Středa 16. června 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
334.
Vládní návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky
k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2000 Sb.,
o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 966/ - třetí čtení
Projednávání tohoto bodu jsme opětovně přerušili v rozpravě ve středu 3. března 2021 na 87. schůzi. Požádám - pan ministr je na svém místě, kolega Dolínek jako zpravodaj garančního výboru je také na svém místě a já ještě zopakuji, že byl podán návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy, které jsou uvedeny ve sněmovním tisku 966/4, který máme od 26. listopadu loňského roku, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 966/5. (V sále je velký hluk.)
Než budeme pokračovat, musím ještě připomenout, že jsme 3. března letošního roku usnesením číslo 1547 vyslovili souhlas s omezením řečnické doby na 10 minut s tím, že v rozpravě může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát. Příslušnou listinu o počtu vystoupení mám k dispozici.
Pokračujeme vystoupením pana poslance Pavla Žáčka, pokud je přítomen kolega Žáček. Je, ano, takže pane poslanče, já vám hned udělím slovo, jenom požádám Sněmovnu o klid. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, členové vlády, pokračujeme v přerušené rozpravě, čas na vystoupení je omezen, maximálně dvě vystoupení pro jednoho poslance po 10 minutách. Žádám, aby ti, kterým bylo uděleno slovo, mohli svůj čas využít. (Stále značný hluk.) Opravdu to není možné! Nenuťte mě, abych opravdu do protokolu diktoval vaše jména... Já ještě posečkám... Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych navázal na své přerušené vystoupení z 10. března tohoto roku, kdy jsem vás informoval za poslanecký klub ODS o důvodech, proč je podle našeho názoru návrh zákona ve vládou předložené podobě potenciálním ohrožením naší národní bezpečnosti a do budoucna i možným ohrožením samotné suverenity České republiky. Situace se však od té doby v důsledku známých událostí změnila. S uspokojením konstatuji, že vicepremiér Karel Havlíček v sobě konečně našel dostatek odpovědnosti a usedl se zástupci opozice k jednacímu stolu. Takto by měla vypadat věcná politika, zejména pak v oblasti národní bezpečnosti, takto se má hledat kompromis a řešení, nikoli tlačit zákony silou, tím spíše, pokud se tak děje proti vůli celé bezpečnostní komunity.
Pochopitelně zároveň je nutné připomenout, že se tak stalo až pod tlakem odhalení pozadí výbuchů ve Vrběticích, kdy ozbrojené síly Ruské federace, konkrétně zvláštní jednotka vojenské zpravodajské služby GRU, provedla nepřátelský akt státního terorismu na svrchovaném území České republiky, státu Evropské unie a členského státu NATO. Tato informace byla v kontextu dalších ruských útoků ve Velké Británii, Bulharsku či jinde natolik zásadní, že nešla nijak bagatelizovat či zamlčet. Když jsme se postupně dozvídali, co se dělo mezi 7. a 17. dubnem tohoto roku, můžeme být vlastně rádi, jak to relativně všechno dobře dopadlo, a já mohu jen zopakovat poděkování naší bezpečnostní komunitě, jak tuto krizi zvládla a nakonec de facto donutila premiéra Babiše a prvního vicepremiéra a ministra vnitra Hamáčka 17. dubna veřejně vystoupit a hájit naše národní zájmy.
Stejně jako samotné jednání vlády s opozicí vítáme i její veřejné potvrzení, že na dostavbě jaderné elektrárny Dukovany nebude participovat společnost Rosatom, stejně jako jsme předtím uvítali prohlášení, že je ze soutěže vyloučena čínská společnost. Konsenzuální přijetí faktu, že zástupci obou zmíněných autoritářských zemí nebudou moci být zastoupeni v projektu ani jako subdodavatelé, v nás vzbuzuje naději, že naše země bude zase o něco bezpečnější.
Je pochopitelné, že vyjádření vlády bereme vážně, ale chceme je stvrdit i legislativně. Předpokládáme proto podporu našeho pozměňovacího návrhu, který takovou pojistku zanese do našeho právního řádu v tomto projednávaném zákoně, aby jím byla vázána i následující vláda, která vzejde z nadcházejících voleb. Slib místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy, vše v jednom, že bude podpořen náš návrh, který de facto a snad brzy i de iure vylučuje státní podnik Ruské federace Rosatom na dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, nás vede k prohlášení, že tím odpadá důvod nadále blokovat projednávání návrhu zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a nepostoupit jej dále kolegům do horní komory našeho Parlamentu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Žáčkovi. Nyní pan poslanec Jan Lipavský, připraví se pan poslanec Třešňák. Kolega Lipavský omluven není, ale není přítomen. Přeložím jeho přihlášku na konec. Pan poslanec Petr Třešňák, připraví se paní poslankyně Balcarová. Máte slovo.
Poslanec Petr Třešňák: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se pokusím svůj výstup zkrátit, protože respektuji dohody, které padly po závazku vlády, že budou odhlasovány pozměňovací návrhy sloužící jako pojistka proti účasti ruských a čínských firem v tendru. Protože ty bezpečnostní otázky ve své řeči právě zmínil pan kolega Žáček, už je ve své řeči zmiňovat nijak dlouze nebudu.
Zde je namístě skutečně poděkovat, že alespoň v tomto tématu, byť pro mnohé zde ve Sněmovně zcela zásadním, nakonec panuje s vládou shoda, ačkoliv ze začátku projednávání takto nevypadalo. Vláda se vlastně ani nesnažila využít té unikátní situace, kdy téměř celé politické spektrum ve Sněmovně je nakloněno využívání energie z jádra. Vlastně jsme si zde mohli vyslechnout i mnoho osočení, ale také různých falešných dilemat, včetně toho, že kdo je proti tomuto zákonu, chce využívat ruský plyn a podobně, přitom snad chce dokonce zdražit energii občanům, což tu skutečně zaznělo od pana premiéra při interpelaci kolegy Lipavského.
Přitom toto je skutečně přesně naopak. Piráti chtějí dostupnou, čistou a levnou energii pro občany a tou může být právě jaderná, pokud budou mít jaderné projekty - tedy nejen ten dukovanský - do budoucna jasně a realisticky nastavené mantinely. (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího se žádostí o zjednání klidu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane poslanče. Ještě jednou Sněmovnu požádám o klid. Přeneste prosím své debaty do předsálí, kdo diskutujete něco jiného, a tomu, komu bylo uděleno slovo, nechte v důstojném prostředí podat jeho přednes. Prosím.
