(11.20 hodin)
(pokračuje Výborný)
Pokud jde o minulost, tak už při jednání ústavně-právního výboru některé návrhy byly přijaty a prošly a jsou obsaženy v tom velkém komplexním pozměňovacím návrhu pod písmenem A, o kterém jsem se už tady hlasováním rozhodli, že ve znění této úpravy budeme dále jednat. Připomněl bych dva body, které se týkají minulosti, a to je zastavování marných bagatelních exekucí do výše 1 500 korun. Pozměňovací návrh, který jsme připravili společně se ctěným kolegou Patrikem Nacherem a dalšími, v zásadě řeší problém právě u těch malých bagatelních, ale marně vymáhaných exekučních řízení do 1 500 korun. Co bude obsahem této úpravy? Pokud tři roky před účinností zákona je tato exekuce vedena zcela bezvýsledně, tak dojde k výzvě ke složení zálohy. Je tam, jestli se nepletu, lhůta 30 dnů. Pokud oprávněný tuto zálohu nesloží, tak je zastavena. Ale, a to je důležité a potřeba říci, my se snažíme skutečně vždy hledat vyvážená řešení. To jsem na začátku neřekl, ale víte, už jsem to opakovaně říkal u novely insolvenčního zákona - je potřeba hledat řešení vyvážená, proto zde neříkáme jenom: exekutor zastaví, ale zároveň náleží 30 % jistiny - upozorňuji, že to jsou bagatelní pouze do výše 1 500 korun - takže 30 % jistiny náleží formou slevy na dani z příjmu, to znamená, nebude se to přímo vyplácet, ale bude zde umožněna forma slevy na dani z příjmu, a 30 % paušálních výdajů potom bude formou náhrady, která bude určována exekučním soudem, umožněna vyplatit také exekutorovi. To znamená, všichni zainteresovaní tady budou mít nějaké beneficium. Exekutor dostane 30 % nákladů z něčeho, co by pravděpodobně nikdy nevymohl, protože ty exekuce jsou vedeny tři roky naprosto marně, věřitel také nebude zcela upřen na svých právech, to znamená, dostane 30 % slevou na dani z příjmu, a zároveň ta exekuce, která systém skutečně teď plně zahltila, bude ukončena.
Je potřeba tady připomenout, že náhrada exekutorům ve výši 30 % v návrhu je uvedena maximálně do počtu 10 exekucí proti témuž povinnému, tak aby nám nemohlo být vyčítáno, že tady řešíme naprosto neopodstatněný příjem některých velkých exekučních úřadů. Vedli jsme o tom dlouhou debatu i v rámci druhého čtení. Je zde pozměňovací návrh, tuším pana kolegy Koláříka, a dokonce ve dvou variantách tak, aby to bylo omezeno na pět, případně tři vedená řízení. Za sebe říkám, že my jsme připraveni ke kompromisu a určitě jsme připraveni podpořit za KDU-ČSL variantu s pěti exekučními řízeními, kde by příslušela náhrada. Všechna další už by byly zastavována bez náhrady exekutorovi.
Tolik tedy tato věc. Další směrem k minulosti je naše lidovecké "milostivé léto". Je to opět návrh, kterým chceme umožnit řešit problémy z minulosti, a zároveň tady zase hledat vyvážené řešení, kde neznamená, že dluhy se prostě smažou, jako kdyby neexistovaly, to by byl velký hazard. To by byl obrovský hazard, proto my jsme přišli s tímto konceptem, který vychází nakonec i ze staré historické biblické tradice, kdy jednou za 49 let se odpouštěly dluhy, začínalo se s čistým stolem takříkajíc. Pravda, může být debata i historická, jestli toto bylo někdy reálně naplněno, to je věc možná poněkud sporná. Nicméně ten samotný princip si myslím, že je naprosto oprávněný a opodstatněný. A znovu říkám: Budeme-li se bavit o "milostivém létu", bavíme se o jednorázové možnosti - jednorázové nabídce, podané ruce tomu danému dlužníkovi, kterému říkáme: Chceš-li se zbavit svého dluhu, tak věz, dlužníku, že musíš zaplatit minimálně to, co dlužíš, to znamená jistinu. Pokud vznikl dluh na jistině 10 000 korun, tak danému dlužníkovi dáváme možnost, aby do půl roku od účinnosti zákona, protože tam bude účinnost tři měsíce u tohoto opatření, a po třech měsících on dostane tři měsíce jako možnost, čili reálně to bude šest měsíců, půl roku, aby si zajistil prostředky na to, aby uhradil dluh, který reálně vznikl. To znamená, věřitel na tom nebude bit v tom smyslu, že dostane jistinu uhrazenu. A k tomu, abychom opět šetřili práva i těch, kteří budou administrovat, tak jsme zde zakomponovali, podobně jako u zastavování marných bagatelních exekucí, odměnu exekutorovi ve výši 750 korun. Tu bude opět hradit povinný.
