předpokládalo, že tyhlety záležitosti budou odstraněny zhruba v průběhu několika let, kdy dojde k předložení novely zákoníku práce, což jak víme, se nestalo.

Ministerstvo financí tento typ pozměňovacího návrhu předkládalo již v minulosti, i přesto, že byl tento pozměňovací návrh často nahrán do systému, tak nikdy se vlastně Poslanecká sněmovna při projednávání těch jednotlivých zákonů nedostala až do finále a většinou skončily tyto návrhy zákona spolu s Poslaneckou sněmovnou.

Teď jestli můžu na chvilinku, já bych se přepnul do režimu přednostního práva (obrací se na předsedajícího.) Já bych jen informoval, že před hlasováním bych požádal - po uzavření rozpravy před hlasováním bych požádal o přestávku v délce 45 minut, informuji takhle dopředu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže před hlasováním čili po skončení rozpravy ve třetím čtení. Dobře, rozumím tomu. Nyní vystoupí paní poslankyně Alena Gajdůšková s faktickou poznámkou a podruhé je přihlášena paní poslankyně Richterová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji opět za slovo. Moc mě mrzí, že musím opět reagovat na paní Pekarovou Adamovou, prostřednictvím pana předsedajícího. To, že váš pozměňovací návrh je vyhazov bez udání důvodu, na tom trvám. A řekla jsem to já. A musím podotknout, že jsem se chvíli živila jako vedoucí personálního oddělení stavební firmy, takže ne, že neznáme nic jiného než veřejnou správu. To za prvé.

A za druhé, skutečně ten váš návrh je obrovským prolomením principu, který doposud v zákoníku práce na ochranu zaměstnanců je. To je za druhé.

A za třetí, nechápu, skutečně nechápu, proč by stát měl doplácet personální politiku firem. To je záležitost firmy a mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tam žádný důvod, proč by stát měl doplácet odstupné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Je tady další faktická poznámka paní poslankyně Pekarové Adamové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Prostřednictvím předsedajícího, k paní poslankyni Gajdůškové, tohle nebylo na vás, to bylo na paní ministryni, která tady hovořila o tom, že ti lidé skončí na dlažbě. Já jenom znovu opakuji, i kurzarbeit je to, že stát hradí firmám něco. Takže v tomto případě stát vlastně vstupuje do toho soukromoprávního vztahu, jde za rámec toho, co je vlastně v běžné tržní ekonomice. A najednou u vašeho návrhu to je v pořádku, nebo u návrhu kurzarbeitu je to v pořádku, ale u návrhu, který pomáhá flexibilitě, transformaci ekonomiky, o které tady hovořila vaše kolegyně předtím, tak to už neuznáte.

Já se domnívám zcela jednoznačně, že pro zaměstnance je lepší, když tu práci má, než když sedí doma. To se asi shodneme. No a pokud chceme, aby si tu práci rychle mohl najít, pokud ji právě v tom jeho odvětví, ve kterém doposud pracoval, už nemá perspektivu, protože tak to zkrátka je. My se po téhle krizi nevrátíme k tomu, co tady bylo v roce 2019 a předtím, přiznejme si to. Některá odvětví už se prostě z toho úplně nezberchají a naopak, jiná jsou už na vzestupu dlouho a mají teď ještě větší příležitosti, právě kvůli krizi. Tak to chodí, tak to prostě je.

A tady v tomhle tom případě má jít jenom o to, aby ten, kdo má ten zájem, ale vlastně je vázán u zaměstnavatele, tak i on měl šanci s dobrým startovacím polštářem si rychleji práci v jiném, perspektivním odvětví najít. Takže neoddělujme to od sebe, je tam nejenom to A, rychlejší výpověď, ale je tam zejména i to B, na které je důležité pamatovat, které je pro toho zaměstnance výhodné, a potažmo pak i pro toho zaměstnavatele.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Olga Richterová se svou druhou přihláškou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Tady pořád dochází k zásadnímu nepochopení principiální výhrady, kterou tady přednáším. Samozřejmě že vím, že Německo navýšilo o 10 % podpory v době covidu, ale to, co se tady schvaluje, co se navrhuje, není prosím vás rychlý protikrizový zákon. To je prostě něco, co tady bude desetiletí. A právě proto upozorňuji na to, že se tady zavádí dva systémy pro dva typy lidí, v podstatě nezaměstnaných. Jo, přiznejme si to.

Kurzarbeit je způsob, jak nedopustit to, že by lidé byli propuštěni, čili je tam ta hrozba nezaměstnanosti, je to nějaký... je to státní intervence. Je to významný zásah do pracovního trhu, a proto je důležité si uvědomit, co to způsobí, když se to tak zásadně odliší, když to tak zásadně odjede od podpory v nezaměstnanosti. A mně připadá, že se tady možná málo ví o tom, jak důležité je, pro celý pracovní trh, jak je nastavená podpora v nezaměstnanosti. A znova: kurzarbeit není nic jiného než sofistikovaná, na specifické podmínky nějakého propadu reagující podpora v nezaměstnanosti, která v Německu funguje dobře proto, že je předvídatelná.

Co se týče celkově podpory v nezaměstnanosti, tak proč jsem se snažila zdůraznit a vysvětlit důvody pro navýšení v prvních dvou měsících na dobu před panem ministrem Drábkem, aby opravdu bylo pro všechny 65 % na podpoře v nezaměstnanosti pro první dva měsíce: protože to dává smysl z hlediska celé ekonomiky. Jde totiž o to, aby lidé měli odpovídající hmotné zabezpečení, prostě dostatek peněz a nějakou rozumnou jistotu, když si hledají práci, když vyjednávají o nové pracovní pozici, když si hledají tak, aby to odpovídalo jejich kvalifikaci a směřování do budoucna. A proč je to důležité nejenom pro individuální štěstí, ale i pro ten celek? Protože potom na základě toho si mohou, jenom když mají nějakou rozumnější jistotu, vyjednat lepší pozice a lepší mzdy do budoucna a rostou pak i, zdá se podle všeho, podle velice zajímavých poznatků ekonomů, odvody do státního rozpočtu.

Já to ještě maličko rozříkám, protože je opravdu neintuitivní. Je to něco, co by člověka jen tak nenapadlo, ale dává to naprostý smysl, když to domyslíme do konce. Když se zlepší podmínky pro nezaměstnané, zejména na začátku - proto navrhujeme ten kompromis, zvýšit na těch 65 % alespoň u těch, kteří ukončili pracovní poměr i třeba dohodou, abychom podpořili i dohody mezi zaměstnanci a zaměstnavateli - protože to právě vede ke sjednání budoucích pracovních pozic za lepší mzdu a k budoucím vyšším odvodům, které získají veřejné rozpočty na dani z příjmů fyzických osob. Jenom upozorním: každý jeden procentní bod růstu na dani z příjmů fyzických osob znamená zhruba 10 miliard korun pro státní rozpočet. To prostě není legrace, to je veliká věc. A právě proto jsou podmínky pro nezaměstnané tak důležité a naopak je důležité to nerozpojit od jiného systému podpory v částečné nezaměstnanosti, tak se to dá taky nazvat, a tedy kurzarbeitu. A u kurzarbeitu prostě nikdo nehovořil podle mých informací se zástupci rostoucích firem, se start-upy, těmi, kdo hledají lidi. Je tam prostě ještě ten aspekt, že tady ta státní intervence, tenhle státní zásah prostě bude mít příliš konzervující charakter.

