Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

1.
Informace vlády k rozdělování evropských dotací v rámci projektu REACT-EU

Mám zde informaci... tedy prosím, aby se slova ujala zástupkyně vlády ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která dorazila a kterou mezi námi vítám. Poprosím kolegy v sále o klid. Zahajujeme projednávání bodu, věnujte prosím tedy informaci, kterou jsme si vyžádali, pozornost. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi vás informovat o aktuálním vývoji v oblasti výzev REACT-EU. My jsme svolali jednání mezi Ministerstvem zdravotnictví a zástupcem Asociace krajů. Toto jednání se konalo 14. 5. 2021. Na jednání jsme se zrekapitulovali, jaký vlastně byl vývoj přípravy těchto výzev, jak se schvalovala jednotlivá kritéria pro výběr těchto projektů, jakou roli tam samozřejmě hrála jak Asociace krajů, zdravotní pojišťovny, zástupce nemocnic a Ministerstva zdravotnictví. Na této schůzce jsme se s Asociací krajů domluvili, že výzvu nerušíme, že výzva nadále trvá, nicméně že naším společným cílem musí být nalézt co nejvíce zdrojů právě pro tuto výzvu.

Hodnocení tedy pokračuje podle nastavených 23 kritérií, zároveň Asociace krajů si dala prostor na to, aby se na svém setkání se všemi hejtmany dohodli například na míře kofinancování, protože dneska ta výzva je nastavená jako stoprocentní, to znamená stoprocentní financování ze zdrojů EU, nicméně i vlastně po dohodě Asociace krajů a Ministerstva zdravotnictví by všichni žadatelé, ať už jde o krajské nemocnice, nebo o fakultní nemocnice, dobrovolně kofinancovali ty projekty minimálně deseti procenty, ale ta míra kofinancování se může zvýšit, tak aby se dostalo na co nejvíce žadatelů. Do dalších výzev je dohodnuto, že se sníží limit. To znamená, že dneska vlastně máme v té výzvě půl miliardy a ten limit by se mohl třeba snížit na 200 milionů nebo 300 milionů, o tom samozřejmě bude debatovat Asociace krajů. Zároveň Asociace krajů bude hledat, až se vyhodnotí všech těch 23 kritérií, až se sestaví ty projekty - a jenom pro vaši informaci, už dnes je jasné, že zhruba 11 projektů nedoložilo stanovisko přístrojové komise, takže samozřejmě ty projekty budou významně kráceny o tyto přístroje, protože tam byla základní podmínka právě stanovisko přístrojové komise. Zároveň je dohodnuto, že požádám vládu o to, až v říjnu přijde ta druhá tranše ve výši zhruba necelých 6 miliard korun, aby i tato tranše šla ve prospěch té 98. výzvy. Tím pádem by se skutečně dostalo na vlastně velkou míru projektů, které úspěšně projdou hodnocením těch 23 kritérií.

Nyní je před námi 99. výzva. Tato 99. výzva by se měla týkat rozvoje a zvýšení odolnosti poskytovatelů péče o zvlášť ohrožené pacienty. Tato výzva bude vyhlášena nejdříve 15. června, jakmile vlastně bude po zasedání Asociace krajů a s Ministerstvem zdravotnictví se domluví další podmínky, jako je nastavená míra kofinancování a snížení limitu, jak už jsem o tom hovořila. Pak nás čeká ještě 100. výzva. Ta se týká zvýšení připravenosti subjektů zapojených do řešení hrozeb a tam je ta alokace zhruba 1,5 miliardy korun a týkala by se rozvoje laboratorních kapacit nemocnic i infektologických pracovišť jako takových.

Takže tolik zatím k REACT-EU. My nyní tedy čekáme na stanovisko Asociace krajů a pak budeme v té výzvě 98, tedy pokračujeme v hodnocení, a výzva 99 a 100 bude vyhlášena až po těch stanoviscích na základě úpravy Asociace krajů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Seznámím sněmovnu s dalšími došlými omluvenkami. Paní poslankyně Monika Červíčková se omlouvá dnes ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Lenka Kozlová také z důvodu nemoci a paní poslankyně Helena Langšádlová z pracovních důvodů.

A nyní prosím, aby se slova ujal za navrhovatele tohoto bodu pan poslanec Vlastimil Válek, který, bude-li souhlasit, se stane i zpravodajem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já bych na úvod chtěl paní ministryni moc poděkovat. To je velmi dobrý a konstruktivní přístup a ještě jednou za něj chci poděkovat. Chtěl bych upozornit, že přesto ta výzva má několik problémů, a z mého pohledu je potřeba, abychom i na tyto problémy se podívali a nějakým způsobem je vyřešili.

Ten první problém je, že bychom měli asi přece jenom prověřit, jakým způsobem docházelo k přihlašování, jestli opravdu všichni dodrželi ty podmínky, jestli některé to zařízení nebylo zvýhodněno, a Poslanecká sněmovna by měla být asi jasně informována o tom, jak to probíhalo. Druhá věc, která si myslím, že je velmi důležitá, je ta věc, že v preambuli té výzvy 98 se uvádí, že se má jednat o posílení páteřní sítě zdravotnických zařízení, a je tam jasně definováno, že by to měla být ta zařízení, která se nejvíce podílela na péči o pacienty s covidem. Tedy tato dvě kritéria podle mě by měla být zohledněna. To, jak se které zařízení podílelo na péči s covidem, si myslím, že v této Poslanecké sněmovně většina z vás ví, protože některé nemocnice jako sokolovská tady byly zmíněny a jsou to i jiné. Navíc pan premiér, a asi to byl správný krok, respektive ministr zdravotnictví tehdejší definoval některé nemocnice jako ty, které mají poskytovat péči pomocí ECMO, což si asi všichni pamatujeme, a potom ty, kde jejich jipky mají sloužit k poskytování péče o ty pacienty.

Co je větší problém z mého pohledu, je ta páteřní síť zdravotnických zařízení, protože pokud si dobře vzpomínám, vědecká rada, pět ministrů zpátky, tedy teď znovu se vracevšího pana ministra Vojtěcha, tehdy předložila materiál, s kterým ministerstvo souhlasilo, ale bohužel pak se změnil několikrát ministr. Na poslední vědecké radě, teď tedy nové, kterou už jmenoval buď pan ministr Blatný, nebo ministr Arenberger, to přesně nevím, za Asociaci fakultních nemocnic profesor Štěrba, ředitel Fakultní nemocnice Brno, předložil návrh po konzultaci s ostatními členy vědecké rady, jak by páteřní síť měla vypadat. Vědecká rada definici takto navrhované páteřní sítě přijala, doporučila ji ministrovi, ale ten mezitím odstoupil. Tak by bylo velmi dobré, kdyby Poslanecká sněmovna - a to by pak byl druhý bod usnesení, který bych navrhoval - získala jasnou informaci, co je to páteřní síť zdravotnických zařízení, a aby ta páteřní síť byla taxativně vyjmenována. Myslím si, že tím můžeme udělat tlustou čáru za dlouhodobou diskusí o páteřní síti.

Třetí bod, na který bych si dovolil upozornit a který by bylo dobré, abychom prodiskutovali, vyřešili, a ten je velmi důležitý z mého pohledu. Někdy začátkem roku dostaly dvě fakultní nemocnice - zase jsme to tady projednávali v Poslanecké sněmovně - nařízení, že musí nakoupit lék Remdesivir v poměrně velkém objemu. Nemocnice v tom léku mají zhruba - jedná se o Fakultní nemocnici Motol, Fakultní nemocnici Brno - v tom léku mají zhruba 300 až 400 milionů každá z nich. Ale z toho léku bylo použito - ten lék měl být v těchto nemocnicích uložen a ostatní zdravotnická zařízení v České republice ho měla kupovat a léčit s ním pacienty. Obě ta zdravotnická zařízení toho léku využila určité množství, ale ostatní zdravotnická zařízení v České republice ho využila minimum. To znamená, když to velmi zjednoduším, za několik set milionů v obou těchto nemocnicích je lék Remdesivir, který expiruje v roce 2023, v podstatě pro něj není využití, a tím pádem obě tyto fakultní nemocnice skončí ke konci roku jenom kvůli tomuto léku se ztrátou několik set milionů, kterou jim v podstatě nemá kdo jak uhradit.

My bychom se k tomu měli také nějakým způsobem postavit, protože v rámci těch IROPů, pokud bude kofinancování, pro ně bude naprosto vyloučeno, aby cokoliv kofinancovaly. Já se domnívám, že vzhledem k tomu, že se jednalo o nařízení vlády, by pravděpodobně tento lék měla vzít do svých rezerv, do hmotných rezerv, vládních hmotných rezerv a tam by měl být uložen. Protože pokud není využit, nemůže být zaplacen ze zdravotního pojištění. A je otázka, jestli ho nemůžeme nabídnout okolním zemím, kde teď v současné době, v Indii nebo v některých dalších, to množství pacientů narůstá a byl by tam k využití, nebo jestli ho můžeme mít v hmotných rezervách pro případ, že by se situace zhoršila. Znovu upozorňuji, ten lék expiruje v roce 2023 a bavíme se o nějakých dohromady asi 500 milionech, tedy půlmiliardě. Není to malá částka.

