Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

340.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb.,
o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 870/ - třetí čtení

Místo u stolku zpravodajů už zaujal za navrhovatele místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček a zpravodaj garančního výboru, kterým je hospodářský výbor, pan poslanec Pavel Pustějovský. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 870/6, který byl doručen 2. června 2021. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 870/7.

Ptám se navrhovatele, zda má zájem o vystoupení před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Nejprve dovolte, abych všem poděkoval za to, že jsme tento náročný zákon dostali až do třetího čtení, a za určitou míru vstřícnosti toho, že ho dnes můžeme definitivně projednat. Nebudu ho dlouze představovat, protože kolem toho byla už dlouhá diskuse, pouze zmíním to, že se jedná o zcela zásadní zákon, který je důležitý pro dekarbonizaci české energetiky a který je základem pro její modernizaci.

Současně je třeba říct, že řeší tolik diskutovanou transformaci českého teplárenství, a podotýkám, že se jedná o 1,7 milionu domácností, a schválením tohoto zákona, ať už bude v jakékoliv podobě, pak umožníme to, že 3,5 milionu obyvatel v České republice v příštím roce bude moci být vytápěno na bázi centrálního vytápění, a to za velmi rozumných nákladů. Jinými slovy, umožníme podporu přechodu na jiné než uhelné zdroje.

Současně je to klíčový zákon, který umožňuje přechod k takzvané čisté mobilitě v dopravě, a v neposlední řadě je to zákon, který umožní udělat jednou provždy a definitivně tlustou čáru za nešťastně zvoleným systémem podpory fotovoltaiky vybudované v letech 2009, 2010, kdy tehdejší Poslanecká sněmovna v roce 2010 nezvládla finále návrhu podpory těchto obnovitelných zdrojů, což nás ve finále bude stát 572 miliard korun do roku 2030. Hovořím pouze o fotovoltaice.

Z tohoto důvodu vláda přistoupila k tomu, že navrhla změnit parametry podpory fotovoltaiky, nikoli ostatních obnovitelných zdrojů, a to přes takzvané vnitřní výnosové procento na úrovni 6,3 %. Faktem je to, že proběhla poté celá řada dalších diskusí, přistoupili jsme na kompromisní varianty většiny poslaneckých stran a akceptovali jsme takový systém, kdy se zvýší solární daň o 10 % a současně se i zvýší hodnota vnitřního výnosového procenta pro fotovoltaiku, což umožní řekněme lepší režim, možnost přežít a možnost prosperovat i pro ty, kteří nestáli u toho problému v roce 2009, 2010, ale překoupili si tu fotovoltaiku, investovali do ní v dobré víře. Jinými slovy, jsme připraveni podpořit tento návrh, a to rozpětím 8,4 až 10,6, kdy ad 1 říkáme, že fotovoltaika bude na té spodní hraně, a ad 2 říkáme, že všechny ostatní zdroje, jako je voda, jako je biomasa, jako je vítr, budou moci čerpat podporu na úrovni 10,6.

Dovolte ještě, abych závěrem zmínil to, že souhlasím se za chvíli přednesenou změnou procedury, kterou přednese pan poslanec Pavel Pustějovský. Jedná se čistě o technickou věc, která zjednoduší celou hlasovací proceduru. Děkuji mockrát.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a otevírám rozpravu, do které se s přednostním právem hlásí pan zpravodaj jako první.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo. Já bych navázal na slova pana ministra. Hospodářský výbor projednal návrh hlasovací procedury a přijal stanoviska k pozměňovacím návrhům v tisku 870/6. Co se týče tisku 870/7, který obsahuje proceduru, tak jsme při následné kontrole na odboru legislativy, ať už Sněmovny, nebo Ministerstva průmyslu a obchodu, našli nějaké nesrovnalosti. Já jsem vám v minulém týdnu do vašich e-mailů poslal protinávrh hlasovací procedury včetně zdůvodnění těch nejdůležitějších změn.

Takže potom avizuji, pane předsedo, že budu navrhovat protinávrh k proceduře hospodářského výboru. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Holomčík, připraví se pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl pohovořit o jedné dílčí agendě, kterou tento tisk, respektive jeden z pozměňovacích návrhů nebo skupina pozměňovacích návrhů, o kterých budeme hlasovat, nese, a to je v podstatě implementace směrnice RED II, která dopadá mimo jiné na obnovitelné zdroje v dopravě.

Na úvod bych rád řekl, že je trošku škoda, že ten zákon, byť asi chápu ty důvody, projednáváme teď, protože mám avízo, že dneska, jestli se nepletu, ve 14 hodin proběhne tisková konference zástupců Evropské komise, na které bude předložen návrh směrnice RED III, to znamená dalšího rámce, o kterém se bude jednat nejprve na úrovni Evropy, potom samozřejmě v budoucnu, pravděpodobně v příštím volebním období, to přijde i na implementaci k nám. Je to trošku škoda, protože teď se vlastně bavíme o něčem, o čem tušíme, že se zase v následujících letech ještě změní, a mohlo by to určitě ovlivnit třeba přístup k některým z těch návrhů podle toho, jak uvidíme, jestli toto řešení má, nebo nemá budoucnost.

Ale teď zpět k tomuto projednávanému tisku. Chápu potřebu implementovat RED II. Velmi mě mrzí, že to nešlo standardní cestou, a to z několika důvodů. Tím hlavním důvodem je v podstatě nějaké důkladnější posouzení dopadů. Mě by zajímalo - já asi ty dotazy budu klást později, protože pan ministr je teď v družném rozhovoru. Tak to, co nám vadí na tom způsobu, jakým přistupujeme k implementaci těch budoucích závazků nebo k roku 2030, je to, že to v podstatě nerespektuje to, na co celou dobu poukazujeme. Poukazuje na to řada odborníků a v podstatě dál budeme přešlapovat ve stavu velmi podobném tomu z roku 2008.

Naše pojetí biopaliv a plnění těch závazků je velmi smutné ze tří důvodů. Za prvé popírá vlastně ekonomickou i ekologickou logiku využívání biopaliv. Biopaliva mohou být velmi žádoucím nástrojem, pokud jsou využívána s důrazem na lokálnost, to znamená, že vzdálenost toho, kde vznikne produkt, který potom zpracováváme, nebo surovina, kterou potom zpracováváme na biopaliva, a samotné místo zpracování a potom spotřeba jsou k sobě nejbližší. Model, který jsme si vybrali v roce 2008, to znamená, že se všude pěstuje všechno, pak se to nějak na pár místech zpracuje a pak se to zase plošně distribuuje, odmazává benefity, které - a to si řekněme na rovinu - i u biopaliv první generace prostě nejsou nebo jsou velmi slabé. Takže tady tu špatnou technologickou realitu, špatnou kvalitu, ještě více pošlapáváme tím nevhodným distribučním modelem.

Druhá věc, která také s tímto souvisí, je nepoměr nebo nedostatečný důraz na využívání odpadních surovin, nějaké zbytkové produkce. Bohužel se u nás stalo, že energetické plodiny - a samozřejmě se to netýká jenom biopaliv, je to i záležitost bioplynek - se staly výraznou součástí našich polí. Mluví se o podílu více než 20 %. Já si myslím, že to prostě není správně. My jsme před časem na zemědělském výboru diskutovali o budoucnosti ekologického zemědělství a tam zaznívaly obavy, že ekologické zemědělství nemá takovou produktivitu a my budeme potřebovat v budoucnu strašně moc potravin. Nechám stranou, že debata o produktivitě ekologického zemědělství je už zase někde jinde, ale přijde mi zvláštní, že na jednu stranu se bojíme ekologického zemědělství, že nebudeme schopni vyprodukovat dostatek potravin, na druhou stranu dál tlačíme tu cestu, která znamená zvyšování podílu energetických plodin na našich polích. To prostě nedává úplně logiku, a i právě proto mě mrzí, že implementace neproběhla řádným způsobem tak, aby to prošlo připomínkovým řízením, aby třeba Ministerstvo zemědělství mohlo posoudit, jakým způsobem zvolené řešení souvisí a je v souladu se strategií zemědělského agrárního sektoru, a tohle prostě neproběhlo, to nám tam chybí.

Třetí věc, která sice je poslední, ale mně vlastně vadí úplně nejvíc, je to, že my tím, že z části technologií, z části přístupů děláme ty privilegované, ty, které upřednostňujeme, tak tím porušujeme princip technologické neutrality. Je to problém a tenhle přístup je nešťastný, protože si tím zavíráme dveře nějakému smysluplnému rozvoji. Když se podíváte na různé modely, predikce a předpoklady, které kolem biopaliv v dopravě nebo kolem obnovitelných zdrojů v dopravě jsou, tak vlastně ve všech, co jsem viděl, se předpokládá, že plnění cílů a využívání obnovitelných zdrojů energie v dopravě bude postaveno na pestrém mixu různých přístupů, různých technologií, různých paliv. My se vydáváme tou cestou, že zase privilegujeme určitý přístup, demotivujeme tím inovativní byznys a je to vlastně v přímém rozporu s tou logikou. Protože ano, každá ambiciózní politika stojí peníze, to tak prostě je, a my bychom se měli snažit o to, aby, když už to ty peníze stojí - a nejsou to jenom peníze z rozpočtu, ale jsou to samozřejmě i peníze z kapes daňových poplatníků přímo při nákupu pohonných hmot - tak bychom se měli snažit o to, aby ty peníze byly investovány, použity co nejlépe a abychom směřovali k nějakému co nejintenzivnějšímu rozvoji. Popíráním principu technologické neutrality, popíráním toho, že by ten mix měl být co nejpestřejší, jdeme přímo proti tomu.

Zároveň pokud tady akcentujeme biopaliva první generace - on ten termín už se moc nepoužívá, ale pro zjednodušení je to asi správně - pokud tedy akcentujeme biopaliva první generace, vlastně jdeme i proti smyslu, jak se o tom hovoří. Nevím, jestli jste viděli, v roce 2016 - myslím, že to bylo v roce 2016 - vyšel původní návrh Evropské komise k RED II. Tam se počítalo s tím, že se biopaliva první generace omezí na polovinu oproti současnému stavu. Potom v té směrnici jsme v podstatě na stejném stavu jako teď. Ale ty tendence, pokud někdo sledujete diskuse, prostě jsou a budou směřovat k tomu, že s biopalivy první generace se vlastně už moc nepočítá. Pokud my si nastavíme ten plán do roku 2030 - což je necelých devět let nebo osm a půl roku - a budeme akcentovat biopaliva první generace, tak vlastně v roce 2027, v roce 2030, se dostaneme do problémů. Protože prostě budeme zase potom implementovat další politiky, ve kterých už jako logicky to bude zcela jinak. Už ani velká část odborné veřejnosti vlastně s biopalivy první generace nepočítá.

To znamená, co se chystáme teď schválit, tak nám v budoucnosti zadělá na obrovský problém. Bude nás to stát peníze a bude to prostě nepříjemné i z hlediska řešení toho problému z hlediska implementace a kroků, které bude nutno provést.

Já bych byl velmi rád, abychom touhle cestou nešli, abychom hledali jiný způsob, který bude více tržní, který umožní jednotlivým technologiím si vzájemně konkurovat, aby i dodavatelé pohonných hmot nebo dodavatelé paliv, na které Evropská komise i my vlastně přesouváme část zodpovědnosti za plnění našich závazků, si mohli vybrat, jakou cestou se vydají, a samozřejmě i svým zákazníkům potom budou moct vybrat různé sortimenty pohonných hmot nebo dodávek energie tak, aby si zákazník mohl vybrat. Věříme, že s konkurencí přijde i snížení cen a menší dopady na lidi.

A já bych se chtěl zeptat pana ministra anebo pana předkladatele, ale tak nějak tuším, že ten návrh stejně přišel z MPO, jestli máte zpracovanou nějakou predikci toho vývoje, protože teď máme u nafty 6,1, bioetanol, benzin, chcete zvednout na 8,8, celý rámec bude 7 %. Předpokládá se nějaký vývoj spotřeby nafty, vývoj spotřeby benzinu, tak jestli máte zpracovanou nějakou predikci, jakým způsobem se bude vyvíjet spotřeba jednotlivých typů pohonných hmot, jakým způsobem dosáhneme do toho limitu, protože to je strašně důležité. Pokud to máte spočítané tak, že nám to nevyjde do těch 7 %, tak to znamená, že budeme muset ta procenta nahnat někde jinde. Pokud byste měli spočítáno, že to bude přes, tak je to vlastně zbytečné, protože nad 7 % nám to nikdo stejně akceptovat nebude a je to zbytečné v uvozovkách trýznění spotřebitele. Takže tady ta predikce je pro mě strašně důležitá. Prosím, jestli ji máte, tak ji tady odprezentujte.

A potom druhá věc, jestli jste v rámci mapování technologického stavu u nás a vlastně těch výrobců mapovali, jakým způsobem budou schopni udržet to kritérium udržitelnosti. Tam je nějaký rozsah, který se potom taky propisuje do toho, co je, a co není uznáno, a odvíjí se to od stáří instalace technologie. A samozřejmě to potom taky ovlivní to výsledné procento, ke kterému směřujeme.

Takže to jsou dvě otázky. Budu rád, když na ně dostanu odpověď. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Kott, poté pan poslanec Jaroslav Holík.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedo. Pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych ve stručnosti chtěl zareagovat na slova Radka Holomčíka. No ono je to všechno asi o trošku složitější, než nám tady vykládal. My jsme se k něčemu zavázali a musíme to samozřejmě v rámci Evropské unie plnit. To, že zde pěstujeme energetické plodiny, to je pravda. Dovolím si tvrdit, že 15, možná 20 roků se výměra energetických plodin nebo plodin s využitím na energetické účely určitě nikterak radikálně nemění, kolísá v jednotlivých letech. Ti zemědělci, kteří sejí pšenici, žito, kukuřici na bioetanol, kteří sejí řepku na MEŘO, tak určitě to nesejí proto, že od samého začátku vědí, jak ty plodiny budou využity, protože využití těch plodin je dáno určitě finančním ohodnocením potravinářské kvality anebo kvality pro výrobu MEŘO nebo bioetanolu. Takže to je první záležitost.

A druhá záležitost, jak dosáhnout těch cílů v rámci závazku. Samozřejmě že zde byly zkoušky pěstování nebo využití mořských řas, což v naší oblasti je vysoce nerentabilní, a pokud do toho nebudeme vkládat významné finanční prostředky, tak to fungovat nebude. A výtka na to, že se to dá dělat i z odpadních surovin - ano, to se určitě dá, ale ve chvíli, kdy tady budeme chtít zpracovávat odpad - tuky - z celé Evropy, protože jinak ta zařízení neuživíme. Takže to nevím, jestli tohle je ta cesta, kterou jsme se chtěli dát. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času. Další faktická poznámka, pan poslanec Holík, poté pan poslanec Holomčík.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, dobrý den. Když jsem uslyšel tady slova kolegy Holomčíka, jak budeme snižovat přídavek biopaliv první generace, tak mně srdce zaplesalo, ale když vidím ta žlutá pole, tak si nemyslím, že to tak je.

A měl bych teď dotaz na pana ministra. Celá Evropská unie se předháníme, jak vyrobit lepší motory. V současné době platí Euro 6, připravujeme Euro 7, konstruktéři motorů si rvou vlasy. A já si myslím, že je to víceméně zbytečné. Nám celou Evropu brázdí miliony a miliony kamionů, které mnohdy převáží zboží z místa na místo úplně zbytečně jenom proto, že je to levnější, aby si někdo víc namazal kapsu, místo abychom to zboží vyráběli blízko zákazníkovi. A stejně tak jsem se už v minulosti ptal minulého ministra dopravy: existuje nějaká seriózní analýza, o kolik se zlepší výfukové plyny, když přidáváme biopaliva? Já tvrdím, že ne!

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Holomčík, faktická poznámka, poté pan poslanec Pávek.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Já si dovolím reagovat, vaším prostřednictvím, pane předsedající, na pana kolegu Kotta. Chci říct několik věcí. Ta první asi úplně nejdůležitější. Já bych byl rád, aby z téhle diskuse byli vyjmuti zemědělci v tom smyslu, že se jako na ně ukazuje, že oni něco páchají v tomhle směru. Oni jsou ve vleku nějakých politik. A občas zaznamenávám takové výpady. Tohle není věc zemědělců v tom smyslu. Samozřejmě, můžeme se bavit o určitých výjimkách mezi těmi největšími, ale v zásadě to není věc zemědělců, kteří jenom dělají to, aby svůj podnik udrželi v černých číslech. Takže rozhodně na ně neútočme, nebylo by to fér.

A co se týče toho plnění, o kterém tady hovořil pan kolega Kott, no to je právě to. Evropská unie nám přece neříká, kolik procent musí být první generace. Oni říkají procento, kolik by mělo být OZE v dopravě jako celek, a říkají nám nějaké další věci, které se týkají udržitelnosti, emisí a tak dále. Ale to, jaký bude výsledný mix, je čistě na rozhodnutí každého jednoho státu. A já bych chtěl připomenout ten argument, co jsem tady říkal už několikrát, když jsme navrhovali zrušení povinného přimíchávání. My jsme totiž vždycky navrhovali to zrušení povinného přimíchávání, konkrétního nástroje realizace té politiky, ale zachování těch závazků jako takových. A ano, pokud bychom šli touhle cestou, tak se v návaznosti na technologickou realitu v naší zemi několik let nestane nic, prostě pořád ta biopaliva první generace budou dominantní. Ale to, co my chceme, je zavést technologickou neutralitu, která v co největší míře otevře dveře alternativám a ten vývoj bude postupný. Nečekám, že teď to zrušíme a příští týden to bude jinak, ne, potrvá to několik let, ale musíme s tím začít co nejdřív. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Pávek, faktická poznámka.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Jenom velmi krátce, protože Radek Holomčík teď v podstatě odpověděl na faktické poznámky, které následovaly po jeho předchozím vystoupení. Já se ztotožňuji s pohledem, který tady prezentoval kolega Holomčík. Je pravda, že nějaké závazky máme vůči Evropské unii, co se týká snižování emisí, a pravda také je, že způsob, jakým se s tím vypořádáme, není předmětem tohoto závazku. Ministerstvo průmyslu a obchodu bez ohledu na všechny věci, které jsou okolo a jsou spojeny s plněním těch závazků, si prostě na papíře spočítalo, jak jim to vyjde - a to není jenom otázka přimíchávání biosložek do pohonných hmot, to se týká i přidávání biomasy například do spalování u velkých kotlů, kdy já vím, že jsou zemědělci a jsou zemědělci.

Jsou zemědělci, kteří mají vztah k půdě, kteří by nikdy tyhle rostliny ať už první, nebo druhé generace nepěstovali pro to průmyslové využití, no a pak jsou ty koncerny, kterým je to úplně jedno. A je jasné, že když vám jde o to, abyste měli co největší hmotu, která reprezentuje následně co největší zisk, a nemáte vztah k půdě a k okolí, tak to prostě kropíte a kropíte všemi těmi chemikáliemi, které nakonec zůstávají i v půdě a prosakují do vod. To znamená, celá řada těch opatření má potom negativní vliv v jiných oblastech, než je vykazování našich závazků vůči EU. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Objevily se další dvě faktické poznámky - nejprve pan poslanec Luzar, poté pan poslanec Kott.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nechci zavádět diskusi, která by spíše odpovídala druhému čtení. Toto je filozofická otázka, na kterou si musí každý z vás v tomto sále odpovědět, jestli půda vhodná k zemědělskému využití, to znamená k pěstování a k výrobě potravin, může být v nějakém poměru využívána k energetickému využívání plodin. Pokud si odpovíte, že vám je jedno, že svět má nedostatek potravin, tak potom samozřejmě můžeme přistoupit k té myšlence, že v určitém poměru je možné zemědělskou půdu využívat k pěstování technických plodin sloužících k výrobě energií. Pokud ale uznáte, že potraviny a zemědělství je hlavním zdrojem, aby se vyráběly potraviny, potom se musíte zamyslet, jak dalece je možno pěstovat tyto energetické plodiny na zemědělské půdě.

Chápu postoj Ministerstva průmyslu a obchodu, ono má úkoly, má úkoly z Evropské komise. Ono musí zařadit nějaké tyto podmínky, aby se zvedl objem tady těchto ekologických s velkými uvozovkami plodin na výrobu energie. Ale tady se nebavíme jenom o přimíchávání biopaliv z řepky, což je řekněme detail. Teď se bavíme o novém trendu, který se v tomto návrhu objevuje, já o tom budu potom ještě mluvit ve svém diskusním příspěvku, a to je biomasa, obecně biomasa, která se začne spalovat na výrobu energií, ať již tepelné, nebo elektrické. A to už bude podstatně větší problém, protože v tomto návrhu my dokonce ještě zvyšujeme dotace na biomasu, na bioplyn a na všechny ty biosložky, které ve svém základu ale mají právě to, že se jinak využívá to, co by mělo sloužit ke spotřebě lidí, to znamená potraviny, jako energetická surovina. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Kott, faktická poznámka.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo. Velice krátce, ona ta kukuřice, pšenice i řepka je jenom jedna, a jestli bude použita pro potravinářské účely, anebo pro energetické účely, je skutečně o tom, kde ta cena bude zajímavější. A už tady opravdu začínám být poměrně hodně alergický na takové ty řeči ohledně toho, jak se lije na zemědělskou půdu chemie a co toho máme. Pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, kdybyste se o to skutečně zajímal, tak zjistíte, že Česká republika je hluboce pod průměrem spotřeby chemických prostředků, ať už to jsou hnojiva, nebo ochranné látky, na jednotlivé plodiny. Takže tohleto jsou skutečně hloupé řeči o tom, co se lije na zemědělskou půdu.

A souhlasím s tím, co říkal kolega Holomčík. Samozřejmě je to běh na dlouhou trať a s tím, že ten mix je zde zapotřebí vytvořit, to je samozřejmé, akorát že zpracování nějakých těch zbytků, ať už jsou živočišné, nebo rostlinné, tak je zapotřebí se na to připravit a určitě to bude muset někdo zafinancovat. Takže jestli to budou města, jestli to budou kraje, nebo jestli to budou privátní společnosti, to je otázka druhá. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Několik dalších faktických poznámek - nejprve pan poslanec Pávek, poté pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Petr Pávek: Chtěl bych teď zareagovat na předchozího řečníka. Pane kolego Kotte, prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem zemědělec 20 let, takže opravdu vím, o čem mluvím, není to tak, že si mám něco zjišťovat. Ale vidím, jak kolegové, kteří pěstují, nebo většinou jsou to tedy korporace, nejsou to jednotlivci, kteří pěstují plodiny pro jiné než potravinářské využití, používají nadměrně chemii k tomu, aby dosáhli co největšího objemu hmoty. A to platí i o bioplynových stanicích a dalších. To nejsou žádné potravinové přebytky, o kterých se tady snažíte informovat. To je prostě fakt, že zemědělec, který má tržbu postavenou na hmotě, a je jedno, jestli teď mluvíme o bioetanolu nebo mluvíme o mase, která má skončit v bioplynových stanicích, tak se moc nerozpakuje, aby tomu pomohl. A když jsou to herbicidy, pesticidy, fungicidy nebo další chemie, tak postřiků je nesrovnatelně víc než u zemědělců, kteří pěstují potravinovou základnu. To je celé. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Holomčík, všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Využiji toho, že se ta debata vede k jednomu konkrétnímu pozměňovacímu návrhu, a zareaguji na kolegy. Pan premiér často říká, jak ekofanatická Evropská unie něco nařizuje, a potom kdykoli má příležitost, vždycky to využije ke svým byznysovým zájmům. A to se přesně tady děje. Prostě druhý největší výrobce biopaliv v České republice skrze svého poslance navrhuje, aby se zvedlo povinné přimíchávání biopaliv první generace do motorové nafty, a zaplatí to lidi tím, že stoupne cena benzinu o jednu nebo dvě koruny. A zase se děje to, že potom bude pan Babiš říkat, jak je ta Evropská unie hrozná, a přitom on na tom rejžuje peníze, a přitom volba nástrojů, které použijeme ke splnění těch závazků, je na nás jako na zemi. Shodou okolností v České republice vždycky se ty závazky plní způsobem, na kterých vydělají firmy pana premiéra. A to je problém toho pozměňovacího návrhu, o kterém se bavíme. (Tleská Jakub Michálek.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Další faktická poznámka - pan poslanec Holomčík, poté pan poslanec Pražák.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Opět si dovolím vaším prostřednictvím, pane předsedo, reagovat na kolegu Kotta. My se v té debatě, jak to tak sleduji, k sobě pomalu přibližujeme. Je to dobře.

Chtěl bych jenom jednu věc. Vlastně vy jste tady, pane kolego, říkal, že je to běh na dlouhou trať, že to není jednoduché. Je to velmi složité, ale o tom teď nechci mluvit. Chci říct, že s tím musíme začít co nejdřív. My se vlastně teď pořád... My vidíme ty chyby, které přišly, když jsme do systému vstupovali v roce 2008. Ty chyby vlastně pořád opakujeme. A já si myslím, že teď už skutečně není čas z celé řady důvodů, abychom dál přešlapovali na stejném nebo na velmi podobném místě jako v roce 2008. Krok, který potřebujeme udělat, je vydat se cestou technologické neutrality. To je naprosto zásadní věc.

Já jsem teď absolvoval celou řadu debat s lidmi z oboru, s odborníky, a víceméně ten názor, až na určité konkrétní kruhy, je velmi podobný: prostě otevřeme to trhu, otevřeme to co nejvíc trhu. Opakuji to, co jsem říkal před chvilkou. Nějakou dobu, třeba pět šest let, se nestane víceméně nic, protože jiné technologie jsou dražší. Je tam potřeba investic. Je to samozřejmě potom, a to je už ta složitost, provázat to s dalšími politikami, provázat to s politikou ochrany životního prostředí, se zemědělskou politikou, s politikou rozvoje venkova, najít investiční kanály tak, aby například - a teď vyzobnu jednu věc - obce mohly zpracovávat, nebo nějaké mikroregiony zpracovávat třeba nerecyklovatelné plasty, a tak dále a tak dále. Nechci, aby se to točilo kolem tohohle konkrétního příkladu, těch věcí je víc. Je to běh na dlouhou trať a musíme s tím začít co nejdřív. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas. Děkuji. Pan poslanec Pražák - faktická poznámka.

 

Poslanec David Pražák: Dobré dopoledne. Budu hrozně krátký a budu reagovat, prostřednictvím pana předsedajícího, na kolegu Pávka. Kdyby to bylo tak strašné, kdyby to bylo tak hrozné, jak říká, on mě sice teď nevnímá... (Poslanec Pávek diskutuje v uličce s poslancem Luzarem.) Pan kolega Pávek: kdyby to bylo tak hrozné, jak říkáš, jak říkáte, pane kolego, jak je možné - (Předsedající: Mým prostřednictvím.) - že Česká republika v čistých živinách je například na polovičce, než je Německo, než je Belgie? Jak je možné, že máme spotřebu u pesticidů účinné látky na nějakých necelých dvou kilech? Jak je možné, že Německo má čtyři kila? Dánsko a Belgie mají sedm kilo. Vy tady tvrdíte, že to je strašné, že tam všichni do toho s prominutím sypeme a hnojíme a lijeme tam ty nesmysly.

A na kolegu ještě předtím bych reagoval nebo bych podpořil pana kolegu Kotta. Nevím, kolik pan kolega Pávek má zaseto letos hektarů obilí, ale já můžu říct, to, co je u nás v regionu, naše obilí, já dneska nevím, kam s tím potom půjdu na podzim, jestli to zkrmím, nebo to dám do mlejna, anebo bude cena někde jinde taková, že to třeba se využije na nějaké jiné využití. Prostě nevím. Přistupuji k tomu tak jako k plodině a pak uvidím, jak se trh k tomu postaví. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a je zde faktická poznámka pana poslance Pávka.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji. Já tedy velmi rychle tady zareaguji na kolegu Pražáka, vaším prostřednictvím, pane předsedo. No, ona je pravda, že spotřeba chemie je v okolních státech na západ od nás vyšší, a já dlouhodobě pozoruji ten trend, ke kterému tam docházelo. Mimo jiné pamatuji časy, kdy jsem tam jezdil třeba před 25 lety do družstev a za zemědělci, tak s velkou slávou objevili například bioplynky jako přidanou ekonomickou hodnotu. To znamená, instalovali si třeba nějakých 150 kilowatt a ta obrovská družstva, která sdružovala všechny rolníky, si to spočítala a zjistila, že když tam nahážou nějaké ty věci a přidají trošku kejdy, že z to budou mít ještě peníze navíc. Když jsem tam jel o deset let později, tak se ukázalo, že bioplynka z hlediska ekonomiky podnikání těch družstev začala být natolik zajímavá, že tomu podřídili celé zemědělství. A jsou to importní země, co se týká potravin. To znamená, řekli si, O. K., tak potraviny sem budeme vozit ze zemí třetího světa a tady budeme bouchat peníze na tom, že budeme vyrábět elektřinu, jejíž výkupní cena je podporovaná. A najednou tam začaly růst prasečáky, protože potřebovali množství kejdy. A tam, kde byla biodiverzita v zemědělství, o deset let později už všude rostla jenom kukuřice, protože prostě se to všechno zvrhlo jenom do počítání výnosů a peněz. V penězích, nikoliv ve vlastní zemědělské činnosti.

