(10.00 hodin)
(pokračuje Munzar)

Vrátím se konkrétně k tomuto návrhu. Vám nepřijde absurdní - a doufám, že vám přijde stejně absurdní jako mně - že o vedení sítě v domě nerozhodne vlastník domu, ale firma budující síť, a když se to vlastníkovi nelíbí, tak se může obrátit na Český telekomunikační úřad, který nějak moudře v tomto sporu rozhodne? Opravdu by vám to nepřišlo absurdní? Já vím, že v zákoně dnes máme něco podobného pro nájemníky domu, nikoliv ale pro firmy zajišťující internet. Je to sice něco, co se mi také nelíbí, a místo toho, abychom tady debatovali o tom, zda je to správné, tak se to ještě využívá jako argument k tomu, že se to rozšíří i na ty firmy podnikající v tomto oboru. A mně skutečně vadí, že se takto omezují vlastnická práva, a apeluji na vás, abyste tento návrh nepodpořili. Já toto považuji skutečně za důležité, protože jinak celkově návrh zákona o elektronických komunikacích obsahuje spoustu užitečných věcí a záležitostí.

Ještě mi dovolte závěrem, abych stručně promluvil ke dvěma pozměňovacím návrhům, které předkládám. Jeden dávám společně s Patrikem Nacherem a reaguje na novou situaci, kdy se spotřebitel bude moci obrátit na nového poskytovatele internetu a ten zajistí bezproblémový přechod zákazníka od starého poskytovatele. Cílem našeho společného návrhu s Patrikem je to, aby nedošlo k nepřiměřenému cenovému zpoplatnění, které by například ztížilo přechod od jednoho poskytovatele ke druhému, a proto je základem našeho návrhu, aby takové řešení bylo nákladově orientované, a to povede k předvídatelnému regulačnímu prostředí.

A poslední pozměňovací návrh, o kterém tady chci hovořit, se týká pokut za přestupky. Mně přijde nepřiměřené, aby byla stejná sankce za porušení práv spotřebitele a stejná sankce za administrativní pochybení, za porušení takzvaných informačních povinností vůči úřadu. U obou je dnes stejná hranice 5 milionů korun. Já si kladu otázku, zda skutečně budeme sankcionovat firmy za porušení informačních povinností vůči úřadu stejně jako za porušení ochrany spotřebitele. Já si nemyslím, že je to úplně stejně vážné - porušit ochranu spotřebitele nebo nezaslat nějaké papíry ve lhůtě na úřad. Proto u informačních povinností navrhuji snížit horní hranici pokut na 1 milion korun. Podle informací od zástupců ČTÚ, které zazněly na hospodářském výboru, dosud nedošlo v těchto případech k udělení sankce za tyto přestupky vyšší než 100 000. Proto mnou navrhovaná hranice 1 milion korun je dostatečná pro výkon činnosti úřadu, je dostatečně odrazující, ale zároveň, pokud by tento návrh neprošel a zůstalo by tam těch 5 milionů korun, tak ten vyšší rozsah může vést možná k nepřiměřenému, a zejména netransparentnímu rozhodování úřadu o sankcionování neplnění informačních povinností vůči úřadu, protože pak bude úřad čelit otázkám, proč jedné firmě za přestupek dal těch 100 000 a u někoho využil daleko vyšší hranici.

Takže prosím o podporu těchto dvou návrhů a prosím, zamyslete se, až budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu kolegy Pávka, zda skutečně toto chceme takto umožnit. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan zpravodaj měl zájem o vystoupení. Má přednostní právo, takže pan poslanec Pávek musí ještě chviličku počkat.

Jenom přečtu rychle omluvu. Omlouvá se paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová dnes od 10 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji. Já budu mít dva vstupy. První je, že chci načíst návrhy dvou legislativně technických úprav, abych na to nezapomněl, o kterých pak budeme hlasovat v prvním bodu procedury, kterou vám za chvilku představím.

