Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

10.
Návrh poslanců Jany Pastuchové, Jana Bauera, Hany Aulické Jírovcové,
Víta Kaňkovského, Lucie Šafránkové, Markéty Pekarové Adamové
a Lenky Dražilové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb.,
o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
/sněmovní tisk 1143/ - druhé čtení

Já ho otevřu a pan poslanec se hlásí s přednostním právem za klub ANO. Prosím.

 

Poslanec Jan Richter: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, já bych se rád vrátil k hlasování 187, kdy pan Výborný zpochybnil hlasování na základě toho, že na sjetině měl pro a sám se zdržel hlasování. Já jsem si vyžádal záznam ze Sněmovny, video, kde zřetelně pan Výborný hlasuje i rukou pro a je to tam vidět na tom záznamu, takže já upozorňuji Sněmovnu na to, že toto předám mandátovému a imunitnímu výboru, aby věrohodnost těchto slov pana Výborného byla buďto zpochybněna, anebo bylo řečeno, že volil správně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní budeme pokračovat v jednání. Paní ministryně chce vystoupit také s přednostním právem. Já jí to určitě umožním. Paní ministryně, hlásíte se teď, nebo k tomuto zákonu do rozpravy? (Ministryně signalizuje.) K tomuto zákonu do rozpravy, dobře. Tak v tom případě paní poslankyně Pastuchová jako navrhovatelka má nyní možnost vystoupit.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji vám, vážený pane předsedající. Protože máme na postoupení do třetího čtení opravdu málo času, tak bych moc prosila, abychom to dokázali projednat do 18 hodin, a proto nebudu dlouze vystupovat. Jenom bych chtěla říct, že zákon o sociálních službách - čeká se na něj opravdu, opravdu dlouho. Bohužel nám nebyl předložen. Nebyl předložen, protože na něm nebyla shoda, a tak jsme se skupina poslanců sedmi poslaneckých klubů jali tento zákon navrhnout sami. Vyzobali jsme z toho, když to řeknu, jenom věci, na kterých je opravdu shoda jak s poskytovateli, tak s Asociací krajů, a kladné stanovisko nám k tomu dalo samo Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale i vláda.

A vlastně po nějaké době, když tento sněmovní tisk ležel nebo byl po prvním čtení, tak jsem ráda, že se přidal ještě jeden poslanecký klub, který se připojil ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který já načtu v podrobné rozpravě.

Tímto bych asi tento svůj úvodní vstup ukončila a opravdu prosím všechny, pokud máte jenom trošku vůle k tomu, abychom poskytovatelům a všem v sociálních službách trošku pomohli v tomto volebním období, a věřím, že je to shoda napříč, když nás tam je už podepsáno sedm poslaneckých klubů, abychom zkrátili své vystoupení tak, abychom to stihli. Moc děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Hájek ruší svoji omluvu.

Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 1143/2 a prosím, aby se slova ujal zpravodaj tohoto výboru a informoval nás o projednání na výboru, případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Pane místopředsedo, děkuju za slovo.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych přednesl usnesení výboru pro sociální politiku číslo 243 ze 78. schůze ze dne 11. května 2021 k návrhu poslanců Jany Pastuchové, Jana Bauera, Hany Aulické Jírovcové, Víta Kaňkovského, Lucie Šafářové, Markéty Pekarové Adamové a Lenky Dražilové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, sněmovní tisk 1143:

"Po odůvodnění zástupce skupiny předkladatelů, poslankyně Jany Pastuchové, zpravodajské zprávě poslance Davida Kasala a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s návrhem poslanců, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, sněmovní tisk 1143, ve znění tohoto komplexního pozměňovacího návrhu;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s Legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nyní se jako první hlásila do rozpravy, kterou v tuto chvíli otevírám, paní ministryně Maláčová, poté další přihlášení. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, cílem navrhované právní úpravy je optimalizace, stabilizace a zpřehlednění a zjednodušení systému sociálních služeb, dále pak snížení administrativní zátěže. Návrh upravuje oblast kvality sociálních služeb a pokouší se o systémové změny v oblasti optimalizace postupů k získání oprávnění poskytování sociálních služeb.

