(15.50 hodin)
(pokračuje Juříček)

Vzhledem k tomu, že jsem to zaznamenal, tak jsem je tam dovolil teď načíst jako moje, ale nicméně jsou to původní pozměňovací návrhy hospodářského výboru, takže dovolte, abychom jenom řekl k některým z nich.

Za prvé, počítat s tím, že firma nebude 12 měsíců fungovat, je, prosím vás, naprosto totální nesmysl. Jak jsem říkal, ano, třeba i v rámci pandemie jsme nefungovali jeden a půl, dva měsíce maximálně, a pak ty firmy fungovaly, ale samozřejmě ne všechny, na to už jsou pak potřeba jiné nástroje než jenom kurzarbeit jako takový.

Další věc, to znamená, my jsme tenkrát navrhli, že to bude tři měsíce plus tři měsíce prodloužení, ne šest plus šest, ale tři plus tři. Já si neumím představit, že tady stát bude dotovat firmy rok a že nic se nebude dít. A když si vezmete, že výpovědní lhůta je dva plus tři měsíce, tak ta firma, která nevidí na svoje zakázky, tak samozřejmě v rámci těch šesti měsíců v pohodě to zvládne. Takže to je jeden klíčový bod pozměňovacího návrhu.

Druhý klíčový bod je výše průměrného hrubého hodinového výdělku. My jsme tenkrát navrhovali, aby to nebylo 60, aby to bylo zvýhodněné, řekněme, aby to bylo 65 %. Mám teď tady dvě varianty, 60, 75, protože vidím, že Sněmovna je čím dál víc ochotna rozhazovat peníze ze státního rozpočtu, tak navrhuji 65, respektive 70 %. Na hospodářském výboru, a kdysi už jsem to tady říkal jako viceprezident Svazu průmyslu před deseti lety, jsem měl dohodu s odbory, s Jardou Zavadilem a s Pepou Středulou, že to bude 65 %. No, teď už je to málo, se zdá, že už tady se navrhuje 80.

Další bod je omezení délky podpory, délky doby, pro kterou zaměstnanec nemůže vykonávat svoji práci pro překážky, omezit to maximálně na dva dny, protože firma, která nefunguje čtyři dny v týdnu, no tak proboha, ta firma nemá právo na přežití. To je prostě zase další naprosto rozvolněný systém, který tady budeme hradit ze státního rozpočtu. A prosím vás, každý podnikatel, který nemá zakázky aspoň tři dny v týdnu, tak to prostě stejně bude muset řešit, dřív nebo později.

Další bod je požadavek dokladovat pokles tržeb nebo výnosů. To tady v tomto komplexním pozměňovacím návrhu vůbec není zmíněno, že podnikatel nebo firma požádá a prokáže, že ty zakázky nemá, year-to-day, to znamená předcházející období vůči existujícímu období. To přece dává logiku. Když něco chci, tak musím přece prokázat, že mi něco, nějakým způsobem, poklesly tržby anebo poklesly výnosy.

Dalším obsahem je povinnost zaměstnance vrátit podporu v případě, když nakonec čerpá, ať už je to mých navrhovaných nebo námi, hospodářským výborem, navrhovaných šest měsíců, a pak ty lidi propustí, no tak přece je logické, aby ty peníze vrátil, ne že bude normálně fungovat, dostal spoustu peněz od státu a nic se nebude dít. Tak já si myslím, že to je potřeba samozřejmě Má dáti - Dal. To přece jsou normální, přece běžné úvahy a logika věci. No a poslední bod je... to znamená vrátit do měsíce tu potenciální podporu.

Poslední věc je pozměňovací návrh, který jsme taky diskutovali, tenkrát jsme ho akorát na hospodářském výboru nestačili. Ve chvíli, kdy se dostanete do významných potíží a potřebujete rozběhnout firmu, ať už jsou to záplavy, anebo vám vyhoří barák nebo podnik, tak potřebujete některé profese v té firmě takzvaně imrvére, proto navrhujeme z 12 hodin to zvýšit na 16 hodin, aby bylo možno rozběhnout samotnou výrobu co nejdřív.

I v průběhu pandemie jsme potřebovali některé profese, které byly potřeba, protože byl nedostatek pracovních sil v průběhu pandemie, protože lidi byli na karanténách, lidi byli s covidem, nakonec jsme do toho ještě strčili ošetřování členy rodiny, takže desítky, stovky lidí odcházely z firem, protože samozřejmě děti nebyly ve školách, a ještě se nakonec zvýšila nemocenská na 60 % plus 370 korun, takže ve finále podniky, rok jsme dělali opravdu s minimálním počtem lidí a byli jsme úplně na hraně, takže některé profese prostě potřebujete v té chvíli pro pomoc té samotné firmy, aby mohla vůbec fungovat.

A poslední pozměňovací návrh, já už jsem se zmiňoval, že to je varianta k těm 65 procentům udělat případně 70 %, aby Sněmovna tedy rozhodla, jak velkorysí v rámci kurzarbeitu jsme.

Všechny tyto pozměňovací návrhy jsou v systému a jsou vázány na komplexní pozměňovací návrh pod číslem 8091 Jany Pastuchové, Romana Sklenáka a Hanky Aulické Jírovcové. Děkuji vám za pozornost a doufám, že budeme mít dostatek selského rozumu, že tady tyto věci, byť nebyly projednány, tak že je opravdu provedeme tím třetím čtením a že je všechny přijmete, protože má to logický základ a je to o tom, abychom to udrželi, ten kurzarbeit, ne tady jenom po dobu, kdy je tady středolevicová vláda, ale aby to tady vydrželo po dobu aspoň dalších 10 let.

A znova jenom opakuji - nemyslete si, že kurzarbeit v německém provedení je ideál. Už jsem se vám snažil vysvětlit, jaká je pravda o tom. Samozřejmě že je to často mantra, jak někde to funguje výborně, a já vám říkám, že zdaleka to tam nefunguje výborně, protože opravdu není s kým jednat už rok. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Roman Sklenák, zatím poslední přihláška v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dalo by se s tím, co zde říkal pan poslanec Juříček, docela polemizovat a diskutovat o tom, už ta jeho zmínka o 300 000 volných pracovních míst, možná by bylo zajímavé se bavit o struktuře těchto míst a tak dále, ale já právě nechci moc rozpoutávat zbytečnou diskuzi, už proto, že máme před sebou ještě důležité body. Tak jenom skutečně velmi stručně několik málo poznámek k celé té proběhlé diskuzi zde, ale i ve veřejném prostoru a v minulých týdnech a měsících.

Co je potřeba si uvědomit, že byť ta situace, ve které jsme se nacházeli, výrazně akcelerovala práci na tomto zákoně, tak je to legislativní rámec, který jsme třeba my jako sociální demokraté chtěli do právního řádu dostat už v minulém volebním období. Je to univerzální nástroj, který by měl být použitelný v nejrůznějších mimořádných situacích. Proto když třeba Pavel Juříček mluví o tom, že těch 12 měsíců je dlouhá doba, no, to je... dovedu si představit situace, kdy těch 12 měsíců nebude dlouhá doba. Ale hlavně to je nějaký legislativní rámec v zákoně, ale vláda v okamžiku, kdy bude aktivovat kurzarbeit, tedy příspěvek v době částečné práce, ať mluvíme i česky, když se někomu to německé slovo nelíbí, tak ty parametry stanoví. A tam se jasně říká, že pokud se k těm 12 měsícům budeme chtít dostat, tak v podstatě musí být nejdřív maximálně šest, potom maximálně o tři měsíce a pak o další tři a tak dále. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP