(15.30 hodin)
(pokračuje Černohorský)
Já tedy odůvodním ty změny, které jsou navrhované, protože se jedná o reakci na některé nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu z jeho kontrolní akce číslo 1912, u které jsem zpravodajem, tedy na kontrolním výboru. U § 366 odst. 1, přestože vyhláška stanoví minimální pojistné ve výši 100 korun, tak tam v tomto případě upřesňuji, že se toto pojištění platí i v případě, kdy nelze vyměřovací základ určit například u dohod o provedení práce. U § 366 odst. 2 je současná penalizace 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. Jedná se o výpočet podle § 12 odst. 9 dané vyhlášky Ministerstva financí, avšak tato penalizace je neúměrně vysoká a v mnoha případech až likvidační. Z praxe vyplynula potřeba sazbu penalizace zreálnit a dát do souladu se systémem pojistného na sociální zabezpečení podle zákona č. 589/1992.
Další změnou, která se tam vyskytuje, je úprava § 366 odst. 3, kdy stávající vyhláška stanoví možnost upustit od vymáhání pohledávky, ale nestanoví ani rámcově kritéria, podle kterých se o upuštění od vymáhání pohledávky rozhoduje. V tomto případě tam trošku více po dohodě s Ministerstvem financí specifikujeme, za jakých podmínek je umožněno upustit od případné penalizace s tím, že ještě u § 367 na základě výtky Nejvyššího kontrolního úřadu se doplňuje oprávnění Ministerstva financí vykonávat kontrolu hospodaření pojišťoven v daném zákonném pojištění.
Děkuji za pozornost a v podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňovacímu návrhu.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Hana Aulická, připraví se paní poslankyně Pavla Golasowská. Tak prosím, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já už asi nebudu dlouhá. Jenom bych chtěla reagovat na předešlou diskuzi, která tady probíhala. Předešlá projednávání tohoto sněmovního tisku se opravdu nesla v docela vyhrocené situaci a přiznávám taky, že se tady udělaly dva tábory, a to jeden tábor k původnímu návrhu a pak k nějakému upravenému kompromisu, a pak ten náš pozměňovací návrh, paní kolegyně Pastuchové a můj.
Já ale musím říci, že především díky sociálním partnerům a tripartitě jsme našli ten konečný společný návrh. Ať se to třeba některým mým kolegům nelíbí, tak si myslím, že si na tom především oni vydřeli ty připomínky a vydřeli si ten kompromisní návrh, který tady dneska je. Já jsem se účastnila ne všech, ale snažila jsem se samozřejmě z časových důvodů být přítomna všem videokonferencím, kde se to diskutovalo opravdu od připomínky k připomínce, bod po bodu, a nejenom zástupci Ministerstva práce, ale i dalších odborných skupin se na to dívali jako na budoucí legislativní novelu, která tady bude pro Českou republiku a která je potřeba, aby byla opravdu dobrá a kvalitní. A jsem za to opravdu ráda, že ač třeba ze strany ODS je kritizován ten způsob a tak dále, tak právě s těmi zaměstnavateli si myslíme, že je pro nás toto gros, protože je to novela pro záchranu zaměstnanosti.
Tak jsem ráda, že se tam našla ta kompromisní cesta a že vlastně všichni zástupci, jak odbory, zástupci zaměstnanců, tak zaměstnavatelé, jsou dneska spokojeni. A to by měl být výsledek Poslanecké sněmovny tak, aby se to odehrálo, že legislativa je kvalitní a je připravena pro budoucí roky v České republice tak, aby dokázala reagovat na další vzniklé situace, které můžou v České republice být.