Navrhovaná úprava, která je poslaneckou iniciativou, slučuje některá stávající zařízení sociálních služeb do nového zařízení, které je nazváno Domovy sociální péče, a umožňuje tak distanční formou poskytování sociálních služeb. Rovněž vznikají nové základní služby či se zpřesňují služby stávající. Dochází tak k úpravě údajů poskytovaných žadatelem o registraci a zavedení nových kompetencí Ministerstva práce a sociálních věcí, provedení registru poskytovatelů sociálních služeb, který bude nadále veden již jen v elektronické podobě. Návrh také zavádí valorizační mechanismus pro určení maximálních úhrad za poskytování sociálních služeb.

Návrh vychází z návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 30. listopadu 2020 vládě. I když se nejedná o komplexní úpravu systému sociálních služeb, s principy obsaženými v uvedeném návrhu zákona souhlasím, ale upozorňuji, že pak budu mít výtky ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Pastuchové, který hned popíšu.

Na tomto místě však musím rovněž upozornit na některé nedostatky, které by bylo vhodné právě v rámci legislativního procesu odstranit. Konkrétně se jedná za prvé o navrhovanou úpravu druhů sociálních služeb, která je neúplná, neřeší řadu již neidentifikovaných nedostatků současné praxe a nejsou tak ošetřeny potřebné změny pro zajištění potřeb zranitelných osob a pečujících. Za druhé je to úprava oblasti kvality sociálních služeb. V návrhu neobsahuje související úpravu povinností poskytovatele, definici kvality sociálních služeb ani předmět inspekce. Návrh tuto oblast opomíjí a soustředí se pouze na téma kvalifikace inspektorů, což není podle našeho názoru dostatečné. Za třetí navrhovatel do zákona nezahrnul možnost podávání stížností. Jenom upozorním na ty kauzy z posledních měsíců a let, které jsou skutečně závažné. Asi přede všemi nemusím zmiňovat pojem Slunečnice. Dále pak povinnost poskytovatelů sociálních služeb ochraňovat a respektovat soukromí, důstojnost a integritu osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, ani úpravu přestupků v souvislosti s opatřením omezujícím pohyb. Ministerstvo práce a sociálních věcí za účelem nápravy uvedených nedostatků v tomto směru spolupracovalo na přípravě podkladů k některým pozměňovacím návrhům, které bych byla ráda, aby byly podpořeny.

A co se týká komplexního pozměňovacího návrhu paní poslankyně Pastuchové, tak bych ráda upozornila, co je v něm z našeho pohledu chybně kromě technických chyb, které jsou zejména legislativního charakteru. Za prvé je to sloučení osobní asistence s pečovatelskou službou. Pak jsou to pečující osoby, které jsou zařazeny do nevhodných sociálních služeb, dále komplexní pozměňovací návrh neřeší potřebné změny v oblasti financování. Pak je to navýšení úhradové vyhlášky o celých 20 %. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovalo 12, aby ten skok nebyl obrovský pro klienty sociálních služeb. Dále komplexní pozměňovací návrh nezavádí personální standard, neřeší kvalitu. Není tam pravidelné konání u inspekcí, jednou za pět let u každé služby. To si myslím, že je také zásadní.

Takže z tohoto důvodu návrh, který byl návrhem Ministerstva práce a sociálních věcí, podporuji. Co nepodporuji, je komplexní pozměňovací návrh paní poslankyně Pastuchové z již řečených důvodů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní tedy budeme pokračovat v rozpravě. Jako první paní poslankyně Brzobohatá, poté pan poslanec Běhounek. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Andrea Brzobohatá: Děkuji moc, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vám ráda v krátkosti představila náš pozměňovací návrh, který jsme podaly s kolegyní Andreou Babišovou, který je veden jako sněmovní dokument pod čísle 8363. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je odstranit zákonné zmocnění MPSV k vydání materiálně-technických podmínek formou vyhlášky. Důvodem jsou zejména v minulosti předložené teze těchto materiálně-technických podmínek, kterými se mimo jiné zakazuje koexistence pobytových sociálních služeb v bezprostřední blízkosti, a to s cílem předcházení segregace klientů sociálních služeb. Zákaz tolerance pobytových sociálních služeb v bezprostřední blízkosti však považuji společně se spolupředkladatelkou za nepřípustný. Jedná se totiž o neřešící vytyčený problém, zakládající spíše problémy nové a podstatně závažnější. Odstraněním zákonného zmocnění ministerstva k vydání materiálně-technických podmínek se tak vytvoří časový prostor pro důkladné projednání podoby materiálně-technických podmínek s odbornou veřejností a její kvalitní přípravu v příštím volebním období. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pěkný podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Další v rozpravě vystoupí pan poslanec Jiří Běhounek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, dobrý den. Dovolte mi, abych předložil tři pozměňovací návrhy ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, sněmovní tisk 1143/2.

