(15.00 hodin)
(pokračuje Maláčová)
Výše příspěvku, kterou zaměstnavatel dostane od úřadu práce, bude 80 % nákladů, tedy náhrady mzdy a povinných odvodů. To je velmi důležité. Přehled nákladů pošle zaměstnavatel do 20 dnů následujícího měsíce na úřad práce, který po obdržení tohoto přehledu pošle zaměstnavateli příspěvek do osmi kalendářních dní.
Pokud zaměstnavatel například zašle březnové náklady na úřad práce již 5. dubna, tak nejpozději do osmi dní dostane příspěvek. Já vám mohu říci po zkušenostech s programem Antivirus, připomenout, že dnes se nám daří procesovat Antivirus po tom jednom roce v řádu třeba čtyř, pěti dnů. Odlišuje se to podle kraje. Samozřejmě jsou kraje, kde je ta krize mnohem hlubší, například Praha, protože je hodně zasažen cestovní ruch nebo pohostinství. Nicméně skutečně i těch osm dní bude naprosto dostačující lhůta.
Zaměstnavatel pak ten příspěvek využije na výplaty zaměstnanců. Tento příspěvek tak nemusí být refundací nákladů, ale zaměstnavatel může nejprve získat příspěvek a až poté vyplatit zaměstnancům náhrady mzdy. To vnímám jako velmi důležité z hlediska cash flow a ukázalo se právě na základě zkušeností s Antivirem, že to předfinancovávání je ten hlavní nedostatek - pokud vůbec o nějakém můžeme mluvit - současného nastavení. Takže jsem ráda, že se nám podařilo najít společně řešení. V době krize, kdy podniky potřebují každou korunu, tak nebudou muset pomoc předfinancovávat.
Maximální doba pobírání příspěvku je maximálně 12 měsíců, nicméně vláda bude dle povahy krize rozhodovat o spouštění na šest měsíců - maximálně šest měsíců, není to automaticky šest - a pak může dvakrát o tři měsíce nebo maximálně o tři měsíce prodlužovat. Pokud se zaměstnavatel nedělí na více částí, tak podmínka nepřidělování práce bude v rozsahu 20 až 80 % a bude posuzována souhrnně za všechny zaměstnance.
Pokud se zaměstnavatel dělí na části, tak například na organizační jednotky, útvary nebo jiné složky, které vyvíjí v rámci zaměstnavatele relativně samostatnou činnost, bude se tato podmínka vždy týkat jen té části, kde k nepřidělování práce dochází. Toliko k tomu základnímu.
Dovolte ještě, abych stručně uvedla, že bych také chtěla podpořit dva pozměňovací návrhy. Jeden se týká pozměňovacího návrhu pana poslance Nováka, který zjednodušuje proces přiznávání podpory v nezaměstnanosti a omezuje zbytečnou administrativu, pak také pozměňovací návrh paní poslankyně Aulické Jírovcové, který se týká komunikace B2B mezi Českou správou sociálního zabezpečení a úřadem práce a má vést také ke zjednodušení a odpapírování fungování úřadu práce. To znamená, oba dva pozměňovací návrhy mají zvýšit efektivitu fungování úřadů práce. Velmi děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se táži zpravodajky výboru pro sociální politiku poslankyně Lenky Dražilové, zda se chce ujmout slova. (Ano.) Ano, chcete se ujmout slova. Prosím.
Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já si dovolím shrnout dosavadní vývoj projednávání tady tohoto návrhu zákona. Vláda předložila návrh v září 2020. První čtení proběhlo na schůzi 7. října, druhé čtení potom 20. ledna. Na tomto druhém čtení bylo načteno téměř 60 pozměňovacích návrhů. Jak jistě víte, vedle původního vládního návrhu to byly dva klíčové návrhy, a sice paní poslankyně Pastuchové a Aulické Jírovcové. Druhý klíčový byl pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka, který byl z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí.
Jak jsem již řekla, k tomu bylo načteno dalších 60 pozměňovacích návrhů a všichni jsme se ztráceli v tom, k čemu vlastně který pozměňovací návrh patří. Co se týká výboru pro sociální politiku, tak tady musím říct, že trvá na svém usnesení 1025/4. Protože všem předkladatelům opravdu záleží na tom, aby tento návrh zákona byl v praxi realizovatelný, ukázala se opravdu vůle na spolupráci a jeho společném přepracování.
