(16.20 hodin)
(pokračuje Kaňkovský)
Řeknu některé příklady. Máme zde lidi, kteří jsou na sklonku své pracovní kariéry zdravotně hendikepovaní, nicméně nedosáhnou na třetí stupeň invalidity, a tudíž se jim nezapočítává vyloučená doba. Zároveň jim jejich zdravotní postižení neumožní, aby mohli pracovat. To znamená, jsou v situaci, kdy nenaplní tu požadovanou minimální dobu pojistného 35 let, a nedostanou se do systému starobního důchodu. Jsou tady samozřejmě i jiné situace. Máme tady některé rodiny, které neformálně pečují právě třeba o zdravotně handicapovaného, ale opět o takového zdravotně handicapovaného, který nemá třetí stupeň invalidity. Jsou tady situace některých rodin s více dětmi, kdy také maminka zůstává delší dobu s nimi i po uplynutí rodičovské, a těch příkladů bychom našli mnohem více. Situace není černobílá a jsme přesvědčeni o tom, že je potřeba nastavit důchodový systém tak, aby nespravedlivě nevyděloval některé skupiny občanů, kteří třeba 25 nebo 30 let poctivě pracovali, ale pro nějakou závažnou životní situaci nenaplní těch požadovaných 35 let.
Třetí pozměňovací návrh, který navrhujeme opět společně s paní poslankyní Golasowskou, jsme již tady také měli. Opět to jde do té problematiky nespravedlnosti, která je v českém důchodovém systému vůči ženám - matkám. My jsme přesvědčeni o tom, že jim můžeme pomoci i jiným způsobem než jen to, o čem jsme se tady dohadovali dneska skoro dvě hodiny, a to je to navýšení sazby k důchodu o 500 korun za každé vychované dítě, což pro KDU-ČSL je priorita. Ale my chceme jít ještě jinou cestou, a to je to, že bychom se vrátili k systému, který už tady v minulosti byl, a to, že za každé vychované dítě by se upravovala doba odchodu do starobního důchodu. Jsme přesvědčeni o tom - a opět jsou na to statistiky, které ukazují, že nejenom výše toho důchodu jako taková, ale i situace žen z hlediska jejich zdravotního stavu, z hlediska toho, jakým způsobem ta stresová situace, kterou zažívají spojováním pracovního a soukromého života, se na jejich zdraví podepisuje, a jsme přesvědčeni o tom, že zkrátit jim dobu odchodu do starobního důchodu je tou správnou cestou.
Takže to jsou tři pozměňovací návrhy, které předkládáme, a chci vás poprosit a požádat o jejich podporu ve třetím čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní poslankyně Gajdůšková, připraví se pan poslanec Onderka. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní ministryně. Respektuji to, že jsme ve druhém čtení, a nebudu mluvit dlouho, ale přece jenom na začátek trošičku obecněji. Chci říci, že velmi a velmi oceňuji návrh na navýšení důchodů nad stávající valorizace.
Je potřeba připomenout, že valorizace ve výši 458 korun je o polovinu nižší, než byly valorizace předcházející, a také je potřeba připomenout, že valorizace vlastně dobíhá, zpětně řeší navýšení cen zvýšení životních nákladů. Po posledním roce každý, kdo chodí nakupovat, vidí, že ceny vzrostly raketově, a to ceny u těch základních věcí, které člověk potřebuje, které tvoří většinu nákladů každé seniorské domácnosti. Myslím si, že je tedy správně a že je dobře - a děkuji paní ministryni za tento návrh, který předložila - kterým se navyšují důchody alespoň o tu částku, o těch 300 korun, a alespoň trošičku, alespoň trošičku tedy se přispívá k tomu, aby životní úroveň našich seniorů neklesla ani v následujícím roce a následujících letech. Nechceme opravdu připustit snížení životní úrovně seniorů.
Je třeba říct, že při celém tom navýšení, a to teď vzpomínám i pozměňovací návrhy, kde by se podle pozměňovacího návrhu mělo přidat 500 korun za každé vychované dítě, průměrný důchod bude tvořit přes 16 000 korun. To opravdu za celoživotní práci není moc. Ale chtěla bych ještě, jsme ve druhém čtení, podpořit pozměňovací návrhy, zvláště ten, který se týká toho takzvaného výchovného, navýšení částky k důchodu o 500 korun za vychované dítě. Víte, tady znělo k tomu ledasco, ale je potřeba zdůraznit, a jsou to statistiky, je to prostě dáno, že nižší mzdy žen až o 25 %, jak v kterém období, jsou za stejnou práci, na stejné pozici. Není pravda, že je to dáno těmi feminizovanými nebo méně feminizovanými profesemi. Prostě to se počítá za stejnou práci. A promítá se to samozřejmě v nemocenské a promítá se to v důchodech. Já tedy jsem přesvědčena o tom, že tento návrh je opravdu, opravdu dobře a přimlouvám se za to, abychom to v podobě navrhovaného pozměňovacího návrhu přijali. A stejně tak se velmi, velmi přimlouvám za pozměňovací návrh řešící náročné profese.
Ale chci se ještě vrátit k návrhu pana poslance Kaňkovského řešit podporu žen - seniorek tím, že tam budeme snižovat věk odchodu do důchodu. Ono to bylo, to tak opravdu bylo, za každé dítě se odečítalo a žena mohla jít dřív. Dávám k úvaze dvě věci.
Za prvé, že ženy se dožívají déle. Délka dožití žen je vyšší než u mužů. A potom z pohledu spíš sociálně-ekonomického nebo chcete-li pracovního, víte, potkala jsem se spoustou žen, které byly docela nešťastné v době, kdy byla vysoká nezaměstnanost, že prostě v okamžiku, kdy jim padla ta doba, kdy ony mohly odejít do důchodu, tak byly první na řadě, aby zůstaly bez práce. Jsem přesvědčená o tom, a říkám to od devadesátých let, že ideální by byla pružná hranice odchodu do důchodu tak, aby si každý zvolil, kdy prostě už se necítí, kdy pracovat nechce a chce si užívat zaslouženého odpočinku. Já to tady říkám proto, abychom skutečně poté, ve třetím čtení, zvažovali, jak se k těm věcem postavíme.
U náročných profesí je to přece jenom trošičku jinak, ta podmínka je tam taková, že jde o situaci, kdy ten člověk skutečně zdravotně nemůže dál vykonávat profesi, v které celý život pracoval, náročnou profesi, a není už v situaci, kdy by se mohl rekvalifikovat a začít pracovat někam v jiném oboru. Znova se přimlouvám za výchovné a za pozměňovací návrh k náročným profesím. ***