První pozměňovací návrh je můj, kolegyně Gajdůškové a kolegy Romana Sklenáka a týká se, stručně řečeno, financování sociálních služeb. S přijetím a účinností zákona o sociálních službách od 1. 1. 2007 je uplatňován princip vícezdrojového financování. V letech 2014 a 2019 vzrostl objem dotací na sociální služby ze státního rozpočtu o více než 118 % z částky 7,7 miliardy v roce 2014 na 16,79 miliardy v roce 2019. Přímé dotace ministerstva tvořily 29 % na financování sociálních služeb, další dvě pětiny tvořil příspěvek na péči, vlastní úhradu uživatelů tvořilo 21 %, kraje se podílely 10 % a obce 7 %.

Problémem je, že současná právní úprava nestanoví termíny, v rámci kterých by mělo docházet k zásadním krokům realizovaným pro dotační řízení jednotlivých krajů vůči poskytovatelům sociálních služeb. Finanční prostředky ze státního rozpočtu jsou od roku 2015 rozdělovány mezi jednotlivé kraje podle přílohy zákona takzvaným směrným číslem a kraje následně tyto prostředky v rámci samostatné působnosti přerozdělují jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb, které kraj zařadí do krajské sítě poskytovatelů. Tento subsidiární způsob redistribuce má zajistit to, že kraj umí zmapovat lépe a detailněji potřeby občanů na svém území a zajistit dostatečnou kapacitu sociálních služeb.

Ale zásadní problém je, že směrné číslo, podle kterého jsou finanční prostředky rozdělovány, nereflektuje a nemůže reflektovat reálnou potřebu v daném území. Vzhledem ke skutečnosti, že se spolu se změnou financování sociálních služeb ruší příloha zákona Výše procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu sociálních služeb pro příslušný rozpočtový rok, je potřeba kompletně přeformulovat znění § 101a odst. 4. V rámci zjednodušení dotačního řízení bude nutné vypustit průběžný přehled, který zasílají kraje MPSV, a začít nově provádět právní předpis tak, aby dotace ze strany MPSV byla vyplácena v jedné splátce, a to do 15. března. Všechny kraje a všichni poskytovatelé každoročně řešili problémy s tím, že výplaty byly se zpožděním.

V návrhu zákona a v tomto pozměňovacím návrhu se předpokládá nárok na dotaci, takzvaný mandatorní výdaj státního rozpočtu s ohledem na potřebu zajistit alespoň rámcově jistou formu víceletého financování, takže se vlastně navrhuje obrácení posloupnosti dotačního řízení, že kraje by souhrnný požadavek získaly ze souhrnného požadavku poskytovatelů sociálních služeb a pak Ministerstvu práce a sociálních věcí předložily.

V rámci financování sociálních služeb je nutné zavést mandatorní dotaci nejen pro sociální služby, které jsou financovány kraji a městem Praha, ale také pro sociální služby financované MPSV v rámci podpory sociálních služeb s nadregionální a celostátní působností.