Poslanec Petr Třešňák: Dobře, děkuji panu předsedajícímu. Piráti tedy chtějí jadernou energii, pokud bude za rozumné peníze a se spolehlivým dodavatelem. To poslední se částečně podařilo vyřešit, protože věřím, že zbývající tři možní uchazeči budou moci být velmi dobrým partnerem. Ale nepohlížejme na výstavbu pátého bloku na Vysočině jenom jako na produkt, který od někoho kupujeme. Zde by se naopak mělo pak v další fázi jednat o skutečné partnerství v mnoha dalších souvisejících oblastech a odvětvích, především ve školství, vědě a výzkumu.
Tohle má být přesně tou rolí vlády - nastavit takové off-sety, které toto zajistí, nikoliv jen to, že tu budeme řešit, kolik kam ze státního rozpočtu doputuje finančních prostředků. A to je zcela zásadní. Takto ohromné projekty musí mít nastavenou synergii, která nám pomůže vyřešit i mnoho dalších oblastí. A právě spolupráce ve vědě a výzkumu může pomoci při záchraně teplárenství nebo při vývoji malých modulárních reaktorů, ale i v oblasti nových materiálů, třeba i v lékařských aplikacích anebo třeba i v aplikacích pro obnovitelné zdroje energie.
To byla taková menší odbočka, ale teď tedy zpět k podstatě zákona, především toho financování. Tam bych mohl pokračovat. Stále totiž nemáme jasné informace o průběhu prenotifikačního procesu v Evropské komisi. ČEZ a Ministerstvo průmyslu a obchodu vlastně podepsaly soukromoprávní smlouvu, ale odmítly u ní jakýsi veřejnoprávní status. Sám nízkoemisní zákon se tvoří jako podřazený právě těmto smlouvám a tvoří se vlastně pouze pro jeden projekt. Sama vláda prezentuje, že cokoliv nad cenu 60 eur/MWh ponese ČEZ, což by však platilo jedině tehdy, pokud by MPO vždy odmítlo návrh na cenu, kterou může zvýšit, a navýšení této ceny ale lze ze zákona pouze dělat vždy dohodou MPO a ČEZ. To nezabíhám do dalších komplexnějších detailů, kdy stále nemáme aktualizovanou státní energetickou koncepci, a ten zákon vlastně není univerzální, protože podle něj nemůžou stavět například další jiní dodavatelé.
Teď tedy k samotným pozměňovacím návrhům, ať zbytečně dlouho nezdržuji. Jako nejzásadnější zde chápu pozměňovací návrh A2, tedy cenové zastropování, protože řeší vlastně zastropování realizační ceny jak z důvodu ochrany státního rozpočtu a spotřebitelů před případným zneužitím toho zákona. Nicméně ministerstvo odmítá návrh zastropování maximální výše realizační ceny s tím, že by tím byla nastavena asymetrie vůči ostatním podporovaným zdrojům. Tady proti tomuto argumentu se musím ohradit, protože opak je pravdou. V této souvislosti právě zastropování podpory u obnovitelných zdrojů je již v platné legislativě od roku 2012 a bylo to právě Ministerstvo průmyslu a obchodu, které po nekontrolovatelném solárním boomu v letech 2009 až 2011 do zákona vložilo u obnovitelných zdrojů pojistku v podobě maximální výše podpory. V zákoně je stanovena podmínka, že výše podpory bez ohledu na ostatní okolnosti při stanovení výše výkupní ceny nemůže překročit hodnotu 4 500 Kč/MWh.
Toto ustanovení bylo do zákona o podpoře obnovitelných zdrojů vloženo právě z důvodu ochrany státního rozpočtu a spotřebitelů před nepřiměřenými dopady podpory obnovitelných zdrojů, tedy ze stejného důvodu, proč je předkládán tento pozměňovací návrh. Tady tedy zmíním, že zastropování limitu maximální realizační ceny ve výše 1 620 Kč/MWh v navrhovaném zákoně je právě analogií limitu jako u zákona o podporovaných zdrojích energie.
Dále je zde pozměňovací návrh A1, který ruší spodní výkonovou hranici na 100 MWh. To jsem zmiňoval víceméně i před chvílí. Tím by se ten zákon otevřel do budoucna i pro využití malých modulárních reaktorů. Proto se tady divím i tomu názoru ministerstva, který mi přijde absurdní, protože se odkazuje na definici výrobny provozovanou ve veřejném zájmu a účel využití veřejného zájmu je však v samotném energetickém zákoně ve vztahu k výrobnám vágní a je obsažen pouze v samotné té definici zákona. K tomu bych mohl mluvit ještě dlouze, ale jak jsem slíbil, tak to zkrátím, protože skutečně argumentace MPO je v tomto naprosto lichá.
Dále bych poprosil o podporu pozměňovacího návrhu A4. Protože chceme, aby Energetický regulační úřad mohl efektivně chránit nejzranitelnější spotřebitele, tedy aby realizační cena, která se promítne do tarifů pro koncového odběratele, nebyla stanovena pouhým rozhodnutím a dohodou vlády, ale aby tyto veškeré kompetence zůstaly stejně jako u ostatních zdrojů energie na Energetickém regulačním úřadě.
Tady je opět argumentace ministerstva nepřesná a zavádějící, protože zatímco navržené financování opatření přechodu k nízkouhlíkové energetice předpokládá pouze úhradu nákladů ve fixní složce ceny elektrické energie bez omezení maximálního příspěvku konečných zákazníků, naopak zákon č. 165/2012 právě u zákazníků na nízkém napětí předpokládá platbu vícenákladů spojených s podporou i v proměnné složce, jak je právě navrženo.
Zákon o podporovaných zdrojích dokonce v případě platby v Kč/MWh stanovuje v § 28 maximální platbu za složku ceny služby distribuční soustavy ve výši 495 Kč/MWh. Jinými slovy vlastně navržené znění vládního zákona neumožňuje Energetickému regulačnímu úřadu chránit nejzranitelnější spotřebitele, kteří i při nízké spotřebě elektrické energie se vlastně budou muset podílet na podpoře tohoto projektu ve stejné míře jako spotřebitelé s vyšší spotřebou.
Právě pozměňovací návrh nezasahuje do přípravy nové tarifní struktury ze strany Energetického regulačního úřadu, protože v případě obnovitelných zdrojů energie se většina domácností již nyní podílí na vícenákladech ve formě příspěvku a v proměnné složce. Tedy i v principu takto je koncipován pozměňovací návrh.