Takže souhlasím s tím, že tam spotřeba chemie je mnohem větší, ale velkou zásluhu na tom mají právě bioplynové stanice a to, že zemědělci se v podstatě zvrhli od skutečných zemědělců, kteří to po generace obhospodařovávali, do podnikatelů, kteří bouchali peníze na podporovaném prodeji elektřiny. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. V tuto chvíli poslední faktická poznámka. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Jurečka. Připraví se pan poslanec Pávek do rozpravy.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já se teď pokusím debatu víc vrátit k mnoha jiným tématům, která tato novela o podporovaných zdrojích energie řeší. Považuji ty dva sněmovní tisky, které máme teď na programu, to znamená tuto novelu a potom novelu energetického zákona, za velmi zlomové legislativní změny pro Českou republiku v oblasti obnovitelných zdrojů, jejich daleko většího využití v energetice, protože považuji to za obrovskou příležitost k tomu, abychom dokázali vytvořit větší potenciál soběstačnosti pro domácnosti, pro firmy, pro Českou republiku jako takovou. Považuji ty zákony za zásadní také z pohledu dalších inovací, které nám mohou přinést pozitivní prospěch z hlediska nových pracovních míst, firem, které se budou moci více rozvíjet, a tak dále. A byl bych velmi rád, aby Sněmovna a Senát teď v závěrečném projednání daly prostor k tomu, abychom mohli v České republice říci: Dáváme otevřený vějíř možností, jak v České republice obnovitelné zdroje podporovat, abychom zbytečně u některých možností neřekli: Tudy cesta nepovede, protože někdo se takto rozhodl při tvorbě této novely nebo na základě třeba i některých tlaků z některých zájmových sdružení a skupin, byť mohly být motivovány i třeba z jejich pohledu z těchto lidí nějakými racionálními argumenty. Ale fakt bych byl rád, abychom si řekli: Je tady velká příležitost pro Českou republiku. Vidíme státy kolem nás, které v moderní energetice dělají obrovský posun, progresivní posun, berou to racionálně, nemají nějakou ideologii, že za každou cenu se musí naplnit nějaký cíl, jak občas slyšíme, že nám něco tady Brusel nařídil, a podobně. Já to fakt nemám rád, takovéto zkratky. Ale pojďme to brát jako příležitost pro domácnosti k tomu, aby mohly mít levnější energii, aby mohly být v určité míře soběstačné. To stejné pro firmy. Pojďme to brát opravdu jako příležitost i pro Českou republiku a budování nějaké její soběstačnosti, posilování našich vlastních kapacit a tak dále.

Takže já jsem tady v tom duchu, který teď tady říkám na úvod, předložil více než deset pozměňovacích návrhů k této novele. Jenom stručně připomenu, já to nechci zdržovat, protože bych byl rád, kdybychom to dneska projednali ve třetím čtení, ať to posuneme dál.

Já jsem se snažil udělat některé kroky, které by vedly k tomu, že uděláme určitou tečku za obdobím nepříliš podařeného rozvoje fotovoltaiky v letech 2009, 2010. Ty věci se tady staly, nebyly úplně dobře legislativně udělány. Bohužel, tehdy jsme samozřejmě udělali ten rozvoj z hlediska instalace, kapacit, ale za zbytečně velký objem veřejné podpory i podpory, kterou platíme jako spotřebitelé. Kdyby se tehdy stát choval více uvážlivě a rozložil to více v čase, dal prostor k tomu, aby klesaly ceny instalací, tak jsme mohli udělat možná ještě větší kapacitu, než jsme udělali tenkrát, a za výrazně menší peníze. Ta chyba se stala. Teď samozřejmě se přichází s určitým návrhem, který tady zpracovávalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Předkládají ho někteří poslanci z hlediska úpravy takzvaného IRR, toho vnitřního výnosového procenta. Pozměňovacích návrhů je tady několik. Já bych byl rád, abychom nad tím přemýšleli z pohledu: za prvé, ano, udělejme tu tečku, to prostředí ještě narovnejme, snižme výdaje státu, které do té oblasti jdou. Ale na druhou stranu, dívejme se také na ty subjekty, které tehdy do toho podnikání šly, které do toho šly třeba s tím úmyslem, že to není jejich hlavní core business nebo spekulace, ale že to je nějaká jejich diverzifikace jejich činností. Daly do toho peníze, které si z velké části půjčily za úrokové sazby, které jsou výrazně jiné, než je známe dnes. Tito lidé mají velké obavy, jak tato novela dopadne z hlediska jejich podnikání, protože jim to ohrožuje nejenom úvěr a financování jejich instalace někdy z roku 2009 nebo 2010, ale promítá se to do přístupu bank i vůči třeba jiným podnikatelským aktivitám. Mnoho nám poslancům, hlavně hospodářského výboru, psali jak Hospodářská komora, Agrární komora, Zemědělský svaz, Asociace soukromého zemědělství, ale i třeba zástupci bankovního sektoru, abychom i tyto věci uměli rozumně vyvážit a posoudit.

Proto tady mám dva návrhy, jak upravit IRR. Myslím si, že stojí také za to, zvážit, jestli by neměly být dnes podpořeny. Jsou to dvě varianty, které se snaží udělat to, že snížíme výdaje, zavedeme solární daň, respektive ji zvýšíme, pro to jedno období. Znamená to jasný stabilní příjem pro státní rozpočet, ale zároveň je to předvídatelné, čitelné z hlediska těch, o kterých jsem hovořil, aby se nedostali do vážných existenčních problémů - oni, jejich podnikání a třeba i jejich rodiny. Takže to je tato část.

Potom se snažíme také za náš klub KDU přinést tam návrhy, které se týkají toho, co tady už dneska bylo zmíněno, a to je přístup v rámci technologické neutrality k obnovitelným zdrojům. Na jedné straně tady máme obrovské finanční objemy pro investiční podporu, je to supermodernizační fond, díky za něj. Má obrovský potenciál pro Českou republiku. Ale zároveň nerozumím tomu, proč se potom říká, že je možné například energii ze skládkového plynu ještě podporovat, když se vláda rozhodne, že tady udělá určitou provozní podporu, tak proč tady nedáme ten vějíř možností otevřený, aby vláda, jakákoli budoucí v jakémkoli složení, si mohla říci: Chceme třeba i pro jiné zdroje energie, ať už je to fotovoltaika a další. Říci, že by ta podpora, i provozní, byla možná. Proč bychom neměli využít ten dobrý princip, který vidíme v zahraničí, který dobře funguje, a to je princip aukce, aby stát mohl využívat aukce. Takže i tyto pozměňovací návrhy jsem předložil a byl bych rád, abychom řekli prostě: Je to možnost. Není to nutnost. Neznamená to automaticky, že to bude mít nějaký náklad na státní rozpočet, ale je to možnost.

Není to nutnost. Neznamená to automaticky, že to bude mít nějaký náklad na státní rozpočet, ale je to možnost. A já jsem přesvědčen, že umět nakombinovat ty podpory, že pro některé žadatele, třeba pro ty střední a větší, je často lepší ta investiční podpora, ale pro některé menší je vhodnější třeba jít tou cestou přiměřené provozní podpory. A co je důležité, že vždycky ten stát má nástroje, jak umí pohlídat, aby u toho žadatele, pokud využije obě dvě tyto podpory, nedocházelo k překompenzaci.

Takže velmi se přimlouvám za podporu i těchto návrhů. Jsou tam i návrhy, které předložili kolegové, které kvituji, například v oblasti třeba i agrivoltaiky jako směru, který na nižší bonitní půdě může umožňovat jak tu zemědělskou činnost, tak i tu výrobu elektrické energie. V zahraničí se to používá, například i vhodně to kombinuje zastínění té plochy, snížení toho výparu. Může tam být nejenom to, že se tam zvířata mohou pást, ale jsou příklady, kdy tam třeba probíhá pásové obdělávání, pěstování zemědělských plodin jako třeba například zeleniny atd.

Takže o tyto věci si myslím, že bychom tam měli zaaplikovat. A pak tady byla velká debata teď v posledních minutách kolem biopaliv. Dovolte mi pár poznámek jako člověku, který opravdu v zemědělství se pohybuje odmalička, celý život i profesně, jako rostlinolékaře. Když se podíváme na Českou republiku a zemědělský půdní fond v České republice, tak kdybychom byli ve všech plodinách, které v našem zeměpisném pásmu můžeme tady pěstovat a potom následně produkovat potraviny, tak bychom využili to maximum a byli v těchto plodinách plně soběstační, tak odhady odborníků jsou, že bychom měli pořád zhruba jeden milion hektarů v České republice volné půdy, kterou dneska vlastně tu její produkci využíváme k tomu, že jsme exportéři.

Jsme obrovští exportéři v obilovinách, v olejninách, v dalších komoditách, sladovnický ječmen, konkrétně jsme obrovští vývozci potravinářské pšenice, kukuřice, ale i plodin jako je mák, kmín a další. A je teď na nás, jak my si řekneme, že budeme s tímto pracovat. Jestli to bude opravdu ten export těchto komodit, anebo si řekneme, že třeba chceme v rozumné míře, opakuji, v rozumné míře, dát i prostor pro případnou kombinaci vhodného energetického využití jako sekundárního produktu té výroby. A to je třeba jeden z příkladů - a teď to tady říkám jako opravdu nezabarveně politicky - ale když se třeba podíváme na produkci bioetanolu, (nesroz.) právě v České republice produkována především jako odpadní surovina, nebo druhotná surovina při výrobě cukru. Pěstitel tedy pěstuje cukrovou řepu, následně cukrovar ji zpracovává na cukr a při výrobě cukru vždycky byla druhotná surovina melasa, kde je zbytkový cukr, a tato surovina se využije dobře v rámci zkvašení, vypálení a výroby bioetanolu. Takže my když se tady dneska bavíme o biopalivech, tak je potřeba si říct, že biopaliva není jenom metylester řepkového oleje a řepka jako taková, ale je to prostě i například cukrová řepa.

My jsme dneska v situaci, kdy zemědělský sektor prožívá poměrně složité období, kdy skončily cukerné kvóty. My jsme v situaci, kdy tady zůstalo sedm cukrovarů v České republice po té velké cukerné reformě. A po skončení režimu cukerných kvót došlo k velkému rozkolísání ceny. Pro zemědělce dneska pěstovat cukrovou řepu je třeba v posledních dvou letech (nesroz.) ztrátová činnost. Ale když oni s tím skončí a řeknou si "letos to nezasiji" - pro zemědělce to problém není, on to nahradí čímkoliv jiným, ale ten cukrovar může zavřít. A na ten cukrovarnický průmysl je dneska navázáno zhruba nějakých patnáct tisíc pracovních míst. Takže si uvědomme, že to má i tyhle souvislosti a tyto dopady. Není to tak jednoduché. A prosím pěkně, i když je někdy tendence k tomu sklouzávat z pohledu nejenom politického, ale i mediálního, a ty zkratky jsou někdy velmi jednoduché, tak se dívejme na ty věci v souvislostech a v těch dopadech.

A dovolte mi také ještě říci poznámku, která se týká ještě těch věcí, které tady padly z pohledu používání pesticidů. Já to tady musím říct, byť to nesouvisí primárně s tímto tiskem, ale já jako zemědělec se snažím, aby ta produkce byla optimální z poměru výnosů a vložených nákladů a aby byla zdravá. Nikoho z nás zemědělců nebaví dělat pěstební činnost, která znamená rostliny, které prostě budou postižené houbovými chorobami, napadené škůdci apod. Není to tak, že bychom si řekli: budeme tady teď extra dávat nějaké velké množství přípravků na ochranu rostlin nebo z hlediska používání hnojiv. Tady už jsou dneska jasné zákonné limity, kolik se může dát dusíku a podobně, ale snažíme se to dělat prostě v nějakém rozumném způsobu.

A ono to dokládají i čísla. (Dívá se do mobilního telefonu na podklady.) Já jsem si tady schválně vzal... nejnovější data z Eurostatu jsou, že v České republice je spotřeba, pokud jde o přípravky na ochranu rostlin, 1,9 kilogramu na hektar. V sousedním Rakousku to je 3,1 kilogramu na hektar. Například ve Španělsku je to 5,6 kilogramu na hektar a třeba Belgie má 8 kilogramú na hektar látek na ochranu rostlin. Takže opravdu v České republice máme jedny z nejnižších (nesroz.) v Evropě. A není to tak, že by nějaký zemědělec přišel a řekl si - já teď tady budu aplikovat navíc, protože to je nějaká produkce, která možná skončí někde bioplynce apod. I pro ty zemědělce jsou to velmi nákladné vstupy.

Není to vůbec jednoduché a nechováme se tak. Já si myslím, že drtivá většina zemědělců opravdu obrací každou korunu a hodně věcí se změnilo. I pod tím tlakem, pod kterým zemědělci jsou ze strany veřejnosti, se hodně věcí posunuje. Takže tolik jenom taková ještě drobnost na závěr k této debatě. Já bych byl velmi rád, abychom prostě to obrovské množství pozměňovacích návrhů brali především z toho odborného hlediska, nikoliv z toho pohledu, jestli to předložil ten či onen, ze středu, zleva nebo zprava, ale jestli to může posunout naše domácnosti kupředu, naše firmy, jestli to může posílit třeba i v nějaké míře naši větší energetickou bezpečnost, soběstačnost, a jestli prostě můžeme tomu celému odvětví prospět. Není to jednoduchá baterie zákonů. Dlouho se tady o tom jednalo na půdě Sněmovny, hospodářského výboru, ale prosím pěkně, zkusme na to se dívat touto optikou a díky za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Pávek, připraví se pan poslanec Třešňák.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Milé kolegyně a milí kolegové, já bych si s vámi mohl tady dlouho povídat o různých pozměňovacích návrzích. Jsem si velmi dobře vědom toho, že problematika podpory obnovitelných zdrojů je vám ve většině případů cizí, že se tady ztrácíme v technikáliích, ve výpočtech nějakých procent a podobně, že jste odkázáni na doporučení vašich expertů ve vašich klubech. Pravda je, jak říkal kolega Jurečka, že jsme tím strávili teď poslední rok, že jsme vedli debaty na hospodářském výboru i mimo něj.

A také je pravda, že máme, myslím, společně - a to je důvod, proč je tady tolik pozměňovacích návrhů - výhrady proti návrhům, které přicházejí z Ministerstva průmyslu a obchodu. A držím se té výzvy a držel jsem se jí vždycky, kterou kolega Jurečka zmínil. Neposuzuji to politicky, neposuzuji to stranicky, posuzuji to odborně a v zájmu dalšího rozvoje České republiky, energetického průmyslu, teplárenského průmyslu a tím pádem i konečných spotřebitelů.

Výpočet vnitřního výnosového procenta. Jakkoliv to pro většinu z vás nic neznamená, tak ministerstvo přišlo s návrhem rozptylu, který je prostě obrovský a ponechává této vládě a budoucím vládám velkou možnost rozptylu a rozhodování, který z těch obnovitelných zdrojů dostane jakou podporu. Já se domnívám, že ideální by bylo, kdyby vláda tuto pravomoc neměla, a to říkám i s ohledem na vlády budoucí, ať už budou sestaveny jakkoliv. A líbilo by se mi, kdyby to vnitřní výnosové procento bylo jednotné pro všechny, s tím, že fotovoltaické elektrárny by byly zdaněny deseti procenty tak jako je tomu doposud.

V případě, že by neprošla jednotná sazba, tak bych vřele doporučoval, abychom se drželi návrhu toho rozptylu, který je menší a který se pohybuje od 8,4 procenta do 9,5 procenta. To umožní, pokud o to ta vláda bude stát, tak to každé vládě umožní jaksi reagovat na potřeby trhu a té podpory, ale nebude to rozkolísané tak jako u toho vládního návrhu, který jde od 6,3 až do 10,5.

V případě, že by neprošla jednotná sazba, tak bych vřele doporučoval, abychom se drželi návrhu rozptylu, který je menší a který se pohybuje od 8,4 procenta do 9,5 procenta. To umožní, pokud o to ta vláda bude stát, tak to každé vládě umožní jaksi reagovat na potřeby trhu a podpory, ale nebude to rozkolísané jako u vládního návrhu, který jde od 6,3 až do 10,5. Ten důvod je jednoduchý, proč se snažím ten rozptyl zúžit, anebo dokonce sjednotit sazbu výnosového procenta, protože jakýkoliv širší rozptyl ohrožuje předvídatelnost podnikatelského prostředí. Dneska už banky zadržují tržby z některých typů elektráren a říkají jim: My vám to nevyplatíme, dokud ve Sněmovně neprojde tenhle zákon a nebude jasné, jaké jsou podmínky. Když rozptyl vnitřního výnosového procenta bude veliký, tak se ta předvídatelnost zase vytratí. Sice budeme mít zákon, ale nebude jasné, jak se k tomu přikloní vláda.

To jsou ty technické věci. Věřím, že při hlasování se tím nějak prokoušeme. Podpoříme protinávrh procedury, který předkládá zpravodaj Pavel Pustějovský. Domníváme se, že struktura hlasování je smysluplnější, než byla ta původní, kterou přijal hospodářský výbor.

A teď bych se chtěl ale obrátit na vás na všechny, protože vím, že tomu budete všichni rozumět. Vláda si vypomohla k plnění závazků, které podepsala vůči EU v rámci dekarbonizace, tím, že na papíře napsala "spoluspalování biomasy v kotlích na uhlí", a to zejména v těch velkých kotlech na uhlí. To mluvíme o stovkách megawatt, do kterých by se měla přimíchávat dřevní štěpka, a já bych tam rád dal zarážku. Mám tam pozměňovací návrh, který je veden v proceduře pod G3, který omezuje spalování nebo spoluspalování biomasy v kotlech do 20 megawatt. Je to klíčové, protože dneska se to tváří... Na papíře to vypadá moc hezky, v praxi to znamená, že budeme pálit naše lesy a že zastavíme a zabráníme teplárenskému a energetickému průmyslu podílet se na inovacích, na technologických inovacích, které by do toho mohly být vneseny. Vláda si tím vyřešila svůj problém, napsala na papír, že budeme přimíchávat dřevní štěpku, a tím to pro ni končí, ta procenta jí vycházejí a nazdar, je to paráda.

Dneska máme přebytek dřevní hmoty kvůli kůrovcové kalamitě. To není žádná radostná zpráva, to je smutná zpráva. Ti z vás, kteří jezdí přes ty postižené oblasti, tak musí splakat. Vidíte, že spalování nebo spoluspalování biomasy, dřevní hmoty, jako by problém nebyl teď v prvních dvou třech letech, protože tady té hmoty je opravdu dost, ale postavit na tom politiku teplárenství a energetiky do budoucna znamená, že prostě do 15 let tady neporoste ani klacek. S Wabi Daňkem bych si vzpomněl na tu písničku, jak děti chtěly vidět les a jak marně cestoval po té republice a našel spoustu skládek, ale nenašel nikde žádný les a nikdo nevěděl, kde nějaký je. A to je přesně to, k čemu toto směřuje. Představa, že budeme potom drancovat naše lesy jenom proto, abychom to dřevo naházeli do kotlů, kde se bude přimíchávat ke spalování uhlí, aby vyšly nějaké hodnoty, které si tady někdo spočítal a tím se zbavil zodpovědnosti, ale navalil na tuto společnost, na její děti a děti jejich dětí neuvěřitelný ekologický problém - a já myslím, že jsem se tady nevyprofiloval jako ekologický fanatik, ale jako otec dětí, který by rád, aby tady ještě nějaké lesy byly, aby to nebylo vydrancováno všechno jenom kvůli tomu, že se to spálí v kotlích, tak v tomto případě bych vás chtěl požádat, abyste můj návrh G3 podpořili. Ten stanoví limit spalování dřevní hmoty a spoluspalování na 20 megawattů. To je poměrně velká kapacita, to stačí pro všechny ty městské teplárny a KVETy - kombinovanou výrobu tepla a elektřiny - a tak dále. Není v tom žádný problém. A hlavně si pojďme říct, co to znamená z hlediska dopravy. Dovedete si představit, jaká ekologická zátěž vznikne, a to mluvím teď i o produkci skleníkových plynů, když se budou muset do těch obrovských tepláren, do těch obrovských kotlů, svážet stromy, dřevo z celé republiky? Ta zátěž prostě bude obrovská a nedává to vůbec smysl.

To znamená, já jsem velký příznivec obnovitelných zdrojů. Byl jsem jako starosta první v republice, kdo postavil malou kotelnu na biomasu. Byl jsem první, kdo postavil větrné elektrárny. Postavili jsme fotovoltaiku na střeše. Byli jsme vždycky první v tom, kdo prosazoval nové obnovitelné zdroje energie, a musel jsem se vypořádávat s velikánskou kritikou a výsměchem těch takzvaných odborníků. Dneska největším provozovatelem fotovoltaických elektráren je ČEZ, který mě tehdy dehonestoval. Ale spalování lesů, dámy a pánové, milé kolegyně a milí kolegové, s ohledem na vaši účast života v této zemi a vašich dětí a vnoučat, já bych vás poprosil, abyste tento můj návrh podpořili, protože není stranický, není lobbistický, je prostě záchranářský. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, než budeme pokračovat faktickou poznámkou Jana Zahradníka a připraven je Petr Třešňák, konstatuji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Mezi 13. a 18. hodinou z důvodů rodinných se omlouvá Jana Mračková Vildumetzová. Pan poslanec Roman Onderka se z dnešního dopoledního jednání ze zdravotních důvodů omlouvá a mezi 9.45 a 19. hodinou se omlouvá Petr Venhoda.

Nyní faktická poznámka Jana Zahradníka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl navázat na kolegu Pávka svojí faktickou poznámkou. To, že tady projednáváme tento zákon, vlastně dokazuje, že obnovitelné zdroje se prostě bez veřejné podpory neobejdou, že není možné postavit používání obnovitelných zdrojů na tržním principu a že společnost musí ze zdrojů svých občanů na tyto energetické zdroje přispívat.

Fotovoltaika a větrná energie fungují jenom za určitých podmínek. Kdybychom chtěli energii, která vzniká v příznivých podmínkách, ukládat, akumulovat, tak si musíme uvědomit, že cena energetického úložiště na den spotřeby naší republiky může stát také šest bilionů korun. Musíme si uvědomit, že uvedená biopaliva, o kterých tady hovořil kolega Pávek, nejenom drancují naši půdu a způsobují problémy v naší krajině, ale také samozřejmě nám, všem majitelům automobilů, to přimíchávání bionafty a biopaliv ničí motory našich automobilů. A to mluvíme o biopalivech první generace. Biopaliva generace druhé, tam kdybychom chtěli opravdu reálně přemýšlet, tak jejich použití nám může sanovat řádově procenta, neřkuli promile potřebné energie. Takže je třeba opravdu vzít rozum do hrsti a uvědomit si, že obnovitelné zdroje sice jsou nutnou cestou, kterou od nás Unie a okolnosti vyžadují, ale že energetickou bilanci naší republiky zachránit prostě nemohou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Petr Třešňák, připraví se Radek Holomčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné dopoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se nejprve na začátek vrátím trochu více do té obecné roviny a pak navážu na některé předřečníky s konkrétními tématy a konkrétními pozměňovacími návrhy, protože my zde projednáváme zákon o podporovaných zdrojích, který je mimořádně důležitý, a to hned ze tří důvodů.

Obnovitelné zdroje jsou jedním z klíčových nástrojů politiky ochrany klimatu a cestou k uhlíkové neutralitě. Za druhé, jsou to technologie obnovitelných zdrojů, které jsou velkou příležitostí pro českou ekonomiku a české technologické i inovační firmy. A za třetí - a to je možná to negativní, a to je ten finanční rozměr. Bavíme se zde o více než 600 miliardách, které zde budou vynaloženy v následujících 10 letech na podporu obnovitelných zdrojů, a přímo tak tedy dopadnou na státní rozpočet i peněženky občanů.

Ve hře je navíc nejen stabilita podnikatelského prostředí celého sektoru a schopnost České republiky plnit mezinárodní závazky, ale také výrazný dopad právě na peněženky občanů, což jsem zmínil před chvílí. Přesto vláda nepřichází s nějakou propracovanou koncepcí, navíc i samotná implementace zásadní směrnice R2 přichází spíše formou poslaneckého návrhu, tedy návrhu, který neprošel analýzou regulace, neprošel standardním legislativním procesem, a navíc v mnohém opakujeme, a to se týká zákona jako celku, některé chyby, které udělali politici už před těmi 10 lety.

Když jsem zmínil rozpracovanou koncepci, měl jsem tím na mysli především aktualizaci státní energetické koncepce a její skutečnou provázanost na další dokumenty, tedy především vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, a hlavně realistický výhled bilancí evropského trhu a také požadované finální zdrojové skladby energetického mixu, protože od toho se to pak celé odvíjí.

Zatím to vypadá tak, že v závislosti na tom, jaké projdou pozměňovací návrhy, se trochu rozmáchneme a k veřejným finančním zdrojům se tak vlastně trošku dostane každý provozovatel. My bychom jako Piráti rádi maximální technologickou neutralitu, a tedy přistupovat ke všem technologiím ve stejných mantinelech a spravedlivě, a především nastavit stabilní podmínky pro rozvoj nových instalací, protože čím se zde poslední půlrok nejvíce zabýváme, je hlavně historie, tedy jak dále podporovat ty už stojící instalace, které už 10 let stojí a dalších 10 let zde mají ještě tedy nárok na podporu.

Já bych nerad zabrušoval do pejorativních termínů, které zde velmi často slýcháme nejen od členů vlády, a tím myslím takové ty výrazy typu solární baroni, solární tunel, ale Ministerstvo průmyslu nám nedodalo přesnou modelaci dopadů na rozpočet jednotlivých návrhů, ať už pozměňovacích, anebo alternativně pro modelaci pro jednotlivá výnosová procenta, ačkoliv jsme o to tuším už v lednu, žádali. To, co jsme obdrželi, byly takové jednoduché tři stránky, které se rozhodně nedaly považovat za nějakou komplexnější analýzu dopadu. Takže návrh, ať už ten původní vládní, nebo ten, co prošel některými změnami výborů, rozhodně není technologicky neutrální a ani se nepokouší implementovat některé tržní principy, tak jako se to povedlo třeba v okolních evropských zemích.

Já se nechci vracet k argumentačním přestřelkám, co probíhaly na hospodářském výboru, kdy právě nebyla dlouho shoda, kolik má být optimální a spravedlivé vnitřní výnosové procento pro jednotlivé typy zdrojů. Místo abychom se hlavně zabývali tím, jak zvýhodnit a nastavit podmínky pro nově budované a desetkrát levnější instalace, což je doložitelné, že dnes lze sestavit například fotovoltaiku desetkrát levněji, tak se stále zabýváme těmi, které si na sebe již nějakou formou vydělaly. My tedy chceme především férovou podporu, která skutečně nastartuje rozvoj obnovitelných zdrojů, a ta musí probíhat do budoucna hlavně formou aukcí, tedy na základě principu trhu, a soutěže na nejnižší cenu, která nás v důsledku vlastně nemusí stát ani korunu, pokud to bude dobře nastaveno.

Já zde pak mám několik doprovodných usnesení. Chápu, že je třetí čtení a že toto mělo zaznít v podrobné rozpravě ve druhém čtení, nicméně zde bych jenom poznamenal, že v druhém čtení nebylo možné předjímat, jaké všechny návrhy budou načteny, jak se bude ubírat například vývoj hlasování ve třetím čtení, a právě tato doprovodná usnesení by měla reagovat na jednotlivé přednesené návrhy a například je zpřesnit nebo doplnit. Jak jsem tu zmínil, ministerstvo podklady, které předložilo, z našeho pohledu byly dost skoupé týkající se čísel a jednotlivých dopadů stanovení vnitřního výnosového procenta na státní rozpočet. Proto jsem se dotázal i Energetického regulačního úřadu, který v tomto považuji nejen za regulátora, ale také především za odbornou autoritu v segmentu. Já si dovolím z toho dopisu odcitovat, nechci to zde nějak zdržovat, jsou to dvě A4, předjímám, ať mě nikdo neobviňuje z toho, že to nějakým způsobem zde chci obstruovat.

Dopis z 3. května zní následovně: "Vážený pane poslanče," přeskočím úvodní dva odstavce, a budu pokračovat, ať to zrychlím, rovnou třetím.

"Pro nastavení výše podpory byla kromě zákona č. 180/2005 klíčová především vyhláška 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Uvedená vyhláška mimo jiné stanovila indikativní hodnoty technických a ekonomických parametrů pro jednotlivé kategorie podporovaných obnovitelných zdrojů tak, aby za předpokladu jejich splnění výrobce elektřiny dosáhl: a)přiměřeného výnosu z vloženého kapitálu za dobu životnosti výroben elektřiny, který je určený průměrným váženým nákladem kapitálu; b) nezáporné velikosti čisté současné hodnoty toku hotovosti po zdanění za celou dobu životnosti výroben elektřiny při využití diskontní míry ve výši průměrného váženého nákladu kapitálu. Tato základní pravidla byla použita při definování referenčního modelu, který sloužil k nastavení výše provozní podpory. Předmětná metodika zajišťovala, že IRR je za dobu životnosti výrobny rovno použitému průměru váženého nákladu kapitálu WACC. Pro nastavení podpory formou výkupních cen a zelených bonusů byla míra výnosnosti stanovena jednotně pro všechny obnovitelné zdroje energie. Parametr WACC byl definován ve spolupráci s ČVUT v Praze a prošel několikanásobným připomínkovým řízením ze strany odborné veřejnosti. V období od roku 2006 do roku 2010 byl parametr WACC stanoven ve výši 7 % po zdanění. Pro období 2011 až 2013 byl snížen na hodnotu 6,3 % po zdanění. Od roku 2013 do současnosti se vzhledem k účinnosti zákona č. 165/2012 Sb. s přiměřeným ziskem nekalkuluje. V současnosti projednávaná novela zákona svými pravidly pro kalkulaci podpory prakticky kopíruje období 2006 až 2013, přičemž nastavení WACC je aktuálně předmětem v konzultačním procesu. U některých obnovitelných zdrojů energie bylo již krátce po nastavení podpory reálné očekávat výnosy vyšší. V případě fotovoltaických elektráren se tak stalo vzhledem k zákonem dané nemožnosti meziročně snížení podpory o více než 5 %, v době, kdy investiční náklady reálně klesaly, a u bioplynových stanic z důvodu nezohlednění souběhu provozní podpory a investiční dotace. Právě nezohlednění souběhu podpory a dotace je jedním z hlavních důvodů pro zavedení kontroly překompenzace.

