(10.30 hodin)
(pokračuje Adamec)

Představa teď, že vlastně státní správa bude částečně oddělená, tak pro mě je to takový signál, že bychom měli přemýšlet, jestli tento systém nastavení veřejné správy je v pořádku či nikoliv, jestli nemáme náhodou udělat razantní krok a změnit systém veřejné správy. To bych pochopil. A diskutujme o tom, protože to je potřeba pořádně probrat, všechny plusy, minusy, a říkat, co nám to přinese, a také se podívat do zahraničí. Oddělený model mají třeba v Polsku, na Slovensku a musím říct, že ty zkušenosti také nejsou úplně růžové, jak si někdo představuje. Nejsou, prostě to tak je. Prostě každý systém má svoje plus a svoje minus.

Mě tady překvapila jedna věc u tohoto návrhu zákona. Je to zákon, který patří gesčně do Ministerstva pro místní rozvoj, a vlastně my jsme ho řešili hlavně po ekonomické stránce v hospodářském výboru. Už to mě varovalo, že tady není něco v pořádku. Chápu, že je snaha zvednout investování, urychlit stavby, to chceme všichni, ale za každou cenu bych byl opatrný. Navíc zjistil jsem, že ten tlak pochází z podnikatelské sféry od různých groupů, nebudu jmenovat které, od Hospodářské komory, od Svazu průmyslu, a myslím si, že představitelé těchto organizací se mýlí, a mám takový pocit, že jsme jim trošku naběhli na vidle, lidově řečeno.

Musím říct, když tady paní ministryně říkala, že 75 % lidí v dotazníku chce samozřejmě zrychlit stavební řízení, tak já jsem si myslel, že to bude třeba i větší číslo. To chceme přece my všichni. A pak bylo ještě druhé kolečko grafů, jsem viděl včera na tiskové konferenci, že si to přejí pod státní správou. No, to jsem zvědav, co budou říkat za dva roky. A když se podíváte na jiné grafy, kdo komu věří, tak zjistíte, že samosprávám věří výrazně víc občanů než státní správě. To jde trošku proti sobě.

Takže já si myslím, že ten systém není nastaven šťastně, navíc když jsem tady kritizoval spoustu pozměňovacích návrhů u předchozí verze, tady to bylo podobné. Je to dělání za pochodu. Já to chápu, máme prostě takový systém tvoření legislativy. Já si myslím, že takovýto návrh zákona měl být prodiskutován v podstatně delší době, což se nestalo, a veškeré připomínky měly být zapracovány v základní verzi, která by měla mít minimum pozměňovacích návrhů. Toto ve mně nebudí žádnou velkou důvěru, co se tady děje.

A chtěl jsem říct jednu věc. Já vím, že si to dneska schválíte, beru to, rozhoduje většina, jsme v parlamentu, je to tak správně, na druhé straně ta platnost bude za doby jiné vlády a teprve tam se pozná, nakolik je to zpracováno dobře, či nikoliv, a zda demontáž systému veřejné správy, která začala, za to stála. Já opravdu říkám, že jako starostovi je mi relativně jedno, jestli stavební úřad bude pod státní správou, protože on stejně vykonává státní správu, ale není mi jedno, že takovouhle salámovou metodou se demontuje systém. Chtěl bych, aby ten systém buď byl potvrzen, anebo jak tvrdil kolega Leo Luzar, že je špatně, že samosprávy každé čtyři roky se mění a že je potřeba, aby výkon státní správy byl tvrdě oddělen od výkonu veřejné správy. Takže to je, proč já mám s tím velký problém, s tímto návrhem zákona.

Znovu opakuji, chtěli jsme všichni nový stavební zákon, chtěli jsme zrychlit řízení, chtěli jsme digitalizaci, ač si o ní kdo myslí, co chce, chtěli jsme, aby nepobíhali lidé, ale aby pobíhala lejstra, nebo maily spíš v dnešním případě, ale na druhou stranu tento systém prostě pro mě nevzbudil důvěru i vzhledem k tomu, jak ten zákon byl připraven a jakým způsobem jsme se dopracovali do třetího čtení.

A ještě mi dovolte jednu poznámku, než se vrátím k pozměňovacímu návrhu, který tady už komentoval pan ministr Brabec. Až si tady zatleskáte, jak se vám to podařilo, tak znám jiný případ ze Sněmovny, kdy se tleskalo dokonce vestoje, a to byla novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Tehdy ve svatém protikorupčním boji se schválilo něco, co vypadalo absolutně, že je svaté, antikorupční, všichni tady tleskali vestoje, a jak to dopadlo? Sněmovna na prvním jednání musela tento zákon změnit, aby byl vůbec funkční. Já bych si osobně nepřál, aby to dopadlo s tímto návrhem zákona, tak jak to dopadlo s návrhem zákona o veřejných zakázkách. Nepřeji si to, protože považuji stavební právo za důležitou součást lidského života. Mělo by být takové, aby bylo vstřícné k lidem, mělo by být rychlé a nemělo by znamenat byrokratický nárůst.

A ještě jednu věc, na kterou jsem si vzpomněl. Víte, tady se mluví i o ekonomice. Já už jsem to tady naznačil, že obce dostávají pouze část úhrady na výkon státní správy, tady to bude celé, a teď řeknu model, jak to bude vypadat po tom rozdělení. Žádný starosta nechce mít na úřadě úředníky dvojího typu, dokonce s definitivou! To už vůbec ne! Jak ti lidé budou spolu vycházet? Teď si vezměte společné prostory, společné zájmy, které ale v tomto případě budou rozdílné, teď jak to bude třeba se služebními auty, jak to bude s dalšími věcmi? Já si myslím, že něco to stát bude, a docela bych se rád někdy dopracoval k číslu, kolik nám tato změna přinesla nákladů. A nemyslím to ve zlém, prostě jako realitu, že to bude dražší. Říkejme si, že ne, ale bude, protože ty veřejné správy to dělaly pouze za část nákladů státu. A znovu říkám, nelíbí se mi to, nelíbí se mi ta demontáž. Buďme poctiví, řekněme: Chceme jiný model veřejné správy, pak to beru, a pokud ho nechceme, tak prosím vás, nedělejme tuhle salámovou metodu.

A já si myslím, že ty další věci, které s tím mohou souviset, asi nemá cenu příliš komentovat. Znovu říkám, začal jsem pozitivně na začátku, skončím také pozitivně. Chtěl jsem říct, že všichni jsme chtěli nový stavební zákon. Lišíme se možná v názorech na to, co teď tady budeme schvalovat za chvilku, ale chci být optimistou a věřit, že ty katastrofické scénáře se nenaplní, jak tady některé možná padaly.

A zároveň takové ještě optimistické: Víte, dobré úmysly kolikrát nestačí. Cesta do pekel je dlážděna samými dobrými úmysly. Já vám děkuji za pozornost a přeji vám šťastnou ruku při hlasování o návrhu tohoto zákona. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme pokračovat v naší sloučené rozpravě a nyní je přihlášen pan poslanec Čižinský, připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Čižinský: Díky za slovo. Já si ponechám svůj názor na předkládaný zákon, respektive na ten předklad, který je vlastně avizován, že bude podpořen, to znamená, to jsou ty pozměňovací návrhy poslanecké, které vrací zákon do stavu, který jde podle mého hlubokého přesvědčení úplně opačným směrem, než bychom měli jít, opačným směrem, než by šel ten, který by skutečně chtěl mít dlouhodobě funkční stavební zákon.

Jde o to, že když jsme třeba posuzovali, proč se protahují stavební řízení v Praze a jak je na tom Středočeský kraj, tak jsme zjistili, že lidé na úřadech jsou aktivní, neaktivní, dobří, špatní; projektanti, stavebníci jsou úplně stejně dobří, špatní, aktivní, neaktivní. A vlastně zjistili jsme, že ve středních Čechách se povoluje trochu víc staveb prostě proto, že tam je víc stavebních úřadů. To znamená, ty úřady, když je větší počet úřadů stavebních, tak větší počet je těch, co fungují lépe, a větší počet je těch, co fungují také dobře, ale protože je to rozptýleno, tak vlastně v celkových číslech povolují staveb více, a je to způsobeno tím, že ti stavebníci jdou tam stavět, kde ten stavební úřad funguje dobře. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP