(12.30 hodin)
(pokračuje Martínek)
Moje největší strast je momentálně ztráta tří dětí kvůli samovolnému potratu a moje největší radost je možnost vzít si manželku, svoji dlouholetou přítelkyni Charlotte. Vzaly jsme se na radnici ve Švédsku před čtyřmi dny. Původně jsme se chtěly vzít na Moravě, aby mohli přijít i moji devadesátiletí prarodiče, ale nakonec se kvůli covidu a váhavosti české vlády zúčastnili pouze přes Zoom. Hned jak dostaneme vakcínu, vypravíme se do České republiky, kde pokud zrovna není pandemie, tak jsme několikrát do roka. Překročením hranic už ale Charlotte najednou moje manželka nebude a ztratíme i svá práva a povinnosti, které ve Švédsku jsou samozřejmostí. Žijeme také v nejistotě, jak to bude, až budeme mít děti. Jednou to snad vyjít musí. Po narození našeho dítěte se já i moje manželka automaticky staneme rodiči. Ovšem pouze ve Švédsku. Pokud dítě porodí Charlotte, moje rodina v České republice pro ně bude právně naprosto cizími lidmi. Naše děti nebudou mít nárok na české občanství a nebudou po mně ani moci automaticky dědit majetek.
Registrované partnerství bohužel tyto problémy neřeší. Nikdy bych se registrovat ani nechtěla, protože by mi to znemožnilo adopci dětí, a navíc mi přijde slovo registrace potupné. Nejsem registrovaná, ale vdaná. Nemám partnerku, ale manželku. Proč je mi můj plnohodnotný život překračováním hranic do České republiky upírán? Rozdělování lidí podle sexuální orientace už je dávno passé a jednou manželství pro gaye a lesby musí projít. Proč ne třeba dnes?
Stovky českých dětí vyrůstají ve stejnopohlavních rodinách, které řeší ještě závažnější problém. Pokud biologický rodič zemře, může nastat odebrání dítěte, což vede ke katastrofálním následkům nejen pro druhého rodiče, ale především pro ty děti. Kdyby moje manželka nebo já na jedné z častých návštěv v České republice náhle zemřela, co uděláte s naším dítětem, které společně vychováváme? Bude si jej jedna z nás moci odvézt zpátky domů do Švédska? Prosím vás, abyste důkladně zvážil veškeré výhody, které navrhovaná novela zákona přinese. Nikomu to neublíží, ale hodně z nás to pomůže. Děkuji za přečtení a přikládám dvě fotografie z naší sobotní svatby pro představu, kolik štěstí byste mohli mnohým párům přinést. V úctě." (Řečníkovi selhává hlas.)
Tento dopis máte všichni i s přiloženými fotografiemi. Já bych chtěl jen dodat, že bych byl také rád, kdybych žil v zemi, kde mají všichni stejná práva a můžou se všichni vzít. Děkuji. ***
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dvě faktické poznámky, paní poslankyně, takže momentíček. Za prvé pan poslanec Pavel Plzáka potom se připraví pan poslanec Pavel Bělobrádek. Takže vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec Pavel Plzák: Dobré dopoledne. Já ke svému předřečníkovi a mrknu tady na svoji kolegyni paní profesorku Válkovou. Toto se tady již několikrát řešilo a není pravda, že nějaké dítě, které žije s takovými dvěma nebo v takovém páru, bude odebráno po smrti jednoho z těch rodičů, i kdyby to byl ten biologický. Paní profesorko, řekněte jim, jak to je. Vždycky soud rozhoduje nejvíc ku prospěchu toho dítěte, a samozřejmě když to dítě žije ve společné domácnosti a je vychováváno těmi dvěma rodiči, tím párem, tak vždycky rozhodne, aby to dítě zůstalo s tím rodičem. Tak to té paní napište, že to takto nemá, a doufám, že to o nás nešíří někde ve světě. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Bělobrádek a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl říct to, co pan kolega Plzák. Dnes jsou samozřejmě judikáty, že v případě, že jeden z těch partnerů zemře, tak rozhodne v nejlepší prospěch dítěte. To znamená, není to tak, že to dítě je automaticky odebráno nebo něco podobného. To je samozřejmě nesmysl a ty judikáty jsou.