Na technicko-ekonomické parametry je skutečně třeba nahlížet jako na hodnoty indikativní, tudíž tak, že jejich nesplnění či překročení nezpůsobuje ztrátu práva na podporu. Vyšší výnosnosti pak bylo v praxi možné dosáhnout vyjma dvou zmíněných případů odchýlením se od hodnot technicko-ekonomických parametrů, to znamená například vyššími ročními výnosy, danými například vyšší dobou využití instalovaného výkonu, případně kombinaci tohoto faktoru a nižších investičních nákladů. V uvedeném kontextu je pak nutné chápat nastavení zákonné hranice vnitřního výnosového procenta pro kontrolu překompenzace jako povolenou míru odchýlení se od parametrů modelového referenčního projektu, užitého při stanovení výše podpory.

Zatímco použitou referenční modelovou výnosnost projektu můžeme chápat jako průměrnou výnosnost v sektoru výroby energie obnovitelných zdrojů, a v kontextu kontroly překompenzace podle našeho názoru rovněž jako minimální hranici výnosnosti. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR tedy bude nyní rozhodovat o maximální výši výnosu, tedy o povolené míře odchýlení se od referenčního modelu a jeho výnosu. Toto rozhodnutí lze považovat za prakticky nezávislé na původním stanovení hodnot. Zároveň je nutné zdůraznit, že jakákoli z navrhovaných změn výše vnitřního výnosového procenta automaticky nezajišťuje úsporu nákladů na podporu podporovaných zdrojů energie. Dále ovšem platí, že čím menší bude rozdíl mezi maximální výnosností a modelovou referenční výnosností, tím se zvyšuje riziko nadměrné kompenzace a nutnost následné indikace nápravných opatření.

Jestliže bude naopak rozhodnuto o nejvyšším navrhovaném výnosovém procentu, pak je možné, že žádný ze sektorů nebude označen jako překompenzovaný a k úspoře nákladů na podporu nedojde, pokud tato volba nebude doprovázena i jiným opatřením, například odvod.

Energetický regulační úřad nedisponuje závěry doposud provedených sektorových šetření a zároveň podle dostupných informací dosud nedošlo k sektorovému šetření pro výrobny uvedené do provozu od roku 2010, přičemž tento segment lze především pro fotovoltaické elektrárny a bioplynové stanice považovat za klíčový a nejrizikovější z hlediska možné nadměrné kompenzace. Úspora nákladů na podporu se bude tedy primárně odvíjet od výsledků sektorového šetření v rizikových segmentech obnovitelných zdrojů, které je v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. Přijmeme-li teoretický předpoklad, že překompenzace se bude týkat zejména fotovoltaických elektráren z roku 2009 a 2010 a bioplynových stanic z období 2010 až 2012 a zároveň jako překompenzovaný bude označen celý tento sektor jako celek, pak lze očekávat, že každé 1 % překompenzace nad schválenou hranici vnitřního výnosového procenta může v konečném důsledku znamenat maximální možnou úsporu nákladů ve výši nižších jednotek miliard korun za rok, na základě pravidelného modelového výpočtu zhruba 2 miliardy za rok. Jedná se o maximální teoretickou úsporu v případě, že sektorové šetření překompenzaci skutečně prokáže a zároveň budou překompenzovány veškeré výrobny v sektoru bez ohledu na jejich velikost a přijatá individuální opatření. Jak bylo uvedeno výše, skutečnou míru překompenzace lze určit pouze na základě výsledků sektorového šetření,"dále pokračuje dopis.

Omlouvám se za zdržení, skutečně jsem považoval za nutné toto zde zmínit.

My jsme si v posledních týdnech prováděli vlastní analýzy a výpočty a došli jsme k tomu, že optimální a spravedlivé číslo by mělo být někde kolem spodní úvratě kompromisního navrhovaného poslaneckého návrhu, který by zároveň měl být podporován vládou. Je to tedy těch 8,4 %. I k tomu mám určité doprovodné usnesení.

Ještě mi dovolte tedy zmínit další téma, o kterém zde mluvil již kolega Radek Holomčík a probíhala zde k tomu také před chvílí diskuse, a tedy návrh na dvojnásobné navýšení biosložky v palivech, protože stát si evropskou směrnici v mnohém vykládá po svém a my jsme se již v minulosti několikrát pokusili změnit špatně nastavený systém podpory biopaliv. Takže zatímco náš poslanec Radek Holomčík navrhoval zcela zrušit i to povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, v tom současném návrhu se podíl biosložky zdvojnásobuje. Proto zde poprosím i o podporu pozměňovacího návrhu I2, kterým to vracíme na původní hodnotu.

Já jsem nechtěl do předchozí diskuse, která tu probíhala, zasahovat faktickou, nicméně mi dovolte na Radka Holomčíka navázat. Pokud zde totiž máme jako závazný cíl především snížení emisí oxidu uhličitého v dopravě na konkrétní procenta, tak nástrojů se tam nabízí hned několik než jen automatické přimíchávání biosložky, jejíž skutečná efektivita, hlavně v první generaci, je dosti diskutabilní. Jistě, můžeme tu vést debatu o tom, že biolíh z melasy je stejně odpadní surovinou a že se to nějakým způsobem nedotkne zemědělství, nicméně tam pak tedy chybí bilance v přesných číslech, kolik je odpadní melasy a zda se tím dá naplnit toto číslo.

Já ani nechci mluvit o dalším tématu, jako je rozvoj infrastruktury pro elektromobilitu, to chápu, že by bylo na další velice vyhrocenou diskusi, ale nedá mi to zmínit zde další nástroj, a to je obecná podpora veřejné hromadné dopravy, trakční dopravy, ať už osobní, nebo nákladní. Zde například chybí motivační mechanismus k většímu využívání železniční nákladní dopravy namísto kamionové, a mohl bych takhle pokračovat dál. Takže to jsou přesně ty nástroje, které nám pomohou dosáhnout snížení emisí v dopravě. I z tohoto důvodu podporujeme například pozměňovací návrh pana poslance Kolovratníka týkající se právě trakční dopravy, protože on vlastně i koreluje s naším návrhem, který jsme již historicky předkládali v souvislosti se zákonem o obchodování s emisními povolenkami.

Možná mi ještě dovolte okrajově zmínit téma teplárenství, protože to je v České republice unikát a to, jakým způsobem funguje a zajišťuje teplo mnoha milionům domácností v České republice, je něco, co určitě nelze zahodit a zničit. Nicméně dopad obchodování s emisními povolenkami, který dopadne na provozy, které skutečně palivový zdroj nemodernizovaly a nesnažily se o další modernizaci, tak ten dopad navýšení ceny emisní povolenky na ně skutečně bude fatální, a je otázkou, jestli to máme vytloukat dalším klínem, anebo se zamyslet nad tím, jakým způsobem to dopadne na ty poctivé, kteří si ty provozy poctivě modernizovali a historicky do nich investovali a vlastně udržovali systém zdrojů i rozvodů na velmi vysoké technologické úrovni.

Kdybych se tedy vrátil obecně, tak zákon by měl celkově být především technologicky neutrální, měl by maximálně využívat tržních nástrojů. Zároveň by měl zaručit stabilitu podnikatelského prostředí v tom segmentu. To, že zde chybí naprosto jasná analýza dopadů, jsem již zmiňoval. A především - a to možná na závěr, protože o tom se velice často také hovoří - jak využít efektivně přínos emisních povolenek v rámci modernizačního fondu, protože to má být cesta, jak podpořit drobné zdroje a nerozházet modernizační fond velkým provozovatelům, kteří naopak - a vracím se zpátky k tomu - mohou soutěžit v aukcích.

Já bych si dovolil zmínit v tuhle chvíli ta doprovodná usnesení, případně je pak můžeme ještě doladit a přečíst znovu: "Poslanecká sněmovna České republiky

I. žádá vládu České republiky, aby jednotlivé výzvy modernizačního fondu směřovala maximálně do podpory menších instalací v elektroenergetice a do modernizace českého teplárenství;

II. žádá vládu České republiky, aby stanovila výnosové procento jednotně pro všechny obnovitelné zdroje, a to na úrovni 8,4 %" - předjímám, že bude přijat poslanecký návrh, který stanovuje rozpětí 8,4 až 10,6;

"III. žádá vládu České republiky, aby co nejefektivněji využila tržní mechanismy k podpoře nových instalací obnovitelných zdrojů energie nad 1 megawatt a přistupovala spravedlivě ke všem typům zdrojů stejně."

Tady jenom možná doplním, co se stane v případě, že by se šlo na 8,4 %. Bioplyn klesne ze současně navrhovaných 10,6 na 8,4, teď to beru proti tomu původnímu vládnímu návrhu, biomasa z 9,5 na 8,4, fotovoltaika je diskutabilní, protože tam vládní návrh původně říkal něco jiného než to, co pak z vlády odešlo. A co se týče větru a vody, tak tam by došlo k mírnému navýšení ze 7 na 7,4, což zrovna zde asi můžu zmínit, že voda je něco, co zde má - využívání vodní energie zde má velkou tradici, máme k tomu velmi mnoho dostupných technologií a vítr zde má stále nevyužitý potenciál.

Dále opustím téma vnitřních výnosových procent, protože ten zákon řeší mnoho dalších věcí. Poprosil bych i o podporu pozměňovacího návrhu pod označením 3, který umožňuje instalaci i na zemědělsky využívaných plochách, tedy takzvané agrivoltaiky. Například modernizační fond už s tím termínem pracuje, nicméně žádná další česká legislativa ten pojem nezná a ve finále neumožňuje souběh zemědělského využití ať již k cílenému pěstování plodin, nebo k dalšímu zemědělskému využití a umístění samotné výrobny. Stejně tak bych chtěl podpořit pozměňovací návrh pod označením I4, který řeší připojování mikrozdrojů, prodej nespotřebované elektřiny z mikrozdrojů, stejně tak jako právo zákazníka v postavení vlastníka mikrozdroje odstoupit od smlouvy.

To je v tuto chvíli za mě vše. Pokud se ještě diskuse bude nějak vyvíjet, tak případně budu reagovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Třešňák. Nyní Radek Holomčík, připraví se Leo Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl tady vystoupit ještě k jedné věci, a to velmi důrazně varovat před vytvářením nějakých ať už legislativních, nebo zejména ekonomických tlaků na enormní využívání biomasy, tedy v našem prostředí primárně dřeva a dřevních štěpků. Týká se to jak tohoto zákona, a tak bych rád to varování řekl i pro nějaké budoucí debaty, protože ty tendence se objevují a objevovat se budou. Takže bych byl rád, aby to tady zaznělo na mikrofon, aby i veřejnost o tomto riziku věděla.

V případě tohoto tisku se bavíme primárně o přimíchávání biomasy. Já to zopakuju: prostě u nás je biomasa v drtivé většině dřevní hmota, štěpka a tak dále. Bavíme se o přimíchávání biomasy do teplárenských kotlů k uhlí a já v tomto směru, a vlastně celý náš klub, podporuji pozměňovací návrh pana poslance Pávka, vedený jako návrh G3. Chtěl bych vás tímto požádat o jeho podporu, protože nastavuje nějaký smysluplný strop tomu, abychom nevytvářeli přesně ten nesmyslný a nezdravý tlak na pálení dřeva a pálení biomasy, o kterém jsem tady hovořil. A já zkusím vysvětlit proč, kde vidím to riziko.

Nejprve si shrňme, jaká je realita v našich lesích a jaká je vlastně realita na trhu se dřevem. V českých lesích standardně před kůrovcovou kalamitou byl etát a byly těžby ročně na nějakých řekněme 17 až 19 milionech kubíků. V loňském roce těžby vyskočily na téměř 36 milionů kubíků, tedy téměř dvojnásobek. Samozřejmě otázka je, jak je to číslo relevantní, jestli se do něj nezapsaly nějaké pozdě zaevidované těžby z předchozího roku, ale prostě ten téměř dvojnásobný objem těžby je realita.

Další věc, se kterou se teď potýkáme, řešíme ji, je i vlastně nějaká obchodní politika českého lesnictví, a tedy zejména Státních lesů, kdy se na mě teď obrací řada zástupců dřevozpracujícího průmyslu, včetně majitelů nejmenších pil s tím, že Státní lesy exportují nemalé množství dřeva do Číny a do dalších zemí a zároveň české pily buď propouští, nebo úplně zavírají, protože prostě nemají co řezat. Je to taková absurdní situace a vlastně to souvisí dlouhodobě s tím, že Česká republika odmítá, nebo není schopná jako stát pojmout nějakou surovinovou politiku dřeva a nějak smysluplně s ním pracovat. Prostě se tváříme, a já tady na to poukazuji několik let, jako by žádné dřevo, žádný dřevozpracující průmysl nebyl. Považuju to za velmi nešťastné. A pokud bychom do - přemýšlím, jak to říct slušně - tohohle stavu prostě ještě ruku v ruce s problémy, které jsou, vytvářeli tlak na nějaké obrovské podíly spalování dřeva, dřevní štěpky, tak to vlastně může pohřbít jak dřevozpracující průmysl, nebo ho minimálně poškodit, tak to samozřejmě může mít negativní dopady na lesy a lesnictví jako takové.

A teď už se dostávám k těm čtyřem věcem, před kterými bych chtěl varovat nebo ke kterým to může vést. Pokud budeme vytvářet tlak na spalování dřeva, tak firmy, ať už teplárny, nebo třeba technologické firmy, které to budou využívat nejenom v teplárenství, ale i třeba na výrobu energie, budou muset ten objem nějak zajistit. A jak ho zajistí? No, zásoby dřeva v České republice jsou velká neznámá. My jsme tady na to měli konferenci, seminář. Předpokládají se - jsou nějaké křivky toho, jak se v návaznosti na kalamitu ty zásoby budou vyvíjet. Každopádně ta situace není dobrá, takže pokud si budou chtít zajistit permanentní přísun suroviny na pálení v kotlích, tak jedno z možných řešení je, že dřevo nebo materiál budou odněkud dovážet. A uznejte sami, že snižovat emise z teplárenství nebo z energetiky tím, že je zvýším emisemi z dopravy, tak to dřevo budeme vozit odněkud, kdoví, jaké to tam bude přinášet problémy krajině a přírodě. To je prostě špatně.

Další věc, které se obávám, je ještě větší tlak na pálení lesní hrabanky. Lesní hrabanka je materiál, který je na povrchu lesní půdy, jsou to zjednodušeně větvičky listí, prostě organické zbytky, které jsou ale velmi důležité pro biodiverzitu lesa. Velká část života je nějakým způsobem s hrabankou a s povrchem spojená, je na ní závislá. Pokud budeme tohle pálit, tak tím v lepším případě poškodíme, v horším případě vlastně zabijeme biodiverzitu v našich lesích. I mezinárodní odborné panely říkají, že úbytek biodiverzity patří mezi tři největší problémy životního prostředí v globálním měřítku.

