(11.40 hodin)
(pokračuje Výborný)
Další pozměňovací návrh, který předkládám a prosím o jeho podporu, je návrh na umožnění vydání elektronického spisu, a to nejenom tak, jak dnes funguje komunikace mezi exekutorským úřadem a soudem, ale i směrem k povinnému. Tento návrh podáváme opět s kolegou Patrikem Nacherem. Jsme přesvědčeni o tom, že náklady, které s tím jsou spojené, protože k tomu byla výtka, že to samozřejmě bude něco stát, jsou relativně drobné - cena jednoho cédéčka a práce při nahrání celého spisu z databáze na datový nosič a zaslání datového nosiče na žádost, nikoliv automaticky každý rok nebo něco podobného, ale má to být na žádost tomu povinnému. V situaci, kdy dnes nevíme, jak to bude po schválení této novely v České republice, neplatí krajská místní příslušnost exekutorů a velmi často ta řízení skutečně vedou úřady na druhém konci republiky, tak toto může být výrazným vstřícným krokem jak vůči dlužníkům, tak celému systému. Není důvod, proč by nemohl i povinný obdržet na vyžádání elektronický spis. Abychom omezili možnost jakéhokoliv šikanózního jednání ze strany různých kverulantů a podobně, tak v návrhu jasně říkáme, že za opakovanou žádost o zaslání kopie spisu může exekutor požadovat úhradu nákladů v případě zneužití práva na nahlédnutí do spisu. To znamená, není možné, aby každý týden kdokoliv posílal žádost o vydání elektronického spisu. V tom případě už by to všechno bylo zpoplatněno tak, jak má být.
Poslední věc je účinnost. Já jsem se o ní zmínil už jako zpravodaj. Vzhledem k tomu, že z původního návrhu ústavně-právní výbor vypustil tu velkou rozsáhlou úpravu, takzvaného sněhuláka, koncentrace řízení, tak si dovoluji upravit účinnost k 1. lednu 2022. Není důvod, proč by se to mělo dále více odkládat. Samozřejmě v případě, že by byl schválen některý z navržených systémových pozměňovacích návrhů v rámci teritoriality, tak tam ta účinnost samozřejmě bude prodloužena. To bude předmětem legislativně technického návrhu ve třetím čtení, který přednesu potom na závěr celé rozpravy, abychom věděli, že jsou tam některé části, které se týkají třeba i elektronizace, vytvoření úprav centrální evidence exekucí a podobně, kde je spravedlivé těm institucím, ať už je to Ministerstvo spravedlnosti, nebo Exekutorská komora, poskytnout větší časový prostor v podobě 18 měsíců, jak to nakonec bylo předmětem původního návrhu Ministerstva spravedlnosti.
A poslední věc, ale řekl bych taky důležitá, zcela zásadní, jsou systémové návrhy úprav exekučního řádu v podobě teritoriality. Víte, že zde tato věc byla opakovaně diskutována. Máme zde předložený pozměňovací návrh skupiny poslanců v čele s kolegou Lukášem Kolaříkem na takzvanou čistou krajskou teritorialitu a koncentraci řízení u jednoho exekutora. KDU-ČSL tento návrh podporuje. Jsem přesvědčen o tom, že to není věc samospasitelná. Představa, že přijetím místní příslušnosti ten systém celý změníme, je podle mého názoru ne úplně odpovídající skutečnosti. Na druhou stranu, když se podíváme i do zahraničí, tak vidíme, že nějaká forma místní příslušnosti exekutorů pomůže celý systém vymáhání dluhů v České republice nebo kdekoliv výrazným způsobem kultivovat. Já jsem vždycky hledal vyvážené řešení, proto i zde přicházím s kompromisním řešením, s kompromisním návrhem v podobě spotřebitelské teritoriality, protože jsem si vědom toho, že jsou situace, kdy má oprávněný mít svobodu a možnost si svobodně vybrat exekutora, který bude jeho dluh vymáhat, zvláště u těch složitých situací, které se týkají vymáhání například po osobách podnikajících. Nicméně jsou potom situace, kdy není důvod, proč nejít tou cestou tak jak mnohde v zahraničí, a to je krajská místní příslušnost s takzvaným kolečkem, to znamená krajským soudem, který bude jednotlivá řízení přidělovat exekučním úřadům.
