Středa 5. května 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1190/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi představit vám návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Důvodem předložení tohoto návrhu je povinnost České republiky provést implementaci nových právních předpisů Evropské unie v oblasti spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů a v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky v rámci Evropské unie. Předně chci uvést, že jde zejména o implementaci směrnice, která měla v zásadě s minimální mírou kontroly možnost zavést takzvané domácí pálení destilátů bez spotřební daně v Evropské unii. Česká republika k takovému návrhu opakovaně nedala souhlas a tvrdě jsem se na Radě EU proti takovému přístupu postavila. Přijetí tohoto návrhu bylo možné až v okamžiku, kdy zejména na žádost České republiky byla do návrhu směrnice implementována pravidla, která by bránila zneužívání tohoto režimu, který by mohl mít významný přesah i na český trh.
Česká republika z tohoto důvodu vyvinula maximální úsilí, aby dosáhla co nejpřísnějších pravidel pro zavedení soukromé výroby lihu ve směrnici, a to takovým způsobem, aby co nejvíce odpovídala právní úpravě, jež je nastavena v České republice pro pěstitelské pálenice. Prosadila jsem například, aby byl ovocný destilát vyroben pouze v registrovaném výrobním zařízení a z ovoce, které je vypěstováno na pozemku, který pěstitel vlastní nebo je oprávněn ho užívat z jiného právního titulu. Českou regulaci využití tohoto institutu nechystáme, za daleko vhodnější i nadále považujeme systém pěstitelských pálenic.
Co se týče konkrétního obsahu návrhu zákona, jsou v něm obsaženy změny zákona o spotřebních daních a zákona o dani z přidané hodnoty, přičemž účinnost těchto změn je stanovena v souladu s právními předpisy Evropské unie.
První oblast změn je vyvolána transpozicí takzvané alkoholové směrnice. V tomto případě je dotčen zákon o spotřebních daních, zejména v následujících oblastech: Úprava ustanovení týkajících se výpočtu stupňů Plato u piva, do kterého jsou po ukončení kvašení přidávány některé další látky jako například sladidla nebo aromata. Úprava postupu pro získání osvědčení za účelem uplatnění snížené sazby spotřební daně v jiném členském státě na alkoholické nápoje vyrobené tuzemskými malými nezávislými výrobci alkoholických nápojů, pokud jsou tyto nápoje dopravovány do členských států, které na ně aplikují snížené sazby spotřební daně. Zrcadlově je pak vkládána úprava podmínek pro uznávání osvědčení malého nezávislého výrobce piva vydané v jiném členském státě, pokud je pivo dopravováno z jiného členského státu do České republiky.
Druhá oblast změn je vyvolána transpozicí takzvané směrnice o společném obranném úsilí. V tomto případě jsou dotčeny zákon o spotřebních daních a zákon o dani z přidané hodnoty.
Změny spočívající v rozšíření aplikace stávajících ustanovení, která upravují zvláštní režim pro ozbrojené síly Severoatlantické smlouvy na ozbrojené síly členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění společné bezpečnostní a obranné politiky v rámci Evropské unie. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, poslankyně Iva Kalátová. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.
Poslankyně Iva Kalátová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, a přeji vám všem dobré odpoledne. Jak již bylo řečeno, důvodem předložení uvedeného návrhu zákona je povinnost České republiky provést implementaci nových právních předpisů Evropské unie v oblasti daní z alkoholu a alkoholických nápojů a osvobození od daně, dále navazující úpravu vztahující se na společné obranné úsilí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie. Mnoho již zde bylo řečeno, takže já se budu věnovat jenom těm nejdůležitějším bodům.
Co se týká takzvané alkoholové směrnice, tedy směrnice 92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů, která byla Evropskou unií již novelizována, tak ty změny opravdu nejsou zásadního charakteru a zahrnují zejména zpřesnění textu v případě stanovení postupu pro měření stupňů Plato u piva. Paní ministryně zmínila, že je to zejména v těch případech, kdy jsou přidávané další látky, jako jsou sladidla nebo aromata. Úprava týkající se výpočtu stupňů Plato u piva obsažená ve směrnici bude v České republice účinná až od 1. ledna 2031 a rovněž tak v případě s nakládání s lihem obecně, či zvláště denaturovaným, a to včetně revize postupů členských států při zjištění jeho zneužití. Oproti předchozímu znění alkoholové směrnice se dále členským státům rozšiřuje možnost fakultativně aplikovat snížené sazby spotřební daně u některých kategorií výrobků v případě, že jsou vyráběny malými výrobci.