Třetí věc, která může nastat, a ty tendence se také objevují, je tlak na zkracování doby obmýtí, to znamená na snižování, velmi zjednodušeně řečeno, věku stromů, ve kterém se můžou kácet pro hospodářské využití. Ono je to malinko jinak, ale pro představu si myslím, že to takhle stačí. To znamená, že my místo toho, abychom se snažili mít lesy pestré, ve kterých budou mladé porosty, porosty středního věku a samozřejmě i porosty vyššího věku, tak bude tlak na to, že ty staré stromy, ale i stromy třeba ve věku šedesáti let, pokud se budeme bavit o smrku a o některých jehličnanech, z lesa budou pod tlakem vytěžované, budou pálené v kotlích. A je to věc, kdy, vzhledem k tomu, že lesnictví se nepočítá na roky, ale na dekády, problém v podstatě jenom posuneme o tu dobu, o kterou zkrátíme věk, o kterou zkrátíme to obmýtí, to znamená třeba za 20 let naše děti budou řešit, že jsme dokonale zplundrovali lesy. Nechceme to.

A čtvrtá věc - ta se už netýká přímo lesů - která může nastat, se týká agrolesnictví. My jsme tady, tuším, že to byl květen 2018, s panem kolegou Jurečkou pořádali velký seminář o agrolesnictví, o kombinaci klasické zemědělské produkce a pěstování dřeva, a tam jasně zaznělo, a i výsledky z praxe to ukazují, že to je velmi zajímavá možnost, jak zlepšit stav naší krajiny, biodiverzitu v krajině, její schopnost hospodařit s vodou, ale taky, jak přinést další peníze zemědělcům. A musím říct, že od té doby - a tady bych chtěl, pan ministr zemědělství tu není, pochválit Ministerstvo zemědělství - na ten popud se k agrovlastnictví nějak přistoupilo. Ono se to všechno posouvá. Samozřejmě, vždycky je co spravit, ale myslím si, že v tomhle je ten kurz správný. A pokud budeme vytvářet enormní tlak na pálení dřeva, tak se nám ale z toho žádoucího agrolesnictví, které chceme, může stát noční můra, protože budeme na zemědělské půdě ve velkém pěstovat plantáže rychle rostoucích dřevin, japonského topolu a dalších, a dosáhneme tím toho, že v lepším případě nám tady tyto monokultury budou vytlačovat monokultury energetických plodin, v horším případě nám budou vytlačovat jiné plodiny, které používáme primárně pro potravinářství. Opět prostě vytloukání klínu klínem.

A tyhle čtyři věci jsou velká rizika. Chtěl jsem, aby tady zazněly, chtěl jsem je říct a budu je připomínat pokaždé, pokud se budeme bavit o tomto typu úvah v tomto typu návrhu, protože to skutečně vnímám jako ohrožení naší krajiny, ohrožení budoucnosti této země. A velmi bych vás proto poprosil, jestli byste mohli, stejně jako my, podpořit pozměňovací návrh pana poslance Pávka vedený jako G3, který nastavuje nějaký strop tomu, abychom neotvírali dveře k plundrování naší krajiny, k plundrování našich lesů pod záminkou pálení biomasy. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Radek Holomčík, nyní Leo Luzar, připraví se Martin Kolovratník. Kolega Luzar je na řadě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, jsme ve třetím čtení. Já jsem teď nepochopil - a teď jemná výtka k mým předřečníkům - tu obsáhlou materii, kterou nám tady předkládali, protože jestli něco má být kontraproduktivní vůči výsledku a přesvědčení kolegyň a kolegů, aby nějaký návrh podpořili, tak je to právě takovéto dlouhé vysvětlování těch materiálů, byť je to pravda. Já vůbec nezpochybňuji to, co tady bylo řečeno u tohoto mikrofonu. Bohužel délka těch projevů a detaily většinu kolegů z tohoto sálu vyhnaly a budou se stejně řídit těmi, kteří budou, jak se říká lidově, zdvihat ruku pro ostatní. A efekt dopadu vysvětlení zůstal minimální. To je jenom drobná výtka. Ale kolegové z Pirátské strany, předpokládám, asi ví, proč tak dlouho vystupovali a proč své návrhy tak dlouho projednávali před tímto plénem.

Já se vrátím ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem dal, a vysvětlím jeden přístup, který jsme razili od samého začátku projednávání tohoto materiálu. Jedná se o základní spor, který se vlekl celou dobu, to je to IRR, vnitřní výnosové procento, které se projednávalo asi jako nejsložitější. Horní hranice 10,6, která je navržena, je od začátku pro nás nepřijatelná, protože určuje nejvyšší podporu v uvozovkách bioenergiím. Z našeho pohledu to je docela velký problém, protože se oproti jiným, technologicky možná starším, ale naopak možná v lepší startovací pozici, jiným technologiím - ať můžeme jmenovat, ale nechci zabíhat do technických detailů - zvýhodňuje tady ty bio - biometan a další bioprodukty - ve vnitřním výnosovém procentu.

Co se stane? Dneska již investice do obnovitelných zdrojů nejsou investice fandů obnovitelných zdrojů, ale je to čistokrevný byznys. Je to čistokrevný byznys finančních skupin, které na trhu hledají zajímavé dotované tituly a ty podporují. Čili se stane to, že přijde člověk, který řekne: Mám pozemky, mám prostory, možnosti, chtěl bych něco takového provozovat a mám v úmyslu postavit - a teď střelím - nějak svislou fotovoltaiku, a přijde do banky, protože ty prostředky nemá. A ta finanční instituce mu řekne: Je to sice hezké, nám se to líbí, my to podporujeme, ale výnosové procento je 8,6, 6,4 - a teď si můžeme střelit, ale vyšší podporu 10,6 má bio. A když už ty pozemky máte a chcete tam něco takového, tak tam začněte dělat bioplynku, protože dostaneme více peněz. Vy to rychleji splatíte, my vás více podpoříme, a je to byznys.

Proto jsem od začátku upozorňoval, abychom se nesoustředili na to, že tam dáme rozmezí, ať to vyhovuje jednomu oboru nebo druhému, protože se to zvrtne zase do té základní podpory, a když se podíváte na příklad fotovoltaiky, tak se tohle přesně stalo. Ti malí, co začínali opravdu na střechách a zemědělská družstva na nevyužitých polích, co to začali dělat, tak ve svém konečném důsledku byli nakonec biti těmi velkými, kteří v tom udělali jenom ten byznys. Mimo jiné je to návrh kolegy Pavla Kováčika, který dneska bude hlasován, aby se narovnal přístup zemědělců vůči těm velkým.

Dneska už ty fotovoltaiky ani nevlastní původní vlastníci, dneska už jsou přeprodané a jsou to velké investiční skupiny, které v tom vidí právě ten byznys. A my se bojíme, že maximální podpora těch 10,6 - jestli se nepletu - která je plánována pro ty v uvozovkách bio, právě podnítí obrovský růst tady tohoto odvětví oproti jiným, které bychom rádi třeba podporovali, jako jsou vodní a další zdroje, a dojde přesně k tomu, k čemu došlo ve fotovoltaice.

Proto navrhujeme a budeme podporovat pozměňovací návrhy hovořící o jednom čísle, a to je 9,5, které je kompromisem mezi různými návrhy, ať bio, nebo solárů, a je to jedno číslo, které nebude znamenat zvýhodnění některého z těch oborů, aby finanční skupiny, které toto dneska všechno financují, netlačily na pilu a nenutily ten obor do toho směru, který oni chtějí kvůli výnosům, ale aby to bylo opravdu kvůli tomu, co my potřebujeme v České republice.

Samozřejmě tu máme historický balast solárů, to víme. Proto jsem připravil pozměňovací návrh, který je pod návrhem J2, který hovoří o solární dani. Je to ta nejvyšší daň, co je navržena z různých daní, které tady v tomto návrhu jsou - orientačně 15 až 25 % - kterou by díky jednotnému výnosovému procentu 9,5 byly tyto zdroje zatíženy, aby se to dorovnalo a abychom se vyhnuli výtkám, že vlastně někoho podporujeme vyšším výnosovým procentem. Tak tady tyto historické věci budou zpoplatněny tímto a dojde k narovnání tohoto postupu.

Bohužel, v hlasovací proceduře je to posunuto a mělo by to být teoreticky naopak, to znamená, nejdřív rozhodnout o výnosovém procentu a následně buď uvalit daň, nebo neuvalit daň podle výše výnosového procenta. Ale nebudu v tomto bodě napadat proceduru, protože si vážím práce zpravodaje a neměl to v tomto případě jednoduché. Pouze chci na to upozornit, že procedura v této věci je trošičku nelogická, protože pevně věřím, že projde můj pozměňovací návrh na nejvyšší zdanění tady tohoto. Ale v ten moment se to musí zohlednit i v tom výnosovém procentu, aby to bylo v rozumné míře, abychom to zase nepřehnali a nezatížili to moc. To je to výnosové procento, které si myslím, bude ještě diskutabilní.

Já bych možná dal akorát na zvážení potom zpravodaji, kdyby mělo dojít k tomu, že nakonec vlastně nebude možnost, že by ten zákon byl přijat jako celek, abychom zkusili ještě vyvolat nějaké dohadovací řízení nebo něco takového. Nedokážu si teď tu proceduru úplně přesně představit, ale možná by to bylo nejhorší, co by se mohlo stát, že by ten zákon jako celek spadl pod stůl. To už je druhá věc a to si pan ministr už musí sám potom sladit, co by v této Sněmovně mohlo nastat. Já si to nedokážu představit, ale je to třeba určitá cesta, jak se na něčem dohodnout.

Ale co jsem chtěl upozornit, o co bych vás, kolegyně a kolegové, opravdu požádal, abyste věnovali pozornost druhému mému pozměňovacímu návrhu. Je to k proceduře číslo 25, ale hlavně J1 - byl bych rád, abyste si zapamatovali písmenko J1. Je to návrh, který sníží ceny pohonných hmot v České republice jenom tím, že otevře informaci o výši cen v konkurenčním prostředí. Chceme snížit ceny pohonných hmot pro občany? Potom donuťme prodejce pohonných hmot zveřejnit aktuální ceny paliv na jejich čerpacích stanicích. Je to absolutně tržní řešení, které když uplatníme, tak si občan bude moci vybrat, pokud má zájem ušetřit, kde mají to palivo nejlevnější. Zároveň to bude tlak na dodavatele a prodejce, aby ceny hlídali a netlačili nahoru.

Znovu upozorňuji, J1. To sníží ceny paliva pro občany. Když se díváte na nárůst cen, tak za pět minut potom, co v televizi se řekne, že se zvedla cena vstupů, již všechny pumpy zdraží, protože přece oprávněně. Když se ale v televizi řekne, že ceny paliva jdou dolů, tak už to tak rychle nejde, jako se ty ceny zvedají nahoru. Tomu by právě pomohlo zveřejňování těch informací, že se občan může podívat na mobilních aplikacích a dalších přístupech v internetu, jaké jsou aktuální ceny paliv v jeho okolí, a zajet si do konkrétní pumpy, kde třeba mají nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou.

To je návrh J1, který je tady navržen a který jenom říká, že tady je povinnost zveřejňovat tyto údaje umožňující dálkový přístup k tomuto údaji. V argumentu odmítnutí ze strany ministerstva bylo jediné, že to příliš zatíží prodejce tímto zveřejňováním. Ale tady nejde o prodejce, tady jde opravdu o spotřebitele. Je to čistě spotřebitelský návrh, návrh J1 pro ty, co si chtějí udělat poznámku, který říká prodejcům: Jste povinni zveřejnit údaje o aktuálních cenách paliv, aby si mohli občané zjistit, jaká je aktuální cena u pumpy, kam míří, a popřípadě se rozhodnout, že pojedou k jiné. Jenom tato drobnost je schopna v rámci trhu, který je v České republice přesycen čerpacími stanicemi, dosáhnout toho, že řádově klesnou o procenta ceny pohonných hmot, protože konkurence tady velice dobře funguje. A když toto zveřejnění bude, znovu opakuji, J1 pozměňovací návrh, dosáhneme pro občany snížení cen. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Leo Luzarovi. Než dostane slovo Martin Kolovratník, je tu faktická poznámka Petra Třešňáka. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Třešňák: Nechci zbytečně zdržovat, protože pak tam máme ještě tu velice důležitou 799. Jenom rychlá reakce na pana poslance Luzara. U tohoto pozměňovacího návrhu tvrdit, že automaticky zlevní benzin, je asi trošku předčasné. My u toho máme volné hlasování, protože nám to přijde jako taková třešnička na dortu, nikoliv něco, co by automaticky zlevnilo benzin. Ono to totiž může být i naopak. Dneska existuje mnoho aplikací, můžu číst z Google Play Pumpdroid, Tank Navigator, a mnoho pumpařů tam ceny zadává už nyní. Vlastně to je i jejich konkurenční výhoda - to, že někdo to dělá a někdo to nedělá. Tím, že všem dáme teď automaticky povinnost, aby to psali každý den do nějaké tabulky, tak určitě automaticky nezlevníme cenu benzinu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Faktická poznámka Leo Luzara. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji a budu reagovat, vaším prostřednictvím, na kolegu Třešňáka. Ano, to je přesně cílem pozměňovacího návrhu J1, aby se tyto různé aplikace a softwary daly naplnit těmi daty. Protože když se do nich podíváte - můžeme tady teď spolu, ale nechci zdržovat, projet ty aplikace - tam ty ceny nenajdete, protože všechny ty programy mají sice aktuální cenu, ale je prázdná, protože se přesně tohoto bojí. A když to zveřejníme, tak jak ta konkurence tedy nemusí, a podobně. Tohleto je pro všechny rovný přístup, všichni to zveřejní a občan (s důrazem) si vybere, ne jiná společnost, která se snaží. Ale občan bude mít možnost, zda přístup si vybrat, k tomu to míří, znovu opakuji, J1. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Také děkuji za dodržení času k faktické poznámce a nyní pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne. Superstručně promluvím ke dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden je v porovnání s celkovým vyzněním nebo s hlavním nosným tématem zákona relativně drobný, ale zásadní, týká se instalovaných výroben elektřiny v závěru roku 2010, které byly ale připojeny až v zimě 2011. A ten druhý považuji ze svého pohledu za velmi důležitý, zásadní, a to pro dopravu, pro veřejnou dopravu, jak železniční, tak u dopravních podniků, tedy městskou hromadnou dopravu. Jak jsem řekl, ty návrhy jsou svým významem asi pod tím nejdůležitějším, tak jak proběhla v rozpravě dohoda Poslanecké sněmovny, politická, na tom základním, na limitu nebo intervalu, jakým bude odsouhlasena. Tady chci kolegům moc poděkovat za složitou debatu, kterou jsem sledoval spíše zpovzdálí. Za sebe stoprocentně budu podporovat to, jak jsme se dohodli na hospodářském výboru. A teď k těm pozměňovacím návrhům.

