(19.10 hodin)
(pokračuje Karel Tureček)
Já si myslím, že revizí této politiky se vláda chce pasovat do role jakéhosi zemědělského Jánošíka, který bude bohatým brát a chudým dávat. Chci zdůraznit také, že již nyní mají menší farmy vyšší dotace na hektar než farmy větší, to je i v rámci současného programovacího období. Ale vláda svým krokem ze včerejší noci vybočuje z konceptu celé Evropské unie. Stanovuje výši takzvané přerozdělovací platby, která se připočítává k základní sazbě na hektar, ve výši 23 %. A tady jsme skutečně vybočili oproti všem státům z Evropské unie. Ve 24 státech Evropské unie je sazba této přerozdělovací platby stanovena na 10 %, jenom Německo má 12 % a Litva má 20 %. A my si stanovujeme tuto platbu ve výši 23 %. Je tedy skutečně naší ambicí vzor Litvy? Vzor zemědělství Litvy, když stanovujeme tuto sazbu ještě mnohem vyšší, než stanovila Litva? Proč chceme podseknout naši konkurenceschopnost?
Vláda se zavazuje, že po roce přistoupí k případné revizi. Já bych chtěl zdůraznit, že rok v českém zemědělství a vůbec v zemědělství, které má biologický charakter výroby a produkce, je strašně krátká doba. Každý, kdo se v zemědělství pohybuje, ví, že má-li něco v zemědělství změnit, prostě potřebuje mít tyto podmínky jasně definované minimálně dva, spíše tři až čtyři roky dopředu i s ohledem na určitý generační interval hospodářských zvířat, zejména v chovu skotu, v chovu prasat. Chci zdůraznit, že vláda tímto neuváženým krokem prohloubí rozdíly mezi zemědělci a bude hazardovat s cenami potravin a tím i s celou společností. Po neúměrném růstu cen energie, cen plynu se dočkáme i růstu cen potravin. Rozhodnutí vlády v této oblasti tomu bezesporu přispěje.
Další věc, ke kterému přispěje toto opatření, se týká ceny nájmů a ceny zemědělské půdy. Všichni víme, že v minulém období za uplynulých deset let narostla cena zemědělské půdy. Před deseti lety cena zemědělské půdy byla v průměru kolem 3 korun za metr čtvereční, nyní se ta cena v průměru pohybuje kolem 25 korun. Dostáváme se i do kritiky, že zemědělská půda už se stává zájmem různých spekulantů, různých skupin se zahraniční účastí a zemědělci již na nákup zemědělské půdy stěží můžou dosáhnout. A to si myslím, že právě toto rozhodnutí o přerozdělovací platbě k tomu výrazně přispěje. Proč? Protože malým farmám do 150 hektarů, když to čistě spočítám nějakou matematikou, přibude navíc oproti ostatním jiným subjektům 3 800 korun. Dále tam je ještě další platba mladým zemědělcům, začínajícím zemědělcům do 40 let ve výši zhruba 140 euro za jeden hektar. Tady připomínám, že Německo má tuto sazbu taky stanovenou jenom na 70 eurech na hektar. Přispěje to k tomu, že samozřejmě na úrovni malých farem, rodinných farem, dojde k přeplácení nájmů. Zvýší se tlak vlastníků půdy na tyto malé subjekty, protože to bylo příčinou i růstu ceny půdy, ceny nájmu v minulosti. Minule argument základních vlastníků byl: Když berete takovéto dotace, tak my chceme po vás vyšší nájem. A ten nájem se zvýšil zhruba na 2 až 2,5 tisíce korun, v některých případech i 3 tisíce korun. V tuto chvíli ten tlak bude značně sílit a bude tlačit ceny pachtu až k 4 až 5 tisícům korun na jeden hektar. A to postihne samozřejmě malé rodinné farmy. Není žádným tajemství, že tyto mladé subjekty většinou uzavírají smlouvu s vlastníky s výpovědní lhůtou jeden rok. Ti velcí, jak vy jim stále říkáte, ti to mají relativně slušně ošetřené. Prakticky žádná firma neuzavře s vlastníkem smlouvu, pokud tam není výpovědní lhůta stanovena na pěti, šesti či sedmi letech výpovědní lhůty, prostě s jednoduchým důvodem, protože zemědělství má biologický charakter výroby a zemědělec si prostě nemůže dovolit ze dne na den změnit radikálně své plány z hlediska produkce i z hlediska udržitelnosti. Takže já varuju před tím, že kdo bude postižen, budou rodinné farmy, které odevzdáváme do rukou vlastníků půdy a jejich diktátu. Takže když se vrátím k příměru zemědělského Jánošíka, v konečném důsledku tohoto opatření bude Jánošík naruby, který bude brát chudým a dávat bohatým, oněm překupníkům se zemědělskou půdou.
Dále bych se chtěl u programového prohlášení zastavit u jakéhosi kontroverzního bodu, který byl i ve volebním programu koalice SPOLU, a to je určení minima příjmů ze zemědělské činnosti na 30 % pro získání investičních dotací. Jde tedy o dotace Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu a dotace z Programu rozvoje venkova. Tady, abych nebyl jenom kritický, pochválím vládu, že změnila svoji nejprve pozici a záměr Programu rozvoje venkova, kofinancování, národní kofinancování nechat 35 % a podle tisku se včera rozhodla ponechat sazbu kofinancování ve výši 65 %, jinými slovy, vrátila se k rozhodnutí minulé vlády Andreje Babiše, což pro rozvoj venkova hodnotím jako velmi kladné.
Co ale kladně nehodnotím, právě těch 30 %. Kdo jsou subjekty? I malé rodinné farmy bez problémů doposud plnily procento 50 % příjmů ze zemědělské prvovýroby. Co by jinak rodinné farmy dělaly, když se zabývají zemědělskou prvovýrobou? Takže problém plnění toho procenta nebyl pro ně problematický - 30 % je už velmi spekulativní. Chceme, abychom za rodinnou farmu definovali rodinné farmy, které vlastní solární elektrárny nebo bioplynky, a tudíž nemůžou plnit kritérium 50 % ze zemědělské prvovýroby, tak je chceme stáhnout do investičních dotací? Tady bych aspoň apeloval v tomto směru na vládu, aby trvala na další podmínce vůči těmto subjektům. Dobře, chceme více subjektů, aby se zabývaly zemědělskou prvovýrobou, ale tak dejme podmínku 30 % při podání projektu, ale po realizaci projektu zvýšit v určitém období, dejme tomu třech až pěti let příjem ze zemědělské prvovýroby k 50 %. Pak toto opatření má svou logiku. ***