Dovolte mi krátce připomenout a vysvětlit, v čem spočívá princip spotřebitelské teritoriality. Zachovává podstatnou část pozitivních aspektů čisté krajské místní příslušnosti a zároveň ponechává věřiteli možnost vybrat si exekutora v případě vymáhání pohledávek po podnikatelích, a to jak po osobě podnikající fyzické, tak i právnické. Jinak řečeno, v případě, že budu vymáhat dluh po podnikateli, mám možnost si svobodně určit exekutora, který bude tento dluh vymáhat. V případě, že to bude osoba, která je nepodnikající fyzická osoba, tak to bude celé rozhodnuto, určeno krajským soudem formou krajské místní příslušnosti a koncentrace řízení. To znamená, bude tady zachována a splněna klíčová podmínka jeden exekutor - jeden dlužník. To je tedy ten základní princip.
K čemu by to mohlo vést nebo co přinese tento pozměňovací návrh, bude-li schválen a přijat. Jednoznačně se tím sníží náklady na exekuce, odstranění procesních duplicit, a tím se docílí vyšší vymahatelnost pohledávek věřitelů čili opět pozitivní krok i vůči věřitelům. Státu to přinese vyšší příjmy státního rozpočtu a nižší výdaje na sociální podporu z důvodu méně častých úniků dlužníka do šedé zóny a vyšší legální zaměstnanost čili pozitivum pro stát. Zaměstnavatelům a státním úřadům se výrazně sníží administrativní zátěž na součinnost, kterou dneska musí vést. My ji tam sice upravujeme i v tom pozměňovacím návrhu a jsou i některé úpravy a elektronizace součinnosti mezi exekutorským úřadem a zaměstnavatelem, nicméně pokud přijmeme tuto kompromisní vyváženou spotřebitelskou teritorialitu, tak výrazně pomůžeme i zaměstnavatelům včetně státu.
Princip takzvané spotřebitelské teritoriality zavádí výjimky z teritoriality umožňující věřiteli vybrat si specializovaného exekutora při vymáhání pohledávek po podnikatelích, i proto, mimochodem, že toto je často složitější a vymáhání není úplně tak jednoduché, jako když vymáháte dluh po fyzické osobě. Proto zde ta svobodná volba zůstává ponechána. Podstatnou výhodou toho návrhu je jednoduchost. Soud pouze posuzuje, zda dlužník má či nemá IČO, nedojde k žádnému zvýšení administrativní náročnosti na soudech, to chci zdůraznit, to je dneska záležitost elektronických systémů. Máš IČO, potom to nejde krajským kolečkem, nemáš IČO, rozhodneme my. Návrh uplatňuje princip občanského zákoníku, kdy jsou na podnikatele kladeny vyšší požadavky než na spotřebitele. Proto tedy mimochodem spotřebitelská teritorialita. Rozlišení je tedy odůvodněné a nejeví žádné znaky diskriminace. Návrh dále zavádí možnost volby exekutora, například toho místně nejbližšího, pro vymáhání pohledávek na výživném a náhrady škody. Čili opět, pokud tam je otázka výživného, tak je možnost svobodné volby exekutora.
Spotřebitelskou teritorialitu předkládáme jako KDU-ČSL ve dvojí variantě, jedna tak, jak byla popsána, a ta druhá - a řeknu upřímně, doporučoval bych spíše tuto druhou, rozšířenou variantu, protože jsem si dobře vědom toho, že tady existují některé privilegované pohledávky, týkající se nejenom výživného a náhrad škody, a pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy a podobně, ale že jsou tady další specificky privilegovaní věřitelé, kterým by mohla být přijetím té čisté spotřebitelské teritoriality způsobena skutečně neodůvodněná újma v situaci jejich vymáhání vůči povinným, protože oni se často dostali do pozice věřitelů zcela nedobrovolně. Proto doporučujeme ještě tu rozšířenou verzi, která má širokou podporu i organizací z neziskového sektoru, a sice že v případě, že se jedná o nedobrovolné svazky osob, jako jsou bytová družstva, dále společenství vlastníků jednotek čili ta bytová spoluvlastnictví a také obce prvního stupně, protože tam často starostové, kteří jsou neuvolnění, vykonávají tu práci po večerech, tak je zatížit ještě tím, že spadnou do situace, kdy budou komunikovat ne s jedním, ale s 10, 12, 30 exekutorskými úřady, to by nebylo úplně správné. Proto v té rozšířené variantě dáváme možnost, aby bytová družstva, společenství vlastníků jednotek, ale také obce prvního stupně měly možnost svobodného výběru exekutora pro vymáhání svých pohledávek, dluhů vůči nim způsobených tak, abychom skutečně nezpůsobili další byrokratickou zátěž a nespravedlnost. ***
