(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Máme 14.30, já tedy zahájím odpolední program schůze Poslanecké sněmovny.
Přečtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Petr Třešňák od 14.30 do 15.30 z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Karel Schwarzenberg mezi 14.30 a 18. hodinou z pracovních důvodů a omlouvá se na celý odpolední blok ze zdravotních důvodů pan poslanec Ondřej Profant.
Budeme pokračovat bodem, který jsme přerušili. Jedná se o
35.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1230/ - druhé čtení
Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v obecné rozpravě v pátek 9. července 2021 na 111. schůzi Poslanecké sněmovny. Připomínám, že jsme návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výbor nepředložil. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali na navrhovatele ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a zpravodajka garančního výboru, což je výbor pro sociální politiku, poslankyně Lenka Dražilová.
Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě. Slovo má pan poslanec Jan Chvojka. Pan poslanec Jan Chvojka není přítomen? (Ze sálu: Není.) Není přítomen, takže přihláška propadá a nyní má slovo paní poslankyně Pavla Golasowská. Připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím o klid v jednacím sále, aby se paní poslankyně mohla vyjádřit. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Krásné odpoledne, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych vám představila několik pozměňovacích návrhů k navrhovanému zákonu o důchodovém pojištění. Pozměňovací návrhy, které tady předkládám, KDU-ČSL předkládala už před třemi lety, nicméně MPSV je tenkrát odmítlo s tím, že jsou ty pozměňovací návrhy dílčí a že připraví komplexní návrh zákona. To se bohužel do dnešního dne nestalo a zvlášť zranitelné nebo ohrožené osoby, jako jsou invalidé, ovdovělí, maminky, které vychovaly děti, tak stále čekají na finanční ocenění.
První návrh se týká právě odměny maminkám, které vychovaly děti. Jak říkám, my jsme tohle navrhovali už před třemi lety s tím, že ten návrh byl smeten ze stolu. Pak jsme o něm hovořili vždycky na komisi pro spravedlivé důchody. To, že ten náš návrh ČSSD pak převzala, je jistě chvályhodné, nicméně musím podotknout, že je to opravdu náš návrh a ty ženy pořád na to ocenění čekají. Musím podotknout, že je to nejen finanční ocenění, ale je to ocenění i společenské, kdy vlastně ty ženy mají dneska už asi o 3 000 nižší důchod než muži, a to proto, protože byly doma s dětmi, utekla jim kariéra a už třeba nenastoupily do původní práce, anebo nastoupily do práce s nižším finančním oceněním. Takže tady navrhujeme pětistovku maminkám za vychované dítě. Jsou tady ale podmínky, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu 10 let. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti let.
Musím ještě podotknout, že pokud bychom schválili tento pozměňovací návrh, tak tím, že se navýší to finanční ocenění těmto ženám, nebudou muset třeba žádat o dávky státní sociální podpory, jako jsou příspěvky na bydlení nebo na živobytí a podobně, což si myslím, že je pro ně určitě ponižující a že si finanční ocenění za práci a také za výchovu budoucích daňových poplatníků určitě zaslouží. Takže to je můj první pozměňovací návrh.
Druhý pozměňovací návrh se týká zmírnění podmínek pro získání vdovského nebo vdoveckého důchodu v tom smyslu, že se snižuje nutná doba pojištění manžela, od které by byl vdově nebo vdovci jinak přiznán důchod, o jeden rok. Je to kvůli striktnímu vymezení podmínek pro získání nároku na vdovské nebo vdovecké důchody, protože často dochází k tomu, že vdovy nebo vdovci nezískají vdovský nebo vdovecký důchod kvůli několika pouhým chybějícím měsícům, které by jejich manželovi zbývaly do splnění podmínek pro přiznání starobního důchodu. Tím se nezřídka po smrti manžela dostávají do svízelné finanční situace, aniž by měli nárok na pomoc od státu. Tyto situace jsou pak často předmětem rozhodování ministra práce a sociálních věcí o odstranění tvrdosti zákona, nicméně toto řešení se jeví jako nesystémové a nežádoucí z hlediska právní jistoty. Proto tento pozměňovací návrh.
Další, třetí pozměňovací návrh se týká souběhu invalidního a vdovského důchodu a znamená to, že v případě souběhu dvou sociálních událostí, to je invalidity a ztráty manžela/manželky se navrhuje přiznat jak invalidní, tak vdovský nebo vdovecký důchod, a to v plné výši, protože kumulace obou náročných životních situací velmi znesnadňuje, či dokonce znemožňuje, aby se o sebe dotčené osoby dokázaly postarat bez výrazného sociálního přispění státu.
Můj čtvrtý pozměňovací návrh se týká prodloužení doby, po kterou vdova nebo vdovec nemusí prokazovat splnění podmínek pro další přiznání nároku na vdovský nebo vdovecký důchod. Tento pozměňovací návrh tak reaguje na sociální situaci vdov nebo vdovců, kteří jsou, jak už jsem to říkala, opomíjenou nebo také zranitelnou skupinou a kterým stát neposkytuje dostatečnou podporu zejména v situaci, kdy přišli o životního partnera, manžela či manželku. Víme, že ovdovělí kromě starostí s pohřbem a s náklady na něj, které jsou dnes nemalé, řeší také otázky pozůstalosti, jako je dědické řízení, odblokování finančních karet pozůstalého, vyřešení splátek hypotéky či úvěru, hrazení nájmu bytu a další situace, které souvisí s odchodem zemřelého. Dosud měli manželé dva příjmy, nyní musí pozůstalý vyjít s příjmem jedním. Pokud se pozůstalý nestará o nezaopatřené děti nebo nepečuje o osobu blízkou či nedosáhl určitého věku, pobírá důchod pouze jeden rok, což je často velmi krátká doba na to, aby bez velké finanční újmy vyřešil výše zmíněné náročné finanční situace. Často se přitom jedná o ženy, které pracovaly a ještě pracují, vychovaly děti, které jsou už dospělé, a zesnulý také pracoval třeba 25 i více let a přispíval na pojištění. ***