Ten první je pod písmenem E pana kolegy Pavla Kováčika. On se snaží pomoci... nebo napravit stav, který vnímá - a já s ním v tomto souhlasím - jako nevyrovnaný, možná mohu i použít slovo chybný, kdy určité množství těch výroben - a typicky si představte, jsou to výrobny typu solární elektrárna nebo výrobna na střeše kravína, na střeše nějakého truhlářství, firmy a podobně, nejsou to tedy typově ta solární pole, ty zábory zemědělské půdy - tak týká se to, spočítali jsme to, 29 subjektů, které ukončily práci nebo přípravu a vybudování na podzim v měsících září, říjen, listopad 2010, podaly si žádost o připojení, ale bohužel byly připojeny až v roce 2011, takže na ně dopadly, když to zjednoduším, zhruba poloviční výkupní ceny. Pan poslanec Kováčik podal pozměňovací návrh pod písmenem E, kde říká, že by tedy tito měli být posuzováni z jeho pohledu spravedlivěji, a to tak, že se považují za uvedené do provozu dnem právní moci toho rozhodnutí. Navrhuji legislativně technickou úpravu jeho pozměňovacího návrhu v souladu s panem autorem, mluvili jsme o tom. Text obsahuje dvě vylepšení, upřesnění, která nemění v souladu s jednacím řádem obsah toho pozměňovacího návrhu. V prvním momentě jenom upřesňuje nebo mění původní znění, kde bylo řečeno "nabytí právní moci licence" - tak to správně uvádí do souladu s energetickým zákonem - "nabylo právní moci rozhodnutí o udělení licence", je to tedy jenom terminologie. A potom druhá změna v tomto textu je v závěru textace, kde v návrhu je řečeno, že tyto výrobny se považují za uvedené do provozu dnem získání právní moci rozhodnutí, a já říkám, že se upřesňuje, a je to tedy v souladu s důvodovou zprávou návrhu, že se považují - nebo navrhuje, aby bylo dopřesněno - v období od 1. ledna 2022 za uvedené do provozu dnem toho rozhodnutí. Jinými slovy, tato změna, pokud by byla Sněmovnou odsouhlasena jako legislativně technická, dává jistotu, že ten pozměňovací návrh není brán retroaktivně, že tedy to nebude vymáháno zpětně, ale až od příštího roku.

A druhý pozměňovací návrh, který je můj osobní pod písmenem F, a o něm chci stručně promluvit a poprosit vás, pokud to tak kolegyně, kolegové, ucítíte, o podporu. Hospodářský výbor ho podpořil, Ministerstvo průmyslu nepodpořilo, nesouhlasí. S panem ministrem jsme o tom hovořili, vysvětlovali jsme si stanoviska a chápu jako předkladatel ten nesouhlas, ale na druhou stranu za dopravu, za resort veřejné dopravy, bojovat musím a chci to prostě zkusit a poprosit vás o podporu. Velmi jednoduše - v písmenu F navrhuji, aby všichni dopravci ve veřejné dopravě, kteří využívají elektřinu, takzvanou trakční elektřinu, nemuseli v ceně, za kterou tu elektřinu nakupují, platit poplatek na obnovu nebo na podporu obnovitelných zdrojů. Pro vaši představu, týká se to jak celé české železnice, to znamená osobních dopravců, Českých drah jako národního dopravce a soukromých typu RegioJet, Leo Express a dalších, týká se to nákladních železničních dopravců. A co bych rád podtrhl, tohle se, kolegyně, kolegové, týká všech dopravních podniků v České republice. Vy, kteří jste zástupci ať už větších měst statutárních, jako já z Pardubic, Olomouce, Ostravy, Brna, tak i těch menších, pokud by toto bylo přijato, tak i dopravní podniky, které mají tramvaje, trolejbusy a podobně, tedy využívají elektrickou energii pro veřejnou ekologickou hromadnou dopravu, tak by jim ten poplatek byl odpuštěn. Důvody pro tento můj návrh jsou dva: za prvé to, že trakční energie dramaticky zdražuje, dneska už je podle interních zpráv Správy železnic, která prodává - obchoduje s tou elektřinou - dopravcům, tak už jsme někde na 2 000 korunách za megawatthodinu a hrozí další zdražení právě vlivem ceny emisních povolenek, takže už v těch povolenkách vlastně dopravci přispívají na ekologii, na obnovitelné zdroje. A druhý důvod je také postcovidová doba, kdy dopravní podniky v tuto chvíli z titulu výpadku příjmů, snížení počtu jízd osob, které jezdí veřejnou dopravou v loňském roce, jsou i na hraně prosté obnovy vozového parku, modernizace, ať už ekologických trolejbusů, tak hybridních vozidel, nových způsobů pohonu, o které se snažíme a které řada z nás často tady ve svých vystoupeních podporuje.

Takže pokud to ucítíte podobně jako já, poprosím tady o podporu pozměňovacího návrhu pod písmenem F, který tedy říká, ještě jednou to zopakuji, aby všichni dopravci na železnici, osobní, nákladní, tak i dopravní podniky v České republice, v trakční energii, kterou nakupují, už neplatili v rámci ekologické hromadné veřejné dopravy poplatek na podporu obnovitelných zdrojů. Korektně říkám, že pokud by to bylo přijato, tak se bavíme o nějaké částce necelých 900 milionů korun, která by šla k dobru právě těmto dopravcům. Rozhodnutí pochopitelně bude na vás. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Kolovratníkovi. To byl poslední písemně přihlášený do rozpravy. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Pan kolega Mikuláš Ferjenčík se hlásí z místa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl jsem vás požádat, abyste podpořili pozměňovací návrh kolegy Dolínka, který směřuje k tomu, umožnit dělat aukce na všechny druhy zdrojů, ne jenom na některé vybrané. Pokud je skutečně naším cílem za co nejméně peněz vybudovat co největší kapacitu obnovitelných zdrojů energie v oblasti energetiky, tak je přece namístě pustit do aukcí co nejširší spektrum, ať se skutečně staví to, co vychází finančně nejlépe. Chtěl jsem poprosit o podporu tohoto návrhu, který podporuje právě volný trh, podporuje otevřenou soutěž a je spravedlivý. Myslím si, že to je správná cesta, a nerozumím tomu, proč se aukce omezují jenom na některé zdroje.

Dále upozorňuji na to, že návrh zvýšit povinné přimíchávání biopaliv je extrémně problematický. Nahrává nějakým konkrétním subjektům, shodou okolností v rukou premiéra, ale přitom nástrojů, jak plnit emisní cíle, které jsme si odsouhlasili v rámci Evropské unie, je skutečně více. Ostatně kolega Kolovratník právě zmínil jeden z nich. Pojďme tou cestou, ať se využívá nejefektivnějších nástrojů naplnění těch cílů, a podpora biopaliv první generace to rozhodně není. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan zpravodaj se hlásí do rozpravy.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo. Já bych chtěl ještě v rámci této rozpravy požádat o stažení pozměňovacího návrhu pod číslem C5, který je můj. V rámci procedury to potom vyřeším. Žádám o stažení pozměňovacího návrhu C5. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, budeme hlasovat samostatně. Ptám se, kdo ještě do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím.

Ptám se na závěrečná slova. Pane ministře? Není potřeba. Pan zpravodaj? Nemá zájem. Pan kolega Pražák jako zpravodaj zemědělského výboru? Také ne.

V tom případě přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Požádám zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou hlasování. Upozorňuji, že klub Pirátské strany požádal po schválení procedury o 15 minut přestávku před hlasováním, ale po schválení procedury, abychom si vyjasnili postup. Pane zpravodaji, proceduru prosím.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo. Jak už jsem avizoval v předchozí rozpravě, tak bych navrhl protinávrh na proceduru, kterou schválil hospodářský výbor. A teď bych si dovolil ten protinávrh zdůvodnit. Já jsem ho posílal asi před týdnem na všechny členy parlamentu. Zdůvodnění je následující.

Předně bych chtěl požádat o stažení pozměňovacího návrhu C5, který se týká první registrace u operátora trhu. Je to můj pozměňovací návrh a je to z důvodů nedostatků, které jsme tam odhalili.

Dál nelze hlasovat o pozměňovacích návrzích H5 a H6 společně s A55, A57 až A59, protože H5 a H6 nejsou slučitelné s A57 a vzájemně se vylučují. Na konci procedury tedy máme správně hlasovat o H5 a H6.

Dále pozměňovací návrh H4 pouze upravuje pozměňovací návrhy A52 a A53, a proto budeme poté hlasovat případně i o A52 a A53 s upravenou H4. Hospodářský výbor doporučil upravené návrhy A52 a A53, ale nedoporučil původní znění. Tohle také ta nová procedura vyřeší.

Pozměňovací návrh I1 upravuje pozměňovací návrh A5, a proto je třeba hlasovat tento pozměňovací návrh před A5. A stejně tak pozměňovací návrh I2 upravuje pozměňovací návrh A100, a je tudíž nutno také hlasovat A100 i v případě přijetí I2.

V proceduře nám pak vypadlo možné hlasování o návrhu C1.2, takže to bylo do procedury doplněno.

Pozměňovací návrh H11 hlasovat nebudeme, protože předtím máme hlasování o identickém návrhu D3.

V případě návrhu K je v proceduře upřesněno, kdy se hlasuje o části K1 a kdy o návrhu K2.

Tolik zdůvodnění změny procedury. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. K proceduře samotné má někdo připomínku? Návrh na změnu procedury?

 

Pokud ne, proceduru schválíme hlasováním. Myslím, že jsou všichni na svých místech.

Zahájil jsem hlasování číslo 163 a ptám se, kdo souhlasí s navrženou procedurou? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 163, 178 přítomných, 167 pro, proti nikdo. (Návrh byl přijat. Procedura byla schválena.)

 

Podle avíza, které jsem řekl, požádal klub Pirátské strany po schválení procedury o 15 minut přestávku. Vyhlašuji přestávku do 11.50.

 

(Jednání přerušeno v 11.35 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.50 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat po přestávce na poradu poslaneckého klubu Pirátské strany a začneme hlasováním podle schválené procedury. Opakuji, že zpravodaj bude přednášet jednotlivé pozměňovací návrhy, sdělí k nim stanovisko hospodářského výboru. O stanovisko budu žádat také vždy místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. A teď bych požádal, abyste zaujali svá místa, abychom mohli jednotlivé pozměňovací návrhy prohlasovat. Ještě chviličku posečkám. Jako první v proceduře bude hlasování o souhlasu Poslanecké sněmovny se stažením C5. K hlasování? (K poslanci Martínkovi.) Procedura je schválena, pane kolego, ale samozřejmě máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já bych jen chtěl oznámit v rámci nastalého hlasování, že poněvadž jako rodina máme jeden pětikilowatt solární elektrárnu na střeše, tak abych zde předem oznámil případný střet zájmů, a proto se i zdržím v určitých bodech hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Správné oznámení o konfliktu zájmů podle zákona o jednacím řádu. A nyní tedy, pane zpravodaji, jestli jste připraven, tak požádám všechny ostatní taky, aby zaujali svá místa.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo. První hlasování bude stažení pozměňovacího návrhu C5, který jsem předkládal, a týká se podmínky první registrace žadatelů o podporu v systému OTE.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže kdo souhlasí, aby pozměňovací návrh C5 byl stažen z hlasování?

Zahájil jsem hlasování číslo 164. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 164, ze 180 přihlášených 173 pro, proti nikdo. Návrh byl přijat a pozměňovací návrh C5, položka 42 toho seznamu pozměňovacích návrhů, byla stažena, nebude se o ní hlasovat.

 

Ještě než provedeme první hlasování, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny od Víta Rakušana z dnešního jednacího dne z pracovních důvodů.

Tak, pane zpravodaji, druhý návrh.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Jako druhý bod hlasujeme legislativně technické úpravy podle § 95 odst. 2 jednacího řádu přednesené ve třetím čtení. Je to legislativně technická úprava, kterou tady načítal pan poslanec Kolovratník k pozměňovacímu návrhu E pana poslance Kováčika.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Stanovisko? (Zpravodaj: Souhlasné.) Pan ministr? (Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 165 a ptám se, kdo je pro přijetí legislativně technické úpravy? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 165, 180 přítomných, 177 pro, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Jako třetí bod hlasujeme pozměňovací návrh C2, což je můj pozměňovací návrh, který se týká posunutí data účinnosti některých ustanovení novely zákona o POZE. Je to technické řešení při aplikaci zákona. Stanovisko hospodářského výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 166 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 166, z přítomných 180 je 156 pro, proti nikdo. Pozměňovací návrh byl přijat. Dál.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Jako čtvrtý bod jsme měli hlasovat pozměňovací návrh A101. Tím, že byl přijat pozměňovací návrh C2, hlasovat nebudeme.

Další bod, který budeme hlasovat, je pozměňovací návrh C4. Jsou to přechodná transformační podpora tepla v soustavách CZT, tak jak jsme o tom dnes diskutovali, která by měla kompenzovat cenu povolenky v ceně tepla. Týká se to zdrojů, které se zavážou do roku 2030 od přechodu od uhlí na jiná paliva. Stanovisko hospodářského výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 167. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 167, přítomných 180, pro 143, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Takže tím, že jsme schválili pozměňovací návrh C4, jsou pozměňovací návrhy A55, A57, A58, A59 ve znění pozměňovacího návrhu C4 tak, jak byl přijat, a H5 a H6 nehlasovatelné v části 2. Takže bod číslo 6 nehlasujeme, to jsem teď zdůvodnil.

Jako další bod hlasujeme bod číslo 7. Je to pozměňovací návrh H4 pana kolegy Jurečky. Tento pozměňovací návrh se týká úprav kritérií udržitelnosti pro biomasu, plynná paliva z biomasy, biokapaliny, a doplňuje požadavky na kritéria udržitelnosti i pro výrobny elektřiny. Stanovisko hospodářského výboru: doporučující. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem vás všechny odhlásil, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Je to H4. Proti usnesení hospodářského výboru je to o jedno vyšší, protože jsme hlasovali bod 42 v jiném hlasování. Všichni přihlášeni, stanoviska jste slyšeli.