Dotace, která bude alokována ze státního rozpočtu na oblast sociálních služeb, se meziročně může na základě tohoto pozměňovacího návrhu zvýšit maximálně o 10 %. Je to z důvodu zachování kontinuity a účinnost bude odložena o jeden rok tak, aby se na žádosti o dotaci předkládající o rok dříve dostalo. Jelikož účinnost novely je navržena k 1. 1. 2022, žádosti o dotaci budou podány již na podzim roku 2021. To znamená, že na vyjednávání návrhu státního rozpočtu je nutné znát reálné dopady této změny již v průběhu června tohoto roku, to znamená, že je nereálné toto stihnout. Proto byl stanoven referenčním rokem rok 2020 a v této situaci bychom to měli spočítat. Jednotlivé kraje sdělily své obavy, že stanovení 10 % nárůstu maximálně bude fixovat současný stav směrných čísel, a kraje zásadně nesouhlasí a požadují jejich zrušení. Proto se navrhuje, aby pro první rok nabytí účinnosti nebyla referenční hodnota opírající se o směrné číslo, ale reálný požadavek jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb. K materiálu je příloha, tabulka, kterou číst nebudu, a zároveň modelový příklad.

Stručně shrnutí teze prováděcího předpisu, který by tady byl. Znamenalo by to, že finanční prostředky lze čerpat pouze na výdaje časově a věcně související s dotyčným kalendářním rokem, na který je dotace poskytnuta. Je zde taxativně vyjmenováno, které finanční prostředky z dotace nelze čerpat na co, dále na jaké další kroky a nákupy nelze čerpat. Třetí zásadou v tomto materiálu je financování sociálních služeb jako vícezdrojové. Při stanovení výše dotace se zohledňuje úhrada ze strany uživatelů za základní činnosti sociální služby a úhrada ze zdravotního pojištění za poskytovanou zdravotní péči v případě služeb uvedených v § 36 zákona o sociálních službách. Způsob zohlednění úhrad od uživatelů, úhrad ze zdravotního pojištění a transferů poskytovaných z rozpočtů samospráv a dalších zdrojů při stanovení výše dotace určí poskytovatel dotace při vyhlášení příslušného dotačního řízení pro příslušný kalendářní rok. V zásadě číslo 4 se hovoří, že musí být tato podpora vyhlášena vždy do 30. června předcházejícího roku, kdy má být dotace vyplacena. Přiznanou dotaci Ministerstvo práce a sociálních věcí, jak bylo řečeno, převede v jedné splátce do 15. března a v mimořádných případech je možné individuální vyjednávání. Je tady taxativně stanoven přehled o čerpání dotace a jeho sdělení. Předpokládá se, že toto se použije poprvé v roce 2023.

Tento pozměňovací návrh má číslo 8509 a v podrobné rozpravě s k jeho číslu přihlásím.

Dovolte mi, abych nyní za nepřítomného kolegu Antonína Staňka předložil další pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku 1143/2, a to je pozměňovací návrh týkající se posuzování materiálně-technických podmínek a personálního vybavení, odpovídajících druhu poskytované sociální služby.

Protože není jasně definováno od roku 2007, jaký doklad je nutný k předložení jako podmínka registrace sociální služby a za jakých podmínek je považována tato za splněnou, navrhuje se, aby se odstranily velmi výrazné neodůvodněné rozdíly mezi jednotlivými poskytovateli i jednotlivými kraji. Budou stanoveny prováděcím právním předpisem a dojde k jasnému vyřešení, jaké podmínky jsou po poskytovateli kterých služeb vyžadovány.

Přechodná ustanovení řeší zajištění plnění materiálně-technických podmínek a s naplňováním materiálně-technických podmínek je počítáno nejen u nově registrovaných služeb, tj. po nabytí účinnosti navrhované novely, ale i u služeb, které jsou již registrovány. Proto, aby se mohly přizpůsobit, se navrhuje lhůta pro prokázání naplnění materiálně-technického standardu v délce 10 let pro stavebně-technické úpravy vyžadující úpravy a stavební povolení a pět let pro případ ostatních podmínek stanovených prováděcím předpisem. Lhůta 10 let je zvolena proto, že úpravy mohou být finančně náročné a organizačně i stavebně složitě připravovatelné.

Finanční dopady předpokládají, že bude použito fondů Evropské unie či Národního plánu obnovy či prostředků z rozpočtu České republiky. Tento pozměňovací návrh kolegy Staňka je v systému zařazen pod číslem dokumentu 8532 a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě.