Chci zdůraznit to, že ta částka nespadla z Měsíce. Vycházíme z dat, která poskytla Exekutorská komora, která sdělila, že průměrné náklady na zastavení exekučního řízení činí 740 korun bez DPH. My jsme to tedy zaokrouhlili nahoru a v návrhu zákona je částka 750 korun jako náhrada exekutorovi, čili zaplatit jistinu plus 750 korun. To se týká všech dluhů, které má povinný vůči státu, a to včetně institucí, organizací se státním podílem, tak jak je to definováno v zákonu. To znamená, bude se to týkat například i organizací, podniků s účastí měst, krajů a podobně. Prostě veškeré státní instituce i s drobným podílem státu budou v této první části veřejnoprávního "milostivého léta", kdy skutečně platí pravidlo: Zaplať jistinu! To znamená, pokud někdo nezaplatil například poplatek v knihovně, tak ten poplatek bude muset zaplatit, ale budou mu odpuštěny všechny další narostlé náležitosti, takzvané příslušenství, jako jsou úroky, penále, pokuty a tak dále. To je ta podaná ruka ze strany státu. Je to věc jednorázová, bude platit pouze ty tři, respektive šest měsíců po schválení tohoto zákona. A pokud dotyčný této nabídky nevyužije, tak do budoucna už se v tomto zákoně tak, jak bude schválen, věříme, nebude opakovat. Musel by být přijat nějaký nový podobný instrument. Tuto část toho veřejnoprávního "milostivého léta" už podpořil ústavně-právní výbor, je obsažen v pozměňovacím návrhu A.
Já současně přicházím s druhou částí, se kterou jsem na ústavně-právním výboru neuspěl, a to je to soukromoprávní "milostivé léto", kde navrhujeme stejný instrument i u vztahů takových, kdy věřitelem čili oprávněným je soukromá osoba. Nicméně jsme si vědomi toho, že zde je potřeba vnímat to, že se vlastně svým způsobem vlamujeme do soukromoprávních vztahů, a proto přicházíme s modelem, který odpovídá tomu, co je už inspirováno občanským zákoníkem, kde v § 1805 odst. 2 se hovoří o tom, že příslušenství jistiny vymáhané pohledávky stanoví právě její výší, tedy 100 procenty, byť v situaci, kdy je věřitel neodůvodněně nečinný a vymáhání oddaluje. Čili občanský zákoník hovoří, že přiměřené příslušenství je ve výši jistiny, tedy 100 % jistiny. Proto přicházíme s modelem 1 + 1, kde bychom chtěli dát možnost dlužníku v případě, že chce vyřešit svůj dluh ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, z minulosti, tak i u soukromoprávních vztahů má tu možnost zaplatit jistinu a maximálně jednou tolik na tom příslušenství, jako jsou úroky, penále, pokuty plus náklady řízení, zase ve výši 750 korun, a tento dluh mu bude odpuštěn, respektive on nebude odpuštěn, protože bude uhrazen. Jistina bude uhrazena a jednou tolik na příslušenství. Velmi často se samozřejmě stává, že to příslušenství už je díky tomu, jak jsou započítávány pohledávky, uhrazeno, takže to samozřejmě bude započteno a bude postačovat doplatit výši jistiny samotné. Čili to je ve stručnosti to soukromoprávní "milostivé léto".
Velmi detailně se tomu odůvodnění věnuji i v důvodové zprávě. Chci tady zdůraznit jednu věc, ta je myslím taky velmi důležitá. U soukromoprávního pojetí je možné v případě, že by byla způsobena nespravedlnost tomu oprávněnému, věřiteli, požádat soud, aby podmínku 1 + 1 rozšířil. Pokud už například vznikly společenství vlastníků jednotek, bytových jednotek, bytovému družstvu a podobně náklady s exekučním řízením, které přesahují část 100 % jistiny, tak je možné požádat soud v těchto důvodech zvlášť hodného zřetele, aby na návrh exekutora bylo dlužníkovi odepřeno osvobození od placení oprávněných zaplacených soudních poplatků a nákladů řízení. Čili na to pamatujeme. Stejně tak jako s možností osvobození jsou samozřejmě logicky v souladu s požadavky spravedlnosti vyloučeny pohledávky svou povahou sankční, výchovné a plnící generální prevenci, tedy peněžité tresty, majetkové sankce, výživné, náhrady škody na zdraví a podobně. To samozřejmě ctíme, respektujeme, a tam toto beneficium "milostivého léta" možné využít není. ***