Domnívám se proto, že bychom měli tyto body velmi stručně, ale konstruktivně diskutovat a dohodnout se na nějakém usnesení, které zaváže vládu k tomu, aby výsledek IROPů byl ve prospěch pacientů a aby přístup k těm IROPům byl pro všechny stejný, spravedlivý, a aby opravdu došlo k posílení páteřní sítě, respektive aby opravdu došlo k posílení těch zdravotnických zařízení, která byla nejvíc zatížena pandemií covidu - aniž bych si myslel, že ta pandemie je za námi - nicméně tím obdobím, kdy jipky praskaly ve švech a kdy ta zdravotnická zařízení opravdu nezvládala. Tak to je moje prosba a takto bych rád, kdybychom se dneska pobavili. Rozhodně nemám, a nemá, myslím si, nikdo z poslanců v této Sněmovně zájem, abychom se bavili jinak než konstruktivně, protože se opravdu jedná o něco, co není politické, ale jedná se o něco, co je otázka péče o pacienty v České republice, a něco, co je otázka budoucnosti zdravotnictví České republiky.

Myslím si, že můžeme ukázat, že tuto problematiku jsme schopni zvládnout rozumně a ku prospěchu občanů už jenom kvůli tomu, že v příštím roce předsedáme Evropské unii. Součástí našeho předsednictví bude zdravotnická problematika a my bychom měli být v rozhodování o evropských dotacích, které jdou do zdravotnictví, jakousi výkladní skříní, kterou budeme moct prezentovat i v rámci svého předsednictví, a budeme moct ukázat, jak to řešíme v naší republice. Je to unikátní příležitost a tato příležitost by měla být využita ku prospěchu České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zeptám se pro jistotu pana poslance Válka, jestli se stane zpravodajem? Ano. Tak prosím, ať zaujme místo u stoku zpravodajů.

Vidím, že se s přednostním právem hlásí paní ministryně. Zeptám se, jestli mohu otevřít rozpravu? Zahajuji tedy všeobecnou rozpravu, do které je přihlášen poslanec Profant, nicméně předtím se hlásí s přednostním právem paní ministryně, poté pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za slovo. Reagovala bych hned na pana zpravodaje. Samozřejmě jsme řešili na této schůzce i to přihlašování projektů. Požádali jsme NÚKIB o stanovisko, protože pro nás je zcela zásadní, zda skutečně lze odhalit to, že někdo použil robot. Nicméně zatím na tom NÚKIB pracuje, ale určitě vás budu informovat o stanovisku.

Jinak bych chtěla pana předsedu Válka informovat o tom, že máme v těch kritériích stanovisko, je to bod 16. Vlastně to kritérium zní: projekt zahrnuje opatření reagující na boj s covidem a tento příspěvek je v žádosti o podporu popsán a je naplněn. To znamená, právě i tu reakci jsme tam dali.

Stejně tak ta páteřní síť je definována kritériem 14. Žadatel je poskytovatelem zdravotní péče podle zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a je zapojen do sítě urgentních příjmů splňujících podmínky metodického pokynu pro zřízení a vedení urgentních příjmů poskytovateli akutní lůžkové péče uveřejněném ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. V tomto věstníku se právě definovala ta páteřní síť.

Omlouvám se na Remdesivir, ten dotaz předám panu ministru zdravotnictví a předpokládám, že bude odpovězen písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já nechci stále jenom děkovat, protože jsem opozice. Nicméně ten problém - a chápu, že paní ministryně to úplně takhle detailně nemůže vnímat - není v tom, že tam v § 16 není definován urgentní příjem a další, tam jsou i dětská pracoviště a tak dále, ale problém je, že se pracuje s termínem páteřní síť, a Ministerstvo zdravotnictví by opravdu mělo definovat, co je to páteřní síť. To není problém posledního roku, je to problém řady let. A tady nemá smysl se bavit o viníkovi, ale myslím si, že pro všechny hejtmany, pro všechna zdravotnická zařízení a obecně pro organizace by bylo velmi dobré využít této příležitosti a mít jasně definovanou páteřní síť. Notabene když se po dlouhé době dvě vědecké rady ministra zdravotnictví různě složené shodly na tom, jaká je ta definice. Podle mě je velká škoda toho nevyužít, protože ta definice zcela unikátně není politická, ale je definována vědeckou radou, což mi přijde jako velmi dobrá cesta. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan předseda Stanjura s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak paní ministryně už tady není sama, přišel ministr kultury. To je určitě dobře. Já se vrátím k té debatě, která předcházela této mimořádné schůzi, kde jsme se pokusili ukázat absurditu double clicku.

Myslím, že pan předseda Válek to popsal naprosto přesně. Je v našem společném zájmu, aby fungovalo zdravotnictví. Do toho výčtu oprávněných, kteří mají ten zájem, bych přidal ty, na které se v těch debatách často zapomíná, a to jsme my pacienti. A pro pacienty je hrozně důležité, aby měli dostupnost lékařské péče, aby to bylo v dojezdové vzdálenosti a podobně. K tomu vlastně má sloužit ta páteřní síť, protože nikdo nepochybuje, že špičková péče se nabízí našim pacientům v hlavním městě a dejme tomu v těch městech, kde jsou fakultní nemocnice, organizace přímo zřizované státem. A pokud chceme budovat páteřní síť a využít evropské peníze k tomu, abychom tam zlepšili kvalitu zdravotní péče, nad čímž je určitě shoda, tak nemůže rozhodovat rychlost přihlášení. To je úplně absurdní.

Dneska podle mě tu debatu povedeme v mírnějším a klidnějším duchu, ale jsem přesvědčen, že kdybychom tady nevystoupili a neukázali na tu absurditu, tak možná i ty další dvě výzvy by proběhly ve stejném režimu jako ta první výzva. Po té výměně názorů jsem zaznamenal vystoupení paní ministryně, která říkala: Zdaleka není jisté, že nakonec bude rozhodovat ta rychlost přihlášení. To by byla dobrá zpráva. Opravdu by to byla dobrá zpráva.

Tak já mám dotaz k paní ministryni, kdy ta výzva, která proběhla, bude vlastně vyhodnocena a zda se tam bude využívat ta rychlost přihlášení, nebo ne. Jinak s tím, že to prověří NÚKIB, s tím problém samozřejmě nemám, ale řekněme si, a teď nechci nikoho hájit - bylo zakázáno použít robota? (Hlasy z pléna.) Bylo. Tak pokud to bylo zakázáno, pak je to jasné. Ale pokud to někdo použil, tak jenom proto, že byl tlačen těmi podmínkami. A paní ministryně se k tomu ještě nevyjádřila. Já ten dopis vaší podřízené považuji za skandální. Prostě psát šéfům nemocnic, lidem, kteří mají velké manažerské zkušenosti, a jejich týmům, aby si seřídili světový čas a trénovali dvojklik, mi přijde jako opravdu něco neuvěřitelného, opravdu jak z humoristické literatury. A nikdy mě nenapadlo, že to bude na oficiálním dokumentu, který odejde od ministerstva, které má na starosti celou agendu evropských fondů, jako vážně míněná rada. Možná to bylo v dobrém, ale když to přečtete s odstupem a nejste zahlceni tím, že čtete ty formální podmínky toho programu, tak musíte podle mě přiznat, že to není normální a že to dehonestuje práci těch, kteří ty projekty připravovali.

A pokud je pravda... (Hovor u stolku zpravodajů.) Já nespěchám. Teprve jsme začali. Pokud je pravda, že mnoho projektů dostane plný počet bodů, tak se na mě, paní ministryně, nezlobte, tak je to špatně nachystané. Není možné, není možné, pokud to není nároková dotace, a to není nároková dotace, aby ten, kdo splnil podmínky, aby mnozí dostali sto procent hodnocení nebo sto bodů ze sta a podobně. Pokud to takhle bylo nachystáno, tak je to chybně a musíme v tom případě přistoupit k podrobnějšímu hodnocení těchto parametrů. Samozřejmě může se ukázat, že na první pohled dva, tři, čtyři, pět projektů je stejně kvalitních. Ale pak nastupuje to, o čem mluvil pan předseda Válek. Zhodnocení, zda je to součástí páteřní sítě, nebo ne. Komparace stávajícího vybavení mezi kraji nebo mezi nemocnicemi. Možná další údaje, to znamená o tom, kolik lidí se léčí s kterou vážnou chorobou, kolik lidí na kterou tu vážnou chorobu tam umírá a podobně. Opravdu si myslím, že se to dá udělat. A pokud se odborníci, kteří to budou hodnotit, shodnou, tak si myslím, že můžeme úplně odbourat nesmyslný ukazatel rychlost přihlášení. A pak žádný problém nebude.

Myslím, že my tu nejsme od toho, abychom říkali a hájili regionální zájmy a říkali "projekty z našeho kraje jsou lepší než projekty z vedlejšího kraje", když to odborníci uvidí jinak, ale jsme tu od toho, a já jsem tu tak vystupoval, abych hájil třeba zdravotnická zařízení ve svém kraji, že není možné, že o tom, jestli rozhodne, jestli ty peníze tam přijdou, nebo nepřijdou, rozhodne rychlost přihlášení. Používali jsme velmi často sportovní přirovnání a zkušenosti ze sportu. Tak se podívejte, jaký je stav ve sprintech například na 100 metrů. Tam když je ta startovní reakce příliš rychlá, a je to třeba 0,0 a já teď nevím přesně to číslo, tak ten atlet je vlastně diskvalifikován. A pokud se někdo přihlásil v řádu setin vteřiny, tak je to taky podezřelé. Ale hlavně je to úplně absurdní.