Teď je to, tuším, už poslední - pak nebudu zdržovat - pozměňovací návrh A3. Protože dle původního vládního návrhu zákona by jednotlivé postupy byly fakticky nepřezkoumatelné, respektive byly, ale postupovalo by se dle občanského zákoníku, proto v tomto pozměňovacím návrhu navrhujeme, aby přezkum u smluv vyplývajících ze zákona neprobíhal podle soudního přezkumu na základě problematické části 5 občanského soudního řádu, ale aby je rozhodoval přímo Energetický regulační úřad, jehož rozhodnutí bude posléze přezkoumatelné i správními soudy.
Opět mám k tomu mnoho poznámek i ve vztahu k vyjádření MPO, ale myslím, že takto to stačí, ale skutečně bych rád poprosil o podporu těchto pozměňovacích návrhů, především tedy o podporu pozměňovacího návrhu A2, který řeší zastropování výkupní ceny, které dokonce reflektuje to, co ve všech vládních prezentacích bylo uváděno. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Třešňákovi. Paní kolegyně Balcarová není, takže budeme pokračovat vystoupením pana poslance Jana Lipavského, připraví se paní poslankyně Květa Matušovská. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já jsem k tomu tématu již vystupoval, když jsme dříve projednávali toto třetí čtení, a musím říci, že v otázce, která byla pro mne důležitá tím, čím se zabývám zde v Poslanecké sněmovně, došlo k politické shodě. Já to velice kvituji, děkuji za to panu ministrovi.
Já jsem v otázce geopolitické bezpečnosti jaderného tendru komunikoval s ministerstvem, s panem ministrem, s celou politickou scénou vlastně poslední rok, kdy se celá záležitost dala více do pohybu. Od začátku zcela jasně jsme za Piráty a dnes již za koalici definovali postoj, že Rusko a Čína nemají být součástí klíčových komponent nového jaderného zdroje, aby nevznikla závislost na různých úrovních, jak již dodavatelská, tak i dlouhodobě technologická z hlediska know-how, know-why. Samozřejmě celou tu věc posunuly Vrbětice, to je neoddiskutovatelné. Stejně tak je víceméně konstatováním faktu, že bezpečnostní komunita, ať již na úrovni státu, nebo na úrovni různých odborných společností, i zde v Poslanecké sněmovně, vlastně nemusela nijak měnit své stanovisko k tomu, že Rusko a Čína nemají být součástí, zařazeny mezi uchazeče o stavbu nového jaderného zdroje.
Já jsem navrhl dva pozměňovací návrhy. Věřím, že budou podpořeny, a tak zní dohoda, a ty víceméně zavazují stát, potažmo ČEZ, aby postupoval nějakým způsobem při omezení okruhu uchazečů. Důvody zde asi nemá smysl vyjmenovávat. Samozřejmě to, o čem hovořil kolega Třešňák: my máme výhrady i k ekonomickým parametrům, ale to je debata, která již ve své podstatě nezasahuje do národní bezpečnosti České republiky. V ten moment my samozřejmě svůj postoj vyjádříme hlasováním a to se pravděpodobně v blízké době odehraje.
Takže vyjadřuji do určité míry uspokojení nad tím, kam se celá záležitost posunula. Samozřejmě, tendr mohl být vypsaný již na podzim za předpokladu, že by vláda na tento postoj přistoupila dříve, ale asi nemá smysl úplně se tím nyní zde zabývat.
S tím bych asi uzavřel svůj příspěvek a jenom avizuji, že mi byl předložen návrh doprovodného usnesení, který, mám avizováno, bude načítat paní poslankyně Matušovská. Tak já potom bych vystoupil s dodatkem k tomuto doprovodnému usnesení. Bude to jenom malé doplnění. Nicméně nemohu vystoupit dříve, než ho přednesete. Učiním tak pomocí faktické poznámky, bude to také na půl minuty. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Květa Matušovská. Pardon, paní poslankyně, faktická poznámka Zdeňka Ondráčka, posečkejte ještě chvilku. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Jsem hrozně rád, že tady slyším ta silná slova o ochraně národní bezpečnosti, o tom, jak je potřeba chránit zájmy České republiky před ruskými a čínskými technologiemi. Také vzpomínám, když jsem seděl na jednom z výboru pro bezpečnost, kde se jednalo o bezpečnosti, kdy zástupci Pirátů byli schopni říct, že pro ně transparentnost je víc než bezpečnost. A to bylo při projednávání některých zákonů o registru smluv.
Já si o vaší snaze o národní bezpečnost myslím svoje, ale budiž. Byl bych rád, pokud to myslíte smrtelně vážně s ochranou před ruskými a čínskými technologiemi, pokud byste ještě letos, pokud možno co nejrychleji, přišli s nějakým návrhem zákona, který by řekl, že je potřeba zbourat Jadernou elektrárnu Temelín i Dukovany, protože je prošpikována ruskými technologiemi a je tady ohrožení národní bezpečnosti, protože ta energie a to všechno, co tam je, včetně jaderného paliva, které nám dodává Rusko, ohrožuje národní zájmy České republiky z vašeho pohledu.
Je to prostě čistá ideologie, kterou tady předvádíte. Dobře, je to prostě tak, ale nezaštiťujte se tady takovými věcmi, jako je národní bezpečnost. To s národní bezpečností nemá nic společného. Pokud by to mělo něco společného, tak připustíme možnost tendru pro všechny zúčastněné strany, včetně Ruska, včetně Číny. To, že Ministerstvo průmyslu a obchodu podlehlo vašemu tlaku, to je jenom smutná realita politiky této vlády.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Třešňáka. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Třešňák: Děkuji. Aniž bych to dlouze rozkecával, tak bych předřečníka opravil v pár faktických věcech, prostřednictvím pana předsedajícího. Kdybych chtěl bourat Jadernou elektrárnu Temelín, že je údajně prošpikována ruskými technologiemi, tak jen uvedu, že je možná to železo a beton podle ruských projektů, nicméně stavěly to české, tehdy ještě třeba československé firmy včetně Vítkovic, ZATu a dalších, a dokonce systém kontroly řízení tam byl dodáván americkým Westinghousem. Palivo tam deset let jelo od společnosti Westinghouse, následně od ruské společnosti TVEL a dneska se tam testuje smíšená zóna s palivovými soubory jak z Ruska, tak ze Spojených států.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka Zdeňka Ondráčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Je dojemné, jak mě chcete, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, opravovat. To, že tam jsou ruské technologie, to nepopřete. A jestliže mluvíte o bývalém Československu, a co všechno probíhalo, to také probíhalo v úzké spolupráci mezi československými a ruskými inženýry. Prostě ty ruské technologie tam jsou, odebíráte energii vyrobenou na základě ruských palivových článků. Prostě tak to je. Dejte návrh, zbourejte všechny elektrárny, vraťte se zpátky na stromy!
