(20.00 hodin)
(pokračuje Jaroslava Pokorná Jermanová)

Nelze opomíjet ani další vzdělávání pracovníků a zapojování moderních zejména audiovizuálních a interaktivních technologií.

Do kultury je určitě potřeba angažovat mnohem více soukromé subjekty, ale větší částkou by měl přispívat i stát. Naším cílem by mělo být navýšení výdajů na kulturu alespoň na 1,5 % ze státního rozpočtu. Kéž by nová vláda splnila alespoň slibované 1 %. Podle mě je to ale spíše chimérou než uvěřitelnou realitou.

Předchozí vláda zahrnula památkovou péči, živé umění nebo kulturně kreativní odvětví do Národního plánu obnovy. Mění se na tom něco? To se z programového prohlášení také nedozvíte. Obecně je nutné lepší využití programů EU, které jsou zaměřeny na kulturu. Potřeba transparentnějšího a širšího financování se přitom dotýká všech oblastí kultury, od památek přes divadla, výstavní síně až například po filmovou tvorbu. Zvážit je nutné například změnu financování Státního fondu kinematografie ve prospěch domácí produkce. Transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize, pokud nepřinese základní změnu v obsahu a bude jen formální, není k ničemu, na tom se asi shodneme. A shodneme se i na pokračování podpory filmových produkcí, takzvaných filmových pobídek, které zavedla minulá vláda v uplynulých osmi letech. Je otázkou, zda výše filmových pobídek z pera nové vlády bude s ohledem na jejich vývoj v okolním světě konkurenceschopná, to v tuto chvíli také není jasné.

Samozřejmě že se nemůžeme obejít ani bez legislativních změn. To se týká především ukotvení statusu umělce, potřeby novelizovat památkový zákon i vzniku nového zákona, který bude upravovat systém financování veřejných kulturních institucí. Novelizace autorského zákona, kterou máte v programovém prohlášení, leží ve Sněmovně. Já se ptám, chce ho nová vláda kosmeticky upravit a vydávat ho za své dílo, anebo ho celé překope a vše dobré z něho vypreparuje, aby se náhodou nepomohlo autorům?

Status umělce: přínosem zákona kodifikujícího status umělce by měla být především vyšší sociální ochrana pracovníků v kultuře i samotných umělců. Vláda se na pokračování jeho přípravy asi také nechystá. Je, nebo není ochrana profesionálních umělců a pracovníků v kultuře, zejména těch, kteří nejsou ve stálém pracovním poměru, pro vládu důležitá? Nevíme, odpověď v programovém prohlášení nehledejte, není tam.

Co v programovém prohlášení vlády také postrádám, je jakákoliv finanční podpora systému slev pro mládež, seniory, sociálně vyloučené a handicapované občany.

Počítá se, nebo nepočítá s pokračováním digitalizace nehmotného kulturního dědictví knihovních a filmových fondů? Není tu také ani slovo o jejich bezplatném zpřístupnění, které se plánovalo.

Z dlouhodobých statistik můžeme sledovat, že se kultura v posledních letech rozvíjela pozitivním směrem. Přibývalo výstavních síní, muzeí, festivalů, divadelních představení a čím dál více památek bylo zpřístupňováno veřejnosti. Zvýšilo se také platové ohodnocení pracovníků v kultuře. V tomto trendu je potřeba pokračovat, a ne ho pohřbít, což bude přirozený důsledek nynější vládní politiky. Je potřeba většího zapojení sdružení, spolků, kulturních ústavů, samosprávy i médií. To se však dělá špatně v situaci, kdy covidovou ránu vystřídá faktické odstřižení od investic a od podpory ze strany státu.

Abych jen nekritizovala, blížím se ke konci svého projevu, a já mám ráda pozitivní konce, tak musím říct, že mě mile překvapilo prohlášení pana premiéra Fialy - je tady... není tady, škoda - že projekt rekonstrukce historické věznice v Uherském Hradišti bude realizován, a to i přes to, že byl započat minulým premiérem Babišem a jeho vládou. Doufám, že takovýto přístup bude zachován i v jiných započatých projektech, a nejen v oblasti kultury. Kultura je polem, které nabízí nepřeberné množství příležitostí, je potřeba je efektivně využívat, a to nejen kvůli ekonomickému efektu, ale především pro větší vzdělanost a gramotnost dětí i dospělých. Užitek by z toho měla mít nejen současná společnost, ale bude mít dopad i na další generace. Už dávno neplatí, že hladový umělec vytvoří nejgeniálnější díla. Dnes žijeme už v jiné době, ro by si nová vláda měla uvědomit. Hladovění zdevastuje naše rozmanité a cenné kulturní dědictví na věky.

Myslím, že z mého projevu je zřejmé, že vládu nemohu podpořit, a myslím si, že je i jasné, proč. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Nyní je řádně přihlášen pan poslanec Juchelka, připraví se pan poslanec Drahoslav Ryba. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já vám moc děkuji, paní předsedající. Hezký dobrý večer, vážený premiére, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Jenom na úvod dvě poznámky, protože poměrně nám - a to mě strašně moc mrzí - prořídly řady koaličních poslanců, to za prvé, a za druhé mě mrzí, že v průběhu dnešního dne jsme zaslechli už po pěti hodinách de facto z úst pana premiéra, že ho to tady... - a nebudu říkat to vulgární slovo. Mě to strašně moc mrzí - myslím si, že by se k tomu mohl pan premiér vyjádřit, jak to myslel, a možná že zákonodárnému sboru se omluvit.

Ale nyní pojďme krátce k programovému... Já bych poprosil, aby na mě poslanci nepokřikovali, paní předsedající.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, výzva ke klidu je oprávněná, prosím, pokud je možné, zachovejme důstojnost tohoto jednání. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Nyní krátce k programovému prohlášení vlády, které se týká sociální a rodinné politiky.

Mnoho z předsevzetí a bodů v prohlášení, můžu říct, že je mi blízkých, a to určitě nám všem. Možná se v několika málo věcech neshodneme, ale v drtivé většině ano. Vždyť kdo by měl něco proti podpoře rodin, zkrácených pracovních úvazků, větší podpoře služeb pro nejmenší děti, snížení daňové zátěže pracujících rodičů a tak dále, myslím si, že skutečně nikdo. Ví se o mně, že mi záleží na oblasti sociální a rodinné politiky, a kladu na to skutečně silný důraz. Vždyť jen v minulém volebním období se podařila - a já moc děkuji za podporu i tehdejším opozičním poslancům, kteří teď jsou v řadách současné koalice - povedla celá řada skvělých věcí, ať už to byla podpora pěstounů, navýšení rodičovského příspěvku na 300 000 korun, doplatek rodičáku na mladší dítě v rodině, na což jsem opravdu osobně velmi hrdý, daňové bonusy na děti, které máme nejlepší na světě, až po navýšení podpory prevenci v rodinách na 150 000 korun, což je ovšem pořád velmi málo, a prevenci proti rozpadu rodin by to chtělo skutečně posílit, ať už po stránce manažerské, marketingové nebo finanční.

Rád bych už jako opoziční poslanec nyní pokračoval i v přejmenování mateřské či rodičovské dovolené pro maminky na péči, protože i významu samotného gesta velmi rozumím.

Srovnal jsem si programy, a to jak programové prohlášení vlády, tak program pětikoalice, a nahlédl jsem také do minulého programu hnutí ANO. Řekněme si to na rovinu, velké rozdíly tam v oblasti, která mě primárně jako politika pálí, skutečně nejsou. Je to i logické, mnoho z nás, zvláště nás, kterým leží na srdci rodina a sociální politika a sociální věci, vidí bolesti systému dlouho a vnímá i omezené možnosti řešení. Naděje umíme pojmenovat hezky, vize nám jdou, ale realita chce často dost citelně říznout do rány, obzvláště pokud se prosazuje šetření, což naznačuje tato vláda již v preambuli svého programového prohlášení.

Jak citelně tedy do toho řízne tato vláda? V rámci Ministerstva práce a sociálních věcí nijak, to říkám na rovinu. V rámci programového prohlášení vlády hezky hladí po srsti a nevidím tam jediný náznak, kde chce vláda v tomto resortu ušetřit. Naopak, říká moc hezké věci, do kterých investovat, ale ty naplňované rodinné a sociální vize se státu vrátí až za dlouhou dobu, někdy možná až za několik generací. Vidíme to na fenoménu rodiny, kdy by nás hned po revoluci před třiatřiceti lety nenapadlo, že se nám do budoucna může hroutit průběžný důchodový systém z důvodu nízké porodnosti. Pár let nato jsme už ale problém vidět mohli a měli, a troufám si říct, že se oblasti důchodů věnovala minulá vláda dost, ale jak asi ví každý alespoň trošičku pragmatický jedinec uvažující takhle v naší zemi, bez dětí a podpory demografie, respektive porodnosti, to jednoduše nepůjde. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP