(18.50 hodin)
(pokračuje Julius Špičák)
Zajímavým novým bodem, který jsem zaznamenal, je motivace příchodu špičkových vědců ze zahraničí. Upozorňuji ovšem, že na to vedení resortu nemá žádný vliv, a jedná se pouze o apel, který já osobně bych rozšířil a zobecnil. Výzkum se musí řízeně zinternacionalizovat. Podobně jako kvalitní fotbal ani špičkový výzkum se nedá realizovat jen s domácími odchovanci.
Za zásadní nedostatek nového programu považuji úplnou ignoraci stimulace příchodu zahraničních pracovníků nebo zdravotnických pracovníků ze zahraničí, bez kterých reálně by naše zdravotnictví již nemohlo existovat. A tento problém bude tedy nepochybně narůstat.
Dovolil bych si shrnutí. V rámci možností negativně ovlivněných pandemií se z předchozího programu podařilo realizovat řadu priorit. K programu nové vlády nemohu být jinak než kritický. Podle mého názoru je příliš obsáhlý, rozvleklý, nekonkrétní, občas alespoň pro mě ne zcela srozumitelně formulovaný, zabíhá do oblastí, které vedení resortu nemůže ovlivnit. Vychází spíše z volebního programu SPOLU. Volební program PirSTAN, který jsem četl velmi pečlivě, prakticky nebyl zohledněn. Konkrétně chybí proticovidová strategie. Projekt Kochova institutu, jak už jsem se vyjádřil, je v podstatě nereálný. Připojištění považuji za naprosto nevhodné. Důraz na výzkum je nekonkrétní. Chybí stimul příchodu zdravotnických pracovníků ze zahraničí. Pod některými formulacemi má fantazie nenachází reálný obsah, například: "Do konce roku 2022 podpoříme vznik dalších komplexních center zdravotní péče."
Další bod, který si dovolím rozporovat, ač nejsem ekonom, je víceleté plánování financování. To je program pro prognostika, nikoli však z reálného světa. Plánovat mohu cokoli, ale máme-li jednoroční celostátní rozpočet, není důvod, aby se resort zdravotnictví choval jinak, zejména s ohledem na velmi dynamické změny všeho druhu.
Pokud bych měl program nové vlády oznámkovat, hodnotil bych jej známkou horší, než je známka průměrná. Nejenom že mě nenadchl, ale ani neuspokojil. Budu žádat o vysvětlení sporných bodů. V této podobě s ním nemohu souhlasit a na jeho základě nemohu vládě podporu vyjádřit. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců z lavic ANO.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu poslanci Špičákovi. Mám tady dvě faktické poznámky - první pan poslanec Brázdil. Pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Milan Brázdil: Dámy a pánové, dobrý večer. Ve své faktické poznámce bych chtěl na jeden evergreen, který předřečník pan profesor Špičák tady řekl, upozornit: Kvalitní dostupná zdravotní péče pro všechny bez regionálních rozdílů - považujeme za jeden z pilířů moderního a úspěšného státu. Jasně, souhlasím s tím. Tady je samá snůška, že ten program je špatný. Já bych tady chtěl poděkovat a vyjádřit tomuto sloganu nebo tomuto bodu, pochválit pana ministra. A pochválit ho proto, protože my jsme se spolu bavili a on je ochoten ten regionální rozdíl v přednemocniční neodkladné péči, tím myslím tedy záchrannou službu, sjednotit tak, aby tady nebylo čtrnáct originálů, tak, aby tady byla státem řízená záchranná služba, tak, aby se tato záchranná služba plně rovnala Hasičskému záchrannému sboru a policii, tak, aby záchranná služba nebyla a nedostala se pod gesci hasičů, tak jak se v současné době děje, kdy hasiči mají plán záchrannou službu dostat pod sebe a přednemocniční péči dělat pod Hasičským záchranným sborem. Tedy za tohleto já tedy, ač tu je spoustu jiných věcí, se kterými nesouhlasím, tak za to chci poděkovat. Toť vše. (Potlesk několika poslanců v pravém rohu sálu z lavic TOP 09 a KDU-ČSL.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně, to byla faktická poznámka pana poslance Brázdila. K další faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Bělobrádek. Nevidím ho v sále, tudíž jeho přihláška propadá.
My se vrátíme k řádně přihlášeným. Prosím pana poslance Vondráka, aby se ujal slova.
Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý večer, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se tady krátce vyjádřil k problematice, která je uvedena v oblasti školství a samozřejmě zčásti v oblasti vědy a výzkumu. Nepochybně považuji za dobrou zprávu to, že se navazuje na to, co se udělalo v minulém období, to znamená na Strategii 2030. To si myslím, že je dobře, protože naše školství si nezaslouží rychlé pohyby, které by mohly vést k destabilizaci, a myslím si, že směřování tohoto pohledu je naprosto v pořádku. Takže tam si myslím, že je to dobré, a myslím si, že tady nejsou ani rozdíly, které bych vnímal jako podstatné a zásadní.
Souhlasím s tím, že financování bude klíčové. Ze své pozice předsedy školského výboru velice rád pomůžu tomu, aby (Náhle je slyšet v mikrofonu několik hlasů.) školy a školství obecně dostávaly více peněz. Poněkud to trošku hatí to, že vlastně už v prvním kroku došlo k tomu, že učitelé... Někdo má puštěný mikrofon za mnou. (Předsedající vypnul svůj mikrofon.) Děkuji. Dostávají navýšení nebo o 2 %, což je v rozporu s tím, co jste všichni chtěli. Je to vlastně po čtyřech letech poprvé, co tady učitelé bohužel dostanou méně, než by si zasloužili, a nemyslím si, že by to v letošním roce a v minulém roce měli nějaké jednoduché. Myslím si, že výuka, kterou procházeli, byla velice náročná. Takže já pevně věřím, že rozpočet, který se připravuje, nebude v tomto lakomý a naši učitelé a samozřejmě všichni, kteří jsou zapojeni do vzdělávání, se nedožijí toho, čeho jsem se dožil já jako rektor, kdy za vlády, kdy ministrem financí byl pan Kalousek, jsem musel uspořit 300 milionů korun, prosím, 300 milionů korun!
Podívejme se do dalšího bodu, a to je bod "Revize rámcových vzdělávacích programů". Já jsem také názoru, že podstatou učení není říci vše, ale co je potřebné a důležité. To si myslím, že je nepochybně správně, takže je třeba provést tuto revizi. Ale přiznám se, že jsem trošku skeptický k tomu, co zaznělo, že tam se v podstatě explicitně vyjmenovávají věci jako občanské vzdělávání, etická výchova, kritické myšlení, výuka dějin 20. století, a zapomněli jsme na jedno, o čem se tady velmi bouřlivě diskutovalo. My jsme v minulém období zrušili maturitu z matematiky a odůvodnilo se to tím, že ta maturita není potřebná, že důležité je změnit výuku matematiky jako takovou. Bohužel, do dnešní doby se nic nestalo. Samozřejmě to jde i za minulým ministrem školství. Myslím si, že matematická kompetence nebo kompetence v oblasti matematiky je jedna z těch, která se hodnotí jako klíčový ukazatel vzdělanosti mladých lidí společně s češtinou a s dalšími přírodními vědami. Takže si myslím, že bychom se měli vrátit k tomu, že Newtonovy zákony budou zase součástí rámcových vzdělávacích programů. Mám ten pocit, že jsme se rozhodli jít cestou příliš měkkých dovedností a zapomínáme na to, co v podstatě hýbe světem kolem nás.
Co bych považoval za důležité si uvědomit, a to je to, co slýchávám vlastně při každém setkání s průmyslovými zástupci nebo s lidmi z průmyslu, a to je věta: Chybí kvalifikovaná pracovní síla. Rozumím tomu, že chceme naším školstvím připravit lidi pro budoucnost, ale ty firmy a průmysl je potřebuje teď hned a oni teď hned tady nejsou. A já věřím, že řešení je připravovat lidi s tím, že prostřednictvím celoživotního učení je budeme dovzdělávat, připravíme je k tomu, aby vnímali nutnost se přizpůsobit novým technologiím, novým oborům, které nás v podstatě budou v následujících dekádách nechci říct pronásledovat, ale čekat. Z tohoto pohledu bych zase, a to vnímám jako pozitivum, ocenil to, že se v programu objevuje explicitně, že se uvažuje o duálním vzdělávání. Chtěl bych tady říct, že jsme nachystali zákon, věcný návrh zákona duálního vzdělávání. Budu jenom rád, když na něm budeme moci stavět, a pevně věřím, že právě to, co dneska pokulhává nejvíce ve vzdělávacím systému, to znamená odborné vzdělávání a praktické vzdělávání, tímto napravíme. ***