A poslední pozměňovací návrh mé osoby, kolegyně Gajdůškové a kolegy Sklenáka je pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu výboru pro sociální politiku číslo 1143/2, který má ambici, že je konkretizací podmínek pro registraci v oblasti personálního zajištění sociálních služeb. Požadavek praxe, statistické výstupy a data zhodnocených jednotlivých vykazovaných systémů a analýz vycházejí z toho, že bohužel nemáme personální standard, a proto různé sociální služby jsou vybaveny personálně různě a cílem je, aby byla zajištěna provozuschopnost a bezpečnost klientů dané služby podle jednotlivého zařazení stejně. Nejedná se o zabezpečení konkrétních osob či jednotlivých klientů, ale o rozsah kvality, která by jako podmínka procesu k přiznání povolení k poskytování měla být stanovena. V přechodném ustanovení se lhůta stanovuje šest let od účinnosti tohoto zákona, aby dosavadní poskytovatelé sociálních služeb byli povinni naplnit minimální personální podmínky podle zákona č. 108/2006, ve znění nabytí účinnosti nového zákona, jak je předložen. Tento pozměňovací návrh má číslo dokumentu 8510 a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji a další v rozpravě vystoupí paní poslankyně Alena Gajdůšková, připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane ministře, paní poslankyně, páni poslanci, jak zde již řekla paní předkladatelka, v podstatě návrh vyšel z původně vládního návrhu zákona s tím, že tedy není úplný, jak by měl být. Vytáhl jenom ty záležitosti, které předkladatelé považovali za důležité a za hodné projednání a přijetí ještě v tomto funkčním období a co nejdříve.

Tato potřeba byla konzultována většinově s Asociací poskytovatelů sociálních služeb a z toho úhlu pohledu poskytovatelů sociálních služeb je návrh také většinově formulován. To samozřejmě není špatně. Potřebujeme fungující efektivní moderní sociální služby, které poskytnou to, co lidé potřebují. A aspoň u nás ve Zlínském kraji je stárnutí obyvatelstva jedním z největších problémů, takže musíme opravdu vytvářet podmínky k tomu, aby každý, dostane-li se do problémů, ať už zdravotních, nebo prostě potřebuje-li sociální péči jakéhokoliv typu, tak se mu té péče dostalo, ať už v rámci pobytových sociálních služeb, nebo terénními službami či podporou rodiny, která se o toho člověka chce starat. V tomto směru určitě dobře.

Já jsem se ale přece jenom dívala na celý ten návrh více z pohledu takříkajíc klientů nebo těch, kteří jsou konzumenty sociálních služeb, o které se sociální služby, a teď to slovo používám v tom nejširším slova smyslu, starají. Předkládám tedy, mám připraveny tři pozměňovací návrhy, které mají jednoho společného jmenovatele, a to je to, že se na věc dívají více z pohledu těch, kteří tu sociální péči potřebují.

První pozměňovací návrh se týká rozšíření sociální práce. Sociální pracovníci pomáhají na obcích seniorům, zdravotně postiženým, rodinám s dětmi nebo lidem v nouzi. Je to činnost, která je často skryta pro média, možná většinu z vás neviditelná, ale bez sociálních pracovníků by se těmto osobám často nedostalo pomoci nebo rady. Myslím si a doufám, že i většina z nás zde ve Sněmovně ví, že jedním ze základních účelů, proč obce vznikly, je zajišťovat pomoc svým občanům. To se ukázalo i v této situaci a jenom lze vzpomenout, že toto plnily obce prakticky od středověku. Možná si někdo vás při této příležitosti vzpomenete na pojmy jako domovské právo, obecní pastoušky a tak dále. Dnes se ale sociální práce poskytuje primárně na velkých, těch takzvaných trojkových obcích, nicméně i ty jsou někdy hodně vzdáleny potřebným občanům. Nebyla dobře ta reforma nebo reorganizace, kdy se převáděly právě sociální odbory na ty trojkové obce. Proto navrhuji rozšíření sociální práce i na dvojkové obecní úřady, kde se sociální práce dnes vykonává v rámci zákona o pomoci v hmotné nouzi. Pro sjednocení této potřebné práce je vhodné sociální práci dát do jednoho zákona. Současně navrhuji těmto úřadům přidat pouze jedinou novou povinnost, a to hlásit krajským úřadům podezření na nelegální sociální služby. Vzpomeňme si na hrůzné případy, které byly i mediálně prezentovány a jsou označovány za kruté obchodníky s chudobou. Tyto nelegální služby bohužel stále vznikají i přes značnou aktivitu krajských úřadů, nicméně i krajské úřady potřebují informace od obcí o těchto situacích, protože bez těchto informací a zázemí nemohou konat.