Já mám vlastně dneska jiný dotaz. Protože o tom, že ty další výzvy budou koordinovány - zatím nebyly vypsány, což je dobře, myslím, že to naše vystoupení před několika týdny splnilo svůj účel, to jsme chtěli. Současně jsme chtěli, abychom se pobavili o tom, jak se bude hodnotit ta první výzva. Takže paní ministryně, kdy to bude zveřejněno, ty výsledky? Protože pak budeme schopni si porovnat, zda se opravdu použil čas přihlášení, rychlost dvojkliku nebo jiná odborná kritéria. My jsme samozřejmě za B, aby se použila pouze jiná odborná kritéria. Pak ti, kteří budou neúspěšní, musí sami přemýšlet, proč ti jiní byli úspěšnější. Ale ne tím, že měli rychlejší optické připojení nebo lépe secvičili double click nebo lépe synchronizovali čas nemocnice se světovým časem. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Benešík. Pan poslanec Profant bude muset ještě posečkat. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, paní ministryně, já bych stručně navázal na svého předřečníka Zbyňka Stanjuru. To, co mi právě chybí, je to strategické zaměření. Mně to prostě přijde, že každý ten kraj nebo ti zřizovatelé si napsali to, co potřebovali, to, co potřebovali i před covidem, a to, co by potřebovali i po covidu. No a pak jedním z těch faktorů byla rychlost. Ale ta pandemie je přece daleko širší. My se musíme dívat na tu problematiku z pohledu celé České republiky. Přece ze Zlínského kraje od nás byli pacienti v té největší krizi převáženi do Prahy. Takže kritérium té rychlosti podle mého názoru je naprosto špatně. Byť to bylo jenom jedno z kritérií. Přece tady musí být strategické zaměření celorepublikové, které bude garantovat to, že ty projekty doplňují a navazují jeden na druhý. A jestli jsou v Jihomoravském kraji, ve Zlínském kraji, nebo v Praze, tak tady přece nemůže hrát roli rychlost.

Já jsem páté volební období obecní zastupitel. Pracoval jsem jako starosta. Také jsem měl vždycky radost z toho, že jsem získal nějakou dotaci. A chápu, že pokud opravujete čistírnu odpadních vod nebo stavíte sportovní halu, tak tam to kritérium rychlosti může být do nějaké míry uplatněno. Protože prostě je soutěž mezi Karlovými Vary a třeba Zlínem. Ale ten program REACT je přece o tom, abychom dokázali čelit nějaké krizi, která se týká celé České republiky. Proto to strategické zaměření a provázanost jsou nezbytné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Začínají se mi tady množit přihlášky. Jako první pan poslanec Fridrich s faktickou poznámkou, poté přednostní práva případně. (Poslanec Fridrich se nehlásil.) Pan poslanec Fridrich je přihlášen s faktickou poznámkou. Tak to bude nějaký omyl. V tom případě pan poslanec Válek jako zpravodaj nejdříve s přednostním právem, poté paní ministryně. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, opravdu už jsem starý muž. Propadám hluboké depresi sám nad sebou. Já jsem použil termín Remdesivir. Bavíme se o Regeneronu. Pokud se pletu v názvech léků, je to smutné. Já se za to všem omlouvám, i těm v sále, i těm, co to slyší. Bavíme se o Regeneronu a já bych jenom vysvětlil ten problém.

Ten lék expiruje - ještě jednou - v roce 2023 a opravdu obě dvě ty fakultní nemocnice v něm mají teď svoje peníze ve výši několika set milionů korun. Set milionů korun. Ty peníze musí do konce roku zaplatit. Protože nejsou schopna ten lék využít ani ostatní zdravotnická zařízení, a tím pádem by nemohly vstoupit do REACTu se spoluúčastí, protože první, co by musely dělat, musely by financovat tento poměrně velký dluh. Protože se jedná o dvě největší zdravotnická zařízení v České republice, tak ten návrh, který by mohl být tím správným řešením, aby ten lék byl odkoupen státními hmotnými rezervami a tam byl uložen, to bych považoval za správné řešení.

Znova opakuji, bavíme se o Regeneronu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za tuto opravu. A paní poslankyně Dostálová. Ministryně i poslankyně, pardon.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Obojí. Děkuju. Děkuju moc. Já bych jenom reagovala. Skutečně bych chtěla říct, jenom jak říkal pan poslanec Benešík nebo pan předseda Stanjura, rychlost podání není žádné kritérium. Ani jedno z těch 23 kritérií není rychlost podání. Je potřeba možná - já jsem tedy to neudělala na začátku, protože jsem si myslela, že vlastně už tu dohodu s Asociací krajů máme, ale možná vás tedy seznámím s tím, jak to vlastně funguje, příprava těch výzev.

Existuje pod Ministerstvem zdravotnictví takzvaná koncepční skupina. Na této koncepční skupině, která zasedala několikrát, jsou zástupci Ministerstva zdravotnictví v roli těch nejvyšších - ministra, náměstků a tak dále. Asociace krajů také - žádní úředníci, jsou tam hejtmani. Na prvním jednání byl pan hejtman Čunek, na druhém jednání byl pan hejtman Netolický, na třetím jednání pan hejtman Netolický a pan hejtman Kuba. To znamená, je to skutečně na těch nejvyšších úrovních, kde se debatují ty prioritní oblasti. Takže bylo dohodnuto, že se bude ta oblast podpory týkat těchto prioritních oblastí na té koncepční skupině: modernizace a posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby, rozvoj a modernizace pracovišť v návaznosti na standardizovanou síť urgentních příjmů, jako je JIP, ARO, operační sály, intervenční a diagnostická pracoviště. S tím, že 65 % alokace půjde pro zdravotnictví. Druhá prioritní oblast je rozvoj a zvýšení odolnosti poskytovatelů péče o zvlášť ohrožené pacienty. Třetí - zvýšení připravenosti subjektů zapojených do řešení hrozeb.

Na těchto jednáních zástupce Asociace krajů, hejtman, který byl zodpovědný a pověřený Radou Asociace krajů, řekl, že není vhodné hledat alokační klíč mezi kraji, protože není přesvědčen o stavu připravenosti poskytovatelů zdravotní péče. Následně souhlasil s návrhy alokací a navrhl navýšení některých finančních limitů na projekt a příjemce. To navýšení bylo z 300 milionů na 500 milionů.

Na tom dalším jednání byla dále zrekapitulována všechna stanoviska jednotlivých aktérů, to znamená nemocnic, Ministerstva zdravotnictví, Asociace krajů. Dohodly se tedy ty limity pro jednotlivé projekty i oprávněnost žadatelů. Samozřejmě bylo dohodnuto, že skutečně tím, že to má být pro širokou síť poskytovatelů zdravotní péče, budou kritéria nastavena tak, aby tam nebylo to, že si nějaký úředník, který o zdravotnictví v podstatě neví nic, dělal škálu bodů nula až deset, ale bylo to nastaveno tak, že buďto ten projekt splní, to znamená, získá plný počet bodů, anebo nesplní a získá nula počet bodů. Tím pádem samozřejmě může dojít k tomu, že až se ty projekty takto všechny vyhodnotí - a znova říkám, ta specifická kritéria jsou dost přísná, budou se velmi detailně řešit rozpočty, naplnění monitorovacích ukazatelů a tak dále a tak dále - až se takhle seřadí ty projekty za sebou, tak se může stát, že alokace těch prostředků je menší než počet žádostí těch projektů.

Pak je takzvané to konečné, kdy musíte prostě tu čáru za tou alokací někde udělat. Pak samozřejmě je přihlédnuto - stejně jako kraje dělaly kotlíkové dotace, to jsou úplně běžné postupy, prostě měly určitý počet peněz a určitý počet žádostí, tak se ta čára udělá, kdo dřív přijde. Proto tam hrálo to hledisko času. Ale není to kritérium výběru. To je potřeba sdělit. Na tom jednání s Asociací krajů jsme právě hledali způsob, aby to časové kritérium nebylo vlastně potřeba vůbec, protože je potřeba prostě navýšit v kontextu toho, co vy tady správně říkáte, že by se to mělo dostat samozřejmě napříč celou Českou republikou. Proto ta opatření - zvýšení kofinancování, snížení limitu, celá ta druhá tranše ve prospěch 98. výzvy, aby se dostalo na všechny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já bych nyní mezi námi přivítal staronového ministra zdravotnictví Vojtěcha.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Já si myslím, že teď tady paní ministryně řekla jednu velmi důležitou věc, jsem rád, že to řekla ona, a to je právě ta koncepční skupina, která pracovala před vlastní výzvou a která koordinovala přípravu té výzvy. A tady zaznělo, že na jednání této koncepční skupiny, která, tuším, zasedala asi třikrát, zazněl ze strany jednoho hejtmana, nezaznělo jeho jméno, požadavek na navýšení té alokace ze 300 na 500 milionů. (Ministryně Dostálová od stolku zpravodajů mimo mikrofon.) Ano, takže už mi to tady soukromě paní ministryně řekla. Já jsem to věděl, ale nezaznělo to veřejně. A já se chci zeptat, jestli to bylo stanovisko toho hejtmana jako v té době pověřeného člena Asociace krajů, anebo jestli to bylo jeho soukromé stanovisko. A potom se chci zeptat na to, proč vůbec na to bylo přistoupeno. Protože my jsme věděli, jaká je celková alokace pro tuto výzvu, a také jsme věděli - a ta monitorace mezi těmi nemocnicemi a těmi žadateli už existovala - to znamená, věděli jsme, že ta celková alokace bude překročena. To znamená, já nechápu tu strategii, kdy vlastně víme, že máme nějaký balík, že žádosti přijdou za větší část, než je tento balík, a přesto ta žádost pana hejtmana byla takto schválena. To si myslím, že nikomu hlava nebere, a je to jedna z věcí, která právě ty neúspěšné kraje velmi, velmi nadzvedla.