Zahájil jsem hlasování číslo 168 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 168, přítomno 178, pro 144, proti 22. Tento návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrhy A52 a A53 jedním hlasováním. Jsou to pozměňovací návrhy hospodářského výboru. Pozměňovací návrh A52 se týká podmínek pro vydání, evidenci a uznání záruk původu obnovitelných zdrojů a pozměňovací návrh A53 osvědčení původu z KVET a druhotných zdrojů energie. Stanovisko hospodářského výboru: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 169. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 169, přítomno 177, pro 84, proti 43. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další návrh je pozměňovací návrh H7 pana kolegy Jurečky. Je to úprava technických podmínek zajišťujících udržitelnost a technickou proveditelnost. Kompromisní řešení se souhlasem MPO. Je to užitečné využití tepla z bioplynek na úrovni 40 %. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 170. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 170, 177 přítomných, 133 pro, 18 proti. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Schválením tohoto pozměňovacího návrhu není pozměňovací návrh A15 hlasovatelný. Další pozměňovací návrh, který budeme hlasovat, je pozměňovací návrh pana poslance Jurečky H8 a je to udržovací podpora pro elektřinu z bioplynových stanic. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 171. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 171, přítomno 177, pro 32, proti 82. Návrh byl zamítnut. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další návrh je pozměňovací návrh A14 a týká se biomasy a stanovení měrných provozních nákladů. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 172. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 172, přítomno 177, 153 pro, proti 1. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dalším bodem, který budeme hlasovat, je pozměňovací návrh H9 pana poslance Jurečky, a je to pozměňovací návrh, který upravuje dobu životnosti pro zdroje malých vodních elektráren před rokem 2006 na dobu životnosti stanovené vyhláškou. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 173. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 173, přítomno 176, pro 38, proti 64. Návrh byl zamítnut. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dalším návrhem je pozměňovací návrh hospodářského výboru A66 a je to právo na podporu malých vodních elektráren do 31. 12. 2025 pro zdroje, které byly uvedeny do provozu před rokem 2006. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 174. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 174, z přítomných 177 pro 151 poslanec, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh I1 pana poslance Třešňáka a je to rozšíření definice podpory zahrnující i syntézní plyn. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 175. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 175, přítomno 177, pro 20, proti 11. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dalším hlasováním budeme hlasovat pozměňovací návrh pana poslance Třešňáka I2 a je to zrušení navýšení podílu biopaliv do motorového benzinu. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 176. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 176, přítomno 176, pro 81, proti 35. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další je pozměňovací návrh hospodářského výboru A100, který navyšuje podíl biopaliv v motorovém benzinu. Stanovisko hospodářského výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 177. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 177, 176 přítomných, 70 pro, 84 proti. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dalším pozměňovacím návrhem, který budeme hlasovat, je pozměňovací návrh hospodářského výboru A1 a týká se změny názvu zákona. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 178. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 178, přítomno 177, pro 154, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Tudíž je pozměňovací návrh A2 nehlasovatelný. Dalším pozměňovacím návrhem, který budeme hlasovat, je pozměňovací návrh A72 a je to pozměňovací návrh hospodářského výboru, který se věnuje stanovení výše podpory úřadem, myšleno Energetickým regulačním úřadem, podle zákona č. 165/2012 Sb. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 179. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 179, přítomno 177, pro 173, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další návrh A71 je tím pádem nehlasovatelný. Další pozměňovací návrh, který budeme hlasovat, je pozměňovací návrh A96 a je to výjimka z povinnosti vydání cenového rozhodnutí pro stanovení výše podpory na kalendářní rok 2022 do 30. listopadu 2021. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 180. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 180, přítomno 177, pro 177, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Pozměňovací návrh A95 je nehlasovatelný. Dále hlasujeme pozměňovací návrhy A ve znění přijatých úprav. Týká se to podpory biometanu, plnění cílů v této oblasti, odstranění rizika nadměrné podpory, definice přestupků, Rady ERÚ a dalších. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 181. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 181, přítomno 177, pro 155, proti 18. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh J1 pana poslance Luzara a ukládá povinnost provozovatelům čerpacích stanic zveřejňovat ceny palivových hmot dálkovým přístupem. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 182. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 182, přítomno 176, pro 35, proti 79. Návrh byl zamítnut. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dalším návrhem je pozměňovací návrh C3, který jsem předkládal, a týká se upřesnění postupu při krácení podpory OZE. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 183. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 183, přítomno 177, pro 173, proti 1. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další návrh je pozměňovací návrh D4 pana poslance Dolínka a je to pozměňovací návrh, který se týká solárního odvodu ve výši 10 % pro rok 2009 fotovoltaiky, 20 % pro fotovoltaiky 2010 a dále zavádí mechanismus zamezující nepřiměřenému snížení výnosů, takzvanou záklopku. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 184. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 184, přítomno 177, pro 125, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dalším pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh - C1.2 je nehlasovatelný, pozměňovací návrh C1.2 je nehlasovatelný, protože byl přijat D4, stejně tak pozměňovací návrh J2 je nehlasovatelný, pozměňovací návrh C1.1. Ano, teď budeme hlasovat pozměňovací návrh C1.1 a je to můj návrh, který zavádí interval vnitřního výnosového procenta od 8,4 do 10,6 %. Je to v podstatě interval, který zahrnuje všechny ostatní pozměňovací návrhy s výjimkou K2. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 185. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 185, přítomno 177, pro 78, proti 36. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další pozměňovací návrh, který budeme hlasovat, je pozměňovací návrh Petra Dolínka D2 a je to navýšení IRR pouze pro fotovoltaiky na 8,4 %. Hospodářský výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 186. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 186, přítomno 177, pro 77, proti 22. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další návrh, který budeme hlasovat, je pozměňovací návrh H2.2. pana poslance Jurečky a jsou to různá rozmezí IRR pro různé druhy obnovitelných zdrojů, je to 8,4 až 9,5 pro nepalivové OZE a 9,5 až 10,6 pro palivové OZE. Hospodářský výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 187. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 187, přítomno 177, pro 94, proti 19. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Tím pádem není hlasovatelný pozměňovací -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pardon. Kontrola hlasování - avizuje předseda klubu ODS. (Po chvíli.) Pan poslanec Výborný se hlásí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Pane místopředsedo, omlouvám se. Stalo se mi to poprvé v tomto volebním období. U tohoto posledního hlasování mám na sjetině pro, hlasoval jsem "zdržel jsem se". Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan poslanec Výborný konstatuje nesoulad mezi vůlí, kterou projevil při hlasování, a elektronickým zápisem.

O připuštění tohoto zpochybnění budeme hlasovat v hlasování číslo 188, které jsem zahájil, a ptám se, kdo souhlasí s tím, že bude opakováno hlasování? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 188, přítomno 177, pro 155, proti 2. Návrh byl přijat. Námitka tedy byla přijata.

 

Budeme opakovat hlasování. Požádám zpravodaje a pana ministra znovu o vyjádření.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Takže budeme hlasovat opětovně o pozměňovacím návrhu H2.2 pana poslance Jurečky, který navrhuje dva intervaly pro vnitřní výnosové procento od 8,4 do 9,5 pro nepalivové zdroje a 9,5 až 10,6 pro takzvané palivové zdroje. Hospodářský výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 189. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 189, přítomno 177, pro 73, proti 18. Návrh byl zamítnut. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další pozměňovací návrh, který budeme... (Předsedající: Klid, prosím!) Další pozměňovací návrh, který budeme hlasovat, je pozměňovací návrh G2.1 pana poslance Pávka a je to zúžení intervalu pro vnitřní výnosové procento od 8,4 do 9,5 %. Hospodářský výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 190. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 190, přítomno 177, pro 77, proti 2. Ani tento návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další návrh je pozměňovací návrh H3.1 a je to jednotná sazba IRR... Je to pozměňovací návrh pana poslance Jurečky a je to jednotná sazba IRR 9,5 %. Hospodářský výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 191 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 191 přítomno 177, pro 48, proti 51. Ani tento návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další pozměňovací návrh G1 pana poslance Pávka a je to jednotná sazby IRR 9,5 %.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Zpravodaj: Hospodářský výbor bez stanoviska.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 192 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 192, přítomno 176, pro 31, proti 53. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh D1.1 pana poslance Dolínka a je to zúžení intervalu od 9,5 do 10,6 %, takže 9,5 až 10,6. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování 193. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 193, z přítomných 177 pro 2, proti 68. Návrh byl zamítnut. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dalším návrhem je pozměňovací návrh K2 pana poslance Kohoutka a je to snížení podpory IRR na 6,3 % pro všechny zdroje. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 194 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 194, přítomno 176, pro 21, proti 91 poslanec. Návrh byl zamítnut. Další.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh B, část 1. Je to pozměňovací návrh zemědělského výboru, který řeší situaci, kdy je ve výrobně více zdrojů, ale jen některé z nich jsou modernizované. Hospodářský výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 195. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 195, 177 přítomných, pro 3, proti 22. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh B, část 2. Je to pozměňovací návrh zemědělského výboru a znamená navýšení hodnoty vnitřního výnosového procenta pro malé vodní elektrárny na 10,6 %. Hospodářský výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 196, ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 196, přítomno 177, pro 6, proti 4. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh D3 pana poslance Dolínka, který zavádí provozní podporu pro elektřinu z nových fotovoltaických elektráren, to znamená aukce. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 197, ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 197, přítomno 177, pro 42, proti 5. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh H12 pana poslance Jurečky a zavádí provozní podporu pro elektřinu z nových fotovoltaických elektráren a bioplynových stanic, jinak řečeno aukce pro fotovoltaiky a bioplynky. Hospodářský výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 198, ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 198, přítomno 177, pro 39, proti 23. Tento návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh H10 pana poslance Jurečky a je to zavádění provozní podpory pro elektřinu z nových bioplynových stanic. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 199, ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 199, přítomno 177, pro 22, proti 49. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další návrh je pozměňovací návrh C5, který jsme stáhli, tudíž je nehlasovatelný. Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh E, to je pozměňovací návrh pana poslance Kováčika, je to změna uvedení do provozu pro několik fotovoltaik z počátku roku 2011 znamenající zvýšení podpory a je to ve znění legislativně technických úprav, které načetl pan kolega Kolovratník. Stanovisko hospodářského výboru: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 200, ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 200, z přítomných 177 pro 14, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh F pana poslance Kolovratníka a je to osvobození elektřiny spotřebované při železniční dopravě od poplatků POZE. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 201. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 201, z přítomných 177 pro 103, proti 17. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další pozměňovací návrh, který budeme hlasovat, je pozměňovací návrh G3 pana poslance Pávka a je to omezení podpory tepla pouze na zdroje mimo systém EU ETS, to je ta biomasa pod 20 megawatt. Hospodářský výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 202. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 202, z přítomných 178 pro 41 poslanec, proti 19. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další návrh je pozměňovací návrh G4, varianta 1. Je to pozměňovací návrh pana poslance Pávka a ruší výjimku z povinnosti povinné biosložky v rezervě paliv pro armádu. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko, pane ministře? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 203. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 203, 178 přítomných, pro 9, proti 52. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další pozměňovací návrh je G4, varianta 2, opět pan poslanec Pávek. Týká se to stejné věci, akorát v tom pozměňovacím návrhu je přidáno přechodné období, které tam zavádí lhůtu 12 měsíců od nabytí účinnosti zákona. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 204. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 204, z přítomných 178 pro 6, proti 68. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh H1 pana poslance Jurečky, který upravuje metodiku pro možnou meziroční změnu provozní podpory pro palivové zdroje v průběhu provozu. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 205. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 205, 178 přítomných, 38 pro, 62 proti. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dále je tady pozměňovací návrh H5, ten je nehlasovatelný, protože jsme přijali C4, H6 nehlasovatelný, protože byl přijatý C4. Dál budeme hlasovat pozměňovací návrh I3 pana poslance Třešňáka a je to vlastně definice agrofotovoltaiky. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 206. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 206, 178 přítomných, 78 pro, 73 proti. Tento návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dále je tu pozměňovací návrh I4 pana poslance Třešňáka a je to uložení povinnosti provozovateli distribuční soustavy připojit nové zdroje, pokud tomu nebrání technické... (Žádost o kontrolu hlasování.) Pardon.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pardon. Ještě jedna kontrola hlasování. (Poslanec Stanjura kontroluje výsledky hlasování.) Pan poslanec Stanjura, prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chtěl bych vznést námitku proti výsledku hlasování. Hlasoval jsem pro a na sjetině mám "zdržel se".

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Budeme tedy hlasovat o tom, zda přiznáme právo na opakované hlasování v hlasování číslo 207, které jsem zahájil.

Ptám se, kdo souhlasí s opakováním hlasování k I3? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 207, přítomno 177, pro 166, proti 1. Sněmovna souhlasí s opakováním hlasování o pozměňovacím návrhu I3.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Takže budeme ještě jednou hlasovat o pozměňovacím návrhu I3 z pera pana poslance Třešňáka, který zavádí definici agrofotovoltaiky. Stanovisko hospodářského výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 208. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 208, z přítomných 177 pro 80, proti 71. I tentokrát to bylo zamítnuto. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Další hlasování bude o pozměňovacím návrhu I4 pana poslance Třešňáka a je to uložení povinnosti provozovateli distribuční soustavy připojit nové zdroje, pokud tomu nebrání technické důvody, a dále do energetického zákona výslovně zavádí možnost prodávat elektřinu ze zdroje do 10 kW bez licence. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 209. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 209, přítomných 177, pro 29, proti 95. Návrh byl zamítnut.

 

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy, pane zpravodaji?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Ano, tím jsme hlasovali všechny pozměňovací návrhy, které byly hlasovatelné, a měli bychom hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se ještě pro jistotu zeptám všech těch, kteří předkládali pozměňovací návrhy, jestli jejich pozměňovací návrhy byly hlasovány. Námitku nevidím, v tom případě o všech návrzích bylo hlasováno. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 870, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájil jsem hlasování číslo 210 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 210, z přítomných 177 pro 113, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi a budeme se zabývat doprovodným usnesením k tomuto zákonu.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dále v rámci projednávání tohoto bodu byla navržena doprovodná usnesení panem poslancem Třešňákem. Jsou celkem tři. Já vás seznámím s jejich zněním: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR" - pardon.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pardon, pan poslanec Bělobrádek se hlásí k hlasování. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: K hlasování o zákonu jako celku - na sjetině mám ano, zdržel jsem se. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji, pro záznam. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji. Takže ještě jednou bych vás seznámil s návrhy doprovodných usnesení ke sněmovnímu tisku 870 od pana poslance Třešňáka:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

I. žádá vládu ČR, aby jednotlivé výzvy Modernizačního fondu směřovala maximálně do podpory menších instalací v elektroenergetice a do modernizace českého teplárenství,

II. žádá vládu ČR, aby stanovila výnosové procento jednotně pro všechny obnovitelné zdroje, a to na úrovni 8,4 %, a

III. žádá vládu ČR, aby co nejefektivněji využila tržní mechanismy k podpoře nových instalací OZE nad 1 megawatt a přistupovala spravedlivě ke všem typům zdrojů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, návrh usnesení zazněl. Jsou tam tři body, můžeme hlasovat dohromady. Ne, po jednotlivých bodech?

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Takže je tady návrh... Pardon. (Zpravodaj reaguje na hlas ze sálu.) Dobře. Takže je tady návrh, že bychom hlasovali po jednotlivých bodech.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, takže prosím, nejprve budeme hlasovat ten bod první, požadavek je, aby byl znovu přečten. Tak prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Takže první doprovodné usnesení zní, že "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu České republiky, aby jednotlivé výzvy Modernizačního fondu směřovala maximálně do podpory menších instalací v elektroenergetice a do modernizace českého teplárenství".

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 211, přihlášeno 177 poslanců, pro 73, proti nikdo. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Druhý návrh usnesení je, že "žádá vládu České republiky, aby stanovila výnosové procento jednotně pro všechny obnovitelné zdroje, a to na úrovni 8,4 %".

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 212, přihlášeno 177 poslanců, pro 20, proti 1. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: A je tady poslední návrh usnesení: "žádá vládu ČR, aby co nejefektivněji využila tržní mechanismy k podpoře nových instalací OZE nad 1 megawatt výkonu a přistupovala spravedlivě ke všem typům zdrojů".

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 213, přihlášeno 176 poslanců, pro 35, proti nikdo. Návrh nebyl přijat.

 

To byla všechna doprovodná usnesení. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi a končím projednávání tohoto bodu.

 

Nyní se budeme zabývat bodem číslo 339. Jde o

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.