Druhá část tohoto pozměňovacího návrhu je již spíše technického charakteru a týká se zrychlení a elektronizace akreditačního procesu vzdělávacích programů na Ministerstvu práce a sociálních věcí a zvýšení poplatku za akreditaci soukromým výdělečným organizacím ze současných 1 000 korun na 10 000 korun. Tento poplatek, připomínám, nebyl od roku 2007 nijak valorizován a má za úkol také podpořit vyšší kvalitu těchto vzdělávacích akcí.

Další pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, se týkal změny navýšení úhrad sociálních služeb. I o tomto jsme několikrát jednali. Byla tady replika, že MPSV mělo a mohlo úhradovou vyhlášku již několikrát měnit, naposledy tomu tak bylo v roce 2014. Na druhou stranu ale je potřeba zmínit, že dotace ze strany MPSV byla navýšena o více jak 300 %, ze 7 miliard korun na více jak 21 miliard korun. V návrhu, který projednáváme, je návrh, že je nutné křehkým seniorům a zdravotně postiženým, včetně jejich rodin, zvýšit úhradu k pobytovým službám o 20 %. Ale otázka zní, kde jsou ty peníze, které, jak jsem říkala, byly zvýšeny za relativně krátkou dobu vlastně o 300 %. Myslím si, že i k této věci je potřeba přistupovat velmi a velmi citlivě. K tomu se ozývalo i vedení a zástupci Národní rady osob se zdravotním postižením.

Předkladatelé v tom návrhu upozorňují, že za 75 korun nelze uvařit kvalitní oběd. Ano, můžeme to tak vzít, nicméně stát sociální služby dotuje a ta dotace se zvýšila o 300 %, jak už jsem řekla. Ale myslím si, že je potřeba časový posun a posun v cenách potravin a dalších vstupů respektovat. Mezi roky 2014 a 2020 jistě došlo k inflaci, ale nebylo to o 20 %, ale opravdu poctivě přepočítáno pouze o 12 %. Proto předkládám pozměňovací návrh, který opravdu reflektuje míru inflace, a budu ráda, když to v této podobě projde, protože to bude spravedlivé jak vůči poskytovatelům sociálních služeb, tak ale i vůči konzumentům, chce-li klientům sociálních služeb z těch nejkřehčích a nejzranitelnějších lidí.

Poslední pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, se týká poskytování sociálních služeb a poté asistenčních služeb. Stávající právní úprava umožňuje rozdílné poskytování sociální služby v obou specifických druzích sociálních služeb, a i když zákonná úprava zní podobně a sociální služba je určena podobné cílové skupině, v dílčích službách jsou podstatné, a tudíž i neslučitelné rozdíly. V případě pečovatelské služby si klient objednává určité úkony v rozsahu, který odpovídá jeho dohodě s poskytovatelem v uzavřené smlouvě o poskytování sociální služby. Klient si nevybírá pečovatelku, ale po dohodě s poskytovatelem je takový výběr možný.

V případě osobní asistence je situace odlišná. Osobní asistent je v uvozovkách řízen klientem. Ten si ho vybírá a následně se jedná o zajištění jasně specifikované pomoci a podpory klienta po dohodě s ním. Rozhodně ne úkonově, zde je jednotkou hodina a hodinová sazba podle skutečně spotřebovaného času.

