(11.30 hodin)
(pokračuje Volný)

Lesnická typologie. U lesních, alpínských, subalpínských a některých prameništních a rašeliništních biotopů je uveden převod na pracovní verzi jednotného typologického systému Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem z roku 2010.

Nadstavbovou jednotkou tohoto systému je soubor lesních typů, kódovaný číselným označením lesního vegetačního stupně (1. dubový, 2. bukodubový, 3. dubobukový, 4. bukový, 5. jedlobukový, 6. smrkobukový, 7. bukosmrkový, 8. smrkový, 9. klečový) a písmenným označením edafické kategorie (extrémní řada: X - xerotermní, Z - zakrslá, Y - skeletová, J - suťová; exponovaná řada: N - kamenitá kyselá, F - kamenitá svěží, A - acerózní kamenitá, C - vysýchavá; kyselá řada: M - chudá, I - uléhavá kyselá, K - kyselá; živná řada: S - svěží, H - hlinitá, B - bohatá, D - obohacená (hlinitá acerózní), W - bazická (vápencová); oglejená řada: V - vlhká, O - svěží oglejená (středně bohatá), P - kyselá oglejená, Q - chudá oglejená; podmáčená řada: T - chudá podmáčená, G - podmáčená (středně bohatá); rašelinná řada: R - rašelinná; lužní řada: L - lužní, U - úžlabní). Například kód 4F označuje soubor lesních typů svahová bučina. Soubory lesních typů se dále dělí na základní jednotky nazývané lesní typy, které jsou nejčastěji pojmenovány pomocí dominantního druhu podrostu nebo významného ekologického faktoru půdního prostředí. Kód lesního typu se skládá z kódu souboru lesních typů doplněného o číslo lesního typu v rámci některé z tzv. přírodních lesních oblastí.

Například kód 4F1 označuje lesní typ svahová bučina kapradinová, jehož název se u oblastní varianty může rozšiřovat o význačný znak abiotického prostředí, například roklinová. Pokud jsou z některého souboru lesních typů v daném biotopu obsaženy jen některé lesní typy, je doplněn jejich výpis. Platí-li převod biotopu na určitý lesní typ nebo soubor lesních typů pouze v rámci některé přírodní lesní oblasti, je uvedeno číslo této oblasti následující po zkratce PLO. Pokud biotop zahrnuje určitý soubor lesních typů jen zčásti, jsou uvedeny odkazy na další biotopy, které tomuto souboru lesních typů také zčásti odpovídají" - kdyby tady mohli vystoupit lékaři z lékařských petic, nemuseli bychom si teď číst o struktuře a druhové složení.

"Struktura a druhové složení. V odstavci jsou uvedeny údaje o struktuře porostů, dominantních, diagnostických a dalších rostlinných druzích běžně se vyskytujících v daném biotopu. Vědecká a česká nomenklatura rostlin je sjednocena podle Klíče ke květeně České republiky, Kubát et al., 2002; s výjimkou druhu" - který nepřečtu - "Marhold, Hroudová, Zákravský & Ducháček, který je v Klíči uveden jako ustálený kříženec B. yagara × B. koshewnikowii), standardních národních seznamů mechorostů, Kučera & Váňa, 2005, a lišejníků, Liška et al. 2009" - mám připravenou spoustu literatury, dokud tady nevystoupí lékaři z lékařských petic - "česká jména lišejníků podle různých zdrojů, Maloch, 1913, Svrček, et al. 1976, Kremer & Muhle, 1998, a vědecká jména parožnatek podle díla Süßwasserflora von Mitteleuropa, Krause, 1997.

Pokud nebyla v dostupné literatuře zjištěna česká jména některých druhů bezcévných rostlin, je uvedeno pouze české rodové jméno. Jsou-li některé obtížněji určitelné druhy chápány včetně druhů blízce příbuzných, jsou uvedeny druhové agregáty (agg.) podle vymezení v Klíči ke květeně České republiky; pokud není v Klíči vymezen odpovídající agregát nebo jde o bezcévné rostliny, je za vědeckým jménem druhu uvedena latinská zkratka s. l. (= sensu lato, v širším pojetí).

Ekologie. Charakteristika stanoviště v tradičním botanickém a lesnickém slova smyslu, to je popis ekologických faktorů vytvářejících prostředí rostlinného společenstva, především půd a klimatu. V odstavci jsou zmíněny také vlivy člověka, které biotop vytvářejí nebo udržují." Předpokládám, že se ke mě přidají všichni poslanci, kteří chtějí znát pravdu.

"Rozšíření. Stručný popis rozšíření biotopu na území České republiky." Zejména poslanci, kteří o sobě tvrdí, že jsou vlastenci.

"Ohrožení a management. Přehled hlavních faktorů aktuálně ohrožujících daný biotop a jednorázových zásahů i opakovaných činností, které jsou nutné pro zachování struktury a biodiverzity biotopu. Pro podrobnější popis ochranářského managementu vegetačních typů odkazujeme na speciální publikace, Míchal & Petříček, 1999, Petříček, 1999, Háková, 2003." Protože, když jich je třeba 19, tak si myslím, že by tady ti lékaři byli vyslechnuti velice rychle.

"Druhová kombinace. Výčet dominantních (zkratka Dm), diagnostických (zkratka Dg) a dalších rostlinných druhů s hojnějším výskytem v daném biotopu." A to platí i pro ty, co si o sobě myslí, že jsou komunisti. "Za dominantní druhy jsou považovány druhy tvořící podstatnou část biomasy jednotlivých porostních pater. Druhy diagnostické jsou druhy vyskytující se hlavně v daném biotopu, zatímco ve většině jiných biotopů jsou vzácné nebo chybějí.

Nomenklatura druhů je sjednocena podle standardních příruček uvedených ve vysvětlivkách k odstavci Struktura a druhové složení. Výčty druhů byly výrazně revidovány oproti prvnímu vydání Katalogu biotopů, a to na základě statistické analýzy České národní fytocenologické databáze podle metodiky popsané v publikaci Chytrý & Tichý, 2003. Výstupy ze statistické analýzy byly expertně posouzeny a upraveny editory Katalogu a autory jednotlivých kapitol. V seznamech nejsou uvedeny neofyty, to jest druhy zavlečené na naše území v novověku" - už tehdy to byl problém - "Pyšek et al., 2002, protože jejich výskyt je u ochranářsky významných biotopů chápán jako známka degradace. Významnější invazní neofyty jsou uvedeny v odstavci Ohrožení a management.

Literatura. Hlavní literární prameny popisující daný biotop na území České republiky. Uvedeny jsou především novější syntetické práce o diverzitě vegetace jednotlivých biotopů v České republice nebo jejích rozsáhlejších regionech. Pokud existují kvalitní syntetické práce o diverzitě široce rozšířených biotopů, nejsou vesměs současně citovány regionální studie s výjimkou těch, jejichž význam přesahuje pouhý regionální popis. Naopak u vzácných biotopů jsou citovány i práce z menších území speciálně zaměřené na daný biotop.

Přednostně byly zařazeny publikace vyšlé tiskem; rukopisy nebo starší práce jsou citovány jen v případě nedostatku novějších publikací. U jednotlivých biotopů nejsou uvedeny publikace vztahující se k územím za hranicemi České republiky, užitečné informace o našich biotopech však lze získat i v publikacích ze sousedních zemí, hlavně v souborných monografiích a příručkách (Oberdorfer, 1977 až 1992, Mucina et al., 1993, Pott, 1995, 1996, Dierschke, 1996 et seq., Valachovič et al., 1995, Ssymank et al., 1998, Schubert et al., 2001, Valachovič, 2001, Stanová & Valachovič, 2002, Borhidi, 2003 - ***




Přihlásit/registrovat se do ISP