A potom bych se chtěl zeptat na to, zda je možné, aby paní ministryně Dostálová zveřejnila zápisy z té koncepční skupiny, protože si myslím, že to je také v rámci té diskuse, jak probíhala příprava té výzvy, velmi důležité. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, já bych chtěl jenom zareagovat na kolegu profesora Válka. Padl tady termín páteřní síť nemocnic a určité dohody okolo té páteřní sítě. Tak bych chtěl jenom k tomu poznamenat: Je dáno, že v 78 nemocnicích - čili okresních, bývalých okresních nemocnicích - mají vzniknout urgentní příjmy. Berme toto pracovně jako právě tu páteřní síť nemocnic, protože na ty urgentní příjmy má jít nemalá částka, na jejich vznik v těchto nemocnicích, a je to jeden z programů, který se Ministerstvu zdravotnictví velmi povedl, a já jsem jako bývalý záchranář za to rád. Takže ta páteřní síť nemocnic je ve vazbě na těch 78 urgentních příjmů, kam mají ty peníze z velké části jít, samozřejmě i na vybavení JIP, laboratoří a dalších. A právě co to jsou nemocnice? Kam záchranka převáží ty akutní pacienty? Kam pacienti v nějakém akutním stavu přicházejí po svých nebo jsou dovezení dopravní zdravotní službou? A to je páteřní síť té akutní péče. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Válek, poté s přednostním právem pan místopředseda Filip, aby mě pak mohl v pořádku vystřídat. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já, vaším prostřednictvím, musím říct, že i s kolegou Maškem většinou odborně souhlasím, i v tomto případě s ním odborně souhlasím. Z mého pohledu je vcelku úplně jedno, jak bude ta páteřní síť definována, a kopírovat urgentní příjmy rovná se páteřní síť mně přijde jako správné řešení. Jenom bych rád, aby toto vyšlo jednoznačně z Ministerstva zdravotnictví, buď jestli takhle to bylo doporučeno vědeckou radou, nechť je to doporučení akceptováno, pokud to takhle doporučeno nebylo a ministerstvo má jiný názor nebo ministr má jiný názor, opět je to v pořádku.

Je jedno, jak je definována páteřní síť pro tuto chvíli, to se dá ta definice kdykoliv pak třeba změnit, ale měla by nějaká definice být. Pokud ty projekty souvisí s páteřní sítí a pokud cílem je vybudovat stejně kvalitní páteřní síť po území celé republiky, pak ta zdravotnická zařízení, která mají urgentní příjem a potřebují ho dovybavit, by neměla z těch projektů vypadnout na úkor těch zařízení, která řekněme byla rychlejší nebo podala více projektů, a ve skutečnosti nepotřebují dovybavit nebo rekonstruovat, upravit, změnit urgentní příjem. Já bych jenom rád, aby ta kritéria byla zcela jasná, a pokud kritérium je páteřní síť, pak musí být zveřejněno: páteřní síť rovná se nemocnice s urgentním příjmem. I to je definice, která je v pořádku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní s přednostním právem pan místopředseda Filip, poté pan ministr Vojtěch. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, paní a pánové, já budu stručný. Já jsem nechtěl do toho zasahovat, i když mám nějaké pochybnosti o tom, že všechno to, co si tady připravujeme, bude akceptováno z pohledu těch prostředků evropských, ale když se budeme bavit o té páteřní síti nemocnic, tak připomínám, že jsme tady měli systém zdravotnických neziskových organizací, které ve skutečnosti byly postaveny na systému páteřní sítě. Ta síť byla definována, a protože tam bylo ustanovení v tom zákoně, že tam je přímus, aby vznikla taková nezisková zdravotnická zařízení, to zrušil Ústavní soud a potom vláda Mirka Topolánka zrušila ten zákon jako celek. A tím se nám rozpadl ten systém a teď se k němu vracíme, řekl bych, v mnohem finančně náročnější formě. To je jedna věc.

A druhá věc je, že se budeme muset dohodnout, jakým způsobem tedy to, co tady bylo řečeno, včetně té záchranky a toho příjmu akutního, jakým způsobem to zabezpečit finančně tak, aby to skutečně byla páteřní síť, aby to poskytovalo stejnou zdravotní péči na území celé České republiky vzhledem k tomu, že majetkově je to převedeno samozřejmě do krajů, kromě fakultních nemocnic, což je jiná kategorie. Já bych byl rád, aby to úplně nezapadlo.

Budu poslouchat pana ministra zdravotnictví, jestli v té koncepci je to právě ono a jestli se vymaníme z toho systému alespoň tím, že řekneme, co bude stát zabezpečovat pro celé území, např. jestli leteckou záchrannou službu převedeme do centrálního systému, který by tomu mohl vyhovovat, protože víme, že jednotlivé kraje, pokud jde o ta území, tak samozřejmě musí udělat smlouvy s kraji sousedními s leteckou záchrannou službou, protože přelet z některých míst je samozřejmě mnohem výhodnější - když vezmu Vimperk, z Plzeňského kraje, než je u nás z Budějovic.

Takže jenom bych rád, abychom na to nezapomněli, a pokud tohle budeme budovat, abychom to, co tady bylo vybudováno, co se zrušilo v těch letech 2006, 2010, abychom něco nezačali a potom to nedofinancovali. Myslím si, že tady na to je potřeba výrazně dbát.

Pokud jde o ostatní projekty, to by byla debata na mnohem delší dobu. Já se ale nechci tím zabývat, nechci brát jiným, kteří to přímo řeší u nás, nebo pokud jde o jednotlivé kraje, ale tohle si myslím, že je důležité z pohledu skutečně toho systému, který se v té pandemii ve zdravotnictví dostal do úzkých. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než dám slovo dalšímu řečníkovi, seznámím sněmovnu ještě s omluvenkami. Pan ministr životního prostředí Richard Brabec se nám omlouvá z pracovních důvodů z dnešního jednání. Pan poslanec Přemysl Mališ se nám omlouvá od 10.45 do 14.30 hodin z důvodu návštěvy lékaře a pan poslanec Martin Kupka se omlouvá z dnešního jednání z pracovních důvodů.

Dále, paní poslankyně Procházková bude hlasovat s náhradní kartou číslo 15.

A nyní prosím pana ministra, který se přihlásil s přednostním právem. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si dovolím také se vyjádřit k této debatě o REACT-EU a možná i reagovat na některé poznámky, které jsem zaznamenal zejména z úst pana kolegy Válka, ale i z dalších, protože já jsem jako ministr zdravotnictví vlastně byl u těch prvopočátků debat o REACT-EU a o jeho navázání právě na síť, páteřní síť nemocnic.

My jsme na Ministerstvu zdravotnictví - a tady skutečně potvrzuji - vytvořili vlastně poprvé nějakou koncepci, která je z mého pohledu správná, a to je skutečně koncepce urgentních příjmů, síť urgentních příjmů, ať již prvního typu vázaných na traumacentrum primárně, nebo druhého typu v těch nemocnicích, zejména okresních, s tím, že vlastně byly jasně vydefinovány veškeré parametry, veškeré podmínky společně s odbornou společností a s dalšími, jak mají ty urgentní příjmy vypadat, co má ta nemocnice splňovat, jaké obory má poskytovat aspoň v základních oborech, péči 24 hodin 7 dní v týdnu v komplementu, laboratoře, zobrazovací metody atd.

Takže tato koncepce je, je ve věstníku, všude, v zásadě, si myslím, že už dneska s ní jsou seznámeni, a to je jediná koncepce páteřní sítě, kterou tady máme u nás v České republice. Je schválena pojišťovnami, je v zásadě posvěcena i tím, že jsou schváleny speciální výkony, které jsou vykazovány v rámci urgentních příjmů, atd., atd. Takže si troufnu říci, že skutečně páteřní síť v tomto směru definovaná je. Byla koncipována tak, abychom skutečně zohledňovali přirozenou spádovost, abychom zohledňovali to, že do těchto nemocnic míří pacienti v rámci zdravotnické záchranné služby a že skutečně jsou to ty nemocnice, které jsou klíčové pro poskytování akutní lůžkové péče. A právě proto jsme tehdy začali vést debatu o tom, že tyto nemocnice, pokud mají být páteřní a pokud mají splnit ty podmínky, které jsme nastavili a jsou ve věstníku a jsou v úhradové vyhlášce apod., tak musí zkrátka dostat peníze na investice, tak aby se ta síť urgentních příjmů - které dneska už někde fungují, a fungují často dobře, ale bohužel v menšině nemocnic - aby se skutečně vytvořila, aby tady byla reálná síť urgentních příjmů nikoli pouze na papíře, a proto právě byl vymyšlen ten investiční nástroj.