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Kobza s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji za slovo. Jenom v rychlosti shrnu zkušenosti z bulharské dostavby Jaderné elektrárny v Kozloduji, kde bulharská společnost také chtěla dostavovat dva bloky. Jednala pět let s Westinghousem, pak Westinghouse zbankrotoval, byl prodán do Kanady a výsledek je, že Bulhaři jsou bez elektrárny. Maďarská společnost zahájila výstavbu elektrárny v Paksi, kterou staví Rosatom s rozpočtem, pane ministře, 12,6 miliardy eur za dva tisícimegawattové bloky. Z těch 12,6 miliardy eur je 10 miliard mezivládní úvěr, který dávají Rusové, ale 40 % z těch 12,6 miliardy budou dodávky maďarského průmyslu. A to je za stejnou kapacitu rozpočet o třetinu nižší, než kolik nám tady sdělil pan ministr, že počítá 220 miliard na jeden blok. Takže to uvádím, jenom aby bylo jasné, jaké jsou technicko-ekonomické parametry.
Já osobně považuji za ohrožení národní bezpečnosti spolehnout se na Westinghouse, za kterým zůstává akorát řada nedostavěných reaktorů a řada kontraktů, které nebyl schopen naplnit. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Já se přihlásit nemohu, protože mě nemá kdo vystřídat, takže to komentovat nebudu. Nyní paní poslankyně Květa Matušovská, řádně přihlášená do rozpravy. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane místopředsedo. Ráda bych vás poprosila o podporu doprovodného usnesení: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě České republiky, aby pro dostavbu dalšího jaderného bloku v České republice vypsala otevřené mezinárodní výběrové řízení tak, aby zajistila co nejefektivnější, bezpečnou, ekonomicky a časově nejvýhodnější variantu, která bude dbát co možná nejvyššího zapojení českých subdodavatelů, a v konečném výsledku stabilní a udržitelnou nízkou cenu energie pro obyvatele i národní hospodářství." Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Lipavského, který avizoval. Poté paní kolegyně Balcarová, která je podle mne dneska omluvena, potom pan poslanec Luzar. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Dávám protinávrh k tomuto usnesení. Pokud by byly další změny, tak to samozřejmě ještě procedurálně můžeme pořešit, ale jinak to berme jako protinávrh s tím, že by to usnesení bylo tak, jak je, s rozdílem, že za tu větu - ekonomicky a časově nejvýhodnější variantu - se ještě doplní "s ohledem na národní bezpečnost České republiky", která bude dbát co možná nejvyššího zapojení a tak dále, tak jak to pokračuje. Je to tedy doplnění sedmi slov za slovo variantu: "s ohledem na národní bezpečnost České republiky". Můžeme to hlasovat jako protinávrh. V případě, že budou další úpravy, tak bychom to procedurálně vyřešili tak, aby samozřejmě se mohlo hlasovat, jak je to nejvhodnější. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, s tím si jistě pan zpravodaj poradí. Nyní tedy pan poslanec Leo Luzar a poté kolega Čižinský.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, stojíme před třetím čtením zákona o nízkouhlíkové energetice - lex Dukovany zvaný - a dneska bychom si měli říci, že tento zákon v podobě, jak je předkládán, neřeší Dukovany vůbec, to je ten základ, abychom si to tady ujasnili, protože ten zákon by byl důležitý, pokud by zůstala možnost, že by financování dostavby Dukovan bylo jiné než přes vládu. Toto je třeba jasně deklaratorně říci.
Tento návrh vznikl jako určitá alternativa možnosti financovat dostavbu Dukovan z pohledu neschopnosti dohodnout se na přesném modelu financování ze strany jak minoritních, tak majoritních vlastníků ČEZu, tak vlády. Mezitím ale v rámci projednávání tohoto zákona přišla vláda s řešením tohoto financování a převzala zodpovědnost za dostavbu jaderných bloků v Dukovanech po finanční stránce na svá bedra. To je třeba říci, že tento zákon, který dneska schvalujeme, nemá vůbec nic společného aktuálně s postupem v Dukovanech. Ani ho neurychlí, ani ho asi nezpomalí. Prostě je to zákon, který našem právním předpise bude, budou ho možná vyučovat na právních vysokých školách jako politicky zabitý zákon, který nenašel uplatnění, a možná v budoucnu se podle tohoto navrženého zákona bude možno řešit dostavba nebo výstavba jiných energetických zdrojů pro Českou republiku, ale již to nemá s Dukovany nic společného.
Jsem také rád, že tady zaznělo rozdílné stanovisko ze strany odpůrců. Ti, co vnímají jadernou energetiku z technického hlediska, si moc dobře uvědomují, jak je tato technologie složitá a že to nejde tak jednoduše zmanipulovat, jak je naznačováno odpůrci, aby ta technologie sloužila politickým cílům, popřípadě bezpečnostním rizikům a dalším, které zde byly vyjmenovány. Zaznělo tady od toho pultíku, že již v České republice existují heterogenní systémy provozované jaderné energetiky na ruských projektech, na českých technologiích, na ruském palivu, na americkém řízení. Nikdo přece neřekl, že Dukovany budou čistě ruská technologie, čistě čínská technologie. Nikde to nezaznělo. I v prvotních návrzích bylo, že se bude jednat o heterogenní systémy, a pouze dodavatel, generální dodavatel, dodavatel projektu bude ten, který bude ten, který bude garantovat ten výstup jako takový. Ale automaticky všichni ti, kteří se o to trošku zajímali, předpokládali, že bude vznikat i konsorcium firem, které se budou podílet, ať už jako subdodavatelé, nebo partneři, v rámci realizace dostavby Dukovan.
To, co se stalo tady v této Poslanecké sněmovně, byla čistě a jedině účelová politická hra ukončit provoz jádra v České republice. To si musíme tady přiznat a říct si. Možná jsou to příkrá slova, ale je to tak. Protože když se podíváte na následný vývoj realizace Dukovan a následné posouvání termínů, můžeme všechny plány, které zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci potřeb České republiky, v rámci energetické bezpečnosti České republiky, ty plány vzít, roztrhat a hodit do koše. Budou se muset přepracovat, i pod tlakem Evropské unie a Green Dealu, i pod neschopností aktuálních dodavatelů rychle připravit adekvátní řešení pro Českou republiku. A dostáváme se do životnosti stávajících bloků.