A druhá věc. Rozumím tomu, že někoho může urážet onen pojem registrované. To jsme slyšeli také v té kampani. Registrují se pouze auta. Myslím, že v tom případě musí být uraženo několik milionů našich spoluobčanů, kteří se registrovali na očkování.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová a připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já se vyjádřila krátce ke sněmovnímu tisku 201. Slyšeli jsme zde různé názory kolegů a kolegyň, křesťanů či katolíků či z jiných skupin. Já jsem zvolila k tomuto návrhu zákona trochu jiný přístup. Dívám se na něj z pohledu matky a empatické ženy. Jako matka totiž své dítě miluji nade vše a nic se na tom nikdy nezmění. Jako budoucí babička budu milovat svá vnoučata bez ohledu na to, jaké pohlaví budou mít jejich partneři. Jako empatická žena se dokážu vžít do situace rodičů, jejichž děti nemají na základě své sexuální orientace některá stejná práva jako jiní. Proto bych chtěla oslovit ty z vás, kteří ještě nejste pevně rozhodnuti anebo nejste vůči tomuto návrhu striktně vymezeni. Zkuste se prosím podívat na tento návrh z pohledu maminky, babičky, otce či dědečka, jejichž děti a vnuci si najdou partnera stejného pohlaví a chtějí si ho vzít, chtějí založit rodinu a žít tak, jak žijí jejich sousedé. Představte si, že vaše děti nebo vnoučata by ale taková práva neměly. A zvažte prosím, jestli byste tato práva pro své děti a vnoučata v tomto případě nechtěli.
Pokud se podíváte na tento návrh právě z pohledu rodiče či prarodiče, bude vaše rozhodování, pokud váháte s jeho podporou, mnohem jednodušší. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí... Ano, jedna faktická poznámka - pan poslanec Pavel Plzák a připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Prosím.
Poslanec Pavel Plzák: Tak ještě jednou a snad naposledy. Zase komentář k mé předřečnici. Tady se stále mluví, že jsou upírána nějaká práva. Já nevím, která všechna práva jsou upírána, možná mi to tady někdo řekne, ale vím, že často je zmiňováno, že je problém s dědictvím, že je problém informovat se o zdravotním stavu svého partnera atd. Není to pravda. Jako lékař vám to mohu říct. Pokud někdo z partnerů je přijatý nebo kdokoliv je přijatý do nemocnice, tak on sám si volí člověka, kterému jsou podávány zdravotnické informace, a nejsou podávány nikomu jinému, i kdyby to byl příbuzný. Pouze tomu, koho uvede, na koho uvede kontakt, od kterého dostaneme heslo, komu můžeme podat informace. Takže je to zcela falešný argument a prosím vás, aby se už nepoužíval. A jestli má někdo problémy s dědictvím, tak já myslím, že změnou zákona jsme jaksi posílili sílu závěti, a dneska vlastně závěť, pokud nemáte opravdu vyloženě děti, které byste z té závěti opomenul, tak může po vás dědit téměř kdokoliv. A jestli tady jsou ještě nějaká další práva, která jim upíráme, tak se o nich můžeme bavit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Faktické poznámky - pan poslanec František Kopřiva a paní poslankyně Helena Válková. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Můj teď poslední předřečník mi připomněl, že jsem ještě zapomněl jednu důležitou věc. Já bych mu rád vaším prostřednictvím zodpověděl tuhle otázku. Ano, my se tady skutečně u sněmovního tisku 201, u té novely občanského zákoníku, u manželství pro všechny, nebavíme o omezování žádných práv tím naším návrhem. Ten náš návrh totiž nikomu žádná práva nebere a ničí práva neomezuje. Já plně respektuji ten druhý tábor, který nechce měnit definici manželství nebo umožňovat to, aby do manželství mohly vstupovat všechny páry, které se milují, ale nebereme tím práva, neomezujeme tím žádného člověka. Když už, tak tím otevíráme naopak ten institut státem garantovaný dalším lidem, takže já bych řekl, že ho spíš rozšiřujeme. Ale ano, mění se, ale spíše se rozšiřuje. Ale to není člověk, to je státem, občanským zákoníkem daný institut. ***