Předsedkyně výboru pro sociální politiku paní poslankyně Pastuchová svolala celkem pět jednání, kterých se zúčastnila jak paní ministryně práce a sociálních věcí, tak zaměstnanci, zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, zástupci Ministerstva financí, zaměstnavatelů a odborů. Výsledkem je tedy společný pozměňovací návrh paní poslankyně Jany Pastuchové, Romana Sklenáka a Hany Aulické Jírovcové, který vám dnes bude představen a kterému, musím říct, se opravdu ze strany všech spolupracujících věnovalo obrovské úsilí.
Musím říct, že jsem velmi ráda, že v případě tady tohoto návrhu zvítězil zdravý rozum nad politickým hašteřením, a bude opravdu dobrým nástrojem na podporu jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se táži ještě pana poslance Jana Bauera, který je zpravodajem hospodářského výboru, zdali si přeje vystoupit. (Ano.) Ano, přejete si vystoupit. Poté otevřeme obecnou rozpravu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Ještě jednou, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl tímto jenom připomenout usnesení hospodářského výboru ze září letošního roku, které je v systému zapsáno pod číslem 1025/3. A protože jsem zmínil září letošního roku, tak všichni asi tušíte po tom martyriu, co jsme tady v rámci kurzarbeitu zažili, že to usnesení hospodářského výboru prostě není relevantní.
Já si možná i z pozice zpravodaje na hospodářském výboru dovolím jenom jednu poznámku, aby to tady nevypadalo tak idylicky a taková ta idylka, jak to tady s prominutím přednesla paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Ono je to úplně obráceně. Kurzarbeit v České republice je symbolem blamáže, diletantismu a neschopnosti připravit klíčový návrh zákona, podle kterého se budou řídit firmy při krizových situacích, které v naší zemi buď nastaly, a do budoucna ještě mohou nastat. My jsme skutečně tady necelý rok sledovali tu obrovskou blamáž, kdy jeden pozměňovák střídal druhý, je jich tam asi 60, kdy jeden komplexní pozměňovací návrh střídal druhý a poslankyně a poslanci se vlastně ani nedozvěděli, k čemu se přihlašovat nebo načítat své pozměňovací návrhy, protože se už v tom nikdo nevyznal.
Mně se to tady těžko říká, protože Občanská demokratická strana od počátku deklarovala, že si přejeme, aby naše země měla opravdu kvalitní návrh a znění zákona. Jestli tomu budeme říkat kurzarbeit podle německého vzoru, je úplně jedno. Takže mým cílem určitě není dehonestovat to, co vytvořili mí kolegové a co vypadá, že bude asi výsledkem té práce, ale záměrně jsem tady chtěl říci, že cesta k tomu byla opravdu velmi trnitá a neschopnost Ministerstva práce a sociálních věcí se na něčem domluvit anebo něco kompetentního předložit, ta je tady prostě evidentní.
Úplně závěrem bych chtěl, abyste věděli, že návrh posledního komplexního pozměňovacího návrhu, jestli se nemýlím, jak jsem se díval do systému, byl načten 9. 4. letošního roku, takže před pár dny. Přestože jsme se snažili na tom nějakým způsobem participovat, tak já jsem si ho mohl přečíst jenom zběžně. Opravdu si myslím, že takhle by se klíčové a velké zákony tvořit neměly. To neznamená, že bychom to chtěli nějakým způsobem blokovat, ale je prostě neuvěřitelné, že k tomuto komplexnímu návrhu se nebude moci vyjádřit ani sociální výbor, ani mí kolegové na půdě hospodářského výboru, přestože tedy tvrdíte, že se to projednávalo i s tripartitou a s Hospodářskou komorou, ale se všemi.
To druhé čtení dneska proběhne, už nikdo nebude mít možnost něco měnit, maximálně Senát České republiky. Ale takto jsme to dopracovali po tom roce s kurzarbeitem v naší zemi. Nemám z toho dobrý pocit, ale neznamená to, že tu práci, kterou tady odvedli naši kolegové, bychom chtěli nějak blokovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Otevírám obecnou rozpravu. Teď... (O slovo se hlásí poslankyně Pastuchová.) ... paní poslankyně, já vás špatně slyším. Vy chcete hovořit s přednostním právem a vy jste místopředsedkyní klubu hnutí ANO. Dobře, takže já vám dám slovo hned na úvod. Prosím, máte slovo, a připraví se pan poslanec Marek Novák. Máte slovo, prosím. ***