V podtitulku se tady objevuje debata o tom, že možná dojde k prodloužení životnosti jaderných bloků, tak se vyjadřují orgány dozoru nad jadernými elektrárnami, ale ještě to nestanovily. Tady se nám totiž, kolegyně, kolegové, může stát, že nám ten souhlas nedají - prodloužit. Sami víte, jaký je velký tlak ze strany okolních států, které se odklonily od jádra, abychom také činili tyto kroky, ať už si tím chtějí uchlácholit své vlastní občany, kterým díky tomu, že oni se odklonili od jádra, obrovsky rostou náklady na energii, protože ty dotace do zelené energie někdo zaplatit musí, a platí to spotřebitelé z větší části. To si také řekněme. Tyto okolní státy potřebují ten argument, že jiná cesta není, a teď jim mohla vyrůst v České republice, v té malé zemičce uprostřed Evropy, silná energetická konkurence s levnou energií, kterou by mohla saturovat velkou část Evropy. To byl taky základní problém, proč se naráží na tyto problémy.
A tady jsme se dostali k jádru věci dnešní debaty. Vlastně už o nic nejde, protože vládní reprezentace podlehla těm tlakům. Opozice může tleskat, zelení aktivisté odmítající jadernou energii můžou slavit. Ale kdo bude bit? Bude bit český spotřebitel, český průmysl a český občan ve svém důsledku, protože už nyní je cena elektrické energie pro průmysl - a tady díky solárním dotacím si uvědomme, že jsou rozdílné ceny, není to tržní cena v žádném případě, protože český průmysl převzal část nákladů za solární dotace, část převzali občané - a aktuální ceny elektrické energie i odpovídají tlaku, který vyvíjí na Českou republiku Evropská unie.
A musíme tady zcela otevřeně říci, že tím, že se Dukovany posouvají, nebude adekvátní a rychlý zdroj nové elektrické energie, a neměla to být energie nad stávající produkci, měla ve svém důsledku nahradit dosluhující bloky. To si také řekněme. Tak dojde k tomu, že cena elektrické energie nekontrolovaně poroste a hlavně začne být závislá, zdůrazňuji slovo závislá, na cenách elektrické energie hlavně v Německu. A když se podíváte, jaké jsou ceny energie v Německu, přepočtěte si to z eur na koruny, přijďte mezi své voliče a zkuste jim to říci. Zkuste jim říci, že jste jim zvolili variantu cen německých energií, protože to je ten trh, který bude odčerpávat kapacitu elektrické energie v České republice. A my nebudeme mít energetické zdroje, abychom toto narovnali a abychom byli hráči na energetickém trhu, který může aspoň částečně regulovat ceny elektrické energie pro české občany.
To je důsledek těchto politických hrátek, které se tady rozehrávaly. A jestli mi to je schopen někdo vyvrátit, nechť přijde, ale hlavně ať se postaví před občany a vysvětlí jim, že díky těmto politickým hrátkám poroste cena elektrické energie v České republice, to bude důsledek. Občané, slyšte to, toto je důsledek stávajícího projednání sněmovního tisku 966, který se stal zástěrkou, zástěrkou pouze nějakých geopolitických hrátek, a zapomnělo se na to, že Česká republika mohla využít šance a být energetickou velmocí v Evropě, mohla využít šance a mít levnou elektrickou energii pro svůj průmysl a pro své občany. Toto všechno jsme zahodili. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo ještě faktickou poznámku pana poslance Petra Třešňáka. Připraven je kolega Čižinský, jde o jeho druhé vystoupení. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Třešňák: Já se přiznám, že takový soubor demagogií, co jsem si teď musel vyslechnout od kolegy Luzara, jsem zde dlouho neslyšel, anebo asi sedím v úplně jiné Sněmovně, protože my se zde bavíme o tom, jak jaderná energie má podporu napříč celým politickým spektrem, a tady zaznívalo něco o tom, jak se máme postavit před občany a zdůvodnit si narůstající cenu energie v souvislosti s projektem Dukovany. To je úplný nesmysl. Ať se podívá, že jediný pozměňovák je od Pirátů, který tam stropuje výkupní cenu elektrické energie.
A pokud se chce ptát na to, jakým způsobem se vyvíjí cena v rámci Evropské unie a co Česká republika dělá pro podporu jádra, tak se nesmí koukat směrem k opozici, ale má se ptát vlády, premiéra, pana vicepremiéra, co dělali, když se projednávala taxonomie, co dělali v rámci toho, aby se skutečně spojily například některé země a prosadily si tam podporu jádra v rámci Evropské unie. To skutečně nejsou otázky na opozici.
Stejně tak pokud se tady bavíme o nějakém půlroce nebo několika měsících, kdy se nám tu válí zákon ve Sněmovně, který řeší výstavbu, která bude trvat 15 až 20 let, tak zpoždění půl roku a dát si větší čas na přípravu s takovýmto projektem rozhodně není k zahození a je úplně v tomto případě neadekvátní bavit se o tom, že půl roku debaty ve Sněmovně nám zdraží cenu energií pro občany. To je úplný nesmysl.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Další faktická poznámka pana poslance Holíka. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych zareagoval na svého předřečníka. Tady nejde o to, jestli o jeden nebo několik let to zpozdíme. My jsme si dali závazek, že do roku 2033 snížíme objem oxidu uhličitého o 40 %. Jak toho chcete dosáhnout, prosím vás? Tady se mluví o elektromobilitě. Kde chcete tu energii vzít? Neříkejte mi, že v zásuvce, je to pitomina. Prostě potřebujeme zdroje, které budou bezpečné, nemůžeme jít zas ke spalování uhlí. Mluvíme, dobře, budeme dělat vodík. Ale jak ten vodík chcete vyrobit? Zase k němu potřebujete elektrickou energii nebo něco. Takže tady je začarovaný kruh. Jediné řešení, které vidím: začněme chodit pěšky, přestaňme přetahovat zbytečně zboží z místa na místo a osázejme zeleň. (Potlesk z řad SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Čižinský. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Kolegyně a kolegové, asi by bylo dobré se podívat, co je v tom zákoně napsáno. Samozřejmě vítám posun, co se týče bezpečnostní oblasti, ale co se týče oblasti ekonomické a co se týče oblasti ekologické, ten zákon vlastně jenom říká, že tady garantujeme nějaké netržní řešení. Takže pokud tady kolega Luzar říká něco o zdražení, tak právě podpora toho zákona znamená, že v budoucnu daňový poplatník a každý, kdo odebírá elektrickou energii, bude doplácet, pokud to nevyjde dobře. A ten zákon je tady jenom proto, že nikdo tady není, kdo si myslí, že to dobře vyjde. Pokud by tady byla většina, pokud by si pan ministr myslel, že to vyjde dobře, tak sem ten zákon nedává, protože ten zákon by dal až ve chvíli, kdy to dobře nevyjde.