Nikdo také neříká, že to je vhodná legislativa v současné době na současnou pandemii, protože můžeme se všemi říkat, že to tak prostě není. Máme tady fungující program Antivirus, který, jak věřím, bude ještě prodloužen. Máme možnost až do konce roku, ale přinejmenším do toho června, jak se hovořilo na Úřadu vlády. Já si myslím, že ani samotní zaměstnavatelé, nebo vůbec v tom procesu by nebylo vhodné, abychom teď zásadně měnili legislativu, nehledě na to, že i tato novela, tento návrh zákona, pokud bude přijat, bude platný až od 1. 1. 2022. A ač opravdu můžeme říci, že se to dítě takzvaně rodilo velmi těžce, tak na druhou stranu si dneska stojím za tím, že to, co se připravilo a z čeho je výsledek, je jedna z těch kvalitních legislativních změn, které se dostaly na půdu Poslanecké sněmovny.
Dále bych vás ještě, jestli mi dovolíte, informovala, že jsem dnes hovořila se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, a ač jsem řekla, že už v životě nebudu předkládat pozměňovací návrh, tak jsem byla požádána o jeden pozměňovací návrh, který se týká snížení administrativy v rámci jednoho formuláře. Důvodem navrhovaných změn zákona je zjednodušení a zvýšení komfortu pro uchazeče o zaměstnání v případě potřeby dokládání nezbytných dokumentů pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti. Jde o to, že by se pro zaměstnavatele snížila administrativní náročnost v podobě toho, že nebudou muset vystavovat dva formuláře, ale stačí jeden, který bude rozšířen jenom o určité informace a parametry, bude odeslán elektronicky na Českou správu a Česká správa, ač víme, že je velmi zahlcena, ale sama to bere jako jednu z velkých výhod, odešle sama na institut Úřadu práce, kde budou i tyto parametry zpracovány tak, aby se nemusel dostavovat sám ten zaměstnanec osobně, odevzdávat to na Úřad práce. Já jsem si nechala tento pozměňovací návrh posuzovat ještě u dalších odborníků z praxe u nás v kraji. Nikdo s tím problém nemá i ze stran zaměstnavatelů. Proto jsem načetla i tento pozměňovací návrh. Je to malá úprava. Na druhou stranu v tom systému, i když jsou opravdu obě dvě instituce, jak Úřad práce, tak Česká správa, velice zahlceny, musím říci, že bych jim chtěla vyseknout poklonu, že dělají vše, co mohou.
Chtěla bych požádat potom i o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Budeme o něm ovšem diskutovat i na výboru pro sociální politiku po garančním jednání. Není to tedy předloženo tak, aby to bylo okamžitě schváleno, a určitě na vaše připomínky, pokud nějaké budou, odpoví ze strany Ministerstva práce třeba pan ředitel Boháček nebo zástupce Úřadu práce nebo samotná paní ministryně. Každopádně, ač jsem tedy říkala, že už nikdy, tak v tomto ohledu vnímám jako pozitivní klad to, že by se snížila ta administrativa. V podrobné rozpravě se přihlásím, je to pod sněmovním tiskem 8155. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Pavlu Golasowskou, připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych představila svoje čtyři pozměňovací návrhy k novele zákona o zaměstnanosti.
Takže první pozměňovací návrh - jeho cílem je snížit náklady zaměstnavatele v době ekonomických problémů, k jejichž řešení vláda umožní svým nařízením vyplácení podpor v době částečné zaměstnanosti jejich zaměstnancům. Proto se navrhuje snížit výši pojistného na sociální zabezpečení na polovinu, aby navrhovaná právní úprava mohla skutečně v praxi sloužit jako efektivní přechodný program k řešení problémů zaměstnanosti, jehož hlavním cílem je udržet pracovní místa v podnicích a tím i jejich konkurenceschopnost v době zákonem stanovených krizových situací. Takže to je první pozměňovací návrh.
Cílem druhého pozměňovacího návrhu je zvýšit nastavení maximálního stropu podpory v době částečné zaměstnanosti, a to tak, aby zaměstnavatelům umožnil udržet v době krize lépe odměňované a vysoce kvalifikované zaměstnance. Klíčovým cílem podpory je udržení konkurenceschopnosti podniku na trhu pro období po překonání krizového stavu, kdy se obnoví dostatek zakázek a výroba. Maximální výše podpory v době částečné zaměstnanosti činí měsíčně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, a to za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo podáno oznámení podle § 120e odst. 1. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. ***