Zavádí se rovněž jednotný formát osvědčení pro malé výrobce alkoholických nápojů, jejichž výrobky jsou dopravovány do členských států Evropské unie, které snížené sazby na některou skupinu výrobků aplikují. Alkoholová směrnice také dává možnost povolit v členském státě za přísně stanovených podmínek výrobu malého množství destilátu pro osobní spotřebu. Tady je namístě připomenout, že Česká republika již na základě výjimky sjednané při vstupu do Evropské unie tuto možnost využívá, a to formou výroby destilátu v pěstitelských pálenicích. Tyto změny jednotlivých ustanovení alkoholové směrnice je Česká republika zavázána transponovat do zákona o spotřebních daních do konce roku 2021.
Co se týká finančních dopadů, tak vzhledem k charakteru změn v alkoholové směrnici se neočekává významný dopad do příjmové ani výdajové stránky státního rozpočtu a stejně tak je tomu i z hlediska správce daně, daňových subjektů, oblasti sociálního a životního prostředí, kde významnější dopady očekávané nejsou.
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem a je plně slučitelný s právními předpisy a judikaturou soudních orgánů Evropské unie i s obecnými zásadami práva Evropské unie. Zároveň jej lze považovat za slučitelný s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
V případě navazující směrnice se jedná o transpozici novelizované směrnice o společném obranném úsilí do zákona o spotřebních daních a zákona o dani z přidané hodnoty. Touto transpozicí se rozšíří stávající ustanovení, která upravují možnosti osvobození zboží a služeb poskytnutých ozbrojeným silám Severoatlantické smlouvy a Partnerství pro mír od daně, popřípadě vrácení daně, také pro ozbrojené síly členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie. Transpozici této směrnice o společném obranném úsilí je potřeba provést do 30. června 2022.
Opět co se týká dopadů této úpravy, tak pouze z finančního hlediska vzhledem k charakteru transpozičních změn, a to zejména z důvodu rozšíření osvobození, respektive vrácení daně o další subjekty, lze očekávat mírný negativní rozpočtový dopad na příjmy veřejných rozpočtů, a to v řádech jednotek milionů korun. Vzhledem k tomu, že návrh představuje opravdu minimalistickou povinnou transpozici směrnic, neboť obsahuje jen takovou úpravu, kterou je nutné přijmout k řádnému promítnutí nových směrnic do českého právního řádu, je navrhováno vyslovení souhlasu s návrhem již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to tak, aby bylo zaručeno dodržení transpozičních lhůt. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Další přihlášku zatím nemám. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, obecně souhlasíme s implementací této směrnice, nicméně máme za to, že vláda dostatečně nevyužila možnosti, které ta směrnice dává, a především v oblasti možnosti snížit sazby daně na ostatní kvašené nápoje vyrobené malými nezávislými výrobci. Z tohoto důvodu vznáším za klub Pirátů a klub Starostů a nezávislých námitku proti projednání podle § 90 a pokusíme se najít řešení v rámci druhého a třetího čtení, které by umožnilo například výrobce cideru zahrnout mezi ty zvýhodněné, pokud se jedná o malé nezávislé výrobce. Myslíme si, že je škoda využít tuto výjimku jenom pro minipivovary ve chvíli, kdy je tady segment poměrně rychle rostoucích malých výrobců těchto specifických nápojů, a evropská legislativa umožňuje jim vyjít vstříc. Myslíme si, že to může podpořit i přechod z domácí výroby řekněme úplně v šedé zóně do oficiálního podniku. Chceme jim skutečně pomoci začít podnikání v této oblasti. Současně jsme si vědomi těch lhůt, které jsou neúprosné, a proto navrhuji zkrácení lhůty na 35 dní. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zkrácení lhůty na 35 dní. (Domluva s organizačním odborem.) Takže končím obecnou rozpravu a táži se, zdali je zájem o závěrečná slova? Nemáte zájem, paní ministryně taky ne. Takže nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednání tohoto návrhu. Přednesu návrh usnesení - (Poslanec Ferjenčík: Já jsem to zavetoval.) Pardon, omlouvám se, já jsem tady teď ještě řešil... omlouvám se. Takže je to zavetováno. Za které dva kluby je to? Piráti a STAN. Tak teď je to v pořádku, protože nebylo řečeno, za jaké kluby to bylo, abychom to věděli jasně.
Takže teď tedy máme veto. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru? Takže přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru?
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 6, přihlášeno 90 poslanců, pro 81, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům? Návrh nevidím.
Takže nyní budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro projednání na 35 dní.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 7, přihlášeno 90 poslanců, pro 75, proti jeden. Návrh byl přijat a já končím prvé čtení tohoto návrhu.
Přistoupíme k poslednímu bodu mimořádné schůze, a to je bod číslo
Aktualizováno 28. 7. 2021 v 8:43.