V případě sloučení obou služeb tak, jak je v tom projednávaném návrhu původně, současně hrozí, že v praxi jeden či druhý typ sloučené služby převládne, a konkrétní pomoc klientovi nebude možná tak, jak byl dosud zvyklý a co skutečně potřebuje.

Tady jsem považovala za nutné skutečně vysvětlit ten rozdíl a důvod, proč pozměňovací návrh odmítá toto sloučení. Zase je to věc, na kterou velmi a velmi upozorňovala především Národní rada osob se zdravotním postižením. Ale na mě se obraceli i lidé, kterých se to přímo týká - vozíčkáři, lidé se zdravotním postižením - a byli by z toho opravdu nešťastní, kdyby k něčemu takovému mělo dojít a oni by o své asistenty tak, jak je znají teď, a tak, jak s nimi pracují, a tak, jak je podporují, kdyby o to přišli. Z těch důvodů navrhuji v pozměňovacím návrhu ponechat stávající stav poskytování obou druhů sociálních služeb.

Ten pozměňovací návrh má ještě další ustanovení. Návrh velmi dobře reaguje na potřebu snížení administrativní a celkové zátěže poskytovatelů, kteří mají v současné době zaregistrováno více sociálních služeb. Je to odstavec, který opět byl iniciován panem Václavem Krásou z Národní rady osob se zdravotním postižením. Konkrétně se jedná o nutnost prostorově a organizačně odděleného poskytování sociálních služeb dětem do 18 let, které vyžadují specifický přístup. K tomu legislativně technickému řešení potom spadá i poslední odstavec tohoto pozměňovacího návrhu.

K pozměňovacím návrhům s tím, že všechny mají písemné zdůvodnění, se přihlásím ještě v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost a za trpělivost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer. Já bych si dovolil krátce reagovat na váženou paní poslankyni Gajdůškovou, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Paní poslankyně, vy tady opakovaně - a nejenom vy, ale i paní ministryně Maláčová a paní ministryně Schillerová - říkáte stále dokolečka tu mantru, že za posledních osm devět let bylo navýšení dotace do sociálních služeb o 300 %. Já to nechci zpochybňovat, ona je to pravda, v absolutních číslech to tak je, ale nikdy tady z vašich úst ani z úst obou ministryní nezaznělo, proč tomu tak je. Ty peníze se přece nikde neztrácejí. Řekněme si, jaký byl plat pracovníka v sociálních službách v roce 2013 a jaký je v tuto chvíli, a řekněme si také, jaký objem péče byl poskytován v roce 2013, o kolik se nám zvýšil počet seniorů, kteří potřebují sociální služby jak v terénní, tak v pobytové části. Řekněme si, jak kraje rozvíjely svoje sociální služby, jak transformovaly svá pobytová zařízení, a to přece všichni víme, že je správně. To znamená, je i správně, že se třikrát navýšila ta dotace, ale to neznamená, že by se ty peníze někde ztrácely. sociální služby je potřebují a všichni víme, že nás bude čekat další navyšování, pokud chceme udržet kvalitu sociálních služeb. To znamená, neříkejme to jako nějakou obr zásluhu. To je prostě logický vývoj tak, jak nám stárne populace a tak, jak chceme všichni zkvalitňovat sociální služby v České republice.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já si dovolím reagovat, vaším prostřednictvím, na svého opravdu váženého kolegu, pana poslance Kaňkovského. To, že vzrostly platy v sociálních službách, se nám zdá logické. Vy jste řekl, že je to logické, ale ono to bylo velké úsilí Sobotkovy vlády a i této vlády, že platy narostly. Je to dobře, samozřejmě. Chtěli jsme to, usilovali jsme o to. Usilovali jsme o to, aby sociální služby byly kvalitnější, nikdo to nezpochybňuje. Ale je to prostě celý segment, je to celý balík a skokové navýšení plateb pro klienty a zvláště pro ty jednotlivé, kteří jsou skutečně v problémech, o 20 %, je prostě z jejich pohledu skutečně příliš. Proto navrhuji těch 12 %. Jsem samozřejmě ráda, že peníze do sociálních služeb jsou a souhlasím s vámi, že bude potřeba tam ty peníze navyšovat v budoucnosti ještě více. Mluvila jsem o našem kraji, kde ta populace opravdu velmi stárne.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Vít Kaňkovský a jeho dvě minuty faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já jenom zase krátká reakce na paní kolegyni Gajdůškovou, vaším prostřednictvím. Trochu se tady točíme v kruhu. Tuhle diskusi jsme tady vedli už v prvním čtení, vedli jsme ji opakovaně na sociálním výboru. V tuto chvíli víme, že k žádnému navýšení reálně při schvalování tohoto návrhu zákona nedojde, a pořád se tady říká skokové navýšení. Ale pořád se to neříká tak, jak to je - je to navýšení té maximální sazby. Není to tak, jak to bylo uvažováno, a stejně to tak schváleno nebude. To znamená, nebylo by to skokové navýšení u každého klienta. To jsme říkali od začátku a pořád se tady opakuje ta nesprávná verze. Nebylo by to skokové navýšení, bylo by to navýšení maximální možné úhrady, ke které by z velké většiny poskytovatelé sociálních služeb nepřistoupili.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Olga Richterová vystoupí v rozpravě. Upozorňuji, že v 18 hodin budu muset přerušit její vystoupení, protože máme pevně zařazené volební body. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Bohužel už není šance to stihnout doprojednat. Já jsem si přála, aby se ta novela zákona o sociálních službách projednat stihla, protože když si přečtete odůvodnění ke komplexnímu poslaneckému pozměňovacímu návrhu, tak myslím, že uvidíte, kolik tam je vysvětleno výhrad a kolik je tam vysvětleno přínosů té novely. Já bych ráda zdůraznila, že ministerstvo nezvládlo připravit potřebnou novelu zákona o sociálních službách.