Ještě jednou zdůrazním: my jsme pro zavedení kurzarbeitu, ale ty podmínky, jak jsou nastaveny, jsou opravdu velice rozdílné oproti tomu, jak funguje standardní podpora v nezaměstnanosti, a proto to hrozí zakonzervováním současného stavu ekonomiky. Ale to není ekonomika, která nás dostane do budoucnosti. Pořád jsme ještě bohužel ve stavu montovna a chceme se dostat do stavu mozkovna. Jenže tenhle přechod k ekonomice vyšší přidané hodnoty prostě potřebuje státní podporu do vzdělávání, do rekvalifikací, ale opravdu co nejkvalitnějších, co nejvíc spjatých s konkrétními firmami a provozy, ale nepotřebuje zavést dva odlišné systémy pro jednu věc. A ta jedna věc je, že firma je v potížích a chceme lidi podpořit, aby nějakým způsobem buď přečkali tu dobu v sepětí s tou firmou, anebo tedy ukončili pracovní poměr a mohli si najít práci novou a měli k tomu rozumné podmínky.

K tomuhle cíli se prostě můžeme dostat trošku jinou cestou, cestou, která bude zohledňovat, že takhle stát může způsobit prostě umělý nedostatek pracovní síly, že zásah do trhu práce bude příliš velký a že to může být z hlediska celku ve finále velmi nevýhodné. Potom ještě absence spouštěcích kritérií bude vystavovat vládu tlaku různých skupin, bude to velice obtížné těm tlakům odolávat, takže zase to je ten důvod, proč v Německu jsou ta předvídatelná spouštěcí kritéria.

A poslední věc. Prostě jde o to, že daňoví poplatníci v této zemi mají mít rovné zacházení, a ty rovné podmínky také znamenají myslím víru v to, že stát koná férově. A já nevím, jak odůvodnit lidem, kterým zkrachuje firma nebo jsou propuštěni, že mají mít výrazně horší podmínky než ti, jejichž firma je - a teď už se prosím nebavíme o době covidu, ale bavíme se o zákoně, který bude do budoucna a v budoucnu, když nepůjde o státní zásah z důvodu ochrany veřejného zdraví, ale nějaký jiný důvod - tak přece není odůvodnitelné, proč by lidé u firmy v potížích měli mít nárok na okolo 90 % čisté mzdy, prostě ve smyslu toho, že je to obrovský rozdíl vůči té podpoře v nezaměstnanosti. A tohle nezdůvodnění nerovnováhy, to nezdůvodnění délky podpory a toho, jak se to promítne do celé ekonomiky, do celého trhu práce, kde prostě jsou i odvětví, co rostou, mě děsí a myslím si, že právě proto jsme se měli víc koukat na Německo a méně na to, co všecko udělat jinak, abychom si tady zavedli nějaký další systém.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Richterové a je tady faktická poznámka Romana Sklenáka, potom s přednostním právem paní ministryně. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já velmi krátce a skutečně taková faktická poznámka. Možná abychom pořád nesrovnávali tady tu předlohu s německým kurzarbeitem, a stejně tak pro ty, kterým se nelíbí nazývat tuto předlohu a tento nástroj vlády tím německým slovem, tak chci upozornit, že v podstatě jedním z bodů toho komplexního pozměňovacího návrhu je i v podstatě pojmenování. Snažili jsme se, a taky nad tím byla dlouhá diskuze, co nejvíce vystihnout ten nástroj a v podstatě je to nazváno příspěvkem v době částečné práce. To znamená, pokud chcete o tomto nástroji mluvit jinak než o kurzarbeitu, tak je to příspěvek v době částečné práce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a nemám žádnou další přihlášku do rozpravy. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova? Paní ministryně? Pak vyhlásím tu přestávku, jak avizovali Piráti. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Ještě velmi stručně k pozměňovacímu návrhu pana poslance Černohorského. Já bych chtěla podotknout, že se jedná o úpravu vyhlášky, která je v gesci Ministerstva financí a věcně nespadá do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí. Proto je nesmysl to upravovat v zákoníku práce. Tam takováhle úprava v žádném případě nepatří. Zákoník práce upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, to je opravdu důležité mít na paměti, kdežto váš pozměňovací návrh řeší vztah pojišťovna-zaměstnavatel, úplně jiná věcná příslušnost. Je to nesystémový pozměňovací návrh, je to přílepek, který nesouvisí s kurzarbeitem. Navíc se týká hospodaření pojišťoven a s nimi to nebylo projednáno. Rozumím tomu návrhu, proč ho předkládáte, ale to provedení je tak špatné. Proto dám nesouhlasné stanovisko. Jinak co se týká všech těch argumentů, které zde padly, už jsem se k nim vyjádřila dříve. Velmi děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní zpravodajka, jestli má zájem o závěrečné slovo? Nemá. S přednostním právem Lukáš Černohorský jako místopředseda klubu. Máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. On je právě ten problém, že v tuto chvíli už to nejde nijak změnit, protože v minulosti jsme odebrali Ministerstvo financí jako gestora toho pojištění, a my jsme to probírali a diskutovali a je to momentálně jediná možnost, pokud neuděláme nějakou novelu zákoníku práce, která změní ten způsob výběru, buď že to bude čistě komerční, nebo že to bude jako v ostatních zemích součástí sociální dávky. V tuto chvíli Ministerstvo financí nemůže měnit tu vyhlášku, protože oni už k tomu nejsou oprávněni, a MPSV to změnit taky nemůže. V tuto chvíli nejsme schopni to udělat jiným způsobem než změnou v rámci zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a připomínám, že jste požádal o 40 minut - 45, pardon, 45 minut přestávku na poradu klubu Pirátů. Takže v 11.44 se tady sejdeme a začneme vystoupením paní zpravodajky, která nás provede hlasováním. Vyhlašuji přestávku do 11.44 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 10.59 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.44 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, skončila pauza. Budeme tedy pokračovat v pořadu schůze. Nyní přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou hlasování, poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělila stanovisko. Prosím. (Silný hluk v sále.) Prosím o klid v jednacím sále.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Já vás tedy seznámím s usnesením, které přijal na své 76. schůzi výbor pro sociální politiku. Mimo jiné zde schválil následující hlasovací proceduru.