Já sám určitě budu chtít ještě o tom mluvit i s paní ministryní Dostálovou, protože se domnívám, že musíme najít prostředky tak, aby právě tyto nemocnice, které chtěly investovat a chtějí investovat do urgentních příjmů - a mohu teď mluvit i z nějaké vlastní zkušenosti např. v Ústeckém kraji -, aby zkrátka se na ty peníze dostaly. Protože je to naprosto klíčové pro české zdravotnictví, je to naprosto klíčové pro efektivitu poskytování akutní lůžkové péče a pro rozvoj vůbec systému. Takže já si myslím, že ta debata se určitě bude ještě muset vést, myslím, že už se začala za mého předchůdce, a já v ní budu chtít pokračovat. Mým cílem bude, aby zkrátka ty nemocnice, které splňují podmínky, které chtějí investovat do svých urgentních příjmů a na to navázané provozy, jako jsou samozřejmě operační sály, jipky a tak dále, aby zkrátka na ty peníze dosáhly.

Ale jenom skutečně chci potvrdit to, že to je ta koncepce, se kterou se vlastně počítalo úplně na začátku, vůbec když jsme začali debatovat o tom, že tady bude nějaký REACT a že tady budou nějaké investiční priority. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen ještě pan poslanec Mašek, kterému se omlouvám, pokud jsem ho přeskočil. Prosím, pane poslanče, vaše faktická poznámka.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Já bych se chtěl vrátit tady prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi Filipovi, který tady hovořil o určité, možná naznačil určitou nejistotu kolem letecké záchranné služby. Tady bych naopak chtěl říct, že právě úspěchem pana ministra zdravotnictví, staronového, ale v té první části jeho působení bylo to, že se podařilo zajistit leteckou záchrannou službu na osm let bez jakýchkoli problémů. A když připomenu, co se tady dělo v minulých volebních obdobích kolem letecké záchranné služby, tak i za to jemu a jeho týmu patří velký dík. Takže letecká záchranka není problém a na dalších osm let bude plně funkční a bude dobře sloužit pro občany této republiky. Takže to je jedna poznámka.

A potom ještě kolega Filip se tady zmiňoval o nějakých problémech na hranicích mezi kraji a zasahování záchranné služby. Tady bych chtěl říct, že již řadu let tady fungují smlouvy o mezikrajské spolupráci mezi záchrankami a dobrá spolupráce dispečinků. Takže i tady vykrytí sporných oblastí a i ta "přeshraniční" spolupráce mezi kraji je funkční.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní seznámím sněmovnu s dalšími omluvenkami. Pan poslanec Farský se omlouvá dnes mezi 12. hodinou a půlnocí, resp. do konce jednacího dne. A pan poslanec Rostislav Vyzula se omlouvá dnes mezi 9.45 a 12. hodinou z pracovních důvodů.

A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Holík. V tuto chvíli jediná faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení ministři, vážené kolegyně a kolegové, já bych se chtěl prostřednictvím pana předsedajícího zeptat svého předřečníka, co se týká záchranných služeb. Já jsem ze Zlínského kraje a máme tam trošičku problémy v tom, že Zlínský kraj nemá svoji záchranku a víceméně řeší to částečně Olomouc a částečně Brno. Tragédie je v tom, že z obou měst je to do Zlína poměrně daleko. A nějakou delší dobu se snažíme, aby jižní část Zlínského kraje řešil Trenčín. Byla by to nadnárodní služba, ale funguje nám to s Rakouskem, funguje nám to s Polskem. Proč netlačíme, abychom toto udělali se Slovenskem? Totiž pokud jsem se zajímal, my se vymlouváme, že to nechtějí Slováci, Slováci se vymlouvají, že to nechceme my. Proto bych chtěl požádat o nějakou pomoc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní budeme pokračovat ve všeobecné rozpravě přihláškou pana poslance Profanta, na kterého se konečně dostala řada. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Profant: Tak děkuju a jsem rád, že už došel čas na prvního přihlášeného. Já bych tedy předně chtěl poděkovat paní ministryni. Já jsem se dneska bavil ještě s našimi hejtmany a vím, že co se týče těch výzev 99 a 100, tak opravdu proběhla nějaká reflexe. Vyjednává se, ta kritéria se nějak rozumně upravují. A koneckonců i jsou ty programy specifičtěji zaměřeny, takže je opravdu jasné, co se rozdělí na přibližně jaká místa apod., což je rozhodně výrazně lepší stav než to, co se stalo u té výzvy 98. Protože tam je problém, že když máme třeba kotlíkové dotace, tak je to ohromný objem peněz a jsou tam relativně malé žádosti, takže se o to žádá v průběhu měsíců, zatímco tady všechny... nebo už převýšení alokace bylo požádáno vlastně ihned. A to je ten problém, a proto se tam dostáváme k tomu, co tam bylo, to nešťastné rozhodování podle času. Tam samozřejmě všichni netrpělivě čekáme, jak to nakonec bude vyhodnoceno. A chtěl bych ale samozřejmě upozornit, že to může i hrát roli, protože vlastně ministerstvo si v současnosti na jednu stranu vyjednává třeba s hejtmany, ale na druhou stranu většina hejtmanů netrpělivě čeká, jak bude vlastně rozhodnuto. Což není také úplně dobrý stav. A o tom bych se chtěl bavit, to je to systémové řešení, systémová změna. Protože to je to, co tu chybí. Tady to prostě bylo vypsáno nešťastně a myslím si, že z toho musíme hlavně vyvodit systémovou změnu.

Jsem proto i moc rád, že je tu pan ministr zdravotnictví, protože bych chtěl vlastně upozornit, že celkově se tady rozděluje 15 miliard v tom REACT-EU ve zdravotnictví, když to sečteme, a rozpočet Ministerstva zdravotnictví je 18 miliard, pokud si správně vybavuji. To znamená, to je skoro objem financí ministerstva. Samozřejmě že zdravotnictví je financováno primárně přes zdravotní pojištění, nicméně furt je to síla toho zázemí ministerstva, které tu oblast má metodicky řídit. Takže si myslím, že je to nezanedbatelné a že je velká škoda, když tam není užší spolupráce odborná, když opravdu nemáme vymezené pojmy, podle kterých by to třeba šlo řídit, což tady už mí předřečníci zmiňovali, např. síť nemocnic, a to si myslím, že je potřeba napravit. Že tady zavládla taková jako byrokratická zkratka. Máme peníze, máme je nějak rozdělit, ale úplně jsme se nedohodli jak, kde by to nejvíc prospělo. Protože to samozřejmě musí říct Ministerstvo zdravotnictví, kde to nejvíc prospěje. Zvlášť v situaci, ve které jsme my dnes. Je tu prostě pandemie, celosvětová krize. Viděli jsme, že zdravotní systém i další systémy šly na hranici svých možností, a tím spíš bychom neměli ignorovat cokoli, co by tomu systému mohlo pomoct. Takže to je ta otázka spolupráce mezi těmi resorty a to, aby opravdu ty odborné resorty byly vždy zapojeny. Já chápu, že to může být i z druhé strany, že těm odborným resortům se do toho třeba nechce, protože třeba nechce být za toho zlého, kdo řekl, že někdo ano, někdo ne. Ale je to prostě potřeba.

A druhá systémová změna je ten technický systém zajištění. Tam o tom už mluvil kolega Stanjura, prostřednictvím pana předsedajícího. Nicméně já si nemyslím, že jediný problém jsou roboti. Tam je problém, že se vlastně celé vyhodnocení outsourcovalo. Já tady mám dopisy soukromých firem, které píší ředitelům nemocnic. Záruka výhry v REACT-EU. To mám od několika ředitelů nemocnic, od hejtmanů a podobně. (Ukazuje dopisy.) Tohle psali. A co je tam problematické? To, že samozřejmě ta nemocnice, co má dělat? Co má ten ředitel dělat? On sám si to nenakliká, nenacvičí dvojklik. A tak logicky si pořídí firmu pro administraci té zakázky. Což třeba přiznal i exministr zdravotnictví, že nemocnice jím vedená přesně měla takhle firmu, která to za ně administrovala.

