(19.30 hodin)
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane poslanče, pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych i já přispěla k pandemickému zákonu. Budu se ale držet té části, která se týká náhrady škody. Já tedy, ještě než začnu, pane poslanče (Feri), vůbec vás nepodezírám, že jste si to vymyslel, ale my jsme pátrali, jak 50 miliard měsíčně, to bych se musela jít utopit do Vltavy, kdyby to mělo být. Říkám, nepůjdu tedy, jo? Ale to jsem opravdu nemohla říct. Já jsem se ptala i svého pana náměstka, který seděl vedle mě na těch jednáních, ani on si to nepamatuje. Já jsem si říkala, jestli to nevzniklo třeba ve vztahu k odškodňovacímu zákonu, co tu leží, z dílny i některých vašich poslanců. Opravdu to je číslo - vezměte si 50 miliard měsíčně krát 12, na to ani nemáme v rozpočtu. Takže určitě si nemyslím, že jsem to řekla v tomto kontextu. Nepodezírám vás, myslím si, že to byl nějaký šum. Tak to řeknu jenom na úvod. Nepodezírám vás samozřejmě, že jste si to vymyslel, to v žádném případě. Ale myslím si, že to bylo nějaké nedorozumění.
A teď pojďme k té části, proč dnes vystupuji. Takzvaný pandemický zákon neboli přesně zákon číslo 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, zakotvuje ve svém § 9 povinnost státu nahradit škodu, která vznikne jakékoliv právnické či fyzické osobě, to znamená nikoliv pouze podnikatelům, ale v zásadě komukoliv, během stavu pandemické pohotovosti. Ještě poznamenám, že tento stav platí ze zákona ode dne účinnosti pandemického zákona a lze ukončit či znovu obnovit usnesením Poslanecké sněmovny v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními podle pandemického zákona nebo mimořádnými opatřeními podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je zvládání epidemie COVID-19.
Pandemický zákon tedy explicitně stanovuje, že tam upravený režim náhrady škody se vztahuje pouze na škodu způsobenou v důsledku mimořádných opatření vydaných buď podle pandemického zákona, nebo podle zákona o ochraně veřejného zdraví, přičemž u těchto v druhé řadě zmíněných opatření navíc za podmínky, že jejich účelem je zvládání epidemie COVID-19. Režim náhrady škody dle pandemického zákona se proto nevztáhne na přímou škodu v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními podle krizového zákona. Typický příklad pro použití argumentu a contrario. To samozřejmě neznamená, že by zde pro takové případy úprava náhrady škody nebyla, je ovšem v krizovém zákoně, nikoli v pandemickém zákoně.
Omezení režimu náhrady škody dle pandemického zákona na citované druhy mimořádných opatření je veskrze logické. Zároveň neplatí, že by se režim náhrady škody dle pandemického zákona v případě vyhlášeného nouzového stavu nemohl uplatnit, naopak. Můžete si vzpomenout, že za existence nouzového stavu již dne 1. března 2021 bylo vydáno například mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN, které se týká povinného testování zaměstnanců, a to bylo vydáno právě podle pandemického zákona. Čili vyhlášený nouzový stav nikterak nevylučuje použití pandemického zákona pro vydávání opatření, která dle něho mohou být přijata.
Nouzový stav v tu chvíli pouze rozšiřuje paletu možných opatření i na ta, která nám pandemický zákon vydat neumožňuje, například omezení pohybu. A naopak, v situaci bez nouzového (stavu) jsou opatření včetně například těch, která omezují provozy, vydávaná na základě pandemického zákona, případně zákona o ochraně veřejného zdraví, přičemž pokud v souvislosti s nimi vznikne škoda, řídí se její náhrada pandemickým zákonem. Aktuálně od 12. dubna počínaje vláda uvádí pandemický zákon v plné míře do praxe, přičemž je pod bezprostřední soudní kontrolou. V jednotlivých odstavcích § 9 pandemického zákona jsou upřesněny další podmínky pro vznik nároku na náhradu škody. Zákon jednak stanoví, co podléhá náhradě, konkrétně tedy říká, že se hradí skutečná škoda, to je, oč se zmenšila majetková sféra poškozeného. Zákon obsahuje i negativní vymezení, když uvádí, že se za škodu naopak nepovažují například náklady na pořízení mycích, čisticích nebo dezinfekčních prostředků. Poškozený musí prokázat, že škoda vznikla opravdu v příčinné souvislosti s uvedenými opatřeními, tedy opatřeními dle pandemického zákona či opatřeními dle zákona o ochraně veřejného zdraví, a také že vzniku škody nebylo možno zabránit. Od případného nároku na náhradu škody se ze zákona odečítá výše všech dotací, návratných finančních výpomocí a jiných podpor poskytnutých ke zmírnění dopadů epidemie COVID-19 nebo dopadů mimořádných opatření.
