(11.20 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Osobní náklady na zajištění minimálního provozu a zabránit dočasnému uzavření bez ohledu na obsazenost. Výdaje z června až března vzniklé v rámci přípravy na generování tržeb ve sledovaném období a od fixních nákladů se odečte pojistné plnění. To je rozumné. Pokud byl někdo pojištěn, pojišťovna vyplatila plnění, tak se to odečte od celkových fixních nákladů. To je ta suma. Daňový poradce nebo auditor provede součin a požádá o 25, 60 nebo 80 % fixních nákladů. Opět společnost musí mít sídlo nebo provozovnu v Rakousku - podmínka, bez které není možné pomoc vyplatit - a společnost musela utrpět více než 30% pokles tržeb. To už jsem říkal, že prostě jsou i ekonomičtí vítězové pandemické krize, tak to prostě je, a ti samozřejmě na žádnou podporu nárok nemají.
Program Náhrada ztrát - to je ten, který platí také od září do konce června roku 2021. Tady podle mě vidíme jasnou inspiraci pro nový program, který připravilo MPO, i tím názvem, i stručnou charakteristikou toho programu. U nás je podmínkou pokles tržeb o 50 %, v Rakousku pokles tržeb o 30 %. My jsme doporučovali na naší covid komisi, aby ta částka, ta hranice byla snížena minimálně na 40 % a u těch nejmenších společností aby byla ještě nižší. Opět žadatelé na to mají šest měsíců, pro paní ministryni práce a sociálních věcí. Ona mě sice neposlouchá, ale měla by poslouchat. Ona si asi neumí představit, že by podnikatelé měli šest měsíců na to, aby požádali o to, na co mají nárok. Náhrada ztráty bude 70 % vyměřovacího základu. V případě malých nebo velmi malých podniků to bude až 90 %. I to jsme doporučili v naší covid komisi. V tomto případě ovšem hlasování nebylo jednomyslné - opozice to doporučila, zástupci vládních stran to odmítli. Opět inspirace v Rakousku. Není to nic, co bychom vymýšleli, nic, co bychom takhle stříleli od boku.
Kompenzace je navýšena až na 10 milionů euro pro jednu společnost. Opět to probíhá ve dvou splátkách, to znamená, nečeká se rok na vyhodnocení, ale v té první splátce se vyplatí až 70 % očekávané ztráty, kterou svým podpisem a profesní ctí garantují auditoři, daňoví poradci nebo vybraní účetní prostřednictvím znaleckého posudku.
Výpočet ztráty: výpadek tržeb se vypočítává stanovením rozdílu mezi celkovými tržbami ve sledovaném období a celkovými tržbami v roce 2019. To je to referenční období. Výchozím bodem pro určení náhrady ztráty je ztráta, kterou žadatel utrpěl v příslušných sledovaných obdobích. Ztráta je rozdíl mezi příjmem a přímo a nepřímo souvisejícími náklady společnosti. Vypočtená ztráta musí být snížena o již vyplacené kompenzace. Opět je tady podmínka sídlo firmy v Rakousku plus musí to být daňoví poplatníci, kteří v posledních třech letech neporušili daňové zákony a daňové předpisy a v posledních pěti letech nesměla být na společnost uvalena žádná právně závazná finanční pokuta ani ekvivalent finanční pokuty a v době podání žádosti nesmělo probíhat insolvenční řízení. Stejně jako v Německu, v Rakousku byl v listopadu a v prosinci loňského roku celostátní lockdown a podobně jako v Německu pro tyto dva měsíce měli speciální program podpory podnikatelů.