Za prvé, první legislativně technická úprava. Jedná se o úpravu § 118 zákona o elektronických komunikacích, protože dnem 1. července 2021 nabude účinnosti zákon č. 150/2021 Sb., zákon o Vojenském zpravodajství, který ale obsahuje i novelu zákona o elektronických komunikacích. Tedy, abych to řekl konkrétně, do již zmíněného § 118 vkládá nový odst. 23, čímž se následující odstavce v tomto paragrafu musí přečíslovat. A my právě dneska v tisku 1084 také vkládáme do § 118 další odstavce, konkrétně 24 a 26, které se pak jednoduše musí kvůli přijetí již zmíněného zákona také přečíslovat, abychom neměli například dva odstavce 24 nebo 25.

A druhá legislativně technická úprava se týká mého pozměňovacího návrhu E2 v obou bodech 1 a 2 a týká se přímého marketingu, konkrétně prodloužení lhůty ze šesti na devět měsíců. Znamená to, že do uplynutí lhůty devíti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona bude platit současná právní úprava, to znamená, že pokud není v účastnickém seznamu uvedeno, že si účastník nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, platí jeho předpokládaný souhlas, to znamená, že si takové kontaktování přeje. Takže řečeno úplně jednoduše bychom vlastně v návrhu E2 v bodě 1 a 2 číslo 6 nahradili číslem 9. Cílem je, aby dotčené subjekty měly přiměřený čas na přípravu a bezproblémovou implementaci nové právní úpravy. A co je důležité? Návrh byl dojednán a připraven se zástupci Ministerstva průmyslu, Českého telekomunikačního úřadu a Úřadu pro ochranu osobních údajů a všichni tito zástupci s prodloužením lhůty ze šesti na devět měsíců souhlasí.

O těchto legislativně technických návrzích pak budeme hlasovat odděleně v prvním bodě. Děkuji.

A teď bych se chtěl vyjádřit ještě ke kolegovi Munzarovi, který tady představil ohledně toho tématu vnitřních rozvodů skoro katastrofální situaci. Reálně to tak samozřejmě není. Realita je taková, že stále platí § 104 a odst. 2 a 3: "Podnikatel může instalovat vnitřní komunikační vedení, pokud uzavře s vlastníkem smlouvu." To znamená, že to není o tom, že se tam najednou vrhne čtyřicet různých firem, které budou rozvádět různými cestami po baráku kabely. To prostě nejde, není to tak. Ta úprava s tímto vůbec nepočítá, ta úprava nějakým způsobem převádí pravomoci na rozhodnutí ve chvíli, kdy se nedokážou pořádně domluvit, pak převádí to rozhodování ze stavebního úřadu na ČTÚ, což je vhodnější, protože ČTÚ k tomu tématu má daleko více informací, a je to právě proto, že stavební úřady mnoho těchto rozporů, pokud nějaké byly, nezpracovaly a neposouvalo se to téma. A za druhé, poskytuje jednodušší možnost, aby za toho zákazníka, který si chce instalovat internet právě třeba směrem k ČTÚ, vyjednával poskytovatel internetu, což jsou dvě jediné úpravy. Určitě nehrozí to, co tady představuje kolega Munzar, že se teď budou na základě možná snad i fiktivní dohody, že někdo chce v baráku internet, masivně v barácích instalovat skoro načerno bez vědomí majitele sítě. Tak to prostě není, není a není, řeknu to pro jistotu třikrát.

To je za mě vše. Předávám slovo kolegovi Pávkovi.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já musím zareagovat na pana zpravodaje, vaším prostřednictvím. Ten pozměňovací návrh je doslova tak, že vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen umožnit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť instalaci těch rozvodů, pokud o to projeví zájem aspoň jeden z uživatelů v domě. Není tam ani slovo o smlouvě. Není tam ani slovo o tom, že ta firma se musí při té instalaci řídit pokyny vlastníka. O tom není ani slovo a to mi na tom skutečně - na té formulaci - vadí. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP