(15.40 hodin)
(pokračuje Kobza)
Není to vůbec příjemné čtení. Jde o soubor nástrojů, kterými se Evropská komise snaží do budoucna v prostoru členských států upevnit a pojistit podporu stále tvrdší a těsnější evropské integraci a všemožně potírat veškeré názory, které jsou k tomuto směřování oponentní nebo kritické. Zaklíná se přitom pojmy jako právní stát, vláda práva, evropské hodnoty či liberální demokracie.
Evropská komise chce v členských státech napříště aktivně zasahovat zejména do těchto oblastí: podpora spravedlivých a svobodných voleb a silné občanské participace, podpora svobodných a nezávislých médií a opatření proti dezinformacím. Jak jsem řekl, když to přeložíme do normálního jazyka, jde o zesílení nepokrytých zásahů orgánů EU do procesu svobodných voleb a svobody informací v členských státech. Pod pláštěm známých frází se tedy skrývá špatně převlečená cenzura a snaha o manipulaci voleb. To vše zaštítěno stovkami stran připravovaných akčních plánů, iniciativ a pracovních dokumentů. Připravují se zásahy do provozu sociálních médií a sociálních sítí, do oblasti politické reklamy. Komise se chystá v roce 2021 předložit legislativní návrh týkající se transparentnosti sponzorovaného politického obsahu. Jinými slovy půjde jednoznačně o omezení politické soutěže, o podporu jednoho směru politických názorů a ideologií a o potlačení názorů odlišných, současnému unijnímu mainstreamu nepohodlných. Komise přiznává, že cílem tohoto jejího snažení je především ovlivnění voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 tak, aby dopadly tím správným proevropským výsledkem. V těchto aktivitách se chce zaměřit na sponzory placeného obsahu, výrobní a distribuční kanály včetně on-line platforem, inzerentů a subjektů poskytujících politické poradenství. Takže se máme na co těšit.
Ale když přejdeme k nám do České republiky, tak tady najednou zjistíme, že existují termíny jako předsudečná nenávist, hate speech, boj s dezinformacemi a samozřejmě mazání na sociálních sítích, o kterém se zmiňoval kolega Španěl. Mně to hodně připomíná známý starý film Lid versus Larry Flynt, kde u soudu Larry Flynt vysvětluje, že když mu soud zakáže činnost jako nejhoršímu z nejhorších pisálků a novinářů, tak to neznamená, že se všechno zlepší. To znamená jenom to, že ten, který je těsně nad ním ve stupnici nejhorších novinářů, se stane tím nejhorším a že ten další tlak bude zaměřen na něj. A až zlikvidují jeho, tak to bude další a další a další. Bude to prostě takové nekonečné přesouvání toho, kdo je nejhorší, a vlastně to nikam nepovede než zase k cenzuře, ke ztrátě svobody slova, ke ztrátě základního demokratického práva. Ono totiž jde o to, kdo bude posuzovat, co je správné a co je zlé. Co je vhodné, co je nevhodné, jaká budou kritéria.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, když se nad tím zamyslíme, zjistíme, že tato kritéria jsou značně gumová. Že se přesouvají, jak bylo řečeno u předchozího tisku, kdy vlastně stále to, co bude přijatelné teď, nebude přijatelné za dva roky. Co bude přijatelné za dva roky, nebude přijatelné za pět let. Takže hranice toho, co je vhodné a co není vhodné, se bude přesouvat podle názoru toho dotyčného aktivisty nebo majitele sociálních sítí nebo softwarového inženýra, který vyrábí kontrolní softwary, které chytají klíčová slova a obsah automaticky mažou. Jsme jenom kousek od momentu, kdy cenzura začne přerůstat do politických procesů. Víme, že Marine Le Penová byla odsouzena za sdílení veřejně dostupné fotografie. U nás doma byl odsouzen Walter Kraft za svůj názor. Trestní stíhání Karly Maříkové je stále otevřené.
Takže dámy a pánové, jestli to půjde takhle dál, tak se přiblížíme kulturní revoluci, tak jak ji měli v Číně, kdy jakýkoliv názor, který byl jenom špetkou odlišný od toho mainstreamu, byl tvrdě trestán vězením nebo přinejmenším odsunem do pracovních táborů. Nesmíme to dovolit. My jsme tady od toho, abychom hlídali demokracii, jsme tady od toho, abychom hlídali svobodu slova, protože to je základní věc, kterou tady máme. To byl důvod, proč jsem před dvěma lety organizoval seminář právě na téma Svoboda slova a právo občana na pravdu. Zvláštní bylo, že ten seminář, i když byl obsazený tak, že tam nebylo jediné volné místo, tak žádný z přítomných novinářů si nedovolil obsah zpochybnit. Ani svobodu slova, ani to, že občan má mít právo na pravdu, kterou má dostat z médií, nikoliv obsah, který bude pečlivě filtrován a pečlivě selektován na to, co občan smí vědět, a to, co by neměl. Na to, co je vhodné, na to, co není vhodné. A na to, co by nedej bože mohlo narušit jeho pozitivní vnímání Evropské unie.
Jsem toho názoru, že cenzura na sociálních sítích by měla být trestána tím, že provozovateli bude zakázáno provozovat byznys na území České republiky. Jde totiž o to, že tu cenzuru provozuje samozvaný orgán bez ohledu na to, co je podle našich zákonů přípustné nebo nepřípustné. A jde o to, že pakliže pustíme tyto samozvané cenzory, pustíme je ze řetězu, dovolíme, aby ovlivňovali naše veřejné mínění, tak jak dlouho bude trvat, než začnou vyvolávat strach, že někdo, kdo má odlišný názor, bude ostrakizován, bude vyvržen ze společnosti, až po možnost, že třeba přijde o zaměstnání? Přesně tak, jak to vidíme v některých místech např. v Německu, když si někdo dovolí zmínit se hanlivě o migraci nebo o Evropské unii.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh zákona, kterým se zabýváme, je velmi, velmi důležitý. Jde až ke kořenům naší demokracie. A já vás prosím, abychom ho podpořili, protože bez něj můžou nastat nevratné změny a ty by byly tragické pro život v naší zemi. Děkuji vám.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím pana poslance Martínka, připraví se pan poslanec Nacher.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, máme zde zákon, kdy Václav Klaus mladší, který na svém profilu banuje lidi a maže obsah, chce za moderaci sociálních sítí posílat lidi do vězení až na tři roky. Zákon je přitom napsán tak vágně, že by se vztahoval nejen na samotného banujícího Klause, ale i na jiné správce profilu. Klaus označující se za pravicového politika, chce nedomyšleně zakázat soukromým společnostem moderovat on-line obsah na jejich platformách. Návrh se má týkat elektronické sociální či jiné platformy používané více než sto tisíci uživateli. To by kromě sociálních sítí Facebook, Twitter, Instagram, YouTube splňovaly i některé české zpravodajské weby s diskusemi či jiné platformy, jako jsou Mimibazar či filmové databáze apod. U nadnárodních společností by byl zákon těžko vymahatelný, zatímco čeští podnikatelé by měli problém zákon splnit. Platformy by nesměly ani odstraňovat robotický spam, který by mohl platformu pro uživatele činit nepoužitelnou. Není tak jasné, jak nakládat s obsahem vytvořeným v Česku pro jinou zemi, kde jsou naopak jiná práva, jiná pravidla v rámci dané platformy. Obdobně by mohl nastat problém při zobrazování odlišného obsahu mladistvým. ***