Nejdříve bychom hlasovali návrhy podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, přednesené ve třetím čtení.

Dále bychom hlasovali pozměňovací návrhy v následujícím pořadí: pozměňovací návrh B, dále G1, G2. Nebude-li přijato, G10, G3, G4, G5, G6, G7, G8, G9.

Dále pozměňovací návrh C ve znění případně přijatých G1 až G10. Bude-li přijato, jsou nehlasovatelné návrhy A1 až A6, F, H2, I2 až I5, J1, které jsou totožné s F1 a I2, J2 a J4 totožné s F3 a I3. Nebudou-li přijaty, budeme dále hlasovat pozměňovací návrh A1, dále A2. Bude-li přijat, je nehlasovatelný A3, I5 a H2 bod 2. Opět I5 a H2 bod 2 jsou totožné. Nebude-li přijato, budeme hlasovat I5, H2 bod 2, totožné. Bude-li přijat, je nehlasovatelný A3. Nebude-li přijato, budeme hlasovat pozměňovací návrh A3, dále A4, A5, A6, F4, F3, I3 a J4, které jsou totožné.

Dalším hlasováním je F1, I2 a J1, které jsou totožné.

Dále F2 a I4, opět totožné.

Dále pozměňovací návrh J2 a dále H2 bod 1.

Dále bychom hlasovali pozměňovací návrh D, E, I1, J3.

Pozměňovací návrh H1 je nehlasovatelný - upravuje pozměňovací návrh poslance Sklenáka SD 6997, který nebyl v podrobné rozpravě opakovaného druhého čtení přednesen. Na závěr bychom hlasovali o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Myslím, že všichni rozumíme navrhované proceduře, takže budeme hlasovat o tom, jestli ji schvalujeme.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro navrženou proceduru? Kdo je proti?

Hlasování číslo 329, přihlášeno 104 poslanců, pro 98, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodajko.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Za prvé bychom hlasovali legislativně technickou úpravu, která byla ve třetím čtení načtena. Jenom připomenu, že se jedná o sjednocení terminologie v pozměňovacím návrhu označeném ve sněmovním tisku jako G5, kdy se slova "podporu v době částečné zaměstnanosti" nahrazují slovy "příspěvek v době částečné práce" a slovo "podporu" slovem "příspěvek".