Nicméně pak se dostáváme do vztahu, že ty veřejné prostředky se rozdělují mezi soukromými firmami pracujícími pro nemocnice a soukromou firmou pracující pro Ministerstvo pro místní rozvoj, v tomto případě Tesco SW, který celý systém dotací dodává a administruje, což samozřejmě absolutně není zdravý vztah a potřebujeme ho v takovýchhle věcech zamezit. Je samozřejmě pochopitelné, že si někoho přizvu, aby mi pomohl se stylistickou, administrativní úpravou dotací. Ale já se velmi obávám, že v některých těch to nebylo jenom tohle. A opravdu robot je ten nejjednodušší způsob, jak tedy zaručit to včasné podání. A samozřejmě z pohledu toho, kdo se snaží požádat, na tom není nic tak překvapivého, že se snaží všemi prostředky zajistit, aby tam byl co nejdřív. Samozřejmě pokud je to v rozporu s pravidly, tak je to v rozporu s pravidly. Ale je to logické, že ti žadatelé bojují o dotace. Ale ono to může být třeba i umístění v síti oproti serverům. A všechny tyhle prvky... A to je extrémně nešťastné. A spoléhat se na to nelze.

Nechci podceňovat kolegy z NÚKIBu, ale rozklíčovat tyhle vazby na základě třeba forenzní analýzy taky už zpětně tolik nelze. Takže si myslím, že tam je prostě systémový problém. A to se musí řešit v budoucnu. Musíme se opravdu postarat o to, aby tam ta kritéria byla jasná, odborná a aby i ti ředitelé nemocnic například žili v nějakém stabilním prostředí, kde budou vědět: tady je výzva, která mi pomůže zafinancovat toto, nikoliv jen jako tady si zaplatím firmu a ona mi tady sežene nějakou dotaci.

A vlastně tady bych se chtěl vrátit k tomu Ministerstvu zdravotnictví, a to je, myslím si, že se musíme hodně bavit i o tom dlouhodobě udržitelném financování. Prostě dotační výzvy by vždycky měly být jenom jakýsi bonus, nikoliv základní způsob financování institucí. Ale bohužel se nám to děje. Tohle je specifický případ, protože jsou to peníze z Evropské unie jednorázově přidělené na obnovu po celosvětové pandemii. Ale obecně my to bohužel v České republice máme docela rádi. Financujeme tak dopravní infrastrukturu. Financujeme tak i rozvoj zdravotnictví. A není to šťastné, protože samozřejmě pokud máte hospodařit, pokud máte rozpočet, jste zodpovědní třeba za rozpočet větší nemocnice a musíte se spoléhat na dotace, tak vy máte třeba dva pavilony, jeden luxusně opravíte z dotace a na druhý nemáte peníze. A samozřejmě peníze z té dotace, které jsou třeba tak velkorysé, že byste je uměl rozdělit a opravit oba dva pavilony aspoň částečně, tak nerozdělíte, protože ta dotace je jasně alokovaná. Takže tam si myslím, že je další věc, kde se musí stát ta systémová změna.

Takže to jsou hlavní věci, které jsem tady chtěl sdělit. A doufám, že tedy u těch dvou dalších výzev opravdu ta nastartovaná jednání povedou k tomu, ne že budou všichni spokojení, to se asi většinou v těchhle případech nestane, ale že ničí stížnost nebude nějak oprávněná a že ta výzva 98 se rozdělí tak, aby opravdu nebyly regiony, které budou postiženy tím, jak to je rozděleno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne ještě jednou, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat v rozpravě. Ale nejdříve faktické poznámky. Kolegyně Gajdůšková, kolega Vondrák a paní ministryně Dostálová s faktickými poznámkami a řádně přihlášený Petr Bendl. Nyní tedy paní poslankyně Gajdůšková. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, paní ministryně, pane ministře, chci reagovat na vystoupení pana kolegy Holíka. On mluvil o tom, že ve Zlínském kraji, že Zlínský kraj není pokryt zdravotnickou záchrannou službou. To samozřejmě je. Potřebujeme ale dovybavit. Proto také žádostí do REACTu, protože myslím si, že občané Zlínského kraje si zaslouží, aby měli stejně dostupnou a stejně kvalitní zdravotní péči jako všichni ostatní. Proto si myslím, že by mohlo být, a to je námět na přemýšlení pro paní ministryni i pana ministra, jedním z kritérií do té podpory sítě zdravotní péče by mělo být i to, kolik vlastně jde na občana v jednotlivých krajích. A já vím, že Zlínský kraj na tom není úplně dobře. Je až na konci právě těch srovnávání. Ale pan kolega Holík hovořil o letecké záchranné službě. A tam je pravda, že ne úplně celé území Zlínského kraje je pokryto leteckou záchrannou službou. Ale o to se tedy i nová krajská reprezentace velmi snaží. Je to v prohlášení Rady Zlínského kraje. A budeme opravdu rádi, když tu podporu získáme. Je potřeba to řešit. Ale jsme si vědomi toho, že to má svá úskalí. A je potřeba to řešit racionálně tak, aby skutečně ta služba byla zajištěna.

Jenom jsem potřebovala reagovat na pana kolegu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Vondrák s faktickou poznámkou, paní ministryně po něm. Máte slovo.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já řeknu, že hodinu a sedm minut se vlamujeme do otevřených dveří, protože včera proběhlo jednání Asociace krajů se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zdravotnictví, kde hledáme to řešení netriviálního problému, jak pokud možno pokrýt všechny kraje, pokud možno všechny klíčové projekty tak, aby byli všichni spokojeni. Takže já vám jenom chci říct, že do konce tohoto týdne zástupci krajů, všechny kraje připravují své náhledy na to, jak vyřešit 98., 99. a 100. výzvu v oblasti REACT-EU. Příští týden se zpracuje výsledný návrh materiálu. Osmého se scházejí opět zástupci Asociace krajů s Ministerstvem pro místní rozvoj a s Ministerstvem zdravotnictví, abychom to dotáhli do konce. Takže děkuji. Možná si ušetříme čas a můžeme věci spíš řešit než o nich diskutovat zbytečně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času a efektivní vystoupení. Nyní paní ministryně Dostálová také s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji. Já jsem v podstatě chtěla říct to, co pan kolega Vondrák, protože mám samozřejmě informace o tomto jednání.

Na druhou stranu dlužím dvě odpovědi, a to panu předsedovi Stanjurovi: bude vyhodnoceno do poloviny července.

A velmi mě zaujalo vystoupení pana Profanta, tak jenom velmi krátce. My ve výzvě máme, že musejí jakoby požádat osobně. Tam bychom uměli toho robota na tomto otočit. Ale vy jste mě opravdu přivedl na myšlenku, protože to je dneska zcela běžné, že se outsourcují samozřejmě ty projekty. To znamená, že pro žadatele to někdo dělá. Ale rozumím tomu, že vlastně my potřebujeme zabezpečit, aby to skutečně bylo podáno ze systémů toho žadatele. A tam bych se s vámi velmi ráda spojila, protože to je docela zajímavá myšlenka, abychom to spolu ještě nějakým způsobem dotáhli. A děkuji za to.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni také za dodržení času. Nyní paní poslankyně Olga Richterová s faktickou poznámkou a stále je připravený Petr Bendl. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážené kolegyně a kolegové, většinu toho tady za nás, za klub Pirátů, shrnul Ondřej Profant. Ale já bych jenom ještě připomněla, proč tady jsme a proč je velice důležité nově nastavit nebo jinak vyjednat vyhodnocení, je skutečnost, co je napsáno v kritériích té výzvy. Já si dovolím v té faktické vypíchnout, abych ukázala kontext té debaty, že když se tady mluví o tom, že se ta výzva normálně hodnotí, tak tam už chybí specifikace. Kritéria jsou typu: projekt je v souladu s podmínkami výzvy, projekt je svým zaměřením v souladu s cíli a podporovanými aktivitami výzvy, výsledky projektu jsou udržitelné a takové věci jako potřebnost realizace projektu je odůvodněná. Ale není jasné, jaká jsou ta odůvodnění. Takže to celé zní hezky, ale když si pak uvědomíte, že na závěr je napsáno: závěr - věcné hodnocení projektu - a tam je uvedeno: pro žádosti o podporu v této výzvě není věcné hodnocení prováděno, tak v ten okamžik - jak není prováděno věcné hodnocení? Přece právě věcné hodnocení má být ta podstata celé věci, aby se věcně řeklo, jak bude vypadat rozvoj zdravotní péče v České republice, nějak regionálně a systematicky vyváženě. Ale to se v rámci této výzvy vůbec neprovádí. A to je to jádro pudla, to je ten hlavní problém. Je to čistě formalistické a na to, si myslím, má tahle debata upozornit. Takhle nemůže vypadat strategický rozvoj.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Petr Bendl, který je také zatím posledním přihlášeným do rozpravy. Ještě než vám dám slovo, pane poslanče, požádám sněmovnu o klid. Pokud diskutujete jiné téma, tak prosím v předsálí. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já musím říct, a možná je to pochopitelné pro paní ministryni Dostálovou, nicméně není možné srovnávat kotlíkové dotace a jejich přidělování s udělováním dotací v rámci projektu REACT-EU do poměrně složitého zdravotního systému.

Každý kraj musí mít schválenou tzv. zdravotní krajskou koncepci. To je materiál, který hovoří o rozvoji nemocnic, o jejich financování, a probíhají vždycky poměrně složitá jednání mezi Ministerstvem zdravotnictví, pojišťovnami a představiteli krajů, aby se modernizace zdravotnictví nebo zdravotního systému vytvářela s nějakou dlouhodobou perspektivou. My jsme zpracovávali v minulosti poměrně velké projekty modernizace okresních nemocnic a probíhala opravdu složitá jednání o tom, jak udržíme financovatelnost. Tak jak byla nastavena kritéria teď, jestli tomu správně rozumím, tak v té původní verzi se počítalo se stoprocentním financováním ze strany státu, a v těch 21 (?) kritériích není jedno jediné ekonomické kritérium, které by hodnotilo i udržitelnost těch investic z té alokace dotací, které přicházejí. To považuji za systémovou chybu, protože paradoxně se pak ty nemocnice mohou dostat do situace, že sice teď dostanou velké objemy finančních prostředků do svých rozpočtů, zmodernizují a najednou začne debata, kdo to zaplatí provozně a bude-li to financování vůbec udržitelné. Proto ta zadání jednotlivých výzev musí mít i nějakou takovouto zpětnou klapku, tak abychom byli schopni neřešit to tím, co nakonec vyřešilo Ministerstvo pro místní rozvoj, protože je zcela jasné, že kolik peněz budeme mít, tolik můžeme do českého zdravotnictví investovat. A skoro vždycky to bude málo, protože prostě chceme mít zdravotnictví co nejkvalitnější. Bohužel budeme vždycky narážet na finanční limity tady v tomhle případě. Proto debata, jestli to mělo být 300 milionů, nebo 500 milionů, je vlastně jedno. Kdyby tam bylo 700, tak určitě ty finanční prostředky vyčerpáme. Ale my se musíme ptát také na to, zdali jsme schopni udržet to financování, abychom se najednou nedostali, ti, kteří ty dotace obdrželi, do situací, že budou mít moderní nové přístroje, bude nově vybavená urgentní péče, a najednou zjistíme, že na to nejsou finanční zdroje, které zajistí finanční udržitelnost. Takže v podstatě byť paní ministryně říká, že čas kritériem nebyl, tak vlastně byl, protože tam žádné ekonomické kritérium není, tak abychom byli schopní, nebo ti vyhodnotitelé těch žádostí nakonec byli schopni vyhodnotit i udržitelnost té investice jako takové.

Proto považuji tu debatu dneska za účelnou, a nebýt pana kolegy Stanjury, který to tady takto zvedl, obávám se, že by se to stalo principem a že teprve teď začínáme všichni přemýšlet o tom, jak to udělat lépe, abychom finanční prostředky, které můžeme do zdravotnictví dát, tam dali s větší moudrostí a schopností přemýšlet dále než jenom: teď máme peníze, tak je pojďme rychle utratit. Protože těm kritériím, tak jak tam jsou napsaná, v podstatě vyhoví téměř všechny žádosti, takže nakonec se vlastně rozhodujícím stane opravdu ten čas.

To, že paní ministryně pro místní rozvoj tady potvrdila, že byly zakázané roboty, v podstatě asi to nedělali úplně bezhlavě. Museli jste počítat s tím, že se dostanete do situace, že v podstatě všichni uspějí. Ten seznam těch, kterým to bylo určeno, je v tom základním materiálu výzvy. Všichni věděli, že v podstatě odpovídají těm podmínkám, protože jsou natolik široké a ta potřeba je tak obrovská, že vyhoví všichni. Ministerstvo pro místní rozvoj chtělo ty finanční prostředky rozdělit co nejrychleji, a muselo počítat tedy s tím, že nakonec rozhodující bude ten čas. A to je to, co kritizujeme, protože takto by to být nemělo.

Jestli se dnes kraje do toho intenzivněji zapojují, je to dobře, ale prosil bych Ministerstvo zdravotnictví o zapojení také zdravotních pojišťoven a debatu o tom, co všechno budeme v souladu s nějakou rozumnou koncepcí dále podporovat, modernizovat, případně rozšiřovat okruh zdravotní péče na základě nových zkušeností, které máme, abychom se dostali do udržitelného stavu těchto nových potřebných investic a nedostali se do situace, že rozpočty těch jednotlivých zdravotnických zařízení zatížíme tím, že se nenajdou finanční zdroje na to, jak dále financovat ty modernizované části nemocnic. To by byla strašná chyba, protože bychom pak stáli před situací téměř neřešitelnou. A to si myslím, že odpovědné financování tímto způsobem by vyžadovalo.

To, co říkal pan kolega Profant, myslím si, že v tom má velkou pravdu, že nalévání stoprocentních dotací bez jakéhokoliv ekonomického zdůvodnění je nesmysl a povede vlastně k plýtvání, které si ve zdravotnictví nemůžeme dovolit, a věřím, že ani nechceme. Je dobře, že tady nějaké finanční zdroje jsou, tak je pojďme využít koncepčně a ne tak, jak se to stalo v tomto případě. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Paní ministryně Klára Dostálová, poté kolega Profant, poté další. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Já jenom krátké odpovědi k panu předřečníkovi, panu poslanci Bendlovi. Není to pravda, hodnotíme ekonomické ukazatele. Tak jenom kritérium, hodnotí se cost-benefit analýza, hodnotíme výdaje na hlavní aktivity v rozpočtu odpovídající tržním cenám. Hodnotíme i to, zda 85 % způsobilých výdajů jde na ty hlavní aktivity projektu jako takové. Předřečnice paní poslankyně Richterová potvrdila, že se tam hodnotí udržitelnost, to znamená potřeba, samozřejmě stanovisko přístrojové komise a tak dále. A to, co vy jste říkal, zda by mohly být zapojeny pojišťovny, ty už byly zapojeny do té koncepční skupiny, to znamená, ony vlastně byly u toho nastavování těch jednotlivých kritérií. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Faktickou poznámku pan kolega Bendl. Ne, v pořádku. V tom případě pan kolega Profant a poté pan kolega Kaňkovský. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji za slovo. Já možná ještě k té výměně. Ono u těch kritérií je také vždy potřeba, jak budou hodnocena, což jsme teď ještě neviděli, protože ta vyhodnocení nejsou venku, žadatelé je neobdrželi. My se dočteme, že je tam kritérium: výsledky projektu jsou udržitelné. Víme, že v evropských projektech to bylo téměř ve všech, ale víme o spoustě projektů, kde to nebyl dodrženo, nebo to bylo dodrženo velmi zvláštním způsobem. Známe ty případy dneska už spíš dávné, ale vždycky ještě hraje roli to, jak kvalitně se to hodnotí, jak přísně se to hodnotí. Takže to je ještě něco, co nevíme. Proto jsem se tady do toho tolik nepouštěl, ale chtěl bych na to upozornit.

A teď k odpovědi paní ministryně. Já jsem moc rád, že jsme si v té věci porozuměli. Já si fakt myslím, že tam vzniká poněkud toxické prostředí, i kdyby se nic nedělo. Rád budu na nápravě spolupracovat, i když zde vidím hlavní roli asi NÚKIBu, který by takovéto věci měl rozseknout, a hlavně v současnosti je asi jediná státní instituce, která má odborné kompetence na to to rozseknout.

A ještě jsem tady chtěl veřejně poděkovat hejtmanům, kteří se opravdu zhostili své role velmi dobře, spolupracovali, jednali a měli velmi konstruktivní přístup k řešení věci. Pokud vím, tak sami nabídli spoluúčast a podobně, aby se dostalo i na jejich kolegy, prostě se snažili opravdu zajistit, aby v těch jejich krajích byly zajištěny finance pro zdravotnictví, což je samozřejmě dobré a chvályhodné. Z těch lidí, se kterými jsem spolupracoval, bych chtěl zvláště poděkovat panu hejtmanovi Martinovi Půtovi z Libereckého kraje, který mi opravdu pomohl nahlédnout do této problematiky, a vyjasnili jsme si, co tam je třeba špatně, co tam není špatně, co je reálné, co není reálné. Takže za to děkuju a paní ministryni také děkuju a rád na tom budu spolupracovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji kolegovi Profantovi. Kolega Kaňkovský posečká, protože faktickou poznámku má paní poslankyně Procházková. Než jí dám slovo, konstatuji došlou omluvu pana poslance Pavla Plzáka, dále pana poslance Rakušana a paní poslankyně Kovářové. Nyní paní poslankyně Věra Procházková s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuju za slovo, pane předsedající. Dobrý den všem. Já opravdu jenom krátce. Když tady slyším, jak se dohadujeme o tom, jak budeme stavět nové budovy a budeme mít nové přístroje a tak dále, tak jenom taková drobná poznámka: Kdo na nich bude dělat, kdo v tom bude pracovat? Abychom nezapomínali na ten personál, protože bez něj to opravdu nepůjde.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za faktickou poznámku paní poslankyni Procházkové, která byla faktická a věcná. Kolega Kaňkovský. Máte slovo, poté pan poslanec Válek.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré dopoledne. Já bych chtěl poděkovat paní kolegyni Procházkové za její velmi faktickou a důležitou poznámku. Samozřejmě potřebujeme co nejlepší prostředí a co nejlepší vybavení v nemocnicích, ale tím největším problémem, který nás ve zdravotnictví čeká v nejbližším období, je právě ten personál. Takže děkuju.