Pro uzavřené provozovny, například hotely, restaurace, takže vlastně podobné řešení jako v České republice, to, co bylo uzavřeno, platilo. Výpadek tržeb za období výslovného uzavření provozoven v listopadu 2020 byl kompenzován až 80 % z tržeb z roku 2019. Jinými slovy, pokud hotel měl tržby v roce 2019 v českých podmínkách milion korun, v případě uzavření by dostal 800 000 korun. Jednoduché, spravedlivé, ověřitelné auditorem nebo znaleckým posudkem. Pokud měl tržby 2 miliony korun, dostal 1,6 milionu korun, a myslím, že se shodneme my, kteří známe podrobněji podnikatelské prostředí, že za 80 % tržeb se dá určitě podnikání udržet, to není nic dramatického. Ano, je to nepříjemné, ale 20 % krátkodobě v řádu několika měsíců společnost přežije, udrží své zaměstnance a v okamžiku otevření může pokračovat tam, kde přestala. Není finančně vyčerpaná, není úplně na dně. Podle mě výborný program, kterým bychom se mohli inspirovat. A tím, že platí až do konce letošního roku, neznamená to, že je ještě pozdě. Pořád ještě není pozdě. Každý den je později, ale pořád ještě není pozdě, dokud ty firmy dýchají, dokud ještě existují. Ale pokud budeme čekat příliš dlouho, tak takzvaně ušetříme, protože nebude mít kdo požádat o tu pomoc. Zaniknou pracovní místa, sníží se daně, sníží se platby sociálního a zdravotního pojištění, zvýší se výdaje státního rozpočtu na podporu v nezaměstnanosti. Kdo by chtěl jít touto cestou? My určitě ne. To jsou dobře investované peníze, díky tomu také rakouské společnosti ten celostátní dvouměsíční lockdown přežily a myslím si, že se to vyplatilo.
Pokud bych chtěl učinit nějaké závěrečné shrnutí nebo závěr, Rakousko a Německo využívají plošné programy určené pro všechny malé a střední podnikatele z různých odvětví ekonomiky zasažené krizí. Nárok na podporu a její výše se odvíjí od poklesu tržeb a vypočte se jako procento z fixních nákladů. Zároveň jsou tyto programy ve specifických případech doplňovány - ne nahrazovány, doplňovány - specifickou sektorovou podporou. To znamená, i vybrané sektory, na které dopad byl tvrdší než ostatní, kromě té obecné podpory všem, měly ještě speciální sektorovou podporu. A já říkám: Proč ne? Myslím, že je to zase objektivní, že to všichni pochopí.
A pro období lockdownu v listopadu až prosinci v obou zemích, v Německu i v Rakousku, byly připraveny speciální programy, které byly velkorysejší a které přinesly větší podporu a kompenzace. Jenom připomínám ty podmínky: museli to být slušní daňoví poplatníci, nesměli mít žádný daňový delikt, nesměli být pravomocně odsouzeni k nějakým finančním trestům. To mi přijde správné. Pomáhat se má těm, kteří vždycky pomáhali státu tím, že slušně podnikali a všechny své povinnosti vůči státu beze zbytku plnili.
Naopak v České republice směrovala plošná podpora pro OSVČ a společníky malých s. r. o. zasažených krizí, a to ve formě kompenzačního bonusu, který ale opravdu nemá charakter podpory podnikání. Je to proto, aby ti lidé měli na svoje osobní výdaje a aby uživili své rodiny, takže to je dramatický rozdíl. Zároveň bylo připraveno vícero programů určených pro pomoc podnikatelům ve vybraných sektorech postižených vládními krizovými a mimořádnými opatřeními v souvislosti s COVID na pokrytí provozních výdajů. Já jsem už o tom mluvil podrobně. Sami si můžete udělat obrázek, co bylo lepší, co bylo účinnější, co bylo efektivnější a co v konečném důsledku nakonec bylo levnější pro veřejné finance. Plošná podpora postiženým za jasně stanovených pravidel, důvěra v podnikatele, záloha na kompenzaci, doúčtování kompenzací, zapojení daňových poradců, auditorů, účetních, znaleckých posudků. Bohužel jsme se vydali jinou cestou. ***