Je to úplně jednoduché. Spousta lidí kritizuje solární barony a podobně. A tady je zákon, který říká: Až to nevyjde, tak to všichni zaplatíte. Takže bych poprosil všechny kolegy, kteří tady říkají něco o zdražení, ať to prostě lidem přiznají, že tenhle zákon říká: Je to netržní, nevyjde to, tak to doplatíte. Je to prostě zákon o netržní podpoře ČEZu při výrobě elektrické energie.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Pavel Bělobrádek s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, samozřejmě že to je netržní, protože energetika je regulovaný obor, a tak jako se doplácí na solární energie tak, že to zaplatí koncový spotřebitel ve finále, tak je potřeba, aby investor, který bude jadernou elektrárnu stavět, měl nějakou jistotu. A to, jaká bude cena za 20, 30 let na energetickém trhu, není vůbec jasné. Tady jde o to, že čím ta cena bude vyšší, tak samozřejmě tím ten výrobce více vydělá. To znamená, my úplně nevíme, ale předpoklad, že by byla elektrická energie podstatně levnější, než je nyní, a tím pádem by to bylo méně rentabilní potom vyrábět, tak to si úplně nemyslím, že je reálné. A i kdyby došlo k poměrně významnému zlevnění energie, tak já myslím, že by bylo dobré, aby pan ministr tady řekl, jaké ty jednotlivé varianty jsou, protože už dnes doplácíme na dotování zelených energií řádově stovky korun a tady by to určitě nebylo víc, to znamená, z toho bych úplně obavy neměl.
Ale chceme-li vůbec postavit jadernou elektrárnu, tak musí být definováno, že je tam nějaký deklarovaný zisk pro toho investora. Totiž pokud řekneme, že mu neslíbíme, že v případě, že to ekonomicky nevyjde, tak on na tom nebude vydělávat, tak nic nepostavíme. To znamená nedeklarovat tu cenu znamená: nebudeme stavět. A v případě, že bude elektřina levnější, to znamená méně na tom ten investor vydělá, no tak samozřejmě se to projeví v ceně. A když bude dražší, což je dost možné, že energie bude nedostatek, tak na tom vydělá a může na tom vydělat i spotřebitel. Ale to my nevíme, jak to bude za 20, 30 let. To jsou opravdu jen modely.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana poslance Petra Dolínka a poté Jiřího Kobzy. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Já jsem se potřeboval vyjádřit především k návrhům, které tam jsou načteny, protože v tuto chvíli je pozměňující návrh F v zásadě nehlasovatelný, protože prodlužoval účinnost zákona k 1. březnu tohoto roku, což je již nesmysl. Takže tam musím načíst v rozpravě, že tam bude platnost zákona od 1. ledna 2022, to znamená, tam je dostatečný prostor pro projednání v horní komoře Parlamentu a pro další kroky. A co se týká notifikace, ta nebude dotčena, pro kolegy, kteří se tím zabývají ve výboru, protože jakmile to bude schváleno Senátem, případně podepsáno prezidentem, notifikace se může rozběhnout, jednání s Bruselem, i když tam ta účinnost bude od 1. ledna. To je první věc.
Druhá věc. Budu muset navrhnout jinou proceduru, než jaká byla navržena a schválena výborem, a to vám potom přečtu u procedury jako takové - budou se tam nějaké body mezi sebou prohazovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Kobzy, poté paní kolegyně Langšádlová. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom rád, vaším prostřednictvím, reagoval na kolegu Bělobrádka, co se týče cen elektřiny. Víme, že je tlak na zavírání elektráren jak uhelných, tak jaderných. Víme, že v momentě, kdy zavřeli v Německu jednu starou uhelnou elektrárnu, burzovní ceny skočily na silovou elektřinu na 2,60 za kilowatt. Víme, že jsou tlaky na elektrifikaci, na elektromobilitu. Víme, že tlaky na zavírání elektráren, zejména v Německu a Západní Evropě, budou vysoké, to znamená že na jednu stranu nám poroste poměrně výrazně poptávka po elektřině, na druhou stranu se nám bude snižovat nabídka, protože obnovitelné zdroje jsou použitelné jenom v určitých oblastech. U nás konkrétně ne, protože tady chvilku fouká, chvilku nefouká, chvilku svítí, chvilku nesvítí. Takže můžeme předpokládat, že vzestup cen elektřiny bude vysoký.
Z toho pohledu vidíme jako klíčovou právě dostavbu Dukovan i Temelína, protože potom Česká republika z hlediska své pozice, z hlediska možnosti navýšení produkce elektřiny, se skutečně může stát středoevropským energetickým hegemonem. A nejde jenom o zásobování vnitřního trhu, ale především o export, protože při tempu, jakým nás zadlužuje stávající vláda, export elektřiny prostřednictvím ČEZu jako polostátní organizace může být jeden z vítaných zdrojů financí, jak se tyto dluhy mohou splácet. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Heleny Langšádlové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Jistě nás čeká ještě dlouhá diskuse o nové energetické koncepci i s ohledem na vývoj nových technologií a to je samozřejmě dobře. Určitě i v rámci přípravy dostavby jaderného bloku v Dukovanech nás čeká ještě rozsáhlá diskuse nad mnoha faktory a parametry a budu doufat, že dostaneme jako členové vládního výboru všechny podklady pro to, abychom se k tomu mohli vyjádřit.
Ale v tuto chvíli mi, kolegové, dovolte, abych velmi ocenila dobrou vůli nad tou dohodou ohledně bezpečnostních garancí, o kterých jsem tady v posledních měsících mnohokrát mluvila. Chtěla bych poděkovat panu ministrovi i dalším aktérům za to, že vyjádřili podporu pozměňovacím návrhům, které toto řeší, i vůli toho, pokud se dalšího pozměňovacího návrhu v tomto duchu ujme Senát, a senátoři také vyjádřili tuto vůli, takže tady dojde k podpoře. Takže vám tímto děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě pan poslanec Václav Klaus s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Klaus: Dámy a pánové, já jsem poslouchal chvíli debatu. No, co k tomu říci? Po rozvratu veřejných financí a dalších věcí dochází samozřejmě k rozvratu energetické koncepce České republiky. Takže můžeme občanům vzkázat: Kupte si les, jestli na to máte peníze, nebo se aspoň skamaraďte s někým, kdo nějaké dříví má, abyste se k té energii nějak dostali, protože to, co tady předvádí Česká republika, je zcela devastující z hlediska energetické soběstačnosti a bezpečnosti. (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a tím je vyčerpána rozprava. Ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy? Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Požádám o závěrečná slova. Pane ministře? Prosím.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Už budu velmi stručný, vím, že to bylo velmi náročné. Přesto jsem chtěl všem, ať už těm, kteří se k tomu vyjadřovali kladně, nebo záporně, poděkovat. Myslím si, že jsme v rámci diskuse dospěli k důležitému milníku v rámci české energetiky, a to je, zabezpečit do budoucna bezemisní zdroje za rozumné ceny. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan zpravodaj? Nemá zájem. V tom případě můžeme přejít k hlasování. Nejdříve, než budeme mít proceduru, budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí návrhu zákona. Potom bych tedy teprve požádal - pana zpravodaje - o přednesení procedury hlasování. Já vás všechny odhlásím. Požádám vás... (Poslanec Dolínek mluví s řídícím mimo mikrofon.)
Pokud správně mohu shrnout a zpravodaj mě kontroluje, máme návrh na zamítnutí. Potom přibyl návrh na vrácení do druhého čtení a pak bychom teprve měli proceduru podle 966/4, respektive 5. Ano, pane zpravodaji? (Ano.)
Nejdříve tedy návrh na zamítnutí návrhu zákona. (Zpravodaj: Na vrácení.) Na vrácení, pardon. Počet přihlášených se ustálil. Ještě jednou zagonguji.
Budeme hlasovat o návrhu na vrácení návrhu zákona do druhého čtení.
Hlasování pořadové číslo 412 jsem zahájil a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 412, z přítomných 165 pro 20, proti 133. Návrh byl zamítnut.
Nyní návrh na zamítnutí návrhu zákona.
Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 413, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 413, z přítomných 166 pro 18, proti 132. Tento návrh byl také zamítnut.
Nyní tedy požádám zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil, sdělil stanovisko výboru. O totéž požádám pana ministra. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Výbor svým usnesením navrhl proceduru takovou, aby se hlasoval nejprve pozměňovací návrh A, potom B1, potom B2, potom návrh C, potom návrh D, potom návrh E, F a potom jako celek.
Nicméně dávám protinávrh a vysvětlím důvod, proč. Protinávrh procedury by byl následující: nejprve bychom hlasovali pozměňovací návrh B1 pana poslance Lipavského, který upravuje § 2 písm. a). Je to ve vztahu k nízkouhlíkové výrobě elektřiny, k minimálnímu výkonu 100 megawattů a tak dále. (Konzultace s legislativou.)
Omlouvám se. Samozřejmě první bude legislativně technická, kde tam jedna je. Takže první hlasujeme legislativně technickou.
Potom budeme hlasovat B1.
Následně bychom hlasovali A1, které v tomto odstavci pana Lipavského a v původním znění zákona vypouští právě těch 100 megawatt, aby se tento zákon mohl univerzálně uplatnit i na jiné zdroje než velké, protože víme, že se vytváří a vyvíjí ve světě modulární zdroj jaderné energie, tak aby ten zákon byl v budoucnosti univerzální.
Následně bychom hlasovali A2, potom A3, potom A4.
Pak bychom hlasovali B2.
Potom C.
Potom D.
Potom E.
Potom F.
Samozřejmě pakliže bude schváleno B2, tak potom je C nehlasovatelné. Pakliže neschválíme B2, budeme hlasovat C. A taktéž pakliže se schválí pozměňovací návrh D jako celek, tak pokud bylo schváleno A, tak budeme hlasovat D1 až D3 zvlášť.
Takže vás tím provedu tak, abychom se v tom opravdu neztratili, a vždycky zdůrazním, o co se tam jedná, abychom věděli u každého bodu. Přece jenom je to poměrně zásadní.
Takže procedura byla navržena takto: legislativně technické, následně B1, potom postupně A1 až A4, potom B2, potom C, potom D, potom E, F a hlasovat zákon jako celek. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. K proceduře hlasování se hlásí nejdříve paní poslankyně Černochová. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se chtěla vyjádřit k hlasování pod číslem 412. Na sjetině mám ano, ale hlasovala jsem ne. Nezpochybňuji hlasování, jenom pro záznam.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tak to nebylo k proceduře, ale do záznamu. Kdo k proceduře?
Pokud nikdo, procedura navržená zpravodajem s tou změnou proti tisku 966/5, to znamená B1 předřadit hned za legislativně technickou.
Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 414, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 414, 168 přítomných, 130 pro, 21 proti. Návrh byl přijat.
Budeme se tedy touto procedurou řídit. Můžeme začít, pane zpravodaji.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. První tedy hlasujeme legislativně technickou záležitost, a to je, že v nadpisu zákona se nahrazuje číslovka 2000 číslovkou 2012.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dvanáct.
Poslanec Petr Dolínek: Ano, tam byl chybně pojmenovaný zákon od začátku, od zpracovatele zákona.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Stanovisko - legislativně technický... ano. Pan ministr? (Ano.)
Zahájil jsem hlasování číslo 415. Kdo je pro legislativně technickou úpravu? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 415, ze 168 přítomných pro 165, proti nikdo. Legislativně technická úprava byla přijata. První návrh?
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Nejprve hlasujeme B1, a B1 je tedy pozměňovací návrh pana kolegy Lipavského s tím, že řeší jednak to, že má být dodávána... respektive, že při výstavbě byly užity pouze technologie dodavatelů, kteří jsou státními příslušníky státu, tedy přistoupil k dohodě o vládních zakázkách, a jejichž ovládající osoby jsou státními příslušníky takové země.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Negativní za výbor.) Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 416. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 416, ze 168 přítomných pro 58, proti 41. Návrh byl zamítnut.
Další. (Skupina poslanců se radí před řečnickým pultíkem.) Další krok.
Poslanec Petr Dolínek: Já bych poprosil... mohu poprosit o pětiminutovou pauzu na vyjasnění procedury? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, tak chviličku pauza. (Předsedající se odmlčí. Poslanci se radí v prostoru před řečnickým pultíkem.)
(Jednání přerušeno od 11.51 do 11.54 hodin.)
(Předseda klubu ODS signalizuje z prostoru před řečnickým pultíkem žádost o tříminutovou pauzu.)
Dobře, vyhlašuji přestávku do 11.57 hodin.
(Jednání přerušeno od 11.54 do 11.57 hodin.)