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já ještě jenom nahlásím, že s náhradní kartou číslo 10 hlasuje pan poslanec Holomčík a pan poslanec Černohorský. To byla žádost o odhlášení? Ano, žádost o odhlášení od Pirátů. Já vás odhlásím, znovu se přihlaste svými hlasovacími kartami. Ještě jednou zagonguji, přestože už jsem gongoval.

 

Stanovisko paní ministryně? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 330, přihlášeno 101 poslanců, pro 101, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh B pana poslance Nováka. Jedná se o zjednodušení procesu přiznávání podpory v nezaměstnanosti. Stanovisko sociálního výboru doporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 331, přihlášeno 102 poslanců, pro 102, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Nyní hlasujeme pozměňovací návrh pod písmenem G1 pana poslance Juříčka. Jenom připomenu, že se jedná o dobu poskytování příspěvku zaměstnavateli, zkrácení na tři, eventuálně šest měsíců. Stanovisko sociálního výboru nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 332, přihlášeno 102 poslanců, pro 23, proti 34. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Nyní hlasujeme pozměňovací návrh G2. Opět pan poslanec Juříček - náhrada mzdy zaměstnanci, kdy nahrazuje 80 % průměrného výdělku 65 % průměrného hodinového hrubého výdělku. Stanovisko sociálního výboru nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 333, přihlášeno 102 poslanců, pro 25, proti 24. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Protože předchozí dva pozměňovací návrhy nebyly přijaty, hlasujeme G10, opět pan poslanec Juříček, kdy nahrazuje 80 % průměrného výdělku 70 % průměrného hodinového hrubého výdělku. Stanovisko: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 334, přihlášeno 102 poslanců, pro 24, proti 23. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Další návrh G3, opět pan poslanec Juříček, snížení horní hranice při nepřidělování práce zaměstnancům z 80 % na 40 % týdenní pracovní doby. Stanovisko: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 335, přihlášeno 102 poslanců, pro 12, proti 23. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Následuje opět pozměňovací návrh pana Juříčka. Jedná se o doplnění: Je-li důvodem poskytování příspěvku pokles tržeb, požaduje zdokladované prohlášení, že tento pokles tržeb je ve výši alespoň 20 % proti stejnému čtvrtletí minulého roku. Stanovisko: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 336, přihlášeno 102 poslanců, pro 15, proti 26. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Dále G5, pan poslanec Juříček, doplnění o podmínky a povinnost zaměstnavatele příspěvek v době částečné zaměstnanosti. Stanovisko: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 337, přihlášeno 102 poslanců, pro 14, proti 30. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Následuje pozměňovací návrh G6, opět pan poslanec Juříček, kdy doplňuje § 83, stanovení délky směny pro období, kdy je závažným způsobem ohrožena ekonomika státu. Stanovisko: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně. (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 338, přihlášeno 102 poslanců, pro nikdo, proti 67. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: G7, pan poslanec Juříček, doplňuje § 84, termín pro povinnost předložení písemného rozvrhu týdenní pracovní doby pro období vymezené nařízením vlády podle § 120b. Stanovisko: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 339, přihlášeno 102 poslanců, pro nikdo, proti 29. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: G8, pan poslanec Juříček, stanoví horní hranici celkové délky směny v období vymezeném nařízením vlády. Stanovisko: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 340, přihlášeno 102 poslanců, pro nikdo, proti 43. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Poslední pozměňovací návrh pana poslance Juříčka pod písmenem G9, kdy navrhuje nový § 93a, týkající se další dohodnuté práce přes čas. Stanovisko: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 341, přihlášeno 102 poslanců, pro 0, proti 37. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Nyní hlasujeme pozměňovací návrh pod písmenem C, respektive jedná se o komplexní pozměňovací návrh paní poslankyně Pastuchové, Sklenáka, Aulické Jírovcové, o kterém zde byla řeč. Stanovisko: doporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Souhlasné stanovisko.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 342, přihlášeno 102 poslanců, pro 91, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Vzhledem k tomu, že byl přijat tento komplexní pozměňovací návrh, jsou nehlasovatelné návrhy A1 až A6, F, H2, I2 až I5, J1, které jsou totožné s F1 a I2, J2 a J4, které jsou totožné s F3 a I3. Přejdeme tedy k hlasování pozměňovacího návrhu pod písmenem D pana poslance Černohorského k zákoníku práce. Zde se jedná o úpravu související s použitím vyhlášky 125 z roku 1993 Sb. Stanovisko sociálního výboru: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Přílepek, nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 343, přihlášeno 102 poslanců, pro 34, proti 40. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Nyní hlasujeme pozměňovací návrh, který máte pod písmenem E, paní poslankyně Aulické Jírovcové. Jedná se o zjednodušení dokládání nezbytných dokumentů pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. Stanovisko sociálního výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 344, přihlášeno 102 poslanců, pro 93, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Pozměňující návrh I1 paní poslankyně Adamové Pekarové k zákoníku práce, když chce nový bod - mimořádné ukončení pracovního poměru. Stanovisko sociálního výboru: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 345, přihlášeno 102 poslanců, pro 18, proti 44. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Nyní hlasujeme pozměňovací návrh pod písmenem J3 pana poslance Bauera, který navrhuje prominutí placení povinných záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u osob samostatně výdělečně činných prodloužit až do prosince 2020. Tady ještě musím znovu poznamenat, že pozměňovací návrh H1 paní poslankyně Kovářové je nehlasovatelný. Upravuje pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka, který nebyl v podrobné rozpravě opakovaného druhého čtení přednesen. Stanovisko sociálního výboru k pozměňovacímu návrhu J3: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 346, přihlášeno 102 poslanců, pro 47, proti 17. Návrh byl zamítnut.