Pokud jde o proces uplatnění škody, žádost se podle zákona podává Ministerstvu financí, a to ve lhůtě 12 měsíců od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejdéle však do tří let od jeho vzniku. Zákon přesně specifikuje, jaké všechny náležitosti musí žádost o náhradu škody obsahovat. Ministerstvo financí k tomu - a teď se dostávám k vaší otázce - pro poškozené subjekty zpracovalo návodný formulář. Ten v tuto chvíli je po vnitřním připomínkovém řízení a po takovém zkráceném nebo ne úplném meziresortním připomínkovém řízení, my jsme to spíš komunikovali s MPO, MPSV a Ministerstvem zemědělství kvůli poskytnutým dotacím, aby tam byly vazby, a je připraven v tuto chvíli ke zveřejnění. Nebyl ještě zveřejněn, to přiznávám, ale protože se tam v podstatě dopracovávají nějaké poslední připomínky z těchto zmíněných resortů.
A nyní mi dovolte se vyjádřit k vaší otázce, pane poslanče Feri, na téma možné rezervy státního rozpočtu České republiky určené k náhradě škody podle pandemického zákona. Myslím, že už jsme si vysvětlili těch 50 miliard, doufám, tak vzhledem k tomu, že teprve 11. dubna skončil nouzový stav, během něhož vláda postupovala dominantně podle krizového zákona, není překvapením, že Ministerstvo financí také zatím žádnou žádost o náhradu škody podle pandemického zákona neeviduje k tomuto dni. A protože pandemický zákon je aktivován v době, kdy já již pevně věřím a očekávám otevírání ekonomiky, rozvolňování protiepidemických opatření a snižování nevynucených dopadů na podnikatele a firmy, aniž bych chtěla zasahovat do kompetence svého ctěného kolegy pana ministra zdravotnictví, troufnu si tvrdit, že náklady by se měly postupně snižovat, tím více, pokud tu stav pandemické pohotovosti nebude trvat příliš dlouho. Pokud opak bude pravdou, což si nikdo určitě v tomto sále ani kdekoliv jinde nepřejeme, tak se domnívám, že těžiště rozpočtových dopadů bude ležet především v rozpočtu roku 2022, jelikož škoda musí nejprve vzniknout, následně být prokázána a potom posouzena její oprávněnost.
Ministerstvo financí, jak určitě víte, má na to šest měsíců, což neznamená, že nechá tu lhůtu uplynout nejdéle, ale může tam dojít k nějakému vyjasňování, případně nemusí být úplná žádost, takže proto je tam ta šestiměsíční lhůta, kterou samozřejmě se ministerstvo bude snažit nevyužívat v maximální možné míře. Proto potenciální dopady plynoucí z aplikace zákona budeme muset zohlednit při přípravě návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022. Předpokládám, že do té doby budeme mít už s podanými žádostmi nějakou zkušenost.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Aleně Schillerové. Ještě před vystoupením pana ministra zdravotnictví s faktickou poznámkou pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Velmi děkuji za odpovědi. K těm 50 miliardám - ono to skutečně zaznělo. Bylo to jednání 18. února v místnosti 106 od 9 ráno. Ale já myslím, že jste tehdy asi myslela, a byl to možná šum, ale z obou stran, že to bylo úhrnem dopady tvrdého lockdownu a ten vztah k pandemickému zákonu, velmi pravděpodobně. Zmínila jste, tak jak je ten zákon koncipován, že se tam započítá to, co bylo poskytnuto.
Rozumím tomu, že ještě nepadly žádné žádosti o náhradu škody podle tohoto zákona, nicméně berme v potaz, že opatření podle tohoto zákona fungují tři dny, předtím ještě fungovalo testování, ale fungují tři dny, a toto má ryze povahu nějaké určité zpětnosti, to znamená, ti lidé budou žádat až zpětně. A proto mě zajímá, kdy ten formulář bude zveřejněn, a také jestli je nějaká estimace toho, kolik těch žádostí očekáváte, jestli například se budete inspirovat ve zvládání těch žádostí Ministerstvem vnitra, myslím ve smyslu technickém, ne tím přístupem, protože Ministerstvo vnitra ohledně žádostí podle krizového zákona bylo velmi skoupé, bohužel se vydalo na válečnou stezku s těmi lidmi, kteří pohledávali náhradu škody, a chce se s nimi soudit. Tak jestli toto byste mohla přiblížit, kdy ten formulář bude k dispozici a kdy bude k dispozici nějaké metodické vedení, aby to skutečně každý malý drobný podnikatel, který má za to, že ta pomoc, které se mu dostalo, nebyla dostatečná, a podle pandemického zákona má nárok na větší náhradu škody, tak kdy a kde se tyto informace bude moci dozvědět. Moc děkuji. ***