Je mi líto, ale to vyjednávání s kraji, s poskytovateli mělo dělat Ministerstvo práce a sociálních věcí. U řady jiných oblasti si můžeme říct, že to je třeba meziresortní, že prostě nebyla tak snadná součinnost, ale tady to je výsostná agenda MPSV. A my jsme v situaci, kdy navzdory tomu, že nebylo schopno v téhle svojí zcela základní oblasti sociálních služeb vyjednat věci, které jsou klíčové pro zjednodušení zbytečně složitých administrativních postupů, které jsou klíčové pro to, aby dlouhodobě mohly být poskytovány kvalitní služby, navzdory tomu, že vzdali práci předčasně, bohužel nemůžu to jinak pojmenovat. Ráda bych, ale takhle to vidím. Tak teď se bez odůvodnění nedoprojedná tahle věc, která by mohla významně pomoci. Jde o postavení neformálních pečujících, jde o povýšení kvality pečovatelské služby, která vždy není taková, jaká by měla být, tak, aby se vyzdvihla k velice důležitým aspektům, které má osobní asistence. Je to současně novela, která by umožnila snížit administrativu pro poskytovatele, ale zajistila by tu individuální péči, individuální přístup k různým cílovým skupinám, to, aby samozřejmě co největší přednost mělo skutečně respektování potřeb klientů.

Ještě zmíním: byla tam zanesena i například možnost sociálně terapeutické činnosti v azylových domech, a to již zmíněné navýšení úhrad, které je prostě potřeba kvůli inflaci.

Když to shrnu, byla to novela vyjímající několik věcí z návrhu, který rozjednalo, ale nedopřipravilo ministerstvo. Byla to poslanecká reakce na tuhle neschopnost to domluvit. A bohužel to končí evidentně na tom, že ministerstvo se s tímhle nevyrovnalo. Mně to je líto, protože to bude k neprospěchu poskytovatelů, a nakonec bohužel i klientů těch služeb, i když chápu, že tam panují jisté obavy -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně, já se omlouvám, je 18 hodin.

 

Poslankyně Olga Richterová: Poslední věta. Doporučuji přečíst si odůvodnění komplexního pozměňovacího návrhu. Většina obav je tam, myslím, vysvětlena, aby bylo jasné, v čem to míří k nápravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přerušuji projednávání tohoto bodu, budeme se zabývat pevně zařazenými volebními body. První je

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.