Je 11.57 hodin, přestávka skončila. Pane zpravodaji, pokračujte.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Já bych si dovolil, pane předsedající, zpochybnit toto poslední hlasování z důvodu, že jako zpravodaj jsem neadekvátně představil daný bod a všichni kolegové neměli šanci jasně vidět, o čem hlasují. Takže žádám, prosím o hlasování zpochybnění toho, co nyní proběhlo. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Trochu netradiční. (Pobavení v sále.) Ale v tom případě musí říct, že tedy vaše vůle nekoresponduje s elektronickým zápisem o vašem hlasování, pane zpravodaji.
Poslanec Petr Dolínek: Ano, je to tak.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže můžeme tedy požádat Sněmovnu, zda souhlasí s tím, abychom opakovali hlasování číslo 416.
A já se na to zeptám Sněmovny, zda souhlasí s tímto krokem, v hlasování číslo 417, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 417, ze 168 přítomných 151 poslanec (pro), proti nikdo. Návrh byl přijat. Požádám znovu o uvedení B1.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. V tuto chvíli tedy budeme hlasovat pozměňovací návrh pana kolegy Lipavského pod písmenem B1, který máte předložený před sebou ve vašich materiálech. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko ještě jednou? (Výbor: negativní.) Pan ministr? (Souhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 418. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 418, Z přítomných 168 pro 133, proti 29. Návrh byl přijat. Další návrh?
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Nyní hlasujeme A1 pana poslance Třešňáka a Dolínka a ten se týká vypuštění pojmu 100 megawattů ze zákona, tak aby zákon byl univerzální i na další zdroje v budoucnu, nejenom na jeden zdroj, o kterém se zde bavíme většinu diskuse.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Stanovisko? (Výbor je bez stanoviska.) Pan ministr? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 419. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 419, z přítomných 169 pro 39, proti 76. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Nyní hlasujeme A2 a tam se hlasuje o zrušení věty: "Nebo po vzájemné dohodě ministerstva a oprávněného investora nízkouhlíkové výroby i dříve." A upravuje se § 5 odst. 3.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 420. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 420, z přítomných 170 pro 39, proti 83. Návrh nebyl přijat. Další návrh?
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Nyní hlasujeme od pana poslance Třešňáka A3. Tam se za slovo "výkup" vkládá slovo "veřejnoprávní" a upravuje se dále paragraf 10 odst. 1 a doplňuje se tam odstavec 2.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Výbor: negativní.) Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 421. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 421, ze 170 přítomných pro 40, proti 115. Návrh nebyl přijat. Další návrh?
Poslanec Petr Dolínek: Poslední návrh pana kolegy Třešňáka A4 a tento návrh řeší stanovení ceny úřadem.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Výbor: negativní.) Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 422. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 422, přítomno 170, pro 38, proti 109. Návrh byl zamítnut. Další návrh?
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Nyní budeme hlasovat B2 a zde chci upozornit pouze pana předsedu Bartoška, že když B2 bude nyní schváleno, tak C je v proceduře navrženo jako nehlasovatelné. Upravuje to opět základní parametry zákona.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Stanovisko? (Výbor: negativní.) Pan ministr? (Souhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 423. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 423, z přítomných 170 pro 134, proti 23. Návrh byl přijat.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Tím pádem návrh C je nehlasovatelný a hlasujeme nyní návrh D. Návrh D můžeme tedy hlasovat nyní jako celek, protože návrhy A nebyly přijaty. Je to návrh pana poslance Lukáše Černohorského a řeší se také výkup energie a nějaké další technické parametry zákona. Výbor: negativní.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Negativní.)
Zahájil jsem hlasování číslo 424. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 424, ze 170 přítomných pro 37, proti 71. Návrh byl zamítnut. Další návrh?
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Nyní návrh pana poslance Pávka a tento návrh řeší délku smlouvy výkupu po dobu 30 let - prodloužení o 10 let.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Výbor: negativní.) Pan ministr? (Negativní.)
Zahájil jsem hlasování číslo 425. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 425, z přítomných 170 pro 22, proti 97. Návrh byl zamítnut. Poslední návrh?
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Nyní máme pozměňovací návrh F v souladu s tím, co jsem načetl v rozpravě, tedy pozměňovací návrh F zní: "V § 13 se datum nabytí účinnosti zákona 1. ledna 2021 nahrazuje datem 1. ledna 2022." Výbor: bez stanoviska.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 426. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 426, z přítomných 170 pro 169, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Můžeme tedy hlasovat o návrhu zákona jako o celku. Je tomu tak, pane zpravodaji?
Poslanec Petr Dolínek: Ano, jenom upozorním, že potom máme ještě navrženo doprovodné usnesení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, ale to až k přijatému zákonu.
Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2000 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 966, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahájil jsem hlasování číslo 427 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 427,k z přítomných 170 pro 133, proti 17. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Nyní máme před sebou doprovodné usnesení. Je tomu tak, pane zpravodaji?
Poslanec Petr Dolínek: Máme tři doprovodná usnesení. Jedno jsem načetl v rozpravě již v březnu a dvě zazněla dnes. Já to své vzhledem k tomu, jaké pozměňovací návrhy byly přijaty, stahuji, takže ho nemusíme hlasovat.
A potom zde bylo tedy usnesení paní poslankyně Matušovské s tím, že byl zde protinávrh o doplnění tohoto usnesení o krátkou větu nebo doplnění souvětí "s ohledem na národní bezpečnost České republiky" a bylo požádáno, aby to bylo jako protinávrh hlasováno první.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Je to protinávrh, který buď doplníme, nebo nedoplníme. Čili nejdříve budeme hlasovat o návrhu pana kolegy Lipavského. Je tomu tak?
Poslanec Petr Dolínek: Ano, tak já ho tedy přečtu celý, protože ne všichni ho máte před sebou, a to je: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě ČR, aby pro dostavbu dalšího jaderného bloku v České republice vypsala otevřené mezinárodní výběrové řízení tak, aby zajistila co nejefektivnější, bezpečnou, ekonomicky a časově nejvýhodnější variantu s ohledem na národní bezpečnost České republiky, která bude dbát na co možná nejvyšší zapojení českých subdodavatelů a v konečném výsledku stabilní a udržitelnou nízkou cenu energie pro obyvatele i národní hospodářství."
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem to vnímal tak, že to je pozměňovací návrh k tomu původnímu návrhu, ale přečetl jste to celé, takže zahájím hlasování číslo 428 a ptám se, kdo je pro tento text. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 428 ze 170 přítomných pro 148, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že i doprovodné usnesení k bodu číslo 334, k tisku 966 bylo přijato.
Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 334.
Pokračujeme ve třetích čteních a požádám vzhledem k tomu, že jde o
Aktualizováno 28. 7. 2021 v 8:43.
