(17.00 hodin)
(pokračuje Bláha)
A tam samozřejmě zase pláčou jejich zemědělci, protože na úkor toho tam neprodají zase ti maďarští nebo slovenští nebo polští. Prostě je to začarovaný kruh, který je potřeba rozseknout a je potřeba změnit. A já jsem to bral jako apel, že my budeme ten předvoj, který řekne Evropské unii: Ano, pokud nezměníte dotační politiku, my uděláme toto, protože vy jste nás k tomu donutili svými dotačními politikami. Takže zamyslete se prosím a pojďme to řešit společně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Petr Bendl a já předám řízení schůze. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, tak konečně jsme se dostali k řádné debatě. Vždycky ty technické jsou téměř okamžitě, ale málokdo hovoří o podstatě toho, co se vlastně projednává. Ale skoro o tom nikdo vlastně nemluvil.
Chci moc poděkovat senátorům, všem, hlasovali pro to všichni, že nám ten návrh zákona vrátili, protože krom toho, že je zcela bezpochyby ten paragraf v rozporu s naším závazkem uvnitř Evropské unie, s naším závazkem, s naším rozhodnutím, poškodil by zájmy České republiky, tak je ten paragraf neproveditelný. Nedej bože, kdyby ten zákon prošel, jak by Ministerstvo zemědělství a Státní zemědělská a potravinářská inspekce v praxi kontrolovala tu neurčitost, tu skutečnost, že ten paragraf je tak hloupý, že říká: Musí prodat. A teď říká: 55 % potravinářské soli třeba. To je výborný český výrobek, potravinářská sůl, to je tam jedna z těch 150 komodit takzvaně základních.
To trošku srážím to, že v podstatě celá úroveň toho pozměňovacího návrhu je prostě příšerná, je neproveditelná, je v rozporu se všemi pravidly. Je to ostudou České republiky, že něco takového vůbec prošlo parlamentem. A já souhlasím, vidím tamhle pana kolegu Nachera, souhlasím s tím, že ten problém je složitější. A tady je to dělané jak z knížky někdy třetí třídy základní školy: imperialisté, zlé řetězce, nebo někdy ten začátek předminulého nebo konec předminulého století, kdy nám stroje berou práci, a podobně. Tak v této úrovni debaty my tady jsme. Bohužel tedy jo.
Ten problém je opravdu mnohonásobně složitější. Já vím, že někteří - nebo ne všichni - hlasovali pro ten návrh zákona a pro kvóty, kolem kterých se to asi nejvíc točilo, protože jsou nejvíc diskutabilní. Také jsem vnímal názor Ministerstva zemědělství, kdy ministr byl neutrální k tomu návrhu, podle mě proto, že věděl, že by se shodil před svými kolegy na úrovni Evropské rady ministrů, a věděl, že to není úplně košer a že nás to poškodí. Mimo jiné také proto, že krom toho, že produkujeme potraviny, ve kterých v té kategorii soběstačnost prostě soběstační nejsme, protože na některé prostě nemáme podmínky, a jiné země ty podmínky mají mnohonásobně lepší, a my místo toho, abychom využívali to, že jsme schopni sem v zájmu nakupujících dostat levné potraviny, a naopak lépe obchodovali s tím, co jsme schopni dělat a co je naší tradiční potravinou námi produkovanou, ve které se nám daří, tak tam my říkáme: My chceme úplně všechno, i to, co neumíme pořádně udělat. Míchám do té diskuze o tom, o čem bychom se měli podrobně bavit, protože je řada komodit, ve kterých jsme víc než soběstační.
A co tedy s tím hovězím, které nezbaštíme? Kdyby se vůči nám začaly chovat ostatní evropské země stejným způsobem, tak budeme tedy ta stáda zmenšovat? SPD bude říkat: Tak to postřílejte, protože máme 130 % produkce hovězího vůči naší soběstačnosti. To budeme říkat? To je to řešení? Kdyby oni nám tedy začali říkat: Ne, nebudete vyvážet obilí - pro spoustu zemědělců je to komodita, která je velmi dobře živí. A jsme více než soběstační. Více než soběstační, významně více než soběstační v řadě jiných komodit. Proto říkám, že ta debata je mnohonásobně složitější a že tohle řešení z padesátých let uvažování podle mě, nebo možná ještě dříve, prostě nesedí a nefunguje.
Pan předseda Faltýnek, který mezitím odešel, tady položil řečnickou otázku, jestli jsme někdy chtěli ukončení debat na téma dotace do českého nebo do evropského zemědělství, a podobně. Já tedy jsem ty diskuze se svými kolegy ministry tehdy vedl, s řadou z nich. Bavili jsme se o tom, o přemíře dotací, o jejich efektivitě, ale i o tom, že něco jsou dotace a něco jsou kompenzace, protože zemědělci musí plnit řadu evropsky, tudíž i řekněme rozhodnutí na úrovni Evropské unie, jejíž jsme součástí, ke kterým jsme se zavázali, a protože musí plnit některé podmínky, tak dostávají v podstatě kompenzace za to, že něco nesmí. A těch je čím dál tím řekněme více a bude jich pravděpodobně více. Proto se tomu buď budeme muset přizpůsobit, anebo budeme muset říct: Dobře, tak tedy už ne, s vámi už nechceme mít nic společného, my začneme obchodovat asi s někým jiným, možná na východě. To tady možná bude rezonovat.
Já si prostě myslím, že máme být aktivní uvnitř té diskuze a hledat řešení, protože to, co nás v budoucnosti čeká, jsou významné řekněme prvky směrem tlak na zemědělce i na producenty dřeva, respektive vlastníky a hospodáře v oblasti lesního průmyslu. Bude tlak, aby více opatření bylo zaměřených na ochranu přírody a krajiny, a k tomu budou následovat nějaké finanční, já tomu říkám kompenzace, protože ty zemědělci, pokud budou chtít být součástí dotačního systému nebo systému podpor, pak prostě budou muset na tato opatření přistoupit, takže ten tlak bude větší. No, o tom není debat, určitě pan ministr o tom mluvil na posledním jednání zemědělského výboru, a ty diskuze nekončí, budou následovat.
Ale vrátím se zpátky k meritu věci a k tomu návrhu zákona. Proto říkám znovu, chci velmi poděkovat senátorům za to, že brání ostudě. Trošku mě mrzí, že... protože zemědělství je plné byrokracie, nejsou výjimkou případy, kdy státní instituce chodí kontrolovat jedno a totéž, ale přitom to není jedna instituce. Senát... To, co prošlo Poslaneckou sněmovnou, bylo sjednocení kompetencí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, a Senát to znovu rozdělil. Senát znovu řekl: Jednu věc - neberte mě za slovo - ale jednu věc budou kontrolovat dvě instituce. Že ji pokaždé vidí nebo že ji často vidí každá instituce jinak, protože zemědělci jsou takhle prostě řeknu přebyrokratizovaní, už v souvislosti s tím, že pobírají ty... někdo má pocit, že jsou to opravdu superzázračné peníze, ale co oni pro to všechno musí udělat, aby je získali, to už nikdo moc nevidí, těch papírů, kolik je kolem toho. A tahleta razítka - měli jsme šanci se jednoho razítka zbavit, hygiena bude tedy dál řešit část potravinového světa a tutéž, v podstatě totožnou, ale jinak definovanou, bude řešit Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Mohli jsme se tohohle aspoň dílem zbavit. Podle mě se to nepodaří, protože jsem přesvědčen o tom, že rozumná část Poslanecké sněmovny podpoří spíše senátní návrh, aby ty ostudné kvóty vymizely. ***