Jinak bych za nás ještě chtěl oglosovat tu dnešní diskusi. Já chci poděkovat paní ministryni Dostálové, že v tom mezidobí, kdy tady vlastně proběhlo to první kolo, a právě to tady otevřel pan kolega Stanjura, došlo k řadě faktických kroků a že ten problém, který v té době, kdy jsme na něj upozornili, byl opravdu veliký a vzbudil obrovskou vlnu nevole v řadě krajů, že se to už nějakým způsobem posunulo. Přesto si nemyslím, jak tady zmínil pan kolega hejtman Vondrák, že dnešní diskuse je zbytečná. Myslím si, že není zbytečná. A i jemu chci poděkovat za to, že on patří k jedněm z hejtmanů, kteří se k tomu taky velmi konstruktivně postavili.

Ale proč si nemyslím, že by ta dnešní diskuse byla zbytečná. V těch krajích u těch žadatelů, u lidí, kteří se řadu měsíců zabývali přípravou projektů, skutečně ta pachuť z toho prvního kola přijímání žádostí doposud je. Je to určitý precedens pro ty další žádosti, pro další výzvy, které proběhnou. A když si to tady dneska vyjasníme a když si řekneme, které ty kroky byly špatné, a vyvarujeme se některých těch rizikových faktorů, tak si myslím, že už tady příště takhle stát nebudeme a že ten čas skutečně ušetříme.

Já bych chtěl ještě právě upozornit na některé ty kritické body, na které upozorňují třeba IT specialisté z nemocnic, z krajů, ti, kteří se vlastně pak fakticky zabývali podáváním těch žádostí. Například tady vzniklo podezření, že někteří žadatelé byli v přímém kontaktu s tou administrující firmou. To podezření tady visí ve vzduchu a já bych chtěl požádat paní ministryni, aby právě ve spolupráci s NÚKIBem toto podezření vyvrátila. Protože pokud by to skutečně byla pravda, tak je to zásadní problém. Takže to je třeba jedna z věcí, která v těch nemocnicích a v těch krajích prostě visí ve vzduchu, a je potřeba jednoznačně vědět, jestli to tak bylo, nebo nebylo, a pokud by tomu tak bylo, tak zabránit, aby v případě dalších žádostí k něčemu takovému vůbec mohlo dojít.

Pochybnosti jsou také o reakční době toho systému, který ta administrující firma měla, protože tak jak jsme měli možnost vidět sjetinu těch přijatých žádostí, tak to neodpovídá avizované reakční době toho konkrétního softwaru. To je také výrazná pochybnost, která vnáší nejistotu do toho, jestli skutečně alespoň po této stránce ten příjem žádostí byl na místě.

Ještě se zmíním o té takzvané koncepční skupině. Je velmi dobře, že dneska hejtmani, zástupci krajů intenzivně jednají s MMR a s Ministerstvem zdravotnictví, ale do budoucna u dalších projektů, a nemusí se to týkat jen zdravotnictví, by bylo dobře, aby to skutečně bylo vydiskutováno už předem, abychom se vyvarovali toho, že tady právě teď budeme sedět a už si budeme říkat: máme tady žádosti za 19 miliard, rozdělovat v tuto chvíli můžeme 8, potom k tomu možná ještě 6 přidáme, ale pořád nám ještě bude něco scházet. To znamená skutečně, aby ty podmínky byly nastavené tak, aby byla reálná šance na to pokrýt celé spektrum potřeb, a to jak z hlediska skutečně té medicínské potřebnosti, tak i z hlediska regionální potřebnosti. A tady opět navážu na milou kolegyni Procházkovou, je to potřeba vzít i do kontextu toho personálního vybavení a toho, co jsme skutečně schopni v jednotlivých krajích a jednotlivých nemocnicích potom upotřebit.

To znamená, že to jsou některé poznámky a některé otazníky, které tady ještě jsou, a já budu rád, když nám je ještě paní ministryně v těch následujících týdnech doplní. A věřím, že to bude velmi důležitý faktor pro ty další výzvy, které nás čekají, a že už tady žádné další pochybnosti v tomto ohledu nebudeme muset řešit.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktické poznámky nejdříve pana poslance Válka a poté poslance Profanta. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já doufám, že se chýlíme k usnesení, a moc děkuji vaším prostřednictvím paní poslankyni za ten personál, a to je přesně to, co říkala paní ministryně, to znamená přístrojová komise. To jsou orgány, které bez nároku na mzdu odvádějí obrovský kus práce. Přístrojová komise je typickým orgánem a odborné společnosti v přístrojové komisi, a nejenom ty, zohledňují právě personální využití přístrojů. Já jako radiolog musím říct, že není nic smutnějšího, jako když koupí ze státního rozpočtu zdravotnické zařízení přístroj CT, magnetickou rezonanci, a ten přístroj je využitý jednu, dvě, tři hodiny denně, není využitý 24 hodin denně. Ta nemocnice, která si ho chce koupit nebo to zařízení slibuje, že má dostatek personálu, a je to přitom lež. Nic mně osobně nevadí tak jako radiologové, kteří tvrdí, že pracují na deseti pracovištích naráz, a mluvím do vlastních řad a klidně bych jmenoval, ale neudělám to. Považuji to za zhůvěřilost a přístrojová komise by měla být ta, která bude hlídat to, aby opravdu ten přístroj, který je placen z peněz nás všech, byl opravdu, opravdu důsledně využíván, a to nadoraz.

Chtěl bych ale - a to byl důvod, proč jsem se přihlásil - a děkuji prostřednictvím vaším, pane předsedající, paní poslankyni, protože mě navedla na to, že nesmíme zapomínat na firmy, které ty přístroje v rámci REACTu budou dodávat, protože řada těch přístrojů vlastně vyčerpává celou výrobní kapacitu některých firem. Proto je potřeba, aby ta rozhodnutí padla co nejrychleji, aby bylo vůbec možné naplnit obsah toho projektu a včas dodat přístrojové zařízení, tak jak si to ty jednotlivé projekty zasluhují. Tedy nezapomeňme na to, aby se nestalo, že pak bude na všechno málo času a nebude možné dodat přístroje. To se nejedná jenom o těžké přístrojové techniky. Nezapomeňme na to a mějme to na mysli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vlastimilu Válkovi a nemám žádnou přihlášku do rozpravy. Nevidím ani nikoho z místa, rozpravu končím. Ještě přečtu došlou omluvu pana poslance Holomčíka z jednání z pracovních důvodů na celý dnešní den. A po ukončené rozpravě se ptám na závěrečná slova. Paní ministryně? (Ne.) Pan zpravodaj? Ne.

Otevírám rozpravu podrobnou a pan zpravodaj poslanec Vlastimil Válek je připraven na svou zpravodajskou povinnost a seznámí nás s návrhem usnesení. Máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych si dovolil přečíst návrh usnesení, který jsem diskutoval i s paní ministryní, a souhlasila s ním. Já jsem ho na začátku tohoto bodu již zmínil, tak teď bych to jenom shrnul.

Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby nejpozději do 15. června 2021 - to je datum, kdy začíná variabilní týden a pravděpodobně bude schůze - prověřila postup přihlašování zdravotnických zařízení do soutěže IROP a to, zda někteří poskytovatelé zdravotnických služeb nebyli zvýhodněni. - To probíhá a děje se to.

Informovala Poslaneckou sněmovnu a zveřejnila definitivní páteřní síť zdravotnických zařízení s taxativním seznamem zařízení, která do této sítě patří. - Což pan ministr zdravotnictví řekl, že není problém.

Informovala Poslaneckou sněmovnu o kritériích, na základě kterých budou vybírány jednotlivé projekty. - Což jsme se bavili, že je ve shodě.

Informovala Poslaneckou sněmovnu, jak bude zohledněno při výběru, jak intenzivně jednotlivá zařízení byla zapojena do péče o nemocné s covidem. - Myslím si, že je to kritérium, které by mělo pomoct krajům a i dalším nějakým způsobem řekněme, když to řeknu, nepáteřní zdravotnická zařízení z některé části neříkám eliminovat, ale upřednostnit, nebo neupřednostnit.

A konečně poslední bod: Informovat Poslaneckou sněmovnu, jak budou řešeny zásoby Regeneronu ve FN Brno a FN Motol. - Protože pokud nebudou vyřešeny, tak v podstatě nejsou schopny mít finanční prostředky na spoluúčast. A toto musíme nějak vyřešit, protože se jedná opravdu o velký objem peněz.

Těchto pět bodů tedy navrhuji do usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, tedy i podrobnou rozpravu končím. Ptám se ještě jednou na závěrečná slova. Paní ministryně jestli má zájem po podrobné rozpravě? (Ne.) A pana kolegy Válka se zeptám, jestli navrhuje hlasování po bodech, anebo najednou en bloc všech pět bodů.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Domnívám se, že můžeme hlasovat en bloc. Doufám, že je na tomto konsenzus. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nikdo nenamítá proti hlasování o těch pěti bodech en bloc? Ne, není námitka proti hlasování en bloc. Dobře, v tom případě není jiný návrh na hlasování. Požaduje někdo ještě jednou přečíst ten návrh usnesení, nebo mu všichni rozuměli? Nepožaduje. Já vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

O návrhu usnesení rozhodneme v hlasování číslo 3, které zahájím, jakmile se ustálí počet přihlášených. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 3 106 přítomných, pro 105, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 1.

 

Pokračovat budeme bodem číslo 2, kterým je podle schváleného pořadu schůze

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.