 

Takže to jsou, paní zpravodajko, všechny pozměňovací návrhy, je to tak? (Zpravodajka: Ano.) Takže o všech návrzích bylo hlasováno. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona... (Ozývají se hlasy, že chce vystoupit poslankyně Černochová.) Aha, ano, tak já už jsem byl tak soustředěn na čtení, tak paní poslankyně. Paní poslankyně Černochová, předpokládám k hlasování. Prosím, máte slovo, samozřejmě. (Poslankyně Černochová chce dodržet odstup od poslankyně Dražilové ze zdravotních důvodů.) No, tak, paní poslankyně Černochová, máte slovo. Prosím. Jo, takhle, aby se dodržela vzdálenost.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Abych dodržela vzdálenost, přesně tak, pane místopředsedo. Já jsem chtěla požádat jménem klubu ODS o 30 minut přestávku, protože těch pozměňovacích návrhů bylo opravdu hodně a my se chceme zorientovat v tom, co prošlo a neprošlo. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže na žádost klubu ODS vyhlašuji pauzu 30 minut na poradu klubu. Sejdeme se tady ve 12.33.

 

(Jednání přerušeno ve 12.03 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 12.33 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Uplynula pauza na žádost klubu ODS a máme 12.33, takže já zagonguji. Odhlášení a přihlášení, ano, takže já vás odhlásím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami. Tak a pan poslanec Munzar ještě k hlasování. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já jsem tu přestávku využil ke kontrole hlasování. Zjistil jsem, že u pozměňovacího návrhu nebo u hlasování číslo 343 mám zdržel se, hlasoval jsem pro. Nezpochybňuji hlasování, jen pro stenozáznam.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dále paní poslankyně Monika Jarošová hlasuje s náhradní kartou číslo 11.

 

Takže přistoupíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 1025, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 347 přihlášeno 100 poslanců, pro 79, proti 1. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Nyní přejdeme k dalšímu bodu